ad Ojakup : Karlovo je na "prostřední" trati, přes Sliven, "horní" trať je přes Orjechovicu, "dolní" přes Novou Zagoru. Pak je tam ještě trasa do Turecka via Dimitrovgrad ...
S jedničkou nevím, mám lístek na dvojku, lezu do dvojky.
Stejně byl problém s tím, aby průvodčí pochopili, co to je vlastně kuponová jízdenka FIP. Někteří na ní čuměli jako "tele na nová vrata", aniž by chápali, co to je - někdo si jí pletl s mezistátní jízdenkou, takže na zadní stranu psali datum a číslo vlaku, někdo jí viděl jen z dálky a řekl "dobro", nejlíp, když nepřišel nikdo.
Mezinárodní průkazku FIP se přehazovali z ruky do ruky jako horký brambor a nevěděli co s tím, protože tam v jejich mateřštině není ani písmenko ..
Smysl jízdenky chápal leda anglicky mluvící průvodčí na IC do Řecka a vlakvedoucí na vlaku do Vidinu ... Že jedno políčko s vepsaným datem má platnost "2 dny", resp. platí i den následující bylo nad chápací možnosti ... Takže proč navíc dráždit pobytem v jedničce ...
V Rumunsku s tím problém nebyl ...

Pokud je ovšem vlak sestaven "jen" z jedniček, ale podle kursbuchu je tam dvojka, pak tohle neřeším ... v Rumunech dodržuji stejné pravidlo. Na ranním "dvojkovém" osobáku byly tři vozy, jeden jako jednička, žádný problém s průvodčím.

Miroslav Zikmund:

Taky by to mohli na tu FIPku napsat v úředním jazyce dané země. Třeba by nechápavých pohledů ubylo...

Taky by to mohli na tu FIPku napsat v úředním jazyce dané země. Třeba by nechápavých pohledů ubylo...

To dělají v zemích, kde jsou průvodčí inteligentní a FIPku chápou (DE, AT, CH...). V zemích, kde by to potřebovali jako prase drbání (HU, BG, RO) na zadní straně FIPky není nic.

Ideální teror na průvodčí byla kombinace, kdy jsem jezdil po Balkáně s kámošem, já na IR, on na FIP. U IR 1 políčko = 1 den, ale po 19.h se může psát až další den. U FIP 1 políčko 2 dny. Ještě tam byl (tuším v RO) nějaký rozdíl v doplácení místenek na IC / EC. To byl kouzelný chaos, FIPku i Interrail jsme měli doškrtané a dopřepisované až běda. Zejména u úseků překonávaných kušetou / dormitem jsme vždy ulehali s očekáváním, co nám ráno průvodce kušety / dormitu vrátí a v jakém stavu. Diskuze u mezinárodní kasy Bucuresti Nord ať nám ty hrůzy opraví taky stály za to, obvykle se seběhlo několik pokladních a jejich nadřízených a výsledek byl ještě lepší (čmáranice a škrtanice v rumunském jazyce doprovázená několika razítky).

Inu Balkán je Balkán.

Ojakup: Já mám zkušenosti z jedničky z rychlíku Sofia - Burgas přes Karlovo takové, že ze Sofie byla (stejně jako celý vlak) plná nějakých dělníků, kteří jízdenku do jedničky evidentně neměli, ale hned za Sofií ve stanici Elin Pelin vystoupili (asi na nějakou velkou stavbu, bylo jich spousta i ve dvojce). Pak tam zůstali už jen místní železničáři a já. Byl jsem v celém vagóně jakožto asi jediný nedržitel režijky dost za exota...

V Makedonii jezdí jak jsem pochopil zcela běžně "jednička" na osobácích jako dvojka, stejně tak na vlacích z ČR do Wroclawi přes Lichkov...

Oprava: Vystoupili už v Podujevu, ne v Elin Pelin (ten je na trati přes Plovdiv), ale to je celkem jedno...

Oprava 2: Podujane

Nevíte jestli je v Subotici na nádraží bankomat? Dá se stihnout výběr během celního odbavení Avaly?

Na nádraží ne, ale asi 300 m od nádraží. Vylézt z budovy a rovně přes park.

díky moc...a nevíte jakou platnost maji srbske zpatecni vnitrostatni jizdenky (Belehrad-Dimitrovgrad)...srbske zeleznice neodpovidaji na e-maily,i kdyz jsou psane srbsky,na rozdil od bulharu

Jenki:

Tak na té FIPce je to napsané v jazycích UIC. U těch HU je to ještě opepřené tím, že v Maďarsku jsou zvyklý datum psát obráceně (2014.07.04)

Během celního odbavení v Subotici Vás nepustí z vlaku. Nás nenechali stát ani na nástupišti u vagonu. Po odbavení vlak povytáhnou do stanice a myslím, že už to tam zase tak dlouho nestojí. Rozhodně bych se na 600 metrů od vlaku nevzdaloval.

T-N: díky mnoc...tady na diskuzi jsou lidé kteří ví o čem mluví...

kurňa kdyby ještě někdo pomohl jak je to s tou platností zpátečních vnitrostátních jízdenek v Srbsku-týden, měsíc...?

