Diskuse K-report: Archiv do 06.června 2006

Archiv do 06.června 2006 Odhlásit | Diskusní skupiny | Vyhledávání
Moderátoři | Registrace | Editace profilu

Diskuse K-report » Automobily, lodě a letadla » Letadla, letiště atp. » Archiv do 06.června 2006

« Předcházející Další »

Autor

Příspěvek

Desiro
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 512
Registrován: 2-2004

Odesláno Úterý, 21. března 2006 - 21:03:41

Kdy byly zakoupeny A310 ČSA? Nebylo to ještě za socíku ?

Úředníci, kteří zpracovávají tuto nabídku, jsou velmi kovaní.

Gromit
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 289
Registrován: 1-2006

Odesláno Úterý, 21. března 2006 - 21:11:40

OK-WAA - únor 1991
OK-WAB - březen 1991
OK-YAC - červen 2003
OK-YAD - říjen 2004

Pjp
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 187
Registrován: 12-2005

Odesláno Úterý, 21. března 2006 - 21:12:18

http://www.planes.cz/lite/okfleet.php
Pavel

http://www.pjp.cz
http://www.rur.cz
ICQ: 30831569

Gromit
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 290
Registrován: 1-2006

Odesláno Úterý, 21. března 2006 - 21:13:32

Zapomněl jsem dodat, že to jsou data, kdy dorazily do Prahy. Ty první dva skutečně objednali ještě komouši.

Desiro
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 514
Registrován: 2-2004

Odesláno Středa, 22. března 2006 - 13:42:09

Já jsem si to myslel! A mohl bych se zeptat na důvod, proč se objednávala letadla od západních imperialistů a ne od našich sovětských bratrů?

Úředníci, kteří zpracovávají tuto nabídku, jsou velmi kovaní.

Gromit
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 293
Registrován: 1-2006

Odesláno Středa, 22. března 2006 - 14:06:05

Sověti tehdy nic vhodného na dálkové linky nenabídli. Boeing i Airbus jim už viditelně "utekl", jediné ruské dálkové letadlo byl Il-96 ale ten zrovna nebyl nejekonomičtější (ani v případě, že by dostal cizí motory). A navíc byl jeho provoz i v samotném Rusku ještě v počátcích.

Martin
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1743
Registrován: 5-2002

Odesláno Středa, 22. března 2006 - 16:18:51

Desiro:
Koncem 80. let byla celá ekonomika RVHP v troskách a nakupovat sovětské stroje s obrovskou spotřebou a hlučností, by dříve či později poslalo ČSA do kytek. Tehdy to byla znouzectnost.

www.kostnidren.cz

Quex
Administrátor

Číslo příspěvku: 3138
Registrován: 5-2002

Odesláno Středa, 22. března 2006 - 16:46:11

Desiro: Psalo se o tom tehdy v tisku, jak už bylo uvedeno SSSR prostě tehdy nic podobného nevyráběl. Mimochodem, ze Západu se nakupovala tehdy spousta věcí, které se nevyráběly na Východě (např. Caterpillary, Henschely atd.)...

...bude třeba zvládnout zákony po našem...

Mcbain
Administrátor

Číslo příspěvku: 5613
Registrován: 5-2002

Odesláno Čtvrtek, 23. března 2006 - 10:42:41

Gromit jediné ruské dálkové letadlo byl Il-96 ?

a co Il-86? To ale asi nebyla příliš úspěšná konstrukce.

Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici

Arj
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 604
Registrován: 9-2005

Odesláno Čtvrtek, 23. března 2006 - 10:47:42

IL86 byl aerobus na kratsi trate. Nekdo urcite doplni konkretni udaje, ale komercne bylo jeho nejdelsi nasazeni tak na Moskva - Londyn. Ja jsem se nim nekolikrat svezl na vnitrech do Leningradu ci Mineralnych Vod.

Urcite neletal ani "dlouhe" sovetske vnitrolinky z Moskvy na Sibir, tam az do konce -ismu byly IL62.

Quex
Administrátor

Číslo příspěvku: 3143
Registrován: 5-2002

Odesláno Čtvrtek, 23. března 2006 - 11:13:27

Arj: No a co teda dneska létá "dlouhé" sovětské vnitrolinky na Sibiř?

...bude třeba zvládnout zákony po našem...

Arj
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 607
Registrován: 9-2005

Odesláno Čtvrtek, 23. března 2006 - 17:21:12

Quex: co teda dneska létá

Ja bych rekl, ze "vsechno lita, co peri ma". Ja byl v Sojuzu naposledy v cervnu 1989, nicmene kdo tam byl relativne nedavno a mel duvod cestovat, tak se svezl vsim odkudkoliv kamkoliv.

