Autor |
Příspěvek |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 193 Registrován: 1-2009
| Odesláno Sobota, 08. srpna 2009 - 09:33:48 |
|
Wels Dříve pomníček stával v parčíku u závorářského stanoviště. Závory i stanoviště jsem fotografoval v roce 1957. |
Rk_kn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1238 Registrován: 1-2005
| Odesláno Sobota, 08. srpna 2009 - 18:10:55 |
|
Spomienka na pary. Ešte stojí, ale či funguje, som neskúšal !
|
Quex Administrátor
Číslo příspěvku: 5553 Registrován: 5-2002
| Odesláno Sobota, 08. srpna 2009 - 21:01:54 |
|
Odkdy je v Bubnech hala uzavřena? To není dlouho, ne?
"Doba střelců neminula. Přesvědčím Vás o tom. A nejen Vás!" |
|
Orlí_spár
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 996 Registrován: 8-2004
| Odesláno Sobota, 08. srpna 2009 - 21:08:58 |
|
Já mám pocit, že ty desky s údaji o nadmořské výšce mají co dočinění s budováním nivelačních (výškových) zeměměřičských sítí ve 2. pol. 19. stol. Hlavní nivelační pořady měly být údajně tažené právě po železničních tratích. A pravděpodobně to nebyl systém civilní, ale vojenský. Jinak by mě ale docela zajímalo, k jakému konkrétnímu místu je vztažená ta výška na té litinové (?) desce. Zda-li k k temeni kolejnice (což je údaj sice pěkný, ale v geodézii naprosto nepoužitelný), k tomu výčnělku na spodním okraji desek (což není o moc lepší, protože si tam nedovedu představit nějakou přesnější signaliazci bodu při meření) nebo někam jinam (klasické nivelační značky drážní nivelace jsou umístěny někde jinde než pod deskou). V polohových a výškových sítích byl za starýho Rakouska, slušně řečeno, švajnerajn a dost peněz bylo promrháno třeba na špatných měřičských postupech. Takže vedle sebe přežívalo dost různých sítí o různých základech, různé přesnosti a hustotě. Ty rozdílné nivelační údaje na ATE opravdu mohly s tím německým kapitálem souviset, ovšem, jak správně podotkl M.Kunt, tak v tom případě by se docela šiklo, aby ve stejném systému byly i důlní měřické sítě. Jinak ne vždy stačí pro převod mezi sítěmi odečítat nebo přičítat konstatní cifry. Dost problémů (a zcela určitě i na dráze, možná že i v tom Ústí) nadělal říšskoněmeký systém Normal Null, který byl vztažen na hladinu moře v Amsterodamu.
K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME |
|
Parmezano
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 342 Registrován: 5-2008
| Odesláno Sobota, 08. srpna 2009 - 21:16:12 |
|
je tam takzvaná "kula", nivelační značka, soused ju má na domě |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 590 Registrován: 7-2005
| Odesláno Neděle, 09. srpna 2009 - 21:22:34 |
|
pomníčky na nádražích - národní archiv, fond min.železnic I., karton 4659 - seznamy za války perzekuovaných zaměstnanců a penzistů ČMD / ČSD, seznamy zaměstnaců zraněných či zemřelých při květnovém povstání (hlášení od jednotlivých řsd (mimo slovensko), zpětná konfrontace s ministerstvem, jmenné seznamy s funkci, umístěním a druhem perzekuce) např.i vyhazování leginářů v r.1941-42, snižování penzí pro podobné záležitosti |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 591 Registrován: 7-2005
| Odesláno Neděle, 09. srpna 2009 - 21:39:41 |
|
výškové body - tak ve Dvoře Králové nad Labem je na budově, vedle vstupu do čekárny od kolejí Je to litinová přišroubovaná deska s rámečkem, kde chybí jakýkoliv text, byť je na něj místo. Obsahuje jen číselnou hodnotu 346,073. Číslo je vytlačeno do plechu a ten je vložen do prohlubeniny v uvedené desce a dokonce se už odlupuje. Podle podélňáku SNDVB schváleného min.obchodu 13.10.1876 byla hodnota nádraží Koeniginhof 340,295. Pro změnu grafikon platný od 1.5.1906 uvádí zaokrouhlenou výšku 340,3 - "höhe über dem Adriatischen Merre in Metern" Na porovnání data z r.1876 - Pardubice 217,318, Hradec Králové 229,253.Podobnou desku jako ve Dvoře, jsem zahlédl z vlaku v Lysé. Zde je popis evidentně vyroben nově, září do dálky. |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 592 Registrován: 7-2005
