Vrtá mi v hlavě už delší dobu situace v nádraží Sokolnice- Telnice. Součástí zhlaví ve směru na Křenovice hor.n. byla dřív i výhybka s krátkou kusou kolejí, od dob elektrizace již zastoupená výkolejkou. Ale šířka přejezdu stejně jako směrování této bývalé kusé koleje by tak trochu napovídala o existenci vlečky do objektu dnešního Estopu. Což snad za války byla malá továrna na nějaké komponenty pro letadla.
Je to jen moje hypotéza nebo tam dřív byla opravdu vlečková kolej? Je pravda, že převýšení nádraží oproti areálu Estupu je docela velké...

Vagonet: Proč je vlečka táhnutá až / z Oseckého nádraží, když hlavní kolej vede "hned za plotem"?

Tchytil: Historický vývoj. Z velké části se jedná o původní hlavní trať Osek - Košťany - Lesní Brána.
http://zrus-zan-zel.blog.cz/0811/132-teplice-lesni-brana-haj-u-du chcova

Orlí spár: 1) přehled kozích vleček zatím ne
2) ten krám jsem blíž nefotil
3) dalo se čekat, že vlečka Knížete nebes takto brzy skončí, přesto je to pro mě novinka, ani o případném úředním zrušení nevím.

"Dvoukolejka" do Oseka: s původní tratí to nesouvisí, to se prostě tak dělalo, když začalo být provozu na jedné koleji těsno, postavila se druhá, v tomto případě samostatné zaústění vlečky do Oseka.

Zborovice, areál Pilany, dříve cukrovar. Napojení bylo prý snesenou vlečkou roku 71, nemáte někdo bliží info či trasování vlečky v areálu? Díky

Vagonet: ale doufám, že jednou bude

No ta vlečka na Antonku (těm obsluhám se tak říkalo min. ještě v 60. letech) je vytrhaná už asi 2 roky. Ale jestli je nebo není oficiálně zrušená jsem nikde nenašel.

Pokud se nepletu, tak ta falešná dvoukolejka vznikla až v rámci předelektrifikačních úprav tratě Oldřichov-Louka

Drobná procházka po části vlečkové sítě ve Znojmě. Všechny fotky pocházejí z 27. 10. 2013.

Nejprve sken z plánu města Znojma z roku 1993 vydaného Geodézií Brno a doplněného několika popisky. Zajímavé je, že v plánu chybí ulice Hakenova vedoucí paralelně s částí vlečky.


Tak začínáme:
Obr. 1.

Pohled z přejezdu v ulici I. P. Pavlova směrem k železniční stanici. Vpravo dříve vedla vlečka do Fruty, později firmy Znojmia. Poslední zbytky kolejí z ní jsou již jen na tomto přejezdu.

Obr. 2.

Pohled na opačnou stranu ze stejného přejezdu. Výhybka již odstraněna. Vlevo nová továrna firmy Tamura.

Obr. 3.

Pohled z přejezdu v ulici Uhelná směrem k žst. Znojmo. Zleva se připojuje již nevyužívaná vlečka z Keramických závodů, dnes Laufen CZ

Obr. 4.

Pohled směrem do areálu Keramiky. Červený terč hovoří za vše ... Ještě před lety pamatuji, jak se odtud odvážely střepy ze zmetků ve vozech Es.

To be continued ...

Pokračování:

Obr. 5.

Pohled z "vlečkového nádraží" na asi jedinou živou větev znojemského vlečkového systému. Je to sice v areálu Uhelných skladů, ale v těchto místech působí Kovošrot. Za plotem vidíme 3 vozy řady (pravděpodobně) Eanos.

Obr. 6.

Vlevo odbočuje kolej do další části uhelných skladů, tentokráte na "most", ze kterého mohlo uhlí padat z vozů Wap/Falls přímo do nákladních aut. Před několika (mnoha) lety si pamatuji na tomto mostě šedé wapky PKP.

Obr. 7.

