| Autor |
Příspěvek |
Platonicky_devkar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 26
Registrován: 4-2009
| | Odesláno Středa, 20. ledna 2010 - 21:43:07 | 
|
:-) Odkud to cituješ? :-)
Předání staveniště se uskutečnilo v listopadu. Polovina srpna byl jen původní optimistický plán.
Zkolaudováno má být do konce roku 2010 (nikoliv na jeho počátku), což je pořád původní plán!
Nyní je na samotném staveništi zabita většina larsenek a taky docela slušně vybagrován bazén.
(Příspěvek byl editován uživatelem Platonicky_devkar.) |
Martin_zlivský
Administrátor
Číslo příspěvku: 53287
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Čtvrtek, 21. ledna 2010 - 00:53:38 |
|
Hluboká nad Labem je citována ze stránek http://www.c-budejovice.cz/.
Mají to tam stále:
http://www.c-budejovice.cz/cz/rozvoj-mesta/mesto-a-voda/aktuality /stranky/pristaviste-bude-provozovat-mesto.aspx
Když můžou bejt na jihu prázdný vlaky vezoucí 200 lidí, proč by nemohla bejt Hluboká nad Labem.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti?   www.danceradio.cz
|
|
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 81.0.203.121
| | Odesláno Neděle, 07. února 2010 - 13:57:19 |
|
Zajímavé tablo, pojednávající o těch splavňovacích pracích mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou, visí v průjezdu českobudějovické radnice (hned vedle městského informačního střediska). |
Platonicky_devkar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 27
Registrován: 4-2009
| | Odesláno Pátek, 12. února 2010 - 16:11:58 |
|
na zlatých stránkách je velmi podrobná ortofoto mapa, na území Budějovic aktuální k létu 2009
Zde
http://www.zlatestranky.cz/mapy/sokolský%20ostrov%2C%20Jihočeský% 20kraj%2C%20České%20Budějovice/
...se při zadání "satelitní" a maximálním zvětšení můžete projet trasu řeky s rozestavěností protipovodňových úprav a splavnění až před České Vrbné.
Hezky je vidět pracovní "mys" vystavěný do řeky při budování obratiště pod Jiráskovým jezem. |
Platonicky_devkar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 28
Registrován: 4-2009
| | Odesláno Sobota, 20. února 2010 - 11:33:33 |
|
Zde jsou některé fotky z prohrábek dna pod železničním mostem
a z přejezdů "tatrovek" přes provizorní přemostění řeky pod jezem v Českém Vrbném.
http://www.trojaz.estranky.cz/fotoalbum/technika/pracovniarchiv/3 4 |
Mcbain
Administrátor
Číslo příspěvku: 17321
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 22. února 2010 - 21:01:48 |
|
Měl bych dotaz - jak je řešeno při stavbě umělého kanálu úrovňové křížení s jinými toky?
