| Autor |
Příspěvek |
Zdenek102
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 98
Registrován: 2-2011
| | Odesláno Pondělí, 01. srpna 2011 - 17:12:03 | 
|
Dan od mun:
Jo. A když tu mám linku Brno -> Nemotice tak to budu dělat jak?
1. Zruším vlaky v úseku Nesovice -> Nemotice uplně.
2.Pojedu elektricky do Nesovic a pak na blbých 8 km přepřehat
3.Pojedu celou dobu Dieslem  (to by mohl udělat fakt jen blbec )
4.Pojedu celou dobu elektricky a pak v Nesovicích přestup .
No? Co vyberete pánové?
Takže zrychlit vlak do Kyjova na 120 km/h nemá žádný smysl? Takže Kyjovjákům a ostatním co se sjíždějí má stačit blbá 100 km/h a tím se prakticky vyhodí šance aby měli zrychlení Sp a zastávkové budou poomalejší jen o 10 minut. A to samé z Kyjova směr Veselí že? No možná o tom ještě nevíte ale ona je silná linka Kyjov -> Bzenec -> (-Veselí) a to že je tam teď hafl autobusů za hodinu to nikemu nevadí . Asi ste to tom ještě neslyšely ale ony jsou proudy třeba Veselí - Bučovice, Veselí - Kyjov zastávka (kde ve špičce vystupuje i 50 hlav) -> (-Kyjov 5 hlav), Kyjov zastávka -> Bučovice (kde ve špičce vystupuje i 40 hlav) a Kyjov -> Brno kde je těch cestujících tak 20 mimo špičku 60 ve špičce... A protože půlku lidí máme v autobusech tak se není čemu divit.. {Jen pro srovnání jízdní řád před IDS na Moravě poslední autobus z Kyjova do Brna jel 15:45 a ten plnil hlavně regipnální funkci. (Objížděl malé dědiny a jehopříjezd do Brna byl 17:13 což je 1:28....- Nyní 16:56,17:56,19:56.) A z Brna do Kyjova jel poslední 18:15 a plnil rovněž regionální funkci a Kyjově byl v 19:39. (Nyní 18:42,20:12,22:42 z toho od 13:42 do 18:42 je tam půl hodinový takt.) V té době bylo autobsů v jednom směru (ať regionálních nebo přímých) 12 dorhomady 24.
Teď s IDS jichmáme v jednom směru 18 a dohromady 36.(Nepočítám sobotu a neděli + posilový páteční spoj + ty, které nezačínají nebo nekončí v Kyjově....)} Doufám že ste si teď udělali obrázek o tom kolik cestujících z Kyjova do Brna může z jednoho autobusového spoje přetáhnout vlak... Samozdřejmě autobusy přímé mezi Kyjovem -> Brnem by se musely omezit na 2 hodiny. A z Brna do Žarošic by byl hodinový takt s tím že by se přesměrovaly do Ždánic... Tak to byl suchý výčet pro neznalé oblasti Kyjovské dopravní obslužnosti směrem Brno a pro ty kteří dopravní obslužnost znají jen po Slavkov.
PS: A Jaroměř je blbý příklad protože to se jede pod dráty jen 17 km za to Nesovic je to 2.5 x tolik.. takže 
Nebo mě tu chcete přesvědčovato tom že 17 km je totéž co 44 km ?
(Příspěvek byl editován uživatelem zdenek102.)
Trať 257 nemusela být nikdy zrušena.
Jenže co naděláme když někdo musí mít zas*anou cyklostezku ....!!!! |
|
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2229
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Pondělí, 01. srpna 2011 - 17:57:15 |
|
Zdenek: na to už se nedá dívat. Tak ještě jednou:
0) pokud jezdí pod dráty část vlaků v dieselu, není to nic špatného - viz Sp 1778/9, ty bys taky zrušil?
1) dráty na 340 by se měly utnout v té stanici, kde bude končit příměstská.
2) takové desiro classic má úplně stejnou dynamiku, jako plech se šesti bymákama (měrný výkon okolo 10 kW/t, maximálka 120 km/h). Přijde ti to na 340 málo? |
Racek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1000
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Pondělí, 01. srpna 2011 - 23:21:54 |
|
Zkusil jsem si tu vranovickou malovat - a vyšlo mi to takhle: pro odstranění předjíždění by bylo potřeba jet Brno - Vranovice za 23' (dnes to plecháč se čtyřma jede za 29') a Brno - Břeclav 57' (dnes 64'). To by mělo být v možnostech nějaké soudobé jednotky typu Desiro ML, snad i té nové Škodovky.
Případně by to vyšlo i s línějšími vozidly s odjezdy z hl.n. cca X:24 a X:54, jenže dokud by nebyl ten 15' interval (spoje +- v současných polohách zkrácené do Hrušovan / výhledově Židlochovic), tak by to nenavazovalo na Tišnov.
Stejně to vychází pro opačný směr, nemá cenu to tady rozepisovat.
A abych se vrátil k věci - protože účelem této debaty je z mého pohledu odpověď na otázku, zda má z uzlu vycházet uspořádání F-S-S-F, nebo spíš S-S-F-F. Jako lepší mi vychází oddělené vedení těch rychlých kolejí. Pokud je nepotřebuji budovat etapově pro příměstskou, získává navrch argument prostorové průchodnosti, zejména v Rajhradě by rozšíření na čtyřkolejku znamenalo dost bourání. Plus ten oblouk ve Vranovicích - 215 km/h může jednou v budoucnu znamenat zbytečný propad rychlosti |
Zdenek102
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 99
Registrován: 2-2011
| | Odesláno Pondělí, 01. srpna 2011 - 23:26:19 |
|
Daivd jaša:
Další blbý příklad... Jelikož Sp 1778/9 jede jen v sobotu a v neděli a to jednou denně a ještě jen 22 km tak je tu uplná kapka v moři... A teď k Vláře: Takže ono by vůbec nikomu nevadilo kdyby jezdilo 45 vlaků (současný stav vlaků které jedou za Nesovice) 44km pod dráty aniž by je využilo? Myslím že ikdyby dosáhla linka Brno - Křenovice - Slavkov počtu 40 vlaků ( neviděl sem žádné materiály ovšem není zas tak uplně silnou tratí aby se po ní pohybovalo 85 vlaků v obou směrech) tak bude pořád těch 45 kterých bude většina a nebudou využívat dráty... Takže... Myslím že ta část která by jezdila dál až Nesovice má jaksi převahu takže se jedná pořád o „část“?
(Příspěvek byl editován uživatelem zdenek102.)
Trať 257 nemusela být nikdy zrušena.
Jenže co naděláme když někdo musí mít zas*anou cyklostezku ....!!!! |
|
Bugear
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2188
Registrován: 8-2005
| | Odesláno Pondělí, 01. srpna 2011 - 23:50:45 |
|
A Jaroměř je blbý příklad protože to se jede pod dráty jen 17 km
Idos: Jaroměř - Pardubice 39 tarifních km.
