Autor |
Příspěvek |
Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 86.49.85.38
| Odesláno Pátek, 22. července 2011 - 20:24:21 |
|
Ta úzká lokomotiva (dle P. Kuřila "chcípáček") je do výše zobrazené pohlednice z roku 1922 vsazena a doretušována. Úzká kolej v těchto místech nevedla - nýbrž normálněrozchodná vlečka, vlastně trať BD z Kladna Dubí do stanice Staré Kladno, jak zmiňuje i Tempotaxi a je vyfoceno na dalších pohledech. I na pohlednici (či detailu z ní) je patrné, že malá mašinka stojí na (normálním) rozchodu, který jí nepřísluší. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1066 Registrován: 9-2009
| Odesláno Pátek, 22. července 2011 - 21:11:36 |
|
Cogwheel: Ano, máte pravdu. Akc. spol. "Pražská železářská společnost" měla v závodě v Kladně čtyři takové malé lokomotivy čísel I až IV. Údajně stejné by měly být i lokomotivy č. V a XI, které si vyrobily železárny sami (netuším, kdo byl výrobcem kotlů?). Dodnes je zachovaná ve sbírkách NTM lokomotiva č. 4, která byla i na výstavě EXPO 86 v Kanadě (Vancouver). |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1452 Registrován: 7-2006
| Odesláno Pátek, 22. července 2011 - 21:15:07 |
|
Pražská železárenská společnost je další velká kapitola v dějinách. Ano vše se točilo kolem uhlí a železa. Pak následoval boj železničních společností o zavedení železničních spojeních, který má spojit další velký rozvíjející průmysl. A tak vznikl velký železniční uzel Kralupy nad Vltavou. Kniha: KLadno - nástin historický - 1894. Cogwheel- ta úzka lokomotiva je podle mně také doretušovaná. Ale právě zde byla a ještě dnes je halda, která byla první haldou vedle Vojtěšské huti a byla před poldovkou za tratí BEB. Sem se dopravoval také dolový materiál ze šachet, kterých je v okolí i na hutích dost. Nějaké spojení zde muselo být.
|
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1067 Registrován: 9-2009
| Odesláno Pátek, 22. července 2011 - 21:50:11 |
|
Tempotaxi: V příručce pro kapitalisty a bursovní interesenty z let 1938 až 1939 se také praví, že tehdy první světová válka přinesla Poldině huti velikou konjunkturu, takže bylo přikročeno k dalšímu zvětšení kladenských závodů. |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1453 Registrován: 7-2006
| Odesláno Pátek, 22. července 2011 - 22:15:59 |
|
Kuřil_p - Každá válka byla dobrá pro ocelárenský průmysl. Pak to byla "Mírová ocel". Kladno, mapa 1946 Dále je zde seznam jam a šachet. Jistě si každý najde šachtu podle adresy kolem hutí.
|
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1068 Registrován: 9-2009
| Odesláno Sobota, 23. července 2011 - 10:22:37 |
|
Ještě něco ze statistiky. Stav ke dni 1. října 1927: Kladensko-Nučická horní dráha. Majitelka: Pražská železářská společnost v Praze II. Lützowova ul. č. 55. Pod správu dráhy spadá ještě 41,623 km úzkorozchodné dráhy v kladenských železárnách. Přednostou výtopny byl Jan Vymazal. Stav vozidel: 24 lokomotiv a 739 vozíků pro úzkorozchodnou dráhu. Stav ke dni 1. října 1937: Ve správě dráhy jest ještě 43,389 km úzkorozchodné dráhy v kladenských železárnách. Přednostou výtopny byl Jan Vymazal. Stav vozidel: 27 lokomotiv a 805 vozíků pro úzkorozchodnou dráhu. Statistika se týká především normálněrozchodné KND, která je podrobněji popsána. Např. 21. 1. 1927 byla otevřena trať KND "odbočka do mlýna velkonákupny" 0,067 km atd. Ulice Lützowova, kde sídlilo ředitelství Pražské železářské společnosti, se jmenuje dnes Opletalova. Dům č. 55 je téměř naproti domu č. 38, kde se konají železniční bursy (vysokoškolská menza). Snad je to tedy ona budova bývalého ředitelství. Můžu se i mýlit. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1069 Registrován: 9-2009
| Odesláno Sobota, 23. července 2011 - 12:09:30 |
|
