Archiv do 16.září 2006

Odhlásit | Diskusní skupiny | Vyhledávání Moderátoři | Registrace | Editace profilu

Autor Příspěvek Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 177 Registrován: 2-2006 Odesláno Pátek, 25. srpna 2006 - 18:37:03         ZSSK Cargo má těchto vozů Hbis, Hirrs a Heirrs již dost velké množství a jsou to pro přepravce vozy rozhodně příjemnější pro nakládku než původní Gbgkks. Ale ještě je léto a roste křoví, rostou i podvozky.   Poručík_pihrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 401 Registrován: 5-2004 Odesláno Pátek, 25. srpna 2006 - 19:02:46         Mám dotaz. Co je to za podvozky které jsou složené v areálu Setuza pod silničním mostem v severní části areálu. To Setuza likvidovala přednějakým časem svoje RIVové vozy? Najde te li v mém příspěvku chybu, gratuluji neboť se stávate jejím majitelem. Raspi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 227 Registrován: 8-2005 Odesláno Pátek, 25. srpna 2006 - 19:21:29         A pak že nerostou. No a kdypak bude sklizeň? Každý večer počítám kulatá okna brejlovce. Jedno okno, druhé okno, třetí okno, chrrrr.... Poručík_pihrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 402 Registrován: 5-2004 Odesláno Neděle, 27. srpna 2006 - 16:12:01         Jak se vlastně kontroluje zda železniční vůz je schválen a žádně zaregistrován? Nebo je to otázka víry že tomu tak je? Najde te li v mém příspěvku chybu, gratuluji neboť se stávate jejím majitelem. Poručík_pihrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 404 Registrován: 5-2004 Odesláno Neděle, 27. srpna 2006 - 20:56:48         Tak mě napadlo že je potencionál zavédst z ostravska Pnka do třech destinací. 1. Ostrava - Polské přístavy 2. Ostrava - Děčín - DB 3. Ostrava - Cheb - DB Ty by obsahovaly zásilky z ostravska popřípadě zásilky třeba ze slovenska. Dale by bylo zajimavé Sestavit se zamyslet nad zásilkamy pro Mondi Packaging Paper Štětí a.s. a pro Biocel Paskov plus pilu co sídlí ve stejném areálu v Paskově. Pro Hněvice bych navrhnoval tyto relace: 1. Sokolov - Karlovy Vary doplň - Most doplň - Hněvice 2. Plzeň - Praha - Hněvice 3. Beroun - Praha Doplň - Hněvice 4. České Budějovice - Veselí nad Lužnicí doplń - Praha - Hněvice 5. Zábřech na Moravě - Česká Třebová doplň - Nymburk doplň - Praha - Hněvice Pro Biocel 1. Nymburk - Česká Třebová doplň - Zábřech na moravě - Ostrava Kunčice - Paskov 2. Hanušovice - Zábřech na Moravě doplň ( z Jedné skupiny by vzniknulo Pnko do Hněvic a druhá by pokračovala do Paskova) - Olomouc doplň - Ostrava Kunčice - Paskov Napadly mě další zajimaví přepravci Pro Kronospan 1. Most - Osek doplň - Nymburk doplň - Jihlava 2. Plzeň - HoraŽdovice doplň - České Budějovice doplň - Veselí nad Lužnicí doplň - Jihlava 3. Brno - Havlíčkův Brod - Jihlava Pro Stora enso Timber Planá u ML 1. Nymburk - Beroun doplň - Plzeň doplň - Planá u ML 2. Veselí nad Lužnicí - České Budějovice doplň - Horaždovice doplň - Plzeň - Planá u ML 3. Karlovy Vary - Sokolov doplň - Cheb doplň - Planá u ML. Toto je jen takový nástřel relací které by umožnily výrazně zkrátit přepravní dobu a zvíšilo by spolehlivost přepravy. Když se podaří zkrátit dobu přepravy ,přeravu udělat více spolehlivou a celou ji zefektivnit tak by konkurenceschopnost ČD mohla vrůst. Každý přechod mezi vlaky je prvek který snižuje spolehlivost přepravy. Protože tady vstupuje do hry spoždění, nahromadění práce vestanici, nahromadění zásilek pro daný vlak vestanici plus další negativní vlivy. Špatný Nápad? Najde te li v mém příspěvku chybu, gratuluji neboť se stávate jejím majitelem. Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 677 Registrován: 9-2005 Odesláno Pondělí, 28. srpna 2006 - 06:55:32         Beroun - Hněvice (65731) jezdí už nejmíň pět let. Poručík_pihrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 405 Registrován: 5-2004 Odesláno Pondělí, 28. srpna 2006 - 08:09:46         To vím ale mohl by doplňovat v Libni zásilky. Zásilek dřeva jenom pro Mondi je na několik ucelených vlaků. Je jasné že se jedná o likvidaci kalamity ale tu vlákninu nenavaží z důvodu že ji potřebují. Kdyby se vytvořil vhodný sistém nákladních vlaků pro rozhodujicí přepravce tak by mohla se konkurenceschopnost ČD zvíšit. Proč ten 65731 není vypravován již z Plzně když naprostá většina zásilek už přichazí na vlaku od Plzně? V Berouně by mohl jen doplňit zátěž. Najde te li v mém příspěvku chybu, gratuluji neboť se stávate jejím majitelem. Dj_cargo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 254 Registrován: 11-2005 Odesláno Pondělí, 28. srpna 2006 - 09:06:56         Beroun - Hněvice (65731) jezdí už nejmíň pět let. Jezdí od dob zrušení Vršovic, tzn. někdy od roku 1999. Předtím vycházel odtamtud, a jezdil i vícekrát denně. Poručík_pihrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 406 Registrován: 5-2004 Odesláno Pondělí, 28. srpna 2006 - 09:30:59         Jezdil i třikrát deně třebba v GVD 92/93 to byly vlaky 65620, 65622, 65624. Najde te li v mém příspěvku chybu, gratuluji neboť se stávate jejím majitelem. Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 680 Registrován: 9-2005 Odesláno Pondělí, 28. srpna 2006 - 16:10:49         Poručíku, nevím. Ale jezdí dost včas, +- jedna hodina. To je pro papírnu podstatné. Nikoli rychlost, ale přesnost. Poručík_pihrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 408 Registrován: 5-2004 Odesláno Pondělí, 28. srpna 2006 - 17:20:39         Někde jsem četl že je problém když vláknina příliš vyschne a tak je mnohdy preferována silniční doprava. Když je třeba v Plzni dvacet vozů je nutné aby měly přestávku v Berouně dle vlakotvorby? Nemhla by Plzeň jednoduše sestavit vlak do Hněvic který by obsahoval zásilky pro papírnu popřípadě další přepravce který by doplňoval zátěž v Berouně. Takto by se dalo pokračovat dál. Důležité je aby zákazník mohl koordinovat odesilaní zátěže dle svích potřeb. Takhle aby se na spolehliví přechod zátěže počítalo až šest hodin nebo aby se to bralo tak že zásilka se odešle a jediné co bude jisté že to přijede v dané hodiny ale odteďka doněkdy. Vše jde dokázat , stačí najít cestu. Martin_740_848 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 8-2006 Odesláno Středa, 30. srpna 2006 - 11:51:34         Já jen řeknu svůj názor na toto téma.Já jsem z Plzně a když vidím co ti šašci na seřaďovacím nádraží vyvádí např. mají sestavený vlak který už už by mohl odjet ale nemají vozmistra takže se tento vlak musí zkontrolovat na osobním nádraží, a takových věcí prodlužujích zbytečně přepravu je tady v západních čechách více.Mám to ověřeno protože mi to říkali dispečeři tady na ranžíru.Jinak k těmto vlakům já jen vím že z hlediska vlakotvorby se veškerá zátěž směr Hněvice řadí do relací Nymburk, Praha-Libeň.A to vždy ve vlacích Pn (Rn).Já se taky domnívam že by pro tyto přepravy bylo nejvhodnější zavést Přímé odesílateské vlaky , ale vzhledem k nezájmu ČD o tom silně pochybuji. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1509 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 30. srpna 2006 - 14:23:19         A jezdí nám několik souprav správkových Easů vyčleněných na přepravu kulatiny do Hněvic - jde o závady ložného prostoru - díry v podlaze apod. - které nemají vliv na přepravu dřeva.   Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 178 Registrován: 2-2006 Odesláno Středa, 30. srpna 2006 - 19:26:00         No, na té fotce toho moc není vidět :-)))) Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 179 Registrován: 2-2006 Odesláno Středa, 30. srpna 2006 - 19:32:23         Minulý týden se objevily vozy Rns s CZ_ČD. Jedná se o pronájem vozů Rns AAE (původně Rens s odebranými bočnicemi). Do dubna pronajaty Railion DK. Zde Rns 31 54 3504 751-1, přečíslován z 31 68 3504 751-5.   Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 180 Registrován: 2-2006 Odesláno Středa, 30. srpna 2006 - 19:39:18         Ad pan poručík: zajímavé myšlenky, některé relace již delší dobu jezdí, některé návrhy - Biocel a Meyer Melnhof spíše vypadají jako kdyby dopravce byl ten kdo bude rozhodovat odkud se zboží bude přepravovat - to lze realizovat v modelové železnici (:-)))), ale ve velké, no to by bylo věru zajímavé jak toho dosáhnout. Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 181 Registrován: 2-2006 Odesláno Středa, 30. srpna 2006 - 19:47:24         Ještě abychom se nebavili abstraktně - typická souprava do Paskova.   Poručík_pihrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 415 Registrován: 5-2004 Odesláno Středa, 30. srpna 2006 - 21:01:04         To samozřejmě netvrdím že dopravce rozhoduje otom odkud se budou vozit zásilky. Položte si otázku. Odku pochazí dřevo které dojiždí do Paskova. Odpověď zní Jeseníky, stanice mezi Olomoucí a Moravským Berounem, zrůzných stanic včechách. Tak co stím. Ze zásilek z Jeseníků by se dala vytvořit ucelenka v Hanušovicích Dobrat zátěž by mohla v Olomouci a popřípadě v Přerově. Alespoň dvacet vozů na dojezdu do Paskova by to dalo ale reálně by se dalo počítat s 25 až třiceti vozy. V silným období by dokonce mohly vznikat včasti trasy i následy. V Čechách by byla schromažďovací stanice Nymburk a ČT. Vlak by vyjel z NBK a dobíral by zátěž v ČT. Ten vlak by také mohl vypadat podobně. K fotce. Easy s vlakninou a ze dřevem, Hbblins na nakládku , cisterny třeba s Hydroxidem sodným nebo se jedná o prázdné vozy které se budou plnit odpadním louhem. Vše jde dokázat , stačí najít cestu. Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 182 Registrován: 2-2006 Odesláno Středa, 30. srpna 2006 - 21:14:51         Jo, ale kamiony se špatně zapojují za sebou. Na potvoru každý chce jet samostatně a většina jede z Beskyd. Poručík_pihrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 416 Registrován: 5-2004 Odesláno Středa, 30. srpna 2006 - 21:15:01         Beroun - Hnevice a Ostrava - Paskov, Uceleňák ocelářských výrobků z ostravska na Děčín vlastně také už docela často jezdí. Na posledně jmenovaném vlaku mám focenou 121-055 poblíž Lysé nad Labem. Vše jde dokázat , stačí najít cestu. Poručík_pihrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 417 Registrován: 5-2004 Odesláno Středa, 30. srpna 2006 - 21:24:51         Rád bych pomohl železnici aby se rozvijela a svétala. Hlavně dopravce ČD. Díky mému zařazení mohu své nápady reprezentovat pouze zde. Vše jde dokázat , stačí najít cestu. S200 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 191 Registrován: 4-2006 Odesláno Středa, 30. srpna 2006 - 21:26:09         Poručík: Když ale uděláte navrhované ucelenky, bude to mít i negatovní dopad. Odeberete významný objem zátěže z Pn vlaků mezi ranžíry, což může vést ke dvěma možným závěrům: 1. ponecháte současný počet Pn vlaků, ale bude v nich méně vozů, takže náklady na přepravu jednoho vozu se zvýší; takže následně buď budete provozovat ztrátovou přepravu jednotlivých vozů, nebo zvýšené náklady promítnete do dovozného, což může mj. znamenat přesun této zátěže na silnici 2. snížíte počet vlaků mezi ranžíry tak, aby jednotkové náklady na vůz zůstaly na původné výši; to ovšem znamená výrazné prodloužení doby jízdy vozu mezi výchozí a cílovou stanicí s negativními dopady jak na straně zákazníka (z důvodu neúnosně dlouhé dodací lhůty třeba přejde na silnici), tak na straně železnice (prodloužení doby oběhu vozu, takže na odvezené stejného množství zboží potřebujete větší počet vozů, takže zase další náklady) Poručík_pihrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 418 Registrován: 5-2004 Odesláno Středa, 30. srpna 2006 - 21:31:50         Opravím otázku. Odkud se dopravuje dževo pomocí