|
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Úterý, 23. února 2010 - 10:08:48 |
|
Asi se to řeší případ od případu různě. Záleží na tom, jak je tok, který průplav křižuje, mohutný, jak v něm kolísají vodní stavy a kolik splavenin unáší. Na http://www.batacanal.cz/2007/cz/cojebk/index-f.htm (přibližně v polovině této stránky) je fotka takového křížení na Baťově kanálu). Z obou stran tam jsou plavební komory, schopné vyrovnat jak kladný, tak záporný rozdíl hladin. |
D-laik
Neregistrovaný host
Odeslán z: 109.73.212.207
| | Odesláno Úterý, 23. února 2010 - 21:29:57 |
|
Mcbain: Souhlasím s Cowgheelem. Úrovňové křížení "baťáku" s Veličkou pár kroků od parku ve Strážnici je jednou z možností. I když po vybudování pohyblivého jezu na Veličce (při rekonstrukci v devadesátých letech) je to spíše symbolické - většinu času jsou hladiny Veličky i kanálu stejně vysoko a vrata komor jsou trvale otevřena. Mimochodem - zdejší křížení je viditelně předimenzováno. Při stavbě se muselo počítat s již tehdy plánovaným kanálem DOL, který měl právě v těchto místech koryto Veličky využívat. Druhý (a zajímavější) způsob křížení je jen asi 2 km daleko - křížení "baťáku" s Moravou. Jednou komorou asi o metr a půl dolů - napříč přes řeku (při větší vodě nic jednoduchého - původně tu byla jakási lodní lanovka) - a další komorou zase nahoru. Třetí možnost - monstrum zvané akvadukt - tedy průplavní most přes řeku - u nás (pokud vím) nemáme. Nejbližší je, myslím, u Magdeburku, kde středozemní kanál přechází přes Labe. |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Středa, 24. února 2010 - 08:38:56 |
|
Středozemní kanál X Labe ale už není úrovňové křížení. Stejně jako shybky potoků pod vyvýšeným korytem energetického kanálu, který ve značné délce sleduje tok Váhu na Slovensku. (Ještě za socialismu se uvažovalo, že by sloužil i plavbě.) |
Platonicky_devkar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 29
Registrován: 4-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 25. března 2010 - 10:31:38 |
|
české Budějovice - České Vrbné - aktuálně
|
Platonicky_devkar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 30
Registrován: 4-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 25. března 2010 - 10:41:42 |
|
pokračování
cedule s informacemi o stavbě...pro lodě, které tu nejezdí?
možná pro informování různých vodních živočichů, aby věděli, co se jim tu staví
|
Trojaz
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 882
Registrován: 12-2006
| | Odesláno Sobota, 03. dubna 2010 - 14:35:36 |
|
Přihodím fotky z druhé strany z dnešního rána, komentář jistě netřeba:
|
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Pátek, 16. dubna 2010 - 12:55:28 |
|
V tématu "Přístavy a jejich technika" to je poněkud nelogicky. A sem to Martin Zlivský nedal:
http://www.c-budejovice.cz/cz/rozvoj-mesta/mesto-a-voda/aktuality /stranky/u-lannovy-lodenice-se-bude-kotvit-uz-v-lete.aspx |
Platonicky_devkar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 32
Registrován: 4-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 29. dubna 2010 - 11:17:23 |
|
České Vrbné neaktuálně (minulé pondělí)
bagry upravují horní rejdu
takto je zahrazen vjezd do přístavu
základy sklopného mostu, hadice na odčerpávání vody
celý přístav
|
LachTTan
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.178.198.251
| | Odesláno Neděle, 09. května 2010 - 18:50:48 |
|
Však taky tzv. Vážský kanál, byl původně budován jako plavební. Hydroelektrárny jsou až druhotným využitím. Váh měl být splavněn až za Žilinu a výhledově propojen přes Kysucu s Wislou. Tahle jsem to dostal i na plánku "stredoevrópké vodné cesty" (slovensky) na MSV - Transport a logistika. Tam bylo projektů. LOD, Berounka do Plzně, vodní cesta do Brna (Morava-Dyje-Svratka), Ohře do Žatce (Nechranic), snad kvůli Tušimicím. Jizera do Boleslavi, Labe do Hradce... Ono polovina se při pohledu na mapu i logicky nabízí. Tedy nabízela, když se budovalo. Dnes továrny chátrají, tak co by se plavilo? |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3518
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Pátek, 21. května 2010 - 14:26:15 |
|
MF DNES Jihočeský (Jižní Čechy)
Plavební komora přehrady čekala na vybavení 19 let
21. května 2010 0:00
Na vodním díle Hněvkovice stavební firma nainstalovala 35 tun těžká vrata. Práce jsou součástí splavnění řeky Vltavy z Českých Budějovic do Týna nad Vltavou. První lodě tudy poplují za tři roky. Dokončení plavební komory na přehradě, jež zásobuje vodou Jadernou elektrárnu Temelín, bude stát téměř 110 milionů korun.