Tempotaxi: Tak s touto lokomotivou si nevím rady. To číslo připomíná čtrnáctku. Vzhled obou čtrnáctek závodů Koněv i Poldi je z konce jejich provozu znám. Moc se této lokomotivě nepodobají. Bohužel neznám vzhled lokomotivy ze závodu Poldi č. 23. Mělo by se jednat o typ "Fulda" z lokomotivky Henschel. Chtělo by vědět, zda je ta fotografie pořízená ze závodu Poldi nebo Koněv, a v jakém období byla pořízena. Časem se na to přijde. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1070 Registrován: 9-2009
| Odesláno Sobota, 23. července 2011 - 14:03:36 |
|
Filmový týdeník z roku 1955 představil divákům novou lokomotivu řady 498.1. Na záběrech jsou ke spatření lokomotivy 314.217 a 498.107. Lokomotiva 498.107 byla dodaná začátkem února. Lokomotiva 314.217 byla počátkem padesátých let ve stavu depa Praha-Bubny. Pozná někdo místa pořízení záběrů? |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1071 Registrován: 9-2009
| Odesláno Sobota, 23. července 2011 - 17:22:25 |
|
Ve filmu "Výstraha (1953)" se objevuje rovněž jedna zajímavá lokomotiva (záběry z filmu zde již byly jednou uvedeny). Jedná se o lokomotivu vyrobenou v továrně "Wiener Lokomotivfabrik, Aktiengesellschaft, Wien-Floridsdorf". Tato továrna dle výrobního seznamu dodala od října 1942 do února 1943 pro továrnu "Sudetenländische Treibstoffwerke, A. G., Maltheuren bei Brüx" (Sudetská továrna na pohonné hmoty, a. s., Záluží u Mostu) tři lokomotivy typu H 80. Údajně dle výr. seznamu měly čísla 9 až 11. Na filmových záběrech (patrně z chemičky v Záluží u Mostu) je však lokomotiva číslo 12. Dle detailů by se mohlo jednat rovněž o typ H 80 výrobený v těchto letech. Na záběru z filmu má lokomotiva již zaslepenou či jen zatřenou část charakteristických čelních oken. Na záběrech je ještě původní obrys těchto oken stále viditelný. Na jednom záběru je vidět snaha filmařů o autentičnost dopsáním německého názvu firmy, ale i znaku této firmy. Je to číslo 12 oficiální nebo jen napsané pro filmaře? Herec Jiří Sovák na lokomotivě: |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1454 Registrován: 7-2006
| Odesláno Sobota, 23. července 2011 - 20:14:05 |
|
Kuřil_p Autor fota F. Pošta a archiv T. Roučka uvádějí, že se jedná u Buštěhradskou haldu, která vznikala v 60-letech. Ale tam nejezdila úzká dráha, ale široká dráha. Dále vozíky jsou úzké. Podle mně se jedná o haldu za Kablovkou podle mapy z příspěvku č. 1453 a pak následuje mapa dnešních dnů z příspěvku č. 1452. Pod nápisem zas. Kablo je část nějaké ulice a ani zastávka u prvních závor už dávno také není. Dále v Kablovce je zaniklá šachta Layer a nová šachta Thinfeld a hlušina a uhlí se musí nějak dopravovalo do poldovky. Podle článků, jsem někde četl, že zde na mostě u ředitelské budovy POLDI byla široká a úzká dráha. Dále dnešní ulice Lesík, část obce Tuchoraz Je také důl Průhon a ulice je na náspu, která vede na haldu a podle pamětníku se dopravovalo uhlí úzkou dráhou do Vojtěšské huti. Jen pro zajímavost: Hlavním vývozcem kladenského uhlí byla od začátku dolování Buštěhradská dráha, která v roce 1885 měla položeno celkem 12 důlních vleček a 3 vlečky do nákladišť. Seznam uhelných vleček ze stanice Kladno Dubí: Thinnfeld 0.440 km, Layer 0.232 km, Průhon 1.555 km, František 0.123 km, Bresson 0.399 km, Engerth 0.637 km, František Josef 0.877 km, Prokop 0.873 km, Tuháň 2.579 km, Barré 0,402 km, Mayrau 0.7060km, Naděje 0.447 m . Z nákladiště Buštěhrad (dnes zastávka Vrapice): Witowka 1.015 km, Antonín 0.332 km, Ferdinand 2.034 km. Pak v roce 1939 je podán návrh na přestavbu BEB ze stanice Kladno-Dubí do stanice Staré KLadno. Jen v Kladenském uhelném revíru je podle uhelné černé knihy 1022 dolů a jam. Prosím o porovnání fotek. Barevná fata je Buštěhradská halda. Uhelné vlečky kolem Kladna.
