FS: fůůůůůůůůůůj překlep 1892

Parmezano, FS: Ďakujem za zapojenie do diskusie, každá rada alebo pripomienka je pre mňa cenná.

Čo sa týka čiarok v mape od Petra, tie by mali označovať dvojkoľajnú trať... Ale týka sa to aj samotného mostu? Asi by som vôbec nepochyboval, ak by sa mi len dnes nedostala do rúk kniha od Š. Horského Obluda na koľajniciach. Tento autor prežil celé detstvo v strážnom domčeku práve pri Marcheggských mostoch a v knižke okrem iného píše:

Rakúske mocnárstvo dvojkoľajnú trať potrebovalo a ku koncu prvej svetovej vojny ich zdržiavalo aj tých pár sto metrov jednej koľaje nad riekou. Na východný front sa vtedy valili transporty, jeden za druhým. Nastúpili budovatelia druhej koľaje aj na mostnom komplexe. Práca stoviek talianskych zajatcov bola nakoniec nanič. Do roku 1918 stihli postaviť len betónové piliere, ktoré nekopírovali kotvenie klenbových mostov, lebo na ne mali prísť dlhé oceľové nosníky. Môj otec vtedy žil neďaleko, v Malom Háji a ako mládenci sa tam šli občas pozrieť. Talianom nebolo ľahko, dreli o nanič strave, a tak otec videl aj vec nevídanú. Ponárali sa tam do vody v mlákach, ktoré sú tam dodnes, vylovili z bahna velikánske korýtka, rovnako sú tam dodnes, posolili si ich a lup, len sa tak oblizovali. A piliere, poctivá robota, odolávajúce zubu času, sú tam dodnes.

Takže druhý most nikdy neexistoval. Na klenbových inundačných mostoch druhá koľaj určite bola, ale samotný most cez Moravu sa javí vždy ako jednokoľajný.

Pre zaujímavosť ohľadom marcheggskej spojky prikladám ortofoto mapu z roku 1950, kde sú jej pozostatky pekne vidieť a nedostavané piliere druhého mostu pekne žiaria:

Parmezano: Ten údaj o dĺžke marcheggskej spojky ja famózny, vďaka Presný dátum otvorenia spojky by mal byť 11.2.1892. Po roku 1918 už spojka nebola potrebná a rýchlo ju zrušili. Je vôbec otázne, či po vzniku ČSR tade vôbec niečo prešlo. Podľa cestovného poriadku z roku 1911 pravidelne premával cez spojku vlak z Devínskeho Jazera do Viedne o 11,18 hod. a o 13,25 hod. bol vo Viedni. Spoj z Viedne odchádzal o 12,05 hod. a o 13,58 hod. bol v Devínskom Jazere.

Inak k tej mape z roku 1938 - tiež mi ten rok moc nesedí. V roku 1927 bola v Devínskom Jazere znesená vlečka do štrkovne, súčasne s prvými výhybkami. V 30. rokoch bolo koľajisko ďalej redukované, až v roku 1935 zostala iba traťová dvojkoľajka na Kúty s odbočkou do Stupavy, takže na žst. to nevyzerá.

(Příspěvek byl editován uživatelem lofofor.)

Lofofor. pokud to dobře chápu jedná se o dvě trati , tedy o triangl a nedostavěný most za WWI

Áno, tak to chápem aj ja Tie nedostavané piliere nakoniec nemajú s trianglom nič spoločné.

Parmezano - tak s tou spojkou ještě 9 let uber. To po ní moc dlouho nejezdili.
Lofofor - ty vzpomínky na dětství u mostu, to patří do kategorie JPP (jedna paní povídala), to není historický dokument. V roce 1914 ten vlak do Vídně byl z/do Skalice.
Mapa - je tam uveden rok 1938, a chyby jsem našel v hodně speciálkách, jak R-U, tak čs. Možná i tohle mohl být důvod, proč jsme Hitlerovi vydali třetinu republiky bez jediného výstřelu ?

