Monitor s odjezdy u každého vstupu do podchodu, u nás než doběhnu do haly a zpět, je vlak pryč (kor v UO)

Když pominu ty ostatní věci co zde kolega Urpín trefně vyjmenoval, tak zrovna tohle se mi zdá velice nedořešené. Odjezdový panel (velký) je totiž jen v hale, na 1. nástupišti jsou pak dva zjednodušené a třetí zjednodušený je v podchodu pod 2. nástupištěm. Tedy v okolí 2. nástupiště, staré budovy a připojeného 3. nástupiště naprosto nedostačující počet. Zvláště, když se dá očekávat, že se cestující při přestupu pouze v prostoru druhého nástupiště z letohradské na pražskou stranu (a naopak, o kterým paradoxně teď ale vlastně neví, pokud nesejdou zbytečně do podchodu či haly) budou shlukovat pod přístřeším staré budovy na obou stranách. Zvláště když Ústí není taková stanice, aby na nástupištních panelech svítil vlak třeba čtvrt hodiny dopředu...

Dnes na manipuláku do Rokytnice v Orlických horách jel Brejlovec 750 287 a do Vamberka měl slušnou zátěž zde i video https://www.youtube.com/watch?v=7KjV4Flm5ZE

K Ústí asi toliko, stále srovnávám s Rakouskem a není to příjemný výsledek. Například ŽST Landeck-Zams
Slušné srovnání, snad s jedinou výhradou, totiž že žst. Landeck-Zams není odbočnou stanicí (na rozdíl od ÚnO), tzn. o to méně by tam měly být v podchodu potřeba displeje s odjezdy vlaků (a naopak - o to důležitější je taková věc v přestupní stanici typu ÚnO).

Mmch. vestibul v žst. Landeck-Zams je (resp. minimálně před pár lety tomu tak bylo) otevřen 24 hodin denně. A WC jsou tam k použití zdarma (a rovněž přístupná 24 hodin denně, alespoň před těmi pár lety).

Urpín: Ono není moc srovnávat, Landeck-Zams bude počtem cestujících úplně někde jinde nebo snad v Ústí zastavují RJ a EC? Myslíte, že je v Ústí lyžařské středisko? Pekárna je fajn (a ve staré budově je místa dost), ale to není žádná charita, buď to někoho uživí a nebo ne. A pokud vám jde o panel v podchodu, kde jsou všechny odjezdy, tak ten tam je a hlavně bych se soudy počkal až to bude hotové.

Třista čerstvých fotek leží na vlaky.net http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/5515-Rekonstruovane-nadrazi -Usti-nad-Orlici-v-provozu/

(Příspěvek byl editován uživatelem czmarda.)

Ja mám z JPP zdroja informáciu, že na staničnej budove sa značne škrtalo na konto peňazí na opravu starej budovy...

Asdf: To by mě zajímalo, co se škrtalo v nové budově, když odpovídá vizualizaci a nic moc navíc se tam nevejde. Navíc žiju v tom, že nátěry staré budovy platí ČD. Nebo může SŽDC investovat do majetku ČD? Nereju, jsem zvědavý.

czmarda: Ako som povedal, mám to zo zdroja JPP. SŽDC môže investovať do majetku ČD v rámci projektu ako tzv. vyvolanej investície. Niečo podobné ako keď sa v rámci protihlukových opatrení montujú po barákoch v okolí líniovej stavby plastové okná.

... nebo jako se staví přeložky silnic, nadjezdy, ...

Dnešní 121 IDS v Letohradu.

-CH-: Přivezla prázdné vozy, které budou pokračovat na nakládku do Žamberka? Netušíte, jaký diesel bude nasazen mezi Letohradem a Žamberkem? Možná byl přímo řazen v soupravě.

Alešt: Ano, přivezla prázdné vozy pro zrní. Jaký je aktuální stav ale nevím. Z Letohradu do Žamberka operuje 742 téže firmy a do Letohradu přijela řazená hned za 121.

Tak pár drobností..další lok.IDS 749 je týrána na odporu v letohradském depu..No a v Ústí se dláždí jak o život..stejně jako množství oranžových panáčků v kolejišti se může uběhat..

No a kupodivu se před zimou staví i na místních drahách..Po nátěru fasády nástupiště v Moravském Karlově,dále fasáda a úpravy v Červené Vodě přišly na řadu i Králíky..nová okna,dveře,povrch nástupiště a další drobnosti..No,kéž by to vydrželo..V Červené Vodě místní debilní mládež používající nádraží(nechápu..) jako místo schůzek ,kouření a pod.. už zasvinila nehotovou fasádu otisky bot,fotbalového míče..

Poslední obrázek je lok.měřícího vlaku který se objevil dnes v Letohradě..