Opava východ - Ostrava střed 36 tarifních km.
(Příspěvek byl editován uživatelem bugear.)
|
Thingie
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 365
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Úterý, 02. srpna 2011 - 00:46:04 |
|
Zdenek102: Tohle krucinál nikoho nezajímá. Elektrifikace se může vyplatit i když třeba dvě třetiny vlaků pojedou v nezávislé trakci. Nebo ještě víc. A taky se nemusí vyplatit ani když pojedou elektricky všechny a přišroubujete si pantograf i na MUVku. Na veselsku a kyjovsku prostě nebydlí tolik lidí a dost kvalitní železniční dopravu jim lze nabídnout i bez drátů. Už teď jezdí spěšňák hodinu osmnáct, pokud by se dalo relativně lacině jít až někam blízko k hodině, tak se to dá i s nějakou DMU stejně jako s elektrikou. Bavme se aspoň trochu reálně.
Racek: Nejsou v Rajhradě lepší demolice, než další nepřekonatelná liniová stavba oblokupující město z druhé strany? K R52 to úplně asi nepřilepíte a zahrabávat to kdovíjak taky nezní jako ta správná cesta.
|
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2231
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Úterý, 02. srpna 2011 - 13:17:06 |
|
To by mělo být v možnostech nějaké soudobé jednotky typu Desiro ML, snad i té nové Škodovky.
Desiro ML v pohodě, třídílné má skoro 20 kW/t. Škodivka na tom je při 12,75-12,83 kW/t naprosto stejně, jako ten plech se čtyřma (12,8 kW/t).
Plus ten oblouk ve Vranovicích - 215 km/h může jednou v budoucnu znamenat zbytečný propad rychlosti
Tady je otázka - jaká je cílová jízdní doba Brno-Blava, případně Brno-Vídeň? Hodina je v obou případech dosažitelná se 160 km/h v celé trase, 45 minut se dá dosáhnout při dvoustovce, pokud se vlaky nebudou zbytčně plazit v uzlech a v Břečce, 30 minut pak už vyžaduje rychlosti vysoko nad 200 km/h a tím pádem oddělenou trasu. |
Thingie
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 366
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Úterý, 02. srpna 2011 - 13:35:09 |
|
No, spíš Praha - Vídeň. Z Brna by mělo stačit celkem cokoliv trochu rychlejšího.
|
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2232
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Úterý, 02. srpna 2011 - 15:46:41 |
|
Vídeň je marginální směr a zůstane jím, dokud mezi ČR a Rakouskem bude jazyková bariéra. Praha-Blava a Brno-Blava jsou důležité dálkové relace v tomto směru. |
Goldfinger
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 787
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Úterý, 02. srpna 2011 - 16:09:17 |
|
David Jaša: Ale no tak. Jaká jazyková bariéra? Kšeft na ni zvysoka ... Osobně jsem v Blavě nebyl asi 10 let a do Vídně jezdím každý měsíc. Kontrolní otázka - kolik párů busů jezdí z Brna do Vídně a kolik do Blavy? Historii nepřepíšete. První vlak nepřijel z Blavy, ale z Vídně a vazby v rámci předlitavska jsou silnější, než nějaká trapná dějinná epizodka zvaná ČS(SF)R. |
Thingie
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 367
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Úterý, 02. srpna 2011 - 17:02:50 |
|
Do Bratislavy jezdí většina lidí vlakem, protože je to levné a rychlé, do Vídně je to vlakem (na první pohled přinejmenším) drahé, bus jezdí mnohem laciněji. To je pak jasné, že těch busů je tam zdánlivě více. Ale do Bratislavy jezdí hodně lidí.
Nicméně co jsem chtěl říct, že by mělo záležet na jízdní době z Prahy, protože z Brna bude stačit cokoliv nad 160 (nebo i jenom 160 na celé cestě). Ale pokud by měl jet přímý vlak z Prahy do Vídně (Bratislavy), který by se Brnu vyhnul na jihu (pokud se to plánuje), tak u něj by zpomalení na 200 u Vranovic mohlo dost vadit.
|
Arakain
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 756
Registrován: 8-2003
| | Odesláno Úterý, 02. srpna 2011 - 21:01:47 |
|
Nevím proč, ale Brno a VRT bych řešil jako Frankfurt letiště. TJ hlavní zastávka u dálnice s P+R atd a lokálním spojem do centra. Pak by stačila zastávka s 4-6 kolejema a 2-3 perony. Nebude třeba 4 kolejka na jih, jen ten limit ve Vranovicích bych radši viděl kolem 230-250, i když... A vyjde nám, že Praha - Vídeň 1 hodina 50-53 minut a jsme tam, kde potřebujeme být. To že se ještě i v tu dobu budou v Brně dohadovat, zda nádraží přesunout nebo nepřesunout, berou jako vedlešjí produkt. |
Thingie
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 368
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Úterý, 02. srpna 2011 - 22:08:35 |
|
Pokud by to lokální spojení byl aspoň ten slavný diametr, nebo něco podobného formátu… Jenže ono prostě mezi Prahou a Brnem BUDE jezdit tolik lidí, aby mělo smysl vozit celý jeden vlak jimi plný přímo, z jednoho hlaváku na druhý.
|
Dan_od_mun
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 396
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Úterý, 02. srpna 2011 - 22:23:31 |
|
Arakain - ale Frankfurt letiště slouží letišti, nebo vazbu FFM Flughafen-FFM Hbf řešíte přestupem z jednoho ICE (mimo FFM Hbf do Mannheimu) na ICE úvraťující v FFM Hbf. Ale přecházet z Fernbahnhofu na Regionalbahnhof sice jde, ale je to zoufale zdlouhavé.
Do toho přichází otázka tří směrů budoucí VRT: Praha, Vídeň a Ostrava, vždy s úvratí v jedné z relací. A k časům - pražský SUDOP namaloval VRT Praha Hbf - Brno nový Hbf něco málo pod hodinu, tak by mělo logiku držet Brno - nový vídeňský Hbf taky slabě pod hodinu |
Dan_od_mun
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 397
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Úterý, 02. srpna 2011 - 22:38:03 |
|
Thingie - aktualizace diametru se tady nedávno objevila, řeší Tišnov-Brno-Slavkov. (Podobně) plánovaná VRT přichází öd Prahy od jihu, od Vídně od jihu a na sever jde větev na Ostravu, vysokorychlostní zastávkou by mělo být hlavní nádraží a čekal bych i letiště na nové trati na Přerov, která asi bude nějaký čas tuhle VRT trasu nahrazovat. Kromě hlavního nádraží se VRT s diametrem nepotkávají.
