DŠŠ-12S, Hajnej ten plánek, který se nachází v pomůckách GVD obsahuje velmi noho nepřesností, třeba že na cestovém návěstidle Lc 19Z nejde rozsvit zelená a ve výkresu je normálně zakreslena, pak odjezdové návěstidlo Lc4v je zakresleno jako pěti světlové ve skutečnosti má 4 světla a neobsahuje zelenou. Já jsem si ten plánek po večerech v roce 2012 překreslil aby to odpovídalo podle stavu z roku 2012, který se tam nacházel před přestavbou. Ty opravy jsem dělal, podle toho co jsem si ještě pamatoval když jsem mezi roky 1997 - 2001 na hl. každý den dojížděl, takže asi to také nebude z cela přesně, protože mezi tím kdy jsem tam dojížděl a následně ty opravy dělal uběhlo několik let.

Zdenek p. to se omlouvám, že jsem vás vyrušil v práci, později odpoledne vám písnu a e-mail někdy mezi 18 - 20 hodinou. Zdravím.

Luboš: No. Jenže já nečerpal z plánků GVD, ale z grafikonů od SSZT. Je možný, že se v mojem dwg i v dwg Hajného, vytratila šrafa... Plánky co bývaly součástí CD pomůcek GVD jsou nespolehlivé úplně. V jednom chybí např. celá dopravní kolej (t.č. vyloučená, ale existující).

Ing. Z.P.: Jo jo, občas se rozchází... A já netvrdil opak. Teď sháním podklady na jednu akci a tam se podklady rozchází nejen v detailech... Výhybka sem, výhybka tam... RE/ARE... jsme lidi...

Zdravím

DŠŠ-12S - Ano to máte pravdu, bohužel já musím čerpat jen z pomůcek GVD, pomůcky DWG nemám bohužel k dispozici.

(Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.)

Můžu říct, že grafikony od SSZT jsou někdy dobré a někdy je tam spousta chyb. Záleží, kdo je při digitalizaci výkresů překresloval, kolik na to měl času, jak moc byl pečlivý, jaké byly původní papírové podklady atd. Když člověk s tímto výkresem pracuje, tak většinou během pár chvil pozná, zda se na výkres dá spolehnout a nebo ne. Ale jak říkám, nejlepší je si vše ověřit přímo na místě ve stanici.

Zdenek p - poslal jsem vám na váš e-mail soukromou zprávu, v pondělí se ještě případně domluvíme.

Archivní video: Posázavské linky s parní lokomotivou 434.2186 v roce 1999 https://youtu.be/WuEQjRnlqUE

Mám takový dotaz.
Jestli lze na vloženém návěstidle postavit znak povolující jízdu vlaku (ne posun),když je na odjezdovém návěstidle stůj.

Nádraží - Cestové návěstidlo lze postavit, bez ohledu jestli je hlavní návěstidlo v poloze stůj nebo v poloze volno. Nelze stavět pokud nastane nějaká porucha.
Jsou dvě varianty podle umístění návěstidla. Takže při první variantě bude svítit: Horní žlutá svítilna a pod žlutou bílá svítilna.
při druhé variantě pokud je hlavní odjezdové návěstidlo umístěné u hlavní koleje a cestové návěstidlo u vedlejší koleje bude na cestovém návěstidle svítit: Horní žlutá svítilna, pod ní bílá svítilna a pod bílou svítilnou dolní žlutá svítilna, vše za předpokladu, že odjezdové návěstidlo u hlavní koleje bude v poloze na stůj.

(Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.)

Luboš_3.21 Mám pocit, že dotaz zněl na vložené návěstidlo a to si myslím že nejde. Jinak s cesťákem pravda

Nádraží: Lze rozsvítit modrou, ale jenom v případě, že je postavena vjezdová cesta k tomuto návěstidlu. Pokud už vlak minul vjezd, tak už jedině jako posun.

Na vloženém návěstidle svítí jako základní a zakazující návěst modrá a červená a to současně. Povolující návěst je buď klidná nebo kmitavá bílá. Klidná bílá svítí, pokud je z koleje postavena posunová cesta, klidná bílá může být i doplněna o svícení červené při nezabezpečeném posunu. Klidná bílá nemusí mít vazbu na odjezdové návěstidlo, pouze v malé stanici, kde je třeba za zhlavím pouze jedna kolej, tak při posunu musí být odjezdové návěstidlo na stůj, aby byly vzájemně vyloučeny rušící se vlakové a posunové cesty. Při vlakové cestě se musí nejdříve rozsvítit povolující znak na odjezdovém návěstidle a následně se pak rozkmitá bílá na vloženém návěstidle. Bez postavení odjezdu tedy bílá na vložáku nemůže kmitat. Jinak ve stanici kde jsou vložená návěstidla nesmí být zřízeny světelné přivolávací návěsti, aby nedošlo k omylu ve významu návěstí. Stanice s vloženými návěstidly mají na vjezdovém návěstidle umístěnu bílou tabulku s černým vykřičníkem. Zdeněk

V novších posledných typoch už modrá nebola. Nahradzuje ju červená. Preto bolo vložené ustanovenie, že červená platí pre posun, aj vlak.