A tady je pár údajů z porcování medvěda (= Rak-Uh) :

det. mapa mostu a trati na Marchegg 1:5000 z 1957
http://archivnimapy.cuzk.cz/mapy/map.phtml?dg=topo_csr1,topos52_k lad_005k,topos52_005k&me=-584219.136573,-1268619.4638399999,-5828 34.581405,-1267873.21838&language=cz&config=topos&resetsession=AL L&resetsession=ALL

Když jsem před pár lety šel po tomto mostě přes Moravu, všiml jsem si, že z jednoho pilíře (uprostřed Moravy) druhého nedostavěného mostu zbyl jen základ. Byl nedostavěn a průběhu let poničen povodní? Nebo za druhé světové války zničen společně s mostem, aby např. nebylo možno použít nedostavěných pilířů pro zřízení provizoria?

FS: Vďaka za tie dokumenty. Jasne sa tam píše, že dvojkoľajná trať bola po celej dĺžke od Marcheggu po Szob. Nejde mi však do hlavy, prečo potom Taliani budovali druhý most (v tomto prípade sa nejedná o spomienku, ale o overený fakt), ak na súčasnom moste bola bežná dvojkoľajná prevádzka.

nomen: perfektná mapa, poskytuje zatiaľ najlepší prehľad o vedení marcheggskej spojky.

Alešt: tak toto je pre mňa novinka, ten nedostavaný pilier v strede Moravy som počas mojich návštev nikdy nevidel. ale je pekne vidieť napr. na google maps, pôjdem to tam opäť preskúmať za nízkeho stavu vody


(Příspěvek byl editován uživatelem lofofor.)

Ešte si dovolím dve fotky, lebo mi to vŕta hlavou. Jedna sa o úsek na 10 tehlových oblúkoch (slovenská strana) ktoré tesne nadväzujú na oceľovú konštrukciu nad riekou. Tu sa naozaj dokázali zmestiť dve koľaje vedľa seba? Je mi jasné, že hovoríme o dobe spred viac ako 100 rokov a ako vyzerala 2. oceľová konštrukcia z roku 1868 ťažko povedať. Lenže tá nájazdová rampa s tehlovými oblúkmi je predsa pôvodná z roku 1848.

Lofofor: umíš německy ? když ano tak se ozvi na mejlík já ti něco pošlu

Parmezano: A proč to nezveřejníš i tady(třeba i ve zkrácené formě)? Myslím, že by tohle zajímalo více uživatelů tohohle webu. Může to být klidně i v němčině... Popř. sem můžeš dát odkaz..

Vojta z Vojtanova : ty knížky , tam kde to je , mají asi 3000 stránek, jsou rakouský dějiny železnic z roku 1908 v eletronické podobě

Parmezano - je to opravdu 1908 ? Zatím byla v Michiganu jen 1898.
A s tím mostem zase trochu jinak :

http://youtu.be/q7w68_4zLcU Stačí byť hladný a cestovať vlakom. Poslanec Národnej rady Martin Poliačik (SaS) si dal priviezť pizzu na večeru do vlaku. Možno by nebolo na tom nič čudné, keby video, ktoré pri tom natočil, nezískalo za pár hodín cez tisíc lajkov a stovky zdieľaní.

Poslanec sa vracal z Bardejova, kde bol podporiť protest proti dotáciám na spaľovanie biomasy. Vo vlaku však nebol zaradený reštauračný vozeň, a tak sa mu v hlave zrodil nápad objednať si pizzu. Vlak pritom stojí v stanici len dve minútky. Po neúspechu v Poprade skúsil pizzerie v Liptovskom Mikuláši a mal šťastie. Poliačik mal potom dve minúty na to, aby si pre ananásovo-kuraciu pizzu vyšiel, zaplatil a vrátil sa do vlaku. Video si natočil na mobil a zavesil ho na Facebook. "Taký úspech som nemal ani keď sa mi narodili deti," konštatuje poslanec.

FS: máš pravdu , k padesátému výročí panování FJ I

FS: Bingo, tak sme to asi rozlúskli

"Nach Inbetriebnahme der Strecke von Stadlau ab dem 30. März 1885 erfolgte aufgrund des hohen Verkehrsausfkommens der zweigleisige Ausbau der Strecke nach Marchegg, die Brücke selbst blieb eingleisig, allerdings wurden die beiden Streckengleise ineinander verschlungen."

teda ak to správne chápem:

Vzhľadom na vysoký nárast dopravy po otvorení trate zo Stadlau sa zrealizovalo zdvojkoľajnenie trate z Marcheggu, samotný most však zostal jednokoľajný, avšak s tým, že obe traťové koľaje boli vzájomne prepojené.