Celkový pohled na "vlečkové nádraží" od přejezdu na ulici Kotkova.

Obr. 8.

A je tu konec vlečky a celé malé reportáže.

Na závěr ještě pár drobností:

=> v plánu města Znojma vydaného v září 1969 není vlečková síť vůbec zakreslena.

=> na serveru mapy.cz je v klasické verzi stále zakreslena vlečka do Fruty/Znojmie, ač ta je, jak je z fotek patrné, již v pánu ...

=> za mých dětských let prováděla obsluhu této vlečkové sítě lokomotiva řady 721 ČSD.

Toť vše!

Nuts: díky, výborné.

Ještě doplním pro zvídavé. Ulice Hakenova na oskenovaném plánu sice je, a to mezi ulicemi Vídeňská a Kotkova. Ovšem tato ulice pokračuje dále nespojitě a propojuje ještě ulice Uhelná a I. P. Pavlova po pravé straně vlečky ve směru do nádraží Znojmo. Viz Obr. 2. s japonskou fabrikou - zde je tato ulice po levé straně.

Stav znojemských vleček v 1965
1:25000
http://archivnimapy.cuzk.cz/mapy/map.phtml?dg=topo_csr1,topos52_k lad_025k,topos52_025k&me=-642498.643179,-1193542.89448,-640150.11 4721,-1192499.85176&language=cz&config=topos&resetsession=ALL&res etsession=ALL

a 1:10000
http://archivnimapy.cuzk.cz/mapy/map.phtml?dg=topo_csr1,topos52_k lad_010k,topos52_010k&me=-641562.292905,-1194197.0512700002,-6403 78.58258,-1193671.33465&language=cz&config=topos&resetsession=ALL &resetsession=ALL

nomen: Kvalita

Nuts, nomen: díky

Nuts: Díky za super reportáž
Ještě dodám, že poslední vozy Falls v uhelných skladech jsem zaznamenal tuším před dvěma roky, pár let před tím (nevím jestli 2009 nebo 2010) se tam ty vozy (ČDC) objevovaly mnohem časteji i třeba ve skupinách 2-4 vozů.
Neví někdo, jestli je ještě nějaká lokomotiva (nebo spíš zbytky) v remízce v areálu Laufen?
Jinak taková zajímavost, pokud se nepletu, tak Laufen používá kolejiště u rampy pro takový svůj "speciální vozík", jestli jsem dobře viděl přes plot.

Tohle je dost známá věc, ale kdo se tam zase podívá, zjistí bohužel, že (nejméně?) jeden pozůstatek zmizel: Po stopách vlečky Kropáčova Vrutice - cukrovar/cihelna.

KrVr II

KrVr III

Zato ale je do areálu bývalého cukrovaru pěkně vidět (viz poslední snímek).

Kde jsou ty doby, kdy v Kropáčově Vrutici jsme vždycky vyhlíželi dvě již odstavené parní mašinky z vlečky.

Přináším malý přehled o stavu vlečky čelákovických Kovohutí. Ještě doplním, že Kovohutě definitivně skončily tuším 30.9.. Vlečka do areálu dle pamětníků není používaná asi 10 let. Při obsluze byla traktorem tažena souprava 3-4 vozů. Výhybka za vraty už nejde přestavět, srdcovka nese stopy po cca 4 vykolejeních sahajících až 50 cm za ní. V areálu vede přímo a končí na druhé straně u plotu zarážedlem. Žlábky jsou napůl zanesené a jediný přijatelný povrch komunikace je mezi kolejemi, takže na kole je to o ústa. Bohužel se vytrhávat nebude, protože zisk by nestačil na opravu komunikace.

Jako paradox mi přijde, že v areálu je vlečka a co týden opustí areál až desítky tun kovů. Na kaminonech se to většinou vozí o pár set metrů dál na nádraží Čelákovice, kde se to překládá na vagony na stejné trati....