Alf: Podle sluchu 749 162 bez tlumiče a nebo 749 181 s tlumičem?

-CH-: Díky.

Měla by být v Králíkách i nová fasáda na budově? Nevíte někdo?

czmarda: No a co? Počtem cestujících to bude víceméně srovnatelné. Resp. mohlo by být, kdyby kraj zajistil pořádnou návaznost na autobusy, stejně jako v Landecku.

Myslíte, že je v Ústí lyžařské středisko?
Jaký vliv má lyžarské středisko na obsazení vlaků kolem šesté hodiny ranní ve směru Innsbruck? Kolikrát jste v Landecku byl? Nikdy jsem si nevšiml, že ty lidi co v daném pekařství nakupují a následně jezdí ráno hromadně směr Innsbruck s biologií nebo Tiroler Tageszeitung v ruce, by měli někde kolem ještě lyže.

Pekárna je fajn (a ve staré budově je místa dost), ale to není žádná charita, buď to někoho uživí a nebo ne.
To by na ni ovšem musel být v nové budově prostor, že? Starou budovu pomíjím, protože za a) stát neměla a nová budova by byla stejná i bez té staré a sám jste to ve svém příspěvku potvrdil, za b) už vidím jak bude nějaký obchodník celý žhavý umístit svůj provoz někam, kudy projde pouze část cestujících a za c) o rozvoj služeb pro cestující by měl v první řadě mít zájem dopravce a objednatel dopravy ne?

Panel a monitor není to samé. Očividně ani jen netušíte co mám na mysli.

A pokud Vám tak vadí, že jsem vybral právě Landeck, zvolte jiné libovolné rekonstruované nádraží v Rakousku ve větším městě.

Jo a co se srovnání počtu vlaků týče?
Landeck-Zams - EN 6x, RJ 17x, EC/IC 8x, D 0x, REX/R 19x (všechny končí) = 50 vlaků/den
Ústí nad Orlicí - EN 0x, RJ 0x, EC/IC 1x, R 31x, Sp/Os 56x = 88 vlaků/den
Ono zase v Rakousku nemají rychlíky. Víme? Beru vlaky tranzitní a výchozí v pracovní den.

Ještě něco pan czmarda?

A pokud Vám tak vadí, že jsem vybral právě Landeck, zvolte jiné libovolné rekonstruované nádraží v Rakousku ve větším městě.

Třeba Wels Hbf. aneb přesun z 1. na 2. nástupiště (vzdušnou čarou 10 - 20 metrů) nadchodem za 2,5 minuty "ne zrychlené" chůze?

Konečný stav nádraží v Ústí nad Orlicí mi nedá se nezeptat. Zvažovalo se někdy vybudování pouze jednoho nádraží v místech, popř. jihovýchodně od zastávky Ústí nad Orlicí město (tedy ve výhodné poloze blíž centru)? Podle historických snímků se tam z důvodu stavby ulice Moravská dost bouralo a zástavba tehdy taky nebyla tak hustá. Za současným nevyhovujícím stavem je předpokládám jednodušší napojení tratě z Letohradu s přímým pokračováním na Pardubice. Z důvodu neprůchodnosti se o tom před současnou rekonstrukcí pravděpodobně ani neuvažovalo...

Za současným nevyhovujícím stavem je předpokládám jednodušší napojení tratě z Letohradu s přímým pokračováním na Pardubice.

Není to tak jednoduché. Za současným umístěním nádraží ÖNWB v Ústí nad Orlicí múže spíše ten fakt, že trať ÖNWB z Kyšperka do Ústí nad Orlicí se stavěla v rámci koncese na trať Kyšperk - Ústí nad Orlicí - Hlinsko v Čechách (respektive do stanice Pokřikov), kam měla stukečně pokračovat v rámci druhé etapy výstavby. A tudíž se musela hledat výhodná poloha, neb jednání o ÖNWB a StEG o umístění společného nádraží se táhla přes půl roku. Těch variant bylo povíceru:

1) Původně se v Ústí vyžadovalo pod Kubincovým kopcem mimoúrovňové křížení s tratí StEG a odbočka z tratě na Hlinsko pro spojku k levé straně nádraží StEG (dnešní Ústí město). Nádraží ÖNWB nebylo řešeno vůbec. Tato varianta by však vyžadovala veliké stavební náklady zvláště na přeložení koryta Tiché Orlice a hlavně vlaky od Kyšperka by na nádraží StEG musely zajíždět úvratí!!!
2) Vlastní nádraží ÖNWB (nikoliv společné) v místech východně od Kubincova kopce (v dnešním místě pod zahrádkama „v Americe”) s tím že trať na Hlinsko by ihned za nádražím směrem na Brandýs mimoúrovňově překročila trať StEG a vedla s ní souběžně až k Hrádku kde by údolím vystoupala směrem k Řetůvce. Na stíť StEG by byla připojena spojkou na nádraží StEG.
3) Jako varianta 2 a však trať na Hlinsko by trať StEG mimoúrovňově křížila až při odbočení u Hrádku.
4) Společné nádraží ÖNWB a StEG v dnešních místech, tedy stávající řešení.

