Nevíte co jsem to vyfotil o víkendu v ukrajinském Lvově? Omlouvám se za kvalitu, jedná se o výřez z větší fotky a zajímavou značku jsem odhalil až doma. Vůbec netuším, kam značku zařadit. Napadá mě jen Litva v nějaké domácí úpravě? Moc díky za nápady. JD

Island
Island je ostrovček na tektonickom zlome, je skoro úplne izolovaný od okolného sveta a polovica jeho obyvateľov verí v škriatkov. Značky majú pohľadné a mala by ich vyrábať jedna firma z polotovarov Erutu. Výdaj funguje ako v čechách cez ORP. V roku 1990 zanikol starý systém kde značku vlastnil občan a prehadzoval ju na auto ktoré momentálne mal (Systém CH). Staré čierne značky sú stále v platnosti, ale pri prepise na nového majiteľa sa musia odovzdať. Mopedy, a skútre do 50ccm majú značky s modrým podkladom. Značky s červeným písmom majú komerčné vozidlá ktoré nemajú zaplatený odvod za auto na podnikanie. Po zaplatený tohto druhu dane, sa auto vráti pôvodná bielo.modrá značka ktoré má rovnaké znaky. Diamant vľavo sa používal aj pri značkách pre leteckú základňu v Keflavíku (pred tým sa používali značky J 04xxx a J 05xxx), taktiež sa diamant používal pri značkách pre stroje (so zeleným písmom). Niekedy okolo roku 2007 si veteránisti prišli na svoje a po vzore nórska si môžu nechať vyrobiť značku pre veterána v pôvodnej podobe spred roku 1990. Taktiež existujú značky na prianie a aj US formáty (Dosť áut je importovaných z Kanady). Dealerské značky sú červené s čiernym písmom a začínajú s písmenami RN. Dočasné značky, po vzore nórska, sú samolepky. Diplomatické sú na zelenom podklade a vyyjadrujú príslušnosť k ambasáde. Pred tým mali diplomati bežnú Reykjavíkcku sériu od 50000 a vyššie Teraz fotky



Dealerská značka zo showroomu Skoda Ísland, druhá je nový typ rozvrhnutia znakov PP PČČ ako tomu bolo pri komerčných autách, Mopedovka

Značka na prianie, Spomínaná nezaplatená komerčná a bežná značka od roku 1990, na nie bežnom Porsche

Isladná čiernota L=Rangárvallasýsla, R=Reykjavík
Nakoniec jeden import z bývalého "kolonizátora"

Knuudl: Taktiež existujú značky na prianie a aj US formáty (Dosť áut je importovaných z Kanady).

Taky Ford napriklad na Islande rovno ponuka Expedition, F150 ci F350.

Jeden zatoulaný Maňan v srdci Českého ráje:

Děkuji Martinovi I za poučení.
A nyní další dotazy k zajímavým obrázkům Voy 1346. Čí je ta diplomatická značka na prvním obrázku? Já bych to asi po dlouhém listování našel, ale takhle to bude rychlejší.
Na 6. obrázku mě překvapil ten znak (zřejmě kantonu Fribourg). Podle literatury PZ zemědělských vozidel znaky nemají, když jsem byl před lety ve Švýcarsku, tak jsem je též neviděl. Co k tomu lze říci?

K mému poslednímu příspěvku: Údaj o chybějícím znaku na traktorových PZ se zřejmě týká federálního, nikoliv kantonálního znaku, a asi si staré zážitky nepamatuji. Považujte ten dotaz za bezpředmětný.

ad Laik CD VD 187 07
Skutečná diplomatická to není - 07 je CERN,
rozebírali jsme to už v souvislosti se sanitkama...

Kamarat si zaobstaral na Malte priblizovadlo, tak len ilustracne pridavam foto, ako vyzera TP.

V príspevku https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3416873 Rul píše, citujem:

Abych měl Itálii kompletní, dokončím report o italském celostátním systému, který v roce 2015 logicky dominuje ve vozovém parku. Striktně se dodržuje formát AB 123CD s tím, že jsou vynechána písmena I, O, Q a U, aby se vyhnulo případným slovním spojením. V Itálii není problém potkat např. kombinace pp 000XD nebo pp 123SS, co však neuvidíte, tak kombinace pp 777NN nebo pp 999VV, tedy kombinace tří stejných čísel a dvou stejných písmen. Mám za to, že nejsou ani raženy, aby se zamezilo případnému kupčení na výdejnách, jako je tomu u nás. Na toto jsem se právě zaměřil hned při vjezdu do Itálie, protože už v roce 2013 jsem nic podobného v Terstu neviděl. Potkal jsem za ty dva týdny tisíce aut, mezi nimi i vozidla, která rozhodně nepatřila chudým lidem a na žádnou takovou hezkou značku jsem nikde nenarazil.

Vďaka Rul-ovi za skvelú analýzu Talianska, no dovolím si poopraviť, že to tak nie je. Vydávajú sa aj kombinácie ppXXXAA tj. 3 rovnaké číslice + 2 rovnaké písmená. Strávil som posledných 12 dní na Sardínii, najazdil som vyše 1200 km po východnej strane ostrova zhora od Palau až dole po Arbatax, pri pobreží aj vo vnútrozemí a mal som to šťastie vidieť niekoľko takýchto "zlatých" čísel - DP-666FF (starší Ford Escort), BS-000TT (Mercedes C sedan) dokonca aj 2 riadok ZA-333MM (starý Hyundai Galloper).
Uloviť ako fotodôkaz sa mi podarilo len jediné takéto auto - DL-111PP. Fotky vkladám v pôvodnom rozlíšení, bez úpravy

Edit: Tak predsa sa nepodarilo vložiť pôvodnú foto, pri uploade sa zmenšila

Ešte doplním pre zaujímavosť, že navyjššiu kombináciu zo série FA som videl s koncovkou RX, takže naozaj bude zachvíľu FB.