A mimochodem to odpovídá na elektrický problém Zdenka102 - na diametru hustější elektrická příměstská do Slavkova. Potom má logiku rychlý diesel z Brna přes Slavkov dále a zastávkový diesel ze Slavkova dále... |
Thingie
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 369
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Úterý, 02. srpna 2011 - 22:57:41 |
|
Tak, jo, ale máme tu pak těžce hypotetický případ, že co kdyby se jednou povedlo postavit celou VRT větev Berlín - Drážďany - Praha [- Brno] - Vídeň. Pak je tu otázka jak až rychle by se to dalo z Berlína do Vídně zajet (bez zastávky, maximálně v Praze, tu asi stejně neobjedem). Kdyby se daly tak… tři a něco hodiny? Vzdálenostně to je dost jako Paríž - Marseille… To by přece byla nekonečná škoda i jen potenciálně zazdít.
|
Dan_od_mun
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 398
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Úterý, 02. srpna 2011 - 23:41:33 |
|
Thingie - hypoteticky je to hezké, pokud bychom se drželi francouzského modelu, zastavíme jenom v Praze nebo vůbec (na té relaci jezdí bezzastávkové spoje, popř. staví v TGV zastávkách Aix en Provence nebo Avignonu, to by potom hovořilo ve prospěch Arakainovy myšlenky. Pro Praha-Vídeň bez brněnské úvrati se snad počítalo s rezervou v územněplánovacích dokumentacích, v nedávné studii pražského SUDOPu /tuším/ není. Po výlukové zkušenosti v Brně minulý víkend si troufám tvrdit, že by stačilo stavět v Modřicích a do Brna jedzit regionovou :-)))
Ale vážně - rakouský Ausbauplan Bundesverkehrsinfrastruktur 2011–2016 uvádí v cílovém stavu 2025+ uzly Vídeň a BŘECLAV a mezi nimi systémovou dobu 60 minut. V těchto výhledech se pro Nordbahn plánují jenom dílčí úpravy stanic Angern, Gänserndorf, Strasshof, Deutsch Wagram.
A v německé Zukunftstudii, kterou pohledám zítra, se žádnou rychlou trasou české hranice v podobném horizontu nepřekračují ani od Berlína, ani od Norimberku/Mnichova  Realitu vidím v zanedlouho dostavěném rychlém spojení Berlin-Erfurt-Nürnberg-Passau-Linz-Wien. Německý model kombinace novovostaveb a přestaveb + nová rakouská Westbahn proti českému snu o francouzské spojce... Mrzí mě to. |
Thingie
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 372
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Úterý, 02. srpna 2011 - 23:59:01 |
|
Součastí německé reality bude ale i to, že taková cesta nenabídne dost rychlé spojení (proti letadlu) z Berlína do Vídně, což může být OK, ale ne navždy. Třeba to do roku 2025 někomu vadit začne, a pak třeba nemožnost postavit rozumný rychlý obchvat (trojúhelník) u Brna (nebo jenom nějakých 200 u Vranovic) bude pěkně hloupá. No, rozhodně by byla škoda vzdát to předem, jakákoliv investice do VRT bude v českých podmínkách dost mimořádná, mělo by se u ní počítat s tím, že tu bude bez zásadní změny i za sto let a zasahovat se do toho pak bude už blbě, narozdíl od regionálních tratí (jako současná železniční síť, mimochodem dost násobek průměrné životnosti běžného českého státu :-)).
|
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2233
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Středa, 03. srpna 2011 - 01:51:03 |
|
GF: nechce se mi znovu vynalézat kolo, tak dám jen odkaz. Doufám, že jazyková bariéra není problém. 
Arakain: zaprvé, šest kolejí na VR zastávce je zcela zbytečných, bohatě stačí dvě průběžné a dvě s nástupišti, a za většina zastavujících VR vlaků bude mít v Brně velkou výměnu cestujících, takže stavět na periferii je blbost - buď se bude stavět ve městě, nebo nikde.
Dan od Mun, Thingie:
co se týká oblouku ve Vranovicích, tak ten případnou VRT tím směrem nijak nezpomalí, ani když bude v současné stopě zrychlení na 200 km/h. To je totiž zhruba maximální rychlost, která se dá dosáhnout na železnici vedené zástavbou, aniž by byla levnější novostavba mimo, a nechat pro ni rezervu v ÚP je prakticky zadarmo.
Co se jízdních dob týče - 3 hodiny W-B jsou nereálné i v hodně dlouhém horizontu. V cestě stojí úsek přes Krušné Hory (a České Středohoří, pokud budeme chtít VRT smysluplně využít i pro vnitrostátní vlaky...), který nebude levný, a ostatní relace, které by ho využily, nejsou ani zdaleka tak silné. S hotovými vnitrostátními VR úseky by se dalo jet Berlín-Drážďany za hodinu a čtvrt, Drážďany-Ústí pod hodinu po stávající trati (při V130), Ústí-Pha za 3/4 h, Pha-Brno za hodinu - to jsou čtyři hodiny. Do Vídně nebo Blavy by se po nové trati na 300+ km/h dalo dojet za půl hodiny, ale je otázka, jestli by to kvůli takto dálkové relaci mělo hlubší smysl. |
X-Host
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 697
Registrován: 7-2009
| | Odesláno Středa, 03. srpna 2011 - 08:53:15 |
|
Když už tady hážete rychlostmi V>200, počítá někdo také s energetickou náročností? Vždyť při V~250...300 už odpor vzduchu připomíná zeď...
| Renesance kolejové dopravy přijde! (a přijde nás draho, čím později - tím dráž). |
|
Thingie
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 373
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Středa, 03. srpna 2011 - 09:10:53 |
|
Eurostat dává počty vzdušných cestujících Berlín - Vídeň do zhruba nějakých ~300 K za měsíc. Kolik lidí jezdí mezi Brnem a Prahou, to nevím, ale čekal bych, že to bude asi tak podobné číslo.
|
Zdenek102
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 102
Registrován: 2-2011
| | Odesláno Středa, 03. srpna 2011 - 16:30:19 |
|
Jsou ke stažení nějaké plány na uzel a zapojení VRT? A následném úvraťovaní? (v této době by se počet úvratí měl minimalizovat protože ikdyž máme vratné soupravy... NE každému se líbí že přijede jedním směrem a v půlce cesty se bude otáčet jak kača v čepici - teť úvrať v Praze z nepochopitelných důvodů - {pro mě} pak v Brně - ještě z nepochopitelnějších důvodů...) o
(Příspěvek byl editován uživatelem zdenek102.)
Trať 257 nemusela být nikdy zrušena.