Pro úplnost dodám, že po výstavbě společného nádraží StEG staré nádraží ztratilo na významu. A například nástupincká KkStB ho zvažovala v roce 1911 zrušit úplně.

Pepa_l

Dají se tyhlety širší okolnosti výstavby tratí ONWB najít někde zpracované s mapami? Němčina by nevadila.

Je možná škoda, že ALF věnoval ve "130 letech" tolik prostoru inventáním tabulkám lokomomotiv v depu a okolnosti výstavby shrnul v pár větách - ale to asi vidí každý šotouš jinak...

Hala je fakt malá, odpovědní asi neviděli, kolik obecenstva čeká ráno na rychlíky směr Praha. Nejvíc prostoru na stání tak je u WC, když se nepoužívají.
"Kočičí" dlažba kolem staré budovy, to si taky mohli odpustit. Po ní se např. "dobře" jezdí s okolečkovanými zavazadly. Zřejmě bylo potřeba zužitkovat dlažbu z bývalé příjezdní silnice a z nákladiště. Nejlepší by byla zámková dlažba s dlažkami s nezkosenými hranami, jak je v cizině běžné, která při kvalitním položení vytváří jednolitou plochu, ale ta u nás v drážních podmínkách vůbec neexistuje. A když vidím jednoduché a účelné zastřešení nástupiště v té rakouské stanici...
Na dolním konci rampy k nástupišti "pod skálou" je mokro, prosakuje tam spodní voda?
Bude se stavba hýbat kupředu nebo bude pěší obecenstvo chodit blátem až do jara? Vlastně bude zima, umrzne a sníh všechno zakryje...

Trocha rychlé dokumentace z Mikulášské jízdy s 423.009 z Letohradu do Lipky a zpět

Po absenci otáčeni mašiny v Lipce, ztratila Mikulašska jizda... svoje posledni kouzlo. Letos to zazdila ještě ta celonajbrtí souprava. Navic Žehlička na konci soupravy neplni jen funkci vytápěni, ale pomahá vytlačit vlak do stoupani k Lichkovu. Tim zaniklo i ono "štěkání" lokomotivy. Chápu, že všechno tohle je předevšim o penězich a že dětem stači jen kouřici mašinka a Mikuláš s čertem. A že tohle neni fotojízda pro šotouše,ale toho otáčeni na ručni točne je škoda i pro děti.

Rambomat: Naprostý souhlas! Zatímco na jiných mikulášských jízdách je ještě něco pro šotouše zajímavého, ta nejstarší Letohradská je už jen divadlem pro děti...

Ach ty šotoušský nářky, už jsem se bál že letos nebudou . Jedouc letos jako cestující s dítětem musím říct, že mikulášská jízda stále svoji funkci, kterou už plní už od prvopočátků před 26. ročníky, tedy „divadla pro děti” na 100 a více %. Nikdy to nebyl fotovlak a nikdy nebude, jenomže to některým zpoza kamer a fotoaparátu pořád jaksi nedochází. Apropo kdyby jste měli aslepoň elementární znalost, kolik stojí taková „paráda”, pak by jste věděli že mít za lokomotivou cca 10 rybáků (aby se pobrala kapacita stávající soupravy) + stylovou (plácnu) T478.1008 na postrku je vzhledem k podmínkám za jakých ta akce vzniká naprosto nereálné. A stačí jen trošku myslet...

Honzlasl: Jedná se o pouhé výpisy z archivních fondů a dostupné literatury. Nejsa lokomotivář, myslím, že je dobře, že se Alf ve své knize věnoval i sumarizaci lokomotivv Kyšperku/Letohradě, což je taky nikdy nekončící práce. Okolností výstavby je totiž tolik že by vydaly na vlastní knihu. Třeba někdy časem s tím co mám k dispozici by se na téma Hendrychova Stopou dějin železnic v Podorlicku dalo pokračovat, ovšem je otázka, zdali by to někoho vůbec zajímalo.

Pepa I pravě že mame elemantarní znalost, kolik takova jizda stojí. Proto ta omezeni chapu a netvrdil jsem, že je to jizda pro šotouše. Ono by stačilo nečist muj přispěvek mezi řadky No a to že je na postrku Žehlička je mi u Já se zmiňoval o funkci tý Žehličky. A jak je v přispevku Mikuláš Letohrad uvedeno spravně, stalo se z toho divadlo pro děti. Ovšem bez nejzajiměvši scény-otáčení lokomotivy na ručni točně. Proto není ani pravda,že tohle divadlo stále plní svoji funkci na 100 i více procent. Jako malí jsme párou jezdili až do Hanušovic a to nebylo rozhodně z pohledu šotouše, ale právě dítěte.

