| Autor |
Příspěvek |
Garfield
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3862
Registrován: 10-2004
| | Odesláno Neděle, 14. ledna 2007 - 21:51:23 | 
|
Na netu sem našel program na výpočet kontrolky.
|
Ťuhýk
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 498
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Neděle, 14. ledna 2007 - 22:25:40 |
|
Nebo taky zde: Kontrolky |
Aleš Liesk.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 81.19.47.123
| | Odesláno Pondělí, 15. ledna 2007 - 09:33:30 |
|
To je hrůza... Za chvíli někdo do excelu naprogramuje i malou násobilku :-(
(aby bylo jasno - ten excel vám zamlží podstatu výpočtu. Prostě to do něj naflákáte a vypadne výsledek. Ale když budete někde "v terénu" nebo budete potřebovat výsledek nějak použít*), budete namydlení.)
---
*) "Nějak použít" nemyslím překopírovat výsledek z Excelu do Wordu, ale třeba provádět výpočet v diagnostickém počítači vozu, aby se uměl správně představit :-) |
Quex
Administrátor
Číslo příspěvku: 3979
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 15. ledna 2007 - 10:23:49 |
|
No ona je dnes trochu jiná doba, než jste asi byl zvyklý, dnes taky nikdo neřeší výpočet odmocnin (nebo jiných věcí) na papíře nebo logaritmickém pravítku, aby neměl "zamlženu podstatu výpočtu"...
Otto Bismarck rytíř síly
kráčí pilně k svému cíli |
|
Aleš Liesk.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 81.19.47.123
| | Odesláno Pondělí, 15. ledna 2007 - 12:21:55 |
|
To je něco jiného. Když počítám něco na kalkulačce, tak musím vědět podstatu (v principu jsem schopný to spočítat i bez té kalkulačky na papíře, jen mi to bude trvat déle a budu třeba potřebovat MaFyCheTy (pokud to místní mládeži něco říká :-))
Ale pokud to nasypu do "černé bedýnky" a z ní hned vypadne výsledek, tak podstatu neznám a papír můžu použít leda tak na minimalizaci následků, až se z toho po... |
Sokr
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 113
Registrován: 5-2005
| | Odesláno Pondělí, 15. ledna 2007 - 15:55:56 |
|
Ale pokud to nasypu do "černé bedýnky" a z ní hned vypadne výsledek, tak podstatu neznám a papír můžu použít leda tak na minimalizaci následků, až se z toho po...
A opravdu si myslíte, že se z toho po... ještě někdo další kromě Vás? :-) |
Honzasl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1197
Registrován: 3-2004
| | Odesláno Pondělí, 15. ledna 2007 - 16:46:53 |
|
Páno, ačkoli jsem jistě o hodně mladší než Aleš Liesk., tak se stavím za něho. Někteří mí spolužáci na VŠ jsou schopni spočítat, že do motoru o výkonu v kilowatech tečou stovky kiloampérů (při síťovém napětí)(nemluvě o různých tvarech ohmova zákona). Bez selského rozumu jsou počítače úplně k ničemu. |
JC123
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.85.157.4
| | Odesláno Pondělí, 15. ledna 2007 - 17:18:08 |
|
Výše uvedené příspěvky mi poněkud připomínají mou debatu s jedním relativně nedávným absolventem jisté fakulty, kde jsem kdysi taky studoval. Ptal jsem se, zda se v rámci výuky hlavního předmětu daného oboru ještě pořád dělají jistá lehce zběsilá laboratorní cvičení, jak jsou na tom s přístrojovým vybavením a jak páni pedagogové buzerují studenty s vypracováním protokolů. Dozvěděl jsem se, že "se to připojí k počítači, ten to změří a pak vytiskne i protokol". Tak jsem se toho absíka zeptal "No jo, ale JAK to měříte?". Bez odpovědi.
Hmm.. no.. vzpomněl jsem si hned na jednu otázku, kterou jsem kdysi dostal u zkoušky právě z tohoto předmětu: Máte kondenzátor, je 20 mm dlouhý, má 15 mm v průměru, dva vývody a stříbrně vypadající pouzdro. Co všechno s ním uděláte, abyste mi o něm všechno řekl?
Když jsem zkoušejícímu povyprávěl o řadě různých metod měření, zeptal se mě, co ještě mu o tom kondíku řeknu. Po chvíli přemýšlení jsem prohlásil, že už nevím. Zkoušející se dlouze zamyslel a pak prohlásil "Já už taky ne, dejte sem index!"