(Příspěvek byl editován uživatelem garazmajster.)

Garazmr (692):

Tak to smekám, měl jsi neuvěřitelné štěstí tohle vidět a vyfotit, opravdu jsem měl za to, že se prostě tyto kombinace záměrně vynechávají.

Pořád si říkám, v čem je tahle Švýcarská značka divná
Ale asi v ničem, krom toho že někdo (možná majitel) smazal mřížku platnosti..

..a zadní tabulka má malé písmo.. Což jsem viděl poprvé v životě


Nějak jsem žil v domnění, že CH exportky jsou prostě pětimístné.. Na jakém principu vlastně fungují, jsou duplicitní..? Nebo auto které jde na export o původní tabulky přijde a dostane tu stejnou číselnou kombinaci v exportním provedení..?

Obrázek z europlate dokumentuje první exportky s malou zadní tabulkou a 6 číslicemi z r.2014
Odstranění časové exportní nálepky může ošálit, ale zároveň připoutat nežádoucí pozornost
nad přebytečným edémkem...

Z ulic jakéhosi města:

2z5_0409 : Švajčiarske exportky majú bloky v hlavnej rade výdaja bielych. Napríklad kantón Valais momentálne od 610 001 ,Bern zhruba 16xxx-18xxx ,Neuchatel na 33xxx, Zürich na 30xxx a Vaud až na 900xxx alebo 930xxx (jedno je asi prekuk)

Existujú aj v prevedení pre motorky (tiež v základnej rade "typu 118") dokonca som videl aj zelenú poľnohospodársku značku VS 101 U.

Opäť jedna čierna poľská

Estónsko v Praze

foto od kamaráda

A zrovna tohohle jsem vídal poměrně často v Holešovicích, resp. v okolí ulic Milady Horákové a Letné. Naposled jsem ho zahlédl v srpnu na D1 při výjezdu z Prahy

Na výlet do Prahy přijeli školáci z Kalifornie

Obtěžoval jsem se druhý den za světla jít zachytit tu jedinečnou žluť, ale už byli pryč

Mě ty jejich školní kraksmičky vždycky fascinují...
prý jsou to ale nejbezpečnější minibusy světa..no nevim.

Ad Svycarske exportky. Platnost Svycarske exportky je v zasade jeden mesic. Dnes jsem si jednu vyzvedl a plati do konce rijna. Takze take zalezi, kdy si pro ni dojdete. Beznou znacku Vam jeden rok urady drzi v depositu a muzete ji pouzit na jine auto, ktere vlastnite, nebo budete vlastnit. Zajimave je, ze k exportni znacce Vam urad automaticky nauctuje pojisteni vozu ve vysi 190chf. Zadne diskuze, proste musite zaplatit a az pote Vam znacky daji. Pro toho koho to zajima vydava Zeneva dnes GE 799 3xx cili tu mame za chvili GE 800 000, ktera jde pry stejne do drazby. Pridavam foto i exportky, kterou jsem dnes dostal.

...Zajimave je, ze k exportni znacce Vam urad automaticky nauctuje pojisteni vozu ve vysi 190chf.
Zadne diskuze, proste musite zaplatit a az pote Vam znacky daji.

Co je na tom zajímavého? To mají vydávat exportky a doufat,
že si majitelé auta potom dobrovolně pojistí?

Jen me to prekvapilo, protoze jsem cekal, ze to nechaji na majiteli. A mimochodem prekvapilo me to take proto, ze moje pojistovna mi nasledne sdelila, ze me havarijni pojisteni a povinne ruceni se vztahuje i na exportni znacky. Tady staci jedno pojisteni a muzete stridat auta a porad platite jen jednou. Takze doufam, ze z nich tech 190chf dostanu zpet, v coz ve Svycarsku nedoufam...

ad Mlok
Bavíme se o švýcarské pojišťovně švýcarského daňového rezidenta a švýcarských registračních značkách?

Pánové, nemáte někdo po ruce vyobrazení japonské motoznačky? Mám pocit, že před chvílí jsem v Praze dvě viděl.

Pokud to nebyla Čína nebo Korea viz foto

pak určitě byla v Praze 30.7. jak mi hlásili kluci z Parkingu u Hradu.
A co se týče poslední soboty tak mi před nosem ujely 2 motorky malajské a mohlo to být ještě něco lepšího.V týdnu naprosto zasekaná Vrchlického (stačilo by si pro ně dojít pěšky)byla v 11 tak prázdná,že mi nepomohlo ani kolo.
Takže zapadají do součtu co jsem letos viděl a nezachytil,či mi bylo dodatečně sděleno:
arabská sanitka,Alandské ostrovy,2x Island,Irák,Čína camping a posledně ty 2 motorky s černou značkou.

Byly to značky jako je ta modrobílá vpravo, takže dokonce (jiho-)korejci? No to jsou věci .

Díky

Dívat se motorkám pod sukni už považuju za něco na hraně-někdy zvědavost zvítězí. A dobře jsem udělal ve II. podzemním patře jednoho luxusního hotelu, kam už se dostat je hodně obtížné.
To bylo překvápko: Izrael.

Cestovatelské motorky jsou trochu pražská specialita.

A dnes jsem měl den, večer skoro před domem toto:



Už jsem se zde na podobné kdysi ptal, ale zeptám se znova: co je to za značky?