HNĚVKOVICE Devatenáct let čekala na své dokončení plavební komora na vodním díle Hněvkovice nedaleko Týna nad Vltavou na Budějovicku. Včera tu stavební firma namontovala chybějící dolní vrata. V instalaci dalších částí za bezmála 110 milionů korun bude pokračovat i v dalších měsících.
Komora by měla být hotová ještě letos, lodě ji však začnou využívat až v roce 2013, kdy Ředitelství vodních cest dokončí splavnění Vltavy mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou. Řeka pak bude sjízdná pro lodě o nosnosti až 300 tun.
„Tato plavební komora o rozměrech 45 krát 6 metrů a se spádem 15 metrů umožní lodím překonat hněvkovickou přehradu. Celkem 85 procent nákladů na její vybavení zaplatí evropská dotace, zbylou část Státní fond dopravní infrastruktury,“ řekl mluvčí Ředitelství vodních cest Václav Straka.
Dodal, že právě namontovaná dolní vrata váží 35 tun. Horní vrata, která jsou o deset tun lehčí, získala plavební komora už letos v únoru. Na přehradě vyrůstá i jednoduchý velín a také čekací stání, jež umožní posádkám lodí připojit se na elektřinu, vodovod a kanalizaci. Hněvkovice postavené v roce 1991 jsou spolu s vodním dílem Kořensko nejmladší přehradou na jihu Čech. Jejich hlavním úkolem je zadržovat vodu potřebnou pro provoz Jaderné elektrárny Temelín. Kromě toho slouží vodní plocha o rozloze zhruba 195 hektarů i pro rekreaci a rybaření.
„Na sportovní rybolov tato stavba nemá prakticky žádný vliv, nijak jej neohrozí ani neomezí. Naopak rybě umožní případnou migraci proti proudu řeky,“ poznamenal jednatel územního výboru Českého rybářského svazu Jan Štěpán.
Komora na hněvkovické přehradě je jednou z posledních staveb, které zbývají na třicetikilometrovém úseku řeky dokončit.
„Další plavební komora bude muset vzniknout na nedalekém jezu Hněvkovice a také v Hluboké nad Vltavou,“ řekl Straka.
Také zde by mohly práce začít ještě letos. Záleží, jak rychle se podaří vyřídit stavební povolení a další potřebné formality.
Naopak hotové už je netradiční přístavní molo u Dlouhého mostu v Českých Budějovicích. Na sklonku roku skončí práce i na marině v Českém Vrbném. V ochranném přístavu najde útočiště a potřebné zázemí až 23 malých plavidel a minimálně dvě velké výletní lodě. Ve stejné době dostaví technici také plavební komoru na českovrbenském jezu.
„Zatím vše pokračuje podle plánu. Od května příštího roku by tedy mohly vyplout na Vltavu první lodě. Prozatím se však budou moci pohybovat jen mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou,“ uzavřel Straka.
FAKTA Stavby na řece Vltavě
Po Vltavě z Českých Budějovic do Týna nad Vltavou se budou moci plavit lodě dlouhé až 38,5 metru a široké 5 metrů s nosností do 300 tun. Celkem si splavnění tohoto úseku řeky o délce více než 30 kilometrů vyžádá 870 milionů korun.
