Rk_kn - ano,tak to obvykle bylo
a proto mne zajímalo, zda byl v H.Dvořišti rakouský vozmistr, když náš byl v Summerau, a vozil odtud čokolády a jiné lahůdky z ušetřených diet.
Vzadu v HD byly někdy i 4 koleje plné správek, co prý rakušák nepřevzal. Že by vše jelo do Sum a zase zpátky, jak píše Modřanák ?

vypravčí & staniční personál ve dvořišti byl taky stranicky prověřen?

U58
V kterém roce ? To je důležité. Občas docházelo ke změnám. Například PS odešla od MV a spadala pod MNO a pod. Nepamatuji se, že by 4 koleje byly plné správek; téměř s jistotou to vylučuji. Ovšem je to již přes 50 let...
Bobo
Tak to mě skutečně nikdy nezajímalo zda byl někdo stranicky prověřen.
Můj příbuzný byl v ochrance presidenta Edw. Beneše. Po smrti Beneše byl v roce 1948 zavřen.
Strýc, farář z Blatné, zemřel v jáchymovských lágrech. Tak jak jsem mohl být prověřen. Byl jsem na 3 rotách-nikde ani jeden bolševik (kromě vojáků z povolání). Informace poskytované medií nejsou vždy košer.

Vojáci z povolání měly od jisté hodnosti/funkce snad i přímo povinnost být v KSČ v těchto dobách ...
Pavel

jasný. takže se koukalo hlavně na ty, co jezdili za čáru.

Vojáci z povolání měly od jisté hodnosti/funkce snad i přímo povinnost být v KSČ v těchto dobách ...

Zdroj? Naprostý nesmysl. Spíše se do té partaje tlačili ti, co chtěli dělat kariéru a předpokládali, že jim rudá knížka pomůže. Nebylo to tak v každém případě. Navíc u PS je - kromě krátkého období na přelomu 60./70. let, kdy PS spadal pod MNO, jak píše i Modřaňák, ne úplně správné označovat důstojníky PS jako "vojáky" z povolání. Protože KSČ byla "strana dělnická", hlídalo se, aby většinu členů tvořili dělníci, kdežto soudruzi důstojníci, jako pracující inteligence (sic) měli kvóty pro přijímání. Pokud jsem viděl čísla z let padesátých a šedesátých od letectva, tak tam byla organizovanost pilotů kolem 50 %, u pozemního personálu ještě menší. U PS, jako součásti MV bych tipoval vyšší, ale ne 100%.

Bobo - co si představujete pod pojmem "stranicky prověřen"? Bezpečnostní prověrku pro to, aby člověk dostal např. propustku do hraničního pásma, mohl jezdit jako strojvedoucí přes čáru atd. dělal v první instanci referent pro zvláštní úkoly příslušné výkonné jednotky (měl vedle toho na strarosti mobilizační evidenci apod.) a ve druhé instanci okresní správa StB (což bylo ve venkovských okresech do deseti lidí). V podstatě ekvivalent dnešních prověrek v úrovni Vyhrazené), které dělá bezpečnsotní ředitel podniku, a D(ůvěrné) nebo T(ajné), které dělá NBÚ. Jediný rozdíl byl v tom, že dnes je to definované jako správní řízení, takže v případě neprověření se máte možnost oficiálním způsobem odvolat. Nevím, zda je vám známo, že prověření na úrovni D potřebuje každá uklízečka záchodů "za čárou" na mezinárodním letišti.
Stranické organizace k tomu dotazovány nebyly. Tzv. nomenklatura znamenala, že stranický orgán na určité úrovni organizační struktury se vyjadřoval k ustavení do funkce, bez tohoto vyjádření nemohl hospodářský nadřízený orgán jmenování provést. S ohledem na územně výrobní princip to pak probíhalo tak, že např. náčelníka žst. mohl jmenovat náčelník PO poté, co dostal kladné vyjádření OV KSČ okresu, kde stanice ležela a stranického výboru při provozním oddíle.

Modřaňák – má se jednat o roky 69-70, tedy zhruba 8 let po Vašem působení v HD.

Dle fotek z odkazu od Parmezano ale nevidím, že by kluci měli vz.58, a to už je rok 65-67. A ta fotka z roku 83 na 100% není z HD.