Čo znie síce pomerne chaoticky a nezmyselne, ale hovorí o tom, že na viadukte bola koľajová spleť. Túto teóriu mi potvrdil aj p. Miroslav Kožuch, ktorý sa venuje histórii železníc a ktorého možno viacerí poznáte ako autora sprievodcov na rôznych akciách vlaky.net. Čo je zaujímavé, rovnaká situácia ako na viadukte bola až do vybudovania II. Lamačského tunela v r. 1900 aj v pôvodnom tuneli:

"Stavaný bol pôvodne pre dvojkoľajovú prevádzku, ale pre požiadavky novších vozňových obrysov nevyhovoval. Jeho šírka bola len 6,95 m, v niektorých miestach však len 6,40 m, čo umožnilo zriadiť dve súbežné koľaje, len ako koľajovú spleť, ktorá nedovoľovala súčasnú jazdu oboma koľajami".

Při pročítání historie trati Topoľčany - Veľké Bielice jsem narazil na zkratku Pobočného rušňového depa PRD. Opravdu se na Slovensku používala?

Áno, pobočné rušňové depo bolo podružnou výkonnou jednotkou väčších ruš. dep.

18. Rušňové hospodárstvo a jeho zariadenia
Hlavnou úlohou rušňového hospodárstva je zabezpečovať hospodárne využívanie, prevádzku a údržbu hnacích koľajových vozidiel, vozňových zariadení a lanových dráh. Rušňové depá vykonávajú vlastnú hospodársku činnosť rušňového hospodárstva.

Hlavnou činnosťou rušňového depa je zaisťovať vozebné výkony v pridelenom obvode a na pridelených vozebných a sprievodných ramenách. Ruš. depu môžu byť podriadené: pobočné rušňové depá, vozebné stanice, strojové stanice a lanové dráhy.
Základnou úlohou ruš. depa je zaisťovať dopravu vlakov technicky bezchybnými hnacími vozidlami čo najhospodárnejšie vykonávať prevádzku a údržbu hnacích vozidiel a ostatných zariadení ruš. depa. Úlohou depa je zaisťovať plynulú a bezpečnú prevádzku lanových dráh.

Z učebného textu histórie org. poriadku ČSD.

(Příspěvek byl editován uživatelem Rk_kn.)

ad : po čem jezdili od apríla 45 do decembra 61 do Marcheggu
Parmezano : no přece po provizoriu , jestli to provizorium bylo na původním mostě nebo vedle se už těžko dovíme.

Zabralo to hledání trochu víc času, ale podařilo se. Naštěstí i za železnou oponou žili lidé, zabývající se historií, a kolem mostu se mohli volně pohybovat i v dobách, kdy ti „z východu“ tam půl století nesměli, pokud nechtěli riskovat, že po nich budou naši „obránci“ střílet.
Potom ty jejich výtvory jsou hezké pohádky pro děti před spaním, a taky velké bláboly pro dospělé. Svou fantazií zde nahradili chybějící jim dokumenty :

no a tady je vysvětlení, jak to s těmi mosty doopravdy bylo. Most z roku 1868 sloužil až do roku 1961. Uvážíme-li, jakou váhu měly lokomotivy a vozy v době jeho stavby, a co vše po něm pak dalších téměř 90 let jezdilo, musíme smeknout před dílem našich předků.

vo vozni č.3 sa ludia vyhadzovali navzajom celu cestu a verte nevyzera to dobre....nadavali po sebe a pod...a všetky miestenky sa predavali do velkopriestoroveho vozna..expresnu rezervaciu chapem ale prečo sa predavaju aj do otvoreneho nechapem..takže v podstate je zbytočne tvrdit že 2 hod pred odcdhom ak existuje expresna rezervacia to znamena ak sa vypredaju expresne system vás bude hadazať hocokde po celom vlaku a výsledok je taký ako včera vo vozni 10 listkov a v skutočnosti 80 percent expresne rezervacie ZSSK predaj miesteniek na nepovinne miestenkové vlaky sa uzatvára 2 hodiny pred odchodom z východzej stanice, avšak krajné kupé vo vozňoch sú vyhradené na tzv. expresnú rezerváciu a predávajú sa aj počas jazdy.