Jinak muzu citovat clanek z aktualniho Airliner World, ze "Aeroflot prepremysli* o dalkove flotile" [*jak spravne prelozit "reconsider"?]. Puvodne to vypadalo na skoro hotovy kontrakt na 22x B787, ale ted se mluvi o A350 a ze rozhodnuti mela spravni rada prijmout koncem unora. Obnova dalkove flotily je poslednim stadiem vymeny letadel ze sovetske ery do roku 2010. 10x TU-134 a 6x IL-86 by mely skoncit do konce letoska, zatimco TU-154 by mely byt vyrazeny do konce 2008.

Gromit
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 295
Registrován: 1-2006

Odesláno Čtvrtek, 23. března 2006 - 17:55:56

Aeroflot poměrně slušne omlazuje. Má teď (asi) 18 Airbusů 319 / 320 / 321 s nimiž lítá do Evropy, včetně Prahy, 7x Boeing 767-300, pokud jdou dodávky podle plánu tak už 12x IL-96, a taky už několik let dva Boeingy 777.
Ale i další ruské společnosti mají cizí dálková letadla:
Kras Air (Boeingy 767), Sibir Airlines (Airbusy 310), Transaero má kromě B767 taky pět Boeingů 747, byť jsou to přes 20 let staré škopky od Virgin Airlines. Menší letadla, hlavně B 737, už nejsou v Rusku vyjímkou. Nicméně, při celkovém počtu tamních dopravců a letadel je to jen nepatrný zlomek. Stále tam s převahou převládají letité ruské stroje všech typů.

Desiro
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 518
Registrován: 2-2004

Odesláno Sobota, 25. března 2006 - 11:42:18

Tušil jsem to. Dík.

Merin
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2
Registrován: 3-2006

Odesláno Neděle, 09. dubna 2006 - 12:57:02

ahoj. chci se zeptat... jaká korekce zraku se toleruje když chcete být pilotem???předem díky

Pjp
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 221
Registrován: 12-2005

Odesláno Neděle, 09. dubna 2006 - 16:17:06

Zdravim,
myslim si, ze neni omezeno, osobne mam +1/+3 a bez problemu, dokonce jsem to ukecal i na nepotrebu za letu (dalekozrakost). Spis zde jsou omezeni jako tupozrakost a podobne. Proste co na draze nee, u letadel nezajem .. ;-))
Pavel

skype: pavel_pilny
http://www.pjp.cz
http://www.rur.cz
ICQ: 30831569

munro
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.250.6.15

Odesláno Neděle, 09. dubna 2006 - 23:44:55

Dalekozrakost nevim, kratkozrakost i na dopravniho pilota do -3D (kamos byl loni na ULZ a vpohode prosel). Dokonalej zrak vyzadujou jen vojaci na nadzvuk. Pokud teda nechces na Gripena.

Martin_zlivský
Moderátor

Číslo příspěvku: 21168
Registrován: 4-2003

Odesláno Pondělí, 10. dubna 2006 - 03:51:31

Prý existuje ale i nějaké omezení na chrup (nesmí bejt moc provrtanej :-)

)...

Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova

World Jumping Day: www.worldjumpday.org

Merin
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 4
Registrován: 3-2006

Odesláno Pondělí, 10. dubna 2006 - 13:25:23

pjp:
ty jsi pilot, že se tak vyznáš? ;)

Pjp
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 223
Registrován: 12-2005

Odesláno Pondělí, 10. dubna 2006 - 13:28:47

Tak nejak ... ;-)
Ale jenom kluzaky + motorizovane.
Pavel

skype: pavel_pilny
http://www.pjp.cz
http://www.rur.cz
ICQ: 30831569

Tomaseq
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 366
Registrován: 7-2003

Odesláno Úterý, 11. dubna 2006 - 11:18:41

Pavle, nevíš co je to za aerotaxi? Dík za identifikaci

Tomasqovi se tato mašinka moc líbit

Quex
Administrátor

Číslo příspěvku: 3187
Registrován: 5-2002

Odesláno Úterý, 11. dubna 2006 - 11:55:16

Tomaseq: Aero 45.

Pro podobnost trupu s Heinkelem 111 několikrát použito při filmování jako imitace He-111.

Otto Bismarck rytíř síly
kráčí pilně k svému cíli

Arj
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 655
Registrován: 9-2005

Odesláno Úterý, 11. dubna 2006 - 12:08:58

??? To ještě někde lítá ???

