Charakteristika
I.koridor je průkopníkem modernizace českých železnic. Vede po trase st.hr. Německa - Děčín - Praha - Česká Třebová - Brno - Břeclav - st.hr. Rakouska. Jeho délka je
458 km, přičemž k modernizaci či optimalizaci pod hlavičkou koridoru bylo vyčleněno 379 km. Trať je v celé délce dvoukolejná, v úseku Praha-Běchovice - Poříčany dokonce trojkolejná. Elektrizace je rovněž v celé délce, přičemž úsek (Česká Třebová-) Opatov - Brno-Maloměřice byl elektrizován až v rámci koridoru. Napájecí soustavy mají styk u žst.Svitavy, přičemž přes stanici na sever pokračuje napájení 3 kVss a na jih 25kV, 50 Hz. Na obou hraničních bodech je styk s německou napájecí soustavou.
Termíny a náklady
Stavba začala 2.8.1993 a konec měl být ještě v minulém tisíciletí. Výsledný
termín se ale posouval na rok 2000, pak 2002, 2003 a nakonec 2004.
12. října 2004 byla předána poslední stavba a koridor opravdu dokončen. Původní schválené náklady činily 30,7 mld.Kč, z toho ovšem jen 24,3 mld.Kč na tratě a 6,4 miliard na vozidla. Výsledné náklady jsou na úrovni
36,5 mld.Kč pouze na tratě.
Projekt
První koridor byl poznamenán počáteční zdrženlivostí ve schvalování přeložek a proto je kromě malých posunů oblouků prakticky celý v původní trase. Výjimku tvoří přeložky Dlouhá Třebová - odb.Parník a Mlčechvosty - Nové Ouholice (dokonce s tunelem). Rychlostní profil je proto solidní "horskou dráhou", ačkoliv rychlosti 160 km/h dává běžným vlakům k dispozici téměř 170 km. Ve směrově náročných oblastech pak rychlost klesá až na 70 km/h. Mimo koridor zůstalo závratných 79 km tratí, jejichž modernizace se připravuje (dokončena
je již rekonstrukce uzlu Děčín).
Aktuálně
Na trase I. koridoru se v roce 2006 realizuje přestavba uzlu Ústí nad Labem. V září začala rekonstrukce úseku Praha-Libeň - Praha-Běchovice. Poněkud nekonvenční akcí je pokračování stavby GSM-R, tedy prvního krůčku k jednotnému evropskému zabezpečovacímu zařízení. V létě by měla začít realizace tohoto záměru v úseku Kolín - Břeclav st.hr., dokončení se předpokládá do konce roku 2008.