krajné kupé ??? ak je kupé č.5 krajné tak zjem aj vlakového sprievodcu, ktorého je jak nadrbaného v kupé. 6-miestne kupé a 11 sprievodcov (WTF???). Vyhadzovanie z 5. kupé, keď som si kúpil lístok s miestenkou 14minút pred pravidelným odchodom vlaku z RK je nepríjemné hlavne vtedy, keď musím vyhodiť starších ľudí
tak sa pýtam - o akom krajnom kupé tu je reč ? o akej expresnej rezervácii tu je reč ??? facebook ZSSK.Cestujúci sa už nesťažujú len na vysoké meškania vlakov ale i na chaos v rezervačnom systéme

Dnes večer bol v správach na Jednotke zaujímavý príspevok: zhruba o tom, že občania istej obce na trati z Brezničky do Katarínskej Huty by chceli obnoviť osobnú dopravu. Niekoľko stoviek ich podpísao petíciu. Svoje stanovisko zdôvodňujú tým, že cesty v okolí sú vo veľmi zanedbanom stave, ale trať je zjazdná, cesta do Lučenca alebo do Poltáru trvá enormne dlho.
Snáď by sa to podarilo vyloviť z archívu správ, zatial som to tam nenašiel.

Jožo_k: RTVS dáva archív správ na web až na druhý deň.

Povinná pripomienka: dúfam, že to nie je klasická záchranárska petícia, kde je 90 percent podpisov od ľudí, ktorí tým vlakom v živote nešli a ani nepôjdu.

Tohtoročné vyjadrenie ŽSR k trati Breznička - Katarínska Huta:

Na uvedenej trati je od roku 2003 zrušená osobná doprava, a od 1.1.2012 nie je prevádzkovaná ani nákladná doprava. Správca predmetnej trate, Oblastné riaditeľstvo Zvolen, predložilo návrh na zrušenie trate hlavne z dôvodu, že neprevádzkovaním trate môže dochádzať k rozkrádaniu predovšetkým kovového materiálu. Rozhodnutie o zrušení trate prináleží MDVRR SR.

Viac TU!

Takže tu to máme.

http://www.rtvs.sk/tv.programmes.detail/archive/4173?date=06.09.2 014

cca od 15:40 min. správ.

(Příspěvek byl editován uživatelem Jožo_k.)

Odjezd Bagety 813.035 do Hornej Štubne: http://www.youtube.com/watch?v=gPHzw5qaJqY

FS: Tak to je naozaj neuveriteľné zistenie. Priznám sa, že ma to šokovalo a samozrejme dosť výrazne naštvalo. Ako má potom človek niečomu veriť, keď aj doteraz jasné záležitosti sa ukazujú ako chybné?

Ale potreboval by som si to ešte ujasniť, keďže moja nemčina nie je úplne najlepšia. Ak som to pochopil správne, mostná konštrukcia z roku 1868 prežila ústup nemeckých vojsk bez ujmy a slúžila až do roku 1961. V roku 1945 teda vyhodili Nemci do vzduchu len niektoré stredové klenbové oblúky? Práve nad týmito zničenými oblúkmi bol v roku 1945 postavený provizórny most, ktorých všetkých tak zmiatol?

Na prvom obrázku sa píše: "Die 1866 gesprengten fünf mittleren Bogen, die über den Fluß führten, wurden 1868 durch eine Eisenkonstruktion ersetzt." Teda: 5 poškodených stredných oblúkov z roku 1866, ktoré viedli cez rieku, sa v roku 1868 nahradilo železnou konštrukciou. Nejaký som zmätený, ako sa to presne myslí? Do roku 1866 predsa prekonávala tok rieky drevená konštrukcia, prečo sa tu spomínajú oblúky?

Na tretom obrázku sa potom píše: "Die Eisenbahnbrücke über die March war vom 15. August bis 3. Dezember 1961 gesperrt. Die Ganze Eisenkonstruktion, welche 1868 an Stelle der 1866 gesprengten gemauerten Bögen errichtet wurde, wurde erneuert." Teda: Železničný most nad Moravou bol uzavretý od 15. augusta do 3. decembra 1961. Celá železná konštrukcia, ktorá bola postavená v roku 1868 namiesto zničených oblúkov (v roku 1866) bola kompletne vymenená za novú."