Pjp
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 226
Registrován: 12-2005

Odesláno Úterý, 11. dubna 2006 - 12:41:52

Jo, Ae-45S tusim leta v Nitre, ci nekde tam, jinak OM jest slovensko. V CR by mela stale letat jako jedinna a posledni nikdy nezrusena (v ex CSSR) Ae-45S OK-KGB v Koline. OK-NHS (OM-NHS) bylo rekonstruovano z neprovozniho stroje.
Udajne jedna byla/je na soklu u Broumova, ale to nevim.
Jinak rekonstruovala se jeste jedna Ae-45S v AK Kunovice, ale tu snad prodali nekam na Novy Zeland, ale to nevim jiste. Ostatne udajne ta Kunovicka byla puvodne prave OK-NHS.
Kolinska byla/je v nateru dobovem, v kterem tyto stroje letali i pro CSA ve sve dobe, posleze je nahradili L-200 a posleze aerotaxi preslo pod SlovAir ...
A co se tyce filmovani, tak to snad letala OK-KGB s 2x Z-50 v Bitve o Moskvu, teda zase, pokud si pamatuji dobre.
Jinak letecky rejstrik pro CR jest zde - http://mnata.caa.cz/pls/dmsdb_acm/load?p_name=T7020_148200_103/RL050629.html
CSA prehled letadel - http://www.planes.cz/clanky.asp?xml=historie&jazyk=cz&styl=d&id=30430
Popis treba zde - http://www.periskop.cz/cz/clanky/aero-ae-45-technicky-popis
Pavel

skype: pavel_pilny
http://www.pjp.cz
http://www.rur.cz
ICQ: 30831569

Quex
Administrátor

Číslo příspěvku: 3188
Registrován: 5-2002

Odesláno Úterý, 11. dubna 2006 - 13:04:09

Pjp: Jedno Ae-45 je taky zavěšeno pod stropem staré (příletové) haly na Ruzyni...

Otto Bismarck rytíř síly
kráčí pilně k svému cíli

Gromit
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 399
Registrován: 1-2006

Odesláno Úterý, 11. dubna 2006 - 13:10:58

Tady je OK-KGB v Letňanech 8.9.2000
OK-KGB

Je přinejmenším velmi zajímavé, že tuto registraci nesla již v dobách socialismu.

www.fotodoprava.com

Arj
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 658
Registrován: 9-2005

Odesláno Úterý, 11. dubna 2006 - 13:11:37

No právě kvůli tomu "OM" jsem se ptal, protože zcela logicky ta fotka nemůže být starší než 13 let (a to si ještě jist, zda vlastně byla "samostatná slovenská" imatrikulace zavedena hned na začátku 1993).

Pjp
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 228
Registrován: 12-2005

Odesláno Úterý, 11. dubna 2006 - 13:19:41

Aa, pardon, na tu Ruzynskou jsem zapomel.
http://foto.rur.cz/foto.php?kodphoto=1817
Pavel

skype: pavel_pilny
http://www.pjp.cz
http://www.rur.cz
ICQ: 30831569

Gromit
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 400
Registrován: 1-2006

Odesláno Úterý, 11. dubna 2006 - 13:22:40

Arj: Kdy přesně na Slovensku došlo k zavedení OM nevím (musel bych to dohledat) ale fyzicky to trvalo několik let. Obvykle se jen zaměnilo OK za OM ale byly i vyjímky, jako třeba L-410UVP reg OK-RDA dostal na slovensku značku OK-RAY zřejmě proto, že ve standardní formě přeregistrování by to vyznívalo poněkud rozpačitě

www.fotodoprava.com

Tomaseq
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 368
Registrován: 7-2003

Odesláno Úterý, 11. dubna 2006 - 13:31:36

Ta moje fotka je z loňského září. Foceno in Bruno-Tuřany.

Mike_tom
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 809
Registrován: 4-2003

Odesláno Úterý, 11. dubna 2006 - 14:02:51

Mohl by mi někjaký odborník vysvětlit, k čemu se na konce křídel dávají v poslední době winglety?

Pjp
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 229
Registrován: 12-2005

Odesláno Úterý, 11. dubna 2006 - 14:08:42

To je jednoduche, udajne snizuji indukovany odpor.
A co to je ? Nechce se me/nebavi me vypisovat romany a proto odkazi na tuto stranku http://knihy.vacc-cz.org/, konkretne na tuto knihu http://knihy.vacc-cz.org/Ucebnice_sportovniho_letce/archive/Ucebnice_sportovniho_letce.zip, kterou zatim jako ucebnici pro bezne potreby lidu leteckeho nikdo neprekonal a pri prostudovani prislusnych pasazi by nemel byt problem s pochopenim o co jde.
Pavel

skype: pavel_pilny
http://www.pjp.cz
http://www.rur.cz
ICQ: 30831569

Mcbain
Administrátor

Číslo příspěvku: 5745
Registrován: 5-2002

Odesláno Středa, 12. dubna 2006 - 00:09:51

Pánové, nezapomeňte, že dnes je to přesně 45 let, co si nad Zemí zakroužil Jurij Gagarin...

Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici

M_v
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1847
Registrován: 6-2002

Odesláno Středa, 12. dubna 2006 - 10:47:14

Mcbain: V této souvislosti považuju za pozoruhodné, že nosná raketa Vostok (původně mezikontinentální R-7), vývoj viz např. http://cs.wikipedia.org/wiki/R-7_%28balistick%C3%A1_raketa%29, provází sovětskou a dnes ruskou kosmonautiku od začátku až dodnes. Koroljev měl při návrhu šťastnou ruku.

Obzvlášť u ranných konstrukcí daného oboru se takový evergreen vidí jen zřídka. U letadel je podobným případem B 707, jehož modifikovaný trup se v podobě B 737 vyrábí taky pořád. Většinou jdou prvotní pokusy brzy do kytek a teprve po nich následují vyzrálé konstrukce.

Petr_barchánek
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 151
Registrován: 5-2002

Odesláno Středa, 12. dubna 2006 - 19:27:04

V Ak Kunovice je ještě neprovozní Ae 45S OK-FHA, pokud mi ještě paměť slouží.

Martin
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1838
Registrován: 5-2002

Odesláno Neděle, 30. dubna 2006 - 14:23:05

Gromit
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 497
Registrován: 1-2006

Odesláno Neděle, 30. dubna 2006 - 20:38:49

Velmi zajímavě vypadají ty projekty K. Vary a Brno

.
Když pominu miniletiště jako Sliač neb Kunovice, tak nejhorší je Poprad. zvlášt ze strany "do ulice" bych v tom baráku letiště (dokonce mezinárodní!) určitě nehledal

www.fotodoprava.com

Mcbain
Administrátor

Číslo příspěvku: 5931
Registrován: 5-2002

Odesláno Středa, 03. května 2006 - 23:14:14

Máte někdo představu, kde bych se na netu dopátral nějakých statistik ohledně letecké nákladní dopravy? Hlavně mě zajímají objemy překládek na různých (velkých) letištích.

Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici

M_v
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1906
Registrován: 6-2002

Odesláno Čtvrtek, 04. května 2006 - 00:35:14

Mcbain: Jakých "překládek"? Nejvíc se bude překládat ve velkých hubech expresních balíkových služeb (DHL, FedEx, TNT, UPS).

Celosvětová nákladní statistika za rok 2005 je tady: http://www.aci.aero/cda/aci/display/main/aci_content.jsp?zn=aci&cp=1-5-54-190_9_2__

Ovšem v Anchorage se hlavně tankuje na cestě mezi USA a JV Asií, tam se toho asi moc nepřekládá.

Mcbain
Administrátor

Číslo příspěvku: 5933
Registrován: 5-2002

Odesláno Čtvrtek, 04. května 2006 - 08:16:07

Dík. Co je to "metrická tuna"?

Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici

M_v
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1907
Registrován: 6-2002

Odesláno Čtvrtek, 04. května 2006 - 09:57:17

Mcbain: Metrická tuna je 1000 kg dle SI, jinak ještě Američani používají dlouhé tuny, krátké tuny, u lodí "deadweight tuny" (DWT) a "brutto registrované tuny" (BRT) - což je pro změnu jednotka objemu!

Vysvětlení je zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Ton
http://en.wikipedia.org/wiki/Tonne

Referenční zdroj pro správné používání jednotek SI je americký NIST: http://physics.nist.gov/cuu/Units/

Martin_zlivský
Moderátor

Číslo příspěvku: 21934
Registrován: 4-2003

Odesláno Čtvrtek, 04. května 2006 - 09:57:49

Ze 4. dne (9. prosince 2004) schůze Senátu Parlamentu ČR:

