Další podvozek vozu R ve stavbě.

Tempotaxi, čo z toho bude?

E27
Pokud se to povede, tak to bude odkaz

Stejný podvozek, brzdařská budka a stejný průměr kotle bude námět na další stavby modelů. Přeprava kyseliny sírové. Pro přesný rozměr (průměr) kotle je potřeba na plastovou trubičku natočit ještě plastovou destičku.

Chemické závody Dynamit Nobel, Bratislava
Ostravské chemické závody, Petrovice
Západočeské papírny n.p., Pergamentka, Praha VII.
Chemko n.p., Strážské
Chemické závody W. Piecka, n.p., Nováky - vnitropodniková doprava.

Dále je možné jiné uspořádání armatury a dřevěné lávky a vzniknou další modely.
Apollo, Bratislava
Spolek pro chemickou a hutní výrobu n.p. Ústí n.L.
Hrušovské chemické závody n.p., Ostrava X - Hrušov
Spolana Neratovice

Kamarád přinesl krásný model ve stavbě. Jen jsem stříkl bočnice a čelnice vozu.

Mám v plánu stavět kolejiště ve velikosti H0 a rád bych na něm provozoval vozy řady B (délka 282mm) nebo Bmto (délka 308mm). Chtěl bych se zeptat jaký minimální poloměr oblouků snesou popřípadě kde bych tuto informaci našel?

E27 - ještě jsem našel na parostroji to jiné uspořádání vršku jímkového vozu.

Tempotaxi, teraz som ostal zaskočený. Toľko možností. Chemko Strážske sa mi pozdáva
Ale aj tie papierne.

Moc sa teším.

P.S. sú nejaké cisterny, ktoré patrili koksárenskému priemyslu?

E27
Ono těch podniků bude jistě více. Ale beru jen vozy, na které mám čísla a barvu.
U toho prvního kde je půlená lávka na kotli a vůz černý, jen budka je šedivá.
U druhého jímkového vozu kde je výstupní žebřík na kraji je vůz v černé barvě. U vozu Apolla je ještě velké logo Slovnaft. Dále velké logo je u Spolany.
Dále mám ještě podle druhého jímkového vozu, ale v provedení spodek černý, kotel a budka šedivá.
Sytnesia n.p., Pardubice – Semtín
Chemopetrol n.p., Lovosice
Ale vozy jsou už přeznačené na řadu Zkk.

Ahoj panove, mam dotaz. Posledni dobou me szira myslenka na CME5 a rad bych tuto touhu nejak posunul k realizaci. Je stale nejlepsi cesta odlitek od Masi (nevite co za nej chce?) nebo Kuber predcil ocekavani a jeho lept ve forme stavebnice je pouzitelny (na maketu se neptam, tam pouzitelnost nehrozi)? Dekuji i za pripadne podklady (planky, fotky atd.) a napady na realizaci pohonu (zda lze neco pouzit z tovarnich modelu). Diky moc. Klidne i do mejlu.

Psano z mobilu, sorry za pripadne preklepy a chybejici diakritiku.

Beňa: před týdnem jsem ho dodělal až na zábradlí. To mě ještě čeká. Dělal jsem na klubové kolejiště z odlitku od Máši a ok. Jsou tam malé záludnosti ale dá se. Z leptu od Kuber ho mám v TT a taky dobrý, zase jsou tam záludnosti ale vše se dá vyřešit. Samozřejmě to není hotové za týden. Pojezd do H0 doporučuje Máša 2x kondenzační tendr BR52, ale já mám v H0 i v TT Pletichu.

Tempotaxi

a mohol by byť tento kotol papierní?

A ešte k otázke koksovní, mali aj oni nejaké cisterny?

Zde je článek o výrobě koksu atd. http://www.hornictvi.info/prirucka/zprac/koksovny/koks.htm, není tam ale vše.