železnice do Paskova? Pokud by se nabídnul vhodný produkt, nemyslíte že by množství kamionů mohlo zmešit. Když se nabídne slušná cena a díky spolehlivosti pak může dirigovat nakládku tak aby nemusel mít příliš velkou skládku dřeva a mnoho umrtveného dřeva na cestě které akorá vlétě vysichá. Vše jde dokázat , stačí najít cestu. Poručík_pihrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 419 Registrován: 5-2004 Odesláno Středa, 30. srpna 2006 - 21:44:41         S 200 nemuselo by to být až tak tragické jak zde řikáte. Záleží jak pojmete vlakotvorbu jako celek. Do zítra to ještě promyslím a předložím návrch. Vše jde dokázat , stačí najít cestu. Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 183 Registrován: 2-2006 Odesláno Středa, 30. srpna 2006 - 21:51:38         Poručíku - problém je v technologii těžení dřeva, kdy dřevo je těžebním strojem dopraveno ke kamionu přímo v lese - a tak odpadla překládka a odpadne další drahá překládka na železnici, je zbytečné se dál zmiňovat o způsobu upevnění, odpovědnosti za ložené zboží ...... Prostě do určité vzdálenosti nejde nabídnout "dobrou" cenu za celou přepravu z lesa do místa zpracování, kde jeden článek bude tvořit železnice. Poručík_pihrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 420 Registrován: 5-2004 Odesláno Středa, 30. srpna 2006 - 22:01:53         Vznikly by " přestupní skupiny" aby se omezilo stání v ranžíru. Záýsilka by mezi vlaky by na ranžíru mezi vlaky minimalní dobu. To by chtělo ale důkladnější rozbor zda toto je reálné. Model by vypadal takto: Do vlakotvorné stanice přijede vlak Ap,Bp,Cp,Dp které by se v nekratším možném čase roztřídily a vnikly by vlaky Ao, Bo, Co, Do. Velká písmena písmena jsou směry malé o je odjezdový vlak, malé p je příjezdový vlak zdaného směru. To je jen opravdu první nástřel. Vše jde dokázat , stačí najít cestu. Poručík_pihrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 421 Registrován: 5-2004 Odesláno Středa, 30. srpna 2006 - 22:10:16         To vím, nedávno měl takový bazmek někde předváděčku. Hotový sortiment bude nachystán již na kraji lesa. To by mohlo být vražebné i pro delší vzdálenosti pro železnici. Tak jsem někde navrhoval aby železnice uměla nabídnout dopravu dřeva svími prostředky od toho lesa do železniční stanice. To by pak umožnilo nakládku dřeva zkoncentrovat a tím snížit náklady na přepravu protože by pak nemusely ČD finacovat svoz rozhazených vozů po x stanicích ve kterých by se naložilo maximalně potřech vozech. Vše jde dokázat , stačí najít cestu. Poručík_pihrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 422 Registrován: 5-2004 Odesláno Středa, 30. srpna 2006 - 22:51:03         Takový nápad. Jelo by Pnko z Děčína do Rybniště jako dnes ale o nějaký čas dříve aby byl v Rybništi už před osmou hodinou. V ČL by se potkával s manipuláky Mladá Boleslav Česká Lípa, Česká Lípa - Liberec. V ČL by proběla výměna zátěže. Odpoledně by to bylo naopak. stím že by Pn z Rybniště odjížděl kolem čtvrté až páté odpolene. Takto se omezí stání zátěže od Pnka z Děčína která je určená pro manipulák směr Liberec. Zásilku by přepravci na Rumbursku mohli mít nachystanou již dopoledne, popřípadě zásilka která by byla během dne naložená by tentýž den večer byla Děčíně kde by mohla přejít na další vlak. Vše jde dokázat , stačí najít cestu. S200 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 192 Registrován: 4-2006 Odesláno Čtvrtek, 31. srpna 2006 - 07:19:56         Poručík: "nemuselo by to být až tak tragické jak zde řikáte" Jistěže ne, já jen upozorňuji na možná úskalí, se kterými je nutno počítat. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1511 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 31. srpna 2006 - 09:35:18         Takto se omezí stání zátěže od Pnka z Děčína která je určená pro manipulák směr Liberec. Výborný nápad - akorát, že jediná občasná zátěž na Mn z ČL až do Lbc jsou správkové vozy. Kdežto tím, že ujedete odpolednímu Mn z Liberce, prodloužíte o 24 hodin přepravu v opačném směru, která je naopak většinou poměrně slušná. Pravda, pak už by Mn do Liberce možná nemusel zajíždět vůbec... Možná je to divný, ale ta vlako(tv)orba má většinou nějakou oporu ve skutečném toku zátěže. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1512 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 31. srpna 2006 - 09:38:20         No, na té fotce toho moc není vidět :-)))) No hlavně, když uvidím teď ucelenku Easů s těmito nálepkami, tak už vím o co jde. A o to tu šlo především. To vytržený prkno v podlaze už se mi fotit nechtělo . Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 184 Registrován: 2-2006 Odesláno Čtvrtek, 31. srpna 2006 - 16:54:23         Ale já nechtěl prkno, ale tu nálepku. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1518 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 31. srpna 2006 - 17:02:52         No, i když to kolem mě jelo asi jen 50 km/h, tak ze svého kapesního aparátku jsem víc nevymáčknul . Snad příště... Poručík_pihrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 423 Registrován: 5-2004 Odesláno Pátek, 01. září 2006 - 00:38:51         Proč by se mělo manipuláku ujíždět? Samozřejmě při mím návrhu počitám stím že z odpoledního manipuláku by zátěž přešla na Pnko do děčína v ten samí den. docílilo by se to tím že Pnko by jelo včase ppčkového Penka ketré přijíždí kolem šesté ráno do ČL. Manipulaky ČL-LBC-ČL by se transponovaly o 1,5 až 2 hod. Mn od LBC v podobnou dobu co by přijelo Pnko do ČL od Rybniště. Zátěž by tedy přešla ten samí den. Ještě takové doplnění Po příjezdu Pnka do Rybniště by lokomotiva vlaková lokomotiva mohla obsloužit Rumburk a okolí, Postrková/přípřežní by mohla obsloužit Vansdorf, samotné Rybniště a Chřibskou. Přiznám se že to jen jen takový nápad který může narazit na úskalí v podobě personalních turnusů a podobně. (Příspěvek byl editován uživatelem Poručík Pihrt.) Vše jde dokázat , stačí najít cestu. Poručík_pihrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 424 Registrován: 5-2004 Odesláno Pátek, 01. září 2006 - 00:54:35         Další nápad. Obsloužit Rakovník přes Buštěhradku. Mělo by to podobu dvou páru Pnnek Praha Libeň - Hostivice - Kladno - Rakovník. Manipulova by v Hostivicích kde by odpojoval zátěž pro Jeneč, Hostivice, Ruzini a Zlíčín. Pro obsluhu tohoto prostoru by byla vyčleněná jedna lokomotiva Která by se do Hostivic mohla dostat jako postrk/ přípřež. V Kladně by pak se odpojovala zátěž do Kamených Žehrovic, Stochova, Kladna, Nového Strašecí, Řevničova, Lužné u Rakovníka a Krupé. Jezdilo by Mn vlak Hostivice - Rakovník a Kralupy - Kladno. Takto by došlo ke koncentraci zátěže a zefektivnilo by se využití lokomotiv. Když se podiváte na zoufalé využití vlaků tak by to nemusel být až tak špatný nápad. Vše jde dokázat , stačí najít cestu. Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 185 Registrován: 2-2006 Odesláno Pátek, 01. září 2006 - 19:30:19         Objevily se vozy Shimmns, typ 92, např. těchto čísel 31 54 4670 058-7, 056-1 a vypadají jak vyprané v Arielu.   Poručík_pihrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 427 Registrován: 5-2004 Odesláno Pátek, 01. září 2006 - 19:43:41         Zachvilku budou napatinované.... Vše jde dokázat , stačí najít cestu. Krysolet Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1579 Registrován: 10-2004 Odesláno Pondělí, 04. září 2006 - 10:51:29         Mcx: mám tady další úlovky (soráč za qalitu, je to foceno za jízdy bez času na přípravu):     K čemu jsou ty krabice nad ložiskovým domkem? Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 186 Registrován: 2-2006 Odesláno Pondělí, 04. září 2006 - 20:40:23         Krysolet: pěkné foto - podle všeho se jedná o starší verzi litého rámu Y25 se snímačem zatížení na ložiskové skříni, který je krytý plechovým krytem, vyskytovalo se u vozů zařazených u SBB - 85. Poručík_pihrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 430 Registrován: 5-2004 Odesláno Pondělí, 04. září 2006 - 20:57:13         Ten nápad s Rakovníkem asi byl dost ujetý..... Vše jde dokázat , stačí najít cestu. Krysolet Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1586 Registrován: 10-2004 Odesláno Úterý, 05. září 2006 - 01:08:18         Mcx: snímač zatížení - přepíná brzdu prázdný - ložený? Vazba pouze mechanická? bouda Neregistrovaný host Odeslán z: 84.242.64.101 Odesláno Úterý, 05. září 2006 - 14:57:56       Přeji dobrý den, měl bych na Vás prosbu. Zabývám se historií čs. armády do roku 1938, zvláště pohraničního opevněním. Připravuji též knihu, ve které bych se chtěl věnovat dopravě a osazování panceřových zvonů do objektů těžkého opevnění. Ovšem problematice nákladní vozů nerozumím ni zbla, proto bych Vás chtěl tímto co nejuctivěji požádat o určení o jaký typ hlubinného vozu na snímku se jedná. Rovněž by mne zajímalo, zda je možné někde najít k tomuto typu fotodokumentaci, výkresové podklady, příp. osudy jednotlivých vyrobených vozů - zkrátka jakákoliv informace o tomto typu vozů (příp. voze) by mi velmi pomohla. Předem velmi děkuji. Martin Říha   Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 187 Registrován: 2-2006 Odesláno Úterý, 05. září 2006 - 18:59:09         Jedná se pravděpodobně o 8 nápravový hlubinový vůz Oz 530 033, 8. vozové skupiny patřící Škodovým závodům v Plzni, vyroben někdy po roce 1935. Výrobce neznám, ale odhaduji, že by to mohla být sama Škodovka, zkusím se poptat. Výkres nemám, ale fotečka by se našla. bouda Neregistrovaný host Odeslán z: 84.242.64.101 Odesláno Středa, 06. září 2006 - 10:02:46       to Mcx: Děkuji velmi, samozřejmě uvítám jakékoli info ;o) Kdyby byla ještě jakákoli fotka... můj mejl je pod nickem. Ještě jednou děkuji. Martin Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 188 Registrován: 2-2006 Odesláno Čtvrtek, 07. září 2006 - 21:35:04         Ještě se mi k vozu, který přepravoval pevnostní zvony podařilo u kamarádů zjistit tyto údaje: Po roce 1964 dostal označení Hx 37 54 096 9 108-2 [P], nosnost 80 t, délka přes nar. 22,76 m, vzdálenost otočných čepů 15,5 m, ložná plocha 8 x 2,9 m, vlastní váha 50 000 kg, sešrotovan 6/89 ve Škodovce. Fotku pohledám a pošlu. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1530 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 07. září 2006 - 21:37:07         A zde něco pro Mcx:   Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 189 Registrován: 2-2006 Odesláno Pátek, 08. září 2006 - 16:01:08         Tak to je zajímavá nálepka - používá se pro osobní vozy. Na nákladních vozech to tedy nevím. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1532 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 08. září 2006 - 16:42:51         Ty Easy jsem zatím viděl pendlovat z jižních a západních Čech se dřevem do Hněvic. Martin0 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 238 Registrován: 5-2004 Odesláno Pondělí, 11. září 2006 - 20:17:37         Zdravim, co jezdí za vozy na vlacích NEx 41329,41330,41335,41339,41340. Dik za odpověď Čeština není můj koníček, proto prosím omluvte případné chyby. Můj koníček je železnice. ICQ 342 641 925 Koudy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 896 Registrován: 3-2004 Odesláno Pondělí, 11. září 2006 - 20:22:25         Stejná nálepka trochu jinak:   Přiznejme si: bez železnice by svět vypadal úplně jinak...... http://www.brnosim.wz.cz Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 710 Registrován: 9-2005 Odesláno Pondělí, 11. září 2006 - 20:55:06         Jaké jsou v současnosti vyráběné typy podvozků pro nákladní vozy? Y25 je nejrozšířenější. Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 191 Registrován: 2-2006 Odesláno Pondělí, 11. září 2006 - 21:37:12         Výroba podvozků: pokud se bavíme o evropských kontinentálních vozech tak stále jsou to různé modifikace Y25 - je zde nejlepší poměr cena/výkon. Odhaduji, že to bude více jak 90% vyráběných podvozků - zbytek tvoří zejména německé podvozky s dlouhými závěsy a parabolickými pružnicemi např. z produkce Linke-Hofmann-Busch Waggon-Fahrzeug-Maschinen GmbH typ LHB 82 s nápravovým zatížením až 23,5 tuny. Téměř všechny typy Falns RailionD mají pod sebou něco podobného viz. např. http://www.parostroj.net/katalog/nv/clanky/preprava_uhli/preprava_uhli.php3 Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 192 Registrován: 2-2006 Odesláno Pátek, 15. září 2006 - 14:45:58         20x Tadgns, Tagnoos RailionD nachystaných k ložení zrnem v Opavě západ v rámci vozové výpomoci RailionD - ČD.   Zajímavostí byly podvozky Y25Cs pod vozy Tadgs, typ 959, které v rámci revize dostaly pružiny používané v podvozcích Y25Rs (drát průměru 32 mm)   Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 712 Registrován: 9-2005 Odesláno Pátek, 15. září 2006 - 15:40:11         Jaké výhody mají LHB82 proti Y25? A jaké výhody mají 2XTa/c, že se stále používají (zejm. v Americe a býv. SSSR)? Podvozky typu 25TN a 28TN jsou podobné Y25, liší se v detailech - např. brzdové rozpory, co to jsou ty rozpory? VláďaH Neregistrovaný host Odeslán z: 82.209.6.26 Odesláno Pátek, 15. září 2006 - 20:48:26       Ad.Mcx:v rámci revize To spíš vypadá jako po vykolejení :-). Označení monobloků je provedeno úžasně - až bych řekl neněmecky. Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 193 Registrován: 2-2006 Odesláno Pátek, 15. září 2006 - 21:37:44         To vzadu je "naleštěná" revize ČD, deformovaná skříň a barva která brzy opadne, němčour má redukovanou revizi, pojezd, brzda, nárazníky, sem tam obnovený popis a fertig - určitě cena mírná (no, plus ta dvojkolí) a vůz vydělává.   Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 194 Registrován: 2-2006 Odesláno Pátek, 15. září 2006 - 21:43:13         Tak vypadá bahnhof bez nákladní dopravy - výluka nákl. dopravy do 27.9. - Opava východ.   Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 195 Registrován: 2-2006 Odesláno Pátek, 15. září 2006 - 22:05:20         K podvozkům: LHB82/Y25 - výhodou podvozků s dlouhými závěsy jako např. LHB82 jsou menší vodící síly (podélná vůle dvojkolí - radiálně stavitelné dvojkolí) a tím menší opotřebení do okolku, podvozek je většinou těžší a dražší 2XTa - v podstatě podvozek typu Bettendorf v Rusku a okolí - těležka 18-100, CNII-X3 :-))), výhody mimo jednoduchosti a ceny žádné. Polské speciálky - 25TN... jsou různé modifikace Y25, starší typy mají svařované brzdové rozpory - u podvozků používaných u ČD jsou rozsochy kované - jedná se o díl s velkou vazbou na bezpečnost. Rozsocha - na rozsoše zavěšené pod vozem (podvozkem) jsou nasazeny botky zdrží s brzdovými špalíky a jsou zapojeny přes převodnice do brzdového tyčoví. VláďaH Neregistrovaný host Odeslán z: 82.209.6.26 Odesláno Pátek, 15. září 2006 - 22:52:08       Ad.Mcx:2XTa - výhody mimo jednoduchosti a ceny žádné Jedna výhoda tu je - je to schopno jezdit po svršku skoro libovolné kvality. Proto se užívají na vozech pro důlní použití (Dumpcar)nebo rekonstrukce tratí (Chopper). Teda u nás, v Rusku na všem Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 196 Registrován: 2-2006 Odesláno Sobota, 16. září 2006 - 10:47:45         To jo, u CNII-X3 či 2XTa je kombinace ploché torny + odpružená kolébka pro divoký svršek ideální, postranice podvozku jsou spojeny většinou jen přes nápravové ložizka a nápravy (křížové propady jízdní dráhy projíždí zcela bez potíží), ale jezdí to slušně pouze do 80 km/h a má to značné neodpružené hmoty :-)))tedy pro Evropu buhužel zcela nevhodné.