Skripta k tomu předmětu mám pořád ve skříni v kanclu. Tu a tam se dodnes občas hodí (dokonce ve vyjímečných případech i na mašině ;-). Ale o počítačích (ani o mašinách) v nich není ani slovo...
Zdarec
JC123 |
Raspi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 479
Registrován: 8-2005
| | Odesláno Pondělí, 15. ledna 2007 - 17:18:37 |
|
pokud to místní mládeži něco říká
Jo ty tabulky byla dobrá věc. Dobře se do toho schovával tahák. Akorát člověk musel vědět, na které stránce se nachází. 
Nebo strojaři si jistě vzpomenou va Vávrovi tabulky. 
Každý večer trhám lístky kopretinky.
vyjede, nevyjede, vyjede, nevyjede, vyjede, nevyjede, chrrrr.... |
|
JC123
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.85.157.4
| | Odesláno Pondělí, 15. ledna 2007 - 17:29:28 |
|
Ad Aleš Liesk.: Někdy to z té černé bedýnky nevypadne. Obzvláště tehdy, když jsou batery v  Aneb smutné konce "odborníků". |
Vikijous
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 508
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Pondělí, 15. ledna 2007 - 19:17:01 |
|
Otázka spíš je, kolik lidí potřebuje výpočet kontrolní číslice v terénu (i mimo něj). Ti co to potřebují, to stejně umí a těm ostatním je to fuk. Pro ně je důležitější, co je to za stroj, než jak se to počítá.
Mmch nepodílí(nepodílel?) se náhodou Aleš Liesk. na vývoji "černé bedýnky", do které se něco nasype a hned se z toho "hrnou 1 a 0" a člověk ani nemusí moc znát co, proč a jak?
|
Honzasl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1200
Registrován: 3-2004
| | Odesláno Pondělí, 15. ledna 2007 - 20:01:32 |
|
Co se týče tabulek, my energetici říkámě "bible" této knize: J. Raček - Technická mechanika, zejména důležitá je tab. 5-20 Voda a pára na mezi sytosti a diagram 5-3 i-s diagram vodní páry. |
PaddyM
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.78.149.198
| | Odesláno Pondělí, 15. ledna 2007 - 20:26:43 |
|
Honzasl:
 Naprosto souhlasím; s uvedenými tabulkami a grafy jsem se taky jistou dobu marně potýkal... |
Quex
Administrátor
Číslo příspěvku: 3982
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 15. ledna 2007 - 21:37:55 |
|
Ale pokud to nasypu do "černé bedýnky" a z ní hned vypadne výsledek, tak podstatu neznám
No a co? Já taky neznám podstatu toho, jak se počítají např. odmocniny a ani ji znát nechci. Skutečně se domníváte, že je to natolik důležité?
Otto Bismarck rytíř síly
kráčí pilně k svému cíli |
|
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 949
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Pondělí, 15. ledna 2007 - 21:49:17 |
|
No, panove, nemate nic lepsiho na drbani ? Nebo to na drahu dosla okurkova sezona ? ;-)
Jinak, jak se pocitaj odmocniny jsem i kdysi vedel a neni to az tak slozite, ale uz jsem to dobrovolne zapomel, ale zase, potkal jsem x pripadu, kteri nemeli o pozadi FEM metod ani tuseni, ale umeli s nimi "pocitat" (v libovolne aplikaci), vysledky si myslim neni vcelku duvod proc komentovat ... krom toho se me nechce byt takhle navecer sprosty ... ;-)
Pavel
Znalosti a dovednosti, neodpustitelne prohresky proti dobrym mravum ...
Jsem clovek a proto delam chyby a taky jsem na to patricne hrdy ...