Koksové pece.
Koksové pece jsou stavebně složitý provoz, který slouží k výrobě a zpracování koksu - skládá se z jednotlivých koksovacích komor mezi nimiž jsou topné stěny, ve kterých se spaluje téměř polovina vyrobeného koksárenského plynu, pod komorami jsou regenerátory, které slouží k předehřevu vzduchu. Pod regenerátory jsou na základové desce kouřové kanály, sloužící k odvodu spalin do komína. Výtlačný a pěchovací stroj - slouží k snímání dveří koksovací komory na strojní straně koksovací baterie, vytlačení vyrobeného koksu, odběru uhlí, z uhelné věže, pěchování uhelné vsázky, obsazení pece uhelnou vsázkou a uzavření koksovací komory. Na snímání dveří koksovací komory na koksové straně koksovací baterie je vodící vůz, který zároveň slouží k vedení koksu do hasicího vozu. Hasicí vůz odveze žhavý koks pod hasicí věž, kde dojde ke zchlazení koksu pomocí proudu vody a po odtečení přebytku vody vyklopí koks na šikmou rampu. Na šikmé rampě se dohasí zbytky žhavého koksu, odpaří se zbytek vody a koks se spustí na rampový pás, který dopraví koks do hrubé třídírny, kde se kusový koks drtí, nebo třídí na roštových třídičích - slévárenský koks 1 (nad 90 mm), slévárenský koks 2 (60 až 90 mm) a oddělí se drobnější koks, který se třídí v jemné třídírně na ořech 1(40 až 60 mm), ořech 2 (20 až 40 mm), hrášek (10 až 20 mm) a prach(pod 10 mm). Z jednotlivých zásobníků se nakládají železniční vagony.
Výroba chemických produktů:
Výroba chemických produktů začíná na předloze, kde dojde k ochlazení těkavých produktů suché destilace (vysokoteplotní karbonizace) z cca 800°C na teplotu 100 až 130°C. Zde dojde ke kondenzaci podstatné části dehtu a čpavkové vody. Plyn je odsáván z předlohy do přes primární nepřímé chladiče, kde se chladí na 20 až 30°C, oddělí se další část dehtu a vody a turboodsávačem je plyn stlačen k další dopravě chemickými provozy a oddělí se další část dehtu a vody. V elektrofiltrech se zachytí poslední zbytky vody a dehtu. Čpavková voda a dehet se svádí do sběrné nádrže, odkud se čerpá k chlazení předlohy a přebytek odchází do dělící nádrže k oddělení dehtu a vody. Přebytek čpavkové vody se odvádí do provozu fenolky, kde se vypere fenol benzolem z vody a fenol se zpracuje na fenolát sodný. Plyn vstupuje do čpavkárny, kde se mísí s čpavkovými výpary z čpavkové vody, které se uvolní zahřátím. Plyn se předehřívá a vede do sytiče, kde reaguje čpavek s kyselinou sírovou a vzniká krystalický síran amonný. Ten se od kyseliny oddělí v odstředivce, a suší se. Plyn se odvádí do koncových chladičů, kde se chladí vodou, která sráží podstatnou část naftalenu, která se zachytává mechanicky, nebo se vypírá pracím olejem, nebo dehtem. V benzolových pračkách se z plynu zachytí benzol , který se oddestiluje v provozu benzolky. Technicky čistý koksárenský plyn se používá pro ohřev koksovacích pecí a pro technologické průmyslové ohřevy. Pro použití v domácnosti jako svítiplyn se dále čistí od zbytků naftalenu, oxidu siřičitého, sirouhlíku, kyanovodíku a dalších sloučenin. Pro dálkovou přepravu se dále stlačuje a suší v tlakové stanici turbodmychadly.

Pokud se podívám na obrázek, tak do koksovny mohu dát vozy na přepravu koksu, kyseliny sírové, čpavku, naftalínu, benzolu, dehtu, olejů, atd. Těch sajrajtů je tam více.

Třeba tento:
Speciální dvounápravový jímkový vůz pro přepravu smoly KFNB R 502258 (rok výroby 1901, Studenka) pro chemickou továrnu Julia Rütgera.


Mám plánek kotlového vozu na přepravu horkého asfaltu – Vacuum oil Company - rok 1938 ,(180hl), ale neznám číslo vozu.