Zdenku p. - díky za vysvětlení.

Doplním:
U dřívějších vložených návěstidel dokonce svítila modrá i při kmitavé bílé... Pravděpodobně se jednalo o přenesenou praxi z kombinovaných návěstidel, tedy seřaďovacího a odjezdového návěstidla na jednom stožáru. Hezký článek o vložených návěstidlech je na vlaky.net.

Vložená návěstidla, pokračování - tak jsem dumal, ještě nad tím, co napsal Mikulda, atoris i DSŠ-12S a musím konstatovat, že i oni mají pravdu. To co jsem napsal v sobotu se vztahuje na starší zařízení, myšleno zejména elektromechaniky a je to pro konfiguraci kolejiště, kdy na konci staniční koleje před zhlavím se nachází vložené návěstidlo a za zhlavím je jedno společné odjezdové návěstidlo (skupinové odjezdové pro všechny staniční koleje). Zde pak jde kmitavá bílá rozsvítit opravdu až teprve když je postaveno odjezdové návěstidlo. U novějších zařízení to může být opravdu jinak a dle prověření podkladů, co umí ruská reléovka v Praze na Smíchově to pak vypadá takto (jinak pojem novější zařízení u reléovky z padesátých let je hodně relativní pojem). Ale k věci. Na Smíchově je trochu jiná konfigurace, na odjezdovém zhlaví jsou odjezdová návěstidla klasicky u každé koleje, vložená návěstidla pouze kryjí prostřední zhlaví ve stanici. Vložená návěstidla pak řídí, zda je možný pouze vjezd na první polovinu koleje bez jízdy přes střední zhlaví, nebo zda je možná jízda dál přes střední zhlaví k odjezdovému návěstidlu v poloze Stůj (ale jedná se o odjezdové návěstidlo přímo u koleje) a nebo zda je postaven průjezd. Další možné kombinace jsou odjezd z první poloviny koleje přes střední zhlaví kolem odjezdového návěstidla na trať a nebo přímo jen odjezd od odjezdového návěstidla na trať (střední zhlaví už mám za sebou). Pouze popojetí z první poloviny koleje přes střední zhlaví k odjezdovému návěstidlu v poloze stůj závěrová tabulka nezná, zřejmě se toto uskutečňuje posunem. Takže na ruské reléovce na Smíchově by to na vložákách mělo být takto:
- červená - jízda vlaku i posun zakázán
- modrá - posun zakázán, ale jízda vlaku povolena s tím, že na odjezdovém návěstidle je stůj (staví se jako jedna cesta od vjezdu přes vložák až k odjezdu)
- bílá kmitavá - jízda vlaku povolena, odjezdové návěstidlo na volno (použije se při průjezdu stanicí nebo odjezdu z první poloviny koleje)
- bílá - posun dovolen
Pokud stavím jen odjezd z druhé poloviny koleje a vložák mám již za sebou, tak se samozřejmě vložák neobsluhuje.
Takže pokud mám odpovědět na to, zda vložák jde rozsvítit, když je odjezdové návěstidlo na stůj, tak odpověď je jde i nejde, záleží to na typu zabezpečovacího zařízení a na konfiguraci návěstidel. Zdeněk

(Příspěvek byl editován uživatelem zdenek_p..)

Podobný prípad , ako píše Zdenek bol v Bratislave hl. st. v časoch, keď tam bola "pôvodná ruská RZZ " čierny panel, vertikálne postavený. Na 1. nástupišti, ktoré bolo pomerne krátke bolo návestidlo , asi spoločné so zriaď. ktoré malo modré svetlo. Ak sa vlak nezmestil na 1. nástupište , vchádzajúcemu vlaku zhaslo červené svetlo a rozsvietilo sa modré, vlak pokračoval ďalej na 6.(7) ? nástupište , ktoré bolo pokračovaním koľaje pri 1. nástupišti. Vlak potom odchádzal variantnou odch. cestou, z toho pomocného nástupišťa.
Už tam robili nejaké rekonštrukcie, možno to už opravili. Teraz je tam RZZ novšie, AŽD, alebo ESA.

ad zdenek p. Jak popisujete Smíchov, nešlo takto stavět a jezdit okolo modré i v Ústí nad Labem a v Č. Brodě (přes vložák u 2.nást), když tam byla reléovka?