Vyjadruji pouze svuj nazor, "radcu" beha po svete vic, nez je obcas unosne.
http://www.rur.cz
ICQ: 30831569 |
|
Martan1484
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 147
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Pondělí, 15. ledna 2007 - 22:54:46 |
|
Dotaz: Jakým způsobem se určují údaje o rychlostech a brzdících procentech v sešiťákách pro určité vlaky (kde a jaké údaje)? Nikoliv počítají! Např. pro IC 571 (v GVD 2005/6) bylo od Třebové až po Židenice 160 km/h, na hlavní pak 85 km/h, přitom se tam většinou jede nependolíními vlaky cca 80 - 100 km/h, vyjímečně 120. Procenta z paměti nevím a není to podstatné.
| Nejvyšší formou života je člověk, nejnižší formou života je člověk, který si hraje s vláčky. |
|
Citátor Předpisový
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.85.188.73
| | Odesláno Úterý, 16. ledna 2007 - 07:47:46 |
|
ad Martan1484:
No, pokud vím, tak ten sloupec 8 dneska "dělá" automaticky program SENA JŘ VT. Jako zdrojová data se berou max. spády v jednotlivých mezistaničních úsecích, výměra br.%, která je stanovena jako maximální pro danou kategorii (Os, EC, IC...) a pak snad se čísleně bere v potaz, jaké výměry je vlak skutečně schopen dosáhnout. Detaily neznám, to by věděl někdo, kdo se SENOU maká...
Zdravím... |
Aleš Liesk.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 81.19.47.123
| | Odesláno Úterý, 16. ledna 2007 - 09:26:41 |
|
Ano, dělal jsem bedýnku, do které se naťukají údaje a ona pak podle toho něco dělá. Nicméně fíra musí přesně vědět, co a JAK ta bedýnka dělá, a když se nedejbože pomátne a místo nul a jedniček začne generovat dvojky, tak to ten fíra musí poznat a urychleně zasáhnout.
Vrátíme-li se k těm kontrolním číslicím, tak program v Excelu (resp. jeho algoritmus jako součást něčeho užitečného) využijí ti, kteří denně ťukají stovky inv. čísel do nějaké statistiky a při překlepu hrozí, že se zgenerálkuje mašina, co před týdnem z generálky zrovna přijela.
Šotoušovi, který si doma vede kartotéku mašin, které viděl, je to k ničemu. Buďto si číslo opíše i s kontrolkou a pak program nepotřebuje, nebo na kontrolky dlabe z principu (jako třeba já) a pak je mu taky program gh. Anebo ho ta kontrolka z nějakého důvodu zajímá, ale pak by měl vědět PROČ tam je a JAK SE POČÍTÁ.
PS: výpočet (tj. princip) jsem potřeboval, když jsme na 843-943-043-054.2 dělali DPV, které se na linku musí ohlásit vč. kontrolky, ale servis zadává jen inv.č. bez kontrolky. |
Vikijous
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 509
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Úterý, 16. ledna 2007 - 11:43:13 |
|
Aleš Liesk.: Samozřejmě že pokud dvojková soustava začne přeskakovat do trojkové, tak by měl "ťukač" vědět, jak ji usměrnit. Takže pokud by se předpokládalo, že "přeskok" do trojkové nehrozí, stejně jako v Excelu (někdy si však nejsem jistý ), tak místo fíry může jet* cvičenej šotouš...
*v podstatě nemůže, protože práce fíry není jen ťukat do "černé krabičky"
Berte to ale jen jako takové malé "pozďouchnutí", protože jinak si vaší práce velice vážím.
|
Mazanov
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 343
Registrován: 5-2003
| | Odesláno Úterý, 16. ledna 2007 - 12:17:47 |
|
Jsem šotouš, který si doma vede fotoarchív mašin. Čas od času se mi stává, že se fotka tak úplně nepovede a jedna z číslic není na fotce čitelná. Potom díky kontrolní číslici a prográmku vím, co to bylo za stroj. Přitom postup výpočtu kontrolní číslice si nepamatuju, ne, že by mě to nezajímalo, ale pochybuju, že si to zapamatuju déle než týden. K čemu také? |
Nick
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 250
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Úterý, 16. ledna 2007 - 13:43:06 |
|
Když už jsme u těch kontrolek, ještě se tu neobjevil odkaz na jednoduchoučký a tedy vynikající ConNum  |
Peto5220
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 722
Registrován: 5-2005
| | Odesláno Úterý, 16. ledna 2007 - 14:05:47 |
|
Ajtak si myslim že tie kotrolky su nanič veď keď mame loko 681 006-3 tak už nemože byt ina loko 681 006-2 lebo by to nepasovalo
|
Raspi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 483
Registrován: 8-2005
| | Odesláno Úterý, 16. ledna 2007 - 18:07:34 |
|
místo nul a jedniček začne generovat dvojky
No tak to by bylo na Nobelovu cenu, to ještě nikdo nedokázal.
