Petr Simral: a myslis ze by se mohl takovy pripad stat,aby se stokr nerozjel ? U parni lokomotivy nevim jak.maximalne ze by cela souprava stala a kola lokomotivy se dostala do skluzu, pri pokusu o rozjezd.jen se ptam.
Honza

Neissebrücke.

Alzo, už mlčím. Tam samozřejmě naprosto bez problémů, stoupání od mostu do stanice je zničující a tam se V60 mohla vyskytovat někdy od roku 1965.

Vzhledem ke jménu 781 NZ Vás pořád umísťuji do Nových Zámků

a myslis ze by se mohl takovy pripad stat,aby se stokr nerozjel ?

Tak samozřejmě. Páry byly lechtivější než diesely (ostatně adhezní hmotnost štokra je 80 tun, sergeje 113 tun), stačilo, aby nebyl písek.

Petr Simral : takze se delo presne to ja pisu.

asi si to s tou V60 pocukroval, když jel pro něj k vjezdu, takže pak pro ni nebyl problém ho vysápat- tedy utrhnout z místa, on se pak přidal

Petr Šimral, 781 - a nejsou, čistě náhodou, obě jmenované mašiny spojnicové ? Pane Šimral, u Vás bych čekal trochu větší znalost teorie. Kdyby jalový hřidel hnal seriový elektromotor jelo by to stejně, možná i líp. Absence klopného momentu Vám nic neříká ? Odlehčování náprav taky ne ? Proto Vám to jelo a pokud to bylo v rámci možností V60, není nic divného, že to uvezla a že se uchladila....
Štokr s přebytkem výkonu vzhledem k adhezi to prostě nedal a místo toho hrabal. Kdyby si vlak stlačil , posypal, možná by to dal i bez postrku.
Karkule zas měly mezipodvozkovou vazbu, proto nehrabaly.
Co to má společného s hydraulikou nechápu a co se Sergeji už vůbec ne.

PŠ - jezdil jsem s LDH 125 made by Rumunsko, motor Sulzer, převodovka Voith, 1250 koní. Dokázala hrabat stejně jako každá jiná podvozková mašina. Stála a hrabala, písek jaksi chyběl. Kdybych ji nechal prohrabala by se až na pražce stejně jako Fujara bez skluzovky. Fotek lavorů od Fujary na Kařízku evistuje dost. Hydraulika dokáže to samé.

jak chyběl?jako...prázdno,či ůplná absence pískovacího zařízení?

V nouzi nejvyšší přišel Sergej nejbližší.....

Jako ucpaný trubky od písečníků

Mad noodle2: diky za vysvetleni.foto sergeje na hlavaku to je

742290 - děkuju, moc dokonalá není - málo světla, stativ jsem nenosil. Tenkrát byl na trhu film jedině 21DIN, dnes 100 ISO a to nebylo moc.

Oprava - karkule neměly mezipodvozkovou vazbu.

A co pak tam ten sergej delal za cinost???.... na hlavaku

To kdybych věděl, přistrkal to z Libně nebo zkrátka ze směru od Libně. Vpředu byl Peršan zřejmě ne zcela zdravej.