Jenže co naděláme když někdo musí mít zas*anou cyklostezku ....!!!! |
|
Arakain
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 758
Registrován: 8-2003
| | Odesláno Středa, 03. srpna 2011 - 20:30:03 |
|
ad Zdeněk. Alespoň co se ke mě dostaly plány, tak VRT od Dreden přijede do Prahy po NS1 a vyjade rovně přs Zahradní město a Benešov do Brna. V Brně by bylo nejlogičtější projet od Prahy na Vídeň rovně, na Ostravu do odbočky a spoje z Varšavy na Vídeň by holt měli úvrať. Tam je totiž pořád problém VRT z Ostravy bude min z území OloPřero (otázka kudy, podle mě ideální tranzitní zastávka uprostřed) vedená po trati 300, kde se plánuje pouze 230 až 250 km/h a ještě s rychlostní brzdou ve Vyškově. No a když to vezme vlak z Ostravy na Vídeň direct po 330, tak to bude stejně rychlé a bez úvrati. A když zrychlíme 330ku na 200km/h, což s lokálními propady není až takový problém, tak to bude ještě rychlejší. |
Goldfinger
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 788
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Středa, 03. srpna 2011 - 21:32:35 |
|
VRT zastáffka v polích u šalingradu je ptákovina. Kvůli eliminaci úvrati by bylo ideální mít triangl a VRT od cajzlárny připojit od severu. |
Poklop D400
Neregistrovaný host
Odeslán z: 109.80.234.119
| | Odesláno Středa, 03. srpna 2011 - 23:22:00 |
|
V územním plánu je zaústěna VRT od Prahy ze severu do prostoru dnešního Maloměřického přesmyku. Což ale není ideální ani pro odsunutou variantu, natož NvC - zas další kolečko okolo Brna. Jak to říkal Corbusier? Klikatá ulice jest cesta pro osla, ne pro člověka.
Arakain: Břeclav - Přerov je přesně 100 km. Takže už při 230 km/h zajedete jízdní dobu znatelně kratší než s VRT přes Brno. Systémových 55 minut místo dnešních 68 min by dokázalo zajet cokoliv, co může jet 160 km/h. Jednak je tam vata kvůli rozkopanému Přerovu, druhak je to napočítané na ESO - Vmax 120 km/h. Holt na 160 km/h ČD nemají mašiny.
Takže souhlas, od Prahy bez úvrati na Vídeň (Bratislavu) a Ostravu. Co od Prahy pojede z Brna na Vídeň bude mít z Brna výchozí přípoj na Ostravu. Ostrava - Vídeň za Přerovem po ferdinandce. A žádné další složitosti bych v tom nedělal. |
Zdenek102
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 105
Registrován: 2-2011
| | Odesláno Středa, 03. srpna 2011 - 23:23:11 |
|
Goldfinger.. Spíše taký brněnský okruh kdyby se dalo přijet z Prahy přes Brno do Ostravy bez úvrati a Z Bohumína přes Brno na Břeclav bez úvrati...
Arakain:
A máte je k dispozici? Mohl byste je mě poslat na mejl?(Pokud k tomu máte oprávnění..)
Trať 257 nemusela být nikdy zrušena.
Jenže co naděláme když někdo musí mít zas*anou cyklostezku ....!!!! |
|
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2234
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 04. srpna 2011 - 09:07:43 |
|
X-Host: počítáme - cílem může být vychytat "sweet spot", kde energie na jednoho cestujícího v dané relaci nejmenší a to pro všechny dopravní prostředky dohromady. Například pokud třetina cestujících ve vlaku dříve jezdila auty a ta auta dohromady spotřebovala na stejnou cestu polovinu energie vlaku, je vlak úspornější, i když jede třístovkou.
Thingie: když jsem si to před časem bral podle odletů, vycházelo mi o řád menší číslo, a v tom eurostatu to nemůžu najít - link by nebyl? To jsou už počty, které by významně pomohly ekonomice nových tratí.
Zdenek102: taky jsem si podobným obdobím prošel, možná to bude už z dob, kdy archivy nemizely v /dev/null. 
Poklop D400: dokud přestup v Břeclavi nebude zdržovat a vlaky nebudou jezdit v každém směru častěji tak ano, nemá smysl do toho systému sahat. |
Goldfinger
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 789
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 04. srpna 2011 - 09:51:05 |
|
Dekl: Přesně tak - kdo navrhuje jezdit PR-BV přes Brno, nemůže být duševně zcela zdráv. Význam tratě 300 nebude menší, pokud tam nebude jezdit tranzit VIE-VARS. |
Thingie
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 374
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 04. srpna 2011 - 10:19:42 |
|
David_jaša: link z Eurostatu vyrobit neumím, ale zdá se, že jsem byl popleten, protože když to teď dohledávám znova, tak to vychází opravdu jenom asi 50 kilolidí/měsíc, což je o dost slabší. Jde o tabulku avia_par_at. To se omlouvám za mystifikaci.
|
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3940
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 04. srpna 2011 - 12:52:01 |
|
Dan_od_mun:
Ale vážně - rakouský Ausbauplan Bundesverkehrsinfrastruktur 2011–2016 uvádí v cílovém stavu 2025+ uzly Vídeň a BŘECLAV a mezi nimi systémovou dobu 60 minut. V těchto výhledech se pro Nordbahn plánují jenom dílčí úpravy stanic Angern, Gänserndorf, Strasshof, Deutsch Wagram.
Já jsem se do toho díval před časem (teď se mi to nechce hledat), ale nebylo tam uvedeno taky ETCS L1? Tak jak jsem párkrát do Vídně jel, tak na mě trať dělala dojem, že hlavní problém zrychlení od Gänserndorfu po Břeclav je spíše v zabzař než v čemkoliv jiném. Ale rád se nechám poučit.
David_jaša:
Opravdu to s Vmax = 200 km/hod vyjde z Vídně do Brna na systémových 60 minut? Zdá se mi to dost dost odvážné.
(Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.)
| 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! |
|
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2235
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 04. srpna 2011 - 13:34:51 |
|
Mibl: pokud bude plazení se po Vídni trvat půl hodiny a přes Brno čtvrt hodiny tak jako dnes, nepomůže ani 400 km/h na zcela přímé trati. |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3941
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 04. srpna 2011 - 14:23:34 |
|
Jaké traťové rychlosti uvažuješ od NvC do Modřic? Dnes se těch cca 6 kilometrů dle Babitronu jezdí zhruba 6 minut.
| 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! |
|
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2236
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Pátek, 05. srpna 2011 - 00:09:01 |
|
Mibl: až moc často se mi stalo, vlak jel z HH na rolu deset minut (zhruba třicítkou), tak jsem si trochu přisadil. V cílovém stavu počítám s max. pěti minutami od nádraží ke svrateckému vidaduktu (nebo obouku u HH - dle varianty) a odtud už co vlak dá. Před Blavu je to pak čistou dvoustovkou 40 minut, pak už jen 5 minut na hlavnú stanicu, 5 minut vaty, a systémová hodina je na světě.