Senátor Jaroslav Mitlener: Vážené senátorky, vážení senátoři, předložená norma je reakcí naší republiky na direktivu 2003/87 EC a je velmi dobře, že to první číslo 2003 ukazuje, že skutečně už řešíme podobné problémy jako řeší jiné země v Evropské unii, a možná, že do budoucna budeme mít vliv i při jejich, nebo možná už máme, přípravě.
Je velmi pozitivní, že skutečně předložená materie vychází z materiálu Evropské unie a není k němu přidán žádný přílepek, žádné vylepšení nebo zpřísnění.
Ž je to velmi důležitá věc, vidíme i z toho, že se o to nikoliv ke zdaru, poprala dvě ministerstva a nakonec nebude uspokojeno možná ani jedno.
K obchodování s povolenkami lze říci, že je to skutečně nový model, který přesně úplně nedohlížíme, ale nedá se nic dělat než to vyzkoušet tak, že od 1. ledna 2005 začíná první obchodovací období a skutečně by byla škoda, kdyby naše firmy se ho nemohly zúčastnit.
Povšiml jsem si v předloženém zákoně jedné věci, o které padla zmínka na výboru, a to je pojem „metrická tuna“. V projednávaném zákoně se pojem metrická tuna vyskytuje na několika místech, v § 2 odst. 1 písm. g), potom v odst. 2 a nakonec v § 24.
Vznesl jsem dotaz na Český metrický ústav, experta pro hmotnosti Ing. Kříže a dozvěděl jsem se, že u nás platí systém fyzikálních jednotek, jehož základem je známý systém SI a jako základní jednotka pro hmotnost je 1 kilogram.
Dále jsou možné jednotky, které už jsou mimo soustavu SI, povolené vedlejší jednotky, tam je právě tuna, pro zjednodušení dále budu říkat obyčejná tuna s koeficientem tisíc, tedy jedna obyčejná tuna – tisíc kilogramů.
Pak tam jsou neuznávané jednotky, například metrický cent, historické jednotky, ale nikde žádná metrická tuna. Proč tam je?
Příklad, jak je důležité přídavné jméno před jednotkou, je například míle. Máme míli, které pro zjednodušení budu říkat normální, odvozenou z římské míle 1002 kroků, která je 1609 metrů. Máme námořní míli 1852 metrů, zeměpisnou, poštovní, českou, římskou, francouzskou, italskou, španělskou a tradiční portugalskou.
Není to tak úplně jednoduchá věc a jak už jsem řekl, v projednávaném zákoně se pojem metrická tuna vyskytuje na několika místech a z hlediska aplikace zákona to jsou místa poměrně závažná.
Odst. 2 písm. g) v § 2 je definicí základního pojmu, co je to ekvivalent tuny CO2. Máme tedy problematickou definici základního pojmu v zákoně. V § 2 odst. 2 to je určení koeficientu pro skleníkové plyny, ostatní je zproblematizováno pochybnou jednotkou. A § 24 už jen na to navazuje.
Kde se to tam vzalo jsem si ještě položil otázku a podíval jsem se do anglického originálu, kde je skutečně napsáno: ekvivalent means one metric tone of carbon dioxed a usoudil jsem, že se jedná o hloupý překlad. Zřejmě metrická tuna v Anglii má své oprávnění, protože je tím zdůrazněno, že se nejedná o systém liber, ale podobný, ale u nás, znovu opakuji, taková jednotka neexistuje.
Doufám, že za celý náš výbor bych si přál příště lepší překlad. Děkuji.

Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova

World Jumping Day: www.worldjumpday.org

M_v
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1908
Registrován: 6-2002

Odesláno Čtvrtek, 04. května 2006 - 11:35:15

MZ: Pan senátor to pochopil jasně, nejde o víc než o hloupý překlad z angličtiny. :-(

A když už nakousl ty míle, tak tam je to docela zajímavé. Míle (=statute mile) je jednotka z imperiálního systému jednotek a je celočíselným násobkam palce (1 inch = 25,4 mm). 12 palců je stopa, 3 stopy yard, 220 yardů je furlong a 8 furlongů míle. Od téhle míle se odvozuje "pozemní rychlost" m.p.h.

Ovšem v námořní dopravě a v letectví je mnohem přirozenější jednotkou námořní míle, která znamená jednu úhlovou minutu na poledníku a dobře se tudíž hledá v mapách. No a protože francoužští tvůrci prapůvodní definice metru si vzali za základ taky poledník (od pólu k rovníku měří 10 000 km), tak poměr mezi kilometrem a námořní mílí je 90*60/10000 = 27/50. Od námořní míle je pak odvozena rychlost v uzlech, takže loď plující rychlostí 27 uzlů pluje 50 km/h. Drobná odchylka vznikla později zpřesňováním definice metru a dneska je nautical mile definována jako 1852 m přesně.

Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242

Odesláno Čtvrtek, 04. května 2006 - 12:43:11

Zajímavý příspěvek - díky. Je užitečné, vyznat se v nautice.

Mcbain
Administrátor

Číslo příspěvku: 5934
Registrován: 5-2002

Odesláno Čtvrtek, 04. května 2006 - 14:33:26

M_v Metrická tuna je 1000 kg dle SI

pak mě to napadlo, že to "metrická" bude taková nápověda SI soustavy. Vzpomněl jsem si totiž na klasickou větu: "They have metric system. They wouldn´t know what the fucking Quarter Pounder is"

Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici

Fucza
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 506
Registrován: 8-2003

Odesláno Sobota, 13. května 2006 - 16:25:58

Nevíte někdo o nějaké webkameře z letiště? Odkudkoli ze světa nebo z blízkého okolí letiště. Aby se snímky měnily aspoň co 2 vteřiny (co to plantám - sekundy!)

gaspar
Neregistrovaný host
Odeslán z: 212.123.206.71

Odesláno Čtvrtek, 18. května 2006 - 15:35:51

To víš, že víme o web kameře z letiště: http://www.flyforfun.cz/webkamera.php

Fucza
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 511
Registrován: 8-2003

Odesláno Pondělí, 22. května 2006 - 16:29:38

gaspar: Žádný větší stroje?

