Archiv diskuse Zahraniční SPZ do 24. 09. 2014 |
|
Autor |
Příspěvek |
Martin_l
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6424 Registrován: 5-2004
| Odesláno Pátek, 12. září 2014 - 12:08:06 |
|
Rul: Jsi si ale jistý s tím losováním až od roku 1999? Už jako dítě jsem v roce 1995 někde četl, že Švédko značky losuje prostřednictvím počítače. Dostupné prameny hovoří o roku 1999, ale možné je teoreticky všechno . Jinak ti děkuji za tvé (tradičně) výborně zpracované zápisky z cest. Některé z regionů jsem také navštívil, konkrétně Polsko (minulý týden) a Meklenbursko-Přední Pomořansko (loni v létě). Černé polské značky jsou skutečně mnohem vzácnější než naše okresní, je to dáno především způsobem, jakým většina Poláků obměňuje svůj vozový park. Původních polských předrevolučních modelů jsem potkával rozhodně méně, než je zvykem u nás a část z nich již žije v režimu veteránů s novými (žlutými nebo bílými) značkami. Na černých číslech pak nejvíce přežívají prvoregistrace z druhé poloviny devadesátých let, což jsou nejčastěji Fiaty Cinquecento, Seicento a Punto, Daewoo Tico, Lanos a Nubira a Škoda Felicia. Tedy vozy, které tehdy vedly v Polsku statistiky prodeje nových vozů a většinou mají také stále své původní majitele. Do Svinoústí je dá dojet suchou nohou, ale musíš tak učinit z Německa . Mě loni při výletu z ostrova Usedom do Štětína překvapilo, že silnice I. třídy najednou končí ve vodě a je nutné použít trajekt. Druhé překvapení pak nastalo, když jsem zjistil, že se za trajekt nic neplatí . Souhlasím také s tím, že většina polských hlavních tahů, které dosud nebyly nahrazeny čtyřproudovými komunikacemi je ve velmi dobrém stavu s perfektním povrchem a značením. Jsou na nich vidět mohutné evropské investice v posledních letech a jejich vysoký standard ostře konstrastuje s otřesným jízdním stylem polských řidičů. Pirátský způsob jízdy, který v Česku vyznává tak 10% řidičů, jich užívá v Polsku 90%. V Německu jsem si všiml velké obliby znovuobživených zkratek sloučených okresů. Např. ve Strausbergu u Berlína jsem před pěti lety našel jediné vozidlo se značkou s kódem SRB, což byl původní východoněmecký přívěsný vozík. Dnes je běžné narazit na tyto značky na přání kdekoliv. Kódy velkých okresů (např. VG) se pak vyskytují hlavně na služebních autech.
|
Bobesh
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 278 Registrován: 4-2014
| Odesláno Pátek, 12. září 2014 - 13:06:37 |
|
Jo jo. Poláci jsou za volantem neskutečná . |
Rul
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8578 Registrován: 7-2006
| Odesláno Pátek, 12. září 2014 - 13:17:36 |
|
M_L (6424): Úhyny polských černých značek hlavně připisuji povinným přeregistracím při stěhování z okresu do okresu, u nás SPZ ve větší míře přežily jen díky tomu, že se v rámci kraje nemusí přeregistrovávat. S polskými řidiči jsem letos problém neměl, možná náhoda, možná se polepšili.
|
Rul
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8579 Registrován: 7-2006
| Odesláno Pátek, 12. září 2014 - 14:42:54 |
|
NORSKO (část 4.) Co je mi velice na Norech sympatické, tak jejich skromnost, jde to vidět na jejich životním stylu, oblékání, bydlení, autoparku i jejich vystupování, přitom co Nor, to v podstatě bohatý člověk. Překvapil mě zejména styl bydlení, v Norsku nenarazíte na betonem oplocené paláce, před kterými stojí tři Mercedesy a po pozemku pobíhají zuřiví dobrmani, Norové zkrátka milují soužití s přírodou a podle toho také přizpůsobují své převážně dřevěné stavby. Co se norských dívek týká, tak jsou to velice sympatické dívčiny, vesměs pihovaté, zrzavé nebo blond, které v sobě mají velký ženský šarm a dokáží se na vás usmát takovým stylem, že jste na místě odzbrojeni. V obchodních domech nenarazíte na lidi, kteří se do nich vyloženě chodí předvádět v drahých hadrech od Lojzy z Výtoně, jako je tomu u nás. A lovkyně perel na vysokých podpatcích s blond příčesky a dlouhými pařáty zde také nehledejte. Norové chodí buďto sportovně nebo velmi elegantně oblečení. Prostě a jednoduše národ, co má úroveň, národ, který nemá zapotřebí se předvádět. Kraj Sogn og Fjordane V doslovném překladu se kraj jmenuje "farnost a fjordy" a je zřejmé, proč tomu tak je (viz. obrázky výše). Je v něm většina z 27 norských roubených kostelů tzv. "stavkyrkje" (ve středověku jich bylo přes 600). Specifikem tohoto kraje jsou dvě evropská "nej" největší evropský ledovec Jostedalsbreen o rozloze 490 km2 (rozloha okresu Praha) a největší evropský fjord (druhý největší na světě) Sognefjord, který se zařezává v délce 200 km až do středu země a dosahuje neuvěřitelné hloubky 1300 m. Kraj velice řídce osídlený, mimo měst Florø a Førde jsou v tomto kraji převážně malá městečka, takže zde vládne čistě matka příroda. Horské masivy zde protínají nejdelší norské tunely o průměrné délce 10 km spolu s již zmíněným 24.5 km světově nejdelším silničním tunelem Lærdal. Kódy značek: Førde TV TX TY TZ Nordfjordeid UA UB Sogndal UC UD Velice vzácná černožlutá značka, která je oproštěná od silniční daně a nesmí se pohybovat po silnicích (převážně jdou vidět na letištích). Limit vložených fotek je nemilosrdný, pokračování po půlnoci v 5. části...
|
Bobesh
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 279 Registrován: 4-2014
| Odesláno Pátek, 12. září 2014 - 17:15:24 |
|
Rul To jsem se tě právě chtěl zeptat, jestli schválně fotíš převážně starší pěkně zachovalé vozy, nebo jestli je tam skladba autoparku taková, jako na tvých fotkách. Jak si psal, jaké tam mají příjmy, člověk by spíš čekal, že to bude samá nová kára. |
Jef Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5006 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pátek, 12. září 2014 - 22:05:42 |
|
jaké tam mají příjmy, člověk by spíš čekal, že to bude samá nová kára. No jo, tohle mi jde přesně do rány - jak jsem nedávno tady vedle (na příkladech z ČR) popisoval, že složení vozového parku zdaleka není jen finanční otázkou. Rulovy reportáže jsou v tomhle směru ukázkové - v relativně chudém Polsku se dvacet a více let staré káry nemilosrdně vyhazují jen proto, že se tam z Německa a spol. valí proud o něco novějších asi tak desetiletých. Kdežto o kus dál ve Skandinávii, kde chudých je naprosté minimum a kde by na nové auto měl skoro každý, se pečlivě udržují čtyřicet let stará Volva, ale i staré Opely nebo japonci. Přitom v severském klimatu auta musí dost trpět a nebylo by nic jednoduššího, než je po patnácti letech vyhodit a nahradit... Já cestoval po Skandinávii jako student v létě 1998 (vlakem na Interrail a stopem, se spaním ve stanu, pohodlných sedačkových vlacích, nebo všude možně) a pamatuju si statné postarší venkovské Nory v tesilkách a zašívaných vestách, kteří pokud neřídili staré Volvo, tak často něco jako oblé Fordy Taunus nebo Opely Rekord ze 60. let, případně křivolace tvarované Datsuny a Mazdy z let 70... |
Rul
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8580 Registrován: 7-2006
| Odesláno Pátek, 12. září 2014 - 22:22:51 |
|
To jsme hold my Slované: "koupím si Audi za mega, abych všem ukázal, že na to mám, přitom bydlím v paneláku a jsem zadlužený po uši." U Poláků se to dá chápat tak, že jsou to kšeftmani od kosti a že si vždycky najdou cestu, jak auto pořídit levně, resp z totální bouračky udělat relativně nové auto. Norové, byť mají auta mnohem draží, než např. v Německu či jinde v EU, tak pořád je vyjdou v porovnání s platem v jiných zemích levněji. Ale zkrátka nemají zapotřebí se předvádět co pět let v novém voze, je to otázkou národní mentality.
|
Minor
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2126 Registrován: 6-2007
| Odesláno Pátek, 12. září 2014 - 23:22:03 |
|
Dobře udržované auto do r.v. 1995 je na tom kvalitativně (horizont dožití) mnohem líp, než cokoliv co se od toho roku produkuje. Skandinávci jsou známí, že umí s věcma dobře hospodařit, jsou skromní, pracovití a vynalézaví (zakladatel IKEA je Švéd a ne Ital....) Jako u všech luteránů pak je důležitý vztah k hygieně...rodině a ženám. Rádi chlastají a v sexu nejsou zaťatí, ale nejsou v tom nějak vyjímeční, to je jen pomluva závistivců co tolik nesnesou a neumí. Přátelství ovšem uzavírají opatrně a chvíli to trvá, než jsou ochotni se sblížit.
www.czechplates.cz Kde je vůle je i cesta. (George Bernard Shaw) |
|
Rul
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8581 Registrován: 7-2006
| Odesláno Sobota, 13. září 2014 - 02:55:06 |
|
NORSKO (část 5.) V okolí Bergenu jsem doufal, že někde narazím na Olava, což je velký nadšenec do značek a fotí kde jaký špek a hlavně provozuje stránky http://www.olavsplates.com/. Svět je skutečně malý, při návratu z centra Bergenu, zrovna když jsem na parkovišti fotil jednu norskou značku, tak v ten moment se mi kolem auta motal starší človíček s foťákem a ptal se mě, jestli jsme "from Czech Republic". Slovo dalo slovo a nakonec jsem se ho zeptal, zda nezná Olava Arne Brekkeho, v ten moment mu zajiskřily oči a řekl, že jej zná osobně, že bydlí ve Vossu a že pro něj fotí exotické značky, no v ten moment mě málem odnesli na márách, oba jsme nemohli uvěřit té náhodě, že jsme se takhle při focení poznávaček na jednom parkovišti sešli. Pán říkal, že jel do Bergenu kvůli echu od známého, že se po městě pohybuje motorka z Floridy, na to jsem mu suverénně odpověděl, že jsem tu motorku fotil už v Molde. Zkrátka osud stál při mě a měl jsem neuvěřitelnou radost, že jsem se s tím člověkem za takových okolností setkal, byť to nebyl přímo Olav. Kraj Hordaland Nejlepší turistické destinace tohoto kraje jsou národní park Folgefonna, Trolltunga (skála Trolí jazyk), vodopády Voring, fjord Handanger a nejkrásnější norské město Bergen a jeho dřevěné staré město s přístavem (2. největší město Norska). Kódy značek: Bergen SN SP SR SS ST SU SV SX SY SZ TA TB TC TD TE Voss TF TH TJ TK Stord TL TN TP TR Odda TS TT TU Kraj Rogaland Zde již vysoké nadmořské výšky pozvolna klesají, skály už nejsou tak tmavé a porostlé hustým mechem jako dál na severu, to však neubírá krajině na jejím divokém rázu, fjordy jakoby nechtěly ustoupit do moře a stále se zařezávají do ostrých skalnatých údolí, důkazem toho je turisticky nejvíce navštěvovaný skalní výběžek Preikestolen (Kazatelna), který vznikl před 10.000 lety roztáním ledovce a nyní na něj proudí davy turistů kvůli fascinujícímu výhledu na Lysefjord (200 tis. turistů ročně). Vyjít nahoru po 3.800 metrů dlouhé kamenité stezce s převýšením 600 m.n.m. je doslova křest ohněm, ale výhled z tohoto skalního výběžku do 600 metrů hluboké rokle stojí za všechnu tu námahu. Největšími městy v tomto kraji jsou známý Stavanger a Haugesund, na které již bohužel nezbyl čas. Kódy značek: Stavanger RE RF RH RJ RK RL RN RP RR RS RT RU RV RW RX RY Egersund RZ SA SB Haugesund SC SD SE SF SH SJ SK SL Pokračování v 6. části...
|
Rul
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8582 Registrován: 7-2006
| Odesláno Sobota, 13. září 2014 - 03:04:10 |
|
NORSKO (část 5.) V okolí Bergenu jsem doufal, že někde narazím na Olava, což je velký nadšenec do značek a fotí kde jaký špek a hlavně provozuje stránky http://www.olavsplates.com/. Svět je skutečně malý, při návratu z centra Bergenu, zrovna když jsem na parkovišti fotil jednu norskou značku, tak v ten moment se mi kolem auta motal starší človíček s foťákem a ptal se mě, jestli jsme "from Czech Republic". Slovo dalo slovo a nakonec jsem se ho zeptal, zda nezná Olava Arne Brekkeho, v ten moment mu zajiskřily oči a řekl, že jej zná osobně, že bydlí ve Vossu a že pro něj fotí exotické značky, no v ten moment mě málem odnesli na márách, oba jsme nemohli uvěřit té náhodě, že jsme se takhle při focení poznávaček na jednom parkovišti sešli. Pán říkal, že jel do Bergenu kvůli echu od známého, že se po městě pohybuje motorka z Floridy, na to jsem mu suverénně odpověděl, že jsem tu motorku fotil už v Molde. Zkrátka osud stál při mě a měl jsem neuvěřitelnou radost, že jsem se s tím člověkem za takových okolností setkal, byť to nebyl přímo Olav. Kraj Hordaland Nejlepší turistické destinace tohoto kraje jsou národní park Folgefonna, Trolltunga (skála Trolí jazyk), vodopády Vøring, fjord Handanger a nejkrásnější norské město Bergen a jeho dřevěné staré město s přístavem (2. největší město Norska). Kódy značek: Bergen SN SP SR SS ST SU SV SX SY SZ TA TB TC TD TE Voss TF TH TJ TK Stord TL TN TP TR Odda TS TT TU Série SS je velkou vzácností, lze ji vidět jen ve formátu AB 1234, v běžném výdeji pro osobní a nákladní vozidla byla vynechána. Za povšimnutí stojí registrace ST 66696 a její přelepený norský proužek u duplikátu přední tabulky (povinnost při duplikátu značky), přitom zadní tabulka jej nemá, ta byla vyražena na bianco bílý plech. Kraj Rogaland Zde již vysoké nadmořské výšky pozvolna klesají, skály už nejsou tak tmavé a porostlé hustým mechem jako dál na severu, to však neubírá krajině na jejím divokém rázu, fjordy jakoby nechtěly ustoupit do moře a stále se zařezávají do ostrých skalnatých údolí, důkazem toho je turisticky nejvíce navštěvovaný skalní výběžek Preikestolen (Kazatelna), který vznikl před 10.000 lety roztáním ledovce a nyní na něj proudí davy turistů kvůli fascinujícímu výhledu na Lysefjord (200 tis. turistů ročně). Vyjít nahoru po 3.800 metrů dlouhé kamenité stezce s převýšením 600 m.n.m. je doslova křest ohněm, ale výhled z tohoto skalního výběžku do 600 metrů hluboké rokle stojí za všechnu tu námahu. Největšími městy v tomto kraji jsou známý Stavanger a Haugesund, na které již bohužel nezbyl čas. Kódy značek: Stavanger RE RF RH RJ RK RL RN RP RR RS RT RU RV RW RX RY Egersund RZ SA SB Haugesund SC SD SE SF SH SJ SK SL Pokračování v 6. části...
|
Rul
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8583 Registrován: 7-2006
| Odesláno Sobota, 13. září 2014 - 03:28:42 |
|
Jelikož nefungují odkazy na "odstranění a editaci příspěvku" , prosím moderátory o odstranění mého příspěvku č. 8581.
|
Rul
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8584 Registrován: 7-2006
| Odesláno Sobota, 13. září 2014 - 03:59:02 |
|
NORSKO (část 6.) Když se hory ztratí a začnete pomalu vidět Severní moře, uvědomíte si, že Vaše cesta je u konce, že jste viděli z Norska všechno podstatné a dolehne na vás zvláštní pocit stesku, že je to již za vámi. Kraj Vest-Agder Krajina v této oblasti pozvolna upadá do menších nadmořských výšek a je charakteristická větrným a překrásným skalnatým pobřežím, je to také poslední norský kraj, ze kterého se jelo trajektem přímo do Dánska. Kódy značek: Kristiansand PN PP PR PS PT PU PV Mandal PX PY PZ RC RD Flekkefjord RA RB Vidět ve větších městech starší série, jako např. v Kristiansandu právě PN, je čím dál tím těžší. Písmena R a A jsou ve 2. vzoru z dálky těžko rozpoznatelná, nepoznáte, zda je kombinace AA, AR nebo RA. Pokračování v 7. části...
|
Mr._Peugeot
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2131 Registrován: 1-2012
| Odesláno Sobota, 13. září 2014 - 11:33:59 |
|
Rul Ne nadarmo se říká jedna věc, že to co vidíš a zažiješ ti nikdo nevezme... |
šmolko
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3649 Registrován: 10-2008
| Odesláno Sobota, 13. září 2014 - 19:54:41 |
|
Rul: Takze mame ocakavat, ze aj tvoja RZ sa objavi na na Olav-ovej stranke so znackami? BTW tvoje cestopisy hltam zakazdym na jeden sup, velmi pekne zhrnuty cestopis! Dalsia vec, ze Skandinavia je miesto kam by som sa urcite chcel minimalne raz ist pozriet...
|
Rul
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8586 Registrován: 7-2006
| Odesláno Sobota, 13. září 2014 - 20:06:22 |
|
Mr. Peu (2131): Je to tak, když bude nejhůře, vždycky se alespoň myšlenkami vrátím do Norska. Šmolko (3649): Ty jo, to by byla dobrá haluz, kdyby se moje RZ objevila na Olavových stránkách. Těžko říct, jak s tou fotkou naloží. Skandinávii si určitě dej do "must have" kategorie, určitě nebudeš zklamaný. Další norské reporty zpracovávám, sám jsem překvapený, kolik jsem tam toho nafotil.
|
Tomcat
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9495 Registrován: 12-2006
| Odesláno Sobota, 13. září 2014 - 22:12:04 |
|
Francie zahájila 11.9. výdej nového kódu DK. |
Rul
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8587 Registrován: 7-2006
| Odesláno Neděle, 14. září 2014 - 15:34:47 |
|
NORSKO (část 7.) V této části přiložím fotky zbylých oblastí, kde jsem fyzicky nebyl, ale přimotaly mi pod objektiv. Oslo DA-DF DH DJ-DL DN DP DR-DV DX-EF EH EJ EK EN EP ER-EU Zbylé oblasti Sapsborg AD AE; Asker og Barum (Billingstad) BL BN BP-BV BX-CB. Romerike (Lillestrom) CC CE CF CH CJ-CN CP CR-CU EV; Jessheim CV-CZ; Ringerike JU, JV, JX-KA. Drammen KE KF KH KJ-KL KN KP-KS; Horten KZ-LF. Notodden NV NW NX NY NZ; Satesdal LF PL (vznik 1998); Steinkjer XD-XF XH XJ XW. Levanger XK XL; Tromso FC ZC ZE ZH ZK ZL; Lakselv ZZ. Série ZZ je z nám nejvzdálenějšího severu země, z oblasti Lakselv. Vrtalo mi hlavou, proč tolik vozidel právě s touto registrací jezdí po Bergenu (šla hodně vidět na taxících), nakonec se věc má tak, že Norové si mohou vybrat jakoukoliv z aktuálních kombinaci, které se nemusí vázat na výdejní místo a u motoristů jsou právě nejvíce oblíbené série AA a ZZ. Co se jednotlivých výdejních oblastí týká, tak hodně z nich nevzniklo přímo rokem 1971, ale vznikaly postupně, některé teprve před pár lety a vypadá to, že budou vznikat i nadále. Novým výdejním oblastem je v tomto případě přidělen dosud nevyužitý písmenný kód. To vysvětluje, proč má Citroën LN (vyráběn od roku 1976) z mého příspěvku č. 8575 tak nízkou registraci JR 10059 z oblasti Fagernes - tato oblast vznikla až v roce 1978. Pokračování v 8. části...
|
Rul
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8588 Registrován: 7-2006
| Odesláno Neděle, 14. září 2014 - 15:55:31 |
|
NORSKO (část 8.) Důkazem toho, že to Norové myslí vážně s ochrannou životního prostředí, je neuvěřitelné množství elektrických vozidel pohybujících se po celé zemi (přes 36.000). Byť jsou tyto auta pro průměrného středoevropana nesmírně drahá, Nor si za ně rád připlatí (potkat 4 Tesly v jedné ulici není v Norsku žádný problém). Zajímavé je, že tyto vozidla jezdí převážně ve velkých městech, byť Tesla na jedno nabití ujede přes 400 km, vysvětluji si to tím, že Norové jezdí elektrickými vozidly převážně do práce a na nákupy a také tím, že ve velkých městech je dostatek nabíjecích stanic. Norský systém poznávacích značek od roku 1999 vyčlenil zvláštní kódy pro vozidla, která jezdí na jiný pohon, nežli na benzín či naftu, a to následovně... EL - elektrická vozidla (electrical) GA - vozidla na plyn (gas) HY - vozidla na vodík (hydrogen) Série EL uvidíte na každém rohu, dokonce sem tam i na motorkách (převážně na rozvoz pošty), série GA jsem viděl jen v Bergenu na autobusech MHD a série HY je prakticky nemožné v provozu vidět, jsou velmi vzácné (po Norsku jezdí zatím pouze 166 vozidel na vodík). V Norsku registrováno přes 860 vozidel na plyn. Nejčastěji v provozu uvidíte Mitsubishi MiEV, Nissan Leaf, Tesla Model S a Volkswagen e-Up. Co mi na těchto vozidlech docela vadí, že nejdou vůbec slyšet, docela by mě zajímaly statistiky, kolik lidí už tyhle auta přejely. V poslední 9. části nahlédneme do historie norských poznávacích značek, ale to až zítra...
|
Minor
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2127 Registrován: 6-2007
| Odesláno Neděle, 14. září 2014 - 18:24:47 |
|
Na fotkách norských PZ jsou ukázkově viditelné přednosti embosovaných tabulek v hliníkové slitině oproti plastovým. Bohužel plastaři to nevzdali a už jsou k dispozici vyvzorkované plastové-embosované ve Francii a Belgii. Doufám, že to zajde na ceně a celkové nepraktičnost...o ochraně životního prostředí nemluvě (recyklace). Norové se také nechali na chvíli zblbnout a nakonec se rádi vrátili k osvědčenému.
www.czechplates.cz Kde je vůle je i cesta. (George Bernard Shaw) |
|
Jef Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5008 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pondělí, 15. září 2014 - 10:25:10 |
|
Rul: Důkazem toho, že to Norové myslí vážně s ochrannou životního prostředí, je neuvěřitelné množství elektrických vozidel pohybujících se po celé zemi (přes 36.000). Byť jsou tyto auta pro průměrného středoevropana nesmírně drahá, Nor si za ně rád připlatí (potkat 4 Tesly v jedné ulici není v Norsku žádný problém). Oni to jistě myslí vážně i s tím vztahem k životnímu prostředí, ale Norsko je především vyhlášené tím, že tam jsou pro nákup i provoz elektromobilů nastaveny nesmírně výhodné podmínky. Narychlo jsem k tomu našel např. toto, kde taky opakují známý fakt, že Norsko je díky strmým vodním tokům (a celkově malé hustotě zalidnění) nesmírně ekologické i ve výrobě elektřiny (takže když člověk jezdí na elektřinu, tak ani nemusí mít pocit, že má výfuk v severních Čechách apod., jak se občas ozývá u nás ). Jinak musím zopakovat, že všechny reportáže , i tvé starší, vždycky se na to rád podívám. |
mardob
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 221 Registrován: 1-2013
| Odesláno Pondělí, 15. září 2014 - 12:42:40 |
|
Polský Zlombol posilnění a úklid před další etapou
|
Rul
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8589 Registrován: 7-2006
| Odesláno Pondělí, 15. září 2014 - 18:08:16 |
|
NORSKO (část 9.) Historie norských poznávacích značek sahá až do roku 1899, kdy se začaly vydávat značky v Kristianii (starý název Osla do roku 1924). Tyto značky jsou stále v platnosti, ale vidět je můžete jen v muzeích. V Norsku podle všeho proběhla podobná povinná přeregistrace, jako tomu bylo u nás v 60. letech. Historické značky, které ještě máte možnost spatřit v běžném provozu jsou z éry 1942-1971. Většina z nich však klame tělem, protože byť mají kódování z této éry, tak jsou vyraženy po roce 1991, kdy byla schválena ražba značek v retrostylu s původním kódováním pouze pro historická vozidla. Po 100 letech, v roce 2013, byly zlegalizovány značky z éry před rokem 1913, takže majitelé s těmito vzácnými registracemi se již mohou pohybovat v běžném provozu. Nově vyražené norské retrotabulky nejdou téměř rozeznat od skartovaných originálů z let před rokem 1971, rozeznáte je jedině při bližším pohledu, kde je na tabulce pod pomlčkou uveden název výrobce LATOR BERGEN. Krajské kódování ze systému 1942-1971: A - Oslo B - Østfold C - Akershus D - Hedmark E - Oppland F - Buskerud G - Vestfold H - Telemark I - Aust-Agder K - Vest-Agder L - Rogaland O - Bergen P - Svalbard R - Hordaland S - Sogn og Fjordanne T - Møre og Romsdal U - Sør Trøndelag V - Nord Trøndelag W - Nordland X - Troms Y - Finnmark Z - Vestfold Tyto tabulky vypadají na originály z éry před rokem 1971 (nejspíše se vyhnuly povinné přeregistraci odpočívajíc někde ve stodolách): LEIEVOGN - nákladní vozidla k pronájmu. A zde již dovýroby po roce 1991 (otázka, zda si majitelé historických vozidel mohou zvolit jakýkoliv neobsazený kód nebo zda musí prokázat původní registraci zaznamenanou v TP, která je jim následně vyražena): Když v roce 1958 Oslo dosáhlo hodnoty A-99999, následovalo kódování od čísla 10-00-00. RUTEVOGN - vozidla veřejné přepravy. Vzhled retrotabulek si majitelé můžou vybrat mezi dvěma vzory, a to buďto ve starém z éry 1942-1971 nebo v současném s norským proužkem. Tento nápad s ražbou starých značek je pro mě, jakožto pro značkaře, naprosto fascinující. Je to stejný případ, jako kdyby někdo z Prahy zvedl telefon a zavolal do Pohorelé, resp. do Bardejova, aby nastartovali stroje, vytáhli staré raznice a začali znovu razit smaltované značky ze systému 50. let. Zde na ukázku fotka z Googlu - zaručeně pravá norská registrace z roku 1970: To je k Norsku naprosto vše. Popravdě report na devět dílů z jedné země jsem nikdy nedělal, a tak doufám, že jsem na nic podstatného nezapomněl. Děkuji všem za přízeň.
|
šmolko
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3654 Registrován: 10-2008
| Odesláno Pondělí, 15. září 2014 - 19:59:59 |
|
Rul ten poziarny special na baze Fordu F-100 (1961–1966) ma celkom prekvapil. V Norsku su asi klasicke americke vozidla v mensiom zastupeni ako vo Svedsku, ci nie?
|
Rul
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8592 Registrován: 7-2006
| Odesláno Úterý, 16. září 2014 - 00:28:46 |
|
Šmolko (3654): Právě že ne, sice nejdou tak často vidět v provozu, jako ve Švédsku nebo ve Finsku, ale po celé Skandinávii jsou po oldtimerech doslova jako diví, stačí se podívat na Google, jak vypadají norské srazy veteranistů a příznivců amerických vozidel.
|
Bobesh
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 284 Registrován: 4-2014
| Odesláno Úterý, 16. září 2014 - 11:09:16 |
|
Rul Připojím se také s pochvalou za tvé reporty, hlaně se mi líbil ten z Norska. Super fotky, mimojiné nádherné fotky přírody, hezká městečka, z nihž některá vypadají jakoby focena ve "světě miniatur v Legolandu". Prostě pecka. Jen si dovolím jeden malinký postřeh. U některých fotek se mi drala do hlavy myšlenka, jak asi tahají na střechu sekačku na trávu? |
Najbrt Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 273 Registrován: 3-2010
| Odesláno Úterý, 16. září 2014 - 12:38:10 |
|
U některých fotek se mi drala do hlavy myšlenka, jak asi tahají na střechu sekačku na trávu? Nejsem asi dostatečně stár, nebo jsem nadprůměrně hloupý, ale tuhle větičku jsem opravdu nepochopil, i když jsem se upřímně snažil. Mohu požádat autora o výklad po lopatě pro naprostého laika? Dík ...
kdo se směje naposled, je obvykle natvrdlej ... |
|
Bobesh
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 286 Registrován: 4-2014
| Odesláno Úterý, 16. září 2014 - 13:37:19 |
|
Najbrt Na některých fotkách jsou domy, kde mají střechy porostlé trávou, teda aspoň mě to tak připadá. Konkrétně např. 2 díl/6 fotka. Nebo poslední 9 díl/2 fotka. Ale koukám na to na tabletu, takže fotky jsou relativně malé, na velkém monitoru bych třeba zjistil, že tam mají něco úplně jiného. (Příspěvek byl editován uživatelem bobesh.) |
Rul
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8593 Registrován: 7-2006
| Odesláno Úterý, 16. září 2014 - 16:06:59 |
|
OT: Tráva na střeše je zaručeně nejlepší izolace. Rozhodně trávu nesekají, nechají ji růst, tak jak je, místy ze střech rostou i malé stromky. Tráva na střechy se v Norsku vysazuje i na novostavby.
|
Rul
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8594 Registrován: 7-2006
| Odesláno Úterý, 16. září 2014 - 18:57:24 |
|
DÁNSKO (část 1. - úvod) Malá placatá zemička, jejíž pobřeží lemují písečné duny a jenž je složená ze stovek ostrovů, byla pro mě čistě průjezdní. Jelikož v Dánsku díky Severnímu moři a velké rovině vesměs stále prší, musel jsem hodně míst vynechat, to ale nemění nic na tom, že po dlouhé době jsem opět rád viděl dánské značky, které od mé poslední návštěvy v roce 2006 prošly řadou změn a také jsem tam během dvou dnů pobytu i něco nafotil. Současný systém dánských poznávacích značek je sice celostátní, ale když zabřednete do jeho kódování, tak se vám doslova zamotá hlava. Dánové si již od roku 1958 striktně drží dnes již tradiční formát AB 12 345 a dělají vše pro to, aby vydržel co nejdéle. Proto se v současnosti vydávají série, které v předchozích systémech byly vynechány. Navíc rokem 2012 bylo změněno tradiční číslování pro nejvíce registrovaná osobní vozidla (20 000 - 59 999, což bylo 39.999 registrací za jeden písmenný blok), aby se tzv. zpomalil výdej (nyní 10 000 - 75 999 a 78 000 - 97 999, což je celkem 85.998 registrací). Systém 1966-2012: 001 - 699 mopedy s větším obsahem (bílé nejmenší dvouřádky) 700 - 999 malé traktory (bílé nejmenší dvouřádky) 10 00 - 29 99 campingové přívěsy (bílé jednořádky) 30 00 - 49 99 komerční přípojná vozidla do roku 1998 (žluté jednořádky) 50 00 - 53 99 zkušební tabulky (bílé jednořádky) 54 00 - 54 99 zkušební motocykly (malé bílé dvouřádky) 55 00 - UZ 99 99 komerční přípojná vozidla od roku 1998 (žluté jednořádky) VB5 500 - 9 999 mopedy s malým obsahem (žluté nejmenší dvouřádky) 10 000 - 18 999 motocykly (malé bílé dvouřádky) 19 000 - 19 499 traktory (malé bílé dvouřádky) 19 500 - 19 999 pracovní motocykly (malé žluté dvouřádky) 20 000 - 59 999 standardní jednořádky 60 000 - 75 999 standardní dvouřádky 76 000 - 76 999 vozidla diplomatických sborů (modré jednořádky) 77 000 - 77 999 vozidla konzulárních sborů, mezinárodních organizací a NATO (modré jednořádky) 78 000 - 87 999 komerční vozidla (žluté dvouřádky) 88 000 - 97 999 komerční vozidla (žluté jednořádky) 98 000 - 99 699 taxislužby (bílé jednořádky) 99 700 - 99 999 taxislužby (bílé dvouřádky) V roce 2008 proběhla změna fontu, který byl zúžen a byl víceméně přípravou na europroužek, což značkám ubralo na čitelnosti z větší dálky. V roce 2009 proběhla úprava v podobě vyhrazených sérií pro polokomerční vozidla: FA 78 000 - FZ 87 999 polokomerční vozidla s EP (žlutobílé dvouřádky) FA 88 000 - FZ 97 999 polokomerční vozidla s EP (žlutobílé jednořádky) GA 78 000 - GZ 87 999 polokomerční vozidla bez EP (žlutobílé dvouřádky) GA 88 000 - GZ 97 999 polokomerční vozidla bez EP (žlutobílé jednořádky) Po dosažení hodnoty ZZ 59 999 se začaly vydávat následující kódy, které se vydávaly do roku 2009 v tomto pořadí: Bez EP... FA, FB, FC, FD, FE, FH, FJ, FK, FM, GA, GB, GC, GE, GJ, S EP... AF, AG, AW, BF, BG, BW, CF, CG, CW, DF, DG, DW, EF, EG, EW, GF, GG, GW, HF, HG, HW, JF, JW Dosažením hodnoty JW 59 999 se ukončilo 46 let známé kódování a přešlo se k současnému (info v 3. části)... Veškeré následující fotografie jsou seřazeny podle chronologie výdeje u jednotlivých kategorií vozidel. Malé dvouřádky určené pro motocykly ( xx 10 000 - 18 999): Standardní bílé jednořádky ( xx 20 000 - 59 999): Pokračování (v roce 2008 změna fontu, od roku 2009 přidán EP): JW 58 202 je jedna z posledních z 46 let používaného kódování. Standardní bílé dvouřádky ( xx 60 000 - 75 999): Dvouřádky komerčních vozidel ( xx 78 000 - 87 999): Jelikož je zadní dvouřádek překrytý nástavbou, je na nástavbě dodatková bíločervená tabulka. Novinkou v roce 2009 byly spolu se zavedením EP také malé dvouřádky v rozměru motoformátu (viděny pouze ve žlutém provedení na komerčních vozidlech Jednořádky komerčních vozidel ( xx 88 000 - 97 999 - v roce 2008 změna fontu): Polokomerční vozidla od roku 2009 ( Fx 78 000 - 87 999 dvouřádky s EP a Gx 88 000 - 97 999 jednořádky bez EP): Platí tedy nepsané pravidlo, že vše dánské, co obsahuje písmena F, G a W, je ještě ze systému 1966-2012. Pokračování v 2. části...
|
Rul
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8595 Registrován: 7-2006
| Odesláno Úterý, 16. září 2014 - 19:31:51 |
|
DÁNSKO (část 2. - pokračování ze systému 1966-2012) Velice zajímavé je, že v Dánsku nejdou vidět žádné protekční kombinace jako např. AB 44 444 apod. (vždy jsem viděl jsem kombinace o jedno číslo nižší nebo vyšší). Vypadá to, že jsou tyto hezké kombinace záměrně při ražbě tabulek vynechávány. Snad takto stát předchází kupčení na výdejnách. Pokud řidiči chtějí hezkou značku, musí si zaplatit značku na přání, která je složená buďto ze slov nebo z různých kombinací čísel a písmen. Peníze tak jdou rovnou do státní kasy a ne do kapsy úředníka, jak je tomu bohužel u nás. Navázání na fotky z 1. části... Přípojná vozidla - vždy jednořádky (bílé xx 10 00 - 29 99; žluté xx 55 00 - 99 99): Po dosažení hodnoty UZ 99 99 (nikdy jí nebylo dosaženo) u komerčních přívěsů se začalo od AF 55 00 s EP. A proč zrovna UZ 99 99? Protože se tak mělo vyhnout duplicitě s malými mopedy, které začínaly od VB5 500. Mopedy s nízkým obsahem ( xx5 500 - 9 999): Mopedy s větším obsahem ( xx 001 - 699): Aby tento report o systému 1966-2012 byl kompletní, nesmí chybět fotka z doby, která tomuto systému přecházela, tedy z období 1958-1966, kdy se ještě dalo rozeznat, z kterého okresu vozidlo pochází: UP=Nørresundby. Blok UP právě lze vidět jen v tomto černobílém provedení, v současných sériích byly záměrně všechny staré okresní kódy z 60. let vynechány, aby nedošlo k případné duplicitě (viz. zde). Armádní značky jsou jakýmsi mezičlánkem, protože si žijí vlastním životem: Kódování armádních vozidel se neváže nijak na kódování civilních vozidel, což je pochopitelné, první dvojčíslí spolu s erbem značí armádní útvar, trojčíslí je pak čistě pořadové. Značky jsou záměrně nereflexivní, ploché a černé, aby nebyly v noci vidět. Velký výskyt armádních značek je u města Aalborg na severu země, kde je velká armádní a letecká základna. Pokračování v 3. části (současný systém)...
|
Rul
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8596 Registrován: 7-2006
| Odesláno Středa, 17. září 2014 - 01:13:19 |
|
DÁNSKO (část 3. - systém 2012+) Dánská města charakterizují cihlové domy, stavby vypadají velice impozantně, ale přesto díky nim města vypadají dosti ponuře, zejména při škaredém počasí, které je v Dánsku poměrně časté (něco jako v Belgii). Zkrátka města hezká, ale už to není taková romantika, jako v nedávno zmíněném Norsku. Zpět ke značkám... Současný systém od roku 2012: 10 00 - 99 99 veškerá přípojná vozidla (pouze žluté jednořádky - rokem 2012 se přestaly razit bílé jednořádky) 10 000 - 75 999 motocykly, polokomerční, soukromá i komerční vozidla (bílé malé dvouřádky, žlutobílé, bílé a žluté jednořádky i dvouřádky) 76 000 - 77 999 veškerá diplomatická vozidla (modré jednořádky) 78 000 - 97 999 motocykly, polokomerční, soukromá i komerční vozidla (bílé malé dvouřádky, žlutobílé, bílé a žluté jednořádky i dvouřádky) 98 000 - 99 999 taxislužby (bílé jednořádky i dvouřádky) Majitelé si v současném systému nadále mohou zvolit, zda chtějí značku s EP nebo bez něj, v Dánsku přesto převládají nové registrace právě s EP (80:20). Rokem 2012 se tedy sloučily ještě nedávno samostatné série pro motocykly, polokomerční, komerční a soukromá vozidla do jedné číselné linie. Přesto to vypadá, že existují předvyražené bloky pro dané kategorie (např. AJ 15 000 - 15 999 žluté PZ s EP, AJ 16 000 - 26 999 bílé PZ bez EP apod.). AA 98 403 je z bloku 98 000 - 99 999 vyhrazeného pro taxislužby. AJ 10 005 je 6. vydanou registrací ze série AJ; AK 46 749 je dodatková tabulka pro nástavby překrývající originální značku. Toto nové číslování se začalo vydávat zcela od začátku, tedy od série AA, která nikdy předtím nebyla vydána a pokračuje se po nikdy nevyužitých sériích dál. Aktuálně nejvyšší vydávaná série je AP. Podle počtu dosud nevydaných písmenných bloků si Dánové díky této změně zachovají formát AB 12 345 ještě nejméně na 15 let (prozatím nikdy nebyla použita písmena I a Q, čímž by se systém prodloužil ještě o dalších 10 let). Veškeré další podrobností o dánských značkách, jejich historii a nejvyšších spatřených najdete na skvěle propracovaných stránkách nrpl.dk.
|
Rul
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8597 Registrován: 7-2006
| Odesláno Středa, 17. září 2014 - 01:21:31 |
|
A ještě dva oční testy Najdi kočku A najdi značku Jedna z těch dvou je už u mě doma
|
Feudal
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2655 Registrován: 9-2006
| Odesláno Středa, 17. září 2014 - 07:19:10 |
|
S vůní páry a strojního oleje ... www.sentinel.cz Vše, co jste dosud nenašli, najdete tady ... www.feudal.cz
Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zde |
|
Rul
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8598 Registrován: 7-2006
| Odesláno Středa, 17. září 2014 - 07:42:08 |
|
Feu (2655): Správně, ale značku jsi nenašel co?
|
JozefLXI
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 88 Registrován: 10-2013
| Odesláno Středa, 17. září 2014 - 11:10:25 |
|
Rul Dánska YZ 57 416 zvisle oprená o stĺp. A niečo z ohnivého Tuniska (Komárno, Župná ul., 16. septembra 2014, 17:18): |
JohnyTDI
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 705 Registrován: 1-2013
| Odesláno Středa, 17. září 2014 - 11:48:22 |
|
Rul: ukaž nám tu značku v celé kráse
|
JozefLXI
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 90 Registrován: 10-2013
| Odesláno Středa, 17. září 2014 - 12:10:05 |
|
|
dnblistener Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 192 Registrován: 7-2013
| Odesláno Středa, 17. září 2014 - 19:34:45 |
|
|
Laik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 163 Registrován: 5-2012
| Odesláno Středa, 17. září 2014 - 19:57:43 |
|
Vážení, mám tento problém. Věnoval jsem se z určitých důvodů švýcarským poštovním autobusům a všiml jsem si poměrně záhadných změn PZ. Ve starší publikaci Europlate jsem našel pouze zmínku o dvou žlutých tabulkách bez přesného vročení. O žlutých tabulkách s písmenem P a max. 4místným číslem, které se používaly někdy mezi r. 1933 a 1949, tam není nic. Když mi někdo podá vysvětlení, budu mu zavázán. |
Minor
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2129 Registrován: 6-2007
| Odesláno Čtvrtek, 18. září 2014 - 11:00:03 |
|
Tunisko Registrace pro zahraniční pracovníky tamtéž.
www.czechplates.cz Kde je vůle je i cesta. (George Bernard Shaw) |
|
Minor
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2130 Registrován: 6-2007
| Odesláno Čtvrtek, 18. září 2014 - 11:08:03 |
|
ad Laik Internetová verze europlate zobrazuje černožlutou tabulku pošty P 6340 používanou do r. 2002...
www.czechplates.cz Kde je vůle je i cesta. (George Bernard Shaw) |
|
Martin_l
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6429 Registrován: 5-2004
| Odesláno Čtvrtek, 18. září 2014 - 12:48:29 |
|
Mr. Peugeot: Sranda je v tom, že Citroën LN začali vyrábět až v roce 1976... Rul: Nevím, jak to bylo v Norsku v 70. letech, třeba v té době šlo o recyklovanou nebo přenesenou značku na nové vozidlo. Kdepak, žádné recyklování ani přenášení se nekonalo, tato záhada se dá vysvětlit jednoduše tím, že správní celek Fagernes vznikl až v roce 1978. Rul: Sunndalsøra je jeden z nejméně lidnatých okresů v Norsku a podle toho vypadá i tamní výdej, okres pravděpodobně vznikl později Ano, přesně tak. Série VB se začala přidělovat až v roce 1988. Ostatně okresů, které vznikly po roce 1971 je poměrně dost a tím pádem i číselná "soutěž" jednotlivých sérií je tím trochu deformovaná. Kromě toho v Norsku neeexistuje povinná přeregistrace při změně majitele či bydliště do jiného regionu, značky mohou zůstat. Stejně tak exsituje možnost si zvolit "na přání" značku z jiného regionu, populární josu zejména série AA a ZZ.
|
Lovecvraků
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 887 Registrován: 10-2010
| Odesláno Čtvrtek, 18. září 2014 - 17:52:53 |
|
Poradí někdo s přibližnou dobou výdeje tohoto Milána na fotce? Díky předem .
www.lovec-vraku.cz www.spz-rz.cz
|
|
JohnyTDI
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 706 Registrován: 1-2013
| Odesláno Čtvrtek, 18. září 2014 - 19:47:05 |
|
Lovecvraků: kdepak se Ti povedla sehnat tak krásná Praha?
|
Martin_l
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6432 Registrován: 5-2004
| Odesláno Čtvrtek, 18. září 2014 - 20:01:37 |
|
Lovecvraků: Poradí někdo s přibližnou dobou výdeje tohoto Milána na fotce? Značka MI 2F3075 byla přidělena v roce 1987.
|
Lovecvraků
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 891 Registrován: 10-2010
| Odesláno Čtvrtek, 18. září 2014 - 20:23:56 |
|
Martin_l : Děkuji . JohnyTDI : Značka pochází z nyní již sešrotovaného Bavoráku. Avšak má jednu zajímavost - je to dovýroba na stejné lince jako se razí originály, takže vlastně je i není pravá. Od originálu jí rozlišuje jenom to, že vzadu nemá datum ražby a číslo linky. Jinak je úplně stejná jako originál (to ostatně sám vidíš) .
www.lovec-vraku.cz www.spz-rz.cz
|
|
Vámos Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5226 Registrován: 6-2002
| Odesláno Pátek, 19. září 2014 - 09:14:34 |
|
Jeden obnovený okresní kód z Bavorska. Zjímalo by mě, kolik (% i počet) se jich vydalo (nově) s jiným sériovým písmenem než "B". Já jsem jiné písmeno neviděl.
|
Minor
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2134 Registrován: 6-2007
| Odesláno Pátek, 19. září 2014 - 10:21:41 |
|
Bavorský Selb má zhruba 15 000 obyvatel, tedy velikostně něco jako Kutná Hora a je součástí správního celku Wunsiedel (ca. 74.000 obyv.), kde byly donedávna přidělovány jen MAK, REH a WUN. Lokální patrioti se tedy s rozpisem intervalu SEL:B 1 - SEL:B 999 (může být teor. rozšířen i na tvar SEL:B 9999) asi rozdělí na ty žhavé, co stihli SEL:B s vlastním číslem (interval není zatím 100% vyčerpán viz http://www.strassenverkehrsamt.de/wunschkennzeichen/SEL/Kreis+Wun siedel) a na ty ostatní. Jinak existuje ještě hezká verze SEL:BE a pár v místním dialektu...
www.czechplates.cz Kde je vůle je i cesta. (George Bernard Shaw) |
|
Laik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 164 Registrován: 5-2012
| Odesláno Pátek, 19. září 2014 - 13:53:35 |
|
Ad Minor: Já bohužel na internetovou stránku Europlate přístup nemám. Žluté tabulky do r. 2002 u pošty existovaly, ale pouze pro malé motocykly. Já mám ovšem na mysli to období, kdy žluté tabulky byly u pošty u všech vozidel. V každém případě děkuji. |
Martin_l
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6435 Registrován: 5-2004
| Odesláno Pátek, 19. září 2014 - 14:19:43 |
|
Koukám, že obsah mého příspěvku č. 6429 už vlastně Rul předtím popsal ve své 8. části norského reportu. Tak snad jsem nepřehlédl i něco k tomuto : Rul: Norský systém poznávacích značek od roku 1999 vyčlenil zvláštní kódy pro vozidla, která jezdí na jiný pohon, nežli na benzín či naftu Od roku 1999 se vydávají kódy EL a GA. "Vodíkové" značky HY byly zavedeny až 15.3.2007. Tyto tabulky vypadají na originály z éry před rokem 1971 (nejspíše se vyhnuly povinné přeregistraci odpočívajíc někde ve stodolách): Mám dojem, že v Norsku neproběhla povinná přeregistrace, ale pouze přeregistrace spojená se změnou údajů o vozidle, tedy totéž, co v Rakousku. Originály z doby před rokem 1971 tedy budou vozidla, která v období 1971 - 1991 nezměnila majitele. Nicméně značka T-356 na Porsche 356 do této skupiny nepatří, to je určitě novoražba. otázka, zda si majitelé historických vozidel mohou zvolit jakýkoliv neobsazený kód nebo zda musí prokázat původní registraci zaznamenanou v TP, která je jim následně vyražena Značky jsou v režimu na přání, tzn. že si majitel vozidla může zvolit jakoukoli volnou kombinaci, která není obsazena a zároveň odpovídá systému před rokem 1971 (tedy je tvořena jedním písmenem ze seznamu regionů a až pěticiferným číslem příp. šesti číslicemi ve třech dvojicích), přičemž není třeba dodržovat ani územní příslušnost současného majitele, ani původní dobové registrace daného vozidla. Majitelé si v současném systému nadále mohou zvolit, zda chtějí značku s EP nebo bez něj, v Dánsku přesto převládají nové registrace právě s EP (80:20). Měl jsi nejspíše štěstí na eurooptimistické regiony, já mám z návštěv Dánska většinou pocit, že převaha europroužků není větší než 60%. Toto nové číslování se začalo vydávat zcela od začátku, tedy od série AA, která nikdy předtím nebyla vydána a pokračuje se po nikdy nevyužitých sériích dál. Systém je od 6.6.2012 recyklační, tzn. že používá i série, které byly použity jak před rokem 1966 (např. AA = Fredriksborg, AH = København N.), tak po něm (AB, AC, AD, AE...), přičemž jsou přeskakovány stále existující původní registrace. Recyklace umožní Dánům udržet současný alfanumerický formát na prakticky neomezenou dobu. Jinak děkuji za skvěle zpracované zápisky z cest. Škoda, že jsi neměl čas navštívit škodvácké muzeum v Glamsbjergu .
|
dnblistener Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 195 Registrován: 7-2013
| Odesláno Sobota, 20. září 2014 - 14:40:34 |
|
|
Minor
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2136 Registrován: 6-2007
| Odesláno Sobota, 20. září 2014 - 18:22:28 |
|
www.czechplates.cz Kde je vůle je i cesta. (George Bernard Shaw) |
|
Martin_l
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6437 Registrován: 5-2004
| Odesláno Neděle, 21. září 2014 - 21:49:39 |
|
Vámos: Zjímalo by mě, kolik (% i počet) se jich vydalo (nově) s jiným sériovým písmenem než "B". Já jsem jiné písmeno neviděl. Projížděl jsem včera po okraji Selbu a potkal jsem vínovou Toyotu Yaris SEL-AR 1. Nejspíše byla u majitele silnější touha mít na autě iniciály a jedničku než touha po plném názvu svého "okresního" města.
|
Rul
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8610 Registrován: 7-2006
| Odesláno Pondělí, 22. září 2014 - 01:11:40 |
|
Zahraniční exotika na Dnech NATO 2014 Německo: Polští pohraničníci ( HW): Polská armáda ( Ux; 2. písmeno značí kategorii vozidla): H-armádní, NL-armádní a PL-diplomatická ( 067=ČR):
|
Feudal
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2660 Registrován: 9-2006
| Odesláno Pondělí, 22. září 2014 - 09:56:07 |
|
Rule, miluji tvoje reporty a strašně rád si všude prohlížím všechny tvé skvělé snímky. Moc ti za ně děkuji . .
S vůní páry a strojního oleje ... www.sentinel.cz Vše, co jste dosud nenašli, najdete tady ... www.feudal.cz
Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zde |
|
Minor
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2138 Registrován: 6-2007
| Odesláno Pondělí, 22. září 2014 - 13:14:43 |
|
SEL:AR 1 ....Nejspíše byla u majitele silnější touha mít na autě iniciály a jedničku než touha po plném názvu svého "okresního" města. U majitele nemusela být vůbec žádná touha - jednoduše chtěl SEL a pokud nežádal extra AR a k tomu jedničku, vyfasoval co bylo. To, že je v Německu možnost výběru alfanumeru za rozlišovacím kódem, ještě neznamená, že ji všichni využívají. Zásadním a převažujícím kritériem vždy byla a je velikost tabulky která se odvozuje od počtu znaků a lokality s třímístným kódem se obecně snaží optimalizovat počet znaků.
www.czechplates.cz Kde je vůle je i cesta. (George Bernard Shaw) |
|
Martin_l
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6439 Registrován: 5-2004
| Odesláno Úterý, 23. září 2014 - 00:47:55 |
|
Minor: U majitele nemusela být vůbec žádná touha - jednoduše chtěl SEL a pokud nežádal extra AR a k tomu jedničku, vyfasoval co bylo. To, že je v Německu možnost výběru alfanumeru za rozlišovacím kódem, ještě neznamená, že ji všichni využívají. Ano, ale pokud by majitel chtěl pouze značku s kódem Selbu a sériovou kombinaci by mu vygeneroval počítač jako nejnižší volnou kombinaci, pak by se vzhledem k počtu vozidel v provozu nejspíše jednalo o značku s jedním sériovým písmenem. Že by v danou chvíli byla první neobsazenou selbskou značkou až AR 1 se mi nezdá příliš pravděpodobné (ale samozřejmě ne zcela nemožné).
|
Jannys
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1719 Registrován: 11-2009
| Odesláno Středa, 24. září 2014 - 09:12:14 |
|
19.09.2014 ve Vlašimi jedna sportovně vypadající Honda ze Srbska, řidička byla dívčina. |
Minor
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2139 Registrován: 6-2007
| Odesláno Středa, 24. září 2014 - 12:43:16 |
|
U nás bysme řekli protekční číslo
www.czechplates.cz Kde je vůle je i cesta. (George Bernard Shaw) |
|
dnblistener Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 202 Registrován: 7-2013
| Odesláno Středa, 24. září 2014 - 13:16:41 |
|
|
|
|