Jinak Vídeň bych moc neřešil, to je vzhledem ke slabotě toho směru a k neochotě Rakušáků investovat do své části KFNB ještě akademičtější diskuse, než ten zbytek. |
Thingie
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 375
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pátek, 05. srpna 2011 - 00:23:16 |
|
Národní státy se všema výhodama, poklad za všechny prachy a ještě s hypotékou. Vídeň i Bratislava by se dala po Gänserndorf řešit v jednom, tam by to s trojúhelníkem vyřešilo i rychlou dopravu mezi Vídní a Bratislavou, a na druhé straně Moravy nám zbyde regionálka, náklady a případná objízdná trasa. Všecko za jedny peníze, technicky i právně ujednocené. (A teď tu o červené karkulce, no.)
|
Baile_atha
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 289
Registrován: 7-2006
| | Odesláno Pátek, 05. srpna 2011 - 06:08:57 |
|
Nechci tady do toho nikomu mluvit, VRT v prostoru jižní Moravy by byly fajn, ale vzhledem k obecné míře zadluženosti Evropských států, nejistotě o budoucnosti společné měny, slabému hospodářskému růstu a dalším faktorům je docela možné, že v letech 2014-2021 se nebude masivně investovat, ale naopak splácet. A množství penzistů, kterým je nutné platit důchody také určitě neklesne. |
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2912
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Pátek, 05. srpna 2011 - 07:20:23 |
|
Baile atha: Přesně tak. Obávám se, že tady vzniká zcela šotoušská diskuze, spojená s ježděním prstem po mapě a máváním miliardama, které nikdo nemá.
Realita, ze které je nutno vycházet, je ta, že z Berlína do Vídně jezdí cca 6 párů EC vlaků denně, totéž směr Blava (zastávkové vlaky vynechávám, neb pro ty se VRT nestaví). Navíc ty EC/IC vlaky na českém území dost výrazně suplují meziregionální dopravu, jinak by jezdily prázdné. On směr Berlin - Praha - Wien (-Budapest) je v evropském měřítku spojením až někde třetího řádu. Představovat si nějaké nárůsty počtu cestujících v budoucnu je sice možné, ale je to reálné? Zvážil někdo, že případná VRT např. mezi Dresden a Prahou by dokonale minula jakékoli zdroje cestujících na trase ( o protestech a obstrukcích tzv. ekologů ani nemluvě)? Myslíte si, že Rakušáci budou stavět VRT do Břeclavi pro šest párů rychlovlaků (navíc ve směru, který je "vnitrostátně" pro tento druh přepravy naprosto nezajímavý)? O tom, kolik zdrojů najdete v ČR ani nemluvě.
Když jsem si předchozí diskuzi četl, připadal jsem si jako ve "Snech s železniční tématikou" |
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2238
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Pátek, 05. srpna 2011 - 11:28:24 |
|
Baile Atha: ad mávání miliardama - pokud se povede srazit místní ceny na španělskou úroveň, vychází Praha-Brno-Ostrava na 350 km * 15 megaeuro/km * 25 Kč/euro / 10 let výstavby na nějakých 13 miliard ročně. Ano, je to ranec, ale opravdu je to nereálné?
Rudolf 33: Představovat si nějaké nárůsty počtu cestujících v budoucnu je sice možné, ale je to reálné? Zvážil někdo, že případná VRT např. mezi Dresden a Prahou by dokonale minula jakékoli zdroje cestujících na trase ( o protestech a obstrukcích tzv. ekologů ani nemluvě)? Myslíte si, že Rakušáci budou stavět VRT do Břeclavi pro šest párů rychlovlaků (navíc ve směru, který je "vnitrostátně" pro tento druh přepravy naprosto nezajímavý)?
co takhle si tu diskusi přečíst ještě jednou a tentokrát pořádně? Stačí zhruba od neděle, abys zjistil, že tohle už tady padlo.  |
Hanz_11
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 251
Registrován: 5-2007
| | Odesláno Pátek, 05. srpna 2011 - 11:50:53 |
|
David_jaša:
Baile Atha: ad mávání miliardama - pokud se povede srazit místní ceny na španělskou úroveň, vychází Praha-Brno-Ostrava na 350 km * 15 megaeuro/km * 25 Kč/euro / 10 let výstavby na nějakých 13 miliard ročně. Ano, je to ranec, ale opravdu je to nereálné?
Myslím, že to je nereálné, žádné nové peníze navíc nebudou. Pokud se na to najdou peníze, tak se musí někde vzít, například zastavit stavbu dálnic, apod. Bude to o prioritách |
Thingie
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 376
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pátek, 05. srpna 2011 - 12:59:52 |
|
No, nějakých 20 miliard ročně se pohybuje tak nějak plusminus v rámci toho, co stát ještě dokáže vydat sám o sobě i bez dotací EU a OPD. To by mohla být záruka, že nejde o projekt naprosto mimo ekonomické možnosti téhle země (protože nejde), vejde se to naprosto bezpečně i pod jedno procento HDP. Máte-li i nějakou reálnou vizi ekonomiky provozu a politickou podporu (haha, no), něvěřím, že by se to nějak nedalo financovat. Se podívejte co všechno lidi koupí.
|
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2913
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Pátek, 05. srpna 2011 - 13:07:51 |
|
David Jaša: "pokud se povede srazit místní ceny na španělskou úroveň"
Ještě lepší je srazit na čínskou úroveň. Poláci to zkusili a výsledek je znám: Žádná stavba a peníze v trapu.
"že tohle už tady padlo"
No, asi ne na dost úrodnou půdu. |
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2239
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Pátek, 05. srpna 2011 - 15:29:12 |
|
Hanz: přesně, jak píšeš. Problém není, že by nebyly peníze, ale že se za ně staví pomalu, draze a zbytečně.
Rudolf 33:
Číňani v Polsku "stavěli" v absolutních číslech dráž, než Španělé na vlastním písečku - jestli mě paměť neklame. Doma pak určitě nejsou levnější, než "levné" evropské země, pokud se ceny přepočtou paritou kupní síly.
No, asi ne na dost úrodnou půdu.
Bylo to udušeno obvyklými plky o důležitosti Vídně, resp. mezinárodní dopravy. |
3xhonzík
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 861
Registrován: 4-2010
| | Odesláno Sobota, 06. srpna 2011 - 00:28:07 |
|
No tak se podívejte u nás. O pár miliard dostane ministerstvo dopravy méně peněz a budou se zastavovat stavby, místo aby jejich objem ještě více narostl a dostali jsme se tak na reálnou a nikoliv předraženou cenu. Takže se krade a krást bude vesele dál, neb ten špunt pečených holubů za nepráci bude fungovat i nadále. Stále čekám, kdy kllesne cena dálnic apod. u nás a kdy za méně peněz se více postaví. pokud vím, tak stavební dělnící u nás nemají 500 000 kč měsíčně. |
Poklop D400
Neregistrovaný host
Odeslán z: 109.80.234.119
| | Odesláno Sobota, 06. srpna 2011 - 21:09:00 |
|
Arakain (749): Zasávka na VRT v poli před Brnem mi přijde jako pěkný nesmysl. Uvažujme VRT jako konkurenci k letadlu a pojďme se na tu konkurenci podívat:
Letiště v Brně. Obsluhu, čili návoz cestujících, zajišťuje jedna autobusová linka. U letiště nic není, takže hup na bus a do města. Přestup, jízda - půlhodina v tahu. Toto je nevýhoda.
