Je tady mrtvo ...

http://www.youtube.com/watch?v=4v4DuEzCIxY

353: fajn len nemalo by to byť naopak aby kamera natačala do predu ako to urobili v Rige?
http://www.youtube.com/watch?v=PL0OD9XZqlg

Furčan - super, tohle video jsem hledal...

Furčan mělo, takhle je vidět bohužel prd, u nás se podobně natočila jedna linka a tam šly krásně vidět troleje i okolí

Storm_ice: je to video niekde na nete?

Furčan je, kvalita nic moc, ale vidět to jde http://www.youtube.com/watch?v=uL4MvbwlrDY

No ako tak sa to da pozrieť.
Ešte by som chcel vedieť nejaky "návod" ako tam upevniť foťak alebo kameru. Ja som chcel malu trojnožku stativ upevniť o zberač objimkou.

Furčan tak s tim už neporadim, ale jak je to tam psáno, spíše nějakou páskou (nejlépe instalatérskou - šedá)

tak už aj ja som niečo nahral: http://www.youtube.com/watch?v=qbLkX7nSLM8

Jedna novinka v teplické trolejbusové vozovně, můžete si cvičně tipnout, co to je...
Pravděpodobně je to od firmy Esko, před časem to bylo nabízeno i v Ústí, kde z toho bohužel sešlo. Na tahových kříženích/výhybkách už je to nějaký ten rok celkem běžný nadstandard.

Zbyňďa: žeby úsekový dělič s opalovacími růžky? Podvěsné provedení je velice zajímavé.

Nad růžky by neměl být holý kov, na který by silnější oblouk mohl přeskočit a tím by nemusel zhasnout. Doporučuje se proto izolační bandáž prodloužit až nad růžky. Ani po dvou letech se izolační silikonová páska nad růžky nepálí - viz hlavní nádraží Pardubice (v provozu na podvěsném angličanu od května 2011) a řada dalších ve vozovně a jinde. První sestavy (viz obrázek) byly složeny z dílů Elektroline (magnety), Esko (spojky trubek, závěs spojky, svorka zajišťovací-domeček a izolovaný držák bandáže) a vlastní výroby DPmP a.s. (růžky, boční lišty a koncové Al držáky).

Tak to jsem si v Pardubicích nikdy nevšiml, zajímavé... Nicméně zároveň i smutné, v TP mají jen několik podvěsů po tratích a už to tam zkoušejí, v Ústí se k tomu postavili jako praví tmáři a ve městě plném podvěsů to mít (zatím..?) nebudeme. Hlavně, že funguje družba s Hradcem.

Zhášecí mezery v Pardubicích odstranily problémy např. s výpadky napáječe ve vozovně, kde ráno při výjezdu docházelo při přejezdech přes mechanické výhybky ke zkratům. Často stačilo mít zapnutá všechna topení. Rychlovypínač pak nedokázal opětovně zapnout úsek, ve kterém stálo několik desítek trolejbusů s nasazenými sběrači a s vybitými kondenzátory. Na přiloženém obrázku je příslušné schéma s vyznačenými zhášecími mezerami na místech, kde docházelo ke zkratům nejčastěji. Jako druhé opatření, aby bylo možné úsek zapnout, je povinnost stahovat na noc sběrače u všech trolejbusů ve vozovně. Pracovníci, kteří zavážejí trolejbusy, si vymohli, že stahovat budou pouze jeden sběrač. Pro účel snadného zapínání proudu to stačí, i když nebezpečí případného požáru odstaveného trolejbusu to zcela neřeší. To jen na doplnění pro ty, kdo si už všimli, že odstavené pardubické trolejbusy si hrají "na tramvaje".

Skvělé schéma, jako vždy. Těch sběračů zaseknutých napůl mezi trolejí a střechou jsem si všiml, to by u nás neprošlo, v ÚL se překříží a dají vzhůru k nebi a lana za hák, čemuž se dost lidí odjinud už divilo.

Musím zaklepat, že od chvíle, kdy je na Mírovém nám. v Ústí tahové křížení se zhášecími děliči, nebyl jsem svědkem jediného výpadku měnírny. A to tam dříve byly pěkné ohňostroje, kdy jiskry lítaly až na zem. O to víc bych je rád viděl i v tom podvěsném provedení na výhybkách u výjezdu z Mírové a v centru. No, škoda.

Zbyďa: ale sběrače "v luftě" se dělají i jinde, aspoň se tolik nenamáhají pružiny. I v Jihlavě se to děje u odstavených vozů.

9 Tr: jo toho jsem si v Jihlavě u odstavených vozů ještě v době 14Tr všiml.
Ono když se vypustí sběrače "do nebes" tak se sice nenamáhají pružiny na sběrači, ale zase se namáhá ta v navijáku pak se lana při jízdě pořádně nenavíjí a různě plápolaj za vozem, i když to bylo hodně vidět u škodováckejch stahováků.

Philip: a co myslíš, která pružina je levnější?
a také nehrozí, že by dojíždějící trolejbus náhodou vrazil do stažených sběračů vozu před sebou.

Přátelé, skenoval jsem starší fotky a narazil i na dvě své, když jsem si byl v roce 2002 vyfotit zkušební trať v Jáchymově:



Nikde ale nemůžu (mimo výše odkazovaného schématu) najít informace, k jakým zkouškám se trať používala a vůbec nějaké bližší informace k trati (sklon, napájecí napětí, zda šla i rekuperace atd.). Existuje o trati nějaký podrobnější materiál?

Případnou odpověď prosím do diskuze - https://www.k-report.net/discus/messages/2484/11155.html?136973159 1