Vložené návestidlo nepatrilo a na Slovensku (poslední 2 trpasličí mohykáni v Kraľovanoch) dodnes nepatrí k hlavným návestidlám a z toho vyplýva obmedzenie, že vložené návestidlo sa nedá postaviť samostatne na návesť dovoľujúcu jazdu vlaku (kmitavá biela resp. modrá). Dá sa rozsvietiť len s vchodovým návestidlom (najprv sa postavila vlaková cesta od vloženého k odchodovému - cesta sa postavila záver nastal ale modrá sa rozsvietila až s povoľujúcou návesťou na vchodovom návestidle) alebo odchodovým návestidlom (obdobne ako pri vchode ale červená alebo modrá sa zmení na kmitavú bielu s rozsvietením povoľujúcej návesti na odchodovom návestidle). Boli ešte vložené návestidlá vo funkcii terajších opakovacích predzvestí mali len modrú a bielu (pri vlakových cestách sa modrá menila na kmitavú bielu v závislosti na hl. návestidle za vl. návestidlom. Dve rarity boli v Bratislave hl. stanici 1) vložené návestidlá vo funkcii opakovacích predzvestí boli aj "ranžírky" (Se) pred krajnými výhybkami 2) hlavné návestidlo zlúčené s vloženým návestidlom (svetlá zhora žltá, červená, zelená, biela, modrá a ešte tam zo začiatku reléovky ZSSR bol aj smerový indikátor s bielymi písmenami). Toto riešenie bolo na delenej koľaji č. 1 kde sa dalo pokračovať ešte a) k dalšiemu odchodovému návestidlu = vtedy sa hlavnovložené návestidlo pred delením koľaje výhybkou správalo ako vložené, alebo b) išlo sa variantou mimo následného odchodového návestidla, vtedy sa hlavnovložené správalo ako hlavné.

Erdc: Český Brod byly sice vložáky, ale jen dvousvětlové B-M a fungovaly de facto jako opakovací předvěst.

Hajnej: Obdobně tomu bylo i v Perštejně před elektrifikací směrem na Kadaň.

v Ústí si pamatuji na vložáku na 2. nástupišti trvale svítící červenou samostatně, poté došlo k postavení vjezdové vlakové cesty "ze severu" do hl.n. až k odjezdu směrem na Vaňov, z červené na vloženém návěstidle se změnila barva na modrou, tudíž pro vjíždějící vlak nebyla zakazujícím návěstidlem

zda by došlo ke změně z modré na kmitavou bílou postavením odjezdu dále, to nemohu sloužit

V Ústí byla stará reléovka, kde se cesta stavěla jedním tlačítkem. Modrá na vložáku se dala rozsvítit pouze jako prodloužení vjezdové cesty, jakmile vlak projel okolo vj.náv., tak už ne.
Při postavení odjezdové cesty se modrá změnila na kmitavou bílou.

Mark21: V Perštejně byl jeden vložák Č-B ve funkci cesťáku z 3. koleje. U 1. koleje nebylo nic a cesta se stavěla jedině na celou kolej (až k S1).

Mel bych taky dotaz...vyuziti v modelarine.Nejaky priklad,kdy odjezdove nav.tvori zaroven i vjezdove.Byvalo odjezdove 2ramenne v Ledecku a delalo zaroven vjezd Ratajim-odbocka.Zajimal by mne treba Kolin-mistni#Kolin tam by to mohlo prostorove byt,nebo Rosice#Pardubice,ikdyz tam mozna ze spojky byl klasicky vjezd do Pardubic.Mozna blby dotaz,ale dekuji.

4581111: Nádraží Washington - Třebušice, odjezdy jsou zároveň vjezdy, každý výpravčí si postaví svoji část na své reléovce a teprve poté se rozsvítí volnoznak.

4581111: Brno Dolní směr H. Heršpice to samé

Dik,to jsem chtel vedet,ze je to i mezi stanice/stanice.

Hajnej: Díky za upřesnění Brodu.

Mikulda: Nebylo by prosím foto?

Snad i Brno H. Heršpice - Brno Jih (alespoň před rekonstrukcí HH).

také např. Plzeň hl. n.-Jižní předměstí.

Kolín-místní není nádraží, ale jen zastávka.
Pardubice-Rosice mají každý vlastní.

djst: "také např. Plzeň hl. n.-Jižní předměstí."
Dovolila bych si s tímto tvrzením nesouhlasit.

Haan: Á pardon, moje chybné zamyšlení, ze kterého mi vypadlo vjezdové návěstidlo i to, že dnes jde o jednu stanici. Přesto tam kdysi bývalo cosi, co nedovolilo postavit odjezd, dokud není postaven vjezd.

Kde to ale doufám opravdu tak je, je Praha-Vyšehrad-Praha-Smíchov, a to na koleji na společné nádraží.


K vloženým návěstidlům na RZZ:
Ještě kdysi byly na "zhlaví" mezi 1. a 1a nástupištěm v Kolíně.

To uz staci:-) Kolin mistni byl myslen tehdy,kdy tam neprochazela pouze jedna kolej,ale bylo tam normalni rozvetvene kolejiste...

A nebo (tak trošku) i býv. Česká Lípa město - Česká Lípa hl.n. Ze směru Liberec stálo vjezdové náv. Hlaváku na zhlaví Městského nádraží před přejezdem dnešní Hrnčířské ulice (mělo i předvěst stojící u přejezdu Partyzánské ul.), ovládal ho výpravčí Hlaváku. A ze druhé strany bylo vjezdové návěstidlo Měšťáku u dnešního autobusového nádraží.