No a prvá fotka na druhom obrázku, pod ktorou sa píše: Die 1945 hergestellte Notbrücke wurde 1954 verstärkt. V roku 1945 dosadený provizórny most bol spevnený v roku 1954. Na prvý pohľad to evokuje provizórium nad riekou z roku 1945, ktoré sa však práve chystáme vylúčiť Jedná sa teda o provizórium nie nad riekou, ale na mieste zbúraných oblúkov?

No a nakoniec, mohol by som poprosiť zdroj, z ktorých boli tieto informácie čerpané? Ďakujem!

Doprava na trati z Brezna do Tisovca je obnovená.
Viac fotografií aj s titulom je na známom webe TU!

Lofofor : to provozirko muselo být kvalitní, když přes něj mohl 2.června 1961 cestovat do Vídně Nikita Sergejevič Chruščov na setkání s JFK ...

K některým vašim termonologickým dotazům - záleží na tom, co se ve stavařské němčině (případně specificky rakouské) považuje za oblouk (Bogen) ... nebo si to autor mohl terminologicky zjednodušit ...
V principu ustupující wehrmacht nezlikvidoval pilíře, ale jen to co bylo mezi pilíři, proto se taky ženistům Rudé armády podařilo poměrně rychle provizorko postavit ...

môže dochádzať k rozkrádaniu predovšetkým kovového materiálu.
Nebylo by pak vhodnější provést konečné řešení na něčem jiném, než trati 163 ŽSR?
A ti provozovatelé výkupen jsou asi taky pro kšeft schopní ledasčeho. Fyzická osoba se jen těžko dostane ke kolejnicím. A pochybuju, že by to "oni" přetavili např. na motyky.
OK, dovedu si představit, že víko od kanálu má někdo na dvorku a při reko baráku ho vymění a odevzdá do sběru. Ale železniční infrastruktura .

http://www.zeleznicne.info/view.php?cisloclanku=2008080002&nazevc lanku=na-vylete-z-utekaca-do-katari

Kdy tam naposledy jel veřejný vlak osobní dopravy?

Tobik: Ja osobne som sa na trati do Katarínskej Huty previezol dňa 25. septembra/září 2010 na mimoriadnej jazde z Lučenca, tam aj späť. Neskôr tam išiel ešte jeden mimoriadny osobný vlak v rámci diesel tour, ale tej akcie som sa nezúčastnil.

Reportáž

Mimochodom, výkup železa a iných kovov na južnom Slovensku vykonávajú aj pojazdné zberne zo susedného Maďarska, ktoré som viackrát osobne stretol. Takže niet divu, že v tomto chudobnom regióne sa stráca všetko, čo sa dá speňažiť. Napr. doslova rozkradnutá bola zrušená trať z Poltára do Rimavskej Soboty. Nakoniec ŽSR to, čo zostalo, odstránili a teleso trate (nebezpečný odpad) previedli na tzv. VÚC Banská Bystrica (samosprávny kraj), ktorý má vybudovať cyklistický chodník.

Reportáž

Tobik: V roku 2012 sme na predmetnej trati organizovali dva mimoriadne vlaky osobnej dopravy.

Prvy: 25.6.2012 v zlozeni T478.1010 + 5 voznov (Aba, Bac, WR, WLAB, SR) + 749.248

Druhy: 8.9.2012 v zlozeni Bageta 813+913

Neviem ci po tomto termine este nejaky dalsi vlak osobnej dopravy sa bol na tejto trati pozriet. V kazdom pripade bola povolena rychlost na trati 10 km/h co urobilo vyhliadkovu jazdu (dalo sa utekat pred vlakom ) - aj ked zvrsok bol v dobrom stave (narozdiel od peazneho useku v Madarsku Lucenec - Velky Krtis)

Netušíte, jestli ve Zvolenu berou na pokladně platební karty?

intelpetr:
http://www.slovakrail.sk/sk/sluzby/sluzby-na-stanici/predaj-a-rez ervacia-cestovnych-d.html
http://www.slovakrail.sk/sk/sluzby/sluzby-na-stanici/predajne-mie sta-pokladnice/z---.html
Takže asi jo.

