index.jpg, 12,4 kB železniční koridory ČR
DALŠÍ STAVBY
ELEKTRIZACE LETOHRAD - LICHKOV st.hr. Elektrizace tratě Ostrava - Opava poslední Elektrizace tratě Kadaň - Karlovy Vary Úvod Histor Součas Provoz Techno Foto Odkazy
další  
zpět na obsah DALŠÍ STAVBY zpět  


Viz Fotografii Elektrizace Letohrad - Lichkov st.hr.

Historie

Trať byla uváděna do provozu po etapách v letech 1874 až 1875. Dále si žila svým životem a přežila všechny změny hranic i režimů, až se v rámci elektrizace hlavních tratí v době splněných závazků vynořil návrh elektrizovat i ji. Na začátku osmdesátých let již byl dominantní přepravní směr západ - východ technicky poměrně slušně vybaven (tzv. 1.tah, dále jižní tah, ŠRT atd.) a tak se iniciativa přesunula spíše na směr severojižní. V této době již spatřujeme priority jako elektrizaci tratí České Budějovice - Horního Dvořiště, Praha - Děčín (trať č.090), Benešov u Prahy - Tábor, Leopoldov - Púchov či Hidasnémeti - Plaveč. Výjimkou nebyla ani trať Letohrad - Lichkov jako součást propojení uzlu Česká Třebová a přilehlých tratí s Polskem. Jako první tak byla započata v roce 1981 elektrizace úseku Ústí nad Orlicí - Letohrad. Již v prosinci 1982 začaly zkušební jízdy a během dalších let na trati zdomácněly především "žehličky" řad 110 a 111. Na dnešní poměry zní zcela neuvěřitelně, že elektrizace 21 km kolejí vyšla podle projektu na 10 milionů korun! Pravdou ovšem je, že se jednalo prakticky jenom "o dráty", protože trať využila dostatečnou kapacitu měnírny v Ústí nad Orlicí. Stavba dále obsahovala znovuzprovoznění výhybny Lanšperk, instalaci nových návěstidel a úpravu 7 PZZ. Podle Železničáře z roku 1984 měla v oblasti pokračovat elektrizace v 9. pětiletce (tj. 1991 - 1995) úsekem Týniště nad Orlicí - Letohrad - Lichkov - Dolní Lipka s odbočkou na státní hranici. To bylo prozatím vše.

Současný plán

Po roce 1989 ještě více ochabl tranzitní směr východ - západ a pro železnici se severojižní směr stal ještě více potřebný - můžeme tak sledovat z II. a IV. koridoru, na Slovensku z tratí Čadca - Skalité a Prešov - Plaveč. Atraktivitu lichkovského přechodu pro nákladní dopravu zvedla jistě i elektrizace úseku Brno - Česká Třebová v rámci stavby I.koridoru. Pokračování elektrizace (ovšem již jen v přímém úseku Letohrad - Lichkov st.hr.) se tak stávalo stále větší prioritou. Vždyť do polské přechodové stanice Miedzylesie dorazily dráty už v roce 1993.

Současný projekt je rozdělen do tří staveb: 1.stavbou je samotný úsek Letohrad (mimo) - Lichkov st.hr., 2.stavba je stanice Letohrad a 3. je úsek Ústí nad Orlicí - Letohrad. Rozhodující je především 1.stavba. Ta obsahuje sanaci pláně, rekonstrukci svršku, odvodnění, přejezdů, mostů a propustků a výstavbu nového trakčního vedení (TV), měnírny a dalších technologických budov. Nové TV se týká úseku km 90,975 (Letohrad) - 113,251 (st.hr.), kolejové úpravy proběhnou už od km 89,491. Jedná se tedy o délku 22,276 resp. 23,760 km. Výsledkem elektrizace má být úspora vyčíslená na 1278 l nafty za den (dnes spotřeba 1772 l/den). Osobní vlaky zůstanou i nadále v motorové trakci. Tato stavba povede též k drobnému zrychlení - traťová rychlost se zvýší podle následující tabulky a odpadnou i pomalé jízdy přes stanice. Momentální časový harmonogram předpokládá se stavbou v období 07/2005 - 06/2008, práce však pro určitá zpoždění nezačnou dříve jak v roce 2006. Údaje SFDI z roku 2002 předpokládaly výstavbu již od ledna 2004, ovšem až do konce roku 2007. Celkové náklady měly dosáhnout 1,750 mld.Kč - nejnověji 2,050 mld.Kč. V dubnu 2005 byla vybrána (z jediné nabídky...) pro zhotovení definitivní projektové dokumentace společnost SUDOP Brno. Projekt přijde na 8,25 mil. Kč.

Rychlosti na úseku Letohrad - Lichkov st.hr. (plán 2003)

kilometráž délka úseku [km] rychlost [km/h]
pro I=100 mm pro I=130 mm
89,653 - 94,236 4,583 80 80
94,236 - 103,770 9,534 70 75
103,770 - 105,115 1,345 70
105,115 - 109,410 4,295 75
109,410 - 112,890 3,480 80 80
112,890 - 113,251 0,361 75

Nyní přistoupím k detailnějšímu popisu všech úseků stavby:

Letohrad - Jablonné nad Orlicí (90,755 - 98,656)
Na celém úseku bude kompletně zrekonstruován svršek užitým materiálem s kolejnicemi R65 a pružným upevněním. Až do km 94,236 bude provedena i drobná změna směrových poměrů, umožňující rychlost 80 km/h. Výjimkou je okolí km 95,306, kde byl v roce 2001 svršek zrekonstruován (R65). V celém úseku bude zřízeno odvodnění. Zastávka Verměřovice získá novou nástupní hranu ve výšce 550 mm s délkou 80 m. Bude-li i nadále sloužit jako hláska či hradlo mi není známo, zcela jistě tu nezůstanou současná mechanická návěstidla. Všech 10 přejezdů bude nahrazeno novou pryžovou konstrukcí. 8 propustků bude ponecháno ve stávajícím stavu, upraveny nebo nahrazeny budou 4 mosty a jeden nadjezd (pouze dosazení sítí) a 18 propustků. Podél trati budou upraven a zajištěny svahy ve 2 úsecích.

žst. Jablonné nad Orlicí (98,656 - 99,560)
Svršek bude vyměněn v koleji č.3, upraven v kolejích č.2 a 4. Kolej č.1 byla rekonstruována v roce 2000 a koleje č. 3a a 6 budou zrušeny (dnes nepoužívané). Elektrizaci rozhodně nepřežijí mechanická návěstidla na letohradské straně. 1 propustek ve stanici byl opraven v roce 2001 a další 2 budou přestavěny v rámci elektrizace. Podél koleje č.3 bude nahrazena současná zárubní zeď. Přejezd na těchonínském zhlaví bude ponechán stávající. Nové SZZ najde "bydliště" v adaptovaném skladu. V místě zrušené vlečky vyroste nová měnírna. Elektrizovány budou staniční koleje č.1,2,3 a částečně i č.4.

Kolejové uspořádání
jablonneno.gif; 5,5 kB
vysvětlivky

Jablonné nad Orlicí - Těchonín (99,560-103,542)
Svršek bude (kromě okolí km 101,060 - rekonstrukce 2001 (R65)) rekonstruován užitým materiálem s kolejnicemi R65 a pružným upevněním. V celém úseku bude zřízeno nové odvodnění. V zastávce Jamné nad Orlicí vznikne nové nástupiště o délce 80 m a výšce 550 mm nad kolejí. U stanice Jablonné nad Orlicí bude opravena zárubní zeď. 4 přejezdy budou nahrazeny pryžovými a dva ponechány v současném stavu. 3 propustky zůstanou v dnešní podobě, přestavba se dotkne 2 mostů a 8 propustků.

výh. Těchonín (103,542 - 104,920)
Svršek dozná rekonstrukce v obou kolejích vyjma okolí přejezdu, opraveného v roce 2001. Bude pozměněna osová vzdálenost kolejí a vůbec směrové vedení - zvýší se zde rychlost ze 60 na 70 km/h. V koleji č.1 bude použit materiál R65, v druhé pak S49. Nové budou nástupní hrany v délce 80 m, včetně nového přístřešku pro cestující. Upraven bude systém odvodnění. Kvůli posunu koleje č.2 vznikne ve svahu 84 metrů dlouhá opěrná zeď o výšce až 2,8 m. Všechny 3 propustky budou upraveny. Vedle stávající budovy vznikne nová dvoupodlažní stavba s čekárnou a SZZ v patře. Zatrolejovány budou logicky obě koleje.

Kolejové uspořádání
techonin.gif; 3,8 kB
vysvětlivky

Těchonín - Lichkov (104,920 - 110,615)
V celém úseku je navržena kompletní rekonstrukce užitým materiálem s kolejnicemi R65 a pružným upevněním. Svršek bude ponechán pouze v okolí km 108,770, kde byl v roce 2001 opraven současně s mostem. Zřízeno bude nové odvodnění a rozsáhlejší bude i sanace zemní pláně. V zastávce Mladkov bude zrušena nevyužitá část nástupiště od přejezdu k Těchonínu, zbytek rekonstruován do obvyklých parametrů. Všech 8 přejezdů bude nahrazeno pryžovou konstrukcí. 14 propustků bude rekonstruováno, 3 ponechány. Opraveny budou 2 mosty, sanováno několik svahů a opravena jedna zárubní zeď. Zatrolejovány budou koleje č.1-7 a manipulační č.9 a částečně i č.11.

žst. Lichkov (110,615 - 111,815)
Zde budou provedeny patrně nejzásadnější kolejové změny 1.stavby. Dnešní situace neumožňuje ani pro jednu trať průjezd po přímé koleji - tzn. vždy 40 km/h do odbočky. Dle nového návrhu bude 1. kolejí současná čtvrtá, což umožní průjezd do Polska rychlostí 80 km/h. Tato kolej bude nahrazena užitým materiálem R65, rekonstruována bude i většina dalších kolejí (S49). Nástupištní hrany budou nové u kolejí č.1,3 a 5 a upravená bude u koleje č.7. Jediný přejezd na úseku bude nahrazen novou pryžovou konstrukcí. Všech 5 propustků bude opraveno či nahrazeno. Ve stanici bude adaptován sklad na budovu SZZ. Rekonstrukci samozřejmě nepřežijí známá mechanická návěstidla.

Kolejové uspořádání
lichkov.gif; 8,4 kB
vysvětlivky

Lichkov - Lichkov st.hr. (111,815 - 113,215)
Svršek bude v celém úseku rekonstruován s kolejnicemi UIC 60 (na rozdíl od zbylých částí) a pružným upevněním na pražcích SB8P. Směrové poměry budou upraveny pro rychlost 80 km/h, jen v oblouku ke státní hranici zůstane rychlost 75 km/h. Současně budou provedeny i výškové změny sousední koleje do Dolní Lipky. Přestavěn bude jediný přejezd, dva propustky ponechány a 3 opraveny. V úseku bude přibližně v km 112,8 vybudován nový domeček pro spínací stanici SpS.

Elektrizace bude provedena soustavou J. Trať bude osazena novými návěstmi, včetně staničníků na sloupech TV. V rámci druhé stavby mají být provedeny kolejové úpravy stanice Letohrad, včetně stavby nového ostrovního nástupiště o délce 300 metrů s podchodem. Stanice bude rekonstruována v rozsahu staničení 89,491 - 90,975. Současně budou opraveny i navazující úseky do Žamberka (km 83,019 - 89,491) a směrem do Ústí nad Orlicí (km 0,000 - 0,425). Součástí stavby bude i přestavba úrovňových nástupišť, zabezpečovací zařízení, rekonstrukce dvou přejezdů a například i protihlukové úpravy. Předpokládaný termín výstavby je umístěn do roku 2006.

Dobrý přehled o trasování a stavu trati i provozu přináší fotoseriál pod následujícím odkazem.

Viz Fotografii Elektrizace Letohrad - Lichkov st.hr.