Zdravím,
dnes jsem se trochu zamyslel nad českou návěstní soustavou a zajímal by mě váš názor. Mám totiž pocit, že je to mnohdy zbytečné hraní s barvičkami. Berte to, prosím, jako názor příznivce železnice, který nevidí úplně "dovnitř", tak mě případně opravte, pokud se moje myšlenky odvíjejí špatným směrem nebo použiji nesprávné termity. Moje úvaha se odvíjí od toho, že je levnější vyrobit a provozovat plechovou tabulku než světlo na návěstidle. Je přitom několik případů, kdy návěst svítí na návěstidle trvale, případně kdyby svítila trvale, tak by to nezměnilo smysl návěsti (samozřejmě po příslušné úpravě předpisu). Napadly mě tyto případy:

1. opakovací předvěsti - místo bílé by stačila doplňková tabulka (dobře viditelná, nejen současné označení OPř)
2. ranžírky - kdyby modrá nesvítila, tak se to bere jako porucha návěstidla = posun zakázán = jako když modrá svítí, ne? Musí tam ta modrá opravdu být? Mám pocit, že v poslední době se s ranžírkama roztrhl pytel i ve stanicích, kde nejspíš nikdy žádný posun probíhat nebude (za všechny třeba Vráž u Berouna).
3. Odjezdová návěstidla u jiné než hlavní koleje
a) tam, kde existuje jediná možná rychlost odjezdu z této koleje by mohl být umístěn rychlostník, který určuje rychlost v obvodu přilehlých výhybek místo dolního světla. Toto by zpřehlednilo situaci především ve stanicích bez rychlostní návěstní soustavy.
b) tam, kde je možné odjíždět traťovou rychlostí a jednou další jinou rychlostí vyšší než 50, návěstit tuto rychlost dolním žlutým světlem s dodatkovou tabulkou, podobně jako 50 a 30 by se tak návěstily i vyšší rychlosti.
4. Návěstidla u nepoužívaných kolejí - mnohde svítí stůj i u koleje, která už dávno zmizela pod nánosem vegetace. Přitom zhasnuté návěstidlo = stůj, tak by snad bylo možné ty návěstidla zhasnout.

Další postřehy a dotazy:
I.)Tam, kde se instalují proměnné indikátory pro návěstění "lichých" rychlostí, návěstit těmito i rychlosti 60, 80 a 100. Do budoucna bych považoval za rozumné vymýtit pruhy zcela právě na úkor proměnných indikátorů a tím situaci zpřehlednit.
II.)Pokud vede přes hlavní kolej centrální přechod, používá se při odjezdu návěst 50 a volno, i když je před přechodem rychlostník 50? Všiml jsem si čtyřsvětelných odjezdových návěstidel u hlavní koleje třeba v Loděnici nebo Nučicích. Přitom to přináší kromě nutnost údržby dalšího světla i zpomalení odjezdu (50 až za výhybky).
III.) U tratí vybavených autoblokem je možné za určitých okolností vjet i do obsazeného oddílu. Je toto možné i u prvního oddílu za stanicí? Jakou návěstí je potom tento stav návěstěn, když stůj zde má absolutní platnost?

Těším se na zajímavé odpovědi a postřehy. Doufám, že jsou důvody, proč se některé věci dávno nedělají, jiné než §1.

M 250. 0 bod č. 4 - pokud vím, tak takovéto koleje léta nepoužívané nebo zastavěné vozy více jak týden tak platilo nařízení, že se u těchto kolejí musí vypnout návěstidla a kolejové obvody. Jestli tato podmínka je ještě v platnosti nevím, ale za celých 26 let co se věnuji železniční dopravě jsem zatím neviděl, že by se tato podmínka praktikovala v provozu aspoň na chebské trati ne a to ve stanicích stála třeba souprava prázdných wapek i déle jak půl roku - krásný příklad ze starých Kozolup bývalá čtvrtá dopravní kolej byla těmito nepotřebnými wapkami do pánve zasekaná i rok.}

M250.0: Laické připomínky:
1) nějaká návěst "opakovaná výstraha" se světlem stejně musí být, kvůli návěstidlům, kde může svítit i něco jiného, než "něco s opakováním"
2) taky mám ten pocit. Např. proč už nestačí označník a musí tam být ranžírka? Kolikrát ročně se tam ta bílá rozsvítí? A nebo: jak je to / resp. bylo to tak 10 let zpátky s posunovými cestami ve výhybně Pržno? Pokud vím, tam ranžírky nejenže nebyly, ale vjezdová návěstidla byla víceméně hned u výhybky a odjezdová návěstidla měla pruhy se stejnou šířkou. Toto by podle mě byla cesta právě pro stanice typu Vráž, kde je nutnost posunu spíše teoretická. Vím, je tu námitka "když chcípne mašina, tak jak tam dát jinou": to by se řešilo nějakou nouzovou obsluhou - zase, jak často k tomu dochází?
Podle mě, při osazování návěstidel do renstruovaných stanic se vyhazují peníze oknem. Viz třeba ten Vesec u Liberce s 18 nebo kolika návěstidly.
I) a je vůbec potřeba dolní žlutá? Co kdyby byl indikátor místo ní? A když už jsme u toho, kmitavý (např.) indikátor by mohl být místo horní žluté.
Taky se těším na zajímavé názory a připomínky.