Apropo dříve byla každá takovato jizda zakončena mikulašskou besidkou v letohradském kulturáku.Takže už jen proto neplni svoji funkci na 100 i vice procent.

Tyhle šotopohledy doslova miluju a zároveň jim nerozumím. Narážíte na soupravu, jaké tedy máte řešení co místo „znajbrtizovaných” Bp-ček? Narážíte na žehličku, co tedy místo ní? Krom toho když už jsem u té žehličky je třeba si uvědomit, že mikulášská je pro šotouše jedinou příležitostí v roce zadokumentovat kdysi tolik charakteristickou řadu na letohradsku. Narážíte na to že se na točně neotáčí, jaké tedy máte řešení co s tím? Kde seženete peníze a kdo to zaplatí? Doba kdy jela Rosnička s rybákama do Hanušovic za babku i s besídkou je dávno pryč. Besídka se taky neudělala sama od sebe a zadarmo. Rád si to všechno poslechnu.

(Příspěvek byl editován uživatelem pepa_L.)

Výraz "šotouš" nesnáším, nevím, ani kde to vzniklo. Sám výraz skoro předjímá... Nic proti železničním fotografům. Naopak! Ale stran té kritiky mikulášské jízdy, nebo jízd. Dnes je to všechno především o dvou věcech, a to penězích na prvním místě a lidech na místě druhém. Pak to ostatní. Pokrok nikdo nezastaví a doba, kdy nebylo problémem sehnat jiný provozní parní stroj s nějakou, rádoby historickou soupravou, je dávno pryč. Stejně tak, jako naše milá trať "nahoru" se všemi návěstidly, závorami, točmani atd.. A že je to pouze "vopičárna" pro děti. No, a pro koho jiného. Já už na čerty neveřím opravdu dávno. Pro ně je zážitkem hlavně to, že jede parní mašinka a že za nimi přijde během jízdy čert s Mikulášem a nějakým tím "sontem". Takže, dokud tu budou lidi, kteří to budou držet při životě, ač už to není ono, budu jim vděčný. My jsme s dětmi opět letos nemohli jet, nemocné jako každý rok. Tak snad příště. Ještě na okraj. Mě se nejvíce líbily jízdy v letních měsících, myslím že k 1. máji, jestli se nemýlím. Má z nich několik osmičkových filmů a rád vždy zavzpomínám.

Sákra,tady to žijePrávě jsem se nevrátil z hradu..ale od odstavené 423.009 po i letos úspěšných jízdách s čerty a spol. do Litomyšle..cesta zpět po akci do depa atd. už je práce kterou nikdo od foťáku u trati nevidí..ale to nechci pitvat..kdyby mě to nebavilo,tak to nedělám..Asi na vše podstatné odpověděl Pepa..Ano Mikulášská jízda v Letohradě byla od prvovopočátku určena dětem..Vozidla která se postupem let používala se postupně stala historickými..a taknějak jsme si na ně v dřívějších letech zvykli..Leč čas běží a jak zde správně zaznělo nic dnes není zadarmo.Mít "stylovou "soupravu by bylo sic hezké,ale kapacita vlaku a pak takové drobnosti jako normativ hmotnosti + třeba i parní vytápění soupravy už znamenají další komplikace..Nebo taková voda..vodní jeřáb v Dolní Lipce už asi nikdy fungovat nebude, neb kdosi po vypuštění vodárny nechal demontovat čerpadlo.. a hasiči také nejezdí za úsměv.a dalo by se pokračovat..Sám sice už málo,ale taky něco fotím..ale fotit "retro" soupravu s párou pod dráty troleje na modernizované trati už je stejně na nic..takže pak nářky nad modrou soupravou ztrácejí smysl.. Vézt cestující ve vytopené a relativně moderní soupravě kde si můžou i kupodivu sednout je prostě nutnost..
Točna nám samozřejmě není lhostejná,leč není naším majetkem a majitel nemá zájem s ní za své prostředky cokoliv dělat,neb ji vlastně nepotřebuje..mimochodem,v historii už minimálně 2x unikla šrotaci a zasypání..
No a dovětek k literární tvorbě..nevím co je na tom šotoušského (ten termín taky nesnáším..)když někdo zpracuje dislokaci vozidel jednoho depa,jako počin který nikdo nikdy předtím nezpracoval..a jehož upřesňování a doplňování pokračuje dodnes..Ono obecně platí,že jak nějaké dílo vydáte,zpravidla se objeví další nové,zajímavé upřesňující informace,obrázky atd..tak to prostě je..Z určitého okruhu pramenů a recenzentů se podařilo v době tvorby knihy vytěžit maximum..Je otázkou co zájemce o historii zajímavá víc..zda např. mašiny které se zde za poslední desetiletí vystřídaly,nebo strohé útržkovité zprávy o handrkování dvou společností kde vznikne budoucí nádraží..
Takže lidi..klíííd

..nevím co je na tom šotoušského (ten termín taky nesnáším..)když někdo zpracuje dislokaci vozidel jednoho depa,jako počin který nikdo nikdy předtím nezpracoval..