McBain: Kanadske vojsko posobiace na uzemi Nemecka.

Jasně, to je ono. Díky.

McBaine- abys viděl,že ani já se neflákám-tak přisadím před 10ti minutama Arménie bus

JD je to vojenská Gruzie

Joel GBM -super! Já mám letos taky jeden a jsem za něj hodně rád. Velká rarita.

Jak už jste někteří možná viděli v Youngtimerech, dostal jsem se před pár dny do Bavorska a Solnohradska.

Samozřejmě jsem při tamním průzkumu měl na paměti Rulova slova o rychlém mizení rakouských bezproužkových značek i známou skutečnost, že v Německu jsou čím dál tím vzácnější klasické "DIN" značky.

Takže jsem si obou ohrožených druhů všímal a leccos i zdokumentoval s tím, že co se týče Rakouska, přímo v Salcburku mi bezproužkové "S" nijak vzácné nepřišlo (možná je to různé podle regionů, ale v Salcburku bych je spíš než k českému O53, jak psal Rul, přirovnal asi k O86 - jejich výskyt se ostatně taky liší podle regionů).

Ještě radši bych viděl nějaké "černé", ale zatímco loni ve Vídni se mi důsledným terénním průzkumem podařilo leccos nalovit, tentokrát už jsem si myslel, že nepotkám vůbec nic. Až pak jsem narazil na okraji města narazil nejprve na jeden přívěs, no a pak dokonce na "zahrádku Dr. Zimmera", což musí být opravdový espézetkový labužník - pár metrů od sebe měl u domu krásné Volvo s jen čtyřznakou černou značkou a vozík s postupkou:

Za pár dnů, 5.října to bude přesně rok co jsem opustil Nový Zéland. Strávil jsem tam s mou přítelkyní úžasných 13 měsíců zajímavého života. Dalších 6 týdnů jsme strávili v několika zemích východní Asie. O všem, co jsme zažili a viděli (hlavně ohledně značek) bych Vám nyní chtěl povyprávět
Minulý rok jsem tady dával reportáž o Taiwanu, což bych nazval jako 1.díl našeho cestování. Dále následoval Nový Zéland což bude druhý díl a pak budou následovat další díly, které bych si nechal jako překvapení. Logicky bych měl tedy začít Novým Zélandem, ale jelikož mám za těch 13 měsíců obrovské množství fotek, nepodařilo se mi zatím report o Novém Zélandu zpracovat. Proto nelogicky začnu až posledním dnem na Zélandu a přeskočím rovnou k 3.dílu, s tím že se k Zélandu posléze vrátím a pořádně se rozepíši. V každém díle vždy popíši stručně co jsme viděli a co procestovali a pak se rozepíši o poznávacích značkách a systému..

(Příspěvek byl editován uživatelem 2Z5 0409.)

Jak jsem již psal, 5.října 2014 jsme v dopoledních hodinách opustili Nový Zéland. Naše letadlo letělo do Melbourne v Austrálii, kde jsme měli několikahodinovou pauzu. Pak nás čekal zhruba 9 hodinový let směr sever. Pár minut před startem letadla jsme měli nějaké technické potíže, tak se start odložil o hodinu a my museli čekat, odlétali jsem až těsně před západem slunce. Bylo super vidět Melbourne za tmy, celé město krásně svítilo a na rovině na které se rozprostírá bylo vidět jak se ulice táhnou kamsi do dálek na všechny strany. Zbytek letu nad Austrálií byla nuda a musím říct že asi poslední dvě hodiny letu, jsem jaksi protrpěl..
Ve 4 hodiny ráno novozélandského času naše další dobrodružství začalo..

3.díl
Bali – Indonésie 1.část
Bali je první malý ostrov, táhnoucí se směrem na východ od ostrova Jáva. Bali má rozlohu asi jako zlínský kraj, na cestování ideální velikost. Je to jeden z nejvíce navštěvovaných ostrovů v Indonésii. A hlavní město Denpasar a jeho příměstská část Kuta je asi největší turistická bašta. Všude je spousta cestovatelů a hlavně obrovské množství Australanů. Kteří jezdí na Bali na dovolenou, ve stejném množství jako Češi do Chorvatska.

V Indonésii se platí rupií a to v šílených statisících. My měli rozpočet kolem 3 000 000 rupií na týden. Běžní obyvatelé berou cca 1 500 000 – 2 000 000 rupií na měsíc. Ani nevím, jaký je vlastně kurz na koruny. My platili novozélandským dolarem a tam byl přepočet cca 1 NZD/10 000 IDR, což se skvěle počítalo. 6 dolarů je cca česká stovka, takže když se teď dívám na kurz, tak 1,75 CZK je 1000 rupií. Jsem ani nevěděl.
Indonésie je dle wikipedie 117. země v pořadí na světě v kvalitě života. Spousta obyvatel Bali nikdy neopustila, nikdy nebyli nikde jinde ve svojí zemi. I když jsou podle nás Evropanů docela chudí, přijde mi, že na jejich přístupu k životu to není znát. Spousta lidí se jen tak usmívala na ulici, žádný stres, pohoda klídek. Spousta lidí se taky přes den jen tak povalovala, moc jsem nechápal, že nejsou v práci..
Co ještě musím u Bali zmínit, mají tam nádherné holky. Řekl bych, že 8 z 10 holek bylo fakt pěkných. Černovlasé, s černými oči a většinou vysmáté, co si víc člověk mohl přát..
Také místní jídlo a kafe je moc dobré, vše ideálně dochucené a člověk si pochutná moc dobře za malé peníze.