M250.0:
ad 1) málokterá dodatková taulka bude v noci vidět srovnatelně dobře jako bílé světlo (reflexní neuvažuj, co když fíra musí z nějakého důvodu zhasnout reflektor)...

ad 2) bez modré jsou už dnes opakovací ranžírky, takže by se silně pletlo, kdy před zhaslou mám zastavit a kdy ne.

ad 3a) takhle to mají v Itálii - místo dolního světla je pod (jediným) horním světlem trojúhelníkovitý "bryndák". Ovšem tam to znamenalo úsporu mechanicky mnohem náročnější reléové clonkové svítilny, takže byl mnohem větší tlak to tak udělat.

ad 3b) u ex DR jsem takto vídával černé trojúhelníkovité tabulky s bílou šestkou na mechanických návěstidlech. U vyšších rychlostí by ale už mohl být problém tu tabulku přečíst z potřebné dálky (přece jen roste s dvojmocí rychlosti).

ad I) barevný pruh je lépe čitelný než číslice.

ad II) v Loděnici není dole žlté světlo, ale neplatnostní kříž pro výluku dopravní služby. V Nučicích by to mohlo být také tak...

ad III) jestli prvním oddílem myslíš ten od odjezdových návěstidel k prvnímu oddílovému, tak se to dá udělat na přivolávačku.

Brr: Viz třeba ten Vesec u Liberce s 18 nebo kolika návěstidly
Nebo 17, pokud dobře počítám, ale to je celkem fuk...

Pominu-li označníky, tak tam jsou "navíc" jen Lc1, Lc2, Se3 a Se4 - ovšem z důvodu přejezdu. Díky tomu není třeba mít přejezd zavřený po celou dobu, co je postaven vjezd, popřípadě v případě, když z opačné strany posunuju, aniž bych měl vůbec potřebu přes ten přejezd jet.
Řevnice a jejich fronty před závorami buďtež odstrašujícím případem, jak to dopadne, když se takováto návěstidla "ušetří".
Krajní ranžírky (jako třeba vesecké Se2 a Se5) si dovoluji za zbytečné nepovažovat, ale to je čistě věc osobního názoru.

M 250.0:
Jen kontrolní otázka. Všiml sis že v noci bývá tma? Ta celkem hodně snižuje viditelnost návěstí které nesvítí, takže návrhy jako zhasnout návěstidlo úplně, či nějaké světlo nahradit nějakou cedulí jsou úžasné .

Luboš_3.21
O zhasínání návěstidel jsem nikdy neslyšel, a ani v žádném předpisu nečetl, zato kolejový obvod jsem sám několikrát vypínal.

Jinak takovéto návrhy jsou jasným příkladem jak někdo s téměř nulovou znalostí problematiky navrhuje změny k "lepšímu", zde na diskuzi to je fajn, mnohem horší je, když se takový člověk dostane do praxe a snaží se takové "zlepšení" prosazovat.

Hajnej:
1) V noci ale musí být vidět i na rychlostníky a podobnou havěť, která taky nesvítí. Pokud se opřeme o tom, že strojvedoucí zná trať (a nepotřebuje tedy vidět každý rychlostník), tak musí vědět i které návěstidlo je OPř. Navíc třeba pásy u návěstidel taky nesvítí a jsou potřeba i v noci.

2) Viz 1 - dodatková tabulka

3b) Od toho je vjezdové návěstidlo, které tuto rychlost předvěstí.

I.) I dva pruhy vs. jeden pruh? Navíc opět, toto už bylo předvěstěno.

II.) Zajímavá informace, jenom nechápu, proč by měla být v Loděnici VDS, když je stanice dálkově řízena z Berouna. Znamená to tedy, že může nastat VDS na celé trati? V jednotlivých stanicích si nějak nedokážu představit smysl.
Navíc nevím, jestli jsem si pětku pod návěstidlem jenom vsugeroval, nebo tam opravdu je.

III.) To je ale potřeba udělat ručně, ne? Zatímco u dalších oddílů se to děje samočinně.