Postavit jenom část koksovny, která je zajímavá přísunem vozů, vysypávání uhlí, doprava uhlí, koksárenský vůz, třídírna koksu, chemickou část koksovny, chladící věže a plynojem zabere hodně místa. Ale vše je postaveno za sebou, což je výhoda pro dlouhý modul.


(Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)

E27
Ještě zde je film o koksovně odkaz
Hasící vůz do koksovny.

ČTK - koksovna Koněv Kladno.


Kolem zvedacího zařízení jsem chodil do učňovky. Úchvatný pohled.
Dále zdroj: odkaz jak šel čas.
Pro zajímavost: naproti koksovně přes silnici je bývalé nádraží Staré Kladno, kde se například točil film „Siréna“.

Červeně je koksovna. Další zajímavosti: v zelené zóně se točil film „Skřivánci na niti“ a v fialová zóna, zde už je vše zbořeno, ale zde se točil za naši dílnou film „Ocelové město“.


(Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)

V arealu Koneva jsem byl pred rokem.Zalostny pohled....

Tem poslední snímek je taky už nejmíň tři roky starej.

Zazaoffice
Je zajímavé, že továrny přežily krize, válečné útrapy, znárodnění, ale cinkání klíčů nepřežily.
Přitom většina továren vyráběla 70 až 80% zboží do zahraničí a přes noc jsme o zákazníky přišly.
Jeden krásný příklad, než aby vrátila Baťovka, tak se raději částečně zbourala a vykradla. Přitom se pohlaváři na fotkách s Baťou objímají.

E27
Ještě mapa 1953.

Mám stále otvorené ústa, ďakujem za všetky materiály. je to fenomenálne. Ak všetko pôjde dobre, priestor bude. Ver mi

Na stavbu továrny se potřebuje prostor.
Většinou na kolejištích je továrna, která je sestavena, slepená z vhodné stavebnice, které jsou v prodeji. Zde je jednopodlažní nebo dvoupodlažní montážní hala, sklad a kancelářská část. Vše je na ploše 20x30 cm. Modelář k továrně postaví vlečku. Když porovnám zavřený vůz řady „Z“ a vezmu jeho úložný prostor vozu, prostor skladu a prostor dílen, tak vlečka je přepych. Taková malá továrnička je všude kolem nás, která stojí nedaleko vesnice, či městečka. Doprava je jen po silnici.

Taková malá továrnička, kde tovární hala je v rozměru 75x150 cm. Halu rozdělím podélně, svisle na stejné díly. Každý díl bude jinak vysoký a každý díl bude mít jinak udělané světlíky. Podél delší stěny bude kolej a do jedné lodě povedou dvě koleje. Na druhé straně naproti už bude jen jedna kolej. Druhá kolej končí v lodi. Modelář bude vidět jen velkou propracovanou střechu a pár kolejí. Opravdu krásný a úchvatný pohled.

Zde přináším nápad na strojírenskou továrnu. Halu mám postavenou, ale střechu tam nedám. Udělám vnitřní zařízení. Třeba sklad výkovků, ohřívací pece, kovárna, sklad výkovků, obrobna, soustružna, elektrikářská dílna, zámečnická dílna, sklad plechů, plechárna, výrobna konstrukcí,
výdejna nářadí, lakovna, montovna, sklad, tesárna na výrobu beden, prostor na zabalení výrobku, sklad, expedice a místnosti pro mistry a jídelní koutek. Prosím modeláři neberte to tak doslova, vše jen záleží na výrobku a jeho výrobním procesu.
Pokud budu pokračovat dál, tak potřebuji kotelnu, která bude dávat páru na topení, vyrábět elektrický proud, který bude pohánět vzduchový rozvod, vodu, kyslíkový rozvod, rozvod acetylénu, atd.
Bude tedy potřeba postavit acetylénka, správní budova, šatny, sklady atd.
Přitom je to jen jedna malá tovární hala.

Prosím o připomínky, jedině podmětná diskuze je plodná pro začínající modeláře a pro modeláře, kteří nevědí jak na to. Děkuji.

http://jrline.sk/Images/46/80109.jpg

Toto je len pre inšpiráciu, že existujú doplnky do továrny. Nápad je to skvelý, vždy sa robilo tak, že sa jedna alebo dve steny nedali, aby bol pohlad na vnútrajšok výrobného procesu. Príkladne huta, oceliareň, sú stavby, kde nie je podmienka, aby bolo všetko zakryté. Takto znázornená fabrika nemá len modelársky charakter, ale aj náučný pre laika, ktorý má predstavu, čo sa deje.

Tempotaxi: Tuhle jsem zveřejnil výkres jedné vhodné tovární haly. Větší výkres je pak o pár příspěvků níž ve formátu pdf.

Němec_z_ova
Cukrovar je parádní námět na stavbu modelu, ale zase je potřeba velký prostor.
Zde je situační plánek vlečky Spolkového rolnického cukrovaru v Kralupech nad Vltavou.

Modelové ztvárnění cukrovaru jsem našel na internetu. Vše je postaveno v modulech, ale délka cukrovaru do domácího prostředí se moc nehodí. Přitom zkrátit nelze nic. Budovy jsou postavené výrobně za sebou.


Dalším příkladem na domácím kolejišti je šachta. Zde je plánek kolejiště dolu Jan v Otvovicích. Nakládání uhlí do železničních vozů se děje vyklopením hunta na dřevěném mostě.
Podle mě na vlečce může být tak 10 až 15 dvounápravových vozů řady „U“.

Mapy 1953.
Důl Jan Otvovice.

Rolnický cukrovar v Kralupech n.V.

Tempotaxi-cukrovar
Ten druhý výkres cukrovaru je výkres ve velikosti N na cukrovar Cerhenice s použitím kolajiva od firmy Peco. Dotyčný má i mnoho fotek a plánů k tomuto cukrovaru.

Odkaz
http://www.hornictvi.info/techpam/cerh/cerh.htm

http://postimg.org/image/4ho0n87sf/

Sklad olejů a benzínu.
V Praze ve Vysočanech v Rokycanově ulici byl sklad a nebo snad i stáčírna olejů, benzínu a benzolu f.
Alois Brey. Vlečka vedla od horního libeňského nádraží přes ulici Poděbradovu, pak Českomoravská.
Kolik budov patřilo firmě, jsem zatím nezjistil.
Zde je plánek vlečky rok 1930.

Dále přikládám korespondenci firmy.

Firma uvádí adresu: Alois Brey, Praha Florenc 17n., společnost s.r.o. Chem. továrna rafin. olejů, benzínu a benzolu ve Vysočanech.
Další část podniku je na Smíchově, Dvořákova ulice 1381.

Mapa 1938 a foto mapa 1938, ale zde už má ulice jméno Klečáková

Mapa 1953.

Další námět na stavbu malého podničku, skladu nebo stáčírny. Doprava produktů bude v plechových sudech. Popřípadě se bude produkt stáčet do obalů zde na místě. Nebo také malé množství může přicházet rovnou zabalené v krabicích či na paletách.

(Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)

Sklad olejů a benzínu = dokončení.
Stavbu modelu můžeme provést podle textu, který byl v novinách „Národní Listy 1911 číslo 51“ se uvádí:

Dále jsem našel, že v roce 1913, pozemek měl 3628 m2 ( 1008 čtver. sáhů).

Tak jsem opravdu zvědav, komu se zamlouvá postavit si model. Děkuji.

(Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)

Tempotaxi, ono sa niekdo nájde

Mňa ale stále zaujíma jedna otázočka na tú dvojnápravovú cisternu, či si sa už rozhodol, aký podnik to bude.

E27 - počítám, že budou asi všechny modely se dělat. Nebude to hned, ale postupně.

Podobný sklad produktů jako sklad f. Alois Brey se může udělat u koksovny na konci chemického procesu. Přidat kusou kolej, rampu a šup s tím do vagonů. Ona vlastně stáčírna do kotlových vozů nebo sudů je vlastně stejná. Záleží jen kolik tun se odbavuje.

U takového skladu se musí dát odpovídající vůz. Třeba tento.

E27 -
Zde jsem pak ještě zlepšil čitelnost koksovny, její chemickou část.

Do skladu a stáčírny mohou jezdit i jiné nákladní vozy od jiných výrobců. Dokladem je další článek.
Modelář má tak možnost obohatit si ochoz svých nákladních vozů. Právě nejkrásnější na vozech je právě velká firemní reklama. Jen upozorňuji, že se jedná o 1. Republiku. Přitom podle výše uvedených leteckých fotek, tak ještě vše snad fungovalo krátce po 2.sv.v.

Bude jistě pěkné postavit sklad a stáčírnu jako samostatný model a tento model přidat do větší stanice, která bude městského typu. Popřípadě přidat do stanice, která se zaměřuje jen na nákladní provoz.

Pokud má někdo jiný názor nebo připomínku, tak sem sní.

Zajímavý by mohl být i zrušený sklad pohonných hmot v Domašíně u Vlašimi. Malá stanice na lokálce, pět přečerpávacích stojanů, jeden skládek a jedna malá remíza. Vše ostatní bylo za plotem a v lese.

Při stavbě modelu stáčírny pohonných hmot, nebo také jak se říkalo státní reservy pohonných hmot, vždy musím mít na paměti epochu, do které chci model postavit.
Modelovým příkladem je stáčírna pohonných hmot „J.Hennig“ od f. Piko 61104, 61105 a 61106.
Modelu pak můžeme dát českou jmenovku, Fanta, Kralupol a nebo novější Benzína a Benzinol.

Na uskladnění olejů se můžou použít staré kotlové vozy, které budou bez podvozků a přitom mohou zůstat v činnosti topné hadice.

Dále je zde příklad nových skladovacích staveb.odkaz

Zababov: Dalším významným místem pro nákladní dopravu ve stanici Podolí je stáčírna pohonných hmot. Na snímku je příslušná vlečková kolej plně obsazena právě přistavenými kotlovými vozy.


Inspirací lze najít na internetu plno.

Tempotaxi, niečo pre teba.

P.S. čo sa týka chemičky, alebo stáčanie olejov a iných produktov, je to tiež zaujímavá vec. Odporúčam aj túto stránku: https://rd-hobby.de/en/Catalog/Detail/26501?c=66

Přidal jsem další fotky ze stavby - do konce příštího týdne snad budou i první odlitky. http://ho-moduly.cz/?page_id=176

E27 - Děkuji za fotky a přidám zajímavější vozík.


Jenom každý, zde zapomněl a nikdo nepřipomenul, že každé depo má olejárnu. Sklad na olej, vazelínu, koudel, petrolej atd. Dále podzemní nebo nadzemní tanky na naftu. Většinou jsou to starší vyřazení kotlové vozy, která nemusí mít ani podvozky. Na Kladně byly vozy spojeny potrubím přívodním a čerpacím přes stojan. Vozy stály na samostatné koleji, která nikam nevedla. Starší kotlový vůz může zase sloužit na vyjetý olej. Vůz třeba stojí jen na kusu koleji, která také nikam nevede. Až je cisterna plná, tak se olej přečerpá do přistavené cisterny.

Doplnění příspěvku 2366.
Na obrázku dvounápravový kotlový vůz R 550500 bez brzdy.
Původně maďarské dráhy.
Ložný prostor 86.60 hl.
Rozvor vozu 2.90 m
Průměrná váha 7190 kg
Ložná váha 12.o t.
Stejný vůz nesl číslo R 550501

Tempotaxi: Na www.modely.biz v diskusi Podklady ke stavbě máme vlákno o papírenských vlečkách... A v diskusi Moduly tam někdo staví tepelnou elektrárnu, hlubiný důl a železárny včetně vysoké pece...

Chcel by som sa spýtať znalých a skúsenejších kolegov či tieto stroje skutočne jazdili pod vlajkou ČSD? Ak áno, kde boli deponované? Ďakujem za odpovede.