Jiří Freisler:

zpáteční vnitrostátní jízdenky platí v případě cesty do 100 km jeden den, pokud cestující cestuje dále než 100 km tj. 101 a více km, platí jízdenka jeden měsíc, s tím, že cesta v jednom směru (tam nebo zpět) platí jeden den.

snad to pomůže: více zde

H_n_m:

díky za odkaz, ale nevím jestli to chápu správně, jestli 1 den platnosti u jízd 101 km a více se myslí např jen úterý nebo volně 24 hodin...

v Subotici na nádraží neni ani zásuvka. Je potřeba nenápadně vytáhnout automat na kafe (v zorném poli bdělého informátora) a připojit se tam;-)

ad Pershink : nic nového pod sluncem. Původně byly kuponové jízdenky FIP fyzicky vyměňovány mezi jednotlivými železnicemi, které je tiskly, takže na rumunské bylo poučení v rumunštině, na maďarské maďarsky, na polské polsky, na ČSD česky (nebo existovala i slovenská mutace ???).
Jenže ČD se dohodly, že místo kuponových jízdenek zašitých do sešitku se budou vydávat elektronické jízdenky (asi to dělají i jinde), takže všechny tiskopisy mají na zadní straně česká poučení a pak německé. (Na Slovensku se - pokud mám správnou informaci - elektronické FIP nedělají, existuje tam stále sešitek se všitými kuponovými jízdenkami ... nebo se TO změnilo.)
Já sice nechápu, k čemu je to slohové cvičení v němčině, viděl bych tam stručné poučení pro průvodčího v několika "nesvětových jazycích" v jejich mateřštině ... Vážně uvažuji o tom, že tenhle námět napíši na GŘ ČD.
Ideální by bylo mít různé tiskopisy pro jednotlivé země s příslušným mateřským jazykem, ale tohle nejde.
Teď je technický problém s tím, že tiskopisy jsou vytištěny do zásoby, likvidovat je je nesmysl. Ale zase by se to pro ty "nesvětové jezyky" dalo řešit samolepkou, která by se nalepila na německé slohové cvičení ...
Určite šlo SW řešit i vytištění pátého řádku s poučením na přední stranu a to v mateřském jazyce ...
Problém je skutečně s tím, že si FIP a InterRail průvodčí zaměňují ... dokonce i v inteligentních zemích jako Německo, Itálie, Francie a taky Švýcary !!!
Já bych to řešil tak, že místo čtyř políček na 2 dny platnosti by jich tam bylo osm jednodenních ... a bylo by by po problému ...

Těch zemí co zavedly elektronické FIPky je strašně moc - celkem 4 !

Taky jsem na to kdysi koukal, že u ŽSSK mají pořád ty původní...

v Subotici na nádraží neni ani zásuvka. Je potřeba nenápadně vytáhnout automat na kafe (v zorném poli bdělého informátora) a připojit se tam;-)

Já se přiznám, že nemám moc rád takové ty kecy o fipkařích jako neomalených vyžírkách, dělající v zahraničí českým železničářům jen ostudu, ale když tady čtu takovéhle rady..ta od Mirka Zikmunda, jak se strká ve Švýcarsku sirka do elektrického zámku, aby se na noc nezamkla na zastávce čekárna a dalo se tam zadarmo nocovat, na tu teda nemáte. Slabota !

MZ: akorát že když to bylo v sešitku, tak ty listy byly všechny stejný a bylo to na nich taky jenom německy (jestli si dobře pamatuju)

Mladějov: já se přiznám, že nemám rád moralisty na fórech, von je tady každej div ne svatej, a jak to v CZ vypadá? :-)

Jak to v CZ vypadá, když je podle vás normální tady nenápadně vypnout kafemat ze zásuvky, támhle předstírat spánek ve vlaku, tůdle ty zákazy je přeci fašismus a za ten bordel na ulicích může ta zkurwená demogracyje, že ? Vy prostě musíte mít toho policajta za prdelí, protože bez toho se neudržíte si "nepřilepšit".
PRÁVĚ PROTO, že je lidí s vašimi názory víc, než je zdrávo, to tady vypadá, jak vypadá.
Já vím, že to nejste schopen pobrat, ale třeba taková věc, která je běžná v Německu, tedy jednotný klíč od mašiny, je při lidech vašeho typu zhola nemožná.

A já nemoralizuju. "Češi zde nekrást" je vážně jen pomluva ? Když to tady čtu- vy se tím snad ještě chlubíte, jaký máte fipkařský fištron, jako ten Ziki, jak to máte zmáknutý, že ?

Neuvěřitelný.

(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)

Mladějov - nejen jednotný klíč k loko, ale když jsme začali jezdit na sever, tak mašiny SJ, NSB ani neměly díru, kam ten klíč strčit. Oni taky na severu celá staletí nezamykali baráky, zatímco u nás vždycky bývaly bytelné dveře s mohutným zámkem.
Taková je u nás tradice a zvyky národa nepředěláte tím, že mu dáte do ruky PC a do kapsy mobil. Možná někdy za 200, za 500 let se něco málo změní....