Někdo je šotouš do mašinek, někdo kolejí a VN vedení atd. Já to slovo mám rád, necítím ho nijak urážlivě, to kdyžtak pardon. Prostě bych ji podle mých dnešních preferencí namíchal jinak, před těmi deseti lety, když jsem si ji koupil (jejda to to letí)

Abych to téma ještě rozvinul: Dráha UnO - Hlinsko by byla asi trochu "horská dráha" - jak se mi to jeví podle mapy. Nebo ne?

Alf: prosím tě co to je za knížku a kde by byla k mání. Dík

Zdarvím, mám dotaz na pamětníky Ex 6/7 (ke konci 206/207) Praga. Dostalo se ke mě několik střípků informací a pokouším se je dát do kupy.
Může někdo potvrdit, že zde nasazované vozy WL (SŽD) měly klimatizaci?
Sice měla cca polovina sovětských WL UIC-Y z NDR už z výroby klimatizaci, ale tyto vozy byly přednostně určené pro vlak do západní Evropy. Ovšem min. od roku 1984 se v řazení běloruské dráhy (jestli si dobře pamatuju jméno) objevuje u Pragy poznámka, že veze klimatizované vozy. Kromě kmenové soupravy do Prahy/Varů vezla ještě nějaký vůz do Varšavy a Vídně, tak nevím, jestli za tuto poznámku mohla Vídeň.
Pak se mi také dostalo info (nevím, jestli taková byla realita), že plánovaná lokomotiva T478.4/754 byla na tomto výkonu, právě z tohoto důvodu.

Prosím, nic proti těm aktivitám atd.. Jen nesnáším ten výraz.

Honzasl: Dle zvolené varianty společného nádraží ÖNWB a StEG, by trať na Hlinsko trať u Hrádku překročila trať StEG na Brandýs a Tichou Orlici, aby mohla vystoupat údolím potoka Řetůvky (dnes uváděn jako Husí krk) až ke stanici Sloupnice. Následně by klesala směrem k Litomyšli, kterou by obešla až ku litomyšlskému nádraží umístěným v Benátkách. Dále následovala stanice Fridrichshof (Pohodlí) mezi Dolním Újezdem a Sebranicemi u Litomyšle, stanice Lubná pro Poličku, stanice Proseč a stanice Pokřikov na trati z Pardubic do Německého Brodu. Mezi Litomyšlí a Prosečí se projednávaly tři varianty vedení, jedna dokonce přímo přes Poličku. Stanice Pokřikov by se připadně nahradila odbočkou ze širé tratě. Pro trasu dlouhou 54,723 km se předpokládaly náklady ve výši 4 136 947 zlatých. Žel za velmi pokročilého stavu přípravných prací byl projekt 27.6.1872 rozhodnutím akcionářů zastaven a 20.12. téhož roku zrušeno stavební oddělení ÖNWB v Litomyšli a veškteré práce byly zastaveny. Nakonec generální ředitelství ÖNWB k 27.12.1872 rozhodlo s konečnou platností, že trať se stavět nebude neboť se nevyplácí. Po čtyřech letech koncese z 25.6.1870 pro trať do Hlinska vypršela. Zůčqastněné obce však ještě v roce 1887 znovu žádali a poukazovali o výhodnějším trasování než zamýšlená dráha ze Svitav do Žďárce u Skutče. V roce 1889 byla dokonce vyslána deputace hlineckého okresu na veliké císařské manévry C. a k. armády u Litomyšle, kde byl osobně přítomen arcivévoda Albrecht (kterému se „zabrnkalo” na jeho oblíbenou vojensko strategickou strunu a kterýžto se velice divil, že vydaná konecese nebyla realizována) dále byl přítomen i arcivévoda Ferdinand d. Este a svou podporu vyslovil i náčelník generálního štábu baron Beck. Poslední záchvěv snahy zaznamenala petice Zemskému sněmu z 3.11.1890. Ministr obchodu markýz Bacquehem nechal celou věc prošetřit. Dle zjištění však vláda nemohla nic dělat, neb koncese byla příliž obecná aby nutila ÖNWB ke stavbě. Je přímo doloženo, že na otázku hlineckého starosty Karla Adámka proč se nestaví „markýz Bacquehem se sladkým úsměvem pokrčil prostě rameny... ...Jest to zajisté velice význačný obrázek rakouské politiky železniční” Nad celou dráhou se tak definitivně zavřela voda i když ještě v březnu 1893 žádal okesní výbor v Litomyšli aby dráha byla pojata do soustavy zemských místních drah (s napojením na zamýšlenou síť lokálek na litomyšlsku) a byl vypracován nový projekt. Ovšem neúspěšně. Tolik obsáhleji asi k historii tratě Ústí - Hlinsko

