Archiv diskuse GVD obecně do 26. 05. 2011

Autor Příspěvek čelakovičan Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1600 Registrován: 8-2006 Odesláno Neděle, 09. ledna 2011 - 14:08:26       Počítá se stále výhledově s tím, že by se modernizace úseku Lysá-Vysočany (včetně přeložky Čel.-Mstětice) realizovala v letech 2014-2018? Nebo se to bude odkládat a posouvat dopředu? Suri Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 453 Registrován: 4-2003 Odesláno Neděle, 09. ledna 2011 - 14:15:57       Z F J: naopak, tentokrát se Dušek stará o efektivnost - díky nepodepsání kolektivní smlouvy a tedy neposkytování nadstandardu nad to co ukládá zákoník práce, mohou mít ČD nižší náklady ve srovnání s loňským rokem a mohou dosáhnout nižší ztráty resp. aspoň nějakého zisku Pospec Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2233 Registrován: 2-2007 Odesláno Pondělí, 10. ledna 2011 - 09:28:07       Ahojte! Pustil jsem se do zpracování aktuálních příjezdových a odjezdových tabulí z větších stanic u nás, můžete se podívat sem. Samotné tabule beru z webu ÖBB, narozdíl od ČD na tyto informace neuvalují embargo. Je zde někdo, kdo v tomto experimentu vidí nějakou užitnou hodnotu (s odhlédnutím od faktu, kolik stanic tam teď funguje)? Kdyby případně chtěl někdo přidat ruku k dílu ("aktivovat" nebo "přidat" některé stanice), tak je možno se ozvat na mail ČD: Bohužel , nejde vystavit   jízdenky na Vámi vybraný spoj !!! DB: We hope that we have been of assistance and look forward to welcome you in our trains. Myšák_tom Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 130 Registrován: 10-2010 Odesláno Pondělí, 10. ledna 2011 - 17:15:24       Pospec: Jindřichův Hradec: www.jhmd.cz Pozorovatelka Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29 Registrován: 11-2010 Odesláno Pondělí, 10. ledna 2011 - 22:29:21       pospec: Belgie http://hari.b-rail.be/HAFAS/bin/stboard.exe/en? David Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7249 Registrován: 12-2007 Odesláno Středa, 06. dubna 2011 - 18:37:02       Volné pokračování loňské diskuse z diskusního vlákna „Tratě č, 240, 241, 244,...“ aneb jak dosáhnout, s co nejmenšími zásahy do infrastruktury tohoto: - zavedení přímých vlaků Brno – Znojmo, s odjezdem ze Znojma přibližně ve stejnou dobu jako autobus do Brna (ať si lidé mohou vybrat, čím pojedou); na tyto spoje nasadit motorové jednotky typu Desiro Classic; podobné motorové jednotky pokud možno nasadit i na spoje Znojmo – Břeclav místo nevyhovujících vozů (ex) řady 021 - 30-timinutový interval na lince S41 (trať č. 244) i v odpolední špičce - odstranění nepřípojů vlak-bus v Laa a. d. Thaya, zavedení přípojů v žst. Hrušovany nad Jevišovkou pro směr jízdy Hevlín – Břeclav i v době mimo špičku Můj výsledek? Kromě modernizace stanic na tratích č. 244 a 246 (zab.zař. + nástupiště) by mohla stačit pouze modernizace úseku Hrušovany nad Jevišovkou – Božice u Znojma; a místo dnešních 6 „kočkopsů“, 1 vozidla řady 810 a 5 souprav s vozy (ex) řady 021 by i při zvýšeném rozsahu provozu (vlaky Brno – Miroslav prodlouženy až do Znojma, a 30-minutový interval na lince Brno – Ivančice i v odpolední špičce) stačilo na pokrytí vozby všech vlaků jen 10 (!) motorových jednotek. Vzhledem k tomu, že trať č. 244 má společný (navíc částečně jen jednokolejný) traťový úsek i společná nástupiště v žst. Brno hl. n. s tratí č. 240, dostal jsem se i k otázce, jaké úpravy by byly potřeba v úseku Brno (mimo) – Zastávka u Brna, aby si vlaky linek S41 a S4/R4 jednak vzájemně nepřekážely, jednak aby se dal i zvýšit počet spojů linky S4 až na (nepřesný) 15-timinutový interval. Výsledek se téměř shoduje s tím, co jsem už dříve psal v diskusním vlákně o této trati: jestli něco trať č. 240 v úseku Brno-Horní Heršpice, zhlaví Státní silnice – Zastávka u Brna potřebuje, tak to je (kromě odpovídajících vozidel): - zdvoukolejnění úseku Zastávka u Brna – Tetčice + autoblok v tomto úseku - MÚK směrů Zastávka u Brna – Brno a Brno – Moravské Bránice (přemostění cca 1 km západně od žst. Střelice) - peronizace žst. Zastávka u Brna a žst. Střelice - automatické hradlo Omice - případně přesun automatického hradla Troubsko o cca 1 km blíže k Brnu Není potřeba druhá kolej mezi Tetčicemi a Střelicemi, není potřeba zvyšování rychlosti mezi Střelicemi a Brnem-HH ani autoblok tamtéž; a hlavně!! – není potřeba (resp. - je vyloženě kontraproduktivní) elektrizace tratě. 24X.xls (144.4 k) čelakovičan Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1785 Registrován: 8-2006 Odesláno Neděle, 10. dubna 2011 - 13:40:31       Včera jsem zažil to předjíždění pendolinem, a bylo to naprosto v poho. Jel jsem z Třebový EC120 a probíhalo to takto. Poříčanama jsme PROJELI, byť pomalou jízdou. Pomalá následovala i dál směrem k Č.Brodu. Teprve před ČB jsem začali nabírat rychlost, ale pendolino stále nikde... Pendolino na SC512 nás předjelo mezi Běchovicema a Dolníma Počernicema v rámci souběžné jízdy. "Můj" EC120 tudíž mezi KO a Prahou NIKDE NESTÁL, příjezd do Libně v 18:34 a na hlavák v 18:43hod. Tímto děkuji všem fírům i plácačkám za perfektní práci. David Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7251 Registrován: 12-2007 Odesláno Pondělí, 11. dubna 2011 - 11:34:23       Ještě krátké pokračování: Jako argument pro elektrizaci tratě Brno – Zastávka u Brna, včetně zdvoukolejnění úseku Střelice – Zastávka u Brna, byla uváděna i možnost zavedení 15-timinutového špičkového intervalu zastávkových vlaků. Přesný 15-timinutový interval by zde ve směru ze Zastávky do Brna vycházel docela těžko (protože křižování rychlíků v Kralicích v X:00 a křižování osobních vlaků v Rapoticích v X:30 znamená odjezdy Os vlaků ze Zastávky u Brna ve směru na Brno cca v X:17 a X:41, tedy interval 24 – 36), ale nabízela by se možnost, mít v ranní špičce interval dokonce 12-timinutový; a pořád by to mělo být možné vyjezdit "jen" s úpravami, které jsem uváděl, tedy: - zdvoukolejnění úseku Zastávka u Brna – Tetčice + autoblok v tomto úseku - MÚK směrů Zastávka u Brna – Brno a Brno – Moravské Bránice (přemostění cca 1 km západně od žst. Střelice) - peronizace žst. Zastávka u Brna a žst. Střelice - automatické hradlo Omice - případně přesun automatického hradla Troubsko o cca 1 km blíže k Brnu + samozřejmě moderní motorové jednotky, vybavené automatickým spřáhlem. Jestli by někde měl nastat problém s „vyjezditelností“ takového konceptu, bylo by to spíš v úseku Brno hl. n. - Brno-Horní Heršpice. S4-ranni spicka.xls (73.7 k) P. S. Sice s tím přicházím až řadu měsíců od doby, kdy na toto téma byla v příslušné diskusi řeč; přesto jsem považoval za vhodné, napsat (alespoň do tohoto diskusního vlákna) argumenty, které jsem tehdy neuvedl (protože jsem nad tím tehdy takto konkrétně ani neuvažoval), které ale z velké většiny