Zpět od konkurence: Jedna autobusová linka jako krmič vlaku? Kdepak. Jednou busovou linkou vlaky nenaplníme. Nová trať pro spojení Brna a Prahy. Do brna za hodinu. Ano s přestupem na bus a jízdou busem minimálně 20 minut. To je celkem 1:30 tam, kde by člověk skončil v současnosti.
Přijde otázka: Co je dosažitelné za 10, 20 a 30 minut? Od současného nebo odsunutého nádraží a potom totéž od zastávky VRT u dálnice (vč. započítání budoucí návazné infrastruktury).
Další: Stavět novou spojnici od zastávky VRT do Brna. Pro busy? tramvaje? Pro vlaky? ...
Máme 30 minut času, který buď zabijeme popojížděním v Brně nebo počkáme na další vlak, který až do města jede. Pokud budou vlaky na nové trati Praha - Brno jezdit po půlhodině tak je to remíza.
Podívejme se na podíly cestujících z (přes) Prahy do Brna, do Vídně, do Bratislavy. Ze začátku, když bude jenom úsek Brno-Praha, bude podíl do Brna více než 3/4. Postavme to do centra, ať v tom kruhu pro 30 minut cestování od nádraží máme aspoň všechny vysoké školy, což je v Brně největší generátor cestujících.
Pokud naroste počet cestujících tak, že to pravidelně po 2 hodinách naplní vlak (X)-Praha-Vídeň tak dostavme jižní obchvat Brna a už na něm tyhle vlaky nezastavujme. |
Zdenek102
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 108
Registrován: 2-2011
| | Odesláno Sobota, 06. srpna 2011 - 21:18:27 |
|
Poklop D400:
Konečně nějaký rozumný návrh.... A na 2 nohách pevně v realitě!
Trať 257 nemusela být nikdy zrušena.
Jenže co naděláme když někdo musí mít zas*anou cyklostezku ....!!!! |
|
Thingie
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 377
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Sobota, 06. srpna 2011 - 22:36:51 |
|
Vysokoškoláci půjdou po ceně, ne rychlosti…
Nicméně, co je v Brně tak zajímavé? Firmy a vysoké školy u Technologického Parku (plus v budoucnu třeba vutí část CEITECu), kampus v Bohunicích. Poslední dobou třeba čím dál tím více kanceláře u Heršpické (spielberg office centre & spol.). Průmyslové zóny v Modřicích, Slatině? S posledním zbytkem slávy Výstaviště?
Víte co všechna tahle místa (snad s výjimkou výstaviště) spojuje? Že jezdit tam městskou dopravou je úplně na kokot. I když u některých z nich to nakrásně do těch 30 minut je.
|
Goldfinger
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 791
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Neděle, 07. srpna 2011 - 01:05:11 |
|
Thingie: technopark řeší SJKD, kampus šalina pod Mikuláškovým náměstím, oboje investičně téměř v nedohlednu. Řešení by měla doprava do průmyslové zóny v Modřicích. Je to ideální pro vlak, ale to by na ty vlaky muselo v Blaukecu něco rozumného navazovat a k těm vlakům zase něco jiného rozumného přivézt. Jinak zbývá např. z Lesné přestup ve Štefánce, přes celý město na centrálku, přestup na d2 a přestup na bus firem, které v parku sídlí. Vlakem by to bylo daleko komfortnější. |
Thingie
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 379
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Neděle, 07. srpna 2011 - 13:21:11 |
|
Ono jde i o detaily, víme. Například na Palackého vrch se dá dostat z Červinkovy po lávce. Ále… Červinkova je tradiční brněnská zastávka, to znamená, že tramvaj zastavuje uprostřed silnice a vy se do ní jednak musíte dostat, jednak se nenechat srazit autem. Když vám tam zrovna zastaví nějaká T3R, tak by jeden brečel. Značení je tam asi takové, že žádné, lávka je řešena ve stylu schody do nebe, to znamená, že se jak dementi točíte na místě, zatímco koukáte na co možná nejrovnější silnici, která tam té lávce překáží…
Úplně to samé je třeba to spielberg office centre, teoreticky tam jezdí autobus, ale ze Zvonařky a Úzké. A osmičkou z Křídlovické -- žádné značení, tedy nevíte kudy vlastně máte jako jít. Že máte přejít Poříčí (příjemné, což), a na jedné straně je podchod… A je to daleko.
Detaily, detaily. Ale v týhle (domyslete si sprostá slova) díře to zabíjí všechno. Skoro ani nemám pocit, že bych si chtěl myslet, že to není schválně.
A tak či onak je to pomalé, pomalé, pomalé.
|
Arakain
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 760
Registrován: 8-2003
| | Odesláno Neděle, 07. srpna 2011 - 13:23:09 |
|
ad Poklop No právě proto o tom diskutujeme. Ale tož Brno je jedna velká vesnica,tak nevím, bo su 20 roků v okolí či přímo v Cajzlově. Jenže, v Praze je dnes obrovské zdroje pracovních pozic na Pankráci a až potom centrum. A těchto velkých nejen kancelářských systémů je víc. Vodafone nás naposled tahal na jednání do Brna taky někam do horoucích pekel, bylo to na výjezdu na Svitavy, byla u toho i VŠ. A spojení odsud a tam z centra, no na hodinu. Já ndraží v centru v Brně zbožňuju, jenom jde o to, zda to centrum už dneska není mrtvola ještě hodná resuscitaci. Obchody = převaha asiatů. Parkování = jedině Vaňkovka.
VRT má tu výhodu, že když jede člověk z moravské vesničky do Prahy autem a jezdí méně často, než 1x měsíčně, má manuál Sedlák ve městě a bojí se autem komkoliv než nas P+R. Takto by to nechal v brně na parkingu a dojel po VRT.
Brno už není 3 roky zpožděné za Prahou (to bylo v roce 2000), ale 10-15 let. Bohužel. A neberte to jako hanění, ale jen konstatování nepříjemného faktu. Tak ale odvoďmě z toho, co bude za těch 10 let a nyní je standartem v hlavním městě a z toho vyjděme. Já jen přizpůsobil situaci tomu, že VRT Pha- Brno je na takt 55-58 minut a podvrtávat tunel pod Brnem od Králova pole se mi líbí (nemůžu najít ten odkaz, co jsem před lety viděl), bylo by to metro v Brně jak vyšité. Na jih návaznost, protože VRT dál jak do Rajhradu (a to spíš právě jen z důvodu oddělit Regio) bude jen na OloPře a je fajn z důvodu přestupů a provozu.
