Energetická náročnost a emise z dopravy

Autor Příspěvek Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Pondělí, 14. června 2010 - 09:44:25       Že by EU v nynější krizové době konečně začala přehodnocovat postoj k biopalivům(?): http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekologie-zatrac-ena-ci-ovana-bio paliva-dx3-/p_ekonomika.asp?c=A100612_105333_p_ekonomika_wag Autorem opěvované bioplynové stanice by patrně bylo možné zřizovat také u čistíren odpadních vod. Jezdí už někde kolejové vozidlo či aspoň autobus na bioplyn? Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2135 Registrován: 9-2004 Odesláno Pondělí, 14. června 2010 - 11:10:23       Nevím, jaké (na jakou surovinu) bioplynové stanice hodlá podporovat Agrární komora, ale jejich využití na ČOV už je u nás běžné. Většinou se bioplyn spaluje na místě v kogenerační jednotce a kryje tak vlastní spotřebu ČOV. Využití biplynu v dopravě - vzhledem ke své chemické povaze je totožné se zemním plynem. Je tu ale zádrhel v tom, že ten bioplyn se musí před spálením vyprat od sulfanu a amoniaku (minoritní složky vedle hlavního methanu). Ty by sice v motoru taky shořely, ale ekologický efekt by tím dost utrpěl. Takhle vypraný bioplyn se dá smíchat se zemním plynem a dál použít. Na vypírku H2S a NH3 stačí voda, jak (a jestli) se pak řeší další osud těchto plynů v ŽP, netuším. Vše záleží na měřítku. Zemní plyn na železnici není nic nového, v Brjansku vyrábějí nějaký derivát TEM2 poháněný ZP. Vítkovice teď přestavěly prasátko na ZP s motorem Tedom, těm jde o zvýšení odbytu svých tlakových nádob. Radeček Neregistrovaný host Odeslán z: 85.160.103.109 Odesláno Čtvrtek, 17. června 2010 - 00:14:01       ..a kryje tak vlastní spotřebu ČOV. Nikoliv. Pro vlastní spotřebu se možná využije ještě tak teplo. Vyrobená energie se prodá v programu Zelený bonus za 10Kč/kWh regionálnímu distributorovi, od kterého se následně koupí neekologická energie z Temelína za 3Kč/kWh (ceny orientační). Rozdíl se pak vyúčtuje všem odběratelů mluna jako příplatek za ekologickou energii. Ekologie to je pane věda Hajnej Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3788 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 28. června 2010 - 09:56:52       Arakain: Fotovoltaika bude ve stavu, že všechny zdi baráku natřeme barvou, která bude vyrábět elektřinu, v tu dobu už se třeba jiná barva ani nebude vyrábět. Jo, a tu elektriku vyrobenou za jasných letních dní si budeme na dlouhé zimní noci skladovat kde...? Člověče nešťastnej, už to nepijte ani ředěný... H_k Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3371 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 28. června 2010 - 10:05:54       Jo, a tu elektriku vyrobenou za jasných letních dní si budeme na dlouhé zimní noci skladovat kde...? Za jasných letních dní nákladní vlaky vyjedou na největší kopec... Za temné noci se spustí dolů a budou napájet zbytek republiky... (A při nějaké větší oblačnosti se prostě nepůjde do práce) Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Pondělí, 28. června 2010 - 15:57:16       Takovéhle fantazie, jako tu zmínil Arakain, byly v módě tak před 50 lety, kdy začaly létat rakety do vesmíru. Nyní ty tehdejší utopie můžeme vidět např. na výstavě "Planeta Eden" v Domě umění v Brně: http://www.dum-umeni.cz/cz/vystava/planeta_eden Nebo alespoň ve sborníku z této výstavy. Ale ta šťastná budoucnost jaksi nepřišla. Nyní ty "šťastné zítřky" už úplně vyšly z módy. Arakain Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 426 Registrován: 8-2003 Odesláno Pondělí, 28. června 2010 - 21:33:39       Chlapci, o těch změnách sítí, to není bohužel z mojí hlavy, tak mi ji Holanďani na MBA ježtě neroztrénovali. Bohužel. To je od lidí, kteří do toho vidí trošku víc, než my všichni dohromady To je třeba knížka Superfreakonomics: Global cooling, patriotic, prostitutes and why suicide bombers should buy life insurance od Steven D. Levitt, kde je popsáno jak zabránil parní stroj a benzínové motory před 100 lety udušení z metanu v metrech odhrnutého trusu z koní, jak vědci velmi rychle naučili opice fungovat s něčím jako peníze (včetně odměny manželkám), v které jsem to četl o té elektrice a pracích prášcích ještě najdu. Ale mělo by být pro nás dostatečným upozorněním (jak zaostáváme), že v žebříčku nejlepších škol světa je několik Čínských, něco z Koreje, že už i Ti trapní Číňani v silně zasmogovaném Pekingu měli z hlediska komfortu v busech a částečně vlacích už v roce 2004 televizi (samo že LCD), klimatizaci a další prvky komfortu, které my tu máme jen sotva v lepších autech. Zpátky na 3. koritor. Zamyslel se někdo nad tím, že v Berouně z hlediska dispozice poslední míle autem je vlak na ideálním místě, pokud má být poslední míle nějak jinak na totálně nevhodném pro osobní dopravu? Čas, než se dostanu na nádraží je delší, než se dostanu nejen na metro, skoro letiště, či když to jede tak Smíchov jiným dopravním prostředkem? Dusanh Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1078 Registrován: 3-2004 Odesláno Pondělí, 28. června 2010 - 22:24:36       Ač v energetice laikem, souhlasím s Arakainem. Budoucnost bude přát diverzifikaci zdrojů, a to z různých důvodů. Za sebe říkám jasně, že jeden z těch důvodů bude i strategicko-bezpečnostní (menší vydíratelnost státy-dodavateli a menší riziko kolapsu sítě/í po případném útoku na nějaký uzel - koukněte se na mapu ČEPS a jistě v síti najdete nějaké Achillovy paty). Takže si umím velmi dobře představit přechod na energetiku, která bude tvořena menším množstvím velkých zdrojů a větším množstvím lokálních zdrojů (různé kogenerační jednotky, lokální zdroje různých typů apod.). Samozřejmě, problém je v charakteru dnešní přenosové sítě, stavěné právě podle vzoru x velkých zdrojů, nula malých. I navzdory značným nákladům se ty sítě budou muset adaptovat na "nové poměry". Pokud má někdo pocit, že to není možné a já podléhám dvěma pivům, co jsem dneska večer měl (telčský Zachariáš a chlumecký Démon ), tak bych si jej dovolil upozornit, že před nějakými 20 lety nikdo nemyslel na to, že budeme za dvacet let během jízdy vlakem vesele koukat