Beton10: Signalizácia na trati funguje automaticky, bez účasti človeka (daj si do Googlu autoblok). V staniciach je to potom ako kde:

Úsek Olomouc (mimo) - Česká Třebová (mimo) riadia na diaľku dispečeri z Přerova (daj si do Googlu CDP Přerov).

Ďalej sú ako "řídici" (zatiaľ) jednotliví výpravcovia po staniciach, ktorí si vlaky odovzdávajú pomocou počítačov, prípadne telefonicky, hlásia predvídané (cca. 5 min pred odjazdom vlaku zo stanice) a skutočné odchody vlakov a na základe toho sa rozhodujú. Keď sa vyskytne niečo mimoriadne, je nad nimi ešte úsekový dispečer, ktorý ich opäť telefonicky a pomocou tých počítačových programov koordinuje a prikazuje im čo majú robiť.

Ja jsem asi jedinou prasarnu na dieselech (742) delal pri studenym startu: Podrzet mazaci rele zositovym cestovnym neporiadkom, kdyz jsem vedel, ze baterky stoji za prd. Sice masina chvili hulila vic nez je zdravo, ale zase pred zarazenim nejakyho stupne jsem ji nechal nejakou dobu brblat, at se poradne promaze. Vim, ze to delal kdekdo a ze se to nema... Ale bud nastartuju, anebo udelam neschopnost na vymlaceny baterky.

Bender1974, Asdf: Děkuji moc

Beton10 (jsem trochu podrobnější oproti kolegům, tak mi to trvalo dýl )
- pro základní seznámení - ve většině stanic na hlavních tratích funguje toto (v podrobnostech je to ještě trochu jinak):

Každá stanice (s kolejovým rozvětvením) má svého šéfa pro řízení provozu (výpravčí). Vlaky si skutečně navzájem předávají "do péče" výpravčí sousedních stanic, podobně jako řídící. Každý vlak v daném dni má jedinečné číslo, závazná informace o době jeho předpokládaného odjezdu ze sousední stanice přijde výpravčímu přes počítač (elektronický dopravní deník, příp. speciální aplikací GTN s grafickým rozhraním; na železnici je zvykem rozkreslovat "jízdní řády" vlaků do podoby šikmých čar mezi osami pojížděné trasy a průběhu času po desetiminutovkách, číslice upřesňují minutáž v dané desetiminutovce) nebo telefonicky ca 1-10 min předem. Obsluhou staničního zabezpečovacího zařízení (ovládání přes speciální aplikaci z počítače nebo z "tlačítkových" pultů, zpravidla se znázorněním kolejového rozvětvení, maketami návěstidel a světelnou indikací obsazení kolejových úseků) mu připraví vlakovou cestu ve svém "revíru". Ovládá všechna návěstidla ve stanici - na nich je základní návěstí "stůj", nemusí jednotlivě ovládat návěstidla v mezistaničním úseku - tam je základní návěstí "volno" (autoblok) a fungují automaticky (obsazený úsek ca 1,2km trati k příštímu návěstidlu kryjí návěstí stůj, bezprostředně po uvolnění umožní vjezd sníženou rychlostí, po vzdálení předchozího vlaku do vzdálenějšího oddílu návěstí volno plnou rychlostí). Výhybky a výkolejky už se dnes taky zpravidla neovládají jednotlivě - přestavují se "automaticky" při stavění vlakové cesty. Funkčnost traťových a přejezdových zabezpečovacích zařízení výpravčí pouze kontroluje.
Současným trendem je omezit lokální řízení provozu výpravčími z jednotlivých stanic a centralizovat řízení (DOZ - dálkové ovládání zabezpečovacích zařízení) delších souvislých úseků tratí do několika málo center (CDP - centrální dispečerské pracoviště). 4-5 dispečerů + 2 další "pomocníci" pro obsluhu informačních systémů pak sedí společně v jednom sále, ovládají ze svých počítačů celou oblast (obvykle 10 - 15 stanic), dopravní situaci celé oblasti je znázorněna v přehledovém reliéfu na indikační stěně (VEZO).
Konkrétně Vámi zmiňovaný úsek (Přerov - Česká Třebová) se ovládá z Přerova, stanice Dluhonice a Olomouc ale ještě čekají na rekonstrukci a zatím jsou řízeny místně výpravčími. Na CDP Přerov jsou momentálně v provozu 3 sály (A Břeclav-Přerov, B Přerov-Ostrava, C Přerov-Česká Třebová) na spuštění se připravují další 2 (uzel Přerov, Břeclav-Brno), letos začíná výstavba budovy CDP v Praze. Z podobných menších center se ovládají některé další uzly nebo úseky tratí (Bohumín, Ostrava-Svinov, Kolín, Praha-Holešovice, Ústí n.L. hl.n., Děčín, Plzeň, Blatno u Jesenice, Březnice, České Budějovice, Česká Lípa, Pelhřimov, a další; větší centra dálkového ovládání s dodnes fungujícími staršími zařízeními třeba Česká Třebová, Ostrava hl.n., Olomouc hl.n., Kopřivnice, Heřmanův Městec).