|
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1455 Registrován: 7-2006
| Odesláno Sobota, 23. července 2011 - 20:27:25 |
|
Kuřil_p Filmový týdeník z roku 1955 Podle mně se jedná o stanici Praha - Holešovice a podle vzdálenosti stroje a domů to bude Argentinská ulice. Dále stroje budou někde na trati kolem Vltavy. Třeba to není pravda. |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1456 Registrován: 7-2006
| Odesláno Sobota, 23. července 2011 - 21:47:41 |
|
Kuřil_p Jinde se uvádí o Buštěhradské haldě. Hlavní činnost haldy, založené po 2. světové válce, spadají do období 50. až 80. let 20. století. ...Železniční vlečka, kterou je napojena na kladenské průmyslové areály, přemosťuje místní silnici Vrapice - Buštěhrad při jihozápadním okraji haldy. Od tohoto místa pak po vějířovitě se rozbíhající soustavě kolejí probíhalo postupné nasýpání a zvětšování tělesa... ... a jinde je zase tenhle přesnější údaj pamětníka ... Buštěhradská halda je skládkou bývalého průmyslového podniku SONP Kladno. První zmínky o haldě se datují k roku 1946. Vlastní výstavba skládky a první navážení se datuje ke konci roku 1951, dostavba objektu a vlečky se datuje k roku 1953... Jedna kukanda odkaz (Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.) |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1072 Registrován: 9-2009
| Odesláno Sobota, 23. července 2011 - 22:32:48 |
|
Tempotaxi: Děkuji za vysvětlení. Dle fotomapy z padesátých let, to vypadá, že tu hladu za kablovkou využíval závod Koněv. Je to tak? Proč jsou ty soupravy bez lokomotivy? Bylo to nějaké opatření? Na šachtě LH vozy (900 mm) se měly správně před vyklopením zajistit na jedné straně ke kolejnici, jinak hrozilo za určitých podmínek, že vůz při vyklopení materiálu spadne i s materiálem z koleje. Pochopitelně se tak v praxi moc nečinilo resp. to záleželo na obsluze a jejich posouzení. |
Orlí_spár
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1335 Registrován: 8-2004
| Odesláno Sobota, 23. července 2011 - 22:47:42 |
|
Kuřil_p (1071): Na filmových záběrech (patrně z chemičky v Záluží u Mostu) Potvrzuji hydrák v Záluží. Točené je to konkrétně zde. I ty trosky jsou skutečné-po náletu. Jinak jeden fíra, co na těhle mašinkách už za války jezdil, dodnes žije. S tím číslem bohužel pomoct nedokážu, ale snad by to mělo ještě jít dohledat.
K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME |
|
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1073 Registrován: 9-2009
| Odesláno Sobota, 23. července 2011 - 22:52:43 |
|
Tempotaxi: Ano na té fotomapě z roku 1953 jde vidět, že ta Buštěhradská halda byla v počátku navážení nebo teprve ve stavbě vlečky, tedy jestli se nemýlím. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1074 Registrován: 9-2009
| Odesláno Sobota, 23. července 2011 - 23:02:21 |
|
Orlí spár: Děkuji. Ono se těm továrním seznamům někdy věřit nedá. Ta čísla mohly být i jiná, nebo sem byla dodáná čtvrtá lokomotiva, která je v seznamu zapsána pro jiného odběratele, který ji ve skutečnosti neodebral. Také je možný nákup od jiného podniku. No, uvidíme. |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1457 Registrován: 7-2006
| Odesláno Sobota, 23. července 2011 - 23:31:17 |
|
Kuřil_p - asi tak nějak. Jinak těch vozů je tam pohřbeno plno. Nejen vozy na strusku ale i výsypné vozy. Vše tam popadalo a postupně zase zavezlo. Nikdy se nic nadělo, prostě to spadlo a šmytec. Vlečky mám jak dolové a poldovské sepsány. Jen čekám co bude dál. |