O trati do Cinobane je článok aj reg. novinách http://novohrad.sme.sk/c/7362843/cinobancania-spisali-peticiu-adr esovali-ju-ministerstvu.html

Miroslav Zikmund: Áno, Rusi dokázali postaviť provizórium za 21 dní, čo na nejaké extrémne poškodenie mosta nevyzerá. Neviem, či by bolo možné zvládnuť jeho provizórnu opravu v tak krátkom čase, ak by vyletela do vzduchu železná konštrukcia nad riekou. Ale prečo to doteraz nikoho nenapadlo Ono asi veľa vysvetľuje nasledujúca snímka. Pretože na prvý pohľad to naozaj evokuje provizórium nad riekou. Ešte je otázka, na ktorej strane bolo to provizórium postavené. Ale keďže slovenské tehlové oblúky vyzerajú nedotknuto, tipoval by som to na rakúsku stranu.

môže niekto potvrdiť, či bude zajtra niekde zverejnená verzia finálu GVD 2014/2015 ?

Vobec by som sa nečudoval, keby ČA za tých 21 dní postavila nový most...

Keď už sme pri stavaní provizórií, v roku 1967 premostilo ŽelV Váh pri Varíne 211 metrovým mostom za 49 hodín. Neviete niekto niečo viac k tejto akcii? Išlo o cvičenie na zelenej lúke.

Thalys: Já ani nespím...

Zdá se, že řešení pro Slovensko se rýsuje ze zcela jiné strany...

http://zpravy.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/regiojet-chce-na- slovenske-hlavni-trati-nahradit-statniho-dopravce-1117888

Sranda by byla, kdyby Fico řekl-jo, dáme to soukromníkovi, ale tomu černému.
A bude žaloba v Bruselu.. No, ona bude tak jako tak, však to známe od nás...

Radim, Leoš, Pendolíno... všechno do Košic, česká invaze! Hlavně aby se na tu trať všichni vešli.

Tak už je to tady - konečný návrh JŘ 2014/15 pro Slovensko.
Tak studujte a dobře se bavte.

http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/5449-Konecny-navrh-GVD-2014 2015-ZSR-pre-osobnu-dopravu/

No ta 120/180 je teda zajímavá a přímé R po 160 z Blavy do Košic pěkné. Polana zůstala a lůžko s pobytem v Žilině taky. Tak fajn . Akorát je škoda toho Horehronce.

Dispečer_o11: no ona trať Bratislava-Margecany je v úseku Brezno-Nálepkovo hodně dojebaná - dva REXy plus jeden dva dělnické osobáčky, to není opravdu nic moc. A taky mě zarazilo nezastavování jakéhokoli "nadrychlíku" (s jednou vyjímkou) ve Štrbě.

Tak na Štrbě IC nikdy nestavěla jen klasické R. A ty R tam staví všechny. Takže v pohodě Co mě překvapilo to IC na 193. Vím, že tam jezdil rychlík, ale IC....to je slušný luxus.

Dispečer_o11: na Štrbě stavěl Košičan, takže bylo zajištěno slušné spojení s Prahou. A v prvním návrhu JŘ bylo uvedeno že budou na Štrbě stavět RegioJety. Ale místo toho mají stavět v Ružomberoku. Inu vyšší bere, chápu...

Pravda Košičan byl vlastně Ex na slovenské straně... No s tím RJ ani nevím, že měl původně stavět na Štrbě. Ale ten spoj z Prahy tam staví. A Košičan ne

Dispecer o11:
To IC na 193 je už teraz takže nič nové len v terajšom je to na skúšku aby ľudia si zvykli na IC-čko a v novom GVD naostro

Mě by např. zajímalo, z jakého důvodu byl "dojebán" ranní přípoj v Kraľovanech od rychlíku z Čech na lokálku do Trstené.
Současný GVD: R 443 Šírava příjezd Kraľovany 5:16 -> Os 7905 odjezd 5:27
Příští GVD: R 443 Bohemia příjezd Kraľovany 5:32 -> Os 7905 odjezd 5:29

Kdo zase stvořil tuhle demenci, když ten Os 7905 pak stejně bude 20 minut stát v Dolnom Kubíně???