Ale z důvodu cesujících jinam než do centra Brna je nádraží v centru retareder. Není kde zaparkovat, nakoupit (i když Tesco a Vaňkovka se snaží), za zábavou (jasně, obě divadla s obrovskou regionální návštěvností) jsou za Grandem, ale kdo tam jezdí vlakem? Proto VRT průlet u dopravního uzlu a přes ten uzel jet moderním regiem (aspoň 671) přes Brno na několik zastávek. To byla ta pointa.
Netvrdím, že je to směr, kterého se musíme držet, v rámci reko Brna jsem zásadně hlasoval za stávající polohu (jste si asi všimli z různých návrhů a které už tvrdím, že snad díky vzdálenosti můžu mít nadhled), ale z důvodu totální neschopnosti se v Brně dohodnout na čemkoliv bych preferoval ten uzel u dálnice s reko S-Bahn okolo a startovním místem reko 300 zde taktéž. Odsud to právě kyvadlovka rozveze možná líp. Je to ale jen další námět, zavrhnout ho klidně můžem, stačí u hl n postavit pořádné parkoviště. |
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2241
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Neděle, 07. srpna 2011 - 23:37:01 |
|
Thingie: naprosto přesně. A největší problém je, že se nechce ty detaily řešit ani tam, kde je to práce na 5 minut (viz postávání šalin před aut-prostými zastávkami na Šilingráku) - jak se dá pak městu věřit, že velkými projekty chce opravdu něco řešit... |
Huffnagell
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 495
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Pondělí, 08. srpna 2011 - 09:00:58 |
|
Arakain: Nechci tvrdit, že je s parkováním u Hlavního nádraží v Brně vše v pořádku, ale přesto: Parkuje se před Grandem ( přes tram. koleje, za nástupišti SA ), parkuje se mezi poštou a 5. nástupištěm a parkuje se "za jídelnou", tedy vedle 6. nástupiště. Jelikož jsem tam denně, tak vím, že tato parkoviště nejsou téměř nikdy 100% obsazena. Jistě, není to skvostný parkovací dům a taky se tam musí platit. Ale parkovat se tam dá. |
Goldfinger
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 794
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pondělí, 08. srpna 2011 - 10:16:28 |
|
Arakain: v čem je šalingrad 10 let za cajzlovem a je to jen z viny města? I velké dopravní stavby se financují snadněji z městského rozpočtu, když do něj tečou daňové příjmy jenom proto, že spousta velkých firem má v cajzlově sídlo. Takže ano, menší náskok je u městského okruhu (Blanka před dokončením, to sice Královopolské tunely taky, ale problém Šimic zůstává a nějakých pět let minimálně ještě potrvá), u dálničního je to tak půl na půl - cajzloff má Suchdol a Běsovice, šalingrad R43/R52. U železnice je situace obdobná - NS je fajn, opravuje se dvorana na Masně, ale pořád zůstává dost neutěšená situace na jižním tahu. Odsun ani nemá cenu komentovat. Výstavba nových šalinových tratí - tady si vzájemně není co vyčítat - s výjimkou prodloužení na Podbabu žádný velký přírůstek, na druhé straně nedořešené evergreeny Lesná, Kampus, Kamechy, Líšeň.
Parkování u role není ideální, ale potenciál, zejména u Tesca tam je. |
Host
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.181.105.168
| | Odesláno Pondělí, 08. srpna 2011 - 11:14:49 |
|
Pochybuji, že někdy dojde k odsunu nádraží, tu příležitost "Šalingrad" už nejspíš prošvihl. Umím si ale představit, že se stane nějaký zázrak a nakonec k tomu přece jen dojde. Jako ale naprosto nereálné považuji sny o SJKD, tak absolutně mimo realitu, že mě udivuje, že je zde tolik lidí, kteří s tím ve svých plánech počítají, a dokonce SJKD považují za jakýsi všelék. Dále mě celkem udivuje tolerance ke dvěma dádražím (VRT/NvC), když v odsunuté variantě je možno při troše dobré vůle vyřešit bezúvraťově všechny směry. Představa, že některé vlaky po trianglu jen profičí, jiné tam zastaví, třetí budou vyjíždět z hlavního nádraží, na něž bude párkrát za den pendlovat kyvadlová doprava, mi přijde dost poraženecká. To si opravdu myslíte, že když cena za VRT do Práglu bude jistě vyšší než 500,-, že bude mnoho lidí ochotno této anabáze, místo, aby jelo třeba autobusem? Výsledek bude jen ten, že pro těch pár cestujících, kteří to zkousnou se zas dalším vlakům nebude vyplácet v Brně stavět, vzdálí se intervaly spojů, což způsobí další odliv atd... Myslím, že třeba ČSA by o tom mohly hovořit. Jeden rok měli 4 lety do Brna a přes 40k cestujících ročně, poté, co počet spojů zredukovali na 1 denné ho museli pro nezájem cestujících zavřít. Ostatně i ČD se svou odrazovací cenovou politikou by mohly chápat, o čem je řeč. |
Zdenek102
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 109
Registrován: 2-2011
| | Odesláno Pondělí, 08. srpna 2011 - 14:09:48 |
|
Host:
Ono i teď lze udělat Hl.n. - NvC bezúvraťově
1. Komárovský triangl
2. Židenický triangl (nutnost přestěhovat pár stávajících podniků - když se chce , tak to de!)
3. Když budeme míti i tohle (byť zase za cenu stěhování podniků tak máme Brno hl.n. rychle snadno ale draze...)
A jako bonus budeme mět nádraži v centru a né daleko v 
Sice za draho ale bylo by!
Někdo řekne blbosti. Já si myslim že s těmito 3 stavbami by se přejezd přes Brno strašně zrychlil... (Nepočítám nějakou zkratku na Královo Pole..)A teď hurá do mě!
Trať 257 nemusela být nikdy zrušena.
Jenže co naděláme když někdo musí mít zas*anou cyklostezku ....!!!! |
|
Thingie
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 380
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pondělí, 08. srpna 2011 - 14:43:34 |
|
že když cena za VRT do Práglu bude jistě vyšší než 500,-
To bude tou dobou plusminus jako dnešní dvě nebo tři stovky za úplně normální vlak. A hlavně, proč jako? Nikdo nechce žádnou extrovní noblesu jako náhradu pro ty magory co ještě dneska lítají z Prahy do Brna a zpátky, ale něco co bude mít mezi Prahou a Brnem co možná největší podíl ze všeho. Naskládat do toho sedaček co se jich jenom vejde, ve špičce budou lidi stát a jedem. Kus luxusní jedničky pokud zbyde místo. Jinak to přece nemá cenu stavět.
A taky samozřejmě v tomhle režimu nemá cenu jezdit jinam, než na nějaké místo odkud se ty lidi rychle dostanou kam chtějí. V šest vstanu, o půl sedmé sednu do rychlovlaku, v osm budu v Práglu na přednášce, na oběd su doma. Dám za to pár stovek a jsem šťastný. Nebo chcete vozit vzduch?
|
Arakain
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 762
Registrován: 8-2003
| | Odesláno Pondělí, 08. srpna 2011 - 15:43:57 |
|
Ad Goldfinger. Je to jednoduché. Praha je aktuálně 5 nejbohatší region v Evropě (asi 170% průměru EU). Před 3 roky byl 7.