Naše letadlo doletělo do Denpasaru, hlavního města ostrova Bali. Vystoupili jsme z příletové haly a první co nás udeřilo, bylo horko a těžký vzduch. Další co nás udeřilo, bylo obrovské množství taxikářů, kteří se o nás rvali jak slepice o zrní. My se chtěli v hale na letišti v klidu vyfotit a zorientovat, ale dotěrní taxikáři nás nechtěli nechat na pokoji. Fakt síla. Prokličkovali jsme ven na parkoviště a zástup taxikářů za námi. Ani vteřina klidu!
Byli jsme docela unavení, protože pro nás bylo skrz časový posun 5 hodin ráno a ještě jsme nespali. Na Bali byla půlnoc. Pustil jsem se teda do smlouvání s taxikáři, ať se co nejrychleji dostaneme na hotel. Bylo nám doporučeno, že za taxík máme dát maximálně 100 000 rupií. Taxikáři nechtěli jít za žádnou cenu pod 150 tisíc.. Nakonec jsme to ukecali na 120 tisíc a konečně jeli na hotel.
Druhý den ráno když jsme se vzbudili a trochu rozhlídli po okolí jsem si jaksi nemohl zvyknout kde jsem. Tak moc jsem se na Asii těšil, ale jaksi mě pohodlí a upravenost Zélandu tak zhýčkala, že mi špína, chaos a smrad lezl na nervy. Hned v prvním obchodě jsem koupil předražené sandály, ani se neptejte kolik jsem za ně dal..
V Indonésii je zvykem smlouvat a není nic zvláštního že prodávající přestřelí cenu i desetinásobně.. Naivní běloch si pak po usmlouvání na polovinu myslí, jak výhodný obchod udělal. Já usmlouval sandály ze 400 000 rupií na 150 tisíc.. I když ve skutečnosti měli stát 20 000.. Ano, opravdu pouhých 20 tisíc! Ale díky tomuhle, se ze mě po pár dnech stal opravdu profesionální smlouvač a hlavně totální lhář, jen tak si člověk mohl koupit věci za normální ceny.

První tři dny jsme strávili v místní části Kuta, což bylo u moře. Užili jsme si moře a sžívali se s okolím a s tím celkovým chaosem. 3. den jsme začali plnit náš plán, který jsme pro Bali vypracovali. Půjčili jsme si na 18 dní skůtr s poznávací značkou DK 3817 FI

Opět, dojednání ceny bylo asi na hodinu, podařilo se nám z milionu rupií stáhnout cenu na 650 tisíc, což se později ukázalo jako normální cena. Hned ten den jsme projeli skůtr po Kutě, šílenost. Já řídil a Peťa seděla za mnou jako spolujezdec. Projeli jsme pár ulici, já špatně odbočil a ulice nás dovedla na hlavní 6ti proudou silnici vedoucí skrz Kutu, šílenej provoz a já nemohl zpět. Okolo kamiony, mezitím skútry a do toho osobáky které co chvíli troubí, držel jsem řídítka co to šlo a jen koukal před sebe. To co si dovolí řidiči skůtrů na místních silnicích je fakt šílené. Neplatí žádná pravidla, přednost má ten co je před vámi, to je vše. Pokud se tedy někdo ve vedlejším pruhu rozhodl, že vjede do mého pruhu a byl mírně přede mnou, já ho musel pustit. I když jsem tomuto pravidlu nechtěl věřit, fakt to fungovalo, čímž mi postupně ten chaos přišel o trochu míň chaotický. Já první dny používal zrcátka, což byla blbost, jen mě to stresovalo vidět co se za mnou děje. Takže další dny jsem jezdil bez zrcátek a řadil jsem se tak jako ostatní. Musím říct, že na ten chaos se fakt rychle zvyká. V Indonésii se jezdí vlevo, což mi tou dobou naštěstí nedělalo žádné potíže, po zkušenostech s řízením na Zélandu.

Takový běžný provoz v Kutě Skůtry jsou opravdu všude.. Když potřebujete natankovat, stavíte se na benzínce kde se dá koupit benzín.. Ano, ten stojánek s láhvemi je opravdu typická benzínka na Bali

Na skůtrech jezdí všichni, jak holky, tak celé rodinky.. Na skůtru se taky dá převezt spousta věcí, někdy jsem až nevěřil co všechno..

Taky mě fascinovalo, co všechno vozí místní náklaďáky a dodávky.. O nějaké bezpečnosti provozu se moc nedá mluvit..




Další dny jsem už jeli podle plánu. Podařilo se nám u jedné známé nechat naše kufry, takže jsme jen sbalili naše dvě krosny s oblečením na 14 dní a vyrazili na cesty. Plán byl objet polovinu Bali, po jížní straně se dostat na východ a severní stranou a středem ostrova zase zpět do Kuty.
Z Kuty jsme vyrazili (světle modrá linka) po okruhu kolem Denpasaru, opět šílený provoz. Po cestě jsme navštívili nějaké zajímavosti. Já konečně okusil i jízdu mimo hlavní město a mimo extra vytížené komunikace. Řekl bych, že skrz úzké silnice, velký provoz skůtrů a pomalé na kopec naložené nákladní auta je celková rychlost provozu kolem 50 km/h a to i mimo města.