Pánové prosím vás ,jen malou maličkost. Sergeje byly mašinky ,který svého času bylo možno vidět na všech vlacích.Určitě jízda na osobním vlaku byl očistec ,jako na rychlíku s topným vozem v zimě nebo bez něj vlétě. Po rovinkách nebo zkopce jel určitě sto, ale né dokopce. Při jízdě na těžkém nákladu si taky hrábnul , když byl blbě zváženej , tak to byl pocuc. Když měl sjetý kola byl poslán na posun ,tak si fíra určitě užil.
Štokr , byl taky štokr a štokr.Některý seděl jako přibitý a jiný lítal v luftě ,jen dostal trošku naloženo. Mizerně zvážený, sjetý kola atd. Od starých fírů vím,že na rozjezd s těžkým nákladem a do kopce byl kremák lepší než štokr.
S čmeldou ,když byl dán na dispečerku za sergeje ,na rovince odvezl sergejovskou zátěž jako prt ,ale nasadil tempo 15 km/h a jel.
I karkulka se smekla, když byla zvážená špatně. Já jsem s T444.0081 vezl dvojitou normu od silnice z Mírové do Chodova-35kový režim ,první měnič natvrdo a šla pět až osm km/h ,jen sem se modlil aby to vydržel motor, protože stosedmdesátky stály za velký kulový. A takhle bych mohl psát až do nekonečna. (např. na osobním vla řadu 730- zážitek jako blázen))
Když měl T478.3004 v Hradci Králové projetý kola jezdil na první nebo druhý záloze místo čmeláka. To byl očistec. Nemíchejte už konečně jablka s hruškama a dívejte ce na věci jak jsou. Každá mašinka byla určená na něco jiného a i vyvíjená.
Co se týká hydraulik, prosímvás s hydraulikama ,který se používaly v něměcku a opužívají svelkým úspěchem dodnes a přenáší s nima výkony jako bejk, se naše hydraulické bedny nedají vůbec srovnávat. Jezdím 41 roků, honě jsem zažil ,jako topič nebo pomocník a jeko strojvedoucí, na většině řad jsem osobně jezdil.
Dnes vám mladejm nic nezávidím ,mašiny v nehorázným bordelu. Čím starší ,tím méně údržby a více kilometrový oběh.

Lakro : Jsem strojvedoucí v,v, a plně s Vámi souhlasím. Každá mašinka byla jiná a bylo jedno, jaký byl přenos. A mám ten pocit, že hlavně záleželo na tom, jak který fíra k tomu stroji přistupoval. Ale to je spíše otázka přístupu k profesi.

Lakro, JVM : Plně s Vámi souhlasím. Dnes ja to stejné, řada 471 je na půl, jde jezdit na Berouny, některá sedí ani neklouzne, jiná při stejných adhézních podmínkách je neustále v luftě, rozjezdy i brzdění hrůza. Řada 380, je na půl? Do Brna i zpět s tím dojedeš, 006 může jen na stejnosměr. Řada 362 některé stroje jsou s režimem ARR na štíru, že je lepší pro fíru jet na ruku. Depo Pilsner Urguel. Atak bych mohl pokračovat. Obzvlášť řada 362, jsou pěkné historky. Přeji pohodový a klidný rok 2015.

Lakro - pravdu díš Ládíku, zkušenosti se nezapřou.
Špatně udělané mašině na váze nepomůže ani duch svatý, jedině znovu na váhu a jinak a lépe.
A bylo jedno jestli to byl Sergej nebo jíná podobná mašina.

Jakou sovislost ma spatne zvazena masina ohledne adheze?? Ci co se tam steluje aby to bylo spravne?

Jnd: Na váze se seřizují kolové tlaky(aby byly stejné).Špatně zvážená mašina má na některém kole/nápravě menší tlak na kolejnici a pak jde při stejné tažné síle motoru dřív do skluzu,než sousední s větším tlakem.

Jasny a jde jeste jednoduse popsat jak se to dela??

Kolo,které má menší tlak se musí více přitlačit ke kolejnici.U 753(a jiných řad s podvozky ČKD,které mají podélníky bez matice a šroubu) se dávaly mezi pružinu a rám podvozku podložky,což bylo pracné,takže 754,742,735.. mají nad pružinou na podvozku šroub s maticí,kterým se dá regulovat tlak té pružiny a tím kola.U jiných konstrukcí pojezdu je to podobné.

Jnd:a jako vysledek obdrzi lokomotiva protokol o zvazeni kde mas vypsane tlaky na kazde kolo(male vysvedceni). Pokud se nepletu

A take zalezi na strojvudci jest-li jezdi jak prase a pro svoji profesi zije a chova se k masine jak zensky.jak se zde pise je to o pristupu take.mne to je jedno s cim jezdim.jen mam oblibenu 742.