| Odesláno Neděle, 09. srpna 2009 - 21:43:28 |
|
v Jaroměři jsem ještě při přestupu okouknul značku státní nivelace a ta je na nové vodárně - česky psaná smaltovaná cedulka na budově z r.1899. určitě nepůvodní |
Martin Finke
Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.50.7
| Odesláno Pondělí, 10. srpna 2009 - 09:22:54 |
|
Tak jsem o víkendu získal dva nové příspěvky do sbírky: Městečko u Křivoklátu (270.273) a Králův Dvůr (236.751). Zvláště ta u Městečka mi dala co zabrat - musel jsem pořídit i makrosnímek posledních tří číslic a doma je chvíli zkoumat, o jaké se vlastně jedná. Na stav této desky se můžete podívat zde. Králův Dvůr je zase zajímavý tím, že je to pouze (dneska) zastávka - je to první zastávka ve sbírce, která má takovouto desku. Je jasné, že historicky význam této stanice byl kdysi větší, nicméně je to pro mě hlavně varování, že ne každá zastávka je automaticky bez desky. Ostatně nedaleký Beroun zjevně o svoji desku musel přijít. Nádraží je přestavěné, ale vzhledem k tomu, že desky na okolních stanicích na trati jsou (Dobřichovice, Řevnice, Karlštejn, Zdice), předpokládám, že v Berouně taky byla. Docela by mě zajímal její osud (a osud podobných na podobně zmodernizovaných nádražích). |
Martin Finke
Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.50.7
| Odesláno Pondělí, 10. srpna 2009 - 09:34:43 |
|
Ještě bych chtěl dodat, že kromě zveřejněné tabulky (většinou osobně navštívených) desek, disponuji dalšími dvěma: tabulkou potenciálních kandidátů s různě vysokou pravděpodobností výskytu (nyní má asi 60 položek) a tabulkou stanic, kde naopak s velmi vysokou pravděpodobností nic není (přes 100 položek). K tomu přísluší dalších asi 200 zastávek, které jsem za poslední léta míjel a jejich konstrukce (přístřešky, boudičky apod.) přítomnost desky vylučují a které mám v seznamu stanic pouze odškrtnuté. U zmíněných tabulek mám uvedený zdroj informací, což jsou často různé snímky stanic nalezené na webu, dále osobně spatřené desky z projíždějícího vlaku či informace poskytnuté jinou osobou (též např. v této diskuzi - za což znova ještě jednou všem zůčasněným děkuji). |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 195 Registrován: 1-2009
| Odesláno Pondělí, 10. srpna 2009 - 13:38:55 |
|
Tabulky s nadmořskou výškou, které vidíme na nádražních budovách, pochází z roku 1876 a výše. Zákon o přechodu na metrickou soustavu nabyl účinnosti 1.1.1876. Zdepa ve svém příspěvku uvádí "höhe über dem Adriatischen Merre in Metern", což potvrzuje výše uvedené. Zaokrouhlení nadmořské výšky v grafikonu nemá žádný vliv na geodetická měření. Nerad bych zde rozebíral některé útržkovité příspěvky neboť v dané době byla situace, například v topografií, podstatně složitější a je to téma na několik přednášek. Martin Finke: Na trati 174 jsou tabulky kromě Městečka u Křiv., v Roztokách u Křiv., ve Zbečně, Nižboru a v Hýskově. Od Městečka u Křiv. do Rakovníku již nejsou. |
Milanklewar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 496 Registrován: 9-2005
| Odesláno Pondělí, 10. srpna 2009 - 14:25:47 |
|
Mohu doplnit,že tabulky byly svého času i v Radnicích a ve Stupně. |
Martin Finke
Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.50.7
| Odesláno Pondělí, 10. srpna 2009 - 14:30:32 |
|