na filmy na vlastním malém počítači, smskovat, mailovat, číst nejnovější zprávy nebo tlachat na K-čku Takže to, že se nám to dnes "nezdá" neznamená, že to není možné. Arakain Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 427 Registrován: 8-2003 Odesláno Pondělí, 28. června 2010 - 22:37:18       add Dusanh bude to opravdu rychleji, fotovoltaika byla před 5 lety finančně mimo mísu a za poslední 2 roky je to nejziskovější podnikatelská aktivita (protože její ceny klesly 10x, dotace zůstali). Tommasel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1468 Registrován: 10-2008 Odesláno Pondělí, 28. června 2010 - 23:36:15       Dusanh, Arakain: Na nějakou úplnou diverzifikaci na lokální obnovitelné zdroje zapomeňte. Při současné energetické spotřebě ČR by jí nestačilo ani 100% přeměna slunečního záření z celého jejího povrchu na elektřinu. A je jedno, jestli fotovoltaikou, obilím, řepkou, stromy v lese, zvířaty do hnoje, nebo čímkoli jiným. Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech Dusanh Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1079 Registrován: 3-2004 Odesláno Úterý, 29. června 2010 - 07:54:13       Tommasel: asi jsi nečetl můj příspěvek pořádně. ... energetiku, která bude tvořena menším množstvím velkých zdrojů a větším množstvím lokálních zdrojů... O žádné úplné diverzifikaci nemluvím. Je mi jasné, že takový Zázrak by asi těžko jel na nějakou vesnickou kogenerační jednotku... Dneska je ale diverzifikace skoro nulová, neboť máme jen samé velké zdroje a žádné malé. Lépe řečeno žádně střední - fotovoltaika nebo větrníky pro mě v tomto smyslu není úplně ten správný směr, protože má velké výkyvy - raději ta kogenerace, tím se dá i lokálně vytápět a snížit tak např. dovoz plynu. Energetik Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.35.77 Odesláno Úterý, 29. června 2010 - 10:42:57       Pánové, to s tou fotovoltaikou jsou zatím jen pohádky. Je bohužel pravdou, že právě diverzifikace zdrojů má vyšší nároky na dálkové přenosy elektrické energie. Nejznámějším příkladem jsou větrné parky v Německu. Pokud tam fouká mnoho, tak je potřeba energii akumulovat. A to umí nejlépe Rakousko a jejich přečerpávací elektrárny v Alpách. Nejslabším místem naší sítě jak se ukázalo je právě přeshraniční propojení s Německem, kdy právě díky přetokům výkonů z větrných elektráren z Německa dochází ke stavu, že ČEPS není schopen udržovat bezpečný chod soustavy (kritérium N-1) na některých našich vedení 400 kV. Severní státy si mohou dovolit podobné neregulovatelné zdroje, protože jim záložní výkon poskytuje Norsko, Švédsko s jejich obrovským potenciálem vodních elektráren s roční akumulací (proč by jinak vznikala už před desítkami let soustava NORDEL, která je silně propojená podmořskými kabely s přenosovou kapacitou v jednotkách GW). Takže jsou schopni spotřebovat přednostně špičky z neregulovatelných obnovitelných zdrojů. Pro ČR jsou již vypracovány přesné predikce pro nutnosti různých druhů záloh pro větrné a fotovoltaické zdroje. Zálohy rozdělujeme podle rychlosti změny výkonu v čase. Plynová a nebo vodní elektrárna má rychlost změny výkonu až 40 MW/min. Klasické uhelné a jaderné bloky jen kolem 4 - 6 MW/min. Vodní elektrárnu velkého vykonu si dnes v EU sotva někdo prosadí. Další potřeba regulačních výkonů bude pokryta především plynovými bloky. V ČR ČEZ již staví dva plynové bloky 840 MW. Další jsou v plánu. A podobné zájmy má RWE a i EO.N. Blok takového výkonu má nízké náklady investiční, ale velmi vysoké provozní. Do budoucna to vypadá tak, že si v ČR budou nakupovat záložní výkony (správný název podpůrné služby) i okolní státy. Na tom sice vyděláme dosti (ČEZ, a jiní provozovatelé těchto zdrojů), ale zvýšená spotřeba plynu těmito bloky v ČR bude jistě kompenzována zvýšením jeho ceny. Neregulovatelné obnovitelné zdroje nejsou cestou jak snížit závislost na dovozu plynu z Ruska. Myslíte si, že když se bude platit příspěvek na podporu OZE o velikosti 30% z ceny silové elektřiny to pomůže rozvoji železniční dopravy? Myslíte, že pro dopravce, jenž využívají elektrifikovanou dopravní cestu bude výhodné, když se jim o 30% zvýší provozní náklady? K tomu se totiž stávající situace přibližuje. Fotovoltaika, která se stala výhodnou díky mega podpoře 12,5 Kč/kWh (pro představu jaderka má výrobní náklady na 1 kWh kolem 70 haléřů, z čehož jsou provozovatelé schopni zaplatit vše co s má s jejím provozem souvislost) a díky snížení investičních nákladů o asi 25% (žádných 10 krát) se stala tak výhodnou, že do konce roku se očekává výstavba až 1700 MW. Na to bude reagovat zvýšení příspěvku na podporu OZE z dnešních cca 150 Kč na 600 Kč/MWh v roce 2012. To bude pro rozvoj elektřinou napájejícíh dopravních systémů jistě přínosné... :-( Dusanh Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1080 Registrován: 3-2004 Odesláno Úterý, 29. června 2010 - 11:51:59       Takže abych to shrnul. ČEZ bude vydělávat na tom, že nám tady v Čechách bude spalovat fosilní zdroje a vyrobenou elektřinu vyvážet. To je fakt super . Jo a taky ta vyšší cena plynu, to bude taky fajn... Započítal jste do ceny výroby energie v JE taky náklady nějakých 150-200GKč (dnes možná už i víc) na výstavbu JE? Nicméně s vámi souhlasím stran nabobtnalého dotování fotovoltaiky. V této souvislosti je jistě zajímavé, že za jedním z největších projektů na FV-elektrárnu stojí sám šéf ČEZu, což mu nebrání psát do novin články o zhoubnosti fotovoltaiky jako takové... Opakuji - nejsem energetik, ale nechápu, proč by: 1) nemohl mít každý (nebo každý druhý) rodinný domek panely pro vlastní spotřebu. V případě přebytku této výroby se taková energie může, ale NEMUSÍ dodávat do sítě, na fotovoltaický panel může nakrásně svítit sluníčko a on si jen tak leží vypnutý a nedodávající. Tím se sníží potřeba energie z "velkých" zdrojů. Jistě, pokud bude zataženo nebo noc, bude nutno napájet ze středních nebo velkých zdrojů (např. ty přečerpávací elektrárny) 2) naše rozvodné sítě nemohly být adaptvány na nový systém podobně, jako se na nové časy adaptují třeba naše koridory (berte to jako principiání přiblížení, snad by se ty sítě rekonstruovaly a upravovaly poněkud promyšleněji, než ty tratě ) 3) proč by třeba městečko x o velikosti 5-10tisíc obyvatel nemohlo mít vlastní teplárničku (třeba na tu vysmívanou biomasu) a díky připojenému generátoru napájelo třeba samo sebe a blízké vesnice v rámci "inteligentní sítě"? 