Prosím pěkně, kde najdu na internetu staniční (i zastávkové) jízdní řády (pokud možno v PDF)? Dřív jsem to nějak uměl najít, ale teď se mi nedaří. Díky.

Bobo: Nejsem zabezpečovák, takže o tom nic nevím, proto se ptám. Jen jsem je jednou zahlédl z vlaku ve vedlejší koleji před vjezdem do Čelákovic a pak jsem se dozvěděl, že se údajně jedná o unikát.

Ono se nejednalo o sáně jako celek, ale snad se to mělo vyklápět z prostoru uvnitř koleje jako velké zarážky na jednotlivé kolejnice a bylo mi řečeno, že se jedná o variantu na Schönovy sáně. Já je zblízka neviděl, jen z jedoucího vlaku.

balik: Tam jsem byl, ale vidím jen traťové JŘ. Sháním staniční (bílý a žlutý papír).

http://provoz.szdc.cz/portal/ViewArticle.aspx?oid=862552
ale po přihlášení!

Amper: dekuji.

Ad Agent: Zdravím a prosím: kde a na co má lok.ř.742 mazací relé? Vím o stykači promazávacího čerpadla, ale důvod proč ho ručně držet v sepnuté poloze mi uniká, takže to bude asi něco nového-naposledy jsem na ní byl v r.2005.

Starý vlk: Pravděpodobně měl na mysli časové relé startu,které po určité době přerušilo start (pokud ovšem nenastartoval motor).

A na závěr se vratím k této věci. Co to podle vás je?

Vypadá to na kolejovou váhu, jenže nikde nebyla budka nebo něco takového. Na kraji bylo zábradlí a žebřík dolů. Dolů jsem nelezl, ale byly tam schody pod tu kolej a schody do areálu naproti. Zkusil jsem fotit spodek tak, že jsem dal foťák dolů a vyfotil, ale nic moc fotka. Napadlo mě, že to je i kolejová brzda ale nevím nevím. Co myslíte vy?

Kde to je? V "areálu naproti" je / bylo co?
Na váhu mi to připadá dost krátké.
Kdysi jsem slyšel o tom, že na vjezdech do ranžírů bývala jakási "budka" pod kolejí, tam seděl vozmistr, svítil si zespodu na vjíždějící vlak a když zjistil nějakou závadu, stiskl pedál a na ten vůz se z boku špryclo trochu vápna (aby se pak poznalo, který to byl).
Nicméně v reálu jsem to nikdy nikde neviděl, možná to byl jen nerealizovaný nápad.

Ross
No, jestli ty schody vypadaly jako tenhle žebřík
tak jsi objevil opuštěné raketové silo

jinak nevím. Kolejová váha nemusí mít nutně budku pro vážného....

Trochu mi to připomíná kolejovou hříž. Ale ty bývaly v některých depech v halách,takhle na louce asi těžko. Tak nevím....

Pravděpodobně měl na mysli časové relé startu,které po určité době přerušilo start

Presne tak. Uz jsem od fochu dost dlouho a obcas se mi neco zmota.

jirka xxl : co když tam měl vagonovat 77 pld pluk s raketama Volchov ?

JxxL: , to je ono!
Ale prozradil jste vojenské tajemství

Už jsme na to přišli ve vedlejší diskusi. Je to výsypka materiálu.