Hl.Verměřovice - souhlasím taktéž..
Ad.Jezevec třeba zde..
http://www.mknachod.cz/index.php?action=regio-news&detail=300

Vydalo vydavatelství Malkus,ještě se dá sehnat..
Ad.Pepa dobrý,máš solidní podklady

Koukám, šotoušů v Letohradě kupa, fotka ale žádná. Naopak ego si tady masírují svými rozumy lidi, kteří o tom co taková jízda obnáší, nemají ani páru. Tak pro všechny které ani letošní jízda neurazila, pár fotek ze šuplíku.


Dráty nebyly, mašina "štěkala", točna v provozu. Pro škarohlídy nebyl sníh a ta "otřesná souprava", že?
O rok později i nachumelilo.



Jelo se opět solo, mašina "štěkala", pak už jen vzdychala, až se zastavila. 2x se musela dělat pára, nastalo zpoždění, jízda se musela neplánovaně zkrátit, nejelo se točit do Lipky, v Lichkově se muselo objet a uhlím napřed zpátky do Letohradu. Kdyby tenkrát mohl být postrk, určitě by to dopadlo jinak, ale nespokojenci by se našli zase. Šotouši strhli také plamennou debatu a doma hned tloukli do klávesnice svoje rady. Strojní četa zatím do tmy běhala, aby mašinku obstarala a zajistila její převoz do Č. Třebové.
Proto tímto jménem mlčících fanoušků a jejich dětí, díky všem, kteří se na této a jiných podobných akcích jakkoliv podílejí a přeju pevné nervy, nenechte se znechutit, ať se můžeme zase s párou potkat.

K té dráze do Pokřikova mi gůgl našel tuto diplomku https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120039781 , k samotnému řešení ne/styku ÖNWB a StEG v ÚO už to tu vše ale Pepa v zásadě shrnul.
V kontextu toho, co nám tu s budovou v ÚO zanechali za problém, je vtipná taky informace "Spojka Kyšperk - Ústí se považovala za nutné zlo koncese a věnovala se jí pozornost zcela minimální. " :-)
A že kvůli této budově tehdy zbourali hospodu U tří kaprů, to už dneska nikdo ani nevzdechne ..

Děkuji všem zas skvělé odkazy a informace.

Spojka Kyšperk - Ústí se považovala za nutné zlo koncese a věnovala se jí pozornost zcela minimální. " :-)

Což je vtipné i v dnešním kontextu. Stát toužil po této spojce - tedy spíš byl Pruskem donucen po ni toužit - a jako odměnu dal ONWB "pravobřežní", která měla opravdický potenciál.
Dnes je situace podobná - za plné podpory státu a unie byla lichkovská spojka uvedena do vzorného stavu (s následnou bídnou vytížeností), zatímco pravobřežní chátrá, ačkoli snáší zlatá vejce.
Vyvozuju z toho, že důležitost lichkovské trati byla vždy více v hlavách "vojáků" než "ekonomů".

Ještě k trati na Hlinsko. Je zajímavé si povšimnout, že mezi UnO a Hlinskem ani dnes neexistuje žádné významné silniční spojení - prostě mám pocit, že si ten směr tehdejší politici a místní lobbysti prostě vysnili, aniž by se studovaly nějaké "přepravní proudy". Zato úplně je ignorován (již tehdy existující v silniční podobě) směr, který by se se dal nazvat "R35" - ted spojení významných měst Hradce Králové, Vysokého Mýta a Litomyšle (a Svitav) se sítí StEG.
(samozřejmě je možné vést úvahy, jestli bylo dříve vejce, nebo slepice)

Když já se pořád nemužu zbavit dojmu, že za Lichkovem je nějaká "chyba" na polské straně. I když možná i ten další historický důsledek v podobě nic moc parametrů. A je fakt, že tato trať nemíří bezprostředně do silných ekonomických oblastí jako třeba Dolní Slezsko. Když ale polské přístavy v tomto směru v příhodném tranzitu na jih (Rak./Balkán) generují pravidelně úctyhodné tři vlaky týdně a i ty byly pár let po elektrifikaci Lichkova úspěšně přesměrovány na Bohumín .. Přitom existují vlastně i pravidelné vlaky jezdící z jihu přes Břeclav a Polsko do Německa, ale opět přes Bohumín. To už je pak začarovaný kruh kdy na ostravské přechody je soustředěno takové množství přeprav, že pro synergické efekty (obraty náležitostí) to tam pak stáhne i potenciál pro Lichkov.
A přes Lichkov pak pro změnu jezdí Pulawy - Meziměstí

Kade: A je fakt, že tato trať nemíří bezprostředně do silných ekonomických oblastí jako třeba Dolní Slezsko.
Jenže ta trať přesně tam míří.

