Diskuse » Železnice » Vlečky, vlečkové systémy, důlní dráhy » Archiv diskuse Vlečky, vlečkové systémy, důlní ... do 11. 6. 2024 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Vlečky, vlečkové systémy, důlní ... do 11. 6. 2024dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3115 Registrován: 9-2009 |
J.M.: Po skončení výroby el. energie z uhlí se bude muset el. energie dovážet. Už v roce 2019 jsme věděli, že vzhledem k plánovanému uzavření jaderných elektráren v Německu (bez náhrady) v roce 2021 se ceny vyrobené el. energie výrazně zvýší (vznikl nedostatek vyrobené el. energie na trhu). V ČR v roce 2022 podíl uhelných paliv na hrubé výrobě elektřiny dosahoval 44 %, na hrubé výrobě tepla 56 % a na konečné spotřebě (bez dopravy) 37 %. Pokud tento podíl bez náhrady skončí, lze v celkovém objemu výroby elektřiny v Evropě očekávat opět zvýšení cen vyrobené elektřiny. Pochopitelně ztráta výroby jaderných elektráren v Německu byla v celkovém objemu vyrobené el. energie v Evropě výraznější, tedy nedostatek prudčeji zvýšil ceny na trhu. Navíc paroplynové a uhelné elektrárny jsou stabilizačním prvkem v síti. Díky řízeným tokům jalového výkonu v síti lze v současnosti zamezit blackoutu sítě. To pocítili Rakušané 8. ledna 2021, kdy jim chyběli tyto stabilizační prvky. Díky vysokým cenám zemního plynu jsou paroplynové elektrárny v současnosti nerentabilní (V ČR jsou pouze tři takové elektrárny). Uhlí bylo bohatstvím této země. Ty železnice se stavěly především kvůli uhlí. Díky uhlí se z dříve zemědělských oblastí (např. na Sokolovsku byly chmelnice) stávaly průmyslové regiony. Uhlí přilákalo investory ze zahraničí. Bylo běžné, že si zde zakládali podniky Belgičané, Angličané, Němci atd. Každá továrna měla svojí kotelnu a vlečku. Němci jsou v myšlením trochu odlišní. Uvědomují si, že provozem jaderných elektráren zatěžují budoucí generace na mnoho let dopředu. O úložiště jaderného odpadu se budete muset starat nejméně 60 tisíc let. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3116 Registrován: 9-2009 |
Kdysi plná nádraží naložených souprav s uhlím budou již minulostí. Časem se koleje vytrhají. Existovaly i elektrifikované vlečky. ; |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3993 Registrován: 12-2020 |
No já chápu, že spalování uhlí způsobuje oteplování a je třeba to postupně omezovat. Ale nechápu jak mohou naši politici dopustit při v podstatě polovičním podílu uhlí na výrobě tepla a elektřiny ukončení těžby, aniž bychom měli smysluplnou a ekologickou náhradu? To je jako, když si pod sebou řežeme větev. To jim nestačilo to zvýšení cen, které už proběhlo a kolik to stálo rozpočet a především lidi? Na co tedy máme všechny ty odborníky a uhelné komise? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30919 Registrován: 5-2002 |
Kp: Němci jsou v myšlením trochu odlišní. Uvědomují si, že provozem jaderných elektráren zatěžují budoucí generace na mnoho let dopředu. O úložiště jaderného odpadu se budete muset starat nejméně 60 tisíc let. Zatímco o úložiště CO2 v atmosféře se starat nemusíme a budoucí generace tím nijak nezatížíme...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7457 Registrován: 6-2016 |
Hala_D: No, ministr živočišného prostředí nahlásil studie na přečerpávačky podél Vltavské kaskády. "Ale u toho vy, maminko už nebudete" (stará reklama na Hammerite) Tutově mu do toho hodí vidle "nezávislé ekologické iniciativy" Je to stejný jako za komančů. Tenkrát bylo heslo "Straně věřte, soudruzi"! A dneska se má věřit partičce těch nejúžasnějších odborníků na fšechno v bruseli. Aneb "jeden za vosnáct, druhej za dvacet bez dvou", říkávala moje babička, ročník 1895. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5350 Registrován: 7-2017 |
J.M.: "Na co tedy máme všechny ty odborníky a uhelné komise?" Obě Pačesovy komise pracovaly dost dlouho a dospěly k dost konkrétním závěrům, jenže vlády ani parlamenty, za nichž pracovaly, nic nenutilo k tomu, aby s jejich závěry jakkoli naložily. A občanská veřejnost jako obvykle až na pár výjimek čekala a čeká dodnes, až to někdo vyřeší, aby pak její většina mohla nadávat, že to a) nikdo neřeší, b) někdo řeší blbě. Že by ale postoje politiků k energetice (spočívající ve vysezení problému nicneděláním) voliči promítli do svých volebních preferencí, to zřejmě ještě ani teď nehrozí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3117 Registrován: 9-2009 |
J.M: Podle studie z roku 2019 planetu ohřívá více zemní plyn (metan), resp. jeho úniky při těžbě a jeho přepravě než CO2. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3998 Registrován: 12-2020 |
dědek Hank: Obě Pačesovy komise pracovaly dost dlouho a dospěly k dost konkrétním závěrům, jenže vlády ani parlamenty, za nichž pracovaly, nic nenutilo k tomu, aby s jejich závěry jakkoli naložily. No čili komise jsou, jsou jistě pěkně placené, ale výsledek je nula, protože politici stejně rozhodnou podle svého (většinou) mdlého rozumu. A občanská veřejnost jako obvykle až na pár výjimek čekala a čeká dodnes, až to někdo vyřeší, aby pak její většina mohla nadávat, že to a) nikdo neřeší, b) někdo řeší blbě. Což je ale naprosto normální. Obyčejný člověk nemůže prostě být odborníkem na všechno. Od toho platí ty politiky, kteří mají být buď sami odborníky nebo si ty odborníky mají sehnat a podle jejich závěrů rozhodovat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3999 Registrován: 12-2020 |
Kuřil p: Podle studie z roku 2019 planetu ohřívá více zemní plyn (metan), resp. jeho úniky při těžbě a jeho přepravě než CO2. Tak to se máme na co těšit |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5352 Registrován: 7-2017 |