Mladějov Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2296 Registrován: 3-2007
| Odesláno Neděle, 24. července 2011 - 00:12:14 |
|
Kuřil 1070- dvě poslední fotky na (dnešní) trati 090,úsek Ústí-Prackovice. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1075 Registrován: 9-2009
| Odesláno Neděle, 24. července 2011 - 00:13:46 |
|
Něco ke Kladnu z roku 1918 (bohužel je to v horší kvalitě). Mladějov: Děkuji. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1458 Registrován: 7-2006
| Odesláno Neděle, 24. července 2011 - 01:04:48 |
|
Kuřil_p - Důl Amálie od 1 srpna 1864 patří PŽS, železniční vlečka o délce 2390 m patří KND. Návrh na lepší spojení v délce 500 m . U dnešního zimního stadionu mělo vzniknout nádraží Amálka a tím se mělo nádraží posunout o 3 km ke městu. Dříve se muselo obecenstvo dopravovat koňmo nebo autobusem z centra města do stanice. Další poznámka, doly a hutě používají také visuté lanovky na přepravu uhlí a hlušiny. Nejznámější je z dolu Prágo do elektrárny Poldi (naproti Kablovce) už byla ve 30-letech. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1076 Registrován: 9-2009
| Odesláno Neděle, 24. července 2011 - 11:33:56 |
|
Tempotaxi: Děkuji za vysvětlení. Ve statistice z roku 1937 se píše, že byla otevřena dne 1. 10. 1864 žel. odbočka k dolu "Amalie" délky 1,814 km. V letech 1938 a 1939 byly v majetku akc. spol. "Pražská železářská společnost" tyto doly zabývající se těžbou uhlí: Mayrau (vybudován v letech 1873 až 1874) Max (vybudován v letech 1888 až 1890) Ronna (získán v roce 1937) Schoeller (získán v roce 1905) Wannieck (vybudován v letech 1912 až 1914) Akciová společnost "Poldina huť" měla uhelné doly "Elsa" v Německých Kralupech u Chomutova a důl "Rafaeli" v Krbicích. V Chomutově měla společnost i tzv. horní ředitelství. |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1459 Registrován: 7-2006
| Odesláno Neděle, 24. července 2011 - 12:07:29 |
|
Hutnictví v popisu času. Všeobecná zemská výstava - hlavní katalog 1891 Dobová reklama: Přesuneme se do Vítkovic do roku 1928 - železniční doprava. Filmová produkce Ostrava... normalizační poéma - "O ohni a ceste" - 1983 odkaz CHomutov ... původně výrobna pilníků od roku 1775 a v roce 1891 zahájena výroba bezešvé trubky a vznikla Akciová společnost „Mannesmannröhren-Walzwerks A.G. in Komotau“ („Mannesmannovy válcovny trub v Chomutově“) vznikla oficiálně v únoru 1889. Jeden krátký šot: odkaz A nakonec kladenský hit Yo Yo Band - Kladno odkaz |
Marťa_rak
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3448 Registrován: 6-2006
| Odesláno Neděle, 24. července 2011 - 18:34:20 |
|
Hurvínek a neznámá železniční stanice na Moravě, ve filmu Zelená léta: http://www.youtube.com/watch?v=ZVy-uK05F-Y
http://smoubernvald.rajce.idnes.cz/Chomutovska_Zamracena_749.130-1_v_letech_2001_05/ |
|
Attilius
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 84 Registrován: 12-2009
| Odesláno Pondělí, 25. července 2011 - 10:56:31 |
|
Podle mě není tak neznámá. Já to vidím na Mutěnice. |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4888 Registrován: 9-2003
| Odesláno Pondělí, 25. července 2011 - 12:56:14 |
|
Včera večer na Čt1,film Černá sobota (1960)Dobré úvodní scény na nádraží,pára posun, semtam kus elektriky,pěkný záběr na zánovní T435.0 a zase pára + nějaké vozy..pár záběrů by se dalo vystříhat a znalci by určitě poznali kde se to točilo..