4) proč mám ze svých daní přispívat na výstavbu dalších a dalších bloků (ČEZ je totiž stát, tj. my všichni), aby se elektřina vyvážela a různí manažeři si mastili kapsy stamiklionovými odměnami? (ne, že bych jim je záviděl, ale je rozdíl mezi "vydělat vlastním úsilím" a "podojit všechny okolo sebe") 5) i když zelené enviromentalisty moc nemusím, souhalsím s nimi v tom, že v ceně rádoby čisté jaderné energie se neobjevují náklady na výstavbu trvalého úložiště vyhořelého odpadu. Pokud chcete namítnou, že "se připravují" reaktory nové generace, schopné zpracovat dnešní "vyhořelé" palivo, tak je to stejná píseň budoucnosti, jakou zpíváme i my ostatní o jiných zdrojích a inteligentních sítích). Zatím nic takového není. Na druhou stranu objektivně uznávám, že i FV panely bude nutno likvidovat. Jenomže je tam na rozdíl od jaderného paliva jeden podstatný rozdíl: pro státní orgány je relativně snadné donutit firmu Sluneční elektrárna Vomáčka&Novák k tomu, aby s panely naložili dle zákona o odpadech. A to za své. Zatímco na sklad paliva se opět složíme my všichni. Abych to shrnul. Jako technikovi je mi jasné, že se např. bez JE neobejdeme, raději sklad paliva, než rozkrájené Krušné hory a začouzená česká pánev. Ale nelze tvrdit, že obnovitelné zdroje mají jen samé nevýhody, zatímco náklady na jadernou kWh jsou pod 1,-Kč... Uff. Off topic jako bejk Jindřich Rosa Neregistrovaný host Odeslán z: 62.84.155.50 Odesláno Úterý, 29. června 2010 - 12:02:32       Jenomže taková firma "Sluneční elektrárna Vomáčka&Novák" bývá povětšinou s r.o. A dost často se prostě stane, že jednoho dne jednoduše zmizí a úklid po nich bude stejně na obci. Nicméně uznávám, že v případě FV to je přeci jen jednodušší, než s likvidací podobně koncipovaných projektů větrných elektráren... Dusanh Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1081 Registrován: 3-2004 Odesláno Úterý, 29. června 2010 - 12:28:23       jednoho dne jednoduše zmizí Samozřejmě je náš problém, že to naše buranská banánová legislativa umožňuje H_k Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3374 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 29. června 2010 - 13:02:33       Započítal jste do ceny výroby energie v JE taky náklady nějakých 150-200GKč (dnes možná už i víc) na výstavbu JE? Výkon JETE znáte, pořizovací cenu taky, životnost - kolik dáme - 20 let do velké opravy? Tak jsme na 50 haléřích na kWh, které už v tom asi budou? Jaderná energie je energetický zázrak, proto je jedině rozumné ji využívat v maximální míře a nestavět něco, co dělá energii 10 dráž a ještě nepravidelně, nesouvisle a nespolehlivě. Samozřejmě možná by bylo vhodné mít méně jaderek s menšími výkony, vždyť to dneska umí každá jaderná ponorka... Energetik Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.35.77 Odesláno Úterý, 29. června 2010 - 13:12:10       Já a ani Vy z daní neplatíte žádné bloky ČEZu. Stát snad ze státního rozpočtu posílá nějaké finance ČEZu? A nebo naopak ČEZ ročně vyplácí na dividendách 30 mld státu do státního rozpočtu? Právě před volbami bylo vidět, jak různé strany podle jejich ideologií měly plány co ze ziskem ČEZu udělají. Jedni chtějí zateplovat, druzí rozdat důchodcům... Ještě že ten ČEZ máme. Investiční náklady na výstavbu jaderné elektrárny jsou obrovské (cca 52 000 Kč/kW), jenže... Taková jaderka má oproti jiným zdrojům roční využití výkonu 85% (fotovoltaika v našich podmínkách 10% a vítr 21%). A dále životnost větrníku a fotovoltaiky je plánována na 25 - 30 let. U jaderný elektrárny je to 60 let. Nové bloky budou hrazeny výhradně ze zdrojů ČEZu. Nikde netvrdím, že je správné vyvážet toliko energie. Ovšem je otázkou, které státy tuto energii na volném trhu nakupují. Co se týče těch teplárniček, které prosazujete, tak to není tak jednoduché. Teplárna pracuje v režimech jak dodávky tepla tak i elektrické energie. A tyto procesy jsou vzájemně provázané. Bohužel je technologicky nadřazena dodávka tepelné energie. Takže v době, kdy není poptávka po teple, musí být omezena i dodávka elektrické energie. Pokud se toto nedodrží, tak efektivita velmi výrazně klesá. Někde to není možné ani technologicky. Smardgridy (inteligentní sítě) nejsou taková úplná utopie. Ve velkém měřítku není dostatečná výpočetní kapacita, která by dokázala zpracovat veškerá data o roztroušených zdrojích a včech spotřebách a vyhodnotila oktuální priority sítě. Malé ostrovní provozy v našich podmínkách nejsou moc realizovatelné, protože v takovém ostrovním provozu nebudou k dispozici vhodné záložní zdroje (vlastně budou - plynové kogenerační jednotky např. Tedom). Další věcí je, že biomasa (nevím proč by měla být vysmívaná) prostě nebude v takovém množství k dispozici. Velké teplárny jako je Plzeň, Písek a tak dále mají svozové oblasti kolem 80 km. Již dnes si tyto oblasti vzájemně vykrádají. Pokud bude postaveno dalších několik desítek až stovek menších zdroječků s jednotkovými výkony v MW, tak se prostě v okolí neuživí. A velké zaběhnuté teplárny zvýší výkupní ceny biomasy a to bude pro menší zdroje zničující. Proto dnes již teplárenské sdružení volá po udělování licencí podle dostupnosti paliva v dané lokalitě. Dnes tomu tak není. Ano, v zákoně mělo již dávno být, že biomasa má být přednostně spotřebována v místě. Na prvním místě mají být místní lidé, co ji spalují v domácích topeništích jako substituci uhlí, pak místní teplárny, teplárny v krajských městech, systémové elektrárny ČEZu (Hodonín, Tisová) a pak až vývoz za hranice. Dnes se spousta biomasy vyváží do Německa a Rakouska. Rakousko pak na nás plive, jak jsme neekologický stát. Přitom od nás berou jak biomasu, tak i elektřinu. Energetik Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.35.77 Odesláno Úterý, 29. června 2010 - 13:14:22       Jinak likvidace stávajícího vyhořelého odpadu není utopií. Tyto jednotky má již Rusko, Francie