Modřaňák: děkuji za informaci. Zbečno mám - vyhodili nás tehdy na NAD, takže jsem to stačil cvaknout. V Nižboru i Hýskově jsem fotografoval také (i když to bylo ve značné časové tísni), ale desek jsem si nevšiml. Nejsem si ani jist, kde jsou na těchto fotografiích: |
Mořepetr
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 739 Registrován: 3-2006
| Odesláno Pondělí, 10. srpna 2009 - 21:02:07 |
|
Stupno "Pivní slavnosti" 1994. |
Vagonet Neregistrovaný host Odeslán z: 89.203.161.27
| Odesláno Pondělí, 10. srpna 2009 - 21:04:00 |
|
A už jste byl v Ohníči? Tam je "nadmořská" deska umístěna velmi zajímavě: na schodišti k staré staniční budově (dnes obytná), která je ve vyvýšené poloze. |
Iiii Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1678 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pondělí, 10. srpna 2009 - 23:33:41 |
|
Pomohl Google: http://provoz.szdc.cz/portal/Show.aspx?path=/Data/Mapy/nadm_komen tar.pdf Co se týče Ústí, nemohl se tam říšskoněmecký systém dostat po Mnichovu? |
Mořepetr
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 740 Registrován: 3-2006
| Odesláno Úterý, 11. srpna 2009 - 09:41:26 |
|
Nulový bod Jadran na molu Sartorio v Terstu odkaz Nulový bod Baltu v Kronštadu odkaz |
M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 195.113.70.77
| Odesláno Úterý, 11. srpna 2009 - 12:30:20 |
|
Jediný základní bod rakouské nivelační sítě v ČR u Lišova je z roku 1889, takže je nepravděpodobné, že by se sítě nižších řádů (tedy i ty značky na budovách) pořizovaly dříve. Německá "nula" je definována berlínskou hvězdárnou a rozdíl proti Jadranu je 0,070 m. Doporučená literatura Hons: Pojďte s námi měřit zeměkouli. Orbis 1959. |
Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242
| Odesláno Úterý, 11. srpna 2009 - 13:09:29 |
|
Já tu Honsovu knihu "Pojďte s námi měřit zeměkouli" mám ještě v 1. vydání z období Protektorátu, kdy vyšla ve dvou dílech: Papírová zeměkoule a Kouzelný dalekohled. |
Rk_kn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1246 Registrován: 1-2005
| Odesláno Úterý, 11. srpna 2009 - 18:22:12 |
|
Ten nulový bod Baltu bude asi tá pollitrovka vodky ! |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 594 Registrován: 7-2005
| Odesláno Úterý, 11. srpna 2009 - 18:30:08 |
|
přehled fondů archivu ČD v Libni je tady http://odis.cd.cz/archivy.asp odkazy na elektronické inventáře nefungují a prý fungovat zatím nebudou. též stavy zpracování jsou už trochu jiné |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 595 Registrován: 7-2005
| Odesláno Úterý, 11. srpna 2009 - 18:38:36 |
|
spis Buštěhradské železnice k měření nivelit, jehož součástí je i normálie na tu desku, začíná rokem 1887. v témže roce bylo nakoupeno nové měřičské vybavení a provedeno přeměření BEB. v letech 1893-4 provedl vojensko-geografický institut přeměření v km 102-232 a rozdíl byl na dvou místech maximálně 16 cm (míro -sic!). jinak dle normálie má deska s "měřičským nosem" obsahovat text : Seehöhe (první řádek) a XXXX.xxx Meter. (druhý řádek) |
Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242
| Odesláno Středa, 12. srpna 2009 - 08:09:16 |
|
Koukal jsem, že v tom 1. vydání díla ing. Honse "Pojďte s námi měřit zeměkouli", které vyšlo za Protektorátu, je rovněž zmiňován ten základní nivelační bod u Lišova. |
Martin Finke
Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.50.7
| Odesláno Středa, 12. srpna 2009 - 09:00:33 |
|
Tak jsem včera prošel obrazové příspěvky na tomto webu (včetně archivů) a podařilo se mi zaznamenat přes třicet nových míst, kde deska je či naopak prokazatelně není. Když jsem si pak procházel svoje tabulky, uvědomil jsem si takovou nezvyklou asymetrii. Naprostá většina desek - ať určitě zaznamenaných nebo pravděpodobně existujících - se nachází v Čechách, zatímco na Moravě vím prokazatelně jen o jedné, a to v Břeclavi. A nemohu tvrdit, že bych se po Moravě nepohyboval. Je to jenom momentální dojem nebo se tyto desky na moravských tratích skutečně neinstalovaly? |
M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 195.113.70.77
| Odesláno Středa, 12. srpna 2009 - 10:25:06 |
|
ZdePa: díky, snad to ještě někoho kromě nás dvou bude zajímat ;-(( Cogwheel: V Honsovi je také popsána konstrukce těch nivelačních značek (zejména staršího typu) na budovách nádraží a jejich použití. |
Joe
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 283 Registrován: 10-2007
| Odesláno Středa, 12. srpna 2009 - 12:39:52 |
|
Koukám že každej rozumí nejen fotbalu a politice, ale i geodézii Nečtu to tady pravidelně takže sumárně si dovolím jen upřesnit: - údaje na nádražích jsou určitě všechny v Jadranu - ploška pod tabulkou sloužila jako nivelační značka - Balt je cca o 37-42 cm níž než Jadran - základní nivelační pořady se táhly podél řek a kolejí (kvůli stoupání), postupně se zakládaly základní nivelační body a z nich pak další síť, klasicky geodeticky "z velkého do malého" |
Pavel Mašinka Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.98.118
| Odesláno Středa, 12. srpna 2009 - 14:04:33 |
|
Martin Finke: V Lysé nad Labem na nástupišti vedle úschovny zavazadel je tabulka s údajem nadmořské výšky 184,080metrů. Vyfotit to nemůžu, foták mám u doktora. Píšu takto mail mi Vaši adresu nebere. |
čtenář Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.20
| Odesláno Středa, 12. srpna 2009 - 14:35:13 |
|
Joe. Konečně jsem se dozvěděl, co to je k vidění u Mrače z okna projíždějícího vlaku za "pomníček". Někdo ze znalců tvrdil, že snad dokonce "střed Evropy" Děkuji |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 196 Registrován: 1-2009
| Odesláno Středa, 12. srpna 2009 - 15:21:02 |
|
Joe: Jako člověk, který si přičichl ke geodesii, s Vámi naprosto souhlasím. Pouze bych přidal "i podél komunikací". Zdepa: Dík za uveřejnění údajů BEB. Orlí spár: Lze s Vámi souhlasit. ------------------------------------------------- Několik stručných poznámek. Německá "nula" umístěná v Potsdamu byla přenesena z Amsterdamu. Na Normal Null přešel Protektorát Čechy a Morava v roce 1942. Z ruského Kronštadtu se skutečně měřilo na Balt etc. Železniční geodet by o historii tabulek na nádražních budovách těžko věděl. Musel by to být geodet zabývající se minulostí geodesie. |
M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 195.113.70.77
| Odesláno Středa, 12. srpna 2009 - 18:08:49 |
|
Joe: nevím, ale všechno Vámi uváděné tu již zaznělo (s výjimkou přímého odkazu na ZNB). "Ploška pod tabulkou" pro měření nesloužila, k tomu byl potřeba hřebík (na zavěšení pásma u staršího typu značky) nebo lať postavená na výstupek (pozdější "koule" s výčnělkem). Modřaňák: Amsterdamská "nula" je odchylná od německé, i když zcela nepatrně. K železniční geodézii viz předpis FMD M 20 a jeho "klony" (M 20/1 atd.). Nevím, jestli je to dostatečně zřejmé: ty údaje od ZdePa nejsou jen k BEB, ale k celému diskutovanému problému (minimálně ho jednoznačně datují). |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 197 Registrován: 1-2009
| Odesláno Středa, 12. srpna 2009 - 19:24:23 |
|
M.Kunt: Není mě jasné jak může mít německá nula odchylku od holandské nuly. Německo a s ním 12 států převzalo nulu z Amsterdamu. Nepřejdeme již na jiné téma ? |
M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 78.45.112.124
| Odesláno Středa, 12. srpna 2009 - 23:08:01 |
|
Přejdeme. Tip na výlet "po stopách polní drážky", tentokrát do pískovny v Ražicích |
Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242
| Odesláno Čtvrtek, 13. srpna 2009 - 08:41:07 |
|
Ty vlhkostí poškozené plány byly ve sklepě GŘ ČD při povodni r. 2002? |
M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 195.113.70.77
| Odesláno Čtvrtek, 13. srpna 2009 - 10:35:28 |
|
Cogwheel: ne, jsou odjinud. |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 598 Registrován: 7-2005
| Odesláno Čtvrtek, 13. srpna 2009 - 14:59:19 |
|
obracíme stránku. tohle je čsd a rok 1949 |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 599 Registrován: 7-2005
| Odesláno Čtvrtek, 13. srpna 2009 - 15:07:08 |
|
jedna stížnost z r.1902, která zároveň ukazuje jak se také dříve cestovalo (ze Smíchova do Dobřichovic) |
Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242
| Odesláno Čtvrtek, 13. srpna 2009 - 15:16:52 |
|
Obdivuji zejména ten krásný, dobře čitelný, perem psaný rukopis. |
jk Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.172.38
| Odesláno Pátek, 14. srpna 2009 - 07:22:45 |
|
Zdepa: Nádhera:-) Myslel jsem si, že i na dnešní "bývalé západní dráze" je bordel a vida, ona je to tradice. |
Vámos Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3674 Registrován: 6-2002
| Odesláno Neděle, 16. srpna 2009 - 21:11:38 |
|
Měl bych jeden dotaz, i když v minulosti se to tu třeba už řešilo: Od kdy do kdy se v protektorátu umísťovalo bílé V na lokomotivy a další (hnací?) drážní vozidla (a na motorová silniční vozidla)? Určitě to nebylo od začátku války a na konci se to taky už určitě nepoužívalo (to byl na lokomotovách kód výtopny). Díky.
|
Johny11
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1040 Registrován: 5-2002
| Odesláno Neděle, 16. srpna 2009 - 22:54:58 |
|
Vámos: Troufl bych si odhadnout, že to bylo v souvislosti s "totální válkou" vyhlášenou po katastrofě u Stalingradu, ale uvidíme, co na to historici... :-) |
jano Neregistrovaný host Odeslán z: 85.237.232.103
| Odesláno Pondělí, 17. srpna 2009 - 00:01:04 |
|
Nie čo k akcii V: http://www.smirice.eu/valka/nemci.htm |
Mcbain Administrátor
Číslo příspěvku: 16109 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pondělí, 17. srpna 2009 - 10:10:07 |
|
17.7.1941 - 20.1.1942, tedy epizodka. Která neměla s Stalingradem ani jinými prohrami Říše nic společného. Zajímavě je to popsáno zde.
|
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 198 Registrován: 1-2009
| Odesláno Pondělí, 17. srpna 2009 - 10:10:52 |
|
Vamos: Akce "V" (Vítězství) byla na území protektorátu zahájena 17.července 1941 a oficiálně ukončena 20.ledna 1942. Zdroj: www.fronta.cz |
Vámos Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3677 Registrován: 6-2002
| Odesláno Pondělí, 17. srpna 2009 - 11:46:47 |
|
Díky všem (myslel jsem, že trvalo déle)
|
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 600 Registrován: 7-2005
| Odesláno Pondělí, 17. srpna 2009 - 21:01:18 |
|
jedno véčko.... |
M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 78.45.112.124
| Odesláno Středa, 19. srpna 2009 - 22:53:06 |
|
Pro informaci - budova Ústí nad Orlicí: Vážení členové, přátelé staré dámy boj za tuto krásnou stavbu se komplikuje, protože dráhy bojují proti jejímu prohlášení za KP, vlastnit ji nechtějí a ve skutečnosti ji ani nemají zájem prodat. Což je dost paranoidní, ale je to tak. Nejdřív ji nabízely SŽDC za necelých 15milionů, po mediální kritice stáhly cenu na necelých pět milionů, což je pořád částka, za kterou je neprodejná. A na symbolickou cenu odmítají jít. Na druhou stranu SŽDC říká, že nemá důvod jako státní organizace kupovat od soukromého subjektu něco, co nepotřebuje. Ńavíc jsme zjistili, že nově schválený projekt ministerstvem dopravy počítá s vybudováním nové výpravní budovy, což je naprostý skandál, protože dodnes z oficiálních vyjádření SŽDC zaznívá, že novou VB stavět nebudou. Ministerstvo kultury zrušilo prohlášení budovy za KP. Proto jsme se rozhodli mimořádně svolat tiskovou konferenci na čtvrtek 20.8. od 11:00 v Praze. Pozvánku zasíláme přílohou. O dalších aktualitách budete informováni. Zde zasíláme včerejší článek v pardubické MfDnes: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=192&r=mfpardubice&c=1242637 Srdečně Vás všechny zdraví Martin Kadrman, Olga Sommerová a profesoři Pavel Kovář s Jiřím Suchomelem www.stop-demolici.cz |
K. A. F. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3
| Odesláno Čtvrtek, 20. srpna 2009 - 08:17:23 |
|
Ústí nad Orlicí: nově schválený projekt MD: s projektem se od zimy nic neděje, rozhodně nebyl předložen ke schválení. Na MD šla žádost o souhlas se zadáním jeho změny (s ponecháním VB), zatím bez odpovědi. MK zrušilo prohlášení: pokud vím, ČD prohlášení napadly pro formální chybu. MK tedy prohlášení zrušilo a řízení o prohlášení obnovilo. |
Johny11
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1049 Registrován: 5-2002
| Odesláno Čtvrtek, 20. srpna 2009 - 13:47:04 |
|
Rád bych se zeptal na jednu věc - v článku o řadě 486.1 v Dráze 7/2009 je fotka s popiskem ve smylu "ojedinělý traťový záběr pořízený za války před stanicí Mýto". Výdycky se mi stavba na zastávce Mýto zdála nepřiměřená zastávce. Podle tohoto pramene zde zřejmě ještě za války byla stanice. Do kdy? Ví to někdo? Nebo ví někdo, kde by se to dalo dohledat? Děkuji |
Filnorm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 167 Registrován: 11-2006
| Odesláno Čtvrtek, 20. srpna 2009 - 15:58:51 |
|
Pánové, co se týče motorových lokomotiv za války, našel jsem, že v Táboře byla odstavena T 200.002 a poškozena při náletu - viz http://hloubkari.bloguje.cz/803841-lokotraktor-poskozen-pri-nalet u-na-tabor.php
|
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 199 Registrován: 1-2009
| Odesláno Pátek, 21. srpna 2009 - 09:12:46 |
|
Filnorm: Ano, je to pravda. 18.12.1946 prodán firmě Graf Byšice, etc. Zdravím. |
Filnorm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 169 Registrován: 11-2006
| Odesláno Pátek, 21. srpna 2009 - 12:27:49 |
|
Díky! Mimochodem, tuto továrnu bombardovali Rusové 9. května! Filip
|
Iiii Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1684 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pátek, 21. srpna 2009 - 22:38:37 |
|
Ad Ústí n. Orlicí: Zabýval se někdo představou, že by se všechno kolejiště nacpalo na severní, letohradskou stranu? |
M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 78.45.112.124
| Odesláno Neděle, 23. srpna 2009 - 21:47:46 |
|
Ad Iiii: K.A.F. jistě odpoví. Já ocituji z další zprávy Nádraží nedáme!: "Státní investorská společnost SŽDC, s.o. však budovu do modernizace tratě zahrnout nechce, nechce ji ani kupovat. Hrozí, že zůstane v majetku Českých drah, které ji maximálně jen zakonzervují a nechají být. Sdružení se již řadu měsíců snaží dosáhnout toho, aby ČD budovu prodaly ŠŽDC a ta ji v rámci 2,5 miliardového projektu zrekonstruovala. SŽDC však říká, že budovu k ničemu nepotřebuje." Nejde mi na rozum, proč SŽDC chtěla stavět nový objekt, ale starý zrekonstruovat nechce. ČD budovu - původně na bourání - chtějí prodat nejprve za 15, nyní snad za 5 milionů. Já tomu říkám drzost. V "malém" se zde děje to, co na celé síti: výpravní budovy zůstaly ČD, jsou naporcovány mezi "dcery" a různá RCP, čekárny se zavírají a SŽDC staví místo využití prostředků na jejich rekonnstrukci (nemůže, nepatří jí) podivné "ESArny" vedle. Což vyjde jistě "levněji". A celé to ještě platí EU ze SF. Musím se přiznat, že zejména koridory mi začínají být (nejen kvůli PHS) odporné. Bohužel, myslel jsem si, že odčlenění infrastruktury od ČD a vznik SŽDC něčemu pomůže (v různých oblastech). Šeredný omyl, který však komentovat dále nebudu. |
mbbb
Neregistrovaný host Odeslán z: 81.25.16.78
| Odesláno Neděle, 23. srpna 2009 - 22:39:17 |
|
Dobrý den, zdravím zdejší znalce železnic a mám jednu otázku. Bylo někdy něco publikováno o OSOŽ krom tohoto článku v železničáři: http://www.cd.cz/static/old/Zeleznicar/TCD/Tcd2001/33pohled.htm Jde mi třeba o to, že v tom článku, ale i na jiných webových stránkách, se uvádí, že "Ozbrojené strážní oddíly železnic" OSOŽ vznikly v roce 1935. Ale podle archivních záznamů z NA z fondu MV-SR vznikl např. v Břeclavi již 28. srpna 1934 Sbor železniční stráže. Je známo k tomuto tematu něco víc? |
K. A. F. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3
| Odesláno Pondělí, 24. srpna 2009 - 08:07:35 |
|
Iii: severně od VB v ÚnO je 5 kolejí, čili by se vešly čtyři koleje, dvě vnější a jedno ostrovní nástupiště. |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3143 Registrován: 9-2003
| Odesláno Pondělí, 24. srpna 2009 - 12:45:05 |
|
M.Kunt máte naprostou pravdu,taky to tak ve svém okolí vidím..nejen UnO..Bohužel se tak zavírají i třeba zrekonstuované WC..Pardon že to sem tahám mimo téma..
..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
jk Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.172.38
| Odesláno Pondělí, 24. srpna 2009 - 13:02:15 |
|
M.Kunt: "...zejména koridory mi začínají být (nejen kvůli PHS) odporné". "Pokrok" nezastavíte - v roce 1887 požadoval kovář v Bohuslavicích u Kyjova, aby mezi jeho kovárnou a nově budovanou tratí vznikla vysoká dřevěná, asi 20 metrů dlouhá bariéra, aby mu ta "kouř a oheň sršící mašina" neplašila klienty. Bohužel z textu (brožurka 100 let vlárské tratě) nevyplývá, jak uspěl, ale v roce 1987 to autoři zařadili jednoznačně mezi kuriozní požadavky. |
Leoš Rozmarin
Neregistrovaný host Odeslán z: 80.188.168.194
| Odesláno Pondělí, 24. srpna 2009 - 13:09:47 |
|
Dobrý den, můžete mě prosím někdo poskytnut obrázek znaku ČSD (okřídlené kolo)někdy z počátku 50. let? Předem děkuji. L.R. |
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1301 Registrován: 11-2007
| Odesláno Pondělí, 24. srpna 2009 - 13:41:45 |
|
M. Kunt: "Já ocituji z další zprávy Nádraží nedáme!: "Státní investorská společnost SŽDC, s.o. však budovu do modernizace tratě zahrnout nechce, nechce ji ani kupovat. Hrozí, že zůstane v majetku Českých drah, které ji maximálně jen zakonzervují a nechají být. Sdružení se již řadu měsíců snaží dosáhnout toho, aby ČD budovu prodaly ŠŽDC a ta ji v rámci 2,5 miliardového projektu zrekonstruovala. SŽDC však říká, že budovu k ničemu nepotřebuje". No já si myslím, že když spolek "Nádraží nedáme" tu budovu tak strašně potřebuje, tak proč si ji (samozřejmě za vlastní) nekoupí, nezrekonstruuje a nějak smysluplně neprovozuje? Křičet za cizí peníze umí každý.. |
Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242
| Odesláno Pondělí, 24. srpna 2009 - 13:55:43 |
|
Tak, tak. Má vůbec spolek "Nádraží nedáme!" vůbec nějaký smysluplný projekt na využití té staré budovy? Napadá mě např. starobinec pro důchodce-šotouše (případně též pro vysloužilé železničáře). Mohli by se stravovat v (bezbariérově upravené) dosavadní nádražní restauraci, a vůbec v objektu vzpomínat na "staré zlaté časy" na železnici. Spolku "Nádraží nedáme!" by ale mělo být umožněno tu nevyužitou budovu odkoupit za víceméně symbolickou cenu - ať do ní pak spolek následně investuje, kolik uzná za vhodné. |