Vyvozuju z toho, že důležitost lichkovské trati byla vždy více v hlavách "vojáků" než "ekonomů".

A zapomněl jsem napsat větu: Což se ukázalo za obou světových válek, hlavně v té druhé zažívala trať své nejlepší časy...

No ale s objemy přeprav uhlí a hutního průmyslu z oblasti Katowic (Krakowa) se to přece nedá vůbec srovnávat. To je to tam obchodně tak zaměřené na vnitro a Německo? Vždyť odtamtud k nám snad nejezdí jediný ucelený vlak (ani jinudy). A co ta oblast vubec pro železnici generuje zásadnějšího, Brzeg Dolny, ještě něco..?

Honzasl: Tak zrovna trať Kyšperk - Ústí byla až do druhé světové války solidnější „lokálka”. Co se týká infrastruktury, tak tady na Orlicku jsme si paradoxně druhou válkou velice pomohli zvláště v úseku Ústí - Mezilesí/Hanušovice, na trati Kyšperk - Týniště to byly jen dílčí úpravy. Jako perličku třeba dodám, že stanice Jablonné nad Orlicí měla až do prosince 1942 distanční návěstidla. Samozřejmě za to mohlo především nejkratší spojení Breslau a Vídně a změna směrování přepravy.

Kade: Já jsem jen reagoval na to, že Ty jsi jmenoval Dolní Slezsko - kam trať vede - jako silnou ekonomickou oblast. Jinak Dolní Slezsko samozřejmě patří mezi ekonomicky nejsilnější oblasti Polsku, ale bohužel pro železnici se jedná spíš o lehký průmysl.

Ajo, sakra, myslel jsem nedolní, bezpřívlastkové

A co ta oblast vubec pro železnici generuje zásadnějšího, Brzeg Dolny, ještě něco..?

Kruszywa. Ovšem vše vnitro záležitost.

Dnes v 05:00 hod. v Hradci Kralove po dlouhe dobe uhelna ucelenka Viamont DSP. Prijezd od Prahy,zrejme do cukrovaru Ceske Mezirici. 2x 741.7

Dnes v noci obsluha Teplárny TEVEX, takže zítra v akci Karkule

V 15:05 hod. prijel do Hradec Kralove Hl.n. od Tyniste n.O. uceleny prazdny vlak Viamont DSP. Upresnuju razeni vlaku 742 (modra)+16? Wap+741.7 Asi neslo o zauhlovani cukrovaru Ceske Mezirici.

Copa se dnes stalo s regínou,že na Sp 1756 jel ze Starkoče jen solo 810?

Tak pár fotek z dnešního Lichkova, když je ten šotosilvestr ...

Sp Glacensis vyčkává odjezdu směr Polsko:


Cedule platná naposledy dnes:


Z Hanušovic dorazila chlouba vozového parku ČD a pojede zpět jako Os 20521:


Další relativně moderní vozidlo bylo možno spatřit na víkendovém Sp Zemská brána. Od nového GVD budou všechny spěšné vlaky minulostí:


Zato Os z Moravského Karlova byl v tradiční české motorákové klasice:


A na závěr polský zázrak reko "kibel" na Os 15120 Nysa přijíždí z Polska, aby byl vzápětí prohledán partou ostrých hochů z Celní správy:


Jinak se tam motalo i pár jiných šotoušů ...

Pokračování příběhu náchodské stavědlo I.

Náchod, 9.12.2014, 8:00

Nuts: To není rekokibel, ale klasický kibel z poslední série z devadesátých let.

Jak to aktuálně vypadá v Ústí nad Orlicí najdete zde: http://www.vladanfoto.cz/clanky-prestavba-zst-usti-nad-orlici-8.- cast.html

Rozloučení s 841.015 v sobotu jsem si trochu užil,tak pár momentek..našli se dva co šotoušili i po trati..No,sbohem VZ Mirel..toho nelituju..přeji mnoho zábavy kolegům a cestujícím okolo Poličky..