Hotové nebo se budují Obratiště lodí pod Jiráskovým jezem v Českých Budějovicích Přístaviště Lannova loděnice u Dlouhého mostu Ochranný přístav v Českém Vrbném Modernizace jezu a stavba plavební komory v Českém Vrbném Vybavení plavební komory vodního díla Hněvkovice Zbývají vyřešit Výstavba plavební komory na jezu Hluboká nad Vltavou Modernizace jezu Hněvkovice a vybudování plavební komory
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy
Autor: * Lenka Zimmelová
| 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! |
|
D-laik
Neregistrovaný host
Odeslán z: 109.73.212.207
| | Odesláno Čtvrtek, 27. května 2010 - 06:53:08 |
|
Komora na přehradě v Hněvkovicích je (bohužel) typickým příkladem systému "šetřit, ať to stojí, co to stojí". Kdyby byla dokončena zároveň s přehradou, stála by jen zlomek uvedené částky (která se mi ale i tak zdá příliš vysoká). Navíc bez komory na jezu Hněvkovice nemá (doufejme, že jen přechodně) smysl. A komora na jezu v Hněvkovicích bude opět příkladem použití výše uvedeného "systému". Protože prapůvodně měla být z Týna až k přehradě prohrábka, jez měl zmizet a komora měla být zhruba o 4 m hlubší. Mne osobně mrzí na této vodní cestě jediné - nepočítá se na ní s plachetnicemi. Vím, bylo to mnohem dražší (vyšší mosty). Ale v poměrně rovinaté krajině pod ČB by to nemělo chybu. A já bych si v létě nepůjčoval plachetnici na Orlíku na tři dny, ale třeba na týden. |
Martin_zlivský
Administrátor
Číslo příspěvku: 55811
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Neděle, 30. května 2010 - 21:41:57 |
|
Na plachetnice je lepší Bezdrev. 
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Platonicky_devkar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 33
Registrován: 4-2009
| | Odesláno Středa, 09. června 2010 - 16:12:43 |
|
Na stránkách projektanta jsou fotky z některých staveb splavnění...
http://vhtres.cz/index.php?oid=1492605
http://vhtres.cz/index.php?oid=1478498 |
Trojaz
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 899
Registrován: 12-2006
| | Odesláno Neděle, 13. června 2010 - 12:09:03 |
|
Budoucí podoba velína plavební komory České Vrbné:
|
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 94.113.148.209
| | Odesláno Pondělí, 21. června 2010 - 18:56:22 |
|
V sousední diskusi "Lodní plavba v ČR" byl zmíněn nedostavěný průplav mezi povodími Rýna (Mohanu) a Dunaje z doby Karla Velikého (před více než 1200 lety). Tady je ještě několik fotek odtamtud: http://www.schmikni.de/foto_sehenswertes_geotope_karlsgraben.htm
a tady je plánek:
Pozůstatky leží poblíž městečka Treuchtlingen a protíná je železniční trať. |
P_v
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 569
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Neděle, 27. června 2010 - 22:27:04 |
|
ad Fossa Carolina: Při pohledu na onu lokalitu je mj. vidět i moderní antisplavňovací aktivita, spočívající v zasypání již zesplavněné části toku. |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 94.113.148.209
| | Odesláno Pondělí, 28. června 2010 - 21:21:43 |
|
Ještě něco k této oblasti (v češtině): http://www.canalboating.cz/index.php/zajimavosti |
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2776
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Neděle, 04. července 2010 - 09:11:02 |
|
FYI - http://www.vnf.fr/vnf/content.vnf?action=content&occ_id=32473
Pavel |
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2777
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Neděle, 04. července 2010 - 09:13:55 |
|
A kdyz koukam na ty "pozustatky", tak jeden odkaz pres vodu - http://verkehrsrelikte.uue.org/wasser/wwinhalt.htm a jeden pres silnice - http://verkehrsrelikte.uue.org/wege/swinhalt.htm (coz sem nepatri, ja vim, ale jinam se me to hledat kam nechce).
Pavel |
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2778
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Neděle, 04. července 2010 - 09:25:35 |
|
A kdyz uz jsem v tech odkazech, tak jsem u frantiku nasel vcelku zajimavy odkaz - http://www.vnf.fr/vnf/content.vnf?action=content&occ_id=30061 nebo-li http://www.vnf.fr/vnf/img/cms/Tourisme_et_domainehidden/carte3_20 0707261621_200708011104.swf .