a Korea. Jejich provoz je na dnešní provoz dražší než provoz fosilních zdrojů. Proto jejich nasazení se zatím neuvažuje. Jejich nasazení se plánuje v době, kdy cena uranu stoupne na dvojnásobek stávající ceny. Mimoto zvýšení ceny uranu o 100% zvýší cenu el. energie z klasické jaderky o 10 - 20%. U plynové při zvýšení ceny plynu o 100 % dojde ke zvýšení ceny el. energie na výstupu asi o 80 - 90%. To jsou nákladové charakteristiky elektráren... Energetik Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.35.77 Odesláno Úterý, 29. června 2010 - 15:14:54       Pane Dušan H, ještě mi napadá jedna poznámka k té biomase, kterou propagujete. Jelikož jsme na foru specializující se na železnici, tak doufám, že dostanu fundovanou odpověď. Dnešní praxe s biomasou je taková, že se biomasa v lese namele a navozí se na velké haldy (mnohdy jsou ty haldy na plochách opuštěných nádražích) a dále se naloží nakladačem na kamion a odveze se na místo určení. Moje otázka je, proč železnice nehraje v transportu biomasy do tepláren prakticky žádnou roli. Tady u nás se biomasa z lesů hromadí vedle nádraží na place jedný firmy. Pak přijede kamion a železnice ostrouhá. Teplárny jsou schopny tu biomasu vyložit i z vagónů. Podobná diverzifikace zdrojů, kterou podporujete má tedy za následek to, že se místo uhlí ve vagónech bude vozit štěpka po silnici. To nějak nechápu, proč na to ČD Cargo nějak nezareaguje. Hajnej Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3809 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 29. června 2010 - 16:27:21       Energetik: no, mám pocit, že ze Ždírce nad Doubravou nějakej ten vagón se štepkou odjede... Arakain Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 428 Registrován: 8-2003 Odesláno Úterý, 29. června 2010 - 17:28:12       pár drobností: Japonci mají za kdejakým kopcem pidiatomovky, cca 50MW a nikdo nemá problém. je jich snad na kusy víc, než v celé Evropě těch velkých. Plyn - ještě větší závislost na Rusku, než jen z atomovkama (protože jsme v 50 letech do Ruska k Uralu odvezli cca 20 km dlouhý kopec uranu, který nám teď upravený prodávají zpět) Biomasa a spol. Je to otázka. V té knížce, co jsem uvedl, psali o tom, že ty metrové závěje koňského trusu na Manhattnu produkovali neuvěřitelná kvanta metanu (globální oeplování před 100 a více lety ) Tak to dnes spalovat v minielektrárnách či zásobnících by byla pecka. Každé chodící žvé sekačce jménem kráva dát jímku plynu na záda a máme zdroje Fotovoltaika a další moderní zdroje energie - tak tady je to o tom, panely a živé stěny na baráky. Blikající stěny na Time Square byly už před 80 lety, to že to nemáme, neznamená, že o jinde dávno nepoužívají. A slunce nám dodává tolik energie, že kdyby jsme asi jednu nevím zda tisícinu nebo ještě míň zkonvertovali na elektřinu, žádné elektrárny nepotřebujeme. Tommasel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1474 Registrován: 10-2008 Odesláno Úterý, 29. června 2010 - 20:07:54       Bohužel konvertování na elektřinu je dost náročné, musí se počítat nejen účinnost solárních článků, ale také energetická náročnost jejich výroby. Takže potřebná plocha pro fotovoltaiku vychází ve velikosti srovnatelné s povrchem planety. Takže ani zasklení celých kontinentů a oceánů (a smrt biosféry) by nám možná v pokrytí zvyšující se spotřeby energie, a to i pro železnici, nepomohlo... (Příspěvek byl editován uživatelem tommasel.) Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech Masinka Administrátor Číslo příspěvku: 5724 Registrován: 6-2002 Odesláno Pátek, 02. července 2010 - 00:20:07       Následující debata přisunuta ze 3. koridoru. Dusanh Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1084 Registrován: 3-2004 Odesláno Sobota, 03. července 2010 - 13:55:11       Tommasel: nevím, odkud berete, že chceme mít 100% energie přes solár. Já jsem jasně napsal ...menším množstvím velkých zdrojů a větším množstvím lokálních zdrojů.... Jsem všema deseti pro dostavbu Temelína, když to pomůže zavřít některé uhelky. Pokud přestaneme elektřinu vyvážet, tak se snižuje potřeba její výroby a pokud se dále vhodným mixem opatření podaří zajistit ze středních a malých zdrojů dalších (příklad) 15%, tak opět můžeme snížit kapacitu "velkých" zdrojů dejme tomu o 10% (5% rezerva). A příspěvek 1474 je pomyslnou obdobou skuhrání radních v polovině 19. století, že jim čmoudící vlaky plaší krávy a zapalují seno. Doufám, že je to jenom ironie a že ve skutečnosti alespoň tušíte, že se např. fotovoltaika rozvíjí a postupně se třeba zvyšuje ta účinnost a snižují náklady na výrobu panelů. Říká se to mu vývoj... Proč by se jinak utápěly miliardy v Castorech a Tokamacích, "když to zatím nic nepřineslo"? Vytrezvitel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 245 Registrován: 9-2002 Odesláno Sobota, 03. července 2010 - 16:27:04       Arakain: Japonci mají sice několik desítek jaderných reaktorů, ale výkon žádného z nich se rozhodně nijak nepodobá Vámi zmíněných 50MW. Průměrná hodnota instelovaného výkonu je v zemi vycházejícího Slunce vysoko nad 800MW. Dusanh: Co se týče placení za ukládání radioaktivních odpadů máte špatné informace. Uložení v meziskladech jde čistě na náklady JE. Krom toho odvádí povinný příspěvek na účet, který bude sloužit na hrazení nákladů výstavby a provozu finální ho uložiště radioaktivních odpadů (nejen z JE, ale i průmyslu, zdravotnictví apod.) Tenhle příspěvek činí za naše JE cca 1.4mld/rok. Pokud jde o podporu výzkumu a vývoje alternativních zdrojů, tak nejsem proti. A až bude nějaký alternativní zdroj dostatečně vyvinutý, dokáže se na trhu prosadit a nebude potřebovat obezličky, kterých se mu dostává nyní a obezličky slouží pouze k plnění kapes jedinců, kteří více křičeli a dostali se dříve ke korýtku. Tommasel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1486 Registrován: 10-2008 Odesláno Sobota, 03. července 2010 - 23:47:38       Dusanh: Nevím odkud berete, že píšu, že zrovny vy něco chcete. Reaguji na poslední větu Arakaina #428 Ty radní z poloviny 19. století si nechte, ještě se vám budou hodit. Dostavět do stávající temelínské elektrárny další bloky, tak jak jsou v plánech těch stávajících, je velice nešťastný nápad nápad. 