U58
Pane kolego, za 8-9 let se změní věcí...habaděj. Již jsem nechtěl reagovat, ale ohledně samopalů jste mě donutil. Odvoláváte se na fota Parmezana z roku 1965-1967. Tak se podívejte na foto č. 69. Copak se vojákům houpe na prdeli ? Inu starý známý vz. 58. Pro úplnost -pistole jsme měli vz. 52.

Mne by víc zajímalo, zda v HD někdy sloužil rakouský vozmistr, než to, co se komu houpalo na prdeli.

Ale pokud jde o vz.58, nebyla to v roce 1960 žhavá novinka ? Taky jich do roku 1967 asi dost vyrobili, že ?
Na té fotce č.69 mi chybí koleje, debata je o kontrolách na nádraží a ne po lesích.

U58
Tak si myslete, že máte pravdu.

Armáda dostává novou zbraň v roce 1958. Základní informace.
7,62 mm samopal vz. 58 P (pěchotní) – s pevnou pažbou
7,62 mm samopal vz. 58 V (výsadkový) – se sklopnou ramenní opěrkou
7,62 mm samopal vz. 58 Pi – s boční lištou na upevnění zaměřovacího infradalekohledu NSP-2, tlumičem plamene a dvojnožkou upevňovanou na nosič mušky (místo bodáku)

pamětník-- dík za info.
třeba v chebu fíra jezdící za čáru musel být v ksč. jinej tam nesměl ani při mimořádnostech.

Pánové všem Vám moc děkuji.

Vzhledem k tomu, že jsem se ve školním roce 1989/90 připravoval na maturitu + přijímačky na VŠ, jsem řešil i to jak se vyhnout "vojně" (což se po dvouletém odkladu zadařilo). Zvlášť, když jsem 7. a 8. třídu ZŠ skoro každý čtvrtek musel několik minut až cca 2 hodiny tvrdnout v ředitelně a nechávat se přemlouvat profi vojákem - náborářem, ať vstoupím do armády. Dalo se to vydržet, ale bylo to otravné. Zvlášť, když to trvalo tak dlouho. Taky proto si to pamatuji.

Takže jsem se řízeně všemu "zelenému" vyhýbal jak čert kříži. Proto nemám o tomto tématu žádné povědomí a krom klasických JPP a nebo "vzpomínek" např. v pořadu Historie.cs na ČT. TV v podstatě ignoruji, krom vybraných dokumentů, nebo občas "pohyblivých obrázků" ve zprávách, které používám jen jako doplněk k info na netu.

A v Historii.cs bylo o ostraze hranic - bylo tam mimo jiné o sebevraždách pohraničníků, vzájemném střílení příslušníků PS mezi sebou - když chtěl jeden utéct, atd. A na základě tohoto pořadu moje otázky musí působit naivně a uznávám, že i hloupě. Další lekce, že bedně nelze věřit vůbec nic. Jsem rád, když to někdo uvede na pravou míru. Ale na druhou stranu to byl jeden z důvodů proč jsem se na toto téma ptal, protože si myslím, že je to součást historie železnic. Bohužel k tomuto tématu jsem nenašel s výjimkou různých roztříštěných info na netu žádnou literaturu zaměřenou jen na dráhu.

Vlastně mám s tématem zkušenost. Krom toho co jsem uváděl na začátku mých otázek, jsem několikrát jel v roce 1988 vlakem na trati Břeclav - Znojmo a podle mapy vede trať velice blízko čáry a nyní si nevybavuji, zda se jelo už podél drátů nebo ne.

Předpokládám, že historky o tom, že Konvalinkova lokomotiva (365.0 - inventární číslo si napamatuji), se kterou ujel do Selbu byla v určitém období v depu hlídaná příslušníkem StB, neb se na tendru objevoval nápis "Konvalinka", patří také do říše pohádek. Zdroj JPP, někdy na začátku 90. let.

ZR: Z Břeclavi do Hrušovan n. J. se místy jelo dokonce mezi dráty.

ZR, hank : zátarasy se navrhovaly tak , aby podélné silnice a železnice ,byly vně zátarasu ,na trati mezi Břeclaví a Znojmem vedly u trati od Sedlce po Mikulov a na Slovensku mezi Děvínským jazerem a Děvínskou Novou vsí

U 58 .. příspěvek s foto. Na třetí foto z r. 83, bych řekl , že jsou to Č.Budějovice II. nástupiště - jižní strana (vzadu vlevo seř.n.s lávkou)

Ano, jsou to Budějce, 2. nást., za osobami je šturcová kolej 7a.