Pavel |
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2800
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Úterý, 14. září 2010 - 17:09:49 |
|
http://www.pla.cz/planet/public/vodnidila/zsl_prelouc.htm
Koukam na to a rikam si, proc vlastne chteji u Prelouce delat novy jez + plavebni komoru + jakesi dalsi aktivity, kdyz uz tam jedna komora je, byt mimo provoz, nebylo by lepsi a levnejsi v soucasne dobe jeji znovu zprovozneni + jakasi modernizace nez hned nekde okolo hrabat neco noveho a veledraheho ?
A za usetrene penize, by za trosku mohli v Pardubicich udelat neco jako verejne pristaviste ... a jeste by zbylo ...
A rozmery 85x12m snad by mohli bejt pouzitelne jeste i dneska, ne ?
Teda abych nekecal, tak asi by bylo potrebovat prohrabnout pravy breh pred komorou, ale i tak by to snad bylo zvladnutelne, ne ?
Pavel |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.102.209.111
| | Odesláno Středa, 15. září 2010 - 20:32:14 |
|
Na ČT-2 dnes (15.9.2010) před chvílí skončil pořad z cyklu Ta naše povaha česká, nazvaný "Sen o křižovatce moří", věnovaný snahám o uskutečnění průplavu Dunaj-Odra-Labe. |
D-laik
Neregistrovaný host
Odeslán z: 109.73.212.207
| | Odesláno Čtvrtek, 16. září 2010 - 17:26:26 |
|
Pjp: S tou Přeloučí to není tak jednoduché. Jak je i vidět ze snímku, je hned za komorou levá zátočina a vzniká plavebně obtžné místo (proud vlastně žene loď na břeh). Dílčí úprava je sice možná, ale spíše teoreticky, protože hned za tou zátočinou začíná ekologicky významné místo (myslím, že se to tam jmenuje Slavíkovy ostrovy). Problémy jsou i dál, následuje brodový úsek ("Labské hrčáky"), končící až u Semína (neplést se Semtínem). A prohrábka je prakticky nemožná, jednak kvůli zmiňovaným Slavíkovým ostrovům, jednak kvůli přiliš vysoko položenému dnu PK Přelouč. Ono se v době stavby na plavbu myslelo spíše symbolicky (neexistovala komora na jezu Veletov), podobné problémy (byť snadněji řešitelné) jsou i v další PK Srnojedy. Byly zvažovány (alespoň pokud mám informace - informovanější třeba doplní) dvě varianty. Starší navrhovala jez s PK někde v blízkosti vyústění Opatovického kanálu, ale ta byla nepřijatelná ekologicky. Novější je právě ten dlouhý derivační kanál - po všech stránkách vyhovující, jenže ekoteroristé nechtějí slyšet ani na ten. Dále je Labe splavné až do prostoru Lukovny (tam, kde má - snad jednou - odbočovat kanál DOL).
Jinak ten pořad o DOL jsem sledoval a odpůrcům kanálu chyběly argumenty - už proto, že za kanál "bojovali" opravdu špičkoví odborníci - pánové Kubec a Podzimek. |
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2801
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Úterý, 21. září 2010 - 11:55:29 |
|
No dobre, ale pro tzv. malou vodni dopravu (turisticno) by to snad pouzitelne bylo, ne ? Vetsi doprava - nevim kam by tam do Pardubic jezdila a to bez ohledu na pripadnou vystavbu vhodneho pristavu, tahle bude mit smysl zrejme az bude (bude-li) DOL. A lepsi kdyz se pouziva to co je, aspon nasledne muze byt duvod pro zlepseni parametru ....
Pavel |
D-laik
Neregistrovaný host
Odeslán z: 109.73.212.207
| | Odesláno Úterý, 21. září 2010 - 19:54:56 |
|
Pjp: Z větší částí souhlasím. Ale bohužel jez Přelouč je opravdu problém. Při malé vodě je pod ním zatraceně mělko (pro kanoe v pohodě, ale nějaká jen trošku větší turistická loď těžko) a při velké skončíte na břehu.