podporují to, co už jsem tehdy do diskuse napsal (a bylo na to myslím nahlíženo tak trochu „skrz prsty"). Lubomír Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 123 Registrován: 6-2009 Odesláno Pátek, 15. dubna 2011 - 10:01:22       David: Pochopil jsem to dobře, že bys modernizoval všechny stanice, tudíž i dělal nové zab zař. úplně v celé trati, abys pak mohl jezdit Znojmo - Brno za hodinu a čtyřicet minut? Takže rychlost 120 pouze v úseku Hrušovany - Božice, kde by se trať zmodernizovala. To vidím jako velmi kontraproduktivní, protože tato varianta tě bude stát cca 2 mld. a zakonzervuješ Znojmo - Brno na 90-100 minut na další století dopředu. Plnohodnotná modernizace celé tratě včetně všeho by tě sice stála dvojnásob, ale snížila by cestovní dobu o 30 minut! Podle mě jsou tyto nesmysly, dělat věci napůl, vyhozené peníze. S tou elektrizací máš možná pravdu, ale se zdvoukolejněním pouze Zastávka - Tetčice nesouhlasím. Rovněž nevím, co myslíš tím přesmykem. http://kubickaparabola.wz.cz/ Jirkac Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 120 Registrován: 1-2009 Odesláno Pátek, 15. dubna 2011 - 10:46:59       Re David, Lubomír: Pečlivý návrh, Davide. Souhlasím ale s Lubomírem. Dělat modernizaci za miliardy a nezkrátit cestovní dobu je silně kontraproduktivní a povede k vítězství argumentů silniční lobby. Vlak se mezi Znojmem a Brnem musí dostat na 60-65 minut, jinak ty peníze vložené do modernizace nemají cenu. David Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7252 Registrován: 12-2007 Odesláno Pátek, 15. dubna 2011 - 17:36:47       Úsek Hrušovany nad Jevišovkou - Břeclav můžeme zcela odmyslet (modernizace stanic ležících na tomto úseku vlastně není nutnou podmínkou ke splnění těchto cílů: - zavedení přímých vlaků Brno – Znojmo, s odjezdem ze Znojma přibližně ve stejnou dobu jako autobus do Brna (ať si lidé mohou vybrat, čím pojedou); na tyto spoje nasadit motorové jednotky typu Desiro Classic; podobné motorové jednotky pokud možno nasadit i na spoje Znojmo – Břeclav místo nevyhovujících vozů (ex) řady 021 - 30-timinutový interval na lince S41 (trať č. 244) i v odpolední špičce - odstranění nepřípojů vlak-bus v Laa a. d. Thaya, zavedení přípojů v žst. Hrušovany nad Jevišovkou pro směr jízdy Hevlín – Břeclav i v době mimo špičku ) a soustřeďme se pouze na úsek Střelice - Hrušovany nad Jevišovkou - Znojmo. Jediný úsek, kde mi vyšlo, že je potřeba zvýšit traťovou rychlost, je úsek Hrušovany nad Jevišovkou - Božice u Znojma, + potřeba rychlého křižování (současné vjezdy vlaků + max. za 1 minutu jejich současný odjezd) v žst. Miroslav (k čemuž snad dojde po napojení DOZZ od Moravských Bránic) a v žst. Hodonice. (+ navíc těch cca 13 - 14 moderních motorových jednotek, nasazovaných na všechny vlaky Brno - Ivančice, Brno - Znojmo i Břeclav - Znojmo). Nic z toho přece není "zakonzervování nevyhovujícího stavu". O jízdní dobu mi ani tak nešlo, uvažoval jsem hlavně nad tím, aby ty vlaky Brno - Znojmo nepřekážely jiným vlakům ani samy sobě (což by dnes pravděpodobně možné nebylo); a to co nejmenšími zásahy do infrastruktury a také s co nejnižším (nebo třeba vůbec žádným) nárůstem počtu potřebných souprav oproti variantě, kdyby takové vlaky nejezdily (přesněji řečeno - kdyby z Miroslavi dále do Znojma nepokračovaly). mimoúrovňové křížení směru Zastávka u Brna - Brno se směrem Brno - Moravské Bránice Pokud jde o zdvoukolejnění jednotlivých úseků - je přece zbytečné (a ekonomicky neopodstatněné) zdvoukolejňovat úsek, do kterého by nevycházelo - a to i v případě největšího výhledového rozsahu provozu - žádné křižování vlaků (a v případě úseku, o kterém tu byla konkrétně řeč, tam navíc jsou i další hlediska, proč je nerozumné do něj sahat jakkoliv nad rámec běžné údržby). Lubomír Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 124 Registrován: 6-2009 Odesláno Pátek, 15. dubna 2011 - 18:19:31       Pakliže by se stanice modernizovaly s výhledem na vyšší rychlost, proč ne. Ale nevyšlo by lépe udělat třeba prvně jen Zn - Hruš pořádně na 120 a pak za dalších třeba deset let na 100 - 120 zbytek s přeložkami, aby jsme sledovali Zn - Brn výhled pod 55 minut? Místo bastlení všech stanic a výsledná jízdní doba nepřinese žádný užitek. Ke zdvoukolejnění máš asi pravdu, že když kapacita není, tak není potřebná. Ale nemám teď před sebou výhledový grafikon, současnou propustnost a propustnost po zdvoukolejnění. Nevěřím totiž, že bychom navrhovali zkapacitnění jen tak zbůhdarma. Nejsem technolog, ale kolejář a technologii si teprve teď doplňuji, takže jsem před tím ty výhledové technologie nestudoval. Nevím, jestli by zdvoukolejnění nebylo levnější než celý přesmyk. Je to na dlouhou rozpravu. Navrhuji se sejít a nejsi-li daleko Znojma nebo Brna, mohl bys s námi, čímž myslím spolek pro veřejnou dopravu, posedět a poklábosit. http://kubickaparabola.wz.cz/ Híhou Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 188 Registrován: 9-2008 Odesláno Neděle, 24. dubna 2011 - 19:42:33       Mám dotaz ještě k minulému GVD. Na ŽP je v řazení uvedeno, že vlaky z Děčína do Bad Schandau jezdila v kladiva sólo 810 a "v 6 a 7" 371 + 4x lehátkový vůz. Mám dotaz, co jezdilo ve státní svátky mimo neděli? Pavlík Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1237 Registrován: 5-2005 Odesláno Pondělí, 25. dubna 2011 - 15:15:29       Híhou: nenapsal jste konkrétní číslo vlaku. Ale podle toho, co jste napsal, bych si tipl, že nejezdilo nic. Híhou Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 189 Registrován: 9-2008 Odesláno Pondělí, 25. dubna 2011 - 19:31:26       Pavlík: Zejména 17270/17271. Ve VOD je psáno, že v 1-5 jezdila 810 z TS 813. Ale v sobotu, neděli i svátky ta 810 musela otočit 21010/21011 (vlak s "okem"). Žádná poznámka typu "Nejede v...". Je to divné... (Příspěvek byl editován uživatelem híhou.) David Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7253 Registrován: 12-2007 Odesláno Úterý, 26. dubna 2011 - 11:09:52       Trochu se zpožděním, ale přece: Ale nevyšlo by lépe udělat třeba prvně jen Zn - Hruš pořádně na 120 a pak za dalších třeba deset let na 100 - 120 zbytek s přeložkami, aby jsme sledovali Zn - Brn výhled pod 55 minut? Místo bastlení všech stanic a výsledná jízdní doba nepřinese žádný užitek. Možná by to vyšlo lépe, ale opakuji, že by to nebylo podmínkou pro splnění tohoto: - zavedení přímých vlaků Brno – Znojmo, s odjezdem ze Znojma přibližně ve stejnou dobu jako autobus do Brna (ať si lidé mohou vybrat, čím pojedou); na tyto spoje nasadit motorové jednotky typu Desiro Classic; podobné motorové jednotky pokud možno nasadit i na spoje Znojmo – Břeclav místo nevyhovujících vozů (ex) řady 021 - 30-timinutový interval na lince S41 (trať č. 244) i v odpolední špičce - odstranění nepřípojů vlak-bus v Laa