J.M.: Politici jsou věrným obrázkem stavu veřejnosti. Občané v demokratickém společenském zřízení přímo zodpovídají za to, koho do politiky pošlou nebo koho v ní strpí. Ve kterékoli české, moravské nebo slezské venkovské hospodě se člověk nakonec od spolustolovníků po několika do nich investovaných pivech a frťanech dozví, že kdyby tam (= v práglu, v politice) seděli oni, tak by taky kradli a nechali se korumpovat. "...politici stejně rozhodnou podle svého (většinou) mdlého rozumu." J.M.: Což ovšem neznamená, že by si na zásadní věci neměl být schopen udělat občanský názor. Dneska už není tak složité najít si dostatek relevantních informací. "Obyčejný člověk nemůže prostě být odborníkem na všechno." J.M.: A pak to rozhodování vypadá například takhle. Z celého odkazovaného článku o plánované stavbě baterkárny v Dolní Lutyni je ale nakonec podstatná tato jediná věta: Elektromobily bezpochyby nejsou cestou k záchraně životního prostředí, ale k záchraně automobilového průmyslu. A úplně analogicky by se dalo například napsat, že cílem plánované výstavby jaderných bloků není zajistit zdejšímu státu dostatek elektřiny, nýbrž zachránit ČEZu jeho ekonomické postavení a jeho šéfíkům i s nimi spřízněným politickým mafiím jejich mocenské pozice; všem zainteresovaným dohromady potom zabezpečit trvalý přísun velmi zajímavých částek ze státního rozpočtu na příští desítky let. "Od toho platí ty politiky, kteří mají být buď sami odborníky nebo si ty odborníky mají sehnat a podle jejich závěrů rozhodovat." Ostatně soudím, že ČEZ měl už dávno být rozprášen. BTW, v jednom experimentu sociologové porovnávali výsledky doporučení "kvalifikovaných" investičních poradců s výsledky návrhů získaných náhodným výběrem z daných možností. Nakonec ty náhodné návrhy byly z hlediska výnosů pro investory úspěšnější než doporučení "odborných" poradců. Lze z toho udělat následující závěr: Kdyby byli lidé do politiky vybíráni losem (jako tomu bylo v antických řeckých městských státech v dobách, kdy tam vládlo demokratické zřízení), kvalita rozhodování takto vybraných politiků by pravděpodobně byla vyšší než za současných poměrů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3662 Registrován: 12-2007 |
Což ovšem neznamená, že by si na zásadní věci neměl být schopen udělat občanský názor. A čo je to “zásadná vec”? Nie je to pre každého niečo iné? Rečnícka otázka… |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4004 Registrován: 12-2020 |
Dědek hank: Občané v demokratickém společenském zřízení přímo zodpovídají za to, koho do politiky pošlou nebo koho v ní strpí. Ne, ne. Politici odpovídají (nebo spíš by měli odpovídat). Ve kterékoli české, moravské nebo slezské venkovské hospodě se člověk nakonec od spolustolovníků po několika do nich investovaných pivech a frťanech dozví, že kdyby tam (= v práglu, v politice) seděli oni, tak by taky kradli a nechali se korumpovat. Hospoda ale není zrovna prostředí, ve kterém byste měl hledat intelektuální nebo technický výkvět národa. Politiky bychom snad měli hledat někde úplně jinde. Což ovšem neznamená, že by si na zásadní věci neměl být schopen udělat občanský názor. To je sice hezké. Ale: 1) Co je to zásadní věc? To je pro každého úplně jiné. 2) NAvíc, že si udělají názor, neznamená, že to bude správně. Když půjdete k lékaři, tak taky asi máte nějaký názor na to co vám je. Ale to vůbec nemusí být směroplatné Lze z toho udělat následující závěr: Kdyby byli lidé do politiky vybíráni losem (jako tomu bylo v antických řeckých městských státech v dobách, kdy tam vládlo demokratické zřízení), kvalita rozhodování takto vybraných politiků by pravděpodobně byla vyšší než za současných poměrů. S tím bych docela souhlasil. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5353 Registrován: 7-2017 |
Tratovak: "Což ovšem neznamená, že by si na zásadní věci neměl být schopen udělat občanský názor. A čo je to “zásadná vec”? Nie je to pre každého niečo iné? Rečnícka otázka…" No a tady je právě zakopaný pes. To vůbec není řečnická otázka. Na takových věcech musí být společnost schopná dohodnout se. Tady už se 35 let kdekdo odvolává na tzv. národní zájmy, ale nikdo je nebyl a není schopen nebo spíš ochoten explicitně definovat a už vůbec ne návrhy těch definic předložit k veřejné diskusi. Příkladem, že to jde, je Finsko. Tam se na těch definicích shodli už začátkem 90. let a ať tam vládne kdokoli, tak nehrozí, že by výsledky kroků předešlé vlády následující vláda zadupala do země s odkazem na to, že ta hnusná opozice atd. Přičemž opačným příkladem (pro mě odstrašujícím) je současný vývoj na Slovensku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3118 Registrován: 9-2009 |
J.M.: Ale nechápu jak mohou naši politici dopustit při v podstatě polovičním podílu uhlí na výrobě tepla a elektřiny ukončení těžby, aniž bychom měli smysluplnou a ekologickou náhradu? Bohužel se energetika plánuje na mnoho let dopředu, zatímco vlády se střídají po čtyřech letech. Ředitelé či odborníci z ČEPSu nebo ČEZu mluví rozumně, ale u politiků tyto odborné znalosti chybí. Chybí dlouholetá energetická koncepce. U nás mají zelenou jaderné elektrárny. Jenže v Německu či Rakousku tomu tak není. Ono se také může v daleké budoucnosti stát, že vyrobená el. energie z jaderných elektráren bude v těchto zemích bojkotována. V současnosti si někteří němečtí investoři u nás kladou podmínky, odkud chtějí el. energii. Pochopitelně se mohu mýlit. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5355 Registrován: 7-2017 |