Hajnej: jasně. Ale řekl bych, že 99% vlaků, co se na té koleji s přejezdem vyskytne souprava max. 2x Stadler. Takže co kdyby ty Lc něco byla odjezdová návěstidla? Křižování dlouhého nákladu s osobákem by se zvládlo, dva dlouhé náklady ne, ale je to dneska potřeba? Já si nedovedu představit jinou situaci, kdy je potřeba projet to Lc a zastavit u odjezdu.
Já jsem strávil nějakou dobu v Japonsku a v porovnání s našimi tratěmi mě udivila úspornost jejich infrastruktury (i na tratích se slušnou nákladní dopravou). Stanice jako ten Vesec by byla zkrácená jen k těm Lc (což má jako bonus to, že osobní vlaky mohou rychleji odjet - již při rozjíždění od nástupiště minou výhybku, takže mohou plynule zrychlovat na plnou traťovou rychlost). A možná by zabzař umožňovalo jen jednosměrné pojíždění kolejí, což by ale komplikovalo křižování s náklady, takže ve Vesci by to bylo nepraktické. Takže jsem si položil otázku, co z toho jsou jejich specifika a co je přenositelné.
barevný pruh je lépe čitelný než číslice. Ale třeba u DB se ty číslice zavádí a nějakou kritiku na to jsem nezaznamenal - to ale neznamená, že neexistuje. Mimochodem, i u DB Netz se mi infrastruktura zdá úspornější, než u SŽDC. Je to jen můj názor?

Jenom ještě rýpnu do Vráže. Minimálně na Berounském zhlaví je Se ve funkci označníku nepoužitelné - zapomněli tam totiž odstranit starý označník

Jinak návěstidla musí být vidět. Co nechápu jsou návěstidla "neproměnná". Příkladem budiž užitečná návěstidla ukončující vl. cestu na mnohých nádražích typu MasNa. Přitom obyčejný koncovník funguje stejně. A navíc nezná omezení kvůli přepálené žárovce.

M 250.0:
Úvodom predostriem, že na desiatkach stránok diskusíí na K-R sa rieši, že fírovia majú občas problém zachytiť a rešpektovať aj to svetlo. Naozaj podľa Vás majú na to aby vo Vami navrhovanej miere sledovali nesvietiace tabuľky?

Ad 1) Obecne sa tie nesvietiace veci vyskytujú skôr v jednoduchších pomeroch (na trati) než návestidlá (v stanicicach). A kým u tých pásov spravidla ak prehliadnem pásy, tak implicitne zastavujem, kdežto ak prehliadnem indikátor a zámením opakovanú za normálnu výstrahu, spravidla to znamená prejdenie stoj.
Ad 2) Opäť, niečo tak kritické ako to, že prefrčíte ranžírku a vletíte do postavenej vlakovej cesty, alebo aspoň rozrežete nerozrezný prestavník (škoda 400k) si to modré svetlo zaslúži...
Ad 3a) Rekonštrukcia ZZ do tohoto stavu by ale prakticky vždy znamenala zriadenie rýchlostnej sústavy
Ad 3b) On je ten pruh hlavne lacnejší... Ale ja myslím, že do toho stavu časom naozaj dôjdeme. Už len kvôli VCO.
Ad 4) To by asi šlo. Len čo tým (na rozdiel od vypnutia KO) ušetríme?
Ad III) Vysvetliť Vám čo všetko by mohlo nastať, keby sa to dialo automaticky by bolo tak na 10 strán A4. Naozaj nie je rozumné aby to šlo, už len napr. kvôli nutnosti stiahnuť zberač pri prejazde z párnej do nepárnej koľajovej skupiny
Brr: Ad 2) Tým že vyrobíte takto neštandardný stav môžete tiež kľudne dosiahnuť, že tou núdzovou obsluhou zasekáte štreku na hodinu a všetko bude meškať...
Ad I) Žlté svetlo má napr. z pohľadu konštrukcie ZZ (napr. pri použití LED) tú pozitívnu vlastnosť, že nemusím riešiť bezpečný dohľad svietenia indikátoru, ale stačí mi bezpečne dohliadať to, že indikátor nesvieti.

(Příspěvek byl editován uživatelem asdf.)

Brr 2629: ad priecestia) Ono sa to dnes už tak koľkokrát robí. Najbližšie sa budú návestidlá sťahovať pred priecestie tuším v Hlinsku.
ad Japonsko) Každá "kultúra" má nejaký prístup k organizácii dopravy, ktorý pramení práve z kultúry samotnej. Dokážete si predstaviť, že by sa u nás dokázalo napr. organizovať údržbu tak ako v tom Japonsku?
ad DB) Čo si u DB predstavujete pod pojmom úspornejší? Návestidlo s 9 svetlami a 2 indikátormi? Samostatné smerové indikátory? Alebo čo presne?

djst: Opäť, možnosť preletenia šturca a nechceného výjazdu až k stánku s občerstvením zasluhuje prítomnosť toho červeného svetla. Už len pre upozornenie na to, že taká koľaj je často výrazne kratšia než koľaje prejazdné. Takže psychologický moment "návestidlá ďaleko" a zrazu huuups.

Asdf ad 1: kdežto ak prehliadnem indikátor a zámením opakovanú za normálnu výstrahu, spravidla to znamená prejdenie stoj.

To ale znamená, že už jste projel bez povšimnutí kolem normální předvěsti. Potom to bílá na té opakovací už nezachrání.

Ad 3a: proč?

Ad III: Věřím, že k tomu je spousta dobrých důvod, jenom mi jako laikovi přijde, že to trochu kazí kouzlo autobloku. Na stahování sběrače existuje snad příslušná proměnná návěst, ne?