a. d. Thaya, zavedení přípojů v žst. Hrušovany nad Jevišovkou pro směr jízdy Hevlín – Břeclav i v době mimo špičku ) Navíc já jsem uvažoval v "současných mantinelech", tzn. se zachováním současného konceptu autobusové dopravy, který počítá s křižováním vlaků v Moravských Bránicích, Miroslavi, Hrušovanech, Mikulově; a taky s taktovým uzlem před X:00 ve Znojmě. Ten přesmyk před Střelicemi je tam jedinou možností, jak dosáhnout mimoúrovňového křížení směru jízdy Zastávka u Brna - Brno se směrem Brno - Moravské Bránice. Ta druhá kolej tam - jestli se má zdvoukolejňovat - někudy stejně vést musí, a s tím přemostěním je to přece nejlogičtější. Navrhuji se sejít a nejsi-li daleko Znojma nebo Brna, mohl bys s námi, čímž myslím spolek pro veřejnou dopravu, posedět a poklábosit. To myslím není potřeba. Všechno, co jsem k tomu chtěl říct, už napsal tady. Snad jen ještě toto: Opravdu není možné na současné infrastruktuře a se stávajícími jízdními dobami a vozidly (snad jen se skromnou podmínkou, aby na všechny osobní vlaky byly nasazovány jen vratné soupravy - ale to hlavně kvůli zjednodušení provozu u 5. a 6. nástupiště v Brně hl. n.) vyjezdit 15-timinutový špičkový interval Brno - Zastávka a zároveň 30-timinutový špičkový (i v odpolední špičce - na rozdíl od dnešního stavu) interval Brno - Ivančice; tak jak to je uvedeno v této tabulce? 240_244-soucasna infrastruktura a vozidla.xls (87.0 k) Anebo by to možné bylo, jen si tuto možnost nechceme připustit? Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6296 Registrován: 9-2007 Odesláno Čtvrtek, 12. května 2011 - 22:58:50       Pokračování diskuse z jiného vlákna, návrh provozního konceptu po dokončení 3.koridoru Praha-Plzeň. Vkládám variantu č.2 se (snad) vyřešenými Řevnicemi, s dořešenými přípoji Mýto-Hrádek a Hořovice-Lochovice. 3koridor_provozni_koncept_2016_Br_var2.xls (362.0 k) Stejně jako v předchozí variantě nepředpokládám prakticky žádné zásahy do infrastruktury na navazujících tratích, ani vynucené změny na tratích 180, 183, 190, 200. Změny na 175 a 176, návrh ztaktování 174 a "drobné vychytávky" na 190 a 200 jsou na dalších listech souboru. Vlakomil Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1036 Registrován: 12-2007 Odesláno Středa, 18. května 2011 - 08:22:55       Nevíte někdo kde by se dali sehnat oběhy 362/363 DKV Plzeň platné od 2.změny JŘ? Děkuji. http://www.lokomotiva.nafotil.cz/uvodni-stranka/-fotografie lokomotiv,modelů,přezdívky lokomotiv Semolina Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3104 Registrován: 2-2006 Odesláno Čtvrtek, 19. května 2011 - 09:23:32       Vysokorychlostní doprava zlepší dostupnost regionů i zapojení České republiky do evropských struktur Pěkná pohádka. Nebude problém například denně dojíždět do zaměstnání z Vysočiny nebo nejrůznějších koutů Ústeckého kraje třeba do Prahy. Tato cesta bude trvat stejně dlouho, jako když jedou někteří Pražané z okrajových částí města do centra. Racek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 962 Registrován: 5-2004 Odesláno Čtvrtek, 19. května 2011 - 09:34:55       Co je na tom k smíchu? Mimochodem, znamená tato TZ, že studie SUDOPu na VRT už oficiálně existuje? Negrelli Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 218 Registrován: 9-2007 Odesláno Čtvrtek, 19. května 2011 - 10:05:59       K smíchu to je. Vezmeme-li časy zveřejněné časy: Praha – Jihlava: 40 minut Jihlava – Brno: 30 minut Tak nám vychází Brno-Ostrava (Praha-Jihlava 40 min + 30 min Jihlava-Brno - nějaký odečet na projíždění Jihlavy) na cca 30 minut! Z mého pohledu si údaje někdo cucal z prstu bez nějakého uvažování. Reálně bych trasu Praha-Ostrava viděl na cca 130 minut. Racek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 963 Registrován: 5-2004 Odesláno Čtvrtek, 19. května 2011 - 13:08:56       Časy z a do Jihlavy nemůžete sčítat, protože spoje zastavující v Jihlavě z VRT sjíždějí, navíc jsou zřejmě spočítané pro jiná vozidla, než by jezdila linku do Ostravy. Praha - Brno má být systémově hodina, takže reálná jízdní doba kolem 55 minut. 90 minut z Prahy do Ostravy je evidentně nějaké marketingové zaokrouhlení, protože Brno - Ostrava nevycházela systémová půlhodina ani v hypotetickém stavu s VRT v celé délce (v takovém případě by Praha - Ostrava bylo nějakých 100 - 105 minut). Ale protože z Brna do Přerova bude nová trať, těžko vznikne souběžně i VRT. Což znamená Praha - Ostrava nějakých 115 minut vč. pobytu v Brně (SJD 2 hodiny). Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3875 Registrován: 6-2005 Odesláno Čtvrtek, 19. května 2011 - 13:20:35       ad Racek: Jestli ona to nebude nějaká "záhubovská" vize typu Praha - Brno cca 52 minut a pak cca 35 minut s tím, že do Přerova povede z Brna kromě modernizované současné trati ještě paralelení VRT. Tedy o 2 horizonty dále, než je kdokoliv schopen dohlídnout. 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! Racek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 964 Registrován: 5-2004 Odesláno Čtvrtek, 19. května 2011 - 15:27:59       Samozřejmě je to vize ... nevím jestli záhubovská Ale jinak to dělat nejde, protože pokud máme někdy v horizontu 20 let stavět VRT z Prahy do Brna, tak musíme taky vědět, čím na ni po dalších 20 letech navážeme - abychom pak nezjistili, že nám tam někde chybějí 3 minuty. Semolina Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3107 Registrován: 2-2006 Odesláno Pátek, 20. května 2011 - 17:00:41       Co je na tom k smíchu? Např. dojíždět z Vysočiny denně za prací do Prahy. Už vidím, jak někdo nasedne v Třebíči do vlaku, vystoupí (byť třeba za hodinu a čtvrt) v Praze, pojede po Praze v MHD dalších 45 minut do práce a odpoledne zase zpět. To bych se raději přestěhoval. Kolik by tak stála jízdenka po nově vybudované VRT? Martin_zlivský Administrátor Číslo příspěvku: 61118 Registrován: 4-2003 Odesláno Pátek, 20. května 2011 - 17:09:45       Už nyní se najdou lidi, co jezdí do Prahy např. z Třeboně klidně třikrát do tejdne, občas i denně. Jejich přesun do vlaků by možný byl, pokud bude jízdní doba přijatelná a nabídka spojení kvalitní (tedy nejvejš hodinový interval, ne dvouhodinový v lepším případě...). Zkrácení jízdní doby pak samozřejmě objem takových dojíždějících navýší. Což je vidět např. na trase Pardubice - Praha, kde denně dojíždí lidí desítky, spíš už stovky. Když taková nabídka nebude ze strany železnice, ze strany silnice to nastane dříve, či později tak jako tak. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz 3xhonzík Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 662 Registrován: 4-2010 Odesláno Sobota, 21. května 2011 - 01:18:59       Všichni budou pracovat v Praze, kde není stejnak dost pracovních míst, takže dolehne 20-30% nezaměstnanost i sem. Bezva. Za ty almužny platit vše na dopravu a pást se na zeleném. Nene. Je nutné vytvářet pracovní místa všude, kde žijí lidi a ne všechno svážet do Prahy, která již pociťuje neduhy pravicové politiky s heslem 95% bídy a 5% ráje. Bram Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2734 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 21. května 2011 - 06:30:48       Martin Zlivský: Z Pardubic se denní dojíždění do Prahy nepohybuje v řádu desítek, ale ani stovek, nýbrž v řádech tisíců. Řekl bych, tedy alespoň s tím, co vím, že desítky možná třeba i stovky lidí má na svědomí Ministerstvo dopravy coby zaměstnavatel. Holt tu hraje roli myšlenkový pochod: Z Pardubic do Prahy to mám hodinu a to se dojíždět dá. Ostatně mnoho lidí jen po Praze do práce dojíždí hodinu, někdy i více. Já tedy jen pouhých padesát minut....... 3xhonzík: Budu rád, když přestaneš žvanit a dáš se do vytváření pracovních míst i mimo Prahu. Mimo Prahu a velká města můžeš vytvářet tovární haly (a to je samozřejmě potřeba), ale s tím, že v Praze se budou akumulovat kancelářské budovy, naděláš celkem prdlajz. Firmy, ale i jiné instituce, třeba banky, svá administrativní centra nebudou dělat nikdy v nějké Dolní Lhotě padesát či sto kilometrů od nejbližího města o velikosti alespoň Plzně. S tím je nutné se smířit. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3882 Registrován: 6-2005 Odesláno Neděle, 22. května 2011 - 18:58:47       Dovolím si přispět k Bručounem před časem vyvolané debatě, jak by (možná) mohl vypadat provoz na koridoru z Prahy do Plzně někdy kolem 2016. Mibl_provozni_koncept-3tzk_horizont_cca2016_Ex-180_s_ER20_az_do_Prahy Mibl_provozni_koncept-3tzk_horizont_cca2016_Ex-180_s_ER20_az_do_Prahy.xls (48.1 k) Jak vidno z přiloženého souboru, tak si lze vymyslet prakticky cokoliv. 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3884 Registrován: 6-2005 Odesláno Pondělí, 23. května 2011 - 16:03:41       Tak pořád čekám, kdy se strhne řev, že vozit pravidelnou linku Praha - Plzeň - Budějovice je blbost a že se současné rameno Plzeň - Budějovice - Brno nemá lámat v Budějovicích a ono pořád nic. Asi už nade mnou všichni zlomili hůl ... 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6297 Registrován: 9-2007 Odesláno Pondělí, 23. května 2011 - 21:34:47       Mibl: K mé poslední verzi návrhu konceptu Praha-Plzeň napřed povšechně. Když jsem zrovna měl čas, tak jsem zkoušel různé varianty osobáků, domalovaných do Pryžova modelu "3.koridor á la Ústí". Ať jsem dělal, co jsem dělal, tak to vycházelo blbě jak pro Praha-Rokycany, tak pro Praha-Beroun-Zdice-Hořovice. Nakonec mě napadlo, že kdyby se z pomalých R udělala páteř regionálky, tak by se mohly jakžtakž zaplnit i v sedle po hodině, a měly by opodstatnění v celotýdenním hodinovém taktu. Předpokladem by byla tarifní integrace do všech IDS a reorganizace souběžných busů, kdy by se delší objednávané autobusové linky souběžné s tratí rozsekaly na jednotlivé lokální linky a omezil jejich provoz v sedle, večer a o víkendu. Dalším předpokladem pro celotýdenní hodinovku pomalých R podle mě je nedávat zbytečně do souběhu osobáky. Proto rozseknutí Os v Hořovicích, aby Os byly v obou úsecích jakž takž v prokladu k R. Proto nižší kapacita soupravy pro úsek Beroun-Hořovice. Atd. K Vašim poznámkám. ad funkce pomalých R: Nevidím rozumnou možnost, jak je bez přeorání půlky západních Čech propojit dál za Plzeň. Proto jsem je v návrhu konceptu využil čistě jako "regionální R". ad zastavení Ex: Považuju za důležité, aby případné zastavení Ex mělo nějakou "intervalotvornou funkci". Zastavení v Rokycanech z tohoto pohledu není potřeba, zatímco v Berouně v jedné z hodin dotváří rychlou půlhodinu Praha-Beroun. Beroun beztak je síťově významnější i větší, než Rokycany. Zastavování Ex Beroun-Hořovice-Rokycany v hodinovém taktu, a vedle toho v hodinovém taktu pomalé R, to by mi přišlo podivné. ad Rokycany-Plzeň: Celotýdenní přibližný proklad Os a R, doplněný v nejšpičkovatější špičce autobusem, považuju za daleko funkčnější, než navýšení počtu osobáků. Autobus vykryje v Rokycanech jednu a v Plzni tři zastávky navíc, není tudíž úplně nadbytečný. Podle mě by mělo v té největší špičce zůstat pár autobusových spojů které by dělily tu "větší půlhodinu" v prokladu Os a R. Je otázka, zda je směrovat do Zbirohu, Strašic, nebo Mirošova. ad Radnice: Lokálka má ve srovnání s autobusem jen dva plusy. První plus: Jedním vlakem napojí Radnicko na Rokycany i Plzeň. Druhé plus: Přepraví kola a přitáhne více turistů. Mínusem je dlouhá docházková vzdálenost z některých obcí a dlouhá jízdní doba do Plzně i Rokycan. Nepovažuju za rozumné zde preferovat vlak ve špičce. Nicméně, pokud jste se v mém souboru díval na list "176", tak jste tam mohl v té nejšpičkovatější špičce vidět namalované mimotaktové posily přibližně po hodině. Naproti tomu přípoj na Rokycany je málem jediným důvodem existence lokálky v pitomé trase přes Ejpovice. Pokud se tak jedním vrzem udělá přípoj na Prahu, tak ještě lépe. ad Mirošovka: Ani zde nejsou autobusy zbytečné. Nevím, zda jste se díval na list "175". Pokud ano, tak jste si mohl všimnout, že považuju za vhodnější táhnout autobusy přímo do Rokycan a využít je k obsluze Příkosic a zejména k obsluze většiny Hrádku. (V poslední verzi i ke spojení Spáleného Poříčí s Prahou.) Většina bytovek v Hrádku je na kopci, a autobusové zastávky "kulturní dům" a "Chylice" jsou daleko příhodněji umístěné, než vlakové zastávky. Omezování autobusů bych v daném případě považoval za barbarství. ad Strašice: Nepovažuju za vhodné vázat strašické autobusy na Mirošovku, nýbrž tak jako dnes přímo do Rokycan. K vlaku bych asi poslal poslední večerní spoj v kladiva a první o víkendu ráno. Trasa Rokycany-Strašice sice je zralá na optimalizaci rozložení spojů, ale přetrasovávat by se podle mě neměla. (Toho, že se v současnosti z Dobřívi do Rokycan nejezdí ani přes Hrádek ani přes Mirošov, nýbrž přímo, jste si hádám všimnul.) Docela bych uvítal, kdybyste napsal, v čem je následující verze tak zásadně v rozporu s koncepcí Poved, Ropid i MD. Opravdu jde o rozpor v zásadních věcech? Nejsou v rozporu jen jednotlivosti a detaily? Vyjdou v koncepcích Ropid, Poved, MD či ve Vaší verzi všechny vazby aspoň tak dobře, jako ve variantě připojené na konec tohoto příspěvku? Umí někdo namalovat něco lepšího, kde budou přípoje vycházet lépe, a kde se také nebudou bourat provozní koncepty žádné významnější sousední tratě? Bylo by opravdu tak mimoňovité pokusit se nejen o rychlé spojení Praha-Plzeň, ale také o částečnou "vlakizaci" spojení Praha-Beroun, a nezrušit přitom současnou úroveň spojení Praha-Hořovice a Praha-Rokycany? 