Káem
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 980
Registrován: 8-2005

Odesláno Pondělí, 05. června 2006 - 09:47:01

Zajímavej je ten údaj o vytíženosti - stačí mít letadlo plný ze dvou třetin a jste za vodou.

ČTK:
Letecké společnosti skončí letošní rok se ztrátou tři miliardy dolarů. To je mírné zlepšení ve srovnání s rokem 2005, kdy celkové ztráty dosáhly 3,2 miliardy dolarů. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Mezinárodní asociace letecké dopravy (IATA). Ve srovnání s původní předpovědí však asociace svůj odhad ztráty výrazně zhoršila kvůli drahé ropě.
Původní odhad počítal se ztrátou 2,2 miliardy dolarů. IATA dodala, že výhled aerolinií dále zhoršují drahé pohonné hmoty a pokles dolaru. Pohonné hmoty se mají na celkových nákladech aerolinií letos podílet 26 procenty. Loni tento podíl činil 22 procent.
Pozitivní zprávou pro letecké firmy zůstává, že jejich příjmy již čtvrtý rok za sebou díky oživení turistiky porostou. Aby se aerolinie dostaly do zisku, potřebovaly by, aby jejich průměrné využití kapacity letos činilo 63,3 procenta. IATA se však domnívá, že se leteckým společnostem podaří vyplnit kapacitu jen z 62,4 procenta.
IATA zastupuje 261 leteckých společností. Ty se na celkové letecké přepravě podílejí 94 procenty, napsala agentura Reuters.

Mcbain
Administrátor

Číslo příspěvku: 6280
Registrován: 5-2002

Odesláno Pondělí, 05. června 2006 - 10:02:50

63,3 procenta. IATA se však domnívá, že se leteckým společnostem podaří vyplnit kapacitu jen z 62,4 procenta.

To je vážně super - 0,9% rozhoduje, jestli

nebo

Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici

M_v
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2035
Registrován: 6-2002

Odesláno Pondělí, 05. června 2006 - 10:40:51

Mcbain: Čistě matematicky můžu být při zaplnění 62,4% těsně nad nulou a při 62,3% těsně pod nulou (tedy "v červených číslech" jak říkají ekonomové). Někde ta hranice být musí. :-)

Ale já bych zase "load factor" nepřeceňoval. Pokud rozdám volná místa (skoro) zadarmo, tak se mi hausnumero zvýší, příjmy však nikoli. Tady http://www.aea.be/AEAWebsite/DataFiles/Pr06-016.pdf je vidět, jak moc se tohle číslo liší u jednotlivých aerolinií. Ty, které provozují jenom kapacitní linky mají i přes 80% (KLM). Malé aerolinie jsou na tom obvykle o dost hůř.

Mcbain
Administrátor

Číslo příspěvku: 6281
Registrován: 5-2002

Odesláno Pondělí, 05. června 2006 - 11:04:38

Čistě matematicky můžu být při zaplnění 62,4% těsně nad nulou a při 62,3% těsně pod nulou (tedy "v červených číslech" jak říkají ekonomové). Někde ta hranice být musí

To samozřejmě, ale je zajímavé, že ty skutečné hodnoty se k té (fiktivní) hranici tak pěkně přibližují.
Ale je zajímavý číst o teorii zaplňování letadel. Z vlastních zkušeností s létáním a obstaráváním letenek mám dojem, že letadla létají obsazena vždy na 100% (aspoň v "ekonomických" třídách).

Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici

M_v
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2037
Registrován: 6-2002

Odesláno Pondělí, 05. června 2006 - 13:14:21

Mcbain: Z vlastních zkušeností s létáním a obstaráváním letenek mám dojem, že letadla létají obsazena vždy na 100%
Někdy i víc. :-)

Overbooking patří ke standardnímu postupu při prodeji letenek. Říkal mi kamarád historku z Islandu. Na letišti se sešlo víc cestujících než byla kapacita letadla - aerolinky navrhli cestujícím, že kdo nespěchá, může strávit noc v hotelu na jejich útratu a cestovat dál až zítra. Kdosi se našel, ale nestačilo to. Takže k noci v hotelu přihodili ještě zájezd ke gejzírům a to už se našlo dost lidí.

Káem
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 984
Registrován: 8-2005

Odesláno Pondělí, 05. června 2006 - 13:42:56

Ono by to chtělo znát i (celosvětově) tržby k těm ztrátám. Jestli to je např 300 mld. USD, tak je ta hranice skutečně těsná a taky ta ztráta nevýznamná, protže takovou ustojí aerolinky i několik let.
Ony ty sedadla se stejně budou počítat z tržeb, takže čím více rozdaných (=levných) sedadel, tím musí být více prodaných drahých sedadel.