..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
Mořepetr
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 988 Registrován: 3-2006
| Odesláno Pondělí, 25. července 2011 - 13:04:44 |
|
Černá sobota odkaz Exteriéry: Bohnice, Točná, Běchovice, okolí Tábora |
Ivo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2439 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pondělí, 25. července 2011 - 13:31:29 |
|
A také Tomice |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1077 Registrován: 9-2009
| Odesláno Pondělí, 25. července 2011 - 20:30:08 |
|
V pořadu "Hledání ztraceného času" se objevily v díle "3x ze Škodovky (2)" o lomu Hrabák patřící společnosti "Akciová společnost, dříve Škodovy závody v Plzni" dvě úzkorozchodné lokomotivy. Na prvním záběru z dokumentu je lokomotiva dle výrobce Henschel typu Helfmann. Měla by to být lokomotiva s výrobním číslem 17806 z roku 1920 nebo 1921. Téměř stejnou lokomotivu lze dodnes spatřit v muzeu "Märkische Museumseisenbahn in Hüinghausen im Sauerland" Druhou lokomotivou je lokomotiva O&K 7960 z roku 1919 nebo 1920. Obě lokomotivy měly rozchod 900 mm. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) |
Bugear Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2173 Registrován: 8-2005
| Odesláno Úterý, 26. července 2011 - 01:11:37 |
|
Dneska byl na Nova Cinema Útěk z pevnosti Colditz, mihla se tam pára a vozy, nějaká třetí třída a jeden s nápisem Neodrážet-nespouštět.
|
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1460 Registrován: 7-2006
| Odesláno Úterý, 26. července 2011 - 14:51:53 |
|
Československý fílmový týdeník 42/1955 |
Balik Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1647 Registrován: 11-2002
| Odesláno Úterý, 26. července 2011 - 16:41:18 |
|
Tempotaxi: Sedmý obrázek - výluka z minulého měsíce?
|
Paveldacicky
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1393 Registrován: 5-2007
| Odesláno Úterý, 26. července 2011 - 22:38:42 |
|
Balik Viz obr.č 7: Věř tomu,že když je nejhůř a neni zbytí,tak i tato činnost se k nelibosti makáčů musí provést. |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1461 Registrován: 7-2006
| Odesláno Středa, 27. července 2011 - 12:17:30 |
|
Československý filmový týdeník 26/1957. Asi přístav Děčín. Přeprava uhlí směrem ... Elektrárna Karolína Ostrava a zajímavé strkající výsypné zařízení. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1078 Registrován: 9-2009
| Odesláno Středa, 27. července 2011 - 12:39:37 |
|
Další lokomotivy se objevily v pořadu "Hledání ztraceného času" v díle "Staré filmy z Vítkovic (1)". Na záběru z dokumentu je lokomotiva patrně s označením "5-37". Mělo by se jednat o lokomotivu vyrobenou pro Vítkovické železárny lokomotivkou ve Floridsdorfu. Snad je to tedy lokomotiva s výrobním číslem 1580 a rokem výroby 1904. Jedná se o typ lokomotiv dodávaných i jiným zákazníkům. Stejný typ lokomotivy měla např. Místní dráha Nemotice - Koryčany, tedy pozdější lokomotiva označená u ČSD jako 302.001. Z příspěvku přispěvatele "Tempotaxi" zdická lokomotiva 555.0154 na smíchovském nádraží. To, že se stala tato lokomotiva, původně 52 7622 DR, lokomotivou ČSD rozhodlo, že některé lokomotivy vybrané k odkoupení od Sovětského svazu v roce 1947 měly trámcovitý rám a nebylo možné u nich provésti nařízenou úpravu uložení nápravových ložisek. Byly tedy dodatečně vybrány náhradou jiné lokomotivy řady 52, které byly kořistí Sovětského svazu. Jednou z nich byla i lokomotiva 52 7622 SSSR/DR v Ostravě. Tato lokomotiva údajně dodaná z lokomotivky ve Floridsdorfu v únoru 1944 zřejmě pro RBD Oppeln byla pronajatá Protektorátním drahám Čech a Moravy. Po válce se stala kořistí SSSR (ČSD ji po válce provozovaly), a patrně by skončila v Sovětském svazu, neboť nebyla původně vybraná k odprodeji pro ČSD. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1462 Registrován: 7-2006
| Odesláno Středa, 27. července 2011 - 13:25:14 |
|
Československý filmový týdeník rok 1957 Důl Vrbenský u Mostu Automatický chytač vozíků pro doly. Elektrická lokomotiva E 422.003 závodů V.I.L. v Plzni. |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1463 Registrován: 7-2006
| Odesláno Středa, 27. července 2011 - 17:16:33 |
|
Československý filmový týdeník 48/1956 Pára 556.0244 a chladírenský vůz Lp asi číslo 510 389 nebo má vůz číslo Zo (vůz na ovoce) 2-xxxxx ?
