Archiv do 07.srpna 2006

Odhlásit | Diskusní skupiny | Vyhledávání Moderátoři | Registrace | Editace profilu

Autor Příspěvek Citátor Předpisový Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.188.73 Odesláno Středa, 26. července 2006 - 14:29:57       Sakra, a ještě k minulému ad Mcx: Ta poslední LM není gabarit UIC GC (!!!!!), to je míra platná na SJ = Green Cargo, UIC GC je po dnes již nepoužívaném profilu VM 1 de facto druhá největší míra, VM 1 měla 4 700 mm rovných na výšku a UIC GC má 4 650 mm, čili stejně jako LM ČD, jen "trčíL do rovných rohů a obsahuje rozšíření pro širší vozidla, VM 1 platná pro vozy RŽD převázané na normální rozchod byla resp. fyzicky stále je dostupná na celém II. koridoru pokud mne paměť neklame... dle hesla "když řeknu, že auto už není auto, tak se mění výrazivo, ale fyzická forma a tvar zůstávají"... Uf, už radši dost, hrabe mi z toho... Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 139 Registrován: 2-2006 Odesláno Středa, 26. července 2006 - 15:10:42         Proto jsem to dám dal - samořejmě Green Cargo, protože zde několikrát padl termín ložná UIC GC- ne průjezdný průřez - gabarit. Jinak díky za vysvětlení. K ložným UIC GA a GB - proč jsou tedy pro cizinu uvedeny jako platné pro ČD? Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1423 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 26. července 2006 - 15:11:24         Tak to jsem rád, že ta PLM se nám vysvětlila. Jinak Himrrrs-tt v praxi i s "intermodálním" štítkem.   Tyto vg jsou snad tím rohově nejvyšším, co po kontinentálních kolejích jezdí. Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 140 Registrován: 2-2006 Odesláno Středa, 26. července 2006 - 15:34:46         Ještě doplním: první vůz, který "se nevešel" do G2 dle EBO u DB Cargo byl Hbis-tt typ 293, který vznikl v roce 1997 jako rekonstrukce z Hbills-x typ 295 s určením zejména pro přepravu autodílů. Později i spojován do dvojic. řez vozem:   nápisy na voze, které zde byly zmiňovány   Ještě dodám - vznikly jako interní vnitroněmecké nápisy, vůz v režimu 42, k "mezinárodnění" došlo později. Citátor Předpisový Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.188.73 Odesláno Středa, 26. července 2006 - 15:53:45       ad Trainspot: Jo, jo, foto pěkné - tyto mrchy jsou jedna z řad, která u nás jede na PTL, zajímavý je to, že na celé přepravní cestě na kterou je to PTL-ko vydané (Devínská Nová ves - Kúty - Praha - Děčín - síť DB, obsluha fabriky na auta) není de facto žádné omezení rychlosti a nejsou ani vyloučené koleje vyjma jediné vyjímky - Obřanský tunel, kde je V = 20 km/h jsou-li tyto vozy řazeny v soupravě a zde je jádro pudla: Přísahal bych, že tam v reálu nikdy - i přes to psané omezení v PTL-ku, které jsem na vlastní oči viděl na URMIZE v budově na Nábřeží - žádná 20-ka pro vlak ve kterém je řazena tato řada nebyla, když projdete všechny tabeláry nákladů 5-10 let zpátky, nikde není žádná poznámka pro fíru u stanovené rychlosti vlaku, důvod mi není znám.... PS: Ještě se mi vybavují nějaké ty Habbins-tt nebo tak něco, to by snad taky mělo/mohlo u nás aktuálně jezdit, ne..?!?!? PS2: Vidím dobře, že tam je v trojúhelníku numero 62 s hvězdičkou, nebo mne šálí zrak..?!?!?! ad Mcx: S těmi UIC - ovými gabarity prosím "opatrně" ony jsou totiž novější než stávající LM jednotlivých železnic a podle toho se k nim taky evropské podniky chovají, čili (minimálně pro ČD, a.s.) platí to, co bylo napsáno, tedy že pokud se vlezu do národní LM, tak je vše OK, pokud ne, pak se jede jako PLM, zajímavé je taky třeba to, že dnešní "protlačovaný" UIC GC není vůbec veden v RIV-ovém seznamu, přičemž v době - přinejmenším aktualizace Úmluvy - již uvedený gabarit fyzicky i právně existoval.....zajímavá by taky byla otázka, jak se k němu - co se praktické aplikace týče - staví třeba na novostavbách na síti FS, kde jinak jsou omezeni na 4 300 mm, nebo takový jakýsi malinkatý numero... Zdravím. Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 141 Registrován: 2-2006 Odesláno Středa, 26. července 2006 - 15:57:42         Numero 62 s hvězdičkou tam není viz popis o něco níže - G2+ Citátor Předpisový Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.188.73 Odesláno Středa, 26. července 2006 - 16:03:14       ad Mcx: Ještě se zeptám: Nemáte náhodou foto libovolnáho vozejčku s nápisem (v obdélníku) "S" a písmeny "GA" nebo "GB" ?? Se přiznám, že na vlastní oči sem takový vůz nikdy neviděl a není mi ani znám nějaký ten letopočet, kdy by se tyto řady fyzicky stavěly... Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1424 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 26. července 2006 - 16:20:41         Habbins-tt - u těchto "hranatých" vg předpokládám pouze dvouosé a nebo článkové provedení. Stinnes nic takového na svých stránkách nenabízí. Jinak tyto H...-tt zajíždí i do MB, a to jak do Řepova, tak i přímo do fabriky. Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 142 Registrován: 2-2006 Odesláno Středa, 26. července 2006 - 17:41:26         Takový nápis (S, GA, GB) jsem zatím na voze neviděl, vůz postavený do GB - UIC 506 znám pouze Habins od firmy Talgo Transtech OY, ale sám jsem jej ještě neviděl a fotky pouze z opačné strany od popisu.   Ještě ke krabicím Railionu - překračujícím obrys G2, v roce 2004 bylo: Hbbins-tt typ 325 - 42 80 2468 000 a dál, 248 vozů Himrrrs-tt typ 326 - 42 80 2921 000 a dál, 24 dvojic Hirrs-tt typ 352, 42 80 2926 000 a dál, 285 dvojic v r. 2006: Hbinss-tt typ 292, 42 80 2262 až 099, 100 vozů Z větší části jsou to přestavby starých Hbillns různých typů. Všechny pro traťový profil P/C 400. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2212 Registrován: 6-2002 Odesláno Středa, 26. července 2006 - 17:42:01         Trainspot: To číslo odpovídá pouze ERS - viz http://www.cdcargo.cz/cdcargo/aktualizace/bulletin/bul/2006_1/Buletin2006-1str-12.pdf Mcx, Citátor: Zajímavá debata... Ložné míry jsou obecně celosíťové a jen pro KC jsou ty spešl kódy, nebo je to jako s přechodností, která se uvádí do TTP? Pokud ano, na které stránce TTP to je uvedeno? Připadá mi, že pro většinu elektrizovaných tratí je profil ČD nahoře zbytečně úzký (a příklad s Ferdinandkou to potvrzuje). Máte někdo okótovaný profil Ešusu? Ten je nahoře široký docela dost (a v různých textech se o rozšířeném čemsi psalo). Ovšem vlivem míchání různých definic a pojmů v různých pramenech (m.j. statický vs. kinematický profil) v tom mám stále lehký chaos. Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 143 Registrován: 2-2006 Odesláno Středa, 26. července 2006 - 18:40:52         Zdá se, že profil UIC-GC se dostal i do dodatkové tabulky: u Laaeilprss typ 972 (výrobce Transtech OY) Nordwaggon je dodatková tabulka GC.....   Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 144 Registrován: 2-2006 Odesláno Středa, 26. července 2006 - 20:27:36         Zdá se, že horkem všichni již zemdleli, ale přesto si zachovali zdravý rozum (nikdo se nenachytal)- zde opět a samozřejmě je GC - Green Cargo a vůz je do obrysu G2. Zdravím všechny v očekávání dalších horkých dnů neb jak někdo napsal je to demoverze krematoria. Citátor Předpisový Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.188.73 Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 08:22:26       ad Mcx: To tabulka na tom Laaeiprss fakt je zajímavá.... Jinak ještě taková malá technická, problematika prostorové průchodnosti trati a zásilek je řešena na URMIZE spešl-softem (neřeší ale např. výšku trakce !), kam zadáte libovolné míry zásilky (zjednodušeně), na mapě zvolíte štreku a soft vám vyplivne výsledky, kam to může, kam ne, a případná omezení rychlosti..(výstupní protokol včetně osových vzdáleností, kde se vyskytne tzv. nehmotná překážka - zásilka neprojede pokud po sousední koleji něco jede). Obecně platí vzoreček, který má 5 veličin na "mimořádky", první proměnná je šířka zásilky od středové osy, k tomu jde automaticky bezp. přirážka 50 mm, přirážka na chybu měření překážky (tady záleží, jestli se měřila ručně nebo strojně - fotometricky), potom je tady max. vnitřní a vnější/vnitřní vybočení vozu vůči koleji na obě strany dovnitř/ven a nakonec veličina, která je závislá na rychlosti a na výšce bodu zásilky na TK, to celé se porovnává s každou "překážkou" . Překážka je každý objekt, který zasahuje do tzv. evidenčního prostoru (tuším 2 400 nebo 2 500 mm od osy koleje). Pokračování... Citátor Předpisový Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.188.73 Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 08:25:43       ...pokračování No a výsledek se porovná s celkovovým prostorem, co je k dispozici, pokud se někde dotknete, tak jediný na co se "šahá" (všechno ostatní jsou de facto konstanty) je ten parametr, kde je veličina rychlost v (km/h), tu snižujete po 5 km/h směrem dolů a pořád to porovnáváte s dostupným prostorem, minimální hodnota pro průchodnost je tzv. STOP-KROK, značící úplné zastavní vlaku, uvedení do klidu a průjezd kolem překážky rychlostí chůze, pokud nevyjde ani STOP-KROK, je zásilka kolem překážky neprůchodná a musí se jet jinudy.... PS: Někdy před 2 - 3 lety sem měl ten soft na komplu v práci a svojí Ro-Lou sem projel de facto všechny štreky SŽDC,s. o. včetně "kozích drah" a výsledky byly mimořádně zajímavé, např. se potvrdilo, že zatímco Ro-La vozy kontinentálního typu - výška podlahy 600 mm nad TK by si na Havlíčkobrodké štrece moc "neškrtli",soft "hodil" omezení cirka na V = 40 - 50 km/h u každýho tunelu, tak druhý typ 410 mm nad TK byl naprosto "na pohodu", problemtické jsou přístřešky nástupišť třeba v Kuřimi, kde by při jízdě po předjízdných kolejí byla omezena rychlost na nějakých V = 40 km/h, tady se ale musí vzít v potaz fakt, že Ro-La jako mimořádka jezdila systémem N/20 km/h a navíc na Přepravní typový list (PTL), takže te 40-ka by nevadila. ...pokračování Citátor Předpisový Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.188.73 Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 08:27:41       ...pokračování Zajímavá bylo taky třeba neprůchodnost Ro-Ly (!)po jedné traťové koleji v Nelahozeveských tunelech, na druhé bylo omezení rychlosti a taky třeba Ro-La nebyla vůbec průchozí po jedné trať. koleji v úseku Brno - Břeclav a to kvůli torzu bývalýho nadjezdu tuším u Šakvic, což je mimochodem taky jediná překážka (snad památkově chráněná !!), která (dodnes) neumožňuje zavedení profilu UIC GC na I. koridoru + ty Nelahozeveské tunely a ještě tuším nějaký to "krizový" místo bylo. Jinak (jak již bylo naznačeno v minulých příspěvcích) by byla Ro-La provozována bez jakýchkoliv omezení na celém II. koridoru. Zdravím. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1425 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 08:51:38         U Ro-Ly je tuším potřeba rovněž prověřovat svršek - specielně na některých "angličanech" by si mohla vylámat kolečka. Potom je tam taky snad nutnost kontrolovat po určitě vzdálenosti ložiska. Citátor Předpisový Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.188.73 Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 09:29:58       ad M_v: Abych Vám nedlužil odpověď (pokusím se o zjednodušený výklad): Ano, je to přesně tak, jak říkáte, ložné míry platící "celosíťově" na tratích evropských žel. podniků se ukázaly jako nevhodné pro použití v oblasti kombinované dopravy, patrně proto, že představují de facto pevný (neproměnný) obrys vázaný na (opět pevný) obrys průjezdního průřezu. Proto byl vymyšlen univerzální kódový systém, který "svazuje" ve vzájemné vazbě profil trati + vůz + zásilku (IPJ nebo anglicky vlastně ITU = Intermodal Transport Unit). Systém je závislý nikoliv na jednom pevném obrysu resp. průřezu, ale na konkrétních překážkách prostorové průchodnosti (!!), které se vyskytují na konkrétní trati (úseku), výsledkem je tzv. profilové číslo ve formátu P/C XX/YYY nebo klidně i další písmena ("C" - kontejnery + VN, "P" - sil. návěsy, "B" - pro přepravní skříně, "N" - návěsy fy NOVATRANS atp.), kde XX platí pro jednotky IPJ do šířky 2550 mm (někde se ale snad uvádí jen 2 500 mm, tak nevím ??), YYY platí do šířky 2 600 mm. Obecně pak platí tyto vzorce: XX = V(TK) + V(IPJ) - 363 resp. YYY = V(TK) + V (IPJ) - 33, kde V(TK) - výška podlahy vozu nad TK (značka na voze) V(IPJ) - rohová výška přepravní jednotky 363 nebo 33 - konstanty ,čili lze snadno zjistit, kolik výšky vozu a zásilky potřebujete, aby jste na konkrétním trať. úseku projel... pokračování… Citátor Předpisový Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.188.73 Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 09:31:54       …pokračování Pro "vlastní" kódování IPJ platí: XX (IPJ) = V(RV) - 245 YYY (IPJ) = V(RV) - 85 Extra pro "P" = V(RV) - 330 (sil. návěsy) kde, zase V(RV) je rohová výška IPJ, zbytek numer jsou opět vhodně zvolené konstanty.... Vozy KD: Na vozech je resp. musí být vyznačen tzv. kodifikační znak (C, P, N v trojúhelníku, značící příslušnost vozu k tomuto systému danému vyhláškami UIC) + eventuálně další značky (viz. dále). Merito věci celého systému spočívá pak v tom, že pokud znáte kód trati a kód IPJ, a platí, že kód IPJ je menší nejvýše roven kódu trati, tak zásilku lze přepravit tj. projedete bez problémů a nemusíte řešit typ vozu, stačí, že je na něm kodifikační znak, značící mimo jiné i dosažení tzv. referenční hodnoty výšky podlahy vozu nad TK, kterou je numero 1 175 mm (někde se uvádí 1 180 mm), nebo hodnoty blízké tomuto numeru (typicky Sgnss má 1 155 mm), některé special-vozejčky dosahují ale hodnot "významně lepších" než je referenční hodnota (např. Laagoos má výšku podlahy nad TK 104,5 mm, potom by na voze měla být značka, která udává to "nadlepšení", čili náš Laagoos má 117,5 - 104,5 = 13, čili na voze bude C+13 v trojúhelníku), lze vidět i typy s C+16 i méně). Toto numero si pak můžete "jako bonus" přičíst k numeru trati a vlastně pak vozem trať fyzicky „nadlepšíte“.... Pokračování… Citátor Předpisový Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.188.73 Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 09:33:55       …pokračování Další možností je opak, tj. "pohoršení" - na voze jsou nápisy např. C - 5 s uvedením zkratek evr. podniků (DB, OBB, PKP), kde je nutno při použití tohoto typu vozu od kódu trati "něco" odečíst, fyzicky jde o vozy, které jsou - skrze takovouto tabulku - "překopané" na kódový formát... A kde kódy tratí získáte: Operátoři (např. Schenker) je uvádějí ve svých jízdních řádech (dá se to najít na Netu), kde je vždycky kód trati uveden u zkratky konkrétního vlakového spoje, vesměs většina jsou spoje kategorie Shuttle (= kyvadlové). Kódy tratí obsahovala taky neveřejná příloha (tuším č.4) Úmluvy RIV...(to je ale spíše taková perlička...) Zdravím... Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1427 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 09:54:55         Kódy P/C by určitě neměly chybět u žádného jízdního řádu vlaku KD - už i v českém řazení jsou uvedeny. Tam je vždycky samozřejmě nejnižší kritická hodnota pro celý úsek projížděný vlakem. Jinak se ještě vrátím k těm dvojčatům. Tady tyto podivné sypáčky se používají při traťových pracích u RENFE - dnes již vlastně ADIF.   Citátor Předpisový Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.188.73 Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 10:03:55       Třeba tady je jeden z odkazů, kde si lze stáhnout jízdní řád HUPAC-u: http://www.hupac.com/Indexit.htm Na ikonku "Timetable" kliknete levým tlačítkem myši a dáte "Uložit jako.." a máte tam všechny spoje i s profilovými kódy, stačí jen něco vybrat a jet.... Dj_cargo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 226 Registrován: 11-2005 Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 11:56:03         Existují na DB-Netz taky nějaké slevy za kombi vlaky, nebo jsou zpoplatněny stejně jako běžné náklady? Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1432 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 12:06:22         Pokud vím, tak nejsou. Jsou tam samozřejmě jiné nástroje podpory KD, ale to jde mimo infrastrukturu. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2214 Registrován: 6-2002 Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 12:42:36         Mcx: Zdá se, že horkem všichni již zemdleli, ale přesto si zachovali zdravý rozum (nikdo se nenachytal)- zde opět a samozřejmě je GC - Green Cargo a vůz je do obrysu G2. Takže zde nastal menší zmatek mezi švédským GC a UIC-GC, že? Hlavně, že se to vysvětlilo. Tady je docela zajímavé čtení o průjezdních průřezech vozidel a věcech souvisejících: www.rgsonline.co.uk/docushare/dsweb/Get/Rail-21636/GEGN8573.pdf Citátor: to kvůli torzu bývalýho nadjezdu tuším u Šakvic, což je mimochodem taky jediná překážka (snad památkově chráněná !!) A co by na tom torzu jako bylo chráněné? Úplně stejných želbet. mostů je na zmíněné trati několik. Podle stylu pochází z dvacátých let (zdvojkolejňování), část z nich má zvednutou prostřední část kvůli drátům, z jiných zbylo torzo. Když jsem jel na kole podél trati, tak jsem si všiml, že ta torza obvykle vedou z prostředka lánu pšenice doprostřed lánu řepky... Ty už nikdy k ničemu nebudou a můžou je s klidným srdcem ubourat. Dj_cargo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 227 Registrován: 11-2005 Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 12:55:17         Trainspot - Pokud vím, tak nejsou. Takže je tedy jedno, když si někdo za kontejnerovec připojí jinou zátěž. Dík. Citátor Předpisový Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.188.73 Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 13:07:30       ad M_v: Ano, ta "památková chráněnost" bude asi pitomost, já vím, že když sem se kdesi, kohosi kdysi ptal (když sem se o problematiku dost zajímal), jestli se to konkrétní torzo může jako s klidným srdcem zbourat, když vadí, tak mi bylo řečeno striktně, že NE (!!). Přeji pěkný den. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1433 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 13:16:54         DJ - loni měly DB z hlediska poplatků 4 kategorie nákladů: expres, standard, Lv a Mn. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1434 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 13:23:46         Bohemiakombi rozšíří přepravu do Belgie 26.7.2006 Hospodářské noviny Společnost Bohemiakombi bude od srpna z Lovosic přepravovat po železnici nákladní kontejnery, sedlové návěsy a nástavby také do belgických přístavů Antverpy a Zeebrugge. Nyní Bohemiakombi provozuje kombinovanou dopravu jen mezi Lovosicemi a Německem, uvedl jednatel společnosti Vladimír Fišer. Počátkem června zahájila Bohemiakombi přepravu nákladních kontejnerů mezi Lovosicemi a Hamburkem. Již od října 2005 zajišťuje kombinovanou dopravu přímými vlaky mezi Lovosicemi a německým uzlem Duisburg. Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 145 Registrován: 2-2006 Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 13:48:49         Ano od 1.8. a údajně s cenou o 39% nižší než jednotlivé zásilky nabízené před rokem. Dj_cargo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 228 Registrován: 11-2005 Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 14:37:28         A který ze dvou konkurentů bude dělat překládku v Lovosicích? Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 6780 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 15:03:38         Střížovice v úterý:     Ty pražce jsou tam qůli přizvednutí kol návěsu a tím i celé jeho podlahy na výšku podlahy vagonu. A ještě by mě zajímalo, k čemu se na "velkém" nádraží v JH požívá tenhle starý Utz, patřící JHMD. S těmi uhláky (s uhlím s Třebušic) byl normálně spojen. Navíc je na druhém konci koleje šturc.   Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 146 Registrován: 2-2006 Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 17:04:12         Tak nevím jak dělali překládku ve Střížovicích před 20 lety, nějak si to nepamatuji, to tam bývalo zetek i více a překládali bez pražců :-))). Asi starší auta měla podlahu výše? Jinak vypadají Střížovice nějak nepěkně zarostlé. Ten Utz je pěkný vrak, většinou pokud měly střechu využívaly se jako mobilní sklad uhlí pro páru. Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 147 Registrován: 2-2006 Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 17:40:03         Tak jsem se díval jak to bylo před 19-ti léty - tož vozů o trochu více a tráva v kolejích - to se za těch skoro dvacet let nezměnilo, takže na dvou letních snímcích přivěšení ložených vozů v Střížovicích na smíšený osobák. posun zahájen   a je přivěšeno   Poručík_pihrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 388 Registrován: 5-2004 Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 19:19:58         Rozdil bude asi v te destě nebo coto je jak stojí poblíž budovy. Ta zajišťovala překládku mezi autem a žel. vozem a tak je rozdíl víšky podlach nezajimal zatímco dnes se provadí překládka přímo ta tak to musí řešit. Najde te li v mém příspěvku chybu, gratuluji neboť se stávate jejím majitelem. Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 148 Registrován: 2-2006 Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 19:31:13         Jo, jo DESTA tam stojí, zda to s ní překládali to si již nepamatuji. Ale živo tam bylo. Tady je křižování v Blažejově s další várkou pro Střížovice, opět rok 1987.   Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1255 Registrován: 9-2004 Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 19:40:45         Kam (na jakou vzdalenost) se ty plechovky ze Strizovic vozi? Je to jedna destinace, nebo ruzne? Zda se mi to v dnesni dobe skoro jako zazrak, takova preprava stale se drzici na zeleznici. Ta druha Mcx-ova fotka ze Strizovic s publikem me skoro dojala. Nekdy v te dobe jsem tam, uplne stejne, stal jako decko s tatou a pak jsem se i poprve kouknul do masinky do kabinky. Ta masinka mela na sobe logo CKD, kde tata pracoval a me to naplnovalo hrdosti. Ted mi doslo, ze tak jako ja pred 20 lety, tam mohl stat u stejne masinky i muj tata jako decko pred 45 lety, a ja bych tam mohl stat za par let se svym synem. Lidi starnou, jen masinka je porad stejna (Příspěvek byl editován uživatelem kubrt.) Balik Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 704 Registrován: 11-2002 Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 21:45:32         Kubrt: Hehe , to je jak z oblíbeného autora: Tak, představte si šestiletého chlapce, který jde v roce 1848 v 8 hodin ráno do školy. Tak on jde s tou brašničkou, že, přeleze dvě tři barikády. A teď přijde do školy, posadí se do škamny a vedle školní tabule vidí obraz císaře Františka Josefa II. ... ... blebleble ... čili ten chlapec zase dospěje, zase má syna, ten jde zase ráno do školy, píše se rok 1908, ten chlapec přijde do školy, koho nevidí? ... to už máme čtvrtou generaci Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 514 Registrován: 6-2005 Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 22:50:45         Mezi městy Szeged a Kecskemét jsem viděl při své návštěvě Maďarska terminál RO-LA. Přeprava tímto způsobem působila živým dojmem (při cestě tam i zpět jsem viděl jet ložený vlak) a kamiony byly doprovázány lůžkem/lehátkem DB Autozug. Nevěděl by někdo, kam tato RO-LA jezdí? PER ANGUSTA AD AUGUSTA. Přes věci trudné k věcem vznešeným. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1436 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 28. července 2006 - 08:57:43         http://www.hungarokombi.hu/ Nějaký vlaky do Welsu tam mají. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 516 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 28. července 2006 - 09:42:57         Trainspot: Díky, nějak mě nanapadlo si to vygooglovat. (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.) PER ANGUSTA AD AUGUSTA. Přes věci trudné k věcem vznešeným. Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 6785 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 28. července 2006 - 10:48:31         Kubrt - Kam (na jakou vzdalenost) se ty plechovky ze Strizovic vozi? Největší objemy jsou do Strakonic pro Madetu, menší část chodí na jižní Moravu (Hamé Babice, Fruta Podivín a asi ještě něco dalšího). A je tu ještě jedna zajímavost - od zhruba začátku července vyhradily ČD pro tyhle přepravy šest vozů, tři "červené" a tři "zelené" bývalé spěšninové, kterými si disponuje JHMD na těchhle relacích ze Střížovic. Zda se mi to v dnesni dobe skoro jako zazrak, takova preprava stale se drzici na zeleznici. Byla tam dost velká mezera, naposledy to jelo poslední den provozu bystřické tratě (kdy to přesně bylo?) a pak se to JHMD podařilo obnovit až loni na jaře. Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici Tomášk Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 628 Registrován: 4-2003 Odesláno Pátek, 28. července 2006 - 11:19:15         Kubrt: Jo, taky jsem na šíbunk ve Střížovicích zíral coby prcek buďto s tatíkem, nebo s babičkou. Vždy z Albeře do Hradce vlakem, zpátky pak BUSem. Jsem zvědav, jestli to dcerku bude taky tak fascinovat :-) Mcbain: S tím, co píšete, to vypadá na dvojnásobný zázrak, protože dostat na koleje něco, co z nich před 9,5 lety odešlo a navíc na poměrně krátkou vzdálenost (Strakonice) a navíc na úzké koleje (i když to přepravce asi neřeší) ... To je skoro jako pohádka. Tempotaxi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14 Registrován: 7-2006 Odesláno Pátek, 04. srpna 2006 - 10:04:38         Lounské strojírny - Lostr dvojče ČD Laads pro Verkehrsmittel AG Düsseldorf   Krysolet Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1477 Registrován: 10-2004 Odesláno Sobota, 05. srpna 2006 - 23:50:01         Mcbain: teď jsem tady narazil na ty plechovky: v pátek jely ze Znojma njaké zetky ložené plechovkama pro potravinářské účely, kam to mířilo si bohužel nevzpomenu... Fotka vlaku je v diskuzi o 240 a spol., jsou to ty vozy uprostřed soupravy. Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 6932 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 06. srpna 2006 - 00:14:02         Ve Znojmě nakládá firma Obalex (opravdu hezký název... ). Ta s JHMD a Střížovicemi nemá moc společného. Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici Krysolet Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1478 Registrován: 10-2004 Odesláno Neděle, 06. srpna 2006 - 00:46:39         Dík. Se mi to sice nezdálo, ale ty proudy nákladní jsou někdy víc než podivné... Např. v těch posledních vozech byl železný šrot, jelo to Odněkud přes Znojmo do Brna a do Ostravy. To je ještě normálka, ale proč tam byl požadavek na zvážení v stanici Břeclav, to jsem nějak nepochytil. No co, tak se ten šrot trochu povozil... S200 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 144 Registrován: 4-2006 Odesláno Neděle, 06. srpna 2006 - 12:04:40         Krysolet: Je třeba trochu vylepšit statistiku čtkm/hrtkm oproti soukromým dopravcům Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 150 Registrován: 2-2006 Odesláno Neděle, 06. srpna 2006 - 19:09:45         Před časem jsme se tady bavili o osudu "košových" vozů ZS Cargo řady Sdgmnss. Okolo Hurbanova (trať Nové Zámky - Komárno) postávají takto: (foto je z webu ZS Cargo, fotky za jízdy ze sousední koleje se moc nepovedly :-))   Odebraný koš a na voze dvě nádoby na obilí s vysypávacími otvory v místě bývalého koše. Stály tam s rumunskými vozy Uagps na přepravu obilí - dnes ZS Cargo (asi pronájem)   Krysolet Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1483 Registrován: 10-2004 Odesláno Pondělí, 07. srpna 2006 - 00:15:24         Mcx: je obvyklé, aby na jednom voze byly dva různé podvozky? Tato bečka byla dnes viděna v Hrušovanech n/J:     Ve stejné soupravě byl ještě vůz s takovýmto typem:   RadekŠ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1800 Registrován: 4-2003 Odesláno Pondělí, 07. srpna 2006 - 07:46:21         Ony jsou oba typu Y25, akorát první má svařovaný rám a ten druhý částečně litý. To třetí se dá vidět taky docela často a je to asi nějaký bratránek těch prvních dvou. Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 617 Registrován: 9-2005 Odesláno Pondělí, 07. srpna 2006 - 10:53:54         RadekŠ: A bratránkovo potomek s kolíbkou se jmenuje Y37. Ale toho jsem ve skutečnosti ještě neviděl. Těch Y37 bude asi hodně málo, že? Taky by mne zajímalo, kdy se na starém kontinentu začnou ve větší míře používat modernější podvozky, než Y25. Například Track Friendly Boogies. V UK jsou už dost rozšířené. Krysolet Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1491 Registrován: 10-2004 Odesláno Pondělí, 07. srpna 2006 - 11:19:01         Radek: jo, napsal jsem to blbě, typ je stejný, ale jiná.. řekněme varianta. Rozhodně si nevzpomínám, že bych takovou kombinaci viděl pod jedním vozem. RadekŠ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1803 Registrován: 4-2003 Odesláno Pondělí, 07. srpna 2006 - 14:40:50         Ale toho jsem ve skutečnosti ještě neviděl. Těch Y37 bude asi hodně málo, že? Já je tu a tam občas vidívám, vesměs u kotlových vozů mající cosi společného s Francií. Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 619 Registrován: 9-2005 Odesláno Pondělí, 07. srpna 2006 - 18:07:50         RadekŠ: S kolíbkou? Já vídám jen ty bez kolíbky, typ nevím, prostě ty co má Krysolet na třetí fotce. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 24653 Registrován: 4-2003 Odesláno Pondělí, 07. srpna 2006 - 19:17:54         Jezdí na LIKu pouze vozy Eas, nebo se tam může objevit i Es? Teď mi tu totiž jela směska uhlí, víc tam bylo těch Esů (nápisy LIKO jsem ale nezaznamenal)... Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org VláďaH Neregistrovaný host Odeslán z: 82.209.6.26 Odesláno Pondělí, 07. srpna 2006 - 19:29:28       Nemůže. Na LInec KOhle mohou jezdit pouze vozy Eas 51.skupiny s kovovou podlahou kvůli výklopníku. S ohledem na propad vozů do revize jsou používány i vozy s kombinovanou podlahou Eas-u, na omezenou dobu. Ad.Qěcymodernější podvozky, než Y25. Například Track Friendly Boogies. V UK jsou už dost rozšířené. Až zvětšíme zábrznou vzdálenost na řekněme 2500 metrů, pak by se to vyzkoušet dalo. UK je technolgicky navázaná na USA, takže bez aplikace kotoučových brzd je TF na starém kontinentě nepoužitelný. Si myslím. Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 152 Registrován: 2-2006 Odesláno Pondělí, 07. srpna 2006 - 20:33:54         Podvozky Y25: První kotlový vůz (33 87 7880 080-9) má zavázány dva různé typy podvozků - svařovaný rám - Y25Cs (20t na nápravu) a druhý Y25Csm - rám svařený z odlitků (20t na nápravu), samozřejmě další rozdíly, váha, brzdové poměry.... Pod jedním vozem nemůžou být zavázány dva různé typy podvozků - pouze pokud by se jednalo o přepravu do opravy a náhrady jednoho podvozku např. z důvodu poškození, potom by měl mít vůz odpovídající nálepku - v mezinárodním provozu vzoru "K". Nouzově lze nahradit Y25 jednoho provedení jiným, protože všechny podvozky mají stejné základní "zástavbové" rozměry, to již neplatí pro brzdu. Druhý 33 87 7882 650-7 je vybaven podvozky Y21Cs, podvozek má rozvor 2,00 m proti Y25 s rozvorem 1,80 metru. K podvozkům Y37 (pro rychlost 160/140 km/h a rozvorem 2,3 metru, kotoučovou brzdou s třemi/dvěmi kotoučemi - tak to bych chtěl pod kotlem vidět, o žádném kotli na 160 km/h a nápravové zatížení pouze 16t v Evropě nevím. Taky nevím k čemu by byl :-)) Ono to nejspíš budou ty Y21, které mají několik různých provedení. Zde Y37 pro 160 km/h, TaPo:   K podvozkům TF25, Axle Motion III - technicky jsou složitější (hydraulické tlumiče), z hlediska chodových asi lepší, ale mají společný problém - cena, je více než o třetinu vyšší než u různých verzí Y25, tudíž různě po Evropě se zkouší pod pár vozy - RailionD, Rail Cargo Austria, ale dál nic moc a pod minimálně dvěma sériemi vozů pro Green Cargo byly - tedy Axle Motion III. AM III pod vozem pro GC   TF25 na prospektu původní firmy   Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 153 Registrován: 2-2006 Odesláno Pondělí, 07. srpna 2006 - 20:59:13         Ještě doplnění: podvozek Y25LLsd na 25 tun na nápravu vymazal další výhody TF25 (25 tun na nápravu) u AM III až 30 tun. Krysolet Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1500 Registrován: 10-2004 Odesláno Pondělí, 07. srpna 2006 - 21:04:09         Mcx: dík. Vůz určitě nejel do opravy, byl ložený v ucelené soupravě a jel z nějaké severočeské ropafabriky. Pokud to nebylo košer, měl ho vozmistr označit? Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 623 Registrován: 9-2005 Odesláno Pondělí, 07. srpna 2006 - 21:10:34         VláďaH: Jak myslíš tu ZV 2km? To jako že ty TF podvozky od Powell Dufryn Rail jsou pro starý kontinent nedostatečně obrzděny? TF25 jezdí pod hafem englických vozů, viděno osobně. Stále se dodávají pod velkými sériemi cisteren a jiných vozů (výrobce v Polsce (Greenbrier???)). Mcx: Taky si myslím, že pod cisternama žádné Y37 nejsou. Kdyžtak pod kontejnerákama, ČSD je měly pod jedním Easem. Jinač ty Axle motion jsou i ve verzi s primárním pryžovým vypružením. A pak v nějakém ŽM byl lehký podvozek s vnitřním rámem, ten snad testují SBBCargo. No směřuju tím k otázce, zdali panuje s třicet let starými podvozky Y25 stále spokojenost, nebo jestli jsou už vynalezeny lepší, ale zhruba stejně drahé podvozky.