Osobně si myslím, že ŘVC udělalo "strategickou" chybu. Kdyby ten diskutovaný derivační kanál prezentovala od začátku, jako zařízení pro rekreační plavbu, možná by už stál. A pak se mohlo polehoučku támhle kanál o kousek rozšířit, pak zase o něco prodloužit plavební komoru atd. Vím, je to praštěný nápad, ale možná právě proto by uspěl. |
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2803
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 11:05:46 |
|
No, trosku se me nechce verit, ze by nasi predci pri budovani techto PK byli, tak mirne napsano, mimo ...
A jeste si tak rikam, kdyz uz chteji splavnovat Labe do Pardubic, tak proc (a pripadne jak) to nedotahnout az do Hradce, s pohledu vodniho turisty by to (pravdepodobne) mohlo byt velmi zajimave (a logicke). Ale neznam prubeh toku mezi Pardubicemi a Hradcem a s tim spojene pripadne problemy ...
Pavel |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.102.209.111
| | Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 14:50:43 |
|
Za komunistů byl záměr splavnit Labe až do Jaroměře, nebo aspoň k uhelné elektrárně Opatovice, ležící mezi Pardubicemi a Hradcem (viz např. kniha Střední Labe z r. 1978). |
D-laik
Neregistrovaný host
Odeslán z: 195.113.176.229
| | Odesláno Středa, 29. září 2010 - 11:42:42 |
|
Cogwheel: Labe splavné do Jaroměře by se mi moc líbilo. Ovšem s parametry odpovídajícími zhruba Baťovu kanálu - tedy pro turistickou plavbu. Pro splavnění k el.Opatovice by byl (snad) nutný jeden jez (Lukovna) a komora v Opatovicích. Problém by asi byl s jezy v Hradci. Ale byla by to paráda - prázdninová cesta po vodě z Českých Budějovic až do Jaroměře. Moc hezký sen ... . |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.102.209.111
| | Odesláno Středa, 29. září 2010 - 19:33:36 |
|
Ano, v té knize se na úseku do Opatovic předpokládalo zdymadlo Lukovna. Jeho plavební komora měla být na krátkém kanále - průpichu ostrého oblouku (tedy mimo jez).
Přístav Opatovice měl ležet v samostatném bazénu, o rozměrech 800 x 70-190 m, vyhloubeném při pravém břehu Labe v řkm 146,3-147,5. Roční objem překládky byl plánován 5 200 000 tun. Pravobřežní hrana měla sloužit vykládce energetického uhlí dvěma kolesovými vykladači (roční objem 4 400 000 t). Na čelní hraně bazénu se měly dočišťovat a obracet lodě, levobřežní hrana pak byla projektována pro ostatní uživatele: Na čtyřech až pěti polohách nakládka investičních celků, vyráběných v Hradci Králové (fy. ZVU, Montas), vykládka průmyslových hnojiv, nakládka odpadového papíru pro Štětí, vykládka štěrkopísku a štěrku pro obalovnu a betonárnu, nakládka stavebních panelů a štěrkopísků, příležitostná nakládka obilí a sladu, vykládka ropných produktů. Okolo vlečky, sklady a podniky (v knize je i plánek).