Mladějov : v SBBsku nejsou elektronické zámky do čekáren, protože tam jsou zpravidla schovány jízdenkové automaty, jak by se k nim cestující dostal ... To jste si nějak popletl ...
Paradoxem je, že kvůli vandalismu se zamyká čekárna např. v Brigu, kde je nějaký personál, zatímco v mnoha odlehlých místech, kde nikdo není jsou čekárny volně přístupné ... včetně sociálního zázemí.

Taková je u nás tradice a zvyky národa

To není o zvycích národa, ale prostě o matce kojné dráze a zvykama jejích chovanců a určité koncentraci určitého typu sociálně zaostalejších lidí.

RadekŠ: Vy nikdy nezklamete

Miroslav Zikmund: ve 13.40 z Varny do Burgasu jede "sovětská" čtyřdílná EJ, obrat od osobáčku z Burgasu s odjezdem v 7.40.
Príma svezení, měkká koženková sedadla docela fajn, jede TO svižně, pěkně brzdí - třebaže má jen špalíky, možná EDB, akorát ty soupravy zvenku nikdo nemyje, turecký záchod ... "moderní" klimatizace otevřeným oknem ... svezení splnilo moje očekávání ...
No a z pohledu nenádražáka: stará "riga" v bulharském vydání (jednotka řady 32 z RVR 70. let minulého století) je něco naprosto šíleného - bordel, humus, rez. Mylo se to naposledy nejspíš při dodání, rozhodně ale ne v posledních deseti letech - okna jsou totálně neprůhledná, původní červenožlutý nátěr soupravy je téměř překryt drážním maskováním "rez červenohnědá" (plus případnými letitými graffitti). Větrá to jen malými "nadokénky" (vysouvanými nahoru, pokud ovšem vůbec vysunout jdou), ve třicetistupňových vedrech totální sauna. Tady máte jednu typickou zástupkyni, co přijela s putničeskim ze Slivenu do Burgasu:

Dynamickou brzdu si neužijete tolik jako to, že se při každém rozjezdu pokusí hnaný podvozek odjet samotný bez zbytku skříně. Prosezené, pořezané, počmárané sedačky, slizká vedrem lepivá koženka, zažraná špína všude kolem. Turecký hajzl nekomentuju (David Černý to v Entropě trefil naprosto přesně), že na hajzlu (nebo i jinde) vidíte prorezlou dírou na koleje taky moc neocením. Měl-li bych nabídku 3x denně jet 218 kilometrů déle než 4,5 hodiny (a narozdíl od FIPkařů za 9,90 leva), tak leda ze šotodůvodů, jinak jede z Burgasu do Varny bus nejméně každou hodinu (dvě hodiny cesty, 14 leva) s minimálním standardem "ojetá německá Setra", ale třeba taky Medvědem Turismo. Naštěstí v 13:40 z Burgasu do Varny jela klasická souprava plecháč + tři klasická "béčka" - což je paradoxně pohodlnější než "dvojky" na rychlíkách, kam BDŽ řadí ojeté "Halberstädter Mitteleinstieg" řady Byz od DB, dokonce i do nočních vlaků (osm hodin s tím od moře do Sofie, no uff). Pro normální lidi je ale v Burgasu hned za plotem nádraží "Avtogara Jug".

K tématu ještě jeden typický, jakkoli nepochopitelný vejmrd bulharských státních drah: i když je tam vidět OBROVSKÁ přezaměstnanost (na třívozovku dva průvodčí, v kasách tři báby, přitom jedna extra jen pro odvody průvodčích, úschovna, informátorka, z perónu "načalnik gara", "zamestnik načalnika gara", "rukovoditel dviženie", "rukovoditel smjana" atd.), tak v okamžiku, kdy zavře "mezinárodní" pokladna (což je klidně v 18:00), už si jízdenku na vlak mimo Bulharsko nekoupíte (jakkoli jedou z Varny ještě sezónní "Albena" do Maďarska v 20:30 2x týdně a přímé vozy na "Bulgaria Express" do Ruska v 21:15 4x týdně). Prostě vám bába na informacích řekne, že smůla a máte přijít "utrem" (kdy ten vlak třeba vůbec nejede). No a dokonce vám nejsou schopné prodat na mezinárodní vlak ani vnitroúsek do Pyce...
Teda nakonec si jízdenku do Bukurešti koupíte, ona ruská průvodkyně "Bulgaria Expressu" do Moskvy má taky ráda eura a strčí si je do kapsy místo do kasy železnice... všeobecná spokojenost, jen ať se nikdo potom nediví, že se takové vlaky ruší. Řekla si 40 éček, pět si nechala ještě srazit ("víc nemám"), to nebude o moc víc než v pokladně, k tomu garance nikoho jiného do kupé (vůz prázdný, celkem 3 lidi), nebýt buzení na hranicích spal bych jak nemluvně až do rána. (Ale zas jsou pohraničníci hodní, že člověku umožní, aby nezmeškal přejezd "Mostu družby" ). Akorát bohužel stará kisna RŽD po rekonstrukci na pevná okna, ale bez klimatika.