Silnice a odbočky jsou dost špatně značené, takže orientace byla dost obtížná, ale povedlo se nám navštívit co jsme chtěli. Na večer jsme dorazili do města Klungkung, což nebylo v plánu, ale nikde nebylo pořádné město kde najít ubytko. Tohle město mě totálně okouzlilo, konečně opravdová Indonésie. Nikde jediný běloch, později jsme se dozvěděli, že turisti tam jezdí jen na otočku busem na místní klášter. Město bylo šedé a špinavé, všude prach, na ulicích spousta lidí, sem tam procházející pes. Úžasné. Děsně mě fascinovala ta celková neupravenost. Nemohl jsem se toho co okolo mě je nabažit..
Nějací kluci nás dovedli k místnímu hotelu a my jako jediní hosté tu noc, tam přespali. Večer jsme navštívili trhy, opět úžasně, lidi na nás byli moc milí a kdo uměl anglicky se nás ptal jak se máme atd. Úžasná atmosféra.
Další den jsme pokračovali do středu ostrova na kláštěr Besakih, po cestě jsme potkávali vesnice, které byli opět celé krásně neupravené. Mezi vesnicemi byla rýžová pole, typická pro Indonésii. Klášter Besakih byl moc hezký, jen co mě naštvalo, že díky tomu že jsme běloši nás místní správci chtěli stáhnout finančně z kůže. Začínal mi lézt krkem ten „turistický byznys“, kdy jsou místní lidé schopní obrat turistu o poslední rupii. Peťa, i když je žena, se s třemi správci dohádala až málem do krve, kdy jednomu úplně zrudly oči vztekem.. Místní ženy si tohle asi nedovolují k mužům.
Ten den jsme dojeli do přístavního města Padang bai, kde jsme měli na několik dnů hostel. Za celý den jsme ujeli asi 100 km, já byl fyzicky úplně na dně, řídit na Indonéských silnících je opravdu náročné. Řidiči neustále dělají nepředvídatelné manévry, takže místo abych se po cestě kochal okolím, neustále jsem sledoval co se děje přede mnou. Nebylo vyjímkou, že místní na skůtru jezdí i v protisměru, odbočují bez ukázání, předjíždí z leva a různé jiné šílenosti..

(Příspěvek byl editován uživatelem 2Z5 0409.)

Mestěčko Padang bai mě opět okouzlilo. Ve městě byl přístav, kde pendlovaly trajekty na sousední ostrov Lombok. Denně ve městě stálo několik desítek kamionů čekajících na trajekt. Já chodil každý den kontrolovat situaci v přístavu, děsně mě bavilo sledovat jak se v Indonésii přepravuje zboží. O kamionech jsem psal 11. a 12.ledna
Na youtube mám z přístavu i video, když se kamiony řadili před nájezdem na trajekt

V městečku jsme strávili několik dnů, hlavně válením se u moře. Pak jsme jeli na Gili ostrůvky, které byly v těsné blízkosti ostrova Lombok. Úžasné místo, od pohledu ráj.




Na ostrově nebylo jediné auto, skrz velikost ostrova byly povolené pouze kola, nebo povozy tažené osly. Kola byla všude.
Z pláže byl úžasný pohled na moře, na sousední Gili ostrůvek a pak hlavně na Lombok, kde byly vysoké hory a většinou tmavé dešťové mraky. Z naší pláže bylo zajímavé sledovat, jak na sousedním ostrově třeba prší nebo hřmí a my se slunili na sluníčku.
Gili ostrůvky vypadaly opravdu jako ráj, pokud člověk koukal na pláže a na moře. Podívat se směrem do vnitrozemí ale znamenalo, vidět tu skutečnost jak si Indonésie opravdu váží své krásné přírody. Odpadky nás doprovázely skoro po celou dobu pobytu na Bali. Odpadky ležely opravdu všude

Po návratu z Gili ostrůvku jsme pokračovali dál na východ do městečka Amed. Po cestě jsme opět navštívili pár zajímavostí a ve městě zůstali pár dnů. Dál po severním pobřeží jsme se nevydali a změnili plán. Cestování na skůtru bylo opravdu náročné, pro mě skrz řízení a pro Peťu skrz její zadek, kdy dlouhé sezení na skutrů nebylo příjemné. Takže plán jsme změnili, že se po stejné cestě vrátíme zpět směrem k Denpasaru a na pár dnů zakotvíme ve městě Ubud. Cesta z Amedu do Ubudu (tmavě modrá linka) byla dost náročná. Po cestě nás k naší smůle zastavila místní policie.. A další příhoda z místních poměrů byla na světě.
Já měl propadlý mezinárodní řidičák a můj CZ řidičák policajta vůbec nezajímal, takže pokuta 500 000 rupií. Po krátkém dohadování z policajta vylezlo, že když mu dáme 300 tisíc na ruku, že můžeme jet.. Během vteřiny strčil prachy do kapsy a nechal nás jet. Myslím že to pro něj byl kšeft snů, když bere 2 miliony rupií měsíčně..

Pár dnů jsme strávili v Ubudu a na poslední 4 dny jsme se přesunuli dolů na úplný jih Bali do Balangang beach. Vrátili jsme skůtr, vyzvedli naše věci a 26.října 2014 jsme opustili Bali, strávili jsme tam 21 pěkných a divokých dnů

2Z5 0409:
Krásné fotky i povídání

2Z5 0409 Nádhera! Díky Už se moc těším na další díly

Míra: Moc pěkný, no a ty balijské děvčata na skůtrech..

Bali - Indonésie 2.část - poznávací značky

V první chvíli se mi jejich značky ani trochu nelíbili Bylo to hned první večer na Bali, první značky co jsem viděl byly taxikářské.. Provedení strašné, spousta značek vypadala, jako by si je majitelé vyráběli sami. No hrůza říkal jsem si, tyhle značky se mi líbit nebudou..!