Brno a okolí je v oblasti, kam bezproblémů získávám dotační projekty ze spousty projektů z EU. Pokud se pamatuji, má Brno 67-70% průměru regionu EU.
Jinak toto foto vystihuje úplně vše.
Z hlediska železnice, jsou teda zaostalejší oba regiony. I když v Praze a okolí :
Hl.n skoro hotové, NS1 hotové, Holešovická přeložka má za sebou 25 let, to ještě trochu vydrží, Libeň i přes značnou spoustu výhrad hotová kromě přesmyku, do Běchovic hotová novostavba, do Úval díky dohadování s pitomci obnoveno v původním stavu, Úvaly se rozpadají, dál koridor, i když po těch 18 letech by ho kde kdo dělal jinak.
Hl.n a dolů se chystá reko do Zahradního města, i když je to občas poloscifi a dál koritor. = srovnatelné s Brno, doskákat na jih a dál koritor.
Praha - směr na Vysočany = Brno směr na Vláru a 300.
Praha - Plzeň směr = Stejný stav jako Brno hlavní tepna. = tu a tam se musí opravovat, jinak by se to rozpadlo. I když vlastně nuselským údolím jsou vyměněny koleje kvůli hluku.
Praha vytížená lokálka na Vrané = Brno - lokálka na Znojmo.
Praha - Kladno = Brno - Jihlava (taky se jen dohaduje a skutek utek).
Takže asi jo, na železnici souhlas, i když za těch 12 let se v Brně jen 3x volilo zda nádraží tam či ne a v Praze rekonstruovalo a vrtal tunel NS1.
Nejhorší je, že kde jaká prdel v polích má perony a výtahy k nim, ale cestující chybí. A místo toho ty nejdůležitější oblasti zkomírají.
|
Host
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.181.105.168
| | Odesláno Pondělí, 08. srpna 2011 - 18:44:31 |
|
Nechci se zaplétat do emotivních polemik. Myslím, že ohledně ŽUB a VRT už stejně asi nejde vynést žádný argument, který už tu stokrát nezazněl, a záleží jen na tom, z kterého úhlu se na každý argument podíváme a jakou důležitost mu přiřadíme. Nebo ke kterému táboru patříme.
Chtěl jsem jen říct, že je důležité zachovat smysl pro realitu a pokusit se na věci dívat nejen z pohledu železničního provozu, ale i urbanismu, reálné uskutečnitelnosti a přilákání budoucích cestujících. Věc o níž diskutujeme, není modelové kolejiště (někdy to tak fakt vypadá). Nejde nám o osobní prestiž, ale v jakém stavu Brno předáme našim potomkům. Dnes už je čím dál tím víc zřejmé, že k chlubení moc důvodů nebude. Zase jsme v bojových diskusích promrhali to krátké okno, kdy se dalo na něco sehnat peníze. Ač nerad, řekl bych, že toto vlákno už bude brzy zralé na uzavření. Prohrají všichni. |
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2242
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Pondělí, 08. srpna 2011 - 21:04:25 |
|
Zase jsme v bojových diskusích promrhali to krátké okno, kdy se dalo na něco sehnat peníze.
Peníze někdy budou - na projekt, připravený, promyšlený (který dalších 100 let vydrží bez výrazných zásahů), ekonomicky efektivní, a proveditelný po částech. |
Goldfinger
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 795
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pondělí, 08. srpna 2011 - 22:26:56 |
|
Utratit peníze za cokoliv, jenom aby se prostavěly, je krátkozraké. Tento argument už jsem slyšel od komančů, když chtěli stavět rychlou šalinu přes všechny parky. Když se nezačne hned, sebere to cajzlov. Dnes bychom možná měli jednu linku té vybájené šaliny, ale neměli bychom botanickou zahradu, žádný park za divadly a SJK by byl zabitý. |
3xhonzík
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 868
Registrován: 4-2010
| | Odesláno Úterý, 09. srpna 2011 - 01:12:48 |
|
Hm jeneže drahý Arakaine, pletete si dojmy s pojmy. Praha je pátá jen díky tomu, že sama o sobě je jednotkou NUTS2, které se používají na srovnávání vyspělosti regionů. Na nižších úrovních NUTS se Praha vesele propadá dolu a při srování jednotlivých měst je někde na dně. aková Varšava tam není vidět a to proto, protože sama o sobě netvoří NUTS2, ale je součástí NUTS2 celého Mazovska. To platí i o Budapešti, která též sama o sobě netvoří NUTS2, ale je částí jiného NUTSu. Kdyby Praha tvořila NUTS2 třeba se Středočeským krajem tak se taky propadne o řaud míst dolů.
Naopak mě fascinuje, že víte, jaká je hodnota % HDP Brna. Brno je ve statistice na úrovni NUTS 4 a nevěřím, e by se pohybovalo tak nízko, protože venkov to sráží vždycky dolů. Zřejmě omylem udáváte údaje NUTS2 jihovýchod, jenže to je kromě Brna třeba i Jihlava no a pak i vesnice na Vysočině, Drahanské vrchovině apod. A jak víte, tam to asi moc HDP vysoké není.
Podle NUTSu 3 se Praha propadá až na 52. místo mezi regiony EU a vemte si kam by se Praha propadla při srovnání NUTS 4, což je odpovídající úroveň i pro Brno. Bohužel se mi podařilo zjistit jen údaje za NUTS 3 Jihomoravského kraje a ot něco přes 70% HDP EU. No a vzhledem k tomu, že HDP Brna je 60% HDP kraje. Takže HDP Brna bude snad 105% HDP EU. Tak nějak by to mohlo být, možná víc. |
Thingie
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 381
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Úterý, 09. srpna 2011 - 10:21:55 |
|
Pokud jde o smysl pro realitu, tak třeba předělat takové ty zastávky o kterých pořád mluvím (Skácelova, Nerudova, božemuj), není otázka žádných miliónů ani miliard, to můžete udělat za jedny letní prázdniny s nákladem pár set tisíc nejspíš. Urbanismu by to pomohlo. A pořád nic, nic, nic. Nikoho to nejspíš ani nezajímá, protože dokud se neutratí dvacet miliard za nové nádraží, nebo nepostaví nějaký jiný mamutí projekt, tak se asi nesmí na nic šáhnout.
Stejně tak mi přijde bezdůvodná fixace na nějaké konkrétní programy dotací co zrovna běží, pokud bude rozumné ekonomické zdůvodnění pro tu stavbu, budou i peníze. Až taková krize aby ani to nebylo, taková už dáávno nebyla. Možná teď to zdůvodnění není?
|
|