Tým že vyrobíte takto neštandardný stav môžete tiež kľudne dosiahnuť, že tou núdzovou obsluhou zasekáte štreku na hodinu a všetko bude meškať...
Je potřeba k tomu přistupovat rozumně. Ve Vráži těžko někdy bude objíždět lokomotiva. A takových stanic je víc.

Ale ja myslím, že do toho stavu časom naozaj dôjdeme. Už len kvôli VCO.

Nevím, jestli zrovna kvůli VCO všude dávat "12"ku. I když je rozdíl důsledku kolize vlaku v rychlosti [kmh-1] 100/120/160 s vozidly nedovoleně se nacházející ve vl. cestě řádový, z hlediska života či smrti cestujících v prvních dvou vozech je rozdílem celkem bezvýznamným. Chápu význam boční ochrany, ale nechápu, proč je zrovna 120 ta magická hranice. Ale je to levnější než odvratné výhybky, že...

Ad koncová návěstidla:
Chápu ve stanicích, kde se "zlomyslně" střídají kusé a normální koleje. Nechápu na hlavových nádražích (MasNa) či tam, kde je několik metrů za štrucem zeď, nebo podobná nepřehlédnutelná překážka (Praha hl. n., Březnice, Beroun...).

M 250.0:
1) Ale ja ju môžem napr. zameniť s tým hlavným návestidlom.
3a) Už len pre to, že na rekonštruované SZZ bez rýchlostnej návestnej sústavy by ste dnes už asi nedostal ani preukaz technickej spôsobilosti zariadenia
III: Tak ešte inak, predstavte si to zhlavie, jak tam kdesi stojí nejaký iný vlak, možných ciest je niekoľko, chcete po fírovi aby tam hypnotizoval výhybky, či ide už na ten vlak, alebo má voľno (porucha KO)? Alebo si predstavte, že sa tomu prvému vlaku niečo stane. A tým druhým ste si práve úspešne zablokoval celú stanicu. Atď.

Ve Vráži těžko někdy bude objíždět lokomotiva.
A druhý rok Vám tam ROPID objedná končiaci osobný vlak v radení 810+010...

djst:
Prečo 120, to neviem ani ja, ale keď to tu už je...

Zo všetkých tých "nepřehlédnutelných překážek" sa v noci spravidla stávajú prekážky vysoko prehliadnuteľné.

U těch opakovacích předvěstí dost často pozoruju, že někdo pod vlivem názvu jejich návěstí dává té bílé význam pouhého opakování a zcela pomíjí upozornění na nedostatečnou zábrzdnou vzdálenost.
Uvedeným "zjednodušením" opakovací předvěsti by se navíc rozbila shoda mezi podobou opakované výstrahy na OPř a na nějakém tom cestovém návěstidle (či teoreticky na oddíle 4AB, i když ten už dnes má asi jen podobu těch cesťáků na NZV), kde si už to opakování nemusím mít vždy z čeho odvodit...

Když tady řešíte úspornost návěstních soustav, doporučuju ke shlédnutí fotku ze Švajcu na minulé stránce, to je světel, co? Jinak se mi docela líbí jejich třípojmové ranžírky, co umí předvěstit posun zakázán a také svícením ve vlakové cestě mohou pomoci ukázat, kam že to jedu...

Koudy: to vypadá jako Curych, pohled z asi tak předposledního severního perónu...

Hajnej: Trefa!

Mohu se jako laik na zabzař. zeptat, co se skrývá pod zkratkou VCO?

Kosir: Pri vlakovej ceste pre rýchlosť nad 120km/h musí byť, v prípade že na susedných koľajách stoja iné vlaky, zabezpečená tzv. priama bočná ochrana (musí tam byť odvratná výhybka, prípadne výkoľajka). V prípade, že zabezpečená nie je, musí byť návestný znak znížený tak, aby vlak išiel rýchlosťou 120km/h alebo menej. No a k tomu slúži na JOP povel VCO=Vlaková cesta omezená.

Asdf: o boční ochraně vím, jen ta zkratka VCO mi nebyla známá. Děkuji za osvětu

Asdf:
No, to není přesné.

TNŽ 34 2620:
8.1.1 V dopravnách s kolejovým rozvětvením musí zabezpečovací zařízení 2. a vyšší kategorie znemož-
ňovat současné postavení:
...
e) jízdních cest, u nichž se vlaková cesta pro rychlost větší než 120 km.h-1 stýká, kříží nebo překrývá
s pokračováním jiné jízdní cesty;
...

Jde tedy o dvě jízdní cesty, jejichž pokračování se stýkají a alespoň jedna z nich má dovolenou rychlost nad 120 km/h. A tady jde o to, že jsou místa, kde zřídit přímou boční ochranu nelze, nebo to není provozně vhodné. Proto tedy nelze postavit tyto JC zároveň. Výluka pro cestu nad 120 km/h se uvolní až po konci časového vyhodnoceni zastavení vlaku, což je podle vzorce: t = (l/10)+25. Kde t je čas od obsazení staniční koleje po ukončení výluky dle 8.1.1.e (nejen) a l je délka dopravní koleje.