Mladějov: "když je podle vás normální tady nenápadně vypnout kafemat ze zásuvky, támhle předstírat spánek ve vlaku"

normální je přizpůsobit se místním poměrům, ne? :-)
A klídek, fištróne, praskne Ti žilka a pak bude úplně jedno, že sis tu hrál na čestnýho;-)

http://www.zeleznicesrbije.com/system/sr-latin/home/newsplus/view single/_params/newsplus_news_id/58382.html

podla vyjadreni v clanku by mohli vlaky Belehrad - Bar zacat jazdit normalne od noveho roku resp. od februara buduceho roku

Minulý týden jsme byli na dovolené v Chorvatsku a asi po 5 dnech jsem ráno dle předpovědi počasí zjistil, že má začít pršet. Napadlo mě tedy, že bychom si následující den mohli udělat výlet vlakem z nedaleké Ploče do Sarajeva a zpátky. Začal jsem tedy zjišťovat spojení.
Na oficiálních stránkách bosenských železnic jsem v anglické verzi našel neexistující spojení s večerním odjezdem z Ploče do Sarajeva. Nicméně na různých diskuzích jsem si přečetl, že uvedené spojení již neexistuje. Snažil jsem se tedy vyhledat spojení alespoň z bosenské Čapljiny, kam bychom z Ploče přejeli autobusem. Projel jsem snad celý internet, a nenašel jediný odkaz na platný jízdní řád pro bosenské železnice. Zabrousil jsem i do jednoho archivu v tomto vlákně, kde se řešila nákladní doprava, a padl zde dotaz, jestli je vůbec ještě dnes využívaný chorvatsko-bosenský přechod Metkovič / Čapljina. Toto téma se zde uzavřelo příspěvkem, ze kterého vyplývalo, že tam večer jezdí jakýsi jeden pár, a jinak je ta trať na zavření. Toto teda uvedu na pravou míru. Ačkoliv jsem toho o osobní dopravě v té oblasti moc nevěděl, tak o nákladní dopravě jsem měl informací dost, a řekl jsem si, že tam musím jet už jen proto, abych mohl nákladní dopravu řádně zdokumentovat.
Jelikož focení vláčků původně v plánu nebylo, tak jsem měl sebou jen menší kompakt. Ale vzhledem k počasí to stačilo.

Ráno 10. 9. jsme tedy přijeli autobusem na osobní nádraží do Ploče. Na nádraží chcípl pes. Ani zde jsem nenašel žádný informace o případném vlakovém spojení z Čapljiny dál na Sarajevo. Nádraží jsem si tedy alespoň zdokumentoval:


Poté jsem si našel autobusové spojení do Mostaru, kam jsem se chtěl dostat druhý den ráno. Mezitím jsem měl v plánu navštívit ještě jediné přímořské město v Bosně, kterým je město Neum s megalomanskými hotely. Odjeli jsme tedy do Neumu, kde jsme přespali a v 5:15 druhý den odjeli autobusem do Mostaru. Najít tam autobusovou zastávku, kde začínají mezinárodní spoje, byl opravdu porod. Nakonec nám místní řekli, že je to ta železná budka vedle parkoviště a benzínky.

Po příjezdu autobusu do Čapljiny v 6:00 nám řidič sdělil, že je zde 10 minut pauza. Šel jsem se tedy podívat na nádraží, které se nacházelo pár metrů od autobusu. Zrovna sem přijel nákladní vlak od Sarajeva (cca 22 vozů na 2 mašiny) a křižoval se zde s nákladním vlakem na Sarajevo (13 vozů uhlí na 1 mašinu). V obrovské hale již byla otevřená kavárna, a sedělo zde několik zaměstnanců této PPS. Bylo zde již taky pár cestujících, kteří si zrovna kupovali jízdenky. Šel jsem tedy k pokladně, kde jsem konečně spatřil jízdní řád. Zjistil jsem, že na trase Čapljina - Mostar - Sarajevo jezdí 2 páry osobních vlaků denně. Jeden vlak na Sarajevo měl za chvíli zrovna odjíždět, a protože jsme měli již zaplacený autobus až do Mostaru a neměli jsme u sebe žádné marky, tak jsem si alespoň v jízdním řádu našel čas odjezdu onoho vlaku z Mostaru. Vycházelo to krásně. Z Mostaru vlak odjížděl v 7:06 a my zde měli přibližně 15 minut čas, což bylo dostatek na koupi marek a jízdenky. Zpáteční jízdenka Mostar - Sarajevo pro 2 osoby stála 34 marek (přibližně 450 Kč).

V Mostaru se nachází další nádraží s obrovskou halou. Koleje jsou cca 2 patra nad zemí.


Nasedli jsme tedy do vlaku a odjeli směr Sarajevo. Téměř v celém úseku je nový svršek (bezstykovka, pružné uchycení). Většina menších stanic má pouze 2 použitelné dopravní koleje. 3. dopravní kolej je zpravidla zrušená nebo se strhanou trolejí. Přibližně 2 stanice jsou zrušeny úplně, a v provozu je pouze jejich hlavní kolej. Maximální traťová rychlost v celém úseku Čapljina - Sarajevo je 70 km/h. Na mnoha úsecích by mohla být ale výrazně vyšší. Nechápal jsem, proč na rovnějších úsecích s novým svrškem není rychlost vyšší. Možná takto uměle snižují opotřebení a prodlužují životnost.
Následující fotky jsou z úseku Mostar - Konjic. Trať vede kolem několika přehrad v údolí řeky Neretvy.



Ve stanici Konjic začíná tzv. Bradinská rampa. Trať zde vede ve 3 patrech nad sebou.


Veškerá oddílová návěstidla na celé trati Čapljina - Sarajevo vypadají takto:


Na cestě do Sarajeva jsme nepotkali ani jeden nákladní vlak.
V Sarajevu jsme zjistili, že kromě 2 párů vlaků osobní dopravy Sarajevo - Čapljina jezdí ještě další 2 páry v úseku Sarajevo - Konjic. Jeli jsme tedy po 15. hodině zpátky s tím, že vystoupíme v Konjici a trochu to tam zdokumentujem.

Na cestě zpátky jsme potkali celkem 3 nákladní vlaky. První byl s dieselem s několika uhláky. Druhý byl již s elektrikou a cca 13 vozy obilí. Třetí vlak opět s elektrikou a 13 vozy (12*Habbillnss a 1*Eas).


Opět Bradinská rampa na zpáteční cestě:


Ve stanici Konjic je naplánován obrat, na který je dle jízdního řádu vymezeno 7 minut. S nějakými technologickými časy si tam teda hlavu nelámou . Ještě než jsme stihli vystoupit, tak mašina už valila na zhlaví.


V Konjici jsme šli zpátky k Bradinské rampě, a kousek od předvěsti našli flek s dobrým výhledem. Zrovna jel nákladní vlak od Sarajeva, který měl 30 vozů (29*Eas a 1*kontejner).


Hned za nákladem jel ještě Lv. Tato lokomotiva se následující noc na Bradinské rampě projela nesčetněkrát.


V noci pak jel ještě jeden nákladní vlak ve směru na Ploče, který měl cca 10 vozů (Eas a kontejnery). V noci pak jely nahoru minimálně 4 nákladní vlaky vždy po 13 vozech (3* uhlí a 1* obilí). Všechny dostaly ve stanici Konjic postrk. Během noci pak do Konjice přijel odněkud ještě vlak s prázdnými Eas, které tam odstavil. Ráno do Konjice přijely od Ploče 2 nákladní vlaky. První byl vlak se 13 vozy obilí a druhý byl kontejnerák s 9 vozy.


Kontejnerák dostal přípřež a vlak s obilím tam zůstal i po našem odjezdu (čekal na postrkovou lokomotivu, kterou přednostně dostal kontejnerák). Vlak s obilím byl trasován do stanice Brčko.

Podařilo se mi částečně vyfotit i GVD, ze kterého jde vidět, že přes přechod Metkovič-Čapljina je natrasováno přes 20 nákladních vlaků za den.
V roce 2011 přes přechod projelo cca 2 300 000 tun zboží.
V roce 2012 přes přechod projelo cca 1 100 000 tun zboží.
V roce 2013 přes přechod projelo cca 1 430 000 tun zboží.
V nejsilnějších letech ve 2. polovině 80. let přes přechod jezdilo až 4 500 000 tun za rok. V současnosti jsou zde nejsilnější přepravy uhlí do Bosny. Přes Bradinskou rampu je norma nákladního vlaku 1015 tun. Na celé trase Ploče - Sarajevo je třída zatížení D4.

Ještě přidám vyfocený jízdní řád všech vlaků osobní dopravy do a ze Sarajeva: odkaz

Já tedy jel tou Rigou někdy kolem roku 2005 ze Sofie do Septemvri a až taková hrůza to nebyla.Sic mně baba v kase přesvědčovala že "putničeski to ne dobře", leč realita byla až nečekaně přijatelná.

Interiér byl asi jako v Bai Smíchov, sedačky se zelenou koženkou, nijak řezaný nebo tak - i počmáranost byla hluboko třeba pod polskejma patrama nebo kýblema.

Tureckej hajzl byl natolik čistej že se tam dalo vlízt v normálních botách. Což bylo milé a nečekané s ohledem na jízdní vlastnosti jednotky hrc-drc kdy jsem očekával posranej i strop

Okna byly celkem čistý (i exteriér - nátěr RAL "červeň zašlá") a šly otvírat. Jen se jaksi muselo počítat s tím, že systém gilotina občas spadne krzevá vyčochtaný šprajcy... Proti električce v ex Unionu luxus

Nahoru na Vakarel to jelo tedy jak s hnojem a rozhodně ne proto že by tam byla pomalá.

Zpátky jsem jel nějakým Exem jedničkou - obdoba našeho Apee s klimou. Těšil jsem se na tureckej vakuhovník ale mělo to evropskej hnojič

leč realita byla až nečekaně přijatelná
Já bych řekl, že realita je na té fotce dobře vidět přes veškerou snahu o vytváření dojmu, jak "to taková hrůza nebyla".

To je ranní osobák ze Sofie do Plovdivu někdy v létě 2005?

Ne, horká aktualita 10.9.2014 v Burgasu. O létě 2014 aspoň byla řeč celou dobu, dokud jste nepocítil potřebu to nějak zrelativizovat.
Jinak podobně humusně už vypadají i elektrodesira, navožená tam v 2008. Včetně rozbitých a igelitem+izolepou vyspravených oken - ale to taky třeba splní něčí očekávání.

To je Riga v Bulharsku v létě 2014, o němž byla řeč, dokud se s tím demagog Vlček nepokusil uhnout devět let zpátky.

Ad Koudsk - jízdní řád vlaků v Bosně se dá velmi snandno najít pod jedním odkazem v jednom popup okně otevřeném po kliknutí na jeden odkaz v rohu na bosenské verzi webu
http://www.zfbh.ba/zfbhbax/II%20dio%20kurira%20.2013-2014.pdf

Byli jsme letos vlakem Brno-BP-Zagreb-Sarajevo-Mostar a zpět + busem do Neumu se vykoupat a musím říct, že mě Bosna nadchla. Cesta vlakem je romantyka jako řemen a vlakodrom u Konjice spojený s nekonečným tunelem před je zážitek, na který se nezapomíná

Nějaké fotky odjinud:


Jinak potvrzuji info, které jsem zde dostal, že do Bosny se dá jet jen přes Zagreb, do Zagrebu z Budapešti zpáteční jízdenka cca 10.000Ft, Zagreb-Sarajevo zpáteční 375 kun, v Sarajevu pak navazuje vlak do Mostaru a Čapljiny, my jsme kupovali lístek u průvodčího s přirážkou, ale levnější je předat bankovku bez formalit

Dokonce jsme viděli na jednom (protijedoucím)rychlíku slušně zásobený bufetový vůz.

Řeč byla o tom, že 2014 to byl humus zatímco 2005 to ještě šlo. Tedy buď se to liší depo od depa nebo se tam významně zhoršila údržba jako celek. Což je asi pravděpodobný pokud jsou v dezolátním stavu i desýra.

Desira v poměrně otřesném stavu můžu potvrdit. Zejména ty co jezdí přes cikánské ghetto za Zaharnou Fabrikou na trati do Blagoevgradu a dál a jsou pravidelně trefovány místními "meteority". Že se pak nikdo neobtěžuje to spravit a jezdí to další tisíce km s pavoukem nebo dírou je věc druhá. Rigy ve stavu podobném jakbysmet. Na druhou stranu, třeba lůžka mají Bulhaři ve stavu pěkném, a rozhodně bych se nebál je znovu vyzkoušet.

Řeč byla o tom, že 2014 to byl humus zatímco 2005 to ještě šlo
Řeč byla o tom, že 2014 to byl humus v rozporu s tvrzeními p. Zikmunda o splněných očekáváních. Přispěchat mu demagogicky na pomoc s rokem 2005 jste potřeboval až vy (vrána k vráně).
Mimochodem, už v roce 1998 to nebyla žádná sláva a zajímavé je srovnání spíše v tom, jak kdysi železničně podobně zoufalé Rumunsko je dnes mezi civilizovanými evropskými zeměmi (nejen, ale i díky "soukromníkům"), zatímco Bulharsko je čím dál větší syfl a kapavka a nová turecká lůžka to při zachování přístupu zlepší jen na chvíli.

T_._H_. :

dysi železničně podobně zoufalé Rumunsko je dnes mezi civilizovanými evropskými zeměmi

Nevím,jak moc civilizované je nasazovat Desiro na Rychlík Cluj Napoca - Timisoara Nord s JD skoro 7 hodin s klasickými sedačkami. Navíc klima zapáchala močůvkou a WC bylo taky celkem chutné

Je to zhruba stejně civilizované jako nasazovat ešus na rychlík Třinec-Praha. Mnohem civilizovanější než vybydlené nesvítící "patro" (mimochodem dnes už zásadně zrekonstruované) nebo B 21-47, co na podobných relacích jezdily dřív.

mě teda to desiro na (zřejmě tomtéž) interregiu taky nepotěšilo (i když jsem jel jenom ze Salonty), ale víc mi vadila nefungující klima, záchod bez vody/ručníků, než pavouci v oknech :-)
Jinak souhlas, Rumunsko je trochu dál, když jsem si v Sofii loni fotil plecháče, ještě na mě výpravčí řvala, že k tomu nemám "povolení" :-)

ad T_._H_. : já jsem popisoval stav ve třetím týdnu srpna 2014, záleží na tom, na jak humusnou soupravu narazíte ... i humusná souprava může splnit očekávání ...

Jinak na vlaku nejsou dva průvodčí, ale jeden z nich je "načálnik vlaku", který při úvrati mění svoje stanoviště ... ta přezaměstnost mne taky fascinovala, hlavně davy vozmistrů v Sofii ... Kupčíkladu ve stanici Gjuševo, kam jede vlak ve středu, sobotu a neděli slouží výpravčí, i když by to klidně mohla být trať "model D3" ... Díky tomu se tam dá zístat krásné razítko ...

Zamracenej : já si tedy nemohu na motorová BDŽ Desira stěžovat, ze Sofie do Kjustendalu naprosto v pohodě, včetně funkčního WC, jiným do toho Gjuševa, zpátky jelo skze až do Sofie, odstud jsem jel přímým vozem až do Kardamu, takže s jedním přestupem za 16.35 docela pohodové ...

ad Pershink : pokud Desiro kapacitně stačí, pak tam nebudou dávat klasiku (možná v horším stavu) s nutností přepřahat ...

Tak ono slušný personální obsazení bylo i na tý ouzký do Briniště. Taky všude výpravčí, signalisti...

No druhou stranu je lepší ty lidi živit aspoň při předstírání práce než je živit na pracáku kde se z nich za chvíli stanou nezaměstnatelný (a z jejich dětí skoro tutově).

Pro Miroslava Zikmunda je luxus vše, i spaní v parku V Bulharsku jsem nebyl 10 let, ale jednotky z Rigy byly už tehdy v dost zanedbaném stavu, ale přes okna se ještě dalo koukat, byť jsem se bál, že mě ta "gilotina" sejme. Dodat desira do Rumunska a Bulharska byla trochu šílenost, ale výrobce měl kšeft a o údržbu se stará železnice. Už ze začátku, když se CFR chlubily novými vlaky, jezdily s pavouky, čelními skly poničenými po střetech se skotem apod. V Rumunsku jsou určitě, co se týče modernizace vozidel, dále, ale balkánská údržba a mentalita tuto snahu docela ničí. V roce 2000 jezdila jistá řada vagonů jako čerstvě modernizovaná na tehdejších rapidech, po 8 letech jsem s nimi jel na osobáku a byly ve stavu, jako kdyby modernizace proběhla o 30 let nazpátek.

i humusná souprava může splnit očekávání
Ano, jistě, chápu Nicméně průměrný vzorek cestujících si rozhodně nehodlá plnit očekávání v té skvělé "rize", ale sedí v autobuse.
nejsou dva průvodčí, ale jeden z nich je "načálnik vlaku"
No a ten druhý může klidně být "zamestnik načálnika vlaku"... na podstatě věci to nic nemění.

M62:
V Rumunsku jsou určitě, co se týče modernizace vozidel, dále, ale balkánská údržba a mentalita tuto snahu docela ničí

Právě, CFR se rozhodně snaží co se týče obnovy vozového parku. Ale když odhadem třetina až polovina všech nakoupených desir nyní stojí na nejrůznější závady (nebo jsou vykanibalizované), tak je to na prd. (BTW kolona desir teď dělá luxusní vozovou hradbu před depem Cluj Napoca)

Ad Pershink: Je to asi na Rumuny velký skok. Před 15 lety jsem si v kupé typického vagonu rozsvítil tak, že jsem spojil dva drátky trčící z obložení. Za pár let jim dodají motoráky napěchované elektronikou, to prostě nemůžou zvládnout. Podobné problémy mají i v Moldávii s modernizovaným Ganzem.

No místo nich tam jezdí ojetiny z Francie, Nizozemí a Německa (a podle označení patří nějakému soukromníkovi, kterej na tom rozhodně neprodělá), takže pro jejich Desira začíná bludnej kruh v podobě stání v kopřivách. Jo a kamarádi, kteří se mnou jeli (rozhodně žádní šotouši), teďka po jízdě Cluj Napoca - Salonta neřeknou Desiru jinak než "ta debilní "

Tak Desiro není žádný zázrak, na dálkové dopravě to je dost znát. Pro západní státy je Rumunsko výhodné místo, kam uklidí stará vozidla, která by jinak musela ekologicky likvidovat. Jak jsem tu kdysi psal, dle info z rumunského webu jsou staré motoráky a jednotky plné azbestu, proto se jich SNCF levně zbavily. V Rumunsku budou pár let jezdit bez údržby a pak se hodí k "recyklaci" za depo do kopřiv.

Věděl by někdo, jak jsou na tom řecké dráhy OSE?

Pro západní státy je Rumunsko výhodné místo, kam uklidí stará vozidla - pro některé státy EU je zase výhodné odtud nakupovat nová vozidla.-)

Borovička: račte nahlédnout sem: http://www.trainose.gr/en/passenger-activity/

Pardon - to bylo pro 1510015 .

ZFJ: Díky, zrovna nedávno jsem kreslil pro Dráhu mapku Řecka a tato aktuální mapka mi tehdy chyběla .-)

EU funguje přesně tak, jak se to hodí. Nová vozidla, vyrobená levnější pracovní silou, se posílají na západ, ty stará k likvidaci na východ. Za pár let udělá někdo z EU bu,bu,bu,ty,ty,ty je tu moc velký bordel, musíte to ekologicky zlikvidovat, poskytneme vám na to dotaci, ale výběrové řízení samozřejmě vyhraje firma ze západu. Ta bude mít kšeft za prachy všech.