Projekt splavnění Labe přes Hradec Králové do Jaroměře se v knize podrobněji neřeší (je jen na mapce) - možná proto, že v Jaroměři tehdy byla velká posádka okupačních vojsk (SSSR). Snad byl záměr vozit tam nějaké těžké zbraně.  |
D-laik
Neregistrovaný host
Odeslán z: 109.73.212.207
| | Odesláno Středa, 29. září 2010 - 21:13:20 |
|
Tak jsem se začal také prohrabovat knihovnou a zjistil jsem, že např. v knize "Do světa po velkých řekách" (Nadas 1984) se udává plánované splavnění Labe až do Hořenic, tedy dokonce ještě nad Jaroměř (jinde nebylo místo pro koncový přístav?). V "bibli" příznivců vodní dopravy (Svět vodních cest - NADAS 1988) se kromě splavnění Labe počítá ještě s Moravou a Bečvou po Přerov, Odrou z Polska od Ostravy, s Berounkou do Plzně, s Vltavou do Českých Budějovic a se Svratkou a Dyjí do Brna. Ovšem značná část je uvažována jen s parametry rekreačních vodních cest (šířka lodí do 6 m, délka do 50 m). Z toho všeho je reálná (?) jen ta Vltava a snad v dohledné době Labe do Pardubic. Peníze nejsou a nebudou. I když - když máme na to stavět metro do polí, proč by se nemohly budovat rekreační vodní cesty? Jistě by se našla levnější řešení, než je nyní zvykem (například ponechat stávající pevné jezy a jen přistavět komoru).
A ještě jedna kuriozita - ovšem naprosto nezaručená. Říkal mi to před lety jeden starý "baťovec". Údajně těsně před II.sv válkou začal Baťa projektovat splavnění Sázavy (!!!)až k tehdy novému závodu ve Zruči. Jediným "důkazem" je existující studie přehrady v Kamenném Přívoze se vzdutím až nad Týnec. Ví o tom někdo něco víc? |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Čtvrtek, 30. září 2010 - 08:59:40 |
|
Ten průtah usplavněného Labe Jaroměří bych chěl vidět...
Podle mne by vhodné místo pro vybagrování přístavu Jaroměř mohlo být na pravém břehu Labe pod Jaroměří, pod dosud snad stojící budovou býv. drážní čerpací stanice, která hnala vodu z Labe do železniční výtopny Jaroměř v dobách parního provozu. Tedy kousek od hradeb pevnostního města Josefov, kde byla soustředěna ta "bratrská" vojska. I žel. vlečka z nádraží by se tam dala zavést. 
(Už dlouho jsem v těchto místech nebyl, ale matně si vzpomínám, že úzký most, který tam přes Labe převádí místní komunikaci a turistickou značku do pevnosti, vypadá jako původně železniční, přemístěný odjinud.) |
Conni
Neregistrovaný host
Odeslán z: 94.113.40.223
| | Odesláno Pondělí, 11. října 2010 - 16:26:17 |
|
Zdravím,
koukám na vaší diskusi o splavňování vodních toků a dovolím si doporučit návštěvu webových stránek pojednávajících o vodním koridoru Dunaj-Odra-Labe: www.d-o-l.cz |
D-laik
Neregistrovaný host
Odeslán z: 195.113.176.229
| | Odesláno Čtvrtek, 21. října 2010 - 11:05:45 |
|
Zkusím to tady trochu oživit. Nemáte někdo zprávy, jak se vyvíjí situace na Baťově kanále? Z jejich stránek je jasné, že komora v Bělově hned tak nebude (místní radnice dala přednost okamžitému příjmu do vlastní kapsy před dlouhodobou prosperitou obce - jenže jim to nevyšlo ). Ovšem myslím spíše na druhý konec. Vznikl přístav Skalica těsně u stavidel a dál (plavební komora) to již tři roky (podle stánek ŘVC) stojí na potřebě jakési mezivládní dohody se Slovenskem. Tři roky se mi zdají na dohodu až dost. Takže je asi problém někde jinde - kde? Teď to jsou asi peníze, ale před rokem problémem nebyly. A jestli se to nezrealizuje do roku 2013, těžko na to někdy bude. Kdo o tom něco dalšího ví? |
Libor169
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11
Registrován: 11-2010
| | Odesláno Neděle, 26. prosince 2010 - 13:55:07 |
|
Belgie Strépy-Thieu. Je to famozní stavba, doporučuji navštívit všem nadšencům lodní dopravy. |