1) Je to postaveno na reaktorech vycházejících ze starého ruského typu. Tedy toho, který podle prostých fyzikálních zákonů směřuje k nekontrolovatelnému nárůstu energie a znefunkčnění záchranných zařízení, pokud se v reaktoru veličiny vymknou kontrole. V modernějších, "evropských" reaktorech podobný problém vede k samovolnému uhašení řetězové reakce. 2) Blok je příliš velký. Při jeho neplánovaném výpadku projde přenosová soustava značným stresem a musí se rychle zapnout rezervní elektrárny s rychlým náběhem. Tedy přečerpávací vodní (pokud je před energetickou špičkou a nejsou vyčerpané), plynové a uhelné. Velké reaktory tedy nutně udržují při životě značný výkon plynových a uhelných elektráren, přestože si mnoho lidí rádo představuje, že je nahradí. 3) Turbíny jsou příliš velké. Rozjet tak velké turbíny není maličkost a ubrzdit také - zvlášť když jde o neplánovaný děj. Navíc nechtějte vědět, co by se stalo, kdyby se takový prudce roztočený mnohatunový mírně radioaktivní kolos utrhl z čepů a vydal na mnohakilometrovou pouť krajinou. Snad mi někdo vysvětlí, proč to nerozdělili na několik málo (třeba 2) menší, bezpečnější a snáz ovladatelné turbíny. Stejně jako bod (2) to zavání socialistickým velikášstvím. 4) V místě temelínské elektrárny je dnes energie dost a dost. Kde chybí, to je úplně jince - severní Morava. Tam přenosová soustava sotva stíhá dodávat. O ztrátách ani nemluvě. 5) Dávat velké množství výkonu na jedno místo je hrosně nešikovné, je nutná diverzifikace. Pak stačí jedna vichřice v jednom místě, a velká část přenosové soustavy lehne. Jak jsme byli nepříliš dávno svědky u Prunéřova. Takže sorry, tohle já narozdíl od vás podporovat nebudu, rozhodně nejsem pro "dostavbu Temelína". Jestli se někde má stavět jaderka, a podle mě by rozhodně měla, tak by to mělo být úplně jinak. Jiný typ a na jiném místě. To co se teď děje je jistě způsob, jak minimalizovat vliv ekoaktivistů, ale jinak je to nesmysl. I výstavba jiné elektrárny v temelínském areálu by bylo velké plus, ale k tomu to, obávám se, nesměřuje. To by se muselo mnohem víc schvalovat, a tím by se poskytlo mnohem víc prostoru těm zeleným poděsům. Byl bych rád, kdyby mi někdo vyvrátil aspoň něco z toho co píšu. Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech Energetik Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.35.77 Odesláno Neděle, 04. července 2010 - 01:10:06       Dusanh: To co vy nazýváte vývojem solárních článků je jednoduché snížení nákladů přesunem drtivého množství výroby této technologie do Číny. Když jsem byl nedavno na prezentaci jedné velké FV elektrárny - Vepřek, tak zástupce investora přesně popsal jak to chodí. Investor dojede do číny, kde si objede několik fabrik na výrobu křemíku. Pak objede fabriky, které křemík dále zpracovávají a vyrobí solární panel. Z nich si vybere ty nejvýhodnější a nejkvalitnější. A teď hádanka pro Vás: Proč zrovna v Číně... Za tímto stojí celé to záhadné snížení ceny FV. Tím že v Číně nemusejí mít odsířené elektrárny, nemusí splňovat přísné evropské normy na všechny možné výpusti z elektráren, nemusí obchodovat s emisními povolenkami, lidé tam pracují (od horníků po lidi ve fabrikách na zpracování křemíku) za minimální mzdu, si mohou dovolit mít cenu el. energie tak nízko a snížit náklady tak, že výroba v EU je prostě nekonkurenceschopná. Naopak střídače, kterých se na FV elektrárnu o 30 MWp využije kolem 3200 musejí být prakticky výhradně z Německa. Pokud máte jiné neověřené a nespolehlivé technologie, tak Vám banka nedá úvěr. To že si někde FV vychvalujou ještě neznamená, že ta technologie bude přínosná. Jeden investor prohlásil: Já mám na to, abych zaplatil šíření těch informací v médiích, které já potřebuju. A v tom je ten zakopanej pes... Zdroje protitemelínských aktivistů jsou již také profláknuté. Výsledkem je, že se problém výroby FV přenusunul z ekologistické EU někam daleko. A tady se můžeme tvářit, jak ekologičtí jsme. Co oči nevidí, to srdce nebolí. Dostavbou Temelína získáme náhradu za několik velkých uhelek. Než bude Temelín dostavěn, tak bude zrušena elektrárna Mělník 3 (500 MW - 2015), Chvaletice (800 MW - 2015), Prunéřov 1 (440 MW). Dojde k výraznému útlumu těžby uhlí na severu Čech a dodávky ze sokolovska ustanou téměř úplně. Dnes SU a.s. intenzivně hledá, čím nahradí uhlí z vyuhlených lomů kolem Sokolova. Tommasel: Je vidět, že o jaderné energetice moc nevíte. 1) To co píšete je nesmysl. Koncepce použitá v Temelíně jsou reaktory tlakovodní VVER 1000. Na západě tomu říkají PWR. Tyto reaktory na celém světě dodávají asi 80% jaderné energie. Nejmodernější bloky, které dnes na trhu máme (AP1000 Westinghouse, EPR Areva, APWR Mitsubishi) jsou také tlakovodní, založené na stejném principu jako naše VVER. Výhodou těchto reaktorů je, že voda je chladivo a moderátor zároveň. Pokud ztratíme chladivo, tak se reakce zastaví. Energetik Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.35.77 Odesláno Neděle, 04. července 2010 - 01:10:42       Pokud praskne potrubí a vyteče chladivo, tak se reakce na základě fyzikálních zákonů sama zastaví. To že jsou dnešní reaktory modernější je dáno především vyšším využitím prvků tzv. pasivní bezpečnosti, ale reaktor pracuje stále na stejném principu. To co píšete jsou bohužel nesmysly. 2) Záložní výkon pro výpadek velkého bloku je nutné udržovat. To ano, ale tento výkon neslouží jen pro temelínské bloky. Slouží všem blokům s velkým výkonem. Rezervní výkon pro vykrývýní výpadků je úměrný výkonu největšího bloku v soustavě. Čím více se postaví velkých bloků stejného výkonu, tím se náklady na záložní výkon snadněji rozpouští, protože záložní výkon zůstává stejný. Nutno podotknout, že právě jaderné bloky pracují s využitím 85%. A to je důležité! U obnovitelných zdrojů jsou záložní výkony úměrné instalovanému výkonu, což je právě opačný příklad. Poslední výpadek temelínského bloku byl v listopadu 2008 a trval tři dny. Takže se toho uhlí moc nespálilo. Navíc při tomto neplánovaném výpadku bylo provedeno několik testů, které měly proběhnou při plánované dvoudenní odstávce, která měla být o měsíc později (ta byla pak zrušena). U obnovitelných zdrojů se mění výkony neustále, takže díky OZE se musí spalovat mnohem více paliva pro získání regulační energie. Srovnávat jaderku a OZE z hlediska využití záložního výkonu je obtížně porovnatelné. 3) Turbíny nejsou radioaktivní. Zjistěte si co to je jednookruhová a dvouokruhová elektrárna. Proč to nebylo rozděleno... Temelín byl projektován v době, kdy nebyla tak dokonalá regulace a řízení bloků. Je totiž jednodušší regulovat jedno turbosoustrojí, než synchronyzovaně regulovat dvě turbosoustrojí. Dukovany mají výkon z reaktoru rozdělen na dvě turbíny, ale jejich výkon je poloviční. Dále z hlediska výpadku to nemá vliv na záložní výkony, protože když dojde k poruše na primárním okruhu, tak se musí odstavit celý blok. Tak je jedno, zda to je či není rozdělené na dvě turbíny, protože záložní výkon musí být dimenzován na výpadek celku. V době, kdy byl Temelín projektován, tak se předpokládalo, že v Československu bude celková kapacita v přečerpávacích elektrárnách kolem 4500 MW. K tomu se nepřibližujeme ani z poloviny... 4) Ano, to máte pravdu. Jenže otevřít lokalitu Blahutovice pro jaderný zdroj je politicky a sociálně neprůchodné. Stejně tak lokalita Tetov u Pardubic. 5) Ano to je také pravda. Stejně tak pokud Vám hodně zafouká v polovině Evropy, tak budete mít tolik výkonu, že ho butete muset podle zákona vykoupit, ale už ho nebudete moct nikde prodat na trhu. Pokud ho prodáte někam daleko, tak se stejně ty ztráty v síti zvýší vzniklé paralelní a kruhové toky mohou snížit stabilitu sítě a snížit spolehlivost přenosu. Energetik Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.35.77 Odesláno Neděle, 04. července 2010 - 07:44:00       Malá nepřesnost: v bodu č. 3 jsem napsal, že výkon Dukovan je poloviční oproti Temelínu. Myšleno to bylo tak, že v Temelíně máme bloky 1000 MW a jeden blok v Dukovanech má výkon 440 MW s použitím dvou turbosoustrojí v jednom bloku. Temelín jako celek má bloky dva a Dukovany 4. Proto instalovaný výkon elektráren je téměř stejný. Cohwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 94.113.148.209 Odesláno Neděle, 04. července 2010 - 08:52:23       Na jaderné elektrárně Dukovany v posledních letech probíhají při velkých odstávkách modernizace, po kterých by se měl výkon bloků zvýšit až někam k 4 x 500 MW, tedy ekvivalent Temelína. Jinak, byl bych raději pro to, pokračovat v těžbě uhlí v severních Čechách a nezavírat uhelné elektrárny překotně. Mohlo by se nám to vymstít - příprava nového jaderného zdroje (dostavbou 2 bloků v Temelíně) je úkol na mnoho let. Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 94.113.148.209 Odesláno Neděle, 04. července 2010 - 08:55:56       Když se v severních Čechách zavřou hnědouhelné doly a uhlí pro zatím běžící uhelné elektrárny (či přímo elektřina?) se bude dovážet odněkud z Tramtárie, někdo se na tom asi obohatí více, než kdyby ty naše doly pokračovaly v těžbě. Asi si to někdo již takto spočítal. Vytrezvitel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 246 Registrován: 9-2002 Odesláno Neděle, 04. července 2010 - 09:31:49       ad 2) a 3) bych chtěl podotknout, že toto je v případě konvenčních zdrojů ošetřeno jak technologicky tak i ekonomicky. Takže pro velké výkony existují nasmlouvané dodávky kolik a především kdy. Pokud dodavateli vypadne výrobní blok, musí výkon obstarat ze svých záložních zdrojů popřípadě ho koupit u jiných hráčů na trhu. A protože za takovýto výkon musí zaplatit tržní cenu, rádi mu ho poskytnou. Z tohoto důvodu si mnohé větší podniky s teplárnou pořídili plynovou turbínu a ekonomickou bilanci si vylepšují dodávkami této drahé ad-hoc energie. Bohužel v případě OEZ tyhle tržní mechanismi nastaveny nejsou, a to že si dodávají kolik chtějí kdy chtějí musí regulovat ostatní výrobci na svoje náklady a ještě producentům zelené energie platit podstatně víc, než za kolik by dokázali zeleně dodanou energii vyrobit sami. Energetik: těch 440MW v Dukovanech platilo do doby nedávné. I tam se vyvíjí, modernizuje optimalizuje, takže dneska je to 460 a na třetím bloku už 500MW. Dále se snížila spotřeba paliva a prodkce odpadu, neb původní tříletý palivový cyklus je dnes již pětiletým. Energetik Neregistrovaný host Odeslán z: 89.102.118.174 Odesláno Neděle, 04. července 2010 - 14:00:32       Ano dnes je díky přelopatkování turbín na jednom bloku Dukovan zvýšen výkon na 500 MW/blok. Je to zatím jen na jednom. Důležité je podotknout, že soustavě ENTSO-E platí princip solidarity a princip neinetervence. Tyto principy znamenají, že v případě výpadku velkého bloku nám vypomáhají teoreticky všechny elektrárny připojené do té to soustavy a zařezené do primární regulace výkonu a frekvence. TAkže třeba i Němci, Rakušané. V prvních vteřinách nám poskytnou výkon v rámci tzv. primární regulace frekvence a výkonu. Tímto se udrží vyrovnaná bilance výkonů v celé soustavě - ukazatelem vyrovnanosti je právě frekvence. Kdy při ideálně vyrovanané bilanci je frekvence právě 50 Hz. Po uplynutí nějaké doby, která je přesně stanovena v Kodexu PS musí soustava, ve které k výpadku došlo nahradit odpojený výkon sama pomocí rychlestartujících záloh (sekundární regulační záloha a záloha dosažitelná do 10 a více minut) - plyn, přečerpávačky. Bloky zařazené do primární regulace výkonu a frekvence mají pro tuto službu zarezervováno myslím od 3 do 10 MW podle velikosti bloku a nasmlouvané hodnotě. Tento výkon je uvolněn během pár vteřin. Pro celou Evropu je primární regulační záloha o celkové výši 3000 MW. Je stanovena podle možnosti současného výpadku dvou velkých jaderných bloků (největší bloky ve Francii mají kolem 1500 MW). V ČR je do této regulace zapojeno několik bloků a pro ČR je stanoven podíl kolem 90 MW, který je určený podle roční výroby el. energie k poměru k výrobě v celé ENTSO-E (bývalé UCTE). Takže výpadek velkých bloků je ošetřen velmi dobře (ani současný výpadek dvou bloků ETE by neměl zapříčinit black out). Z tohoto hlediska si nemyslím, že hrozí nějaké velké problémy. Pro ČR by bylo vhodné, kdyby se naše a slovenská regulační soustava propojila v jeden celek. Pak by bylo možné na záložních výkonech ušetřit velké množství peněz. Protože na Slovnsku by bylo možné využívat vážskou kaskádu, Liptovskou Maru a další. Stejně tak Slovák by mohl využít Dalešic a nebo DS. U OZE je situace diametrálně odlišná. Tam budeme jen vědět s určinou pravděpodobností, že druhý den bude chybět výkon několik GW. A s vyregulováním nám nikdo nepomůže, pokud mu za to nezaplatíme. Dusanh Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1085 Registrován: 3-2004 Odesláno Pondělí, 05. července 2010 - 08:10:49       Ad Energetik - díky za cenné a v kostce podané informace. V této souvislosti by mě zajímalo, jak to teda mají třeba Němci ošetřené, že jim (resp. nám všem) větrníky nerozhodí celou síť. POkud jsou nějaká mezinárodně závazná pravidla, tak by tam mělo být ošetřeno i toto, ne? Co se týč "vývoje solárních článků". Tak tím jsem rozhodně nemyslel pouhý přesun výroby do levnějších destinací. Chtěl jsem tím říct, že každé odvětví prochází fází rozvoje, v rámci které se hledají různá řešení jak ekonomického, tak i technického charakteru. Viz. připravované solární články na bázi nanovláken, které mají vyšší účinnost při zatažené obloze než dnešní panely atd. Btw, podpora solární energie nesmyslně navýšenými výkupními cenami byla v Čechách poněkud nepochopitelně (vlastně bych měl napsat pochopitelně) "upravena" tak, aby se dotace vztahovaly i na velké systémy o výkonu v řádech MW. Správně to mělo být odstupňované tak, aby největší podporu dostávely malé domácí zdroje v řádu jednotek kW a se zvyšujícím se výkonem by podpora rapidně klesala. Jenomže takhle si na tom spousta lidí namastila kapsy a v důsledku to vede k různým dezinformačním kampaním ze strany ČEPSu, ČEZu (ktrerý sám staví několik velkých solárních elektráren!!) atd. Prostě typický český Kocourkov... Energetik Neregistrovaný host Odeslán z: 89.102.118.174 Odesláno Pondělí, 05. července 2010 - 20:55:55       Pane Dušane, Eurostat je odpovědí na to, jak je to udělané v Německu. Přesná data mají zpracovány pro rok 2008. Rok 2009 ještě nemají vypracovaný. Mimoto jsem o tom již psal v mém asi 1. příspěvku. Německo v roce 2008 vyrobilo celkově 637 TWh el. energie. Z toho 27 TWh bylo ve vodních, 40,6 TWh ve větrných, 148,5 TWh v jaderných a 76 TWh v plynových elektrárnách. V Německu bylo dále spotřebováno 1350 TJ plynu německými domácnostmi, 762,6 TJ bylo spotřebováno na výrobu el. energie a 108,6 TJ bylo spotřebováno ve výtopnách. V České republice bylo v roce 2008 vyrobeno 83,5 TWh el. energie. Z toho 2,3 TWh ve vodních, 0,245 TWh ve větrných, 26,5 TWh v jaderných a 2,9 TWh v plynových (část spotřebována pro stabilizaci hoření v uhelných kotlích). V domácnostech bylo spotřebováno 95,2 TJ plynu, v teplárnách 23,5 TJ a pro výrobu el. energie bylo spotřebováno 14,6 TJ. Předně se podívejte, kolik Německo vyrobí elektrické energie z plynu a vodních elektráren v poměru ku elektrárnám větrným. Jinými slovy poměr elektráren rychlestarujících a rychle výkon měnících ku elektrárnám neregulovatelným. To je celkem podstatné... Energetik Neregistrovaný host Odeslán z: 89.102.118.174 Odesláno Pondělí, 05. července 2010 - 20:56:23       Dále se podívejte, kolik bylo plynu spotřebováno domácnostmi a kolik bylo spotřebováno na výrobu el. energie. Pokud bychom se měli dostat na jejich úroveň, tak celková spotřeba plynu by v ČR musela stoupnout o nějakých cca 45 % oproti dnešku. A to by jistě znamenalo jeho zdražení. Ono to k tomu ale spěje, protože pokud tady budou postaveny tři paroplynové bloky o výkonu 830 MW, tak na tom budeme stejně. No a situace u nás: v současné době je v ES zablokována kapacita pro vyvedení výkonu z cca 8 GW z FV + VTE. Do konce letošního roku se pro ČR odhaduje výstavba FV o výkonu přesahující 2 GW plus něco větrníků to nám dělá nějakých 2,3 TWh. Pokud by nedošlo k zablokování vydávání dalších kladných stanovisek pro připojení a nedošlo by k redukci výkupních cen, tak by za další dva roky mohl být instalovaný výkon 5 GW. A to by nebylo možné nijak regulovat. Protože tento výkon vykoupit musíme, ale nikdo nám nezaručí, že na volném trhu ho budeme moct prodat. Proto musíme mít i dostatečnou kapacitu záloh... Na volném trhu už se i několikrát stalo, že v Německu bylo vyroveno tolik energie, že na burze měla elektrina zápornou hodnotu. Tedy ten kdo ji koupil ještě dostal zaplaceno. Z tohoto důvodu je další navyšování nergulovatelných zdrojů v naší ES nevhodné a blokace ze strany ČEPS a ČEZ je maximálně oprávněná. Jen přišla pozdě... Dále je nutné připomenout, že majitelé OZE jsou prvních pět let osvobozeny od platby daně z příjmu z této energie. Který jiný podnikatel nemusí platit daně a jeho výrobky se musí ze zákona vykoupit... Proto tak velký zájem! Tohle je levárna největšího kalibru... Dále můžeme psát o tom kolik to bude stát koncové spotřebitele. Odhad pro rok 2012 je 30 mld/rok. Pokud by nedošlo k omezení, tak v příštích 20 letech by za podporu OZE utratilo kolem 1 bilionu korun. Utratilo by se to za nákup německé a čínské technologie. Takže by to bylo ku prospěchu těchto států, ale snížila by se konkurenceschopnost našich firem pro vysoké náklady za energie. Tohle si uvědomil i Bursík a SZ. Tak navrhoval, aby se jako kompenzace firmám snížily odvody na sociálním a zdravotním pojištění za zaměstnance. To by naopak zase kompenzoval vyšším zdaněním výrobců energie z neobnovitelných zdrojů. To by zlikvidovalo spoustu výroben, kde se využívá velké množství energie a minimum lidí stroje obsluhuje - výroba železa, prodražilo by to i železniční a městskou dopravu a došlo by k odepsání technologií jako jsou tepelná čerpadla a elektromobily (řešení zelených by bylo - jak se dá očekávat - zavedení dalších dotací). BmbČ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3085 Registrován: 1-2007 Odesláno Úterý, 06. července 2010 - 23:17:58       Tommasel 1486: Mám otázku k bodu 3). Je tedy už rozhodnuto kolik turbin bude na případně dostavovaném Temelíně? Bylo několik variant... Dík. Edit. Po zkušenostech z provozu 1000 MW turbin na 1. a 2. bloku si nejsem jist, zdali by ČEZ zvolil opět tuto, byť samozřejmě modernější, variantu turbin, neboť obě současné turbiny jsou problematické pořád (viz letošní odstávka 2. bloku). (Příspěvek byl editován uživatelem BmbČ.) Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům! Energetik Neregistrovaný host Odeslán z: 89.102.118.174 Odesláno Středa, 07. července 2010 - 13:45:54       BmbČ: Takto velké turbíny jsou ve světě standardní. Největší turbíny jsou 1700 MW. Problém s těmi to stroji spočívá v tom, že tady máme turbíny konstruované na 3000 rpm (dvoupolový generátor). Ovšem všude jinde jsou stroje čtyřpolové s 1500 rpm. Další problém byl ve výrobě lopatek. Proto se jich několik zlomilo a bylo nutné na obou turbínách provést přelopatkování. To už má Škodovka nyní také zvládnuté. Soustrojí s čtyřpolovým turboalternátorem (tj 1500 rpm) má nevýhody v tom, že komponenty jsou větší a těžší oproti stroji dvoupolovému. Takže je na pořadu dne otázka, jak na staveniště takto velký stroj dostat. No a otázky zda dělit výkon reaktoru na dvě turbosoustrojí... Pokud máme turbosoustrojí dvě, tak je elektrárna složitější a vyžaduje to i přeprojektování celého řízení primáru - bude dodavatel ochoten toto udělat kvůli dvoum blokům?. Jeden velký stroj má vyšší účinnost než dva menší. Pokud by se zvolila varianta dělená, tak by bylo větší zapojení našeho průmyslu, protože například dva generátory 850 MW tady vyrobíme, ale nevyrobíme tady už generátor ani turbínu 1700 MW. Pokud by se jednalo o opravdu velký blok, tak využití dvou turbosoustrojí není ve světě až tak moc prověřené (např. elektrárna Sizewell B v UK, Dukovany s podstatně menším výkonem). Zkratový příspěvek do PS obou variant je téměř stejný. Dalším hlediskem pro posouzení může být například dynamická stabilita bloku v těchto dvou variantách. Nelze odhadnout - musí být doloženo simulací při poruchách. To znamená, že při přechodovém ději (například výpadku jednoho bloku, zkratu, výkonových oscilací mezi bloky) musí ostatní generátory udržet synchronní spolupráci se sítí. Konec konců právě příspěvky bloků ke zkratovému proudu do PS se zdá, že jsou rozhodující pro volbu velikosti bloků. Řešení jak je snížit je celá řada, ale každé řešení má i svá výrazná proti. BmbČ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3088 Registrován: 1-2007 Odesláno Středa, 07. července 2010 - 22:22:23       Díky za podrobný komentář. Necháme se tedy překvapit, jaká varianta bude na ETE vybrána. Jestli uvažovaných 2x1200 MWe, nebo dokonce 2x1700 MWe. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům! Energetik Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.35.77 Odesláno Sobota, 10. července 2010 - 22:20:28       Pane BmbČ, kterou z Vámi uvedených variant byste si vybral? BmbČ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3101 Registrován: 1-2007 Odesláno Neděle, 11. července 2010 - 00:01:57       To je otázka... Možná, že chlapi z "Nových zdrojů" mají už "jasno". Osobně bych zvolil tu variantu, která je světě nejvíc odzkoušena a "pasovala" by na Temelín. Není to jednoduché rozhodnutí...Ale spíš bych se přiklonil ke dvěma turbinám na blok, hlavně pro případ poruch způsobených lidským činitelem v sekundární části, ale i falešným zapůsobením ochran, což není za provozu až tak neobvyklé... Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům! Vytrezvitel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 248 Registrován: 9-2002 Odesláno Neděle, 11. července 2010 - 12:59:05       Co si mám představit pod výrazem "pasovala" by na Temelín? Mám pocit, že nové bloky budou využívat stávající infrastrkuturu Temelína, jako přípojení na rozvodnu, zdroj chladící a technologické vody, vlečka, silnice víceméně stejnou měrou, bez ohledu na dodavatele. Uvnitř budou zcela nezávislé na stávajících. Krom toho bych výbíral podle zcela jiných kriterií. Jedním z velmi důležitých by byla cena na instalovaný výkon, pak reference na % využitelnosti takové elny, množství a doba trvání neplánovaných odstávek, záruka dodavatele, garantovaný záruční a pozáruční servis dodavatelem, životnost, možnosti prodloužení životnosti, bezbečnost, atd. atd.... Jestli nejlepšího výsledku s ohledem na kritéria dosáhne dodavatel pomocí jedné a nebo dvou turbín bych už nechal na něm. BmbČ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3104 Registrován: 1-2007 Odesláno Neděle, 11. července 2010 - 14:57:01       Tím "pasovala na Temelín" jsem měl hlavně na mysli zapojení do ES s ohledem na spolupráci se stávajícími bloky při nenominálních stavech. Část současné technologie a infrastruktury lze samozřejmě využít, ale např. pro chladicí vodu při vyšší variantě výkonu by se přesto muselo natáhnout nové potrubí z Hněvkovic. Ke druhému odstavci. Na dodavatelích bych to až tak nenechával. Papír snese vše, zvlášť při vidině miliardových zakázek. Hlavní vizi musí mít ČEZ. Kdo platí, poroučí. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům! Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Středa, 13. října 2010 - 13:17:44       Temelín rozšířen hned tak nebude: http://ekonomika.ihned.cz/c1-47038450-cez-kvuli-krizi-odklada-dos tavbu-temelina-mozna-az-o-nekolik-let Možná nám ještě bude dobré uhlí, ležící pod Černicemi a Horním Jiřetínem... Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2183 Registrován: 9-2004 Odesláno Středa, 13. října 2010 - 14:03:34       ještě bude dobré uhlí, ležící pod Černicemi a Horním Jiřetínem O tom nepochybuju, je jen otázka, kdy to přijde. V této souvislosti se mi zdá dost pošetilá snaha odepsat tamní zásoby. Jako by to něco měnilo na faktu, že tam to uhlí leží. Na druhou stranu, z dlouhodobého hlediska asi není nejlepší to uhlí vytěžit hned nebo v blízké době, protože jednou jeho hodnota bude vyšší. Obyvatele postižených obcí chápu, mě by se to taky nelíbilo, kdyby mě někdo nutil stěhovat se, ale vždy jde o váhu jednotlivých protichůdných zájmů. modiat Neregistrovaný host Odeslán z: 82.150.166.18 Odesláno Středa, 13. října 2010 - 21:03:53       Ten článek je dobré břevno v oku. Hlavní a jediný důvod je krach nejaderné energetické politiky BRD a prodloužení provozu JE v BRD o dalších 20-25 let. Zdravím