Každý večer trhám lístky kopretinky.
vyjede, nevyjede, vyjede, nevyjede, vyjede, nevyjede, chrrrr.... |
|
Martin2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 455
Registrován: 8-2005
| | Odesláno Úterý, 16. ledna 2007 - 20:05:33 |
|
ad Peto5225: přečti si ještě jednou poslední Alešův příspěvek. Hlavně tu pasáž o překlepu.
Každou směnu zadávám do počítače několik čísel mašin a několikrát mi kontrolka pomohola, protože jsem se uklepnul. Místo 1 4 a podobně...
Ano můžeme teoretizovat, že když se uklepnu na více místech, tak kontrolka nepomůže, ale...
Zdraví Martin |
Lubino
Neregistrovaný host
Odeslán z: 213.29.92.10
| | Odesláno Středa, 17. ledna 2007 - 11:38:22 |
|
Zdravím, včera (vlastně dneska od 1:00) jsem se díval na kanál Discovery a bylo tam o nehodě nákladního vlaku v Americe u San Bernardina v roce 1989. Stručně pointa: Dráha převzala vagóny u kterejch nebyla uvedná hmotnost nákladu a tak odhadli že vlak má 6500 tun ale to byly jen 2/3 skutečné hmotnosti. Fíra si myslel, že na jedný mašině nejde EDB a na druhý občas vypadává, ona však fungovala jen asi na dvou z celkem šesti mašin. No a tak jeli přes horský průsmyk a z kopce se jim to začlo rozjíždět. EDB logicky moc nepomáhala, tak začli brzdit vzduchem, víc a víc až na rychlobrzdu ale nakonec to stejně dole rozsekali při 177km/h. Vzduchový brzdy myslím fungovaly jak měly, protože nebyla řeč o závadě ale zato byla řeč o roztavených kolech a špalcích.
Podle mne jsem něco nepostřehl já nebo autoři filmu, protože podle mojí laické představy mi připadá dost nepravděpodobné aby k tomuhle došlo na základě těchto událostí. Ze zdejších diskuzí mám dojem že s EDB se (u nás) moc nepočítá a proto si myslím, že vzduchové brzdy se konstruují tak aby ubrzdily vždy a všechno. Otázkou je jak v Americe.
Nebo se pletu? Mají drážní vozidla také problém jako kamiony s přehříváním brzd z táhlých svahů?
Jakou roli zde hrálo podcenění hmotnosti vozů? Vždyť přeci na hmotnosti (příliš) nezáleží a nepředpokládám, že by byli až takový tupci aby měli na všech vozech přepnutou brzdu na "prázdný". |
Apollo 17
Neregistrovaný host
Odeslán z: 213.192.50.108
| | Odesláno Středa, 17. ledna 2007 - 13:19:55 |
|
Ad Lubino:proto si myslím, že vzduchové brzdy se konstruují tak aby ubrzdily vždy a všechno.
Brzdy neubrzdí vždy a všechno,proto mají vlaky tzv."brzdící váhu".Podílem brzdící váhy a hmotnosti se získá "brzdící procento".To je důležité ke stanovení rychlosti vlaku(zastavení na určité vzdálenosti,nebo i udržení rychlosti na spádu).
Takže kdyby se rozjel vlak s loženými vozy ze spádu,po dosažení určité rychlosti by již brzdy neudržely rychlost a vlak se dále rozjížděl na vyšší rychlost.Stejně jako v Americe.
Jakou roli zde hrálo podcenění hmotnosti vozů? Vždyť přeci na hmotnosti (příliš) nezáleží
Na hmotnosti záleží při brzdění spolu s rychlostí v první řadě.Brzdy musí zmařit kinetickou energii vozidla. |
Peto5220
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 728
Registrován: 5-2005
| | Odesláno Středa, 17. ledna 2007 - 15:03:43 |
|
Martin 2: Až potom som si všimol čo za blbosť som napisal... 
|
no toto
Neregistrovaný host
Odeslán z: 213.192.29.34
| | Odesláno Středa, 17. ledna 2007 - 15:05:02 |
|
Ad Lubino - "a nepředpokládám, že by byli až takový tupci"
V Americe....? Haha! |
Petr_Šimral
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1052
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 17. ledna 2007 - 15:16:28 |
|
Pokud je mi známo, v USA navíc nemají přepínání Prázdný - Ložený a vlaky mají velice nízká brzdící procenta. A pak na vrcholu kopce nastává to, co nutně musí nