Po technologické stránce odpovídají slovenské koridory téměř ve všech uzlech těm českým. Koleje sestávají s pásů profilu UIC 60, svařených v hlavních kolejích na širé trati i ve stanici do bezstykové podoby. Jsou uloženy na pražcích, minimálně podobných s typem B91S, užívaným v ČR. Upevnění je bezpodkladnicové (Skl 14). Ve stanici jsou na vedlejších kolejích užity kolejnice S49, ovšem ne na recyklovaných pražcích s žebrovými svěrkami, jako u nás, ale pěkně koridorově (jinde jsou použity nové pražce SB8 i na širé trati). Osová vzdálenost kolejí je 4,1 a ve stanicích 5 metrů. Stejně jako u nás, existuje i na Slovensku snaha o prodloužení staničních kolejí na minimální užitečnou délku 750 m. Kolejové spojky se staví pro 100 km/h. I další záměry jsou shodné - nástupiště ve výšce 550 mm, mimoúrovňový přístup, délka ostrovních peronů 250 - 400 metrů, výstavba mimoúrovňového křížení se silnicemi (kde by to bylo drahé, tak ponechání přejezdu, vybaveného výstražným zařízením se závorami a zpětnou kontrolou funkce na stanoviště strojvedoucího). Mosty se přestavují na plnostěnné ocelové či betonové. Vždy je snaha o dodržení průběžného štěrkového lůžka. Trakční elektrické vedení je modernizováno do soustavy S nebo J, což vyhovuje požadované rychlosti. Zároveň se využívají malé plastové izolátory. Na IX. koridoru, stejně jako na trati do Zwardońe byl použit systém zakládání stožárů TV pomocí pilot. Na ty se pak ocelový stožár přišrouboval, otázkou je ale životnost takové elektrizace. Rovněž uložení trakčních stožárů na prvním zrekonstruovaném úseku na prefabrikované patky vyvolává nedůvěru, neboť stožáry v blízkosti závaží se již po krátké době nepěkně nahýbají. Nové zabezpečovací zařízení obstarává firma Siemens, která montuje i elektronická stavědla.