3koridor_provozni_koncept_2016_Br_var3.xls (382.5 k) Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6298 Registrován: 9-2007 Odesláno Pondělí, 23. května 2011 - 21:38:38       Mibl, 3882: Mám se na tuhle verzi dívat podrobněji, nebo to je "inspirativní žert" či "zlehka nahozený pokus? Mimo to, co o ní píšete sám, mi na první pohled přijdou zvláštní dvě věci: - přidáváte další vlaky. Mně přijde už zdvojnásobení počtu vlaků Praha-Plzeň jako hodně odvážná úvaha. Čekal bych spíš, že budu vyplísněn právě za to, a ne že oponentní návrh půjde ještě o něco dále. - zachraňování radotínské 15-minuty tím, že se prodlouží jízdní doba pro Třebaň a Karlštejn a úplně zničí navržená rychlá půlhodina pro Beroun. Copak je ta radotínská 15-minuta Absolutně Nedotknutelná Posvátná Kráva, že se nesmí některé špičkové posily vychýlit ani o 3 minuty kvůli dálkovce? Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6299 Registrován: 9-2007 Odesláno Pondělí, 23. května 2011 - 22:53:11       edit: ... a pokud považuju špičkovou posilu Švejka zároveň s hodinovými pomalými R na Plzeň za sci-fi, tak úplně zničí navržená rychlá půlhodina pro Beroun. Rychlá půlhodina Praha-Beroun autobusem z Butovic dneska existuje od 10:00 do 20:00 (Od 14:00 do 19:00 je půlená na čtvrthodinu. Mezi 16:00 a 17:30 jsou navíc posily do Zdic a Hořovic mimo Beroun). Hodina v sedle a v podvečer, to by byl krok zpátky. Čtvrthodinu ve špičce vlak nenahradí, ale sedlo, pozdní večer a víkendy by mohly do značné míry přejít na rychlíky. "Káčko" by mohlo být omezeno na špičky, a celotýdenní by mohla zůstat jen vylepšená pásmově zastavující C20 do Zličína a Motola. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3885 Registrován: 6-2005 Odesláno Úterý, 24. května 2011 - 11:25:26       Chápejte to spíše jako zlehka nahozený pokus, který na druhý pohled není vůbec hloupý, neb umožňuje mít jako základ Plzní rychlíky a umožňuje expresy dohazovat ve špičce třeba jen v počtu 6-7 párů denně s tím, že tyto vezou i cestující za Plzeň. Dneska jezdí do Plzně (počítám-li) dobře 19 párů rychlíků. Mnou navržený koncept počítal v prvním přiblížení se 7 páry nezastavujících Ex linky do Chebu a 4 páry nezastavujících Ex do Domažlic a jedním párem navíc na doplnění špiček. Tedy celkem 12 párů, ale vzhledem ke zkrácení trati to odpovídá navýšení objednávky odpovídajícímu 10 párům navíc, tedy navýšení objednávky o cca 55%. ad radotínská patnáctiminuta: Frekvenčně to je a bude nejsilnější linka v tomto úseku. Tím, že jezdí v nejkratším intervalu, tak taky platí nejvíce za DC a tedy bude-li se provozovatel dráhy (jednou) chovat jako obchodník půjde dopravci s čistou patnáctiminutou na ruku. Navíc je otázka (na níž neznám ani trochu odpověď), zda případné vychýlení z přesného taktu nemůže přinášet nějaké technologické problémy na hlavním nádraží, ale to by bylo asi vždy zralé na konkrétní rozbor konkrétního konceptu. ad nová tabulka: Zastavování R-180 v Nýřanech je z koncepčního hlediska špatně, neb fakticky je to analogie např. Lysé nad Labem. Nemluvě o tom, že až jednou bude postavena dvojkolejka Plzeň - Stod, tak povede jinudy. Když už přidávat (pokud by na to byl čas), tak bych to viděl spíše na Staňkov. 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6303 Registrován: 9-2007 Odesláno Úterý, 24. května 2011 - 11:53:43       Ty Nýřany jsou jen nástřel. V případě přípoje směr Horšovský Týn by se opravdu hodil spíš Staňkov. Považoval bych za vhodné tři zastavení ušetřená v úseku Smíchov-Plzeň přemístit do úseku Plzeň-Furth. Na druhé straně, pokud to bereme jako spojení do Prahy, tak jsou Nýřany na prvním místě. Kde přesně zastavit na 180, to je z pohledu konceptu 170 podružnost. (Příspěvek byl editován uživatelem Bručoun.) Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6304 Registrován: 9-2007 Odesláno Úterý, 24. května 2011 - 12:07:54       "umožňuje mít jako základ Plzní rychlíky a umožňuje expresy dohazovat ve špičce třeba jen v počtu 6-7 párů denně s tím, že tyto vezou i cestující za Plzeň" Rozumím. Předjíždění v Řevnicích v té největší špičce ale považuju za naprosto zásadní vadu. Mít za každou cenou "dokonalou posvátnou 15-minutu" do Řevnic, a za Řevnice mít v jedné z půlhodin delší jízdní dobu, to považuju za hodně nevyvážené. Třebaň a Karlštejn spáduje zřetelně k Praze, a počty cestujících vůbec nejsou zanedbatelné. Navíc v tom Vašem konceptu je Třebaň od Berouna v xx:15, takže od Prahy by v sedle v čase odjezdu lokálky do Třebaně musela půlhodinová posila do Třebaně, respektive do Karlštejna, aby byl přípoj oboustranný. Z věcného hlediska považuju za větší problém rozhozenou půlhodinu pro Třebaň+Karlštejn, než 15-minutu pro Radotín. Sbor dogmatiků zvaný "Ropid" samozřejmě může být jiného názoru. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3886 Registrován: 6-2005 Odesláno Úterý, 24. května 2011 - 12:13:29       a za Řevnice mít v jedné z půlhodin delší jízdní dobu, to považuju za hodně nevyvážené. A stání S1 v Poříčanech a následně v Pečkách nevadí? Není to nic jiného. Z věcného hlediska považuju za větší problém rozhozenou půlhodinu pro Třebaň+Karlštejn, než 15-minutu pro Radotín. Sbor dogmatiků zvaný "Ropid" samozřejmě může být jiného názoru. Použil jsem poměrně jednoduchou úvahu: Mezi Prahou a Řevnicemi je nejsilnější linkou osobák a tedy rychlíky se mu musí přizpůsobit. Z Řevnic do Berouna už jsou silnější rychlíky a tedy se uhne osobák. O její (ne)správnosti ale debatovat nehodlám. 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6305 Registrován: 9-2007 Odesláno Úterý, 24. května 2011 - 12:13:39       Jo, a Královák v sedle po 2 hodinách, s přípojem do Prahy jen ve špičce na předjížděný osobák, to asi taky není to pravé ořechové ... Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3887 Registrován: 6-2005 Odesláno Úterý, 24. května 2011 - 12:19:52       Čekal jsem, kdy si toho všimnete. 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6306 Registrován: 9-2007 Odesláno Úterý, 24. května 2011 - 12:19:59       "stání S1 v Poříčanech a následně v Pečkách nevadí? Není to nic jiného." Hlavní problém je, že je relace Pečky-Praha s vyjímkou dvou vlaků obsluhována zastávkovým osobákem. "Mezi Prahou a Řevnicemi je nejsilnější linkou osobák a tedy rychlíky se mu musí přizpůsobit. Z Řevnic do Berouna už jsou silnější rychlíky a tedy se uhne osobák." Podle mě je to takové ode zdi ke zdi. Připouštím, že tento názor může vyjít z "klání objednatelů" vítězně. "O její (ne)správnosti ale debatovat nehodlám." Jak myslíte. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6309 Registrován: 9-2007 Odesláno Úterý, 24. května 2011 - 14:15:53       Mibl: Dovolím si ještě další poznámku. Požadavky plzeňského kraje a Ropidu, mnohdy trochu šotoušské, považujete za nadřazené. Naproti tomu Berounsko nechávate spíš koňovi. Je pravda, že středočeský kraj asi není schopen zformulovat rozumné požadavky. Pokud se tam ale nemá trvale vozit vzduch, tak by to chtělo věnovat i této oblasti jistou pozornost. Plzeňský osobák s několika vagóny, jedoucí spíš v časech vyhovujících plzeňskému kraji, to není pro lokální obsluhu berounska zrovna ono. Podívejte se někdy, jaká kvanta vzduchu se vozí okolo Berouna a Hořovic. V přiloženém souboru myslím, že jsou patrné úspory, které by plynuly z rozdělení Os na dvě větve a vybudování zázemí v Hořovicích. Mohla by se nasadit pro každé rameno potřebná kapacita, jiný by mohl být i počet vlaků, časové polohy by byly lépe přizpůsobené místní špičce. Mezi Berounem a Hořovicemi moc vlaků není potřeba, protože tam stejně musí jezdit autobusy pro lokální obsluhu. Z městeček mezi Rokycany a Hořovicemi by byla pohodlnější vazba na Prahu, než při přestupu ve Zdicích či Berouně. 170_jen_Os.xls (108.5 k) Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3888 Registrován: 6-2005 Odesláno Úterý, 24. května 2011 - 14:35:12       Uznávám, že Berounsko nechávám minimálně z části koňovi. Ostatně i ten můj poslední nastřel vznikal tak, že jsem ladil osobáky tak, aby to fungovalo u Plzně a zároveň to u Berouna nějak vyšlo. Přemýšlel jste ale naopak Vy někdy nad tím, co vede plzeňáky k tomu, že chtějí mít Plzeň pro příměstské vlaky na uzel 15/45 s tím, že v krátkém rameni chtějí mít půlhodinovou obsluhu? (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.) 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6312 Registrován: 9-2007 Odesláno Úterý, 24. května 2011 - 14:48:41       Mibl: A přemýšlel jste někdy Vy, jestli plzeňský kraj bude mít na své rozmáchlé půlhodinové vize někdy peníze? A jestli je rozumné kombinovat ideu hodinových Ex, hodinových R, půlhodinových osobáků a přímých radniček? Všechno má své meze, počet vlaků zcela určitě. Klidně je možné, že cesta nevede tudy, kudy jsem si nakreslil. Určitě ale nevede k pěti vlakům za hodinu z Plzně do Ejpovic. Ne kvůli kapacitě, ale kvůli penězům. Dneska jezdí z Plzně přes Doubravku dál v odpolední špičce dva vlaky za hodinu. Lze důvodně očekávat zvýšení, ale na pět?!? Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3889 Registrován: 6-2005 Odesláno Úterý, 24. května 2011 - 15:11:37       K Plzni: Dokud budeme nakupovat vlaky na vlkm, tak je půlhodina v krátkém rameni drahé řešení. Začneme-li nakupovat podle skutečných nákladů a řešíme-li počet hran v Plzni (není jich zase tak mnoho, jak se může na první pohled zdát), tak už leccos může být jinak. Navíc to umoźňuje dál od Plzně vozit kratší soupravy vyhovující kapacitně z Rokycan do Mirošova či do Bezdružic, ale i mezi Berounem a Rokycany (eso či plecháč se čtyřmi či pěti rozhodně není ideálním vozidlem na takovéto rameno). Navíc pokud by měl Ex od Prahy přijíždět do Plzně v 50. minutě, tak před ním jedoucí Os by tam měl být cca ve 45. Může si 30 minut postát ve šturcu (v sedle, večer a o víkendu klidně) nebo projet městem a otáčet v Křimicích či Kozolupech a náklady na tento "výlet" jsou jen na úrovni DC a trakce/nafty. Podobně mohou do Rokycan/Mirošova/Příkosic jezdit obracet osobáky z Bezdružic. Rozhodnete-li si od Rokycan přijíždět do Plzně v 58. či až 2. minutě, kam a za jak dlouho budete protrasovat? Nebo se upíchnete do šturcu a otočíte zpátky? Pokud ano, tak kdy? Kromě toho (co si pamatuju z doby před cca 4 lety, kdy jsem z Rokycan denně dojížděl do Prahy) tak osobáky z Holoubkova ve směru na Plzeň nepřijížděly do Rokycan prázdné a ani nedocházelo ke 100% výměně, aby nevadilo je tam nechat předjet expresem (ale chápu, že zatímco Vás může iritovat předjetí v Řevnicích, tak já vidím problém naopak v Rokycanech). (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.) 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6314 Registrován: 9-2007 Odesláno Úterý, 24. května 2011 - 16:45:17       Mibl: Ostrost obratů nejde hrotit do nekonečna. Špičkové cestující nejde přestěhovat do sedla. Stojící souprava se opotřebuje méně než jezdící souprava. Existují dělené směny. Extrémně málo vytížená souprava nevydělá ani na rozdíl nákladů mezi jedoucí a stojící soupravou. Dvě kratší soupravy stojí vždy výrazně více, než jedna dlouhá. Celková cena vždy bude korelovat s vlkm. Náklady na půlhodinový takt zpravidla jsou zřetelně nižší, než dvojnásobek nákladů na hodinový takt, ale zároveň jsou podstatně vyšší, než náklady na hodinový takt. Místy bude zřetelně výhodnější objednat ve špičce posilový autobus, který zároveň obslouží nějakou tu zastávku navíc nebo směrovou vazbu, než všude cpát krátký takt vlaku. Za jednu z vyvážených kombinací bych považoval například: Ex 170 - nebude R 170 - celotýdenně 60 minut Os Plzeň-Rokycany - špička 30, sedlo 60, střídavě Mirošov a Hořovice (Hořovice takt, Mirošov "patakt") Os 176 - jen Ejpovice-Radnice (Příspěvek byl editován uživatelem Bručoun.) Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6315 Registrován: 9-2007 Odesláno Úterý, 24. května 2011 - 17:04:58       "Vás může iritovat předjetí v Řevnicích, tak já vidím problém naopak v Rokycanech)" Pokud Vám vadí předjíždění v Rokycanech, tak nerozumím tomu, proč by Vám nevadilo předjíždění v Řevnicích. Výměna v Rokycanech je nesrovnatelně větší, než v Řevnicích. Je to logické, protože v Řevnicích je s prominutím kulový, zatímco Rokycany jsou město s pracovními místy, školami, úřady a zdravotnickými zařízeními. Dovolím si upozornit, že jediným důvodem k předjíždění v Rokycanech v mé variantě je přípoj Mýto-Holoubkov-Hrádek. V Kovohutích Rokycany a Železárnách Hrádek sice už dávno nedělá půl okresu, ale nějaké pracovní příležitosti tam pořád jsou. Přípoj by sice stačil ve špičce autobusem, ale když bude celodenně, bude to lepší. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3890 Registrován: 6-2005 Odesláno Středa, 25. května 2011 - 09:48:52       Tak toho přípoje od Mýta do Hrádku jsem si nevšiml. Mě by to předjíždění v Řevnicích samozřejmě vadilo, ale vyšlo mi jako z nouze cnost. Kdybyste z Hořovic vyjel těsněji za rychlíkem, tak nejenže budete mít přípoj od Mýta do Hrádku, ale zároveň dojedete do Plzně před expresem a otočíte a ušetříte jednu soupravu, fíru a četu. Mě prostě příjezd do Plzně tak, že nestihnu rychlíky nikam a zároveň se netrefuju ani do začátků pracovních dob či škol přijde jako jeden z nejhorších možných. Hodím sem ještě otázky, které jsem vám posílal mailem a na které jste reagoval ve vašem příspěvku 6297: Vyjdeme-li z pryzem naznacene myslenky, ze do Plzne se ma jet z Prahy v prokladu a rychla linka jede do skupin 00 v Plzni, pak je treba si ujasnit, 1) zda pomala linka ma slouzit pouze obsluze uzemi mezi Prahou a Plzni nebo ma byt vedena tak, aby vozila i lidi (nekam) za Plzen. 