Ad.Vladan - Letohradské kolejiště, to je u ostrovního nástupiště rozděleno dvojitou kolejovou spojkou, protože ponecháním staré výpravní budovy již na klasické uspořádání nástupiště nezbyl prostor.. Myslím,že budova nemá s kolejovou spojkou co dělat.. proč nešlo kolejovou spojku posunout o cca dva klasické vozy dál směrem k Chocni..Nynější podoba(kolej 4a) s kapacitou lokomotiva +3x vozy je kapku naprd..objíždění soupravy sice spojka ulehčuje ale je problémové vůbec se soupravou zastavit na jistotu tak aby lok. po objetí na druhou stranu nemusela soupravu popotahovat..Stejně tak nástupiště pod skálou na letohradské straně kam se vejdou 4 vozy..proboha proč při tom množství betonu co všude je..Pro cestující je stanice bohužel stále bludiště kde hledají svůj vlak.. no holt staveniště..

Kolejová spojka rozděluje nástupní hranu na dvě, takže s tím souvisí a to i s ponecháním staré VB, protože bez ní s počtem kolejí a ani s počtem nástupních hran problém nebyl, jak je patrné z projektu, co hotový díky panu K. skončil ve sběru. Stejně tak nemuselo být nástupiště pod skálou. Nynější délky nástupišť vyhovují délkám souprav a počet nástupních hran dopravní technologii, navíc objíždění souprav tady nebude navěky. Posunout DKS směrem na Choceň, to už by pro cestující byl o další dva vozy delší výlet. Už takhle se musejí kvůli tomu "slavnému" baráku dost nachodit.

OK,mluvím z pohledu strojvedoucího který se musí na rozdělenou 4 kolej trefit a pak soupravu objíždět..Já vím že spojka rozděluje nástupištní hranu na dvě,myslím je to dobrý nápad,jen kdyby to dělení bylo prostě o kus dál..nic víc..jasně že dalších třeba 25m je pro cestující vražedná dálka..a klasickým soupravám zvoní hrana..Když zastavím dle svého předpisu cca 10m před návěstidlem po příjezdu od Letohradu,tak musím nejdřív po dohodě s výpravčím a rozsvícením patřičné návěsti soupravu popotáhnout a pak teprve lok. odvěsit a objet na druhý konec tak abych viděl na návěstidlo..(že to je takhle paskvil není z mojí hlavy..ale všech kolegů co musí takhle blbnout..)nyní už jsou výpravčí seznámeni a už při příjezdu vlaku je posun dovolen takže je možno zastavit v dobré poloze zrovna bez pozdějšího popotahování..Taky je mi jasné že někdy v budoucnu se zde snad dočkáme nějakých jednotek kdy objíždění není třeba..Nebo se bude v rámci nějakých přepravních proudů jezdit skrz a pak je to jasné..No a pod skalou..viděl jsem v průběhu let taky několik verzí projektu..(budovu už nemíním pitvat..)ale při nákladech a stavebnicové formě nástupišť by myslím to "natažení" o alespoň jeden vůz klasické stavby snad neuškodilo a rozpočet nezbouralo.. už jenom pro použití při různých mimořádnostech...Jsem prostě trochu skeptik po zkušenostech modernizace Letohrad - Lichkov kdy zkrácená nástupiště Verměřovic a Mladkova nepoberou 4 klasické vozy a pak je zastavování aby cestující případně nepadali na ústa mimo nástupiště opravdu radost..O tom že vše je dle norem ok a pak vozy 854 a řídící vozy "sysel" nemohly pořádně otevírat dveře,resp. schůdky raději nemluvím..Ale aby to nevyznělo jen jako kritika,možnosti variantních kolejových cest z letohradské strany se mi líbí,dá se jet vlastně kamkoliv+zvýšení rychlosti..

Jsem prostě trochu skeptik po zkušenostech modernizace Letohrad - Lichkov kdy zkrácená nástupiště Verměřovic a Mladkova nepoberou 4 klasické vozy a pak je zastavování aby cestující případně nepadali na ústa mimo nástupiště opravdu radost..

No jo, toho jsem si všim v sobotu ráno při jízdě v Sp Glacensis a zastavení v Mladkově.
Na druhou stranu stranu by zas tři vozy kapacitně asi stačily ...

ČD: že bychom ty lidi nenasrali nebo je z těch vlaků nedostali? dnes v UO nádherná ukázka jak se nepovedl nový GVD. lidé co přijeli do UO hl vlakem Glacensis 6281 v 6:21 hod. a chtěli přestoupit na Regionovu 5071 odj v 6:25 hod. čekalo milé překvapení, když byl dav v podchodu a někteří z něho již vycházeli, Regionova odjela!!! a tak někteří z davu navštívili pana výpravčího kde jim bylo vyhrožováno Policií! za co? že chtěli přestoupit z vlaku do vlaku a někdo jim to neumožnil? a tak velká většina davu do UO města odešla po svých i přes to, že měla zaplaceno a na ostatní