(Příspěvek byl editován uživatelem DSŠ-12S.)

V časopise Reportér od AŽD (str. 43) je to docela slušně popsáno, včetně problémů, které to přináší. Ještě bych doplnil, že té rychlé vl. cestě vadí nejen jiná vl. cesta, ale i posunová cesta. A vadí to právě ještě určitý čas, který má zajistit, že vlak zastavil a nejede dál. To trvá podle délky koleje 1-2minuty, podle délky koleje. Dá se to obejít tím, že tu "rychlou" cestu postavíme jako VCO, to znamená, že rychlost omezíme pod 120 (nejčastěji na 100kmh-1).

Vznik situací, kde se tato výluka uplatní, je snaha omezovat, často se to dělá pomocí rozdělení koleje cestovými návěstidly na dvě poloviny, kdy je možné postavit "pomalou" cestu do první části koleje bez dalších omezení (Kolín 100k, Rokycany 3k...).

Kde se tak nejčastěji VCOčkuje? Víte někdo?

Čo si u DB predstavujete pod pojmom úspornejší?
Třeba úsek Neumünster - Flensburg, jak jsem ho viděl před asi 15 lety: doukolejka, po 15-20km stanice takové, že mají jen jednu předjízdnou kolej a na zhlaví jednu spojku, aby se tam dalo dostat i z té vzdálenější traťové koleje. Už si ani nevzpomínám, jestli zabzař umožňovalo odjezd z průběžné koleje "proti obvyklému směru". Provoz tam byl 1/hod RE nebo IR, část úseku využívaly i RE Kiel - Husum, jednou za dvě hodiny tam jel RE Flensburg - Schleswig (to byla právě taková jedna stanice, jak jsem popsal). K tomu veškerá nákladní doprava z Německa do Skandinávie. A jezdilo to.
Málokterá dvoukolejná trať je vybavená takovým "symetrickým" způsobem, který by umožňoval de facto stejný provoz levostranný jako pravostranný.

že tou núdzovou obsluhou zasekáte štreku na hodinu Ta hodina je nějaký kvalifikovaný odhad nebo nástřel od boku? A i kdyby, je to řešení nějaké nestandardní situace, která sama o sobě způsobila značné narušení dopravy.

A druhý rok Vám tam ROPID objedná končiaci osobný vlak v radení 810+010... A to je možná ten rozdíl kultuře. My prostě budeme brát úvahu kdovíjak nepravděpodobnou možnost a zabzař (nejen) uzpůsobovat tomu, "co když to nastane". Třeba v tom Německu mají infrastrukturu optimalizovanou na normální provoz + trochu nějaké nepravidelnosti s tím, že je levnější při průseru zaplatit případné kompenzace než mít komplikované (=drahé) zařízení, které svých možností využije jednou za uherák. A navíc, každá komponenta znamená riziko poruch. Takže se dá čekat, že jednodušší zařízení bude spolehlivější, než to, kde se počítá s kdečím. Taky je možné, že cenou za dokonalé (drahé) zabzař v jedné stanici je to, že na zabezpečení druhé stanice už peníze nezbydou a tak tam zůstane klíčový průmysl.
ROPID si tam místo 810+010 objedná regionovu nebo ten vlak protáhne až do Berouna. Ono stejně - tohle je nekonečná cesta, protože možností, "co by mohlo být", je nepřeberně. Co když si ROPID usmyslí, že chce soupravu 810+010 ukončit v Nučicích zastávce? Postavíme tam preventivně výhybnu?

djst:
Však jo. Pojem "Jízdní cesta", který jsem použil, je souhrný pojem pro posunovou a vlakovou cestu. Ano, přesně tak. Vzorec pro výpočet té doby jsem uvedl ve svém příspěvku. Rozsah bude nejčastěji od 40 do 105 vteřin.

Nejčastěji 100 km/h... No pokud je tam PUR/NDK a není plně obsazen jinými indikacemi, tak asi ano. Tyhle indikátory jsou ale dost drahý, je snaha používat co nejvíce klasické žárovkáče UR3 (stojí polovinu). Třeba v Říčanech je to 60.

doukolejka, po 15-20km stanice takové, že mají jen jednu předjízdnou kolej a na zhlaví jednu spojku

Hmm, podobně jsou tratě stavěný i v Anglii, ty tratě tam vypadají skoro jako by byly rozkradené. Ale tady je důležité, že se bavíme o dvojkolejkách, ne o jednokolejkách. Nejsem si jist, že vynechání ranžírek ve Vráži může mít stejný význam. Dálkovina bez posunů má navíc své problémy.

Co když si ROPID usmyslí, že chce soupravu 810+010 ukončit v Nučicích zastávce? Postavíme tam preventivně výhybnu?

Tak v zásadě, 810+010 do Nučic-zastávky lze klidně zítra.