Hned druhý den jsem si stáhl mapku Indonésie, kde byly všechny kódy všech oblastí. V tu chvíli jsem jejich systému totálně propadl.. Po roce sledování zélandských anonymních celostátních značek, byli pro mě regionální značky úplná bomba. O zábavu na celou dobu bylo postaráno. Já se dokonce naučil spoustu kódu nazpaměť, věděl jsem, ze které části Indonésie různé kódy jsou. Lov na ty nejzajímavější začal..

Přímo Bali mělo přidělený kód DK. Sousední Jáva používá většinou jednopísmenné kódy, nebo dvojpísmenné kódy začínající na Áčko. Jakarta má Béčko. Největší ostrov Sumatra používá dvojpísmenné kódy s Béčkem, Borneo s Káčkem atd. Pro mě krásný jednoduchý systém, fakt jsem se do něj zamiloval
Já se zaměřil na analýzu domovského kódu a pak na sledování cizích kódu. Přijde mi, že každá oblast Indonésie vydává čísla trochu jinak..

Balinézská analýza vypadála takto:
Černý podklad a bílé písmo je pro auta a skůtry. Auta používají v číselné řadě rozmezí 1-1999 a 9001-9999 a zbytek čísel je pro motorky. Některé jiné oblasti vydávají černé pz pro auta i na číslech 8xxx. Výdej značek nemá žádnou logickou posloupnost a vydávají se asi náhodné kombinace, s tím že majitel si značky nechá vyrobit. Na ukázku čtyři různé provedení pz, mě se líbí nejvíce ta první pz, protože mi připomíná francouzské pz, navíc je i vzhledově nejvíce vydařená..


Skůtry jsou na tom stejně, co skůtr to jiné provedení značky.. Tady náš skutr s ostatními kamarády..


Na ukázku přihazuji více fotek běžných pz.. Čísla se drží v přesně daných rozmezích, ale v písmenných sériích žádný systém prostě není..

Evropská auta, nebo auta dražších značek jsou na místních silnicích výjímkou.. Dominují asijská auta s malým obsahem motoru, hlavně značka Suzuki..

Óčko je na indonéských značkách přeškrtnuté a naopak nula je standartní oválek..
Sem tam bylo na značkách i jedno jediné sériové písmeno a dokonce jsem 1x viděl i žádné..


Pokud je na běžných pz registrovaná dodávka s korbou, nebo úložným prostorem, má vždy číslo 9xxx.

Žlutý podklad s černým písmem je pro nákladní auta a taxi. S tím že náklaďáky mají čísla vždy od cca 9001-9999, vyjímečně 1000-1999 a taxíky 1-999. Některé oblasti Indonésie používají i čísla 8xxx nebo dokonce 7xxx pro nákladní auta. Sem tam mají nákladní auta i černou značku, což jsem moc nepochopil proč to tak je.
Nákladní pz jsou kvalitativně daleko zdařilejší než černé pz, hlavně asi tím že se používají zhruba 2 hlavní typy pz s úzkým a širokým fontem, potkat jiné provedení bylo výjimkou..
Ale né každá pz se povedla

Různých dodávek pro převoz lidí jezdilo po Bali dost, i když hodně lidí také cestovalo na korbách nákladních aut..

Výjimečně zdařilá pz s netradičním fontem pro taxi..


Přípojná vozidla své značky pravděpodobně nemají a používají značky tažných vozidel. Bohužel nemám pro to moc důkazů, protože vozíky, nebo přívěsy a návěsy na Bali nebyly.
Výjimkou byl jen tento návěs z Jakarty stojící v Padang Bai v přístavu..


Z dalších běžně jezdících kombinací je bíla na červené, což používají úřady a vláda na svá auta. Musím říct, že těchto pz jsem potkal dost..


A obrácená verze červená na bílé, určená pro auta bez registrace nebo majitele.. Asi náš typ 400, nebo běžná manipulačka


Ze standartních pz je to vše..

Policie a armáda používá úplně jiné provedení značek..


Někdy mají své vlastní pz i povozy.. První fotka je přímo z Kuty a druhá z ostrova Gili..



I když Indonésie oficiálně nepoužívá značky na přání, na ulicích byly pěkné kombinace docela vidět


Někdo měl i nápadité kombinace.. Což mi ale přišlo až trochu ujeté.. Udělat z kombinace DK 411LY kombinaci FOR LILY, nebo z DK 1314CK slovo BLACK.. Poslední kombinaci s obrácenou jedničkou jsem moc nepochopil, že by to měl znamenat M3?


Jak nazvat tyhle poslední obrázky nevím.. Jestli šlo o záměr, nebo výrobci ujela ruka, či mu chybělo to ideální číslo které potřeboval..

Rád bych ještě dokopl zbytek fotek co mám z Bali nachystané, ale už nějak nemám sílu to sem nasázet.. Tak to nechám na neděli..
Rozeberu ostatní oblasti Indonésie, ty nejčastější kódy co na Bali šly potkat, s tím že se mi podařilo odchytit i nějaké vzdálenější oblasti..

Jsem rád že se reportáže líbí.. Ještě z daleka nejsme u konce..

Zdeny: a ty balijské děvčata na skůtrech..

Místní holky byly nádherné

Ad 2z5_0409 (4316):
To M3 znamená MEGA

Vážení kolegové. Klub sběratelů SPZ z PL pořádá dne 7.11. mezinárodní sraz. Pokud někdo máte zájem, koná se od 8h ve Wadowicích, v Centru kultury, ulice Teatralna 1. Pokud mi to vyjde časově, určitě pojedu. Dejte vědět, kdo by měl zájem.

včera ve Vizovicích...

Norský diplomat?

jen nevím proč má platnost do roku 2012.. někdo prosím nějaké info?

Rakouská z nového okresu:

JohnyTDI: Norský diplomat? jen nevím proč má platnost do roku 2012.. někdo prosím nějaké info?

Český (77) diplomat v Norsku. Norsko od dubna 2012 přestalo používat validační známky na tabulkách poznávacích značek. Nové se nevylepují a staré by měly být odstraněny, ale v mnoha případech na autech zůstávají.

Martin_l: díky moc za vysvětlení a doplňující info!

Nová Ukrajina

Dnes tady mám poslední část z mého reportu.. Poznávací značky z jiných částí Indonésie které jsem na Bali potkal..

Musím říct, že lov na ostatní provincie mě děsně bavil..
Když si člověk uvědomí jak je Indonésie rozlehlá, na kolika ostrovech se rozkládá a jak zdlouhavé musí být přeplavit z některých ostrovů na trajektu, tak je fakt úžasné sledovat odkud některá auta opravdu přijela..

Díky všem těm to faktům, také díky podnebí, přátelským lidem a celkové atmosféře té země, jsem si Indonésii opravdu zamiloval.. Musím taky říct, že jsem na Bali dost často myslel.. Prvního půl roku po návratu do ČR nebylo asi dne, kdybych si nevzpomněl na některé chvíle co jsme tam zažili.. Fakt mě ta země okouzlila

A teď již ke značkám..
Přihodím pro lepší představivost opět mapku indonéských kódů..

Nevím podle jakého systému byly kódy přiděleny, ale podle názvů provincií nejsou.. Proto dodnes nevím jak se které provincie jmenují, pouze zhruba vím kde který kód leží..

U černých značek pro osobní auta samozřejmě nejvíce dominovaly kódy z Jávy v čele s hlavním městem Jakartou. Jáva je nejlidnatější ostrov světa a určitě i tahoun místní ekonomiky, spousta firemních aut co jsem na Bali potkal měla právě značku z Jávy. Taky díky ekonomické vyspělosti si obyvatelé Jávy můžou dovolit cestovat. Naopak potka běžné černé poznávací značky z východních ostrovů (Lombok, Sumbawa, Sumba, Florés a Timor) se mi nepovedlo. Tyto ostrovy patří mezi ty chudší části Indonésie a tak je asi opravdu zázrak potkat jejich poznávací značky mimo jejích domovinu.

Značky z Jávy jdou poznat jednoduše, většina regionů má jednopísmenný kód, nebo dvojpísmenný s áčkem na začátku.
Jakarta jako první provincie začala používat od roku 2008 tři sériová písmena, např. B 1234 ABC, myslím že původní pz s dvěma sériovými písmeny jsem ani nepotkal..

B + AB..


Ostatní jávské provincie..
Auto s eFkem na značce, stálo v Padang bai v přístavu čekající na trajekt na Lombok.. Docela by mě zajímalo kam až jelo..

Moc se mi líbila provincie s Káčkem, viděl jsem jí pouze jednou..

Provincie Pé, byla díky své blízkosti z Bali vidět asi nejvíc..



Z dvojpísmenných jávských mám pouze tyhle dvě, i když potkal jsem jich určitě více..




Skůtry jsem na Bali potkal pouze z jávskými pz:
Hned první pz je pro kolegu 3260

Opět různá provedení pz.. Provincie Dé s pěkným číslem..

Provincie eN v obležení místních skůtrů..


Z černých pz jsem si na úplný konec připravil ty největší špeky, ty které mě nejvíce potěšili
BG je z jiho-východní strany Sumátry.. Myslím že to byla jediná pz kterou jsem potkal, přitom Sumatra není až tak daleko z Bali, navíc si myslím že Sumátra nebude chudá část Indonésie.. Těžko říct, proč nebyly víc vidět..


KB je z Bornea, moc mě značka právě z tohodle ostrova potěšila Provincie Západní Kalimantan..

Borneo je jedno z mála míst, kde se můžou mísit domácí značky i se značkami z jiných zemí.. Na Borneu teda černé značky Indonésie, Malajsie a ještě i Bruneje, což může být dost zajímavé..

Další bomba, pro mě z dost neznámého ostrova..
DD je z jihu Sulawesi.. Fotka je mázlá, protože jsem značku napřed považoval za nějakou z Jávy a nevěnoval jí moc pozornosti..

A asi největší bomba je DS z Papui.. Což je z Bali fakt už docela dálka a myslím že je to i nejhůř dostupná provincie..


V další části proberu žluté nákladní značky

U žlutých značek byla situace mírně odlišná než u černých
U malých náklaďáků byly vidět pouze domovské pz.. Ale u těch velkých, které pendlovaly mezi různými ostrovy, tam to byla jiná exotika..
A právě proto jsem si zrovna přístavní město Padang bai tak oblíbil. Fakt mě neuvěřitelně bavilo sledovat každý den ty zástupy kamionů s různými provinciemi z různých částí Indonésie, jak přístavu čekaly na trajekt.. Prostě úžasné sledovat místní přepravu zboží

Jak byla u černých pz vidět Jakarta, tak naopak náklaďáky neměly tuhle pz vůbec, nevím proč.. Možná "jakarťáci" na východ nejezdí..
Jedinou Jakartu na fotce mám tuhle a to ještě černou..


Překvapivě, ostatní jednopísmenné jávské kombinace byly vidět v dost velkém množství..

ELkový kamion s přívěsem, přívěs má značku tažného vozidla..


Provincii Té jsem na černých pz vůbec neviděl, u žlutých byla tahle jediná..


Z dvojpísmenných jávských..


Všimněte si, jak většina provincií na Jávě používá série Ux..

Největší exotika ze západní strany byla tahle Sumátra..
BL je Aceh, nejzápadnější provincie Sumátry.. Myslím že to měl dost daleko, než přejel celou Sumátru - trajekt - potom celou zalidněnou Jávu - trajekt - potom Bali s jeho úzkými cestami a v přístavu čekal na trajekt aby se dostal na Lombok..



Jak jsem říkal že u černých pz nebyly východní ostrovy vůbec vidět, tak u náklaďáků byla situace úplně obrácená..
DR je Lombok, první ostrov trajektem z Bali..
Značek DR bylo v přístavu dost velké množství, myslím že jezdí na Jávu pro zboží a pendlují stále dokola..

Opět černé pz na kamionech..


Další exotika která byla dost vidět a pro mě asi nejoblíbenější kód..
EA je Sumbawa.. Další ostrov za Lombokem.. Myslím, že tyhle kamiony jsou na tom stejně, neustále pendlují na Jávu pro zboží..


Stále jsem věřil že ještě zahlédnu kód EB z ostrova Florés, který je hned za Lombokem.. Ale bohužel, z východu je to vše. ED - Sumba, nebo dokonce DH - východní Timor jsem také neviděl ani na kamionech..
Docela by mě zajímalo jak se tam dopravuje zboží, jestli už na lodích..

Zahraniční pz nebyly v Indonésii vůbec vidět, za celou dobu jsem nepotkal ani jednu. Je fakt, že zrovna Bali je dost vzdálené od sousedních zemí..
Myslím že je to k této zemi vše. Snad se vám fotky a čtení k této úžasné zemi líbilo..
Pokud mě ještě něco trkne, tak doplním..
Nebo, pokud by jste měli otázky, tak rád zodpovím..


Poslední den na Bali jsem zaplatili hotel, myslím že něco kolem 4 miliónů rupií.. Naši přátele, co byli na tom místě 3 týdny platili něco kolem dvaceti milionů za účet..
Taxikem jsem se dostali na letiště, dali si poslední jídlo a kolem poledne naše letadlo odstartovalo směr severo-západ do.. A to si už nechám jako překvapení na příště..

Kapitán: Nová Ukrajina
Bomba
Je fakt, že nyní jejich značky vypadají více "evropsky"..

Ad 2z5_0409 (4320):
" ... nebo dokonce DH - východní Timor jsem také neviděl ani na kamionech... "
Možno preto si ich nevidel, lebo Východný Timor je už samostatný (2002), oddelil sa od Indonézie referendom (1999), ktorá ho násilne anektovala (1975).

Dolní mez intervalu z Belgie:

Ad Mardob 543

Vojenská Gruzie to podle mě určitě nebude. Shodou okolností jsem v Gruzii byl o týden později a pár vojenských viděl a ten zelený proužek vlevo je na nich docela dost patrný. Každopádně koukám, že je to docela oříšek, škoda té nízké kvality.

Pro ilustraci přikládám několik fotek aktuálního stavu značek v Gruzii, třeba to někoho zaujme:

standardní výdej - starý typ




nový typ


jde i značka na přání

a ještě něco z těch ostatních:

vnitřní tranzit


diplomaté


pozorovatel


vojenská (špatná kvalita)


a opět jedna hádanka na konec - tváří se jako diplomatická, ale nesedí barva - nevíte, co by to mohlo označovat?

033 D 01
Toto barevné provedení v kódu diplomatické PZ je pozorováno už delší čas

přičemž kódy zastupitelství 026 a 033 nejsou mezi pozorovanými...
Diplomatický protokol se o bílošedé variantě vůbec nezmiňuje:
Registration of motor vehicles owned by foreign diplomatic missions, consular posts and official representations of international organisations is carried out the Service Agency (LEPL) of the Ministry of Internal Affairs of Georgia.
Number plate categories:
a) Number plates with white letters CMD on the dark red background are issued for registration or temporary registration of motor vehicles owned by heads of diplomatic missions, accredited in Georgia;
b) Number plates with white letters D on the dark red background are issued for registration or temporary registration of motor vehicles owned by members of diplomatic staff of diplomatic missions, international organisations;
c) Number plates with white letters AS on the green background are issued for registration or temporary registration of motor vehicles owned by administrative-technical and service staff of diplomatic missions, international organisations and consular posts;
d) Number plates with white writing “CC” on the dark red background are issued for registration or temporary registration of motor vehicles owned by consul general and members of consular posts;
c) Honorary Consulates are issued a special vehicle sticker with letters HC indicating the status of the driver.

Novinka z maďarska ,zavádzajú zelené značky pre elektromobily ,viac tu odporúčam dať si preklad do angličtiny

Plate
Už jsem o tom četl asi před měsícem někde. Ta barva je celkem zajímavá a mě se to vizuálně líbí.

Mimochodem v tom textu je v kostce psáno asi tolik, že první kus byl vydán a auto namontován 5.10. Dané značky budou stát stejně 8500 forintů jako značky klasické a že v plánu je do roku 2020 mít asi 1,5% vozového parku z podobných elektrických vozidel. Prý se zatím neví, zda užití těchto značek s sebou přinese i nějaká zvýhodnění pro majitele podobných aut (například jízdu v autobusovém pruhu a pod.).
Ještě tam psali na konci článku o tom, že si tzv. e-auta ukrajují vždy větší a větší část trhu s automobily a podobný kecy.

Jedna francouzská SIV z počátku systému, dneska v Poděbradech: