Diskuse » Železnice » Nehody » Archiv diskuse Nehody do 17. 2. 2023 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Nehody do 17. 2. 2023dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9169 Registrován: 3-2007 |
Ajta, vt jste za ty dva semestry stihl i trestní právo? |
Miroslav_ Zikmund
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1775 Registrován: 2-2016 |
Pikehead : Disponujte nesprávnými informacemi. Právo se nestuduje dva semestry, ale (standardně) deset = 5 školních let. "Za dva se to dalo stihnout leda v té Plzni." Nicméně, když se spočítá, kolik čase se reálně strávilo během 10 semestrů při výuce dálkařů, tak se to v přepočtu dalo za rok (dva semestry) taky zvládnout ... . Složit každý týden jednu zkoušku ... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8486 Registrován: 9-2011 |
Disponujte nesprávnými informacemi. Aneb "dobrá rada nad zlato!"
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9149 Registrován: 1-2007 |
Já si též osobně myslím, že pokud nebyl dosud trestán, tak s dobrým advokátem to uhraje na podmínku. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9173 Registrován: 3-2007 |
Miroslav_ Zikmund: No to mě mrzí. Takže jste tam nebyl dva, ale tři semestry?"Disponujte nesprávnými informacemi." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1791 Registrován: 3-2015 |
V českém Těšíně o půlnoci na dnešek vykolejila Regionova. Fotky pocházejí z Facebooku. (Příspěvek byl editován uživatelem Ajexg.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14809 Registrován: 4-2003 |
Jsem si říkal, že už dlouho byl nějaký přílišný klid od mimořádných událostí. Ale je vidět, že jsem se asi spletl............ |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19301 Registrován: 3-2007 |
Tak ono jich je..třeba v nákladní dopravě, jen je tady nikdo nevykecá |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14810 Registrován: 4-2003 |
Mladějov:Tak ono jich je..třeba v nákladní dopravě, jen je tady nikdo nevykecá Proč by se mělo informovat o každém projetí návěstidla a podobných drobnostech, pokud to nezavání například obecným ohrožením?!? Tedy skutečné škody nulové a ty potenciální také. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19305 Registrován: 3-2007 |
Já neříkám nic o tom, jestli "by se" mělo nebo nemělo, jen že o nich (třeba) nevíš. Třeba takový posunovač v Nymburce, těžké zranění, polámaná žebra, několikanásobný pneumotorax.. A okolnosti-říkám si Třinecké železárny hadr. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17043 Registrován: 6-2003 |
Video: V Ohiu vykolejil vlak s nebezpečným nákladem |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17044 Registrován: 6-2003 |
Poškozená trať v Turecku po zemětřesení: https://twitter.com/HavaForum/status/1623254615243255809 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14811 Registrován: 4-2003 |
Mladějov:Já neříkám nic o tom, jestli "by se" mělo nebo nemělo, jen že o nich (třeba) nevíš. Tak to snad je jasné, že se zdaleka o všem nemám šanci dozvědět . Ale to významné, čímž míním srážky drážních vozidel mezi sebou, jejich náraz do šturcu, vykolejení apod. se dozvíme skoro vždy, protože jde i o mediálně vděčné téma . Třeba takový posunovač v Nymburce, těžké zranění, polámaná žebra, několikanásobný pneumotorax.. A okolnosti-říkám si Třinecké železárny hadr. Ač by mne to zajímalo, tak média tomu asi nevěnovala pozornost. Stále si říkám, že bezpečnost práce mnozí dost podceňují. Už jen snahou práci urychlit, nějak něco obchcat a nakonec zjistíme, že to začíná třeba hovorovou nekázní . |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19309 Registrován: 3-2007 |
Případně privátně. Já si vždycky vzpomenu na ten absolvenský krátký film od Chytilové - právě z Nymburka z ranžíru snad někdy ze začátku šedesátek - záběry, kde mimoděk zachytila věci, ze kterému by bezpečákovi vstávaly vlasy na hlavě. Je to na youtubku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1893 Registrován: 10-2011 |
Jsme ván zas o něco blíž! Mám takové dejavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14812 Registrován: 4-2003 |
Mladějov:Případně privátně. To zcela bezpochyby, to jinak nejde . Já si vždycky vzpomenu na ten absolvenský krátký film od Chytilové - právě z Nymburka z ranžíru snad někdy ze začátku šedesátek - záběry, kde mimoděk zachytila věci, ze kterému by bezpečákovi vstávaly vlasy na hlavě. Už jsem tento film několikrát viděl a je to z mého pohledu velice zajímavý náhled do tehdejší drážní reality . Bohužel někteří se s takovou realitou nechtějí rozloučit a jdou mimořádným událostem vstříc . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10670 Registrován: 9-2002 |
Mladějov: "Já si vždycky vzpomenu na ten absolvenský krátký film od Chytilové - právě z Nymburka z ranžíru snad někdy ze začátku šedesátek - záběry, kde mimoděk zachytila věci, ze kterému by bezpečákovi vstávaly vlasy na hlavě. Je to na youtubku." Asi jsem blbej, ale nedokážu to najít. Šla by nějaká nápověda z publika ?
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14813 Registrován: 4-2003 |
Agente, tady máš na Zelenou ulici odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=6bH7-6bjPVA Ovšem Mladějov spíš myslel toto: https://www.youtube.com/watch?v=MyNtet6g3MY Věra Chytilová režírovala první film, Evald Schorm film druhý . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10672 Registrován: 9-2002 |
První, co mě bilo do očí, jsou ty volný kuple. Se nedivim, že se to pak urve nebo rozvěsí. Jednou se mi vlak na tohle konto rozkmital... Ale nic se nestalo, jen jsem se pěkně lekl. Po paŕ stovkách metrů se to zklidnilo. No a ten ranžír je divočina poplatná svý době.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19312 Registrován: 3-2007 |
Ono bývali v těch dobách stahovači, co to pak (kuple) na odjezdové koleji stahovali (nebo někde s menším provozem to dělal vozmistr). Rozkmitávaj se rády cisterny (protože to tam, laicky řečeno, šplouchá) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3141 Registrován: 5-2008 |
Ono , cca , do roku 1975 , svěšování vozů za pohybu bylo povoleno
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1011 Registrován: 7-2017 |
. . . . .Byli i "kaskadéři", kteří stáli na nárazníku, a v pohodě vyvěšovali šroubovku nártem. . . . . . . Při jednom pokusu o svěšení vozu, který celkem svižně najížděl na stojící skupinu, se stalo, že se při nárazu otevřel čelník uhláku, posunovač mezi vozy stál rázem po prsa v keramzitu, který byl určený do nedaleké panelárny, v každém případě ale vozy bezproblémově svěsil. . . . . . . . . |
Miroslav_ Zikmund
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1787 Registrován: 2-2016 |
Mladějov : a protože to nebezpečně "šplouchá", jsou tam přepážky omezující šplouchání - tzv. peřejníky ... Tč. se funkce vozmistra ČD spojuje s funkcí posunovač (nebo svěšovač vozidel) a výsledkem je, že práci vozmistra-svěšovače nemohou dělat ženy, protože kuple váží 21 kg ... příklad z Chebu, kde se o funkci ucházely dvě, fyzicky zdatné, ženy náhradou za zrušenou pracovní pozici, leč z důvodu předpisově "nadlimitně" těžké kuple nemohou tuto profesi vykonávat. Zákon je zákon - jistá osoba "na nábřeží" byla ochotná jít "za hranici" a změnit předpis, jiná osoba se postavila proti tomu ... otázka - jak jsou na tom ženy strojvůdkyně, které se musí podle potřeby samy odvěšovat tam, kde není nikdo jiný, nebo Lv jízda dvou hnacích vozidel obsazených dvěma strojvůdkyněmi ... Jaký je věcný rozdíl mezi strojvůdkyní a svěšovačkou při manipulaci s kuplí ... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21 Registrován: 12-2022 |
Jaký je věcný rozdíl mezi strojvůdkyní a svěšovačkou při manipulaci s kuplí ... [rofl] Žena může občasně přenášet břemena do hmotnosti 20 kg (15 kg je pro "časté zvedání" - typicky pošta). Občasným zvedáním a přenášením břemene se rozumí zvedání a přenášení břemene nepřesahující souhrnně 30 minut v průměrné osmihodinové směně (+ možné navýšení o 5% za každou hodinu nad tuto délku). Rozdíl mezi strojvůdkyní a "svěšovačkou" je právě v té častosti - strojvůdkyně to bude dělat dvakrát za směnu, zatímco u "svěšovačky" je to hlavní náplň její činnosti. Více viz vyhláška 361/2007 Sb. (BOZP, absolutní základ každého zaměstnavatele i zaměstnance). Méně hloupých smajlíků, více znalostí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12248 Registrován: 5-2002 |
A kolik je hmotnost šroubovky, která je jednostranně zavěšena, když je zvedána za oko? Taky 21 kg, jako když jí zvedáte neupevněnou?
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14853 Registrován: 4-2003 |
Petr Šimral:A kolik je hmotnost šroubovky, která je jednostranně zavěšena, když je zvedána za oko? Taky 21 kg, jako když jí zvedáte neupevněnou? Samozřejmě, že ne . Mám za to (chtělo by to ale měřením ověřit), že bychom se vešli i do patnácti kilogramů . Všudybyl195:Méně hloupých smajlíků, více znalostí. Méně střelby od boku by bylo vhodnějším příspěvkem do diskuse . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1082 Registrován: 11-2021 |
Bram: obávám se nepoužitelných výsledků. Směrem svisle dolů bychom se pod 15 kg* dostali, ale když chceš oko vyndat z háku, musíš ji natáhnout a tam je rozklad sil nepříznivý. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14857 Registrován: 4-2003 |
původní.gp: obávám se nepoužitelných výsledků. Směrem svisle dolů bychom se pod 15 kg* dostali, ale když chceš oko vyndat z háku, musíš ji natáhnout a tam je rozklad sil nepříznivý. Vůbec bych se toho rozkladu sil nebál . Šroubovku také musíš řádně povolit, protože pokud budeš dělat pokusy se staženou šroubovkou, tak to fakt dobře vycházet nebude . Takže bych očekával, že ženám bude doporučeno, aby svěšovaly a rozvěšovaly vozy s plně povolenou šroubovkou. Ostatně pokusy lenochů přehodit málo povolenou šroubovku na hák obvykle končí fialovými nehty, když se to nakonec povede . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4150 Registrován: 3-2006 |
ale když chceš oko vyndat z háku, musíš ji natáhnout a tam je rozklad sil nepříznivý Když chci oko vyndat z háku, tak si ho opřu o hruď a stoupnu si na špičky. Tím ho vyháknu s nulovou námahou.
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19359 Registrován: 3-2007 |
Opřu o hruď, jo? Se po tý špíně s kolomazí jako dobrovolně válíš hrudí? Jinak je snad dobře, že takovou špinavou těžkou raubírnu nechtěj nechat dělat ženský, i když ovšem čumím (nebo ani ne..) , jak může být někdo "na nábřeží" - viz MZ - takový právní diletant, že si myslí, že si to (pan všemocný) napíše do předpisu a finito. Podle toho taky ta železnice bohužel vypadá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1223 Registrován: 4-2019 |
Pro zájemce o počítání rozkladů sil uvádí katalog ND váhu šroubovky 850 kN 33,6 kg |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3144 Registrován: 5-2008 |
No, živil jsem s tím asi 5 roků jako mladý kluk , taky hodně jde o to, jak je namazaná šroubovka, některý skoro nešly povolit , když se dlouho neprotočily, hlavně u souprav "Wapek"když se měla vyhazovat správka ,tak bylo většinou "za trest".A v "Blažkách" byl vozmistr , které dokázal najít v soupravě 22 vozů , aji 5
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1083 Registrován: 11-2021 |
Bram: proto to jde líp, když ji hodně povolíš, že se ten trojúhelník změní a rozklad vychází příznivěji. Proto se Mikulda nenamáhá, že vyrovná tíhu vřetena a závěsnic, takže už se nemá co rozkládat. Mik: to je ale představa - opřeš si ho o hruď a pak přes něj dostaneš padající kuplí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4151 Registrován: 3-2006 |
Mladějov: No vezmu to oko do náruče, jednu ruku pod někde u kloubu, druhou nad za oko, ruku zapevním o hruď a zvednu se na špičky. Váhu netahají ani ruce, ani záda, ale nohy.
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28203 Registrován: 5-2002 |
Mik: čili de facto horní konec tzv. mrtvého tahu, dobrá finta!
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4458 Registrován: 4-2009 |
a protože to nebezpečně "šplouchá", jsou tam přepážky omezující šplouchání - tzv. peřejníky ... Kam na ty pohádky chodíte? Ono to právě "šplouchá" z důvodu absence peřejníků. Co chvíli Vás tu někdo usvědčí z nějaké lži či nesmyslu. Nyní se musím k potírání Vašich nesmyslů připojit i já. Před drahně lety (cca 20 nazad) nám bylo ve vozmistrovské škole vtloukáno do hlavy*, že peřejníkům odzvonilo. Již dlouho se do kotlů NEDÁVÁJÍ** a omezení "šplouchání" je řešeno maximálním přípustným naplněním kotle přepravovanou látkou. Pro každou tekutou látku je dáno max. % plnění - dané tepelnou roztažností kapaliny. Patrně jedinou výjimkou z výše uvedeného je rozvoz nafty mezi depy. Tedy případ, kdy si každá strojovka "ucucne" část nafty a pošle vůz dál. *) kolegové Oldcerry a Telegrafroad můžou být klidní. Stále platí to, co jsem jim před lety v Kolíně ohledně peřejníků "nakukal" **) abyste neřekl, před chvíli jsem si to ověřil u kolegy, který se z titulu své funkce okolo výroby nových vozů potlouká po vagonkách. Buďte ujištěn, že Poprad ani Subotica peřejníky do kotlů neinstalují. Na obou místech měl tu možnost vidět vznik kotle a poté prolézt výsledný produkt. Peřejníky byly dokonce v rámci rekonstrukcí vozů ČD-C z kotlů demontovány.
Mufloni nepatří na koleje
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8505 Registrován: 9-2011 |
Jestli se peřejníky dávají či ne či dokonce vyndávají nevím, ale vím, že intenzita šplouchání jde s mocninou plochy hladiny. Takže dvě poloviční hladiny šplouchají v součtu méně než jedna celá, v tom je právě princip peřejníku. Proto se cisterny nesmějí plnit "napůl", kdy je kvůli válcovému tvaru kotle největší plocha hladiny právě při polovičním naplnění. Neplnění "až po okraj" tedy šplouchání naopak zvětšuje, ale je nutné kvůli tepelné roztažnosti kapaliny.
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1224 Registrován: 4-2019 |
Před více než padesáti lety jsem jako „pětimetr“ běhal s čubami ve spádovišti žst Blava východ. Některé směny snad padesát procent spouštěných vozů představovaly ložené kotle, které jsme měli všichni v „guľovačke“ rádi jak prášky na vyvolání zvracení. Takový kotel po zastavení na čubě na této chvilku postál a potom téměř skokem vyrazil zpět proti kopci, třeba 10 až 15 metrů. Hrozilo tak nebezpečí, že zezadu srazí a třeba i přejede šupáka před tímto vozem pokládajícího čubu na kolejnici pro další odvěs. Tak to bylo už tenkrát, asi vozy neměly peřejníky - pokud měly, tak bez peřejníků by snad vyjely zpátky na kopec (vtip). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1310 Registrován: 8-2011 |
omezení "šplouchání" je řešeno maximálním přípustným naplněním kotle přepravovanou látkou Jak se to řeší s hmotností, když se plní na max a různé produkty mají rozdílnou hustotu? Na těžší produkty se použije kotel o menším objemu? |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4459 Registrován: 4-2009 |
Stašek: Před padesáti lety peřejníky na vozech určitě byly, tehdy ještě nemuselo platit pravidlo plnění "doplna". Hroch.R420: Jdete na to dobře, pohleďte co různých objemů kotlů zvládli v Popradu.
Mufloni nepatří na koleje
|
Tajemný_em
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4518 Registrován: 5-2002 |
Ad Stašek: Z vyprávění starců znám obdobné veselé historky, zejména o cisternách ze Sajuzu, které zajížděly i na sever Čech (např. čpavek pro SCHZ Lovosice se z Ruska vozil běžně ještě počátkem devadesátek, obdobně i ruská sírovka do Ralska). Většinou ty jejich vozy taky čeřidla neměly, takže to pak (nejen) při posunu "trošičku házelo". Četl jsem i o nehodě (nějak 1985-86), kdy se pod štrbskou rampou rozhoupaly ruské kotle tak pěkně, že jich pár vyskákalo mimo trať a nějakých 20 tun čpavku skončilo vylitých v pangejtu. P.S. Čeřidla neměly ani hovnocucové cisterny za traktor. Není to tak dávno, co jsem nabízel pomoc řidiči Zetora zalomeného ve škarpě, protože prý se mu přepravovaný tovar nechoval dostatečně ukázněně.
"Čelím pokušení tím, že mu podlehnu." Jára da Cimrman
|
Ythomas_ct
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3187 Registrován: 10-2009 |
Ad "šplouchání v cisternách": Jo, jo, setrvačnost kapaliny v ne zcela naplněném kotli v kombinaci s vlastnostmi vypružení nárazníků a spřáhel dokážou v podélné dynamice úplné divy. A třeba Petr Šimral by tu mohl ještě povyprávět, jak si pak souprava šplouchajících kotlů/tankkontejnerů dokáže nerozumět s automatikou... ;-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 66 Registrován: 8-2007 |
Dvě mouchy jednou ranou: https://www.pozary.cz/clanek/268897-na-zeleznicnim-prejezdu-u-trs nic-na-chebsku-zasahuji-hasici-u/ https://www.novinky.cz/clanek/krimi-u-chebu-se-na-prejezdu-srazil -vlak-s-autem-40422973#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novi nky.sznhp.box&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=abtest203_personali zovany_layout_varC&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12251 Registrován: 5-2002 |
Ythomas: Jo, jo, setrvačnost kapaliny v ne zcela naplněném kotli v kombinaci s vlastnostmi vypružení nárazníků a spřáhel dokážou v podélné dynamice úplné divy. A třeba Petr Šimral by tu mohl ještě povyprávět, jak si pak souprava šplouchajících kotlů/tankkontejnerů dokáže nerozumět s automatikou... ;-) Ty máš Tomáši úplně neuvěřitelnou paměť... Jde o necelých deset let, kdy jsme začali vozit "kotlové vlaky budoucnosti, tedy v bednách". 50 km to vydrželo v režimu automatiky jízdy ( u nás AFB) a pak se to rozhoupalo, což automatika ještě podporovala. Bylo potřeba AFB vypnout, cca 20 km jet na ruku a pak znovu AFB zapnout a podle plynulosti jízdy to zase vydrželo 50 - 500 km.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14877 Registrován: 4-2003 |
Němec_z_Ova:Před drahně lety (cca 20 nazad) nám bylo ve vozmistrovské škole vtloukáno do hlavy*, že peřejníkům odzvonilo. Již dlouho se do kotlů NEDÁVÁJÍ** a omezení "šplouchání" je řešeno maximálním přípustným naplněním kotle přepravovanou látkou. Potvrzuji. Před lety jsem dovnitř několika různých typů kotlových vozů (většinou z Tatravagonky) v rámci zkoušek vlezl. Byly to vozy ještě nepoužité, tedy jsem se uvnitř kotle mohl pohybovat dle libosti (a přitom se neotrávit ) a žádné přípravky pro uchycení peřejní jsem tam nespatřil. Peřejníky samotné tím pádem také ne . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1311 Registrován: 8-2011 |
dete na to dobře, pohleďte co různých objemů kotlů zvládli v Popradu Děkuji, zajímavá informace pro mě. Pravý opak toho ,co u silničních cisteren, kdy je požadavek na univerzálnost pro různé produkty, takže u jednokomorových cisteren bez vlnolamů ani ránu. Dokonce dle ADR je ustanoveno,že cisterna bez vlnolamu pokud je větší než 7500l lze plnit pouze na méně než 20% nebo více než 80% objemu,což je u těžkých produktů nepoužitelné. dokáže nerozumět s automatikou... Jo ,do půlky naplněná cisterna na rozjezdech dokáže zblbnout aut. převodovku, že neví, čí je . |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19374 Registrován: 3-2007 |
PŠ: Tak my to znali z es a pershingů o třicet let dřív Prostě na tohle je třeba dávat bacha, speciálně u ucelenek. A radši jet na ruku nebo to nenechat rozhoupat. Jo, když koukám na hovnocuc na vejtřasce, tak má ty peřejníky podélně, tedy proti příčné vlně, nebo to má uvnitř kolmo nějaké lopatky? Jak to teda měly většinově cisterny? Nemám čas to hledat ale taky nikdy nepotřeboval vědět, tak by mne to zajímalo. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1279 Registrován: 8-2017 |
Petr_Šimral - mě se to zas před lety podařilo na syslovi s 380 + 8 vozů - přeskákal jsem vexle na modřickým zhlaví v Hrušovanech u Brna a pěkně se to podélně rozkmitalo, ale v mým případě to stačilo na chvíli hodit do výběhu - ona nevýhoda ARR/AFB v kombinaci s asynchroním pohonem je ta, že okamžitě přechází z brzdy do jízdy (a naopak) - u esa/peršingu se to stát nemůže, protože má prodlevu (musí otočit přepojovače), a to bohatě stačí na to, aby se to stabilizovalo |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4155 Registrován: 3-2006 |
Kotle se rozhoupají v momentě, kdy mašina přestane táhnout - vlak dosáhl nastavené rychlosti a jede se po rovině. Rozhoupaný vlak stačí pak uklidnit omezením tažné síly, buď úplně, nebo na nějaký průměr (pokud to lítá mezi 0 a 100 kN, tak stačí nastavit 50), po chvilce se to uklidní a je možné zase přidat. Pokud přidáme moc, tak po dosažení nastavené rychlosti se to zase rozhoupá …
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1312 Registrován: 8-2011 |
, když koukám na hovnocuc na vejtřasce, tak má ty peřejníky podélně, tedy proti příčné vlně, nebo to má uvnitř kolmo nějaké lopatky? Jak to teda měly většinově cisterny? Vejda nebo podobné malé cisterny nemají nic,tam to není potřeba. Velké cisterny kupříkladu takto. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10684 Registrován: 9-2002 |
Mikulda: "Kotle se rozhoupají v momentě, kdy mašina přestane táhnout - vlak dosáhl nastavené rychlosti a jede se po rovině. " Obzvláště tehdy, když se razantně rozjedeš... Se mi to stalo se směskou cca 30 vozů, z toho asi 10 nebo 12 někde uprostřed vlaku kotle. Volný kuple tomu rádi pomůžou.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1012 Registrován: 7-2017 |
. . . . Můj "oblíbený" vlak byl Vn. 52692 z rafinerie východoslovenských Vojan, do bratislavského Slovnaftu. Vozili jsme jej ze Žiliny předn. do Vlčieho hrdla, to je kolejová vlečka Slovnaftu v Blavě. Byl to ucelený cisternový vlak o hmotnosti 1800 t. Obsahem cisteren byl surový, tzv "ťažký benzín", který jel do Slovnaftu na další zušlechtění, či rozštěpení na jednotlivé frakce. Jízda s tímto vlakem vyžadovala plynulý rozjezd a ještě citlivější brzdění. Pokud se podařilo obsah cisteren rozhoupat, poletoval Sergej v čele vlaku dost slušně sem a tam. . . . .Druhou epizodou u tohoto vlaku byl celkem ne zrovna dobrý stav hl. vypouštěcích kohoutů. Stávalo se, že některý odkapával. Surový benzín nejenže dost nevábně voněl, ale při delším pobytu se na místě odkapávání zanedlouho na zemi počal tvořit "krápník" tvořený z vosku, který surový benzín obsahoval, zatímco se benzínová složka horlivě odpařovala, ta byla příčinou onoho nevábného smradu.. .V tom případě se u takové netěsnosti zastavil vozmistr, odpočítal počet kapek za minutu a pokud nepřekročil jejich počet 60 prohlásil, že to je "v norme". . . Někdy jsem uvažoval, jestli by ten benzín mohl chytit třeba od okují nebo od jisker při brzdění vlaku. . . . Nakonec jsem se toho jednou i dočkal, když mi u Pov. Bystrice u tohoto vlaku hořel poslední vůz, ale to už je jiná kapitola a popsal jsem ji před časem na jiném vlákně. . . . . . . . . . . . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10685 Registrován: 9-2002 |
Ti nelítal jen Sergej, ale celej vlak. Eště doplnim, že se mi to stalo s X63 a na ARR jsem nejel - ARR na nákladu akorát na označení konce PJ v režimu V. Takže jsem nechal za sebou konec PJ 50, následně ARR vypnuto - a řádně jsem za to vzal ručně... z nějakejch 40+ na 80. V cílový stanici jsem byl dotazován, jak je možný, že jsem to neroztrhal/nerozvěsil, bo vozmistr napočítal 16 nebo 17 volnejch kuplí... No asi to ten den v Libni měli "poriadne v piči na lehátku." (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8516 Registrován: 9-2005 |
HR420: dlouhé RIV kotle vůbec nemohou vozit "husté" produkty, protože jsou pro ně příliš objemné. Taky je na nich napsáno něco ve smyslu lehké ropné produkty, případně jen benzín atd. Přesto jsou to tuctové vozy, žádné atypy.
♥️🇺🇦 Слава Україні!
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1013 Registrován: 7-2017 |
Nuda jak v Brně. . . Pár příhod s propíranými cisternami jsem za svou kariéru též zažil. První se týkal dvojosové cisterny s obsahem kyseliny dusičné, která byla zařazená v Pn vl. směřujícího do Blavy. Pn. vl. zastavil v T.Teplé z důvodu úniku kyseliny okolo příruby topných hadů. Tehdy jsem začínal jako fíra na záloze, Sergej s pár vozy se vyhnul na vedlejší kolej. Já jsem s Hektorem zajel na cisternu, přestavil ji na volnou kolej a oběhl ji. Kyselina tekla netěsností stále víc. Zajel jsem s mašinou na cisternu a potom ji pomalu tlačil do šturcu výtažné koleje. Přestože cisterna měla snad 20 t. hmotnosti , Hektor mi vytrvale signalizoval skluz. Pokud někde v kolejišti ležel nějaký papír či textil, začal po zasažení kyselinou ihned hořet. Nakonec se cisternu podařilo do šturcu zatlačit . Zůstala tam až do úplného vyprázdnění celého obsahu. Hned za šturcem, snad dvacet metrů bydlel v drážním domku jeden posunovač. Ten s celou rodinou strávil celý příští půl rok v nouzovém ubytování na žel. nocležně. Jisté je jedno, tehdy jsem byl ještě dá se říct holub, dnes by mě nikdo k ničemu takovému nedonutil. Ten dusivý smrad byl strašný, mašinu mi potom odmořila CO v depu. Druhá událost se stala mému kolegovi. Ten obdržel celkem lukrativní kšeft. Do jedné žel, stanice byla přistavena pro místní JRD čtyřosová cisterna s obsahem melasy. Poněvadž bylo zimní období, byl obsah cisterny ztuhlý. Proto JRD objednalo parní lokomotivu na vytápění/ohřev obsahu cisterny párou. Kolega s pětikolákem obsah cisterny poctivě vytápěl. Po pár hodinách, možná z nudy, či zvědavosti, se rozhodl, že zjistí, jestli už melasa přechází vlivem ohřevu do tekutého stavu. Vysápal se s kladivem a nějakým klackem v ruce nahoru na cisternu. Za pomoci kladiva se snažil odšroubovat uzávěr víka. Nakonec povolený hák srazil kladivem a. . . . .Poté vyletěl pár metrů nad cisternu. Vytápěcí hady v cisterně byly děravé, tlak páry vyplnil prostor nad ohřívanou melasou, víko ho vymrštilo vzhůru. Fíra měl štěstí, že jeho návrat na zem ztlumily dráty telegrafního vedení, takže se mu celkem, krom pár oděrků nic nestalo. V každém případě se v depu proslavil přezdívkou "první, slovenský kosmonaut". Tehdy snad ani nikde a nikdo nic nehlásil, i když později, za hezkých pár let, se onen "kosmonaut" za svůj "let" domáhal nějakého odškodnění. . . . . . . . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 97 Registrován: 1-2020 |
Tajemný em: Č"etl jsem i o nehodě (nějak 1985-86), kdy se pod štrbskou rampou rozhoupaly ruské kotle tak pěkně, že jich pár vyskákalo mimo trať a nějakých 20 tun čpavku skončilo vylitých v pangejtu." Nevím, zda mám na mysli tutéž nehodu, nebo zda byly dvě podobné. Bylo to o několik let dřív v zářezu pod zastávkou Štrba obec, vypadlo asi 5 ruských cisteren následkem rozkmitání a obsah byl vinylchlorid. Byl jsem na místě a smrdělo to fest. Čpavek to nebyl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12256 Registrován: 5-2002 |
Železničné nehody na Slovensku 3, autor Josef Gulík mladší. 21.4.1986 Štrba - Východná Zátěž uceleného vlaku EPn 61510 z Čierné nad Tisou do Lovosic z pěti skupin sovětských cisternových vozů s nákladem kapalného ČPAVKU. Nehodu zavinila nedostatečná funkčnost třecích tlumičů na vozech SŽD, která měla za následek nežádoucí rozkmitání vozů a jejich nepokojnou jízdu. Svůj vliv mělo i nedostatečné naplnění cisteren kapalinou, čím docházelo k její přelévání po přibrzdění vlaku, protože vozy neměly uvnitř vlnolamy. Jinak na Štrbské rampě není snad jediné místo, kde by se něco nestalo...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1313 Registrován: 8-2011 |
en dusivý smrad byl strašný Dusičná je fajn, ale ještě lepší je čpavková voda 😃 Po pár hodinách, možná z nudy, či zvědavosti, se rozhodl, že zjistí, jestli už melasa přechází vlivem ohřevu do tekutého stavu. Vysápal se s kladivem a nějakým klackem v ruce nahoru na cisternu. Za pomoci kladiva se snažil odšroubovat uzávěr víka Hrubá chyba a velké štěstí při jednom. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 98 Registrován: 1-2020 |
Petr Šimral: 1986? Tak to se jednalo o dvě různé nehody. To už jsem byl na vojně. Tohle bylo do roku 1983 a byl to VINILCHLORID. K rozkmitání hladiny mohlo prispět též zkoušení nevstřícných styků v polovině délky protější kolejnice v tomto úseku a postupný pokles techto styků špatnou údržbou. Smrad jsem cítil, čpavek to nebyl. No a hlavně - bylo to na druhé straně rampy u zastávky Štrba obec. (Příspěvek byl editován uživatelem Křivi.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12258 Registrován: 5-2002 |
V roce 1983 z RIDových nehod jsem objevil jenom kyselinu dusičnou Horná Štubňa - odb. Dolná Štubňa. Ale netvrdím, že pan Gulík zpracoval úplně vše, spíše naopak.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|