Jako paradox mi přijde, že v areálu je vlečka a co týden opustí areál až desítky tun kovů. Na kaminonech se to většinou vozí o pár set metrů dál na nádraží Čelákovice, kde se to překládá na vagony na stejné trati....

"logika"

Logika v tom je, ale hlavně peníze. Za obsluhu vlečky se platí poplatky, za nakládku a vykládku VNVK nic. A každý přepravce se snaží ušetřit. Stejné to bylo i ve Sviavách, kdy ještě fungovala zdejší pila a manipulační sklad Forest. Vlečka se dvěma kolejemi se rovněž neobsluhovala, Forest vozil dříví do stanice na nakládku.

Takových příkladů je spousta, viz mnou sem nedávno dávané Kostěnice - Kovošrot má vlečku zlikvidovanou a vozí na nádraží nakládat kontejnery se šrotem auty vysloveně jen přes ulici. Ale ještě že vozí...

https://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=894694.jpg&httpref =28/251287

Past: ano, tak to je. Až bude poplatek za obsluhu vlečky takový, aby se vyplatil, tak se zase bude po vlečkách menších podniků jezdit.

Je to vina státu jako vlastníka SŽDC. Má výši poplatku nastavit např. podle velikosti firmy..

Nedávno jsem se pošel po vlečkách v Ostravě Třebovicích. Z teté malé stanice vychazí celkem 5 vleček. Z toho jedna je provozní a to jen zřídka. Bohužel mi navlhla čočka na foťáku a navíc už bylo šero (šel jsem tam celkem pozdě) a fotky stály za prd. Tak musím znova nafotit zbytek. Ale koukneme se na první vlečku.
Vlečky jsem procházel od Svinova směrem na Opavu.
Vlečky jsou od Svinova:
1. Vlečka do Pórobetonu - bez provozu asi deset let. Jako malé dítě si pamatuju posuny na vlečce.
2. Vlečka do nějakého Nábytku - Před rokem snesena. Vychází úvratí z třetího bodu.
3. Vlečkový systém o třech větvích. a) Vlečka DPO - používaná zřídka, vozí se tam často karoserie tramvají, nedávno z tama jela nějaká souprava pro Švýcarsko.
b) Vlečka pekárna Penam a mlekarná Kunín - snesena
c) Masokombinát Martinov - Bez provozu.

Vlečky b) a c) vedly kdysi do Potravinářského závodu Martinov. Od nějaké doby se jednotlivé podniky rozdělily na vlastní celky a vlečky se přestaly používat.

Konec keců.



Teď se koukneme trochu na zhlaví stanice Ostrava - Třebovice.



Šestá kolej ve musela (jestli byla) větvit někde u sloupu, je tam dost místa na dvě další koleje.



Musím tam co nejdříve zajít a nafotit zbytek.

Teď jsem si všimnul jedné věci. Sekl jsem se o číslo. Kolej 5 má být 4 a kolej 6 má být 5. Omlouvám se

A víte někdo, kolik jaký poplatek stojí? Třeba obsluha vlečky se 4 Eas

Je to celkem drahé. Nedávno na jedné vlečce nebyla schopná tamní lokomotiva který provádí posun při vykládce sypáků, a proto si posun nechali udělat cargem. Přehození dvou skupin vozů po 9 vozech na dvou kolejích mezi sebou, což byla akce zhruba na maximálně 15 minut, vyšla vlečkaře na cca 15 000,-

To jsou pěkné pálky, to se nedivím, že se to vozí po silnici. Kolikby zhruba mohlo stát návoz/odvoz jednoho vozu s několika tunovým strojem v bedně?

Těch 15000 je nějaký nesmysl. Například na nejmenované vlečce se při 16/18 obsluhách s průměrným posunem na obsluhu 40 minut platí kolem 45 000 CZK.

Těch 15 000 musí obsahovat ještě něco navíc než je pouhá obsluha a posun o délce 15 minut. V závislosti na délce vlečky nebo způsobu obsluhy bych to viděl na částku do 2000 CZK.

Zde jsou částky dle TVZ
Obsluha vlečky.
První km 112 CZK
za další km 226 CZK
Ty jsou pro danou vlečku neměné.

6 CZK za přistavení jednoho Vz

590 CZK za každýc i započatých 15 minut.

(Příspěvek byl editován uživatelem Haldir.)

A poplatky za vlakovou cestu? O tu výhybku do areálu se musí někdo starat. O vlečku samotnou, předpokládám, se stará samotný podnik

81-71
Poplatky za vlakovou cestu jsou zcela mimo vlečkovou agendu. Pokud si ČDC naúčtuje jízdu lokomotivy do přípojné stanice vlečky.

Pokud jde za platbu za ujetou vzdálenost od přípojné stanice vlečky na předávací místo na vlečce tak třeba při vzdálenosti 2,5 km bude poplatek 578 czk. Takže při obsluzes posunem 15 minut bude platba za obsluhu 1168 CZK.

Platby souvisejicí s připojením vlečky se platí SŽDC paušálně bez ohledu na množství obsluh a kdo vlečku obsluhuje. Udržbu vlečky se platí tomu kdo vlečku udržuje. ČDC má stanovené poplatky za mazání a čištění od sněhu.

(Příspěvek byl editován uživatelem Haldir.)

Na 4. a 5. fotce od Rosse je vidět také Třebovický mlýn, který Vám doporučuji k návštěvě restaurace či k pobytu.

Děkuji za vysvětlení. Ta naše výhybka (i ty ostatní) jsou suché (omyté deštěm)

81-71
To mazání záleží jak je postavena vlečková smlouva.
To účtování jízdy lokomotivy do přípojné stanice je jen můj odhad se kterým jsem se nesetkal.
Nikdy jsem se nesetkal s účtováním obsluhy kdy lokomotiva vyjede do nějaké stanice jen aby prohodila na vlečce vozy aniž by prováděla na vlečku přístavbu nebo odsun vozů. V aplikaci CVA se řeší jen pohyb vozů a práce Lv mezi přípojnou stanicí a vlečkou.

Řada vlečkových smluv je postavena tak , že ČDC si vyhotovilo technologický graf , kolik tato obsluha obnáší km jízdy a kolik minut posunu.
V praxi to potom funguje cca následovně : počet ujetých km (částka v Kč dle TVZ)+ další posun na vlečce (částka v Kč dle TVZ)+ vlečné za vůz (částka v Kč dle TVZ) - sleva (20-30%) = poplatek za jednu jízdu lokomotivy na vlečku...

Vlečné za vůz je dnes 6 CZK za vůz.

Bude prý tuhá zima, tak jaro aspoň na obrázcích: Gömör gyár vasutak; začínáme v Dobšiné a postupně dole kopcom (ráno bylo zataženo, ale vyčasí se):

Gemer II

Gemer III


pokračování příště

Gemer IV
Nižná Slaná - tunajší železnorudná baňa už dobáňala, její vlečka osiřela a jediná klasická stanice na trati byla degradována - na zhlavích zapíchnuty lichoběžníkové tabulky.

Gemer V.


Betliar

Gemer VI, dokončení


Rožňava - fyzicky existuje už jen jediná, na úseku město - nádraží

Další z nepravidelných hlášení z vlečky Desmontes v Černé za Bory. Aktuálně se na vlečce vyskytuje větší množství fungl nových vozů (Arad 2013) označených mimo jiné i polepem Desmontes SE. Používat se pro odstavování vozů začala i poslední kolej na fotkách zcela vpravo, která zatím využívaná nebyla.

A ještě dvě přesplotovky. Druhá pardubická vlečka se stáčením ropných látek byla dneska naopak úplně prázdná a tak přidávám aktuální foto stáčiště + pohled na prostor bývalého elektroúseku v sousedství, kde už koleje zvolna mizí v porostu...

Mám dotaz, na počátku 90. let byl postaven tento železniční most přes něj měla pokračovat jedna odbočná kolej vlečkové sítě. Nevíte jaké továrny pro něž měla vlečka sloužit byly v oblasti mez Štěrboholy a Dolními Měcholupy plánovány?

MK - tak koukni na mapy cz a dej si tam fotomapu z roku 2003. Tam cíl vlečky je vidět pěkně.

Děkuji moc, to mě nenapadlo. A nevíš co to bylo za firmu?

Tuším, že to mělo být něco jako sklad průmyslového zboží - ještě soc. projekt, nikdy nedokončeno. Likvidace proběhla někdy v roce 2003. Na mostě byly skutečně položeny koleje a za mostem bylo ještě jedno kolejiště a koleje vedoucí do objektu skladu ve Štěrboholích. Ale svršek nevypadal, že by byl úplně dokončen a projel po něm skutečný vlak.

ad Marek Kubík: Areál se při projektování jmenoval "Skladový areál Štěrboholy", projekt prováděl cca v letech 1988 a 1989 Státní projektový ústav obchodu Brno. Areál (dnes bychom řekli logistické centrum) měl sloužit pro zásobování prodejen mimo potraviny ve východní polovině Prahy. Mělo se jednat cca o 20 skladových hal se zakladači výšky 16 až 20m a asi 4 obslužné objekty. Ke každé hale měla být přivedena železniční kolej. Podobné centrum bylo pro západní část Prahy a obchodní domy PRIOR postaveno na začátku osmdesátých let v Ruzyni.

pro ucelení posílám fotku štěrboholského skladu v roce 1988

Demolice areálu ve Štěrboholích proběhla až někdy v letech 2006-2007, ne 2003 Ostatně na fotomapě z roku 2006 je vidět postupující demolice. Teď tam probíhá už druhá etapa bytové výstavby...

Minimalne cast prace demolicnich nuzek jsem sledoval z pohodli sveho kanclu skutecne uz v roce 2003, cimz netvrdim, ze se nedodelavalo neco par let potom. Prece jen to byla docela dominanta tehdejsich Sterbohol, mozna nekde vyhrabu i obrazovou dokumentaci.

Koukal jsem na mapy.cz a skutečně tam v těch letech byly ještě zbytky staveb. V tom roce 2003 rozebrali zřejmě ten nejvyšší objekt vpravo. Zpětně mě docela mrzí, že jsem to tam někdy nezdokumentoval. Nenašel k tomu někdo něco na netu?

10. 12. bylo dokončení pouze trati Rožňava - Dobšiná, ne celého Gemeru, ten pokračuje dílem VII.
Od Slavošovců dole kopcom. Papírny ve Slavošovcích a jejich vlečka:

Gemer VIII
Ochtiná. Kolej k rampě na nakládku dřeva není značena jako vlečka (?), ale v minulosti byla a nakládal se tuná magnezit, dovážený z lomu po koleji ouzké. Obrázky pro ilustraci:


Štítnik. Vlečka do železáren dávno zlikvidovaná (ze slavošovského zhlaví).


Kunova Teplica. Vlečka do železáren dávno zlikvidovaná (ze slavošovského zhlaví)

Gemer IX



pokračování příště

Další díl hlášení z Černé za Bory. Na vlečce Desmontes SE se objevily další pronajaté vozy, tentokrát je to Ermewa, výrobce je Legios 2013. Zároveň se zvětšováním počtu vozů na vlečce se začalo odstavovat i na koleji do mlékárny (viz odkaz na polohu u první fotky) na které nebyl žádný vůz možná i dvacet let. Fotky jsou úděsný, byli jsem na procházce bez techniky a fotil jsem to půjčeným velice starým mobilem.

ad 353: Ty odstavený vozy na vlečce v Černý za Bory, nejsou v "ohrožení" sběračů kovů ? Asi to bude docela dostupný a výkupna kovošrotu tam je docela kousek, jestli nebyla zrušena .... U nás ve stanici odstavený vozy Es, jsou očesaný o zdrže a podobný věci skoro komplet ....