Ano jezdil ...... cca odpovídá ..... Pěkný kousek

Gugu: V čom sa prosím skutočný stroj odlišoval od tohto modelu?

vlado.s: skutečný motorák byl 87krát větší. Existují i jeho fotky.

Kuna: Proč děláte blbce z člověka, který slušně prosí o radu a pomoc....tak buď mu dejte informace, pokud je znáte, nebo mlčte a myslete si své o jeho neznalosti...

Kolský: Tak, tak, přispěvatel kuna se chová jako kuna s D , jak by řekl pan president.

Projed si konkurenční forum diskuze.modely.biz v rubrice HO, novinky, příspěvky od ReichenbergW. Tam se to řešilo cca před rokem nebo dvěma. Nebo si zajdi do knihovny a pujči si literaturu o železničních vozidlech.
http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?t=5488
Kunda z Hradu!

vlado.s
Dvoudílná motorová jednotka (M 262.101 - první serie) se vyráběly v letech 1938 až 1940 pod názvem Stettin. Jediný kus byl u ČSD provozován v Plzni pod názvem "partyzán" a v roce 1949 byl zrušen.
Zdroj: J.Bek Atlas lokomotiv 2, Nadas 1969


Kuna - Pokud jsou historické fotky jednotky, tak se dejte. A pokud je nechce dát na vlákno, tak pošlete na email. Jinak je Vaše rada k nezaplacení.

(Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)

Foto: ATLAS LOKOMOTIV 2 Ing.Jindřich Bek, stejnou fotku jsem kopil na burze. Vůz je krémovo červený s přepsanými třídami ze 3 na 2. Prvděpodobně odstaven v Libni na začátku 50. let. Model imituje stav z konce 40. let. Dávat to sem znamená být označen a satana, co nerespektuje svaté autorské dědictví.

Ad Kuna: Koupil jste na burze fotku M 262.101 nebo spíš fotku M 296.001 nebo 002? To první by mě zajímalo, od druhých jednotek fotky jsou. Dík .-) Jinak jednotka M 262.101 nebyla zrušena v roce 1949, ale až k 6.3.1956, kdy byla spolu s M 494.0 a oběma M 493.0 předána DR. Tam poté ještě opravena a definitivně zrušena 10. 3. 1966. U nás je její historie lehce překroucena, neboť namísto plánovaného zrušení v roce 1949 obdržela ještě opravu při niž byl původní vínově červený lak, tak jako u jednotek M 296.0 změněn po vzoru vozů M 284.0 a M 262.0 na červeno-krémový. Foto ale k tomuto stavu zatím není...

kuna - Foto: ATLAS LOKOMOTIV 2 Ing.Jindřich Bek, stejnou fotku jsem kopil na burze.

V knize žádná fotka jednotky M 262.101 není. Na stránce je focena dvoudílná M 297.0, třídílná M 494.0 a dvoudílná M 296.0. Na druhé stránce je dvoudílná M 264.0.

Pokud máte fotku, tak ji prosím přepošlete na email, jen pro moji potřebu. Děkuji.

Tempotaxi,ReichenbergW:
Kluci jestli vám tato fotka pomůže,ale určitě ji znáte.

Ďakujem za odpovede a informácie, rozmýšlal som, že si tento motorák zaobstarám. Je to pekný model ale vzhľadom na cenu 280 eur (po zľave) a jeho početnosť u ČSD ho kľudne oželiem.

Dvounápravový nádržkový vůz řady R 578106 na přepravu mléka - Pražský mlékárenský průmysl n.p. Praha XVI.


milan ferdián
Ano, fotku znám, ale jednotka je německá.

Veselé Vánoce Všem.

Na K-reportu dával pan Kvarner dne 01.10.2007. pěkné fotky dvoudílných jednotek
VT 137.327

VT 137.329

VT 137.367

Zatím žádnou fotku jednotky M 262.101 neznám.

Foto z burzi je M 296.002 nadepsána Libeň 58, stojí asi za slovenskou střelou. Tím se velmi omlouvám za svůj omyl, foto jsem neměl u sebe a můj mozek je velmi děraví a dělámi mnoho problémů jak vidno.

kuna: to je radost číst,chtělo by to podat Ústavu pro jazyk český zlepšovací návrh na zrušení některého z písmen "i(y)". Profesor matematiky na průmce v Ústí nám v legraci říkal, že si text po napsání přečte a když to blbě vypadá tak písmeno "i" změní na "y" nebo opačně. Já vým tadi jde hlavně o podstatu vjeci, češtyna se zde neřěšý. Kolik hrubek jsem udělal? Kuna hodnotí prosím!

Jsem liberál, i ohledně pravopisu!

Kuna - spíš hlavně co se týče pravopisu. Normálně se tomu říká nedostatečné vzdělání, protože takový překlep je téměř vyloučený.

kuna:je otázka jestli přístup předpokládám k mateřskému jazyku je liberalismus, nebo něco úplně jiného a nesouvisí s výše přiznanou děravostí. S pozdravem modelování zdar.Jinak z účastníků diskuze na téma německé kořistní motorové vozy je jediný důvěryhodný a zorientovaný nešťastník ReichebergerW. Tímto zdravím a zároveň lituji kolegu a kamaráda do Maffersdorfu marně se snažícího o fundovanou diskuzi.

Kamarádi a kolegové, jak se říká "tonoucí se stébla chytá" a každý zdroj je nutno prověřit i kdyby se nad Maffersdorfem zahřmělo .-) Fotka jednotky M 262.1 se již našla, ale je ve stavu, kdy jí dobrovolný "rabovací" vojenský oddíl Železo ukořistil někde v kvadrantu K. Vary - Falknov - Nejdek a dále. Jednotka je ještě v původním stavu DRB a je po celé střeše vystrojena láhvemi na Treibgas. Foto pochází ze Smíchova kde tento oddíl vyčkával věcí příštích. Zúčastnění na sobě mají uniformy Wehrmachtu které si přivezli s dalším lupem ze stejné destinace. Se zveřejněním ale ještě musíme vyčkat až se propracujeme k nějaké publikaci která nahradí původní páně Bekovo dílo .-) Třeba se do té doby najde i nějaké její foto už z provozu ČSD. Ostatně na tom Smíchově pak opravovali její motory a poté přešla do stavu ČSD. Jak stále tvrdím i doufám, vyfoceno je všecko, jen nevíme kde to leží... Tak PF 2015 .-)

Jinak tady je o něco lepší obrázek jednotky VT 137 375 na tovární fotce po zkušební jízdě do Ober Schreiberhau. Jestli dojeli až do Kořenova to už nevím .-)


(Příspěvek byl editován uživatelem ReichenbergW.)

Ilustrační foto z mobilu z dnešního provozu kolejiště na nádraží v Moravských Budějovicích. Jihlavské ušaté 464.020 a 464.012. Další provoz kolejiště bude 29.12. a 31.12. od 15.00 do 18.00.

Do Maffersdorfu: páně Bekovo dílo je staré víc než čtyřicet let, jejiž drahně tomu, co jsem jej četl poprvé. Z kolektivu jejích tvůrců zbyl, pokud mne paměť neplete pouze lektor, ctihodný ing.Pavel Pavlousek, ostatně jeho jméno většině diskutérů bohužel nic neříká. Většina diskutujících byla ještě na houbách. Kdo by měl být ten odvážlivec, který položí hlavu na špalek jako autor? Odvážíš se? Takové dílo by nemělo být jen o pruzích a blescích jak bývá dnes obvyklé.

JXB - zažil jsem všechny autory živé, některé jsem i osobně znal. A tak abych to shrnul - ano ,atlasy od ing. J. Beka obsahovaly mnoho chyb ale byly jediné, co v tom to formátu vyšlo. Žádný z kritiků se neodhodlal ani po revoluci vydat něco kvalitnějšího. Pět dílů encyklopedie parních lokomoziv bohužel chyby jen přepisuje, což je škoda.
Škoda proto, že, a to jsem přesvědčen, v dohledné době nikdo nic takového, bez chyb, nevydá.