Kuřil_p: "Ono se také může v daleké budoucnosti stát, že vyrobená el. energie z jaderných elektráren bude v těchto zemích bojkotována." Pravděpodobně ano, ale nebude to z ideologických, etických ani ekologických důvodů, nýbrž prostě a jednoduše kvůli vysokým cenám, které ČEZ bude chtít mít garantované, aby se mu investice vrátila. Je velmi pravděpodobné, že ceny v Německu a Rakousku z OZE budou v té době na úplně jiné úrovni; ČEZ se ztrátou pochopitelně prodávat chtít nebude, takže buď bude prodávat jenom v tuzemsku nebo bude tlačit na to, aby mu ztráty z exportu najakou formou dorovnával stát. A samozřejmě se taky mohu mýlit. Já si ale spíš myslím, že se buďto nezačne stavět vůbec nebo že se to nedokončí. Nejspíš se toho výsledku už nedožiju; teď jenom nevím, jestli je to dobře nebo špatně... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30931 Registrován: 5-2002 |
JM: Ne, ne. Politici odpovídají DH má v tomhle pravdu - politik odpovídá leda v případě, že je zvolen. A za to, koho zvolili, odpovídají voliči. DH: A samozřejmě se taky mohu mýlit. Dokonce je to ta nejpravděpodobnější z možných variant... (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5356 Registrován: 7-2017 |
Kuřil_p: "V uhelných elektrárnách se dnes zřizují fotovoltaické elektrárny, bioplynové elektrárny a bateriová úložiště." V případě vytěžených severočeských lomů se uvažuje o stavbě přečerpávacích vodních elektráren, jejichž jezera v bývalých těžebních jámách by napájela voda z Ohře. Edit: Než jsem dopsal svou odpověď, tak tvůj příspěvek, který jsem citoval, zmizel... (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3121 Registrován: 9-2009 |
dědek_hank: Ano, i to je jeden z možných scénářů. V uhelných elektrárnách se v současnosti staví fotovoltaické elektrárny, bioplynové elektrárny a bateriová úložiště. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3122 Registrován: 9-2009 |
dědek_hank: Omlouvám se. Měl jsem tam jeden nedostatek, takže jsem ho hned zrušil. Vložil jsem to po úpravě znovu. Ti výrobci těch energií se snaží nahradit bývalou výrobu z uhlí. Využívají stávajících kapacit, zkušeností atd. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 278 Registrován: 3-2024 |
Tak přátelé, jak jsem měl čich na transport do Ferony, tak se mi to potvrdilo. Chlapi v modřické Feroně si mákli a naskladnili 9 vagonů oceli. Dnes zachyceno na předávacím v Modřicích, s lupeny, že se zítra vrací zpět do Bohumína (?, zkrátka někam k Ostravě) Která vlečka Ferony v poslední době obdržela takový náklad na kolejích? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4829 Registrován: 6-2007 |
Třeba Ferona v Ostravě, kam toho jezdí velké množství každý den zcela běžně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7459 Registrován: 6-2016 |
Při úklidu pošty jsem našel odkaz na ty přečerpávačky: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mzp-vytipovalo-sest-ne jvhodnejsich-mist-pro-precerpavaci-vodni-elektrarny |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30936 Registrován: 5-2002 |
DH: V případě vytěžených severočeských lomů se uvažuje o stavbě přečerpávacích vodních elektráren, jejichž jezera v bývalých těžebních jámách by napájela voda z Ohře. Nejen to, na těch jezerech by navíc měla plavat fotovoltaika. A taky se prověřuje varianta nějaké modulární jaderky, když už je tam k dispozici infrastruktura pro velkej výkon.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5357 Registrován: 7-2017 |
honzaklonfar: "Při úklidu pošty jsem našel odkaz na ty přečerpávačky..." To je pořád takové to české upocené a umatlané přizdisráčství. Dokud se k problému nebude přistupovat z hlediska Evropy jako jednoho celku, nepohne se nikdo nikam. Případně hrozí, že v Evropě začnou vznikat pro řešení jednotlivých celoevropských problémů (životní prostředí, energetika a OZE, vyčerpání zdrojů...) ad hoc koalice ochotných - s možným důsledkem, že ti, kdo umějí zbytku Evropy akorát okopávat kotníky, budou vposledku sami nakopáni do prdelí a vykopáni z EU ven a bude jim řečeno, ať si teda svou suverenitu strčí tamtéž. A pak budou naši potomci vzpomínat na doby údajného bruselského diktátu jako na procházku růžovou zahradou. Existuje ideový návrh na propojení Dunaje v Rakousku (vodní dílo + elektrárna Aschach) podzemním přivaděčem (vzdušnou čarou cca 30 km - technologicky jistě jednodušší než tunel pod La Manche nebo brennerský úpatní tunel) s Lipnem. Výškový rozdíl cca 300 m. V Aschachu by se využilo stávající elektrárny a byla by přestavěna na přečerpávací. Předběžný výpočet ukazuje, že pokud dnes Dlouhé stráně vydrží se svou kapacitou do vyčerpání vodní zásoby jet na plný výkon cca 6,5 hodiny, tak navrhované vodní dílo Aschach - Lipno by vydrželo nejméně týden. Zatím nevím o tom, že by tato myšlenka dorazila k uším politiků. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16169 Registrován: 4-2003 |
dědek_hank:Existuje ideový návrh na propojení Dunaje v Rakousku (vodní dílo + elektrárna Aschach) podzemním přivaděčem (vzdušnou čarou cca 30 km - technologicky jistě jednodušší než tunel pod La Manche nebo brennerský úpatní tunel) s Lipnem. Výškový rozdíl cca 300 m. V Aschachu by se využilo stávající elektrárny a byla by přestavěna na přečerpávací. Předběžný výpočet ukazuje, že pokud dnes Dlouhé stráně vydrží se svou kapacitou do vyčerpání vodní zásoby jet na plný výkon cca 6,5 hodiny, tak navrhované vodní dílo Aschach - Lipno by vydrželo nejméně týden. Zatím nevím o tom, že by tato myšlenka dorazila k uším politiků. Doufám, že si toho nikdo z politiků nevšimne, protože to by znamenalo ekologickou katastrofu. Jestliže Dunaj (a jeho největší přítok Inn) protéká mnoha městy, přičemž velká část vody je díky Innu z Alp, čili vody úplně jiného složení (a i přes čištění odpadních vod z měst stále znečištěná), než se vyskytují v horním toku Vltavy. S velkou pravděpodobností by tak došlo k silnému znečištění nádrže Lipno a tedy i po nějaké době ke znečištění nádrží Orlík a Slapy. Opravdu je taková bejkárna zapotřebí?!? |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5358 Registrován: 7-2017 |
Bram 16169: Zdroj? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7460 Registrován: 6-2016 |