Oka chapu .... Netusil jsem,ze se tohle da na podvozku stelovat ...

Jnd: kdyz se podivas treba u 742 na ram podvozku , tak v kazdem rohu podelniku ti cuci regulacni sroub, ktery se ti opira o opernu desku, pruznou lamelu a talir pruziny.A to vse sedi na
pruzine vnejsi a vnitrni, pruziny ti sedi pak na kyvacce.podle vytoceni( povoleni) nebo stoceni( utazeni) regulacniho sroubu regulujes zatizeni kola a tim se nastavuje zatizeni , ktere potrebujes.

Lakro: a jak je to s temi vstriky na sergeji¿?¿?

Když vydržíte tak hodinu dám sem odkaz na video o vážení lokomotiv, tam je to názorně popsané proč, co a jak.

Jnd:na jednom podvozku 4 ks regulacnich sroubu.1 roh=1 sroub.

K6S310DR:dej ,radi se juknem.

Prosímtě ,se střiky na sergejích nemám žádnou zkušenost.
Při vážení byla určitá tolerance ,ale už jsem zapoměl, jaké to mělo podmínky , na váhu jsem jezdil často a nejlepší bylo si utoho pěkně postát a chlapi byli většinou ochotný . Taky se stalo,že jsem si musel vzít rukavice a jít pomáhat utahovat stavěcí šrouby. Většinou ,ale dílňáci vše dali dohromady ,že se ani moc nic dělat nemuselo.
Jednou jsem byl se štokrem 556.0143 v Plzni na váze a to jsme si s fírou mákli.

Tady to je:
http://ulozto.cz/xXpFYdny/vazeni-lokomotiv-avi
Ta digitální váha je v ŽOS Nymburk.

tady jsou k tomu podrobnostti:

Neslícháno, nevídáno, aby vyletěl Sergeji vstřik a někoho přizabil. A teď popořadě, jakýkoliv, Sergej pokud byl jakž, takž v kondici, malá, nebo velká kola, vždy si to pobral. I R zvládal důstojně, jen v zimě ho brzdil vytápěcí vůz. Mezi Plzní-Prahou-Plzní to blahé paměti byl denní obrázek. Z vlastní zkušenosti, vysvobozování padlých os. v čele s Chomutovskými brejlemi. Tehdy os. 5x bai + hytlák - 300t, velmi důstojné rozjezdy, pohodlné krácení i pod krátké jízdní doby. Rovněž Štokr, u nás též rychlíková mašina, možná Lakro vzpomenete, Varská četa, Karlex, štokr 304. Nikdo na Štokry nedá dopustit, zvládal normu Sergejů, resp. naopak Sergeje po Štokrech. Jen oblouky v tahu nemiloval. Co se týká hydrodynamického přenosu, tak je to snad nejplynulejší přenos hnací síly na kola, proti tomu žádná.I ztráty v převodovce by se daly oželet, ale ČSD ho po zkušenostech z tehdy provozovaných vozidel nechtěly. A Karkulky (tam ani zvážení nehrálo roli) jedineční tahouni, kolikrát tehdy Varská záloha tahala od vjezdu uvázlý manipulák v čele s Kremákem. Při vážení v Plzni bylo vždy nutno přiložit ruku k dílu a pomáhat povolovat nebo utahovat. Štelovali to ale dědci perfektně. Sergej s projetými koly na záloze běžně, posun, odrazy, když nebylo zbytí, šup za šupem i na 1. zál v Sockolově. Byl čas kdy jsme měli i 4 zálohy v Sergejích - Citice, Svatava, 2.zál a N.S. (vše projetá kola)

Frako: jednou jsem se ptal kolegy proc ma vpredu v ustech necely zub? A tak mi odpovedel , ze o tu cast zubu prisel kdyz se mu stala netesnost na naftovem okruhu.pry sel dotahnout jen trysku ci co ,a tak mu vlitla tzv. do drzky.to potrvrdil i nas spolecny kolega.stalo se to v za soudruhu ve Brezne u Chomutova.ja nemohu rict nic pac jsem moc mlada krev proti tobe a memu kolegovi.sergeje neznam, jen s fotek a bezneho provozu , ktery se chylil ke konci( v tu dobu jsem byl skolou povinny).moho se ho jeste optat jednou.