Borovička: pozor, to jsou ale jen tratě s pravidelnou osobní dopravou!!! Sjízdných a občasně používaných je víc!! Například se moc neví, že stále téměř kompletně a většinově opravená byť bez vozidel je mj. i pevninská úzká Kryoneri - Agrinion. Mnohem lepší mapu máte zde:
http://www.bueker.net/trainspotting/map.php?file=maps/greece/gree ce.gif
Jen Anavros - Agria se už nejezdí.

Zopar aktualnych poznatkov z Grecka a ich zeleznice po krize.
Nedokoncena modernizacia trate Thessaloniki - Ateny v Grecku po krize. Nedokoncene useky su viacmenej subezne v novej stope resp. niekde v uplne inych dolinach ako povodna trat (Leianokladi - Tithorea). Je to bizarny obraz toho ako zo dna na den sa zastavili prace na modernizacii kvoli krize. Miestamu po staniciach su este odstavene supravy vysypnych voznov plne nalozene strkom, podvali, kolajnice a pracovne stroje zo stavby, ktore uz odvtedy aj stihli zarast burinou a krikmi.

1. Usek Thessaloniki - Domokos je dvojkolajny zmodernizovany (podla odhadu Vmax 160km/h) a elektrifikovany. V malej stanicke Domokos prebieha preprah z elektrickych masin na motorove, ktore pokracuju az do Aten.

2. Usek Domokos - Tithorea je povodna stara jednokolajna neelektrifikovana trat, ktora sa prevazne klukati po ubociach hor, kedze prechadza cez niekolko pohori. Podla odhadu Vmax 50-70km/h. V tomto useku je aj rozostavany novy dvojkolajny zeleznicny spodok (trat) subezne kopirujuci cca povodnu trat medzi stanicami Domokos - Leianokladi, samozrejme vyrovnany prevazne na estakadach a tuneloch (viackrat prechadza popod sucasnu staru trat tunelmi). Predpokladam ze bude tiez pre rychlost 160km/h. Od stanice Leianokladi sa nova trat odklana od sucasnej starej trate na vychod k pobreziu mora. Sucasna stara trat sa klukati do hor smerom na zapad a prekonava pohorie az po stanicu Tithorea, kam od vychodu prichadza nedokonceny rozostavany zeleznicny spodok. Najkrajsi usek je prave po starej trati od stanice Leianokladi do stanice Tithorea. Vyhlad ako z lietadla na udolia zo strmych zrazov, po ktorych vedie stara trat. Cely stary aj novy rozostavany usek je dobre viditelny aj na google mapach.
Inak je dost cudne ze stanica nesie nazov Leianokladi, pritom sa nachadza priamo v dedine Stavros, ktora je spojena s vacsim mestom Lamia. Dedina Leianokladi je od stanice cca 5 km

3. Usek Tithorea - Ateny je kolajovo urobeny, vedie v povodnej starej trati, niekde boli male prelozky, nove tuneli alebo narovnanie oblukov. Neviem ci bola aj stara trat dvojkolajna v celej dlzke no sucasne je tento usek cely dvojkolajny. Na celom useku su trakcne stoziare, miestami aj natiahnute trakcne vedenie, no nepouziva sa, nakolko nie je suvisle a niektore napajacie stanice su aktualne iba vo vystavbe. Cele to posobi velmi zvlastne. Tento usek je zozaciatku prevazne v rovine (buduca Vmax predpokladam ze 160km/h) no cca 30-40 km pred Atenami trat prechadza opat pohorie a tu sa trat znacne klukati az po predmestia Aten s Vmax 60-70km/h. Zrejme to tak aj ostane aj ked bude cela modernizacia trate Thessaloniki - Ateny niekedy raz ukoncena.

Treba to vidiet na vlastne oci, cele to posobi velmi zvlastne. Pripominalo mi to dokumentarny serial Planéta bez ľudí (Life After People). Potesujuce je ze na niektorych usekoch sa prace na novych trasach opat rozbehli (vid foto 3). Rozuvazaju sa podvali pozdlz novej trate a robili sa vykopy zrejme pre navestidla a autoblok. Na niektorych miestach to moze suvisiet aj vystavbou dialnice, kde potrebuju odklonit sucasnu staru trat. Kedze sucasne budovana dialnica ide prevazne subezne s novou nedokoncenou tratou. Pracovne stroje vyuzivaju nedokoncenu trat ako pristupove cesty k staveniskam. Na vacsine usekoch je nova trat postavena az do takeho stadia ze staci(lo) uz len polozit kolaje a zab. zar. A to su desiatky ak nie stovky kilometrov, kde miliony eur ostali nevyuzite, zatial.

Prikladam foto z useku 2., Domokos - Tithorea

Od 19.9. opět jezdí Regiotrans do Graniceri (malaxy).

Z F J, Anatol J., Milloss:
Díky, aspoň že jsou na tom tak.