|
Mahel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 871 Registrován: 6-2004
| Odesláno Středa, 27. července 2011 - 19:02:12 |
|
To není Zo, ale Zs (s tou vysokou střechou). |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1464 Registrován: 7-2006
| Odesláno Středa, 27. července 2011 - 22:58:40 |
|
Mahel - děkuji za nasměrování. Pak jen možný vůz společnosti BEB řada Geg. Porovnal jsem to vše podle tovární fotky. Zde je pak plánek podobného vozu, ale jistě budou stejné míry, jen některý detail má jiné provedení. (Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.) |
Mahel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 872 Registrován: 6-2004
| Odesláno Čtvrtek, 28. července 2011 - 06:16:06 |
|
Vozy obdobné stavby měly i kkStB, v podobných rozměrech, jen s jiným provedením skříně, byly u nás i vozy od KBD a MÁV. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1079 Registrován: 9-2009
| Odesláno Čtvrtek, 28. července 2011 - 10:00:03 |
|
Ta lokomotiva 556.0244 by měla tou dobou patřit LD Česká Třebová. |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1465 Registrován: 7-2006
| Odesláno Čtvrtek, 28. července 2011 - 20:23:07 |
|
Mahel - děkuji za doplnění. Československý filmový týdeník 1957 NHKG Kunčice. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1080 Registrován: 9-2009
| Odesláno Pátek, 29. července 2011 - 10:00:34 |
|
V pořadu "Hledání ztraceného času" v díle "Velké silné stroje" je k vidění jedna úzkorozchodná lokomotiva z cukrovaru v Libněvsi. Dvě lokomotivy výrobních čísel 11451 a 11452 byly údajně 22. května 1924 předány z továrny "A. Borsig, Berlin-Tegel" firmě "Továrna úzkokolejných drah Káš a Werner, spol. s r. o., Praha II, která je dodala společnosti "Cukrovar v Lipňovsi, spol. s r. o., Lipňoves". Lokomotivy měly rozchod 600 mm a výkon údajně 55 koní. Na záběru je lokomotiva č. 2.
|
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1466 Registrován: 7-2006
| Odesláno Pátek, 29. července 2011 - 13:05:49 |
|
Hledání ztraceného času - Vítkovice 1928 |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1081 Registrován: 9-2009
| Odesláno Pátek, 29. července 2011 - 15:26:18 |
|
Lokomotiva E 499.1 asi na mostě přes Husitskou ulici v Praze ve filmu "Naše bláznivá rodina (1968)". (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1082 Registrován: 9-2009
| Odesláno Pátek, 29. července 2011 - 15:55:08 |
|
Na záběrech z druhého dílu "Staré filmy z Vítkovic" se objevila ještě jedna lokomotiva. Pravděpodobně se jedná o lokomotivu č. 31 (1-31) nebo č. 32 (1-32) dodané (1897) lokomotivkou Krauss v Mnichově pro Vítkovické železárny. Na předešlém záběru od přispěvatele "Tempotaxi" je lokomotiva z lokomotivky ve Floridsdorfu. Patrně se jedná o poslední typ lokomotiv (1435 mm) dodaných touto lokomotivkou pro Vítkovické železárny. |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1467 Registrován: 7-2006
| Odesláno Pátek, 29. července 2011 - 18:30:19 |
|
Československý filmový týdeník - 1957. Lesní železnice Viglaš - Slovensko. Další je třeba zde odkaz a zde odkaz (Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.) |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1468 Registrován: 7-2006
| Odesláno Pátek, 29. července 2011 - 20:40:16 |
|
Československý filmový týdeník - 1957-SONP Kladno Celkový pohled na podnik směrem k radnici. Delegace prošla Václavskou vrátnici směrem na vysoké pece a pak se vracela kolem tesárny do prostoru koksoven (na snímku vykládací zařízení).. |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1469 Registrován: 7-2006
| Odesláno Sobota, 30. července 2011 - 10:13:03 |
|
Československý filmový týdeník rok 1957 V roce 1951 vznikl Velkodůl Československé armády, n. p. Karviná. Velkodůl tvořily doly Františka, Jindřich, Hlubina a Jan Karel. Velkodůl měl vynikající těžební výsledky díky nasazování důlní mechanizace, hlavně důlních kombajnů. Na Dole Františka byla také zkoušena těžba vodním paprskem. Vindobona na trati Berlín-Praha-Vídeň. Podle mluveného projevu jízda za 12 hodin a dosahovaná rychlost až 160 km/h. Ještě přidám dobovou fotku. (Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.) |