Mcbain
Administrátor

Číslo příspěvku: 6285
Registrován: 5-2002

Odesláno Pondělí, 05. června 2006 - 14:47:55

Overbooking patří ke standardnímu postupu při prodeji letenek.

Ale jo, to je jasný. Bez o-bookingu by prodej letenexnad ani nemohl fungovat. Ale přece nejsou letadla "překnihována" o tolik, aby pak třetina míst zůstala nevyužita.
Já myslím samotné lety - letadla mi vždy přijdou plná, a to zvláště u dálkových letů. Poloprázdným letadlem jsem letěl jednou v životě: Lufthansou Frankfurt - Praha dopoledne 1.1.1997.

Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici

M_v
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2039
Registrován: 6-2002

Odesláno Pondělí, 05. června 2006 - 15:50:13

Mcbain: A nebude to jen statistický efekt spojený s pozorovatelem? Tzv. paradox spuštěných závor: Když jedu přes přejezd vlakem jsou závory na přejezdech spuštěné téměř vždy, ale když jedu autem, tak jenom v 5-10% případů.

Skoro prázdné letadlo se vyskytuje tehdy, když už ani Mcbain netouží nikam letět. :-)

Prostě cestujících, na něž by "dělalo dojem" prázdné letadlo, je hrozně málo. Jsou tam jen prázdná sedadla. Objektivnější by bylo pozorování z pozice letušky.

Mcbain
Administrátor

Číslo příspěvku: 6289
Registrován: 5-2002

Odesláno Pondělí, 05. června 2006 - 16:57:20

No nevím, ale letadlo s 30% volných sedadel bych si myslím zapamatoval. Jak říkám, poloprázdným letadlem jsem letěl jednou v životě - tam bych obsazenost odhadoval tak na 15%...
Asi létám ve "špatnou" dobu do "špatných "destinací, ale vždy mám s rezervací problém.
Samozřejmě se bavíme o dálkových letech (transkontinentálních), kde zřejmě bude využití dobré (po Evropě letadlem nelétám, jen "přípojnými" lety do dálkových hubů). Tím spíš ale nechápu politiku ČSA, které tento segment trhu vyklízejí.

Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici

M_v
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2040
Registrován: 6-2002

Odesláno Pondělí, 05. června 2006 - 17:18:16

Káem: Tady to máš všechno za několik let zpátky, tak můžeš udělat ekonomický rozbor a seznámit nás s výsledky.

http://www.iata.org/pressroom/pr/2006-06-05-01.htm

P.S. Podle mě to až taková trága není.

Káem
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 984
Registrován: 8-2005

Odesláno Úterý, 06. června 2006 - 14:16:37

Mv a vono je to v ňákym cizim jazyce... :-)
.......
HELE, Haló noviny asi moc nečtete, co? tak tady něco je:
Už jste si někdy šli koupit housku? To je hloupá otázka, že. Tak si představte, že na regálu s houskami je uvedena cena 1 Kč. A u pokladny zaplatíte za tutéž housku pětikorunu. Nedáte se a požadujete vysvětlení. A tady je: Houska opravdu stojí korunu. Ovšem dvě kačky dělá taxa za skladování a vystavení zboží v regálu, korunu doplatíte za energii spotřebovanou na pečení, další za dopravu z pekárny do prodejny a po padesátníku přispějete na úklid krámu amanipulační poplatek. Že je to nesmysl? Ale přesně takhle to dělají letecké společnosti s letenkami!

Dokazuje to studie trhu letecké dopravy, kterou provedla advokátní kancelář Kines. Jaké jsou nejčastější prohřešky, kterými nás prodejci letenek chtějí »natáhnout«?
Oblíbeným fíglem je například uvádění ceny jednosměrného letu, ale za uvedenou cenu nelze jednosměrný let pořídit. Abyste se na takovou cenu dostali, musíte si koupit zpáteční letenku, tedy ve skutečnosti lety dva. Arozdíl to může být značný: zpáteční letenka za 3000, jednosměrná za 20 000 korun. Časté je rovněž uvádění ceny »od«, za níž ovšem let také nekoupíte: je nutné doplatit »taxy a poplatky«. Jindy zase letecká společnost sice uvede, že musíte »taxy a poplatky« doplatit, ale jaksi vás zapomene seznámit s jejich výší, i když ji samozřejmě zná. Některé společnosti k ceně letenek připočítávají »letištní poplatky«. Pod tento pojem schovávají i vlastní náklady na palivo, bezpečnostní opatření, servis letadel. Akonečně se letečtí dopravci rádi přiživují na poplatcích, které letišti skutečně musejí hradit, a nadsazují je, aby tak svým zákazníkům vytáhli z kapes další korunky.