Frako - a nelze zapomenout na vskutku monstrózní zvukové efekty netlumených Sergejů. Klepala se okna.
Dlouho trvalo než mě přestali v noci budit a to jsem bydlel asi 300m od trati.

Mad noodle2: co mi rikal dalsi kolega tak smneli jezdit jen do desateho stupne pod Marianskou skalou v Usti. Pry takr praskali okeni tabule......

A obyvatelé kolem tratí si houfně stěžovali, ba i šutry po nebohých strojích házeli. Zaznamenáno někde u Plzně a snad na Vyšehradě. Nekecám. Dalo by se to i dohledat.

Mad noodle: do kolikateho roku to mohlo byti? Plus minus autobus......

Zajímavé. Přesně tohle mi vyprávěl známý, že v Malešicích jak jsou paneláky tak měli furt rozbitý okna u strojovny.

Tak do roku 1970 - 71, pak už dostávali dodatečně tlumiče / byly uvnitř strojovny/.

Tady jeden s tlumičem uvnitř

Frako a Lakro to musela byt parada.pry jste fasovali sluchatka jako Otik.....

Frako- štokr mašinka k nezaplacení- v Hr.Králové jezdily velice často rychlík do Jeseníků a paráda. Já ososbně jsem měl několikrát štokra na osobák do Liberce, nádherný svezení.
Co se týká 556.0304 a 0354, nanich jezdili karlovarský čety. Rádi na to vzpomínali. Taky říkali ,že jediní Venca "Tryskáč" Woska ,byl schopen utopit štokra bez přikladače. Několikrát jsem měl to štěstí a byl to očistec.
Co se týká karkule, to muselo být ,aby se smekla.
K sergejům, já osobně radši na dispečerku za sergeje štokra ,než čmeldu. Byl to lepší zážitek.
Jednou jsem měl kolejové páry a 534.0421. Kolejové páry nám nejely a dipečerka se někde zadrhla a tak jsme jeli do Praskačky pro trutnovské uhlí. Možná jsem to už psal. Ale to byl zážitek ,jako hrom. S kremákem za zadkem 2200t uhlí, pane bafal jak oživot a já se točil ,jako štokr. Ještě ,že jičíňáci měli kremáky v caiku. Omlouvám se ,nechal jsem se unést vzpomínkama.
A abych jen nepovídal ,tak posílám několik přípřeží.

Mě se to stěma popraskanýma oknama moc nezdá.
Nebo jinak .. praskají snad okna když jede současná slovenská muzejní 168 ?? myslím,že ne.
Ale veřím,že slyšet to bylo,ale nezdá si mi že by dělal větší hluk než bardota které jsem v těch Malešicích slýchával já. Porovnat to z vlastní zkušenosti nemohu,bylo to v 80letech a byl jsem dítě ... svůj názor mám postavený na videích co jsou na webu k nalezení ...

JND okna mi neprakaly ale drnčely a netlumená Barča je šepot vánku proti netlumenému Sergeji, zvlášť když jel na plný knedlík. 1168 jsem slyšel jen na volnoběhu, v max. otáčkách ne, takže nemůžu soudit. Na videu moc neburácí.
Věřit nemusíš. Když rval z Malešic normu bylo ho slyšet hooodně daleko. Stejně jako mazutku - to byl taky hlahol.
A asi ne nadarmo se dělala dopravní opatření aby Segej nezůstal stát v kritických místech. Hlavně to byl zvuk úplně jiný než chrochrání 310ky.

Osobne si myslím, že ostrosťou zvuku netlmený 14D40 netlmenú 310 určite netromfne. Naopak, netlmená 14D40 má dosť hlboké basy, ktoré cítiť kľudne aj na 100m. Zvlášť po jedle to v žalúdku dosť cítiť.

Jo je pravda,ze ten sergej je vice basovy zvuk oproti 751coz by vysvetlovalo klepani oken.

Som síce mladší ročník, ale starí rodičia nepamätajú, žeby im praskali na baráku okná a to mali barák asi 90m od trate. Klepanie okien a pohárov v policiach zažívali už pri 556, no väčšie starosti mali s dymom v záhrade, čo ostal po prechode vlaku. Zvlášť, ak okrem vlakového štrokra boli na postrku ďalšie dva.
Zrušením parnej prevádzky dym prestal, ale klepot okien pokračoval s cénulami, sergejmi a tlmenými čmeliaky.

Rozsutec, Jnd - hoši uši mi dosud slouží, paměť celkem také a Tak vám oběma říkám, že na netlumeného Sergeje jiná mašina neměla. Nevím jak vodí Slováci svou 1168 ale ten její zvuk není to pravý ořechový. Když jste stáli tak 20 m od koleje prakalo vám v uších a bylo to až na hranici bolesti.
U Báry si stoupnu klidně vedle ní. Máte pravdu, že tvuk byl velmi hluboký a nepřetržitý, žádné chrochtání.

Jnd co ti rozklepe auto a je to slyset vice??????to budou asi basi , ze nez vysky.pokud jsme vsichni vzorne poslouchali ve skole fyzyky tak jsme se dozvedeli , ze zvuk je siren kmitem do okoli.a v urcitem pravidelnem kmitu a decibelich se rozeni sklenicka az treba ve vysledku vibracemi krupne.a tyto pribehy si musel slyset jeste drive nez se dala 168 drive do pucu jak po vyrobeni.
Honza

Jinak jsem měl možnost ze stejné vzdálenosti poslouchat vše, co po malešické spojce jezdilo - 434.2, 456.1 524.0,1, 534.0, 03, 555.0,555.3,459.0, 556.0,475.1, netlumené T444.0 ty mimochodem taky parádně vrčely, netlumené T435.0, T458.1 T669.0,T678.0, T478.1, i T679.1

Len malá vsuvka - ak pramene neklamú, 168 z výroby tlmič mal.

Mal

Rozsutce: mnel az pak za CSD dostal tlumic a za jeho muzejniho provozu uvedeno vse do stavu jako by prisel z lugansku.jen pisu te o 168 co jsem se pred par lety docetl(sergeje neznam i kdyz mam komplet dokumentaci).

742 290-0 pj-Cv: Nerozumieme sa. 168 mal tlmič namontovaný už v Lugansku.
Drobnou chybičkou krásy je dvojitý pár žalúzií na pravej strane namiesto trojice. Ale čert to ber, hlavne že jazdí. 312 také šťastie nemal.

Sergej bez "glušitělja" je docela masakr:
https://www.youtube.com/watch?v=ZmY2uExhvlI
https://www.youtube.com/watch?v=Jdt5tGIqzKM

první Sergeje s tlumičem z výroby začínali ,tuším, číslem 1112,nebo 1113. 1111 ho na tuty ještě neměla.

Rozsutec : z vyroby prisel bez tlumice.az prisli dilny tak se dosazovaly tlumice i na ostatni stroje co ho nemneli.nevim od ktereho cisla zacali tlumice v lugansku byt montovany T679.13xx A nebo tak nejak.nekde to jde dohledat.stroj 168 se stal pak muzejnim a po nejakych dilnach byl tlumic na strese odstranen snad do puvodniho stavu , nebo tak nejak.snad odpovy nekdo zasveceny.( ja jsem hlavne pres stroje 742). Este jsem para z cerstveho hovna co dymi

Něco o modernizaci sergejů
https://www.youtube.com/watch?v=0ldH6Ra-cgs