Pavel Kuřil . Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.137.224
| Odesláno Sobota, 30. července 2011 - 14:22:23 |
|
Tempotaxi: Je v tom dokumentu vidět číslo té jednotky "Köln"? Dle všech znaků by se mělo jednat o VT 137 278. |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1470 Registrován: 7-2006
| Odesláno Sobota, 30. července 2011 - 20:11:08 |
|
Pavel Kuřil - vše je v jízdě a číslo je jen šmouha. Na internetu jsem našel seznam rychlíků, seznam vozů a která dráha ten vůz vypravila (složení celé souprava tam a zpět). Složení vozů ČSD bylo jen pár směrem na západ (rok 1990) Jediná šance je právě jít to těchto knih o složení osobní soupravy směrem na východ. (Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.) |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1471 Registrován: 7-2006
| Odesláno Sobota, 30. července 2011 - 21:17:35 |
|
Československý filmový týdeník rok 1956 Závod Igra Trhové Sviny. |
Mořepetr
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 993 Registrován: 3-2006
| Odesláno Neděle, 31. července 2011 - 09:40:48 |
|
Hledání ztraceného času. Výroba 354.1 ve Škodě Plzeň: odkaz |
Pavel Kuřil. Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.137.224
| Odesláno Neděle, 31. července 2011 - 12:01:05 |
|
Tempotaxi: Děkuji. Deutsche Reichsbahn měly v době zahájení (1957) jízd rychlíku "Vindobona" tři takové jednotky typu "Köln" (VT 137 273, VT 137 278 a VT 137 852). Další zakoupily od DB v roce 1958. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1083 Registrován: 9-2009
| Odesláno Neděle, 31. července 2011 - 15:29:15 |
|
V tom pořadu "Hledání ztraceného času" v díle "Jak se co dělá (8)" je pěkný záběr i na vlečkovou lokomotivu č. 3 (O&K 7863 1915) táhnoucí lokomotivu řady 354.1. Tato lokomotiva by měla v pozdějších letech jezdit i na cca 4 km dlouhé vlečce ze stanice Rotava do železáren v Rotavě. Objevila se i v jednom předešlém díle "3x ze Škodovky": Tato lokomotiva byla téměř stejná jako lokomotiva č. 5 (O&K 7864 1916) ze stejné vlečky v Plzni. |
Kasi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 184 Registrován: 7-2005
| Odesláno Pondělí, 01. srpna 2011 - 19:23:26 |
|
Pro milovníky modelové železnice odkaz
|
Dkhl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2 Registrován: 7-2011
| Odesláno Úterý, 02. srpna 2011 - 20:26:54 |
|
Nezná prosím někdo název téhle skladby? Děkuji.
|
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1473 Registrován: 7-2006
| Odesláno Čtvrtek, 04. srpna 2011 - 12:26:40 |
|
Československý filmový týdeník rok 1956 První snímek nitranský cukrovar, další dva snímky je přeprava čs. osobních aut do Jižní Ameriky ze přístavu Rjeka a poslední snímek je brněnské výstaviště. |
Pene
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 152 Registrován: 8-2009
| Odesláno Čtvrtek, 04. srpna 2011 - 13:10:23 |
|
V pondělí jsem si pustil TV Barrandov a zrovna tam dávali tento (pro mne do té doby neznámý) film. Film se jmenuje Hra bez pravidel. Viděl jsem to ovšem v podstatě až od začátku tohoto sestřihu, takže vůbec nevím, oč tam šlo. Ale překvapily mne tam pěkné záběry pražského hl.n. před mnoha lety (film je z roku 1966). Sice nepěkný konec, ale jukněte na ty záběry... http://www.youtube.com/watch?v=P6cmv1uLw0M&playnext=1&list=PL5666 D068EFFDC80F |
Skeeve Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 257 Registrován: 5-2002
| Odesláno Čtvrtek, 04. srpna 2011 - 21:42:44 |
|
Dhkl: Kvalita je dost děsná, ale není to tohle - http://www.youtube.com/watch?v=rQquQ8nMpZY ? |
22Michal Neregistrovaný host Odeslán z: 85.13.123.3
| Odesláno Čtvrtek, 04. srpna 2011 - 23:22:01 |
|
Skeeve- určitě ano, je to známý discohit z 80. let :-) Jen mě připadne, že v nahrávce od Dkhl je to nějaká jiná verze. |