Konkurence národním společnostem

Letecká doprava byla původně převážně státním monopolem. Státní společnosti měly - a dosud tomu tak je - vysoké náklady, malou kapacitu, musejí respektovat strategické zájmy státu. Například British Airways vloni přepravila 35 milionů cestujících a potřebovala na to 51 000 zaměstnanců. Společnost Ryanair, která patří mezi tzv. nízkorozpočtové, přepravila stejný počet cestujících jen s 3500 zaměstnanci. Zkrátka, až když se v roce 1971 objevil první nízkorozpočtový přepravce, Southwest Airlines v USA, velkým národním společnostem vznikla opravdová konkurence.
Bránily se jí spojováním do aliancí, fúzemi, některé dostaly státní subvence. A jiné si pořídily »sourozence« - vlastního, nízkonákladového přepravce: třeba Lufthansa má Germanwings, KLM Transavii, British Airways Go... Jiná velká jména skončila v konkursu - Swissair, Sabena, Olympic.

Na co si lidé stěžují

Nízkonákladoví přepravci však letecké dopravě na kvalitě nepřidali. Spíš naopak. Aby zavedené národní společnosti mohly nováčkům na trhu konkurovat, musely z kvality svých služeb také něco slevit. Na opulentní obědy na palubách letadel v ceně letenky mohou pamětníci už jen vzpomínat se slzou v oku.
Cestující si u nízkonákladových společností nejčastěji stěžují na dlouhá čekání při odbavení, časté zpoždění nebo rušení letů, nezaručené spoje, netransparentní poplatky, a těch opravdu levných letenek je málo, jen pár kusů. Když při objednávání přes internet zaváháte (třeba vás zdrží výpočet ceny), často vám tu poslední někdo »vyfoukne«.
Zajímavé je, že letečtí přepravci, kteří se na českém trhu dopouštějí podobných pochybných praktik, v zemích jako jsou Belgie, Dánsko, Irsko, Německo, Norsko, Rakousko, Spojené království, Švýcarsko, Švédsko nebo Kanada uvádějí v nabídce ceny zcela transparentní. Zkrátka jim tam něco podobného netrpí. Geograficky vzato, směrem od západu na východ a od severu k jihu obchodní morálka klesá.

Cestující volají SOS

Sdružení obrany spotřebitelů zaslalo Haló novinám k tomuto problému vyjádření, v němž se uvádí: »Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) se domnívá, že spotřebitel by měl být informován v souladu s cenovými předpisy o úplné a konečné ceně letenky. V zákonu o ochraně spotřebitele (§ 12) je totiž jasně řečeno, že informace o ceně nesmí zejména vzbuzovat zdání, že je nižší, než jaká je ve skutečnosti.« Způsob stanovení cen letenek u nízkonákladových společností ale nedává spotřebiteli možnost zjistit už v okamžiku, kdy srovnává ceny jednotlivých společnosti na konkrétní let, jaká vlastně konečná cena letenky bude.
Na SOS se obracejí spotřebitelé, kteří považují tento způsob za klamavý a poplatky, které si společnosti účtují, za naprosto nepřehledné. Proto se SOS rozhodlo, že se tímto tématem bude zabývat.

ČOI má omezené
pravomoci

Česká obchodní inspekce ústy své tiskové mluvčí Miloslavy Fléglové Haló novinám sdělila, že tato problematika není výlučně v kontrolní pravomoci ČOI. Může prošetřit konkrétní případy, je ovšem otázka, zda bude v těchto případech protiprávní jednání, konkrétně porušení zákona o ochraně spotřebitele, prokazatelné. »Jako kontrolní orgán jsme limitováni svými pravomocemi, oblast dopravy bohužel je v působnosti tří ministerstev: ochrana spotřebitele spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu, cenotvorba pod ministerstvo financí a přepravu osob má na starosti ministerstvo dopravy,« řekla Fléglová.
Tvorba cen je - v souladu se zněním zákona č. 526/1990 Sb., o cenách - volná. ČOI se může zaměřit jen na to, zda je spotřebitel informován o ceně v souladu s cenovými předpisy před uzavřením smlouvy nebo poskytnutím služby. Pokud ČOI dostane konkrétní podnět, bude se jím samozřejmě zabývat.

Mcbain
Administrátor

Číslo příspěvku: 6294
Registrován: 5-2002

Odesláno Úterý, 06. června 2006 - 14:27:46

Teď trochu nechápu - je to kritika praktik leteckých dopravců (nikoli přepravců - přepravce je zákazník dopravce) obecně, nebo jen tzv. nízkonákladových? Začátek článku šije do všech, a spodek do "nízkonákladových".

Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici

Administrace