Ross
No tak jo, výsypka materiálů. Pár jsem jich za ta léta viděl a většinou měly podél kolejí rošty, pod nimiž byl jakýsi trychtýř se šnekem či podobným bazmekem na dně určeným k přepravě toho, co z vagonů vypadne, tady mi princip jaksi uniká. leda že by tam sypali třeba cukrovku či brambory z vagonů rovnou na zem a pak je dál přemisťovali nějakým bagrem...

Ano, pod tím je fakt trychtýř. Ty rošty jsou asi ukradené. Podle mě to nebyly brambory a vlatně jídlo ale štěrk. Protože to sousedí s areálem štěrkovny.

Ross: Kdybychom chtěli být úplně přesní, není to štěrkovna, ale obalovna na výrobu asfaltových směsí. Teoreticky by se tam mohlo vyskytovat i zařízení (resp. jeho pozůstatky) na stáčení asfaltu z cisteren. Pokud tam není dopravován potrubím.

Včera se zde psalo o Schönových saních v Čelákovicích. Na St. 1 byla klika (úplně stejná jako na obsluhu závor), ze stavědla k saním vedl drátovod.
Kdy toto unikátní zařízení vzniklo nevím.

Jak je to s mimořádným zastavením vlaku s přepravou cestujících z dopravních důvodu ve stanici se skupinovými odjezdovými návěstidly? Jinak řečeno, za jakých podmínek může strojvedoucí stanici se skupinovými odjezdovými návěstidly, kde podle SJŘ pro vsýtup a nástup cestujících nezstavuje, projet.

D2: Odpověď na Vaši 2.větu : viz D1, čl. 2977 a 3072.

Jaroslav_T:
A bylo to provedení, že se na jednotlivou kolejnici nasadila velká zarážka, která by poté jela s vozem?
Bylo nutné dělat pravidelné kontroly, něco jako západková zkouška?
K nasazení by došlo zásahem signalisty jen v případě ujetí vozů bez dalších vazeb na zab. zař.?
Už asi neexistují, že?

rampa: ano, na každé kolejnici se naklopila jakoby velká zarážka. K nasazení došlo jen zásahem signalisty, bez dalších vazeb na zab. zař. Zda se dělaly pravidelné kontroly nemohu stoprocentně tvrdit (sloužil jsem tehdy o tři stanice vedle a na toto unikátní zařízení jsem se byl podívat u kolegů víceméně ze zvědavosti). Už to asi existovat nebude (už jsem víc než deset let odtamtud).

Jaroslav_T: Díky moc. Kdo ví kolik mohla jedna zarážka vážit. Byla ocelová, nebo z jiného materiálu?
Ještě sehnat fotku a bude jedno unikátní zařízení méně "tajemné".

Dobrý den, napadlo mě - kde se v ČR nachází bod nejvzdálenější od nejbližší železniční tratě? Ví to někdo? Nemohu přes vyhledávač najít odpověď na tuto otázku.

oxinka- zajímavý dotaz. Ale asi by to chtělo upřesnit:
1. počítají se jen tratě s osobní dopravou?
2. počítají se i vlečky?
3. počítají se úzkorozchodné tratě?

Pokud se třeba nepočítají vlečky, tak bych si tipnul přibližně na toto místo: 49°2'11.603"N, 16°7'26.041"E

poradí prosím někdo, kde by se dal sehnat seznam zábrzdných vzdáleností pro jednotlivé tratě? Nebo mapku? (myslel jsem, že je normálně mezi mapkama všeho možného na tom CD s pomůckama GVD a ono ne. Ale pořád mám zafixováno, že jsem jí někde kdysi viděl)

díky moc

oxinka : v bývalém Československu to byla na Slovensku obec Príkrá 56 km do Medzilaborec
Zdroj : Statistický lexikon obcí ČSSR 1964

Zábrzdná vzdálenost vyplývá z příslušné traťové rychlosti ...

MZ: bejvávalo...
Na autobloku máte 1000 m, i když je traťová rychlost nižší.

22michal: nebo zde 49°35'4.529"N, 14°55'32.251"E,
ale jako nejvhodnější kandidát se mi zdá tohle : 48°58'56.802"N 13°24'41.483"E

oxinka: asi nejvdzálenější obec je Modrava 35 km do Sušice .
Zdroj : vyhledavač Seznam + Seznam obcí Československé republiky , vydáno asi v třicátých letech ( mám to od strany 23)

Parm.: ono asi záleží na tom, zda-li bereme přímou či silniční vzdálenost a dále vzd. k nádraží nebo jen "ke kolejím" (ke trati).
Z té Modravy je to k trati u Vimperka vzdušnou čarou "jen" 16 km.

Mmch, to mnou navržené místo je kousek pod Modravou na st. hranici. Upřesnil jsem ho na:
48°58'23.869"N 13°25'36.055"E
odtud je to (vzduš. čarou) do Žel. Rudy asi 22.6 km, so Šušiče 31 km a k trati u Vimperka taky 22.6 km.
Myslím, že je to velmi silný kandidát na čelní umístění, pokud ne přímo na vítězství
(pokud ovšem bereme vzdálenost jen k tratím v ČR a ne v zahraničí)

AL : ten lexikon z roku1964 uvádí vzdálenosti k nádraží nebo k zastávce , ten starší to samé i když tam vzdálenost uvedena není, jen nejbližší tarifní bod ČSD

Parmezano: Z Príkré je to blíže do Bardejova (50 km).

Takový Milešov, nebo Klučenice jsou také pěkně daleko od kolejí.

Mouka: jsou to lexikony staré 80 a 50let , ale oba se shodují na Medzilaborcích

Prosím neví někdo zdejší jak se lze dovolat drážním telefonem na drážní telefon na Slovensko .. služebně samozřejmě .. Děkuji

Láďa: už dvacet let to nejde

Láďa: zkus 9072xxxx a
a klapku. Pokud neviš, pisni mi na mail a něco s tím uděláme.

Sagi: upřesním- 9072 + předvolba (např.Žilina 930) + klapka .

Zdravím, potřebuju se zeptat, nejlépe těch z vás co přímo pracujete u SŽDC - existuje nějaká reálná možnost jak získat zaměstnání u této společnosti? V oboru elektro, údržba, opravy. K tomu mám takový největší vztah.

Ahoj, sháním pomucky GVD od roku 1995 do 2000. Je tu někdo, kdo by mi je mohl v digitální podobě poskytnout? Jde mi hlavně o trať Olomouc - Krnov Ostrava Svinov, Olomouc - Šumperk a Zabřeh n/M - Jeseník. Díky moc

K6S310DR - Si zajdi na personalni a zeptej se... Treba se chytnes u drateniku nebo u zabezpecovaku.

Elektroúseky aj obvodných elektrikárov majú , údržbárov ( sieťových , 230 V )nielen trolejárov a zabezpečovákov .

Díky moc, zeptám se.

Na jakých vozech se přepravovaly auta ve 40. letech?

Ad Ross: Záleží jaká auta. Nákladní běžně jako dnes na plošiňácích a osobní například i v zetkách zabalené do beden.

Můžu se zeptat, jak je to se značením na dvojkolí na protočení obručí...kdy se značí dvěma čárama, kdy je třeba vývaz. Existuje nějaký předpis na mezní úchylky průměrů kol? Např. Kola 700mm a 600mm na jednom stroji. Dík za odpovědi

Zdravím, měl bych možná netypický dotaz, ale nevěděl by někdo, jestli nějaký stroj v ČR nebo na SK nemá náhodou přezdívku Sabina? Díky .

Balďas:kdy se značí dvěma čárama

Jednou čárou se značí dobré obruče.
Dvěma čárama se přeznačují jednou pootočené obruče.
Převaz se dělá,klesne-li tloušťka obručí pod dovolenou mez,nebo se po pootočení a přeznačení znovu pootáčí.

Balďas:kdy se značí dvěma čárama

Tak zjišťuju co jsem všechno zapomněl...
Kdysi jsem pracoval v ŽOS Praha - Bubny a potom na správkárně ve Vršovicích.

Tak to by se logicky na dvakrát protočené měli dávat tři.

Balďas, které slovo jsi nepochopil v popisku Apolla?!
Neodvolávej se na logiku, která ti právě chybí, kdyź nezvládáš ani jednoduché i/y.

Jednou z osmseti příspěvků s seknu a jsem za blba. To jsem chytl na háček rejpavou rybičku...
Apollo mi to vysvětlil a můj další příspěvek nebyl sarkastický.
Jen mě zajímalo jak značit dvakrát protočené a ono by to ani nemělo existovat. To můj dotaz úplně neřeší.