Dráha,BmbČ - dík za potvrzení Budvajzu, napřed mne napadl Rybník, ale na něj to je moc veliké, pak jsem si vzadu všiml té lávky.

A dotaz na znalce : váha vz.26 a vz. 58 ?

Dle těch fotek z odkazu, bych hádal, že PS po lese běhali s 58, zatímco na lezení po vozech si vzali něco lehčího, tedy 26.

Parmezano - draty vedly jeste kus za Mikulov, skoro az do Hrusovan nad Jevisovkou, alespon v roce 1974, kdyz jsem se tam motal kolem poslednich breclavskych papousku, fotit se dalo az od Hrusovan smerem na Znojmo, a i tak jsem skoncil na rote PS vyslychan dustojnikem od kontrasu, zvlaste, kdyz jsem odpovedel na otazku co tam fotim - "PAPOUSKY", podotykam, ze to bylo v prosinci 1974 a venku snezilo. Ale nakonec jsem zachranil i film z fotaku.

U58 : samopal vz.26 3,10 kg, vz. 58 4,50 kg.
na jednom webu o PS , jsem viděl mapy se zakreslenými zátarasy u jednotlivých pohraničních rot. Jak vypukla tahle diskuze jsem to hledal , ale asi už to bylo smazáno

Trošku naruším diskuzi o hranicích :-) Nevíte někdo kde sehnat dokumentaci k motorové drezíně Dlm-2, resp. Dlm-4, vyráběné v letech 1946 - 1948 ve firmě Autoavia Praha? Zajímala by mě hlavně výkresová dokumentace, příručku pro obsluhu a údržbu mám. Popřípadě kdyby mi někdo dokázal poradit na který archiv se mám obrátit. Děkuji

U58
Vy jste nepoučitelný nebo si děláte legraci. Čtení Vám dělá jisté obtíže, neboť vyzbrojení hlídek na všech OPK bylo výše popsané. Ten samopal vz. 26 či lépe řečeno vz. 24 a pušku vz. 52 jste od roku 1958/59 (přezbrojení) našel leda ve výzbrojních zálohách.
Doufám, že případné další informace ohledně zbraní si najdete na internetu a zde necháte prostor železnici.
Mimochodem, ID Vašeho PC mělo v minulosti jiný nick, že ?

Samopal vz.26 (pumpička) byl regulérně ve výzbroji radiotechnických praporů URČITĚ v roce 1975. Jak to bylo u PS nevím.

Nastúpil som ZVS u Dunajskej pohraničnej stráži v r. 1962. Samopal vz 26 som vôbec nevidel vo výzbroji v našom útvare. Špecialisti mali vz. 58 so sklopnou opierkou, motostrelci ( pešiaci ) mali pevnú pažbu. V r. 1962 prišli Škorpióni, mali ich podporúčíci a vyššie, včítane práporčíkov.

Pánové díky.

Parmezano: mapy jednotlivých pohraničních úseků a drátů jsem našel ke stažení tady:
http://zeleznaopona.com/mapy.htm

A protože jsem hledal kde se dá, tak jsem narazil i na toto:
http://www.youtube.com/watch?v=Ls2VGmRjLcg
uznávám, že je nutné se nadechnout a raději občas vypnout zvuk.

Ale proč to píšu. Podívejte se na časy: 5:20 a 10:44. Podle čísla mašiny a informaci v titulcích v čase 23:58 to odhaduji na záběry z filmu/hraného dokumentu??? Ukradený expres, který znám díky jedné fotce v knížce 35 let socialistické práce v jihozápadní dráze, kde je u fotky 365.0 uvedeno, že sloužila při natáčení právě tohoto filmu. Zdá se, že pořád ten film existuje.

Dlm-2, resp. Dlm-4
Národný archív v Prahe. Fond si už ale nepamatám
Keď budem mať čas, prehrabem sa v tom čo som tam nafotil...

Tratovak: díky moc.

Ak by som to nepohladal hneď, tak nikdy. Je to v mejli, moc toho ale nie je. Ak by to zaujímalo ešte niekoho, nech dá vedieť.

Tratovak: Mohu také poprosit ?

Parmezano 1275: Teď koukám na ty mapy, co sem poslal ZR. Ten úsek, který jsem měl zafixovaný, že tam vedla trať z Břeclavi do Hrušovan mezi dráty, byl u Dobrého Pole mezi Mikulovem a Novosedly. Akorát že na té straně do vnitrozemí nebyly u kolejí dráty, ale dvě špačkárny.

Paměť je mrcha a tahle moje vzpomínka je stará už skoro 40 let.

Něco k tématu, psalo se v časopisu "Železničář" v r. 1980

Když bych to dal do vlákna, "Tarif...." tak by mě asi ukamenovali, dám to tedy sem, pokud nevadí, k těm lepenkovým jízdenkám mam dotaz, to je teď nějaká nová retroedice? Dostal to můj synovec v rychlíku.

EM475.1 12: To mi hlava nebere, proč je na té jízdence 0001 zrovna štégovácká mašina 400.1...

EM 475 > ten motorový vůz je M131.1386 ?

ano 1386, a proč je tam ta mašina nevím, tak děti to neřeší proč je tam a tam to a to číslo, prostě je potěší obrázek mašiny. Mě jen zajmá zda se s tim někdo setkal, zd aje to celosíťové, nebo jen nějaká lokální věc. S dětskýma jízdenkama jsem se setkal v jiné podobě.

EM475.1: nějaké takovéhle jízdenky pro děti jsem viděl dávat i na 091, někdy zjara.

Díky za články z minulých časů Při čtení toho o celnících jsem si vzpomněl na repliku z majora Zemana, díl Mimikry: tak už se nám to svinstvo dostalo do republiky

EM475.1: dnes si každý může nechat na svou akci vytisknout co chce. My třeba loni použili tyto jízdenky, viz obrázek. Samozřejmě pokud použijete již vytvořený obrázek, je to levnější než trvat na jednom určitém, na který se musí teprve vytvořit raznice ( nebo jak se to tiskne. Nějaké razítko? asi ne. ).

(Náhodně jsem vybral dvě jízdenky na ukázku a koukám, že zrovna ta s číslem je 245, což je i číslo tratě Hrušovany nad Jevišovkou-Hevlín. Že by náhoda nebo osud? Jízdenky z letošní akce, jízdy do Hevlína, bohužel u sebe nemám.)



(Příspěvek byl editován uživatelem Prdík83.)

ad 5. a 6.srpna :

ad daník - Národní archiv Praha, fond MD I., krabice č.638 - objednávka 200 ks lehkých dresín Dlm4. Když jsem to měl před lety v ruce, tak tam byl i výkres.

Tajný projekt podzemní železnice, velice zajímavé čtení....... http://vlakynet.eu/index.php/83-zaprasene-projekty/110-zaprasene- projekty-projekt-69-druha-cast

Zdepa - díky moc, udělám si někdy vejlet do Prahy.

Tunelman: tak to je bomba. Přestal jsem číst poté, co bylo v prvním odstavci označeno Ceausescovo Rumunsko konce 60. let za spolehlivého partnera SSSR a naopak normalizační vůdci ČSSR se o ničem dozvědět neměli Je svým způsobem pozoruhodné, kolik energie autor tvorbě těch mystifikací věnuje.

co bylo v prvním odstavci označeno Ceausescovo Rumunsko konce 60. let za spolehlivého partnera SSSR a naopak normalizační vůdci ČSSR se o ničem dozvědět neměli - nevím co je na tom k smíchu. Tak to do 21.8.68 vpodstatě oficiálně bylo.

Těch nelogičností je v článcích povícero, kupř:
- trasa mohla vést se srovnatelnými náklady pod "spolehlivým" Polskem.
- ražba 1000km tunelu pouze ze dvou pracovišť (začátek a konec) by trvala desítky let, bylo by mnohem efektivnější vyrubat X šachet a rozjet 2X pracovišť, což je další důvod proti trasování pod ČSSR
- ražbu v (průměrné)hloubce 35m rozhodně nelze na povrchu utajit. Nespolehliví čechoslováci by ji poté mohli kdykoli zaříznout a strategicky znehodnotit.
- už sama existence značného množství "tajných" ventilačních šachet by vzbudila pozornost nepřátelských agentur a udělala z nich prvořadé strategické cíle.


Přirozeně - nelze vyloučit, že se v nějakém chorém rudém mozku mohla podobná idea vylíhnout, ale nic než plány na papíře po tom nezůstalo a ani nemohlo.

(Příspěvek byl editován uživatelem p_p.)

Borovička: v tom "článku" se píše, že tento projekt se začal připravovat v roce 1969..

No to neznamená, že se tam do materiálů nedostal komentář ještě z roku 68. Soudruzi měli občas v myšlení dlouhou setrvačnost. Idea mohla být i v tom, že v ČSSR chyběla trvalá přítomnost SA. A toto by byla záminka, i kdyby projekt skončil jako slavný BAM, po kterém se pořádně v celém úseku nikdy nejezdilo.

Borovička: to by ovšem byla setrvačnost pro projekt naprosto likvidační
Osobně si nemyslím, že je na tom byť jen špetka pravdy.

Řekl bych, že to byly nejspíš jen představy chorých mozků, kteří si navzájem pro zachování svých pozic a postavení tak lhali, až tomu někteří i uvěřili.

U58:
Předpokládám, že se jedná o popis k výkresu, nebo fotce. Můžete zveřejnit i ten zbytek?

Pánové, mám trochu neželezniční dotaz, který ale s dráhou souvisí. Jako malé dítko pamatuji na nádražích pákové ještěrky. Hledal jsem o nich info a povedlo se mi najít pouze toto:

http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/139756

https://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=830714.jpg&httpref =28/63915

http://www.bazar-stroju.cz/nabidka/2602-desta-ap-1522-tr.htm

Máte někdo další informace (období výroby, počet kusů), nebo třeba výkres?

Může být ještě některý "mohykán" na nádraží v provozu? To fotka z Chebu je kdoví jak stará.

Předpokládám, že měl nějakého předchůdce, víte o něčem podobném u ČSD?

Pamätám, však tam máš napísaného výrobcu, Desta. Potom okolo 70. rokov m.st. už prišli Balkancar s volantom a sedačkou. A už nám aj tie zmizli zo staníc, keď zrušili batožinové tranzitá. Možno, že sa ešte môžu používať v skladoch, továrenských halách, prekladiskách.
Predchodcu poznám len ako drevené plošinové vozíky, ťahané ľudskou silou, alebo dvojkolesové káry s motocyklovými kolesami.

(Příspěvek byl editován uživatelem Rk_kn.)

Pokud si vybavuji, tak typ pákově ovládaný PA10 by měl ještě v několika depech dosluhovat. Určitě v Č.Třebové. První stroje tuším od 30. let vyrábělo také ČKD. Výkres bych časem někde dohledal - resp. spíše náčrtek, co byl v návodech od výrobce. Ale elektronicky jej nemám.

A copak je tohle na obrázku, aku ještěrka nebo něco šlapacího (Kyselka 30.léta) ?

Určitě akumulátorový vozík. Kontrolér ovládaný pedálem, řízení ručními pákami. Svého času jsme se ale dohadovali, zda na nábřeží v Kyselce nemohla někdy existovat splítka 1435/480 mm? Z tohoto snímku se zdá, že nikoli. Poměrně masivní kolejnice původně od normálního rozchodu po nábřeží ale mohly být následně použity pro úzkou kolej, která na nábřežní komunikaci zabírala méně místa.

Jedna páková ještěrka je například v depozitáři NTM v Chomutově.

Nevím, zda je to vozík, co zmínil Motoráček, ale tento je z DKV Česká Třebová a z dnešního dne. Nedávno jsem další viděl v CZ LOKO.

Hoši ty plošinové vozíky jsou Desty odporová výzbroj a reko na pulzní se začala dělat kolem 90 let v Kavozu Karviná ad. Past tento plošiňák je Balcancar.Desty měly nosnost cca 1500kg Balkány kolem 500-600kg.Ohledně pedálu brzdy po sešlápnutí odbržděno možno zadat jízdu povolení pedálu vozík brzdil.Úplně povolený horní poloha zaparkováno.Díky za fotky.

Včera byly ve večerních zprávách na Markíze v rámci reportáže o ukončení provozu Prievidzské Ušaté krátké ale zajímavé dobové záběry Malletek z SK tratí.

páková asi desta (prostě drážní klasika) v depu cheb jezdí furt

Cogwheel : Dík za info, o splítce jsem se určitě nedohadoval , i když, jak časem přícházejí nové poznatky, tak si začínám myslet, že tam splítka za války a krátce po ním skutečně mohla chvilku fungovat, ale to je na dlouhé povídání. Proč píšete 480 mm ? Tam je dost problém kolik bylo oficiálně, podle měření zbytků, kde se rozchod nehnul, např. beton, vyjde 475-480, jenže kolejnice jsou dost zrezlé a zašlé, podle předpokládaných objednávek mašinek by mělo být 480 .