Já bych nechal v Štrbě stavět i ta IC/RJ.Přece jen Štrbské Pleso už je slušné turistické centrum.Rychlík ztrácí na úseku Blava-Štrba cca 50 min.na IC či RJ.Navíc nejsou(až na malé vyjímky) přestupy v LM z R na Os a jet až do Popradu a vracet se či jet přes Smokovec-to už můžu jet zrovna rychlíkem.

z jakého důvodu byl "dojebán" ranní přípoj v Kraľovanech od rychlíku z Čech na lokálku do Trstené.
Nutnost stíhat křižování s protijedoucím Os vlakem (od nějž je několikaminuový přípoj v Kralovanech na Os do Liptovského Mikuláše) ve stanici Párnica?
(Nemluvě o tom, že včasnost nočního vlaku také není bůhvíjaká, tzn. i kdyby tam ten několikaminutový přípoj byl, tak bych na něj nějak "životně důležitě" nespoléhal.)

Kdo zase stvořil tuhle demenci
Demenci nebo - vzhledem k výše uvedenému - vcelku logický stav?
Otázka "Kdo...?" byla pouze řecnická nebo skutečně toužila zjistit konkrétní jméno?

ad Lofofor : já bych naopak tipoval jako "nejlepší" místo pro likvidaci ocelovou konstrukci, na níž potřebujete méně výbušniny než na masivní pilíře ...
Ta netknutost může být také důsledkem (ne)údržby, zejména za socíku, kdy byl most za signálkou a chuť pouštět nějaké stavbaře za plot, pokud nebyl v havarijním stavu "režim" neměl ...
Destrukční útvary wehrmachtu podle historických filmových dokumentů "rozorávaly" trať, takže bych předpokládal, že ženisté opravující most tam měli ztížený přístup, současně s obnovou trati se odstranila růčo poničená konstrukce - nedomnívám se, že by byl k dispozici nějaký kolejový jeřáb v dnešní podobě ... I kdyby, tak asi neměl tak dlouhé vyložení ramene, únosnost ... a dostal by se tam až po obnově trati ...
Srovnávat to s dobou stavby mostu přes Váh nelze, obé se dělalo za jiných technických podmínek ... v roce 1945 se muselo patrně dost improvizovat a pracovat s materiálem, který byl po ruce, případně ho dovézt odněkud (po tratích s nízkou provozní výkonností) ... v současnosti jsou "skladácí" mosty uloženy u Správy státních hmotných rezerv ...
Posuzovat dění v roce 1945 dnešníma očima je ošidné ...

Buďte rádi aspoň za celodenní - celotýdenní takt ZA - BB - ZV, bez omezení víkendy/prac. dny, vč. navýšení jednoho páru ve všední dny: z Vrútek po šesté, ze Zvolena kolem 14té.
Všimněte si také nočního vlaku LE Košice - Praha.
Přes Plaveč jako letos jen pátky, neděle, s dvouhodinovým čekáním na přípoj v neděli v Plavči resp. v Lubovni
Od Zemplína chybí z Prešova přípoj na Humenné, resp. ujíždí o 5 minut
Zastavení os. dopravy Brezno - Nálepkovo; uvidíme, jak se usadí dva páry Zr vlaků.

MZ - mne je vcelku jasné aká mechanizácia kedy bola k dispozícií, ale netreba zabúdať, že ČA moha nasadiť stovky ľudí, ktoré, keď to preženiem, tam tie nosníky proste mohli doniesť na ramenách... Prečo asi naši (pra)dedovia dokázali bez súasnej mechanizácie postaviť stavby, ktoré by sme dnes my za rovnaký čas nepostavili ani omylom?

Náhrada za ujetí posledního přípoje z Vrútek 15:20 do Kremnice? Okružní vyhlídková jízda přes Harmanec, BB, Hronskou Dúbravu bez doplatku rozdílu jízdného

Tratovak, Miroslav Zikmund: Vďaka za vaše postrehy. Škoda, že tieto materiály nie sú trochu konkrétnejšie, hoci sú mimoriadne cenné. Samozrejme prišlo by mi oveľa logickejšie a jednoduchšie, ak by Nemci vyhodili do luftu železnú konštrukciu, ale píše sa tam niečo iné. Konštrukcia evidentne ostala stáť. Možno niečo schytala, ale na nejaké výrazné škody to nevyzerá. Na jednej z fotiek z r. 1961 je dokonca vidieť novú konštrukciu spolu so starou z r. 1868. Ten obrázok ma fascinuje asi najviac

(Příspěvek byl editován uživatelem lofofor.)

Nepřípoj v Kraľovanech

Podobná demence / logický stav bude i v Žilině a Vrútkách u 443 / 1841.

(Příspěvek byl editován uživatelem 754_037.)