dědek_hank: Po letitých zkušenostech s rakouskými ekosoudruhy bych se s nimi V ENERGETICE ani za obrovské peníze nespojoval. Jedno z klíčových sousloví je např. MUTRKUCHTA!!! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16170 Registrován: 4-2003 |
dědek_hank: Zdroj? Co kdybys nad věcí trochu zapřemýšlel?!? Voda v Dunaji před Lincem zdaleka nedosahuje čistoty vody na všech přítocích do nádrže Lipno. Tak proč něco takového vůbec dělat?!? Ono totiž neznamená, že když odpadní voda z měst projde čističkou, že je i chemicky zcela čistá. A těch velkých měst je na Dunaji a jeho přítocích je dost. Dá se předpokládat, že by byl zájem využívat Lipno společně s Aschachem jako přečerpávací elektrárnu co nejvíce, takže by ke znečištění nádrže Lipno došlo. A ekologové by se k takovému záměru jistě postavili odmítavě, navíc jsou součástí nádrže Lipno různé přírodní rezervace. Ty je také potřeba změnou složení vody zničit?!? |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22194 Registrován: 3-2007 |
Pan komoanarchista je zároveň tvrdý EU propagátor! To nevymyslíš! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30940 Registrován: 5-2002 |
DH: Existuje ideový návrh na propojení Dunaje v Rakousku (vodní dílo + elektrárna Aschach) podzemním přivaděčem (vzdušnou čarou cca 30 km - technologicky jistě jednodušší než tunel pod La Manche nebo brennerský úpatní tunel) s Lipnem. Výškový rozdíl cca 300 m. Co mi to jen připomíná...? Aha, už vím - Hoodec Dam! Jenže to bylo od samého počátku myšleno jako VSP...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3124 Registrován: 9-2009 |
Hajnej: A taky se prověřuje varianta nějaké modulární jaderky, když už je tam k dispozici infrastruktura pro velkej výkon. Ano, ale bohužel to nelze realizovat v seizmicky aktivních oblastech ČR. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5359 Registrován: 7-2017 |
Až se zjistí, že žádné další jaderné bloky nebudou a až tuzemští politici začnou veřejně prezentovat, že mít svých 400/240 V doma (a v živnostenských i fabrických dílnách) v rozvaděčích a zásuvkách na bázi 365/7/24 není základní lidské právo a tudíž ho stát přestane garantovat, ještě všichni budete prstíčkem hrabat a špendlíčkem kopat při hledání, čím je nahradit... A ty bloky nakonec nebudou; ne proto, že nám je někdo zakáže, ani kvůli nějaké ideologii, etice nebo životnímu prostředí, ale (1) kvůli ekonomické neprůchodnosti, (2) kvůli neschopnosti a zkorumpovanosti těch, kdo si myslí, že mají gebíry na řízení zdejšího státu. A je úplně jedno, která partaj zrovna z božího a voličského dopuštění vyhrála/vyhraje volby. Žádná vláda ani parlament v té věci za posledních 25 let neudělaly vůbec nic a to, co dělají teď, nezaručuje taky vůbec nic, nanejvýš udržení ekonomických a mocenských pozic ČEZu a jím vedených loutek ve vrcholové politice; a to ještě kdoví jestli, protože tento vývoj není důsledkem fungování přírodních zákonů, takže přílet několika černých labutí by ho mohl - možná i celkem snadno - zvrátit. V dané situaci je jednotná evropská energetická politika jednou z alternativ; druhou je indický přístup. 28 indických svazových států si dělá energetickou politiku každý po svém, koordinace rozvodných systémů je zcela nedostatečná a důsledkem jsou menší či větší blackouty na denní bázi prakticky v celé Indii. Umím si představit aspoň částečnou decentralizaci i tady, koneckonců zrovna na té zmiňované horní Vltavě si za císařpána každý továrník, který chtěl provozovat třeba papírnu, musel zajistit vlastní zdroj energie. (Byla dokonce zčásti obnovitelná, pozůstatky starých vodních děl a elektráren jsou od Lipna až po Horní mlýn k nalezení dodnes. A její přebytky dodávali okolním obcím.) Dnes by zřejmě taková decentralizace mohla vést např. k otevření možnosti vzniku energetických družstev v obcích apod. s přednostní podporou OZE a státem garantovanou výstavbou chytrých sítí. Nicméně ten indický decentralizovaný přístup s absencí státní podpory (nejen) OZE vede k tomu, že kdo na to má, má ve sklepě dieselagregát, a kdo na to nemá, ten má smůlu, protože stát mu nepomůže. I tam už ale lidi leckde zjistili, že řešením je sebeorganizace zdola a nevidím žádný důvod, proč by ji nemohla podporovat i EU nebo kterákoli evropská vláda důslednou aplikací principu subsidiarity. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5360 Registrován: 7-2017 |
Mladějov: řeklo Klausovo dítě."Pan komoanarchista je zároveň tvrdý EU propagátor!" |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5361 Registrován: 7-2017 |
Hajnej: "Co mi to jen připomíná...? Aha, už vím - Hoodec Dam! Jenže to bylo od samého počátku myšleno jako VSP..." Nevím, co je Hoodec Dam ani VSP. |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2075 Registrován: 6-2006 |
DH: nemohl byste se, prosím, s radami soustředit do oborů, kterým alespoň trošku rozumíte? Elektroenergetika to určitě není. Důsledky vašich "skvělých" rad by nejspš vedly ještě k horšímu stavu, než je ten, který zde dáváte jako odstrašující příklad. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5368 Registrován: 7-2017 |
M_g: "Důsledky vašich "skvělých" rad by nejspíš vedly ještě k horšímu stavu, než je ten, který zde dáváte jako odstrašující příklad." Především by jakákoli změna současného stavu nevyhovovala ČEZu ani některým soukromníkům z té branže; zejména kdyby měla být realizována jinak než v jejich prospěch a pod jejich dozorem. Kromě toho ani nemám ambici někomu něco radit, jenom jsem vyslovil svůj občanský názor. A rád si přečtu i jiné názory včetně věcně podložených argumentů, které zdůvodní nesprávnost těch mých. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11 Registrován: 10-2023 |
Vlečka na letiště Líně. Tady potkat vlak je asi zázrak. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30947 Registrován: 5-2002 |
ML: Pan komoanarchista je zároveň tvrdý EU propagátor! ... To nevymyslíš! To teda - a k tomu ta urválkovská rétorika... DH: Nevím, co je Hoodec Dam Ty toho nevíš... To takhle jednou v devadesátkách jeden ekologický aktivista s planoucím zrakem na kameru dokazoval pomýlenost záměru postavit Temelín tvrzením, že kdyby se nebouraly všelijaké ty fabrické elektrárny, co jich po řekách bylo rozeseto, dostalo by se z vody těch 1000 MW jednoho bloku taky. Zkusil jsem si trochu přepočítat energetický potenciál českých řek a vyšlo mi, že nemůže být větší než to, co by vyrobilo několik velkých elektráren v místech, kde řeky opouštějí území ČR. A protože mělo jít o 1000 MW trvalých, musel se uvažovat průměrný odtok. Při zjednodušení na povodí Labe, které má v Hřensku roční průměr okolo 150 kubíků, z toho vyšla 700 m vysoká hráz. Bylo tedy zjevné, že to, za co mu lidé zatleskali, byla ve skutečnosti nehorázní píčovina. Později jsem to dal do placu na DF ČD a tam se toho uchopil Zdeněk Hudec. Hráz snížil, aby jeho domovský Rychnov zůstal na vodou (přičemž mnozí měli škodolibou švandu z toho, že Prahu by i takto snížená hráz zatopila prakticky komplet), a podle vzoru Hoover Dam dostala název Hoodec Dam. No a mezi zasvěcenými to dodnes slouží jako stručné a přiléhavé zhodnocení nereálných fantasmagorií různých ekomamlasů, zhusta nepolíbených tvrdými vědami. ani VSP To je zas zkratka pro Vysoce Sofistikovanou Prdel. Obvykle jde o nějakou mystifikaci za různým účelem, někdy například jako důkaz nesmyslnosti nějakého tvrzení jeho dotažením ad absurdum.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5369 Registrován: 7-2017 |
Hajnej: "Zkusil jsem si trochu přepočítat energetický potenciál českých řek..." Jak? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30948 Registrován: 5-2002 |
DH: Jak? Z toho "nemůže být větší než" by Tě mělo trknout, že jsem počítal horní meze. Použil jsem dvě úvahy založené na obrácené distributivitě, tedy na "vytýkání před závorku": 1) kaskáda několika malých elektráren na dílčích spádech téhož toku nemůže vyrobit víc, než jedna velká elektrárna na součtovém spádu (větší jednotky mívají větší účinnost, navíc využiju přítoky z mezipovodí na větším spádu). 2) při stejném spádu nedají dvě menší elektrárny těsně nad soutokem víc, než jedna větší těsně pod soutokem. Když obě pravidla postupně uplatním na všechny toky a soutoky, dostanu tu nakonec jednu velkou elektrárnu na hranicích.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5370 Registrován: 7-2017 |
Hajnej 30 947-8: V roce 1930 tu bylo asi 17 000 míst vhodných pro využití jako malé vodní elektrárny. (Zdroj: https://www.ahecr.cz/malych-vodnich-elektraren-pribyva-ale-pomalu.) Jediný korektní způsob výpočtu jejich celkového potenciálu by byl všechna ta místa si projít, tam, kde MVE jsou/byly, zjistit jejich dnešní/tehdejší skutečný výkon, tam, kde nebyly, ho pro každé to místo spočítat, to vše s přihlédnutím ke dnešnímu stavu technologií, a pak to všechno sečíst. 1000 MW (= druhý temelínský blok) by 17 000 MVE nahradilo při průměrném výkonu 60 kW. Takže ta tvoje Hoodec Dam není nic než manipulativní blábol velkých kluků, co spolu mluví, aby se mohli chvástat, co všechno oni (na rozdíl od blbého zbytku lidstva) vědí. Mimochodem, (nejméně) ekvivalent ročního výkonu druhého temelínského bloku se celých těch 21 let od uvedení do provozu vyváží. Pořád jsme (v absolutních číslech!) zhruba 4. - 5. největší vývozce elektřiny na světě. Ještě jsem nezapomněl, jak nás ČEZ a jeho vládní loutky v 90. letech mohutně strašili, že si bez jeho dostavby nezatopíme, neuvaříme a neposvítíme. A taky jak si spousta lidí pod vlivem této kombinace politické propagandy a product placementu pořídila přímotopy, načež je po zdražení elektřiny za pár let se skřípěním zubů zase odpojovala. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 830 Registrován: 10-2018 |
dědek_hank: "(Byla dokonce zčásti obnovitelná, pozůstatky starých vodních děl a elektráren jsou od Lipna až po Horní mlýn k nalezení dodnes. A její přebytky dodávali okolním obcím.) " Tenkrát to pro tu jednu žárovku u pantáty mezi vraty a druhou v sednici možná stačilo. Na dnešní potřebu jsou ty lokální výkony směšné. A ještě k tomu Lipnu, jakékoli větší kolísání hladiny v důsledku čerpání a špičkového provozu by ho zcela devastovalo nejen ekologicky (když už se to po té záplavě údolí nějak stabilizovalo), ale i jako rekreační oblast. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30952 Registrován: 5-2002 |
DH: Jediný korektní způsob výpočtu jejich celkového potenciálu by byl všechna ta místa si projít, tam, kde MVE jsou/byly, zjistit jejich dnešní/tehdejší skutečný výkon, tam, kde nebyly, ho pro každé to místo spočítat, to vše s přihlédnutím ke dnešnímu stavu technologií, a pak to všechno sečíst. Ono to s tím sčítáním není až tak úplně pravda, protože je potřeba zohlednit režim fungování té které elektrárny. Je totiž docela zásadní rozdíl mezi instalovaným a okamžitým výkonem a ještě větší rozdíl je pak mezi 8760násobkem instalovaného výkonu a roční výrobou. A protože je řeč o náhradě bloku jaderné elektrárny, který je určen prioritně pro stálé zatížení, takže pojede vyjma údržby v podstatě pořád, musíme uvažovat i vodní elektrárnu jedoucí průběžně, nikoliv špičkově. Takže tenhle přístup á la účetní-inventurník jsem v poměrně krátké době shledal jako zcela nepoužitelný. Místo toho jsem sáhl po tom, co mi o využití vodní energie odmala vysvětloval otec, ať už šlo o velkou přehradu nebo o kaskádu jízků a náhonů na Vošmendě (vzoreček P = h*q*η/102 [MW; m, m3/s] díky tomu znám už odmala). A když jsem zapojil i středoškolské matematické vzdělání, vyšlo mi tohle: Pro kaskádu průběžných elektráren platí (účinnost a konstantu 102 vynechávám a čísluju po proudu) P ~ h1*Q1 + h2*Q2 + ... + hn*Qn, přičemž vyjma nějakých krasových oblastí či velkých odběrů platí Q1 ≤ Q2 ≤ ... ≤ Qn, protože přítoky z mezipovodí. Pro součet součinů na pravé straně tedy platí h1*Q1 + h2*Q2 + ... + hn*Qn ≤ (h1 + h2 + ... + hn) * Qn Pro náhradu jednou velkou hrází o výšce H pak platí h1 + h2 + ... + hn ≤ H, takže ve výsledku platí h1*Q1 + h2*Q2 + ... + hn*Qn ≤ H * Qn Je tedy zřejmé, že kaskáda hafo malých elektráren na témže toku nemůže vyrobit více, než jedna velká elektrárna na součtovém spádu, a tvrzení ad 1) z příspěvku 30948 je tímto prokázané. Tvrzení ad 2) se dá dokázat analogicky - zvládneš to (jakožto taky inženýr) za domácí úkol nebo je potřeba Tě vodit za ručičku? Takže ta tvoje Hoodec Dam není nic než manipulativní blábol velkých kluků, co spolu mluví, aby se mohli chvástat, co všechno oni (na rozdíl od blbého zbytku lidstva) vědí. Jak ukázáno výše, stačí na to běžné učivo střední školy, které by měl znát každý maturant. Není na tom tudíž vůbec nic ke chvástání, nanejvýš to, že mi tytéž znalosti stačí k tomu, abych si něčeho povšiml. Naopak s tím, že si to "blbej zbytek světa" nebude umět ověřit, ekošmejdi Tvého ražení při hlásání svých pseudopravd aktivně počítají. Proto mě nepřekvapují ani Tvé nenávistné výlevy.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7472 Registrován: 6-2016 |
Hajnej: Jen se zeptám - ta bezrozměrná konstanta "102" je co? Nějak si mi nedaří to pochopit |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16174 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:(vzoreček P = h*q*η/102 [MW; m, m3/s] díky tomu znám už odmala Předpokládám, že to má být modifikace vzorečku pro výkon elektrárny P=hmotnostní průtok*g*h*η, tak mi tam ještě něco chybí (nevychází jednotky), nebo by to mělo být i zde nikoliv s rovná se, ale s úměrností. A pokud bychom se bavili o účinnosti, tak mi bylo odborníky vysvětleno, že když za účinnost dosadíme 0,5, tak to docela i sedí s reálnými hodnotami . |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5372 Registrován: 7-2017 |
Prag 830: K tomu jenom tři připomínky. 1. Majitel papírny ve Větřní Ignác Spiro vybudoval v roce 1903 vodní elektrárnu na Vltavě mezi Loučovicemi a Vyšším Brodem. (Pozůstatky vodního díla se dochovaly dodnes.) Tehdy to byla největší hydroelektrárna v Čechách - její výkon byl postupně zvyšován až na 17 MW. Poháněla 4 papírenské stroje (včetně tehdy nevětšího stroje na světě na novinový papír z r. 1911) a celulózku, nešlo tedy o žádnou jednu žárovku u pantáty mezi vraty a druhou v sednici. Míst s podobným potenciálem pochopitelně není tolik jako těch mlýnských náhonů zlikvidovaných v 50. letech, jejichž obnova - zvlášť pokud k ní není politická vůle - by byla nepochybně technicky i organizačně jednodušší. Nicméně dnešní možnosti propojit do sítě tisíce malých zdrojů jsou pochopitelně podstatně jiné než byly před 100 lety. 2. Když jsem před covidem dělal průvodce turistů na Dlouhých stráních, tak vlastním exkurzím předcházel výklad doprovázený promítáním filmů. ČEZ nechal vyrobit i jeden celkem vtipný animovaný film určený přednostně pro dětské obecenstvo předškolního a mladšího školního věku, kde se vysvětluje, co je to energetický mix. (Odkaz bohužel nedám, z youtube to už zmizelo.) Ty děti to vesměs pochopily velice dobře, na rozdíl od publika všelijakých spindoktorů ve službách politických mafií, které si z komplexního problému vždycky vyzobnou jednu malou část a na ní pak v různých kampaních bazírují ad nauseam, až do úplného zblbnutí voličů. 3. Námitka o možných ekologických důsledcích PVE Aschach na stav Lipna je oprávněná, nicméně s touto výhradou: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/lipno-kvalita-vody/r~18ca3bfeb4 2111ed93abac1f6b220ee8/. Jestliže bude současný trend - tj. neregulovaná expanze rekreačního resortu a zhoršování klimatických podmínek - popsaný v odkazovaném článku pokračovat, tak za pár let se tato námitka stane irelevantní; spor se pak povede mezi zájmy majitelů resortu, developerů a energetiků a ekologie nebude zajímat z decisionmakerů už vůbec nikoho. (Lipno zelené od sinic jsem už v letech 1995 - 99, kdy jsem pracoval v Loučovicích, vídal každé léto. Tehdy třeba jenom několik dní za sezónu, ale tenkrát taky ještě nestála Marina ani ty další lipenské hrůzy. Od té doby, jak je popsáno v článku, se situace podstatně zhoršila.) A k tomu ještě dodám, že při návštěvě PVE Dlouhé stráně se kdokoli může přesvědčit i o důsledcích kolísání hladiny v dolní nádrži na Divoké Desné. Příroda včetně života v nádrži si na to zvykla a dnes už nemá námitky nikdo - pokud je mi známo, tak ani ekoaktivisté. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16175 Registrován: 4-2003 |
dědek hank:Jediný korektní způsob výpočtu jejich celkového potenciálu by byl všechna ta místa si projít, tam, kde MVE jsou/byly, zjistit jejich dnešní/tehdejší skutečný výkon, tam, kde nebyly, ho pro každé to místo spočítat, to vše s přihlédnutím ke dnešnímu stavu technologií, a pak to všechno sečíst. 1000 MW (= druhý temelínský blok) by 17 000 MVE nahradilo při průměrném výkonu 60 kW. Už k tomu napsal cosi Hajnej, tak teď já: Vltava je skoro celá využita pro vodní elektrárny, tu můžeš pustit vyjma úseku Vyšší Brod - České Budějovice z hlavy. Krom toho zřízení malé vodní elektrárny je relativně složité a nákladné, nejen místní tomu obvykle nepřejí, viz současný případ s dostavěním (asi po stu letech) vodní elektrárny zde: https://mapy.cz/s/mufadebode Jinak já nic nemám proti vodním elektrárnám, byl bych například rád, aby výše zmíněná malá vodní elektrárna Dívčí kámen mohla dosahovat co nejvyššího výkonu. Jenže proti tomu stojí zájmy ochrany přírody a zájmy vodáků, kteří se bojí, že přijdou o divoký úsek Vltavy. Tak tlačí na to, aby o něj přišli co nejméně. Další problém je průtok vody, může se totiž stát, že díky malému průtoku (typicky přes léto) bude muset téci u méně vodnatých řek několik měsíců vše přes jez a rybí přechod a pro elektrárnu nezbyde nic. Občas si to provozovatel malé vodní elektrárny udělal po svém, takže neteklo nic přes jez a mnohdy ani rybím přechodem, protože chtěl vydělávat. Následovalo vcelku logicky udání a provoz elektrárny byl dočasně (do doby patřičného zvýšení průtoku) z moci úřední zastaven. Takže spoléhat v našem případě na to, že místo Temelína pojedou malé vodní elektrárny a Temelín nebude potřeba, je naprostý nesmysl. Ještě jsem nezapomněl, jak nás ČEZ a jeho vládní loutky v 90. letech mohutně strašili, že si bez jeho dostavby nezatopíme, neuvaříme a neposvítíme. Tehdy to byla manipulace, dnes by to už bez Temelína byla víceméně realita. A taky jak si spousta lidí pod vlivem této kombinace politické propagandy a product placementu pořídila přímotopy, načež je po zdražení elektřiny za pár let se skřípěním zubů zase odpojovala. Většinou si přímotopy lidé nechali na horší chvíle, například pro případ poruchy plynového kotle. Topit defaultně elektřinou je samozřejmě nesmysl, ale bylo pár případů, kdy jsem za možnost si zatopit elektřinou byl vděčný. Samozřejmě jsem si to pak také zaplatil. |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2076 Registrován: 6-2006 |
Taky existuje čára trvání průtoku, kde bývá v našich končinách poměr Q90/Q270 10 i více a mnohdy nad Q300 je prakticky nula. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5373 Registrován: 7-2017 |
Hajnej 30952: OK. Pořád ale nechápu, kdo a proč by měl chtít stavět tu jednu velkou elektrárnu místo stovek malých. Dokonce i někdo z ČEZu v tomto článku https://www.ahecr.cz/malych-vodnich-elektraren-pribyva-ale-pomalu uvádí argumenty pro výhody MVE, mezi které počítá i množství decentralizovaných zdrojů. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5374 Registrován: 7-2017 |
Bram: "Tehdy to byla manipulace..." No vida. Zatímco dnes námi ČEZ nejspíš vůbec nemanipuluje...? |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5375 Registrován: 7-2017 |
M_g: "Taky existuje čára trvání průtoku, kde bývá v našich končinách poměr Q90/Q270 10 i více a mnohdy nad Q300 je prakticky nula." Což by se dalo aspoň do nějaké míry eliminovat velkým množstvím zdrojů. I s přihlédnutím k dalšímu riziku, kterým je a bude dlouhodobé snižování průtoků i ve velkých řekách. BTW, čím že se to mají všechny ty nové jaderné bloky chladit...? Z Francie chodí v tomto smyslu v posledním letech dost znepokojivé zprávy. Ale především: Nikde přece netvrdím, že řešením jsou jenom VE. Znovu: Řešením je rozumný energetický mix. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16176 Registrován: 4-2003 |
dědek hank:1. Majitel papírny ve Větřní Ignác Spiro vybudoval v roce 1903 vodní elektrárnu na Vltavě mezi Loučovicemi a Vyšším Brodem. (Pozůstatky vodního díla se dochovaly dodnes.) Tehdy to byla největší hydroelektrárna v Čechách - její výkon byl postupně zvyšován až na 17 MW. Poháněla 4 papírenské stroje (včetně tehdy nevětšího stroje na světě na novinový papír z r. 1911) a celulózku, nešlo tedy o žádnou jednu žárovku u pantáty mezi vraty a druhou v sednici. Míst s podobným potenciálem pochopitelně není tolik jako těch mlýnských náhonů zlikvidovaných v 50. letech, jejichž obnova - zvlášť pokud k ní není politická vůle - by byla nepochybně technicky i organizačně jednodušší. Nicméně dnešní možnosti propojit do sítě tisíce malých zdrojů jsou pochopitelně podstatně jiné než byly před 100 lety. Vltava je řeka s patřičně velkým průtokem. Dnes nahrazeno vodním dílem Lipno 2, které sice má výkon jen 1,5 MW, ale zase umožňuje špičkový provoz elektrárny Lipno 1. A o ten špičkový provoz s až 120 MW výkonu právě jde . 2. Když jsem před covidem dělal průvodce turistů na Dlouhých stráních, tak vlastním exkurzím předcházel výklad doprovázený promítáním filmů. ČEZ nechal vyrobit i jeden celkem vtipný animovaný film určený přednostně pro dětské obecenstvo předškolního a mladšího školního věku, kde se vysvětluje, co je to energetický mix. (Odkaz bohužel nedám, z youtube to už zmizelo.) Ty děti to vesměs pochopily velice dobře, na rozdíl od publika všelijakých spindoktorů ve službách politických mafií, které si z komplexního problému vždycky vyzobnou jednu malou část a na ní pak v různých kampaních bazírují ad nauseam, až do úplného zblbnutí voličů. Tento vtipný animovaný film zejména pro děti je stále dostupný ke zhlédnutí v infocentru elektrárny Temelín . 3. Námitka o možných ekologických důsledcích PVE Aschach na stav Lipna je oprávněná, nicméně s touto výhradou: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/lipno-kvalita-vody/r~18ca3bfeb4 2111ed93abac1f6b220ee8/. Jestliže bude současný trend - tj. neregulovaná expanze rekreačního resortu a zhoršování klimatických podmínek - popsaný v odkazovaném článku pokračovat, tak za pár let se tato námitka stane irelevantní; spor se pak povede mezi zájmy majitelů resortu, developerů a energetiků a ekologie nebude zajímat z decisionmakerů už vůbec nikoho. (Lipno zelené od sinic jsem už v letech 1995 - 99, kdy jsem pracoval v Loučovicích, vídal každé léto. Tehdy třeba jenom několik dní za sezónu, ale tenkrát taky ještě nestála Marina ani ty další lipenské hrůzy. Od té doby, jak je popsáno v článku, se situace podstatně zhoršila.) A k tomu ještě dodám, že při návštěvě PVE Dlouhé stráně se kdokoli může přesvědčit i o důsledcích kolísání hladiny v dolní nádrži na Divoké Desné. Příroda včetně života v nádrži si na to zvykla a dnes už nemá námitky nikdo - pokud je mi známo, tak ani ekoaktivisté. Takže hurá stavět PVE Aschach - Lipno, protože ti zlí a hlavně dělnému lidu developeři mohou stavět také. Pane bože, tohle jsou fakt vadné argumenty. Takže místo zpřísnění podmínek pro čištění odpadních vod kvalitu vody v nádrži Lipno ještě výrazně zhoršíme zprovozněním PVE Aschach - Lipno . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16177 Registrován: 4-2003 |
dědek hank:Znovu: Řešením je rozumný energetický mix. A má snad někdo něco proti tomu?!? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30953 Registrován: 5-2002 |
HK: ta bezrozměrná konstanta "102" je co? Ona není bezrozměrná, je to milion (wattů do megawattu) dělenej géčkem a hustotou vody. Bram: modifikace vzorečku pro výkon elektrárny P=hmotnostní průtok*g*h*η, tak mi tam ještě něco chybí (nevychází jednotky) On to taky není vzorec na hodinu fyziky, ale do technické praxe. Proto u toho byla ta hranatá závorka, v čem se co dosazuje. Ale právě díky téhle mírné nekorektnosti jsem s tím vzorečkem uměl pracovat už poměrně záhy, kdežto přesnou fyzikální podstatu té "stodvojky" jsem si doplnil až později, kdy jsem to už byl schopen pobrat. Výhodou je to, že už jako relativně malej svišť si mohl udělat představu, zač je v přírodě čeho loket. když za účinnost dosadíme 0,5, tak to docela i sedí s reálnými hodnotami U malejch kočiček asi ano, ale třeba u takového Orlíka je to k jedničce blíž, než k půlce... DH: Míst s podobným potenciálem pochopitelně není tolik jako těch mlýnských náhonů zlikvidovaných v 50. letech, jejichž obnova - zvlášť pokud k ní není politická vůle - by byla nepochybně technicky i organizačně jednodušší. No zrovna v případě Lipna I je krásně vidět srovnání, kdy mohu využít 160 metrů spádu, anebo nechat na většině spádu vodu hučet v Čertových proudech a v těch Loučovicích využít jenom kus. na rozdíl od publika všelijakých spindoktorů ve službách politických mafií Neboj, my známe Tvůj problém. Pořád ale nechápu, kdo a proč by měl chtít stavět tu jednu velkou elektrárnu místo stovek malých. Tu přece nikdo stavět nechce, ta slouží jen pro výpočet horní meze trvalého výkonu, kterej by z těch stovek malejch šel získat (i za cenu totální likvidace všech volnejch toků). Zatímco dnes námi ČEZ nejspíš vůbec nemanipuluje...? Děkujeme za krásné potvrzení tzv. Volného paradoxu... Což by se dalo aspoň do nějaké míry eliminovat velkým množstvím zdrojů. To je něco podobného, jako chtít pomocí přesunů mezi depama zvýšit počet mašin... Taky to nefunguje.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 831 Registrován: 10-2018 |
dědek_hank: "M_g: "Taky existuje čára trvání průtoku, kde bývá v našich končinách poměr Q90/Q270 10 i více a mnohdy nad Q300 je prakticky nula." Což by se dalo aspoň do nějaké míry eliminovat velkým množstvím zdrojů... " To by se nedalo, protože ty průtoky jsou téměř synchronní, a závisí krutě na aktuální srážkové činnosti. Podobně jako u slunce a větru, zpravidla to nechodí tak, že na jednom kopci svítí či fouká, a na vedlejším je bezvětří a tma. Když vezmu středně vodnatej tok typu Otavy, tak běžnej "každodenní" průtok v Písku je cca 5 kubíků, a jednoletá špička 150 kubíků. A pět kubíků za sekundu na dvoumetrovém jezu (stará elektrárna bývala pro turisty přístupná, vypadá to samozřejmě z blízka impozantně) je trvalý výkon 40 kW .. instalovaný může být jistě o něco vyšší, ale využije se jen v příznivých měsících, mimo letní nízké stavy a zimní zámrz. Loučovice bych do toho netahal, to je jedna z několika málo lokalit, kde se dal už před sto lety využít stometrový spád při relativně stabilním přítoku. Instalovaný výkon byl využit, pokud teklo kolem dvacíti kubíků a víc, což taky horní Vltava zdaleka celý rok nedala. Trvalý Q355 ve Vyšším Brodě je jen něco přes tři .. momentálně tam teče kolem desíti, takže by starej Spiro musel jet jen půl dne nebo na poloviční výkon. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 832 Registrován: 10-2018 |
Mmch ještě je tady další faktor. Všiml jsem si toho u zprávy z napouštění severočeské Milady, že je tam výpar z hladiny přes metr ročně, který se musí trvale doplňovat z Bíliny, protože ho nevykreje ani poměrně malé povodí nádrže. On je to zhruba dvojnásobek bilance ročních srážek. Takže čim víc jezů a nádrží, tím větší výpar z volné hladiny. Ještě větší podíl výparu připadá na vegetaci (sázejte více stromů) a celková bilance povodí "Čechy" je zhruba taková, že labskou soutěskou za rok odteče cca 1/3 toho, co zde naprší. Perspektivně se i ta voda pro VE může stát vzácným zdrojem, zejména když nám rostoucí teplota bude výpar z nádrží i vegetace zvyšovat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30954 Registrován: 5-2002 |
Prag: Takže čim víc jezů a nádrží, tím větší výpar z volné hladiny. Ano. A tím méně dosažitelná je ta teoretická horní mez, která nicméně horní mezí zůstává. celková bilance povodí "Čechy" je zhruba taková, že labskou soutěskou za rok odteče cca 1/3 toho, co zde naprší Jj, taky jsem si toho nedávno někde všiml. Holt ani ten chládek pod stromy není zadarmo... (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3859 Registrován: 7-2005 |
"hele, kluci, a co takhle něco od kolejí ?" když jsou tu ty vlečky a důlní dráhy, tak třeba vozy KND u rampy na dole č.IV (Nučice), kde vidíme i kolej úzké elektrické dráhy jdoucí od dolu u Jinočan....i s elektrickou lokomotivou a momentka s vozem KND |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 281 Registrován: 3-2024 |
Nádhera. Pánové se trochu rozvášnili, doporučil bych založit si vlastní vlákno na téma, kdo je větší znalec hydroelektráren. Tím netvrdím, že příspěvek o elektrárně ve Větřní nebyl zajímavý. |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1052 Registrován: 7-2017 |
Po stopách zaniklé vlečky do kamenolomu v Mrači. |