U ostatních trakcí je tomu stejně a to podkladů existuje nespočetně. Bohužel o pruzích to opravdu není i když nátěrová schémata a variace mají v monografii nesporně své místo.

Ještě jedno ohlédnutí za výstavou v Jičíně: http://www.youtube.com/watch?v=vzm8alpH6f8

Tempotaxi a co tahle mapa ?

Na Jeziska mi dorazil darecek - balik plosnaku z vyroby :-)

JXB a spol. Osobně si díla páně Beka a spol. považuji a má své čestné místo v knihovně. Byly to to právě ony atlasy které mě přivedly na cestu bádání. Za autora celého toho souboru se ale rozhodně pasovat nehodlám a pokud to RŠ dotáhne /jako že na tom pracuje již mnoho let/ tak se máme na co těšit. Pomůžu mu jen s kořistními vozy, což je i moje záliba, podobně jako motorových lokomotiv. Každopádně to nebude atlas jak jej známe, ale spíše encyklopedie, řazená ne podle řad, ale podle toho jak to přibývalo. Neboť vše souvisí se vším a má to jít po sobě. Určitě se tam neřeší jen barvičky i když na ně byla historie bohatá .-) A pak dneska jsou už zase jiné možnosti, i když mnoho cenného materiálu už není, pořád se toho "objevilo" dost, na to aby jsme některá fakta zase trošičku narovnala, nebo upřesnila. Stoprocentně dokonalé to ale nebude nikdy, na to už je moc pozdě... Nicméně materiálu je dost a následovným případným monografiím se tím jen dveře otevřou. A propos - zítra proběhne fotografování křižování dvou jednotek M 494.001 (jedné v laku z Kolbenky a druhé v patině zahnojené provozem, než jí ještě před předáním DR v roce 1956 řádně ČSD zdevastovalo .-) Tak pozítří dám pak pár obrázků.

JXB: Osobně považuji dílo ing. J Beka za dodnes nedoceněné.
Nejen shromáždění podkladů a následné vydání atlasů ale i záchrana mnoha vozidel.
Měl jsem tu čest, se osobně několikrát s J.B. setkat a hovořit s ním o mnoha tématech.
V současnosti o něm mnoho lidí neznalých souvislostí hovoří s despektem.
Pan inženýr J.B. si však zaslouží naše skutečné uznání.

Polabský - souhlas, i proto, že byl z tehdejších ,, velikánů" jediný, kdo se, byť s kolektivem,tohoto úkolu nebál ujmout.
Co se týká záchrany vozidel i tam bylo pár přehmatů ale byla jiná doba a kritizovat může jen ten, kdo odvedl stejné penzum práce jako J. Bek a zažil tu dobu.
V opačném případě jsou to jen plytké plky.

JXB - i dnes se najdou lidé, kteří se dokáží realizovat jinak a jinde než na Káčku a stejně jako jejich předchůdci jsou mnohdy cílem kritiky, která je spíš nenávistným útokem než kritikou.
Tak to je a asi i bude.
Proto je škoda, že z encyklopedií parních lokomotiv nebyly odstraněny alespoň chronicky známé chyby. Řady křiklounů by značně prořídly....

A taky by se nemělo zapomínat na jeden fenomén té doby - a sice, že existovali lidé, kterým bylo umožněno publikovat a stejně tak lidé, kterým to umožněno nebylo. Důvody byly směšné, politicky vykonstruované,
Maně jsem si vzpomněl na drobné články na pokračování v Železničáři. Autorem byl pan Zuska, výjimečný znalec a pozorovatel železničního dění na Rakovnicku a nejen tam.
Dnes by to vydalo na knihu, tenkrát se musel spokojit s časopisem, který neměl velký náklad a většina obsahu byly ideologické plky. Taková to byla doba.

Vše nej do Nového roku 2015 a mnoho radostí nejen u kolejí JW