2) zda jsme s rychlou linkou linkou ochotni zastavovat (vy navrhujete Beroun, jakysi plzensky koncepcni material uvazoval Beroun a Rokycany, ja bych si v pripade nouze (tj. jen jedna vrstva do Plzne) umel predstavit i 3 zastaveni (Beroun, Horovice a Rokycany), nebo zda jet zcela bez zastaveni po vzoru UnL ci v souladu se snahou projizdet brnenskymi EC Trebovou) 3) zda je pravdepodobne, ze POVED dokaze vyuzit otevreni ejpovickych tunelu k tomu, aby dokazal presvedcit krajske politiky o potrebe navyseni objednavky regionalky do Rokycan Pak muzeme resit dalsi otazky: 1) Nemela by mirosovka jezdit celodenne do Plzne v prokladu k lince z Holoubkova (tj,. Prikosice 30, Rokycany 00, Plzen 15/45)? Nedojede-li az do Plzne, tak se na ni jen tezko budou dat vazat autobusy do Dobriva a Strasic (pokud tyto nemaji jezdit z Rokycan v prokladu k vlaku). Budeme-li ale mit celodenni pulhodinu do Rokycan v osobacich, kolik toho pak v teto relaci zbyde na rychliky, ... 2) Co s radnickou lokalkou? Mam smysl ji nechat zit, pokud nebude aspon ve spicce po hodine? Je bezpodminecene nutne ji pripojovat i na Rokycany? Pak si muzeme klast dalsi otazky: Povede se ministerstvu (chapejme ve smyslu odboru, ktery je objednatelem) vse spustit najednou nebo se bude postupne nekolik let qedlat a qedlat nez se povede k necemu jakz takz rozumnemu dospet? Třeba si tu nepíšeme soukromě jen my dva a vyjádří se k tomu ještě někdo další. 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3891 Registrován: 6-2005 Odesláno Středa, 25. května 2011 - 10:03:07       Ujasněme si ještě jaká vozidla si představujeme na osobácích z Hořovic do Plzně. A to jednak v horizontu cca 2016 a jednak v horizontu 2020. Pak mi ještě není jasné, jak jde dohromady to, že s rychlíky chcete stavět na jižním předměstí, ale protažení osobáků od Hořovic do Plzně-Křimic (případně Kozolup) se "bráníte" (tj. ve směru na Cheb uvažuji půlhodinu v rameni dlouhém 6 km (případně 11 km), výsledkem čehož je jednak přímé spojení od Rokycan na Jižní předměstí a jednak úspora hran, což se za jistých okolností může hodit). (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.) 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! Orky Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4974 Registrován: 10-2004 Odesláno Středa, 25. května 2011 - 10:23:11       Mibl: Já se přiznám, že Vás tady sleduju jen tak okrajově. Myslím si, že nějaké takové změny nebudou možmé za 5 let, ale spíš za víc. Ne tak kvůli úseku Beroun-Plzeň, ale spíš Praha-Beroun. Já radši řeším reálné věci, co by se daly udělat příští rok nebo s drobnými zásahy a ne scifi, které věří, že něco za 15 let bude. Otázka, jaký bude koncept do budoucna, v celé trase chybí nějaké opravdu velké město, kde by mělo smysl zastavovat s expresy. Rokycany mají přes 14 tisíc obyvatel, Hořovice 6,5, Zdice 4, Beroun 18. Beroun odpovídá velikosti Kralup, které jsou projížděny, řekl bych, že i vazby do ostatních směrů jsou podobné, jako v těch Kralupech. Rokycany jsou obdobné Roudnici... Ovšem Plzeň i Berounsko je mnohem více autobusové než třeba Ústecko. Lze očekávat, že se měkdo do vlaků vrátí, pokud se zlepší kvalita, ale víc vlaků dálkové dopravy, než je dneska na 090, neočekávám. Je otázkou, zda nadále sledovat hodinu pro Hořovice a Rokycany nebo upřednostnit rychlou Plzeň (podobně jako Ústí). Pokud by Beroun měl být do budoucna alespoň tolik železniční, jako Kralupy, tak bych rád viděl ve špičkách rychlíkovou půlhodinu do Prahy, podobně jako by to mělo být do Kralup. Ale rozhodně by to nemělo být řešeno expresními vlaky do zahraničí, podobně jako nestaví EC v Kralupech. Leonardo da Vinci: „Nikdy nevysvětlujte. Přátelé to nepotřebují a nepřátelé vám stejně neuvěří.“ Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3892 Registrován: 6-2005 Odesláno Středa, 25. května 2011 - 10:39:58       Orky: Však jsem nedávno Bručounovi psal mailem, že i na straně infrastruktury vidím poměrně dost neznámých. Jednak nemyslím, že by kdokoliv tušil, jak bude rozkouskována modernizace plzeňského uzlu. Nějaký SUDOPí materiál popisující etapizaci se dá najít zde, ale to jak byla vypsána veřejná zakázka na tsvabu Průjezd uzlem Plzeň ve směru 3. TŽK (viz třeba zde) tomu moc neodpovídá. Byly sice uspíšeny podchody v osobním nádraží, což je dobře, ale zároveň byl vynechán přesmyk domažlické, takže si moc neumím představit konečný stav po této modernizaci. Podobně jsem stále skeptik ohledně tunelů u Ejpovic, neb pokud se bude muset vyvlastňovat, tak bude OPD velmi na hraně. (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.) 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! Petr_vlček Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3907 Registrován: 5-2004 Odesláno Středa, 25. května 2011 - 12:24:59       Jen poznámku k "Ústí kontra Plzeň" - Ta Plzeň zejména při průjezdu všeho na cestě je pak jediná co stojí velikostí za řeč. Za Oustím je Děčín a Teplice + Bílina + Most resp. celý hustě zalidněný Podkrušnohoří. A že je Plze%n víc autobusová? To bylo Oustí celkem nedávno taky. Pak se ovšem po dobudování koridoru a zavedení použitelného vlakového konceptu vše dost fofrem změnilo a busy až na několik výjimek úplně vymřely. Ovšem na Plzni je zásadní problém v neřešené a nevyřešené 171 kde je příměstská v takovým rozsahu že se tam dálkovka v rozsahu 090 prostě nenarve bez omezení některého segmentu (nebo obou) nějakou prasárnou typu předjíždění v Dobřichovicích. Bejt ve špičce 15 minut do Libčic tak se tam rychlíkodrom taky sotva protáhne. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3893 Registrován: 6-2005 Odesláno Středa, 25. května 2011 - 13:10:29       ještě ad Bručoun 6297: ad funkce pomalých R: Nevidím rozumnou možnost, jak je bez přeorání půlky západních Čech propojit dál za Plzeň. Proto jsem je v návrhu konceptu využil čistě jako "regionální R". Ještě se vrátím k modelu Cheb a Domažlice jedou rychle a přijíždí od Prahy do Plzně v 50. minutě, Klatovy jedou pomalu a na 171 jsou v prokladu k Ex, tím pádem jsou v Plzni (při 5 zastaveních ve 30). Pak tato linka chytne 00 v Přešticích (to by mělo být bezproblémové) a do Klatov přijedeme v cca 22. minutě. A teď co dál?. Opravdu by se i s přestupem nechytalo 00 v Kdyni, kam to dnes trvá 37 minut, a podobně 00 v Kolinci, když se podle vlaku 17541 (a jeho spolehlivosti dle Babitronu) jeví, že může chybět poměrně málo. Zrychlení bych hledal ve vozidlech a zabezpečení 2-3 přejezdů na každém z ramen. Tohle se ale nedá rozseknout od stolu z Prahy (pohledem do JŘ a konstatováním, že to nejde), ale je třeba si trochu pohrát se simulacemi jízdních doba pro různá vozidla a pár doplněných přejezdů. Pak by se nepřípínalo půl západních Čech, ale jen 183, což by se i na Rudě celkem hodilo. Edit: Druhou možností, jak dostat do zastávkové linky i cestující za Plzeň, je jet ní v Plzni na pásmo před rychlou linkou, jak jsem naznačil v mém posledním navrženém provozním konceptu. Daní za to je pak ale předjíždění na 171. Tak nějak si myslím (a intuitivně se domnívám, že názor dálkového objednatele bude tentýž), že i ta pomalá linka by měla vozit lidi někam za Plzeň a že by se při jejím návrhu nemělo sklouznout k tomu, že slouží jen území mezi Berounem a Plzní. (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.) 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! Orky Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4976 Registrován: 10-2004 Odesláno Středa, 25. května 2011 - 13:26:09       Petr_vlček: Srovnávat osídlení kolem Berounky s osídlením kolem Vltavy není moc namístě. Příměstská 15-minutovka je v údolí Berounky naprosto správně. Příměstských 15 minut na 091 je za Roztoky zbytečná, tam byto chtělo spíš posílit zrychlenou vrstvu do Kralup. Pokud by se dnešní 171 věčně nesypala, tak si myslím, že by měla být schopná pobrat 2 rychlíky, současnou regionálku a 2 náklady do hodiny. To není o moc méně, než dnešní dálkovka na 091. Nevýhodou 171 oproti 091 je o úsek, kde by se moc nemělo předjíždět, o dost delší. Mibl: Výsledný model stejně bude podle toho, co bude MD ochotné zaplatit. Plzeň nebude tak silná jak Ústí, stejně tak v horizontu let nelze čekat nějaký nárůst v mezinárodní dopravě. Já si třeba dokážu představit Expres Praha-Plzeň (někam) jedoucí do Plzně na sudou a tam s vazbou na regionální rychlíky či spěšné vlaky a zbytek rychlíků pomaleji s cca dnešními zastávkami do Plzně cca na půl. Tím by to vypadalo asi nějak takto: S:40 expres Plzeň L:40 švejk X:10 pomalé rychlíky. Leonardo da Vinci: „Nikdy nevysvětlujte. Přátelé to nepotřebují a nepřátelé vám stejně neuvěří.“ Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1766 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 25. května 2011 - 13:48:45       Taková otázka, aniž bych tím něco konkrétního sledoval nebo naznačoval: Kolik lidí by vlastně poškodilo předjíždění (části) Os v Řevnicích? Pokud si vzpomínám na jakési prezentace kdesi kdysi (kdoví, zda ještě vůbec platné), tak počet lidí od Smíchova se dělí na polovinu v Černošicích a opět na polovinu v Řevnicích. Ale už nevím, kolik ta čtvrtina vlastně je. :-) Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3894 Registrován: 6-2005 Odesláno Středa, 25. května 2011 - 13:56:43       Zdroj: Statistika PID 2010 - http://www.ropid.cz/informacni-materialy/tyden-mobility-2010-%28d en-pid%29__s208x1044.html 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! Orky Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4979 Registrován: 10-2004 Odesláno Středa, 25. května 2011 - 17:04:42       Mibl: Ovšem tam jaksi chybí důkaz o lámání frekvenci za Prahou. Leonardo da Vinci: „Nikdy nevysvětlujte. Přátelé to nepotřebují a nepřátelé vám stejně neuvěří.“ K. A. F. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.2 Odesláno Středa, 25. května 2011 - 19:19:14       Mibl 3882 Minutový pobyt Ex v Plzni je myšlen vážně? O (ne)přestupu Ex-R za minutu ani nemluvě. Bručoun 6309 Hořovice budou mít tři nástupní hrany a pochybuji, že hrana u předjízdné bude dělená cesťákem, aby se tam bez vjezdů na obsazenou daly točit z obou stran alespoň vratné soupravy. Mibl 3892 V té SUDOPí prezentaci už je přesmyk z "průjezdu 3. tžk Plzní" vypuštěn. Riziko časového skluzu při vyvlastňování: to je správné upozornění, ale týká se téměř všech velkých připravovaných staveb. Vyvlastňovalo se u Votic, vyvlastňuje se v Bubenči, Veselí... TZ Trochu dál, hlavně o víkendech: Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3895 Registrován: 6-2005 Odesláno Čtvrtek, 26. května 2011 - 09:41:17       K.A.F.: I z jiných důvodů* by to chtělo posunout k o minutu sevřenější Praze. Pak by to ale na chytání přípojů v Praze chtělo zrychlit Hlavní - Smíchov o minutu. Je to reálné s ohledem na to, jak stavbu připravujete? Nebo by to chtělo udělat rozbor, jaké jsou přestupní doby v Praze podle směrů (snad by to mohlo být na Pardubice o minutu méně než na Ústí). *) důvody: 1) získat čas pro zastavení R-200 v Králováku 2) mít příjezd R do Plzně v 56 a dokázat odjet do Strakonic v 01 (v prvním kole jsem neřešil jízdy křížem v Plzni a schema "nové" Plzně jsem sháněl až později a logicky se mi při současných odjezdech křížem vlaky taktově srážely) Jinak nepřípoj z Ex do R v Plzni je myšlen zcela vážně, neb jinak nemám šanci stíhat kříže ve Strakonicích (tedy po konzultaci se znalým kolejářem mi i při hotové Plzni a zrychleném Pačejovem dost pravděpodobně chybí ještě minuta, kterou on navrhuje řešit vytažením druhé koleje ve Strakonicích k hradu). Proč chci chytat Strakonice, snad ukáže následující schema vycházející z předpokladu, že se vám povede jednou dostavět 4. koridor jako komplet dvojkolejku z Prahy aspoň do Horusic (nebo že nezískáte ÚR na SuVo a tedy se bude stavět Veselí-Horusice a Veselí - Doubí) a zároveň budeme na 220 jezdit horním (možná taky jediným rychlým) segmentem se zastaveními Benešov, Tábor a Veselí (bez NeŠe nemá cenu zavádět expresy projíždějící Veselí a jelikož tento stav může trvat třeba i 20 let, což je asi tak doba než může dojít na modernizaci Koterov - Nemanice, tak proč nezkusit rychlíky na 190 urychlit o poznání dříve). Je to samozřejmě na hraně (chtělo by ještě aspoň někde od Strakonic po ČB jezdit 120 km/hod, tj. kódující AHr ze Strakonic až do Protivína) a poloha na 225 je jen zlehka nahozená, ale myslím, že to není úplně blbý. Bude mít ten "osekaný" průjezd uzlem Plzeň nějaký vliv na zkrácení jízdních dob do Domažlic? Každá minuta je dobrá. Kdy se bude tušit, jak to vypadá s ÚR na Sudoměřice - Votice? (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.) 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3896 Registrován: 6-2005 Odesláno Čtvrtek, 26. května 2011 - 09:50:00       Ještě doplním ke schematu: V Budějcích uvažuji od Plzně na Jihlavu přestup. 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! K. A. F. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.2 Odesláno Čtvrtek, 26. května 2011 - 17:36:06       V úseku hl. n. - Smíchov by po optimalizaci měla jízdní doba být 6,0 - 6,5 minuty. SuVo: proběhlo veřejné projednání ÚŘ a máme přerušeno. Hlavní důvod (poloha z. Mezno) se už domluvil, obnovení řízení odhaduji na konec léta. K tomu schématu JŘ (a i k tabulce 170): já bych po JŘ chtěl, aby byl stabilní i při pravidelných nedělních nástupech 20 kolařů (+5), čtyřiceti skautíků (jedněmi dveřmi, +5), jedné jízdě na Op (+3) a jedné neplánované jízdě odbočkou (+3). Ne že (jako třeba na DB) při pohledu na peron plný kol začnu odhadovat čekací časy a při pohledu na skautíky začnu hledat následující přípoj... Dávám přednost spolehlivým (= širokým) skupinám v Plzni, ČB, Táboře i za cenu, že v Praze skupiny nebudou, resp. že rychlík do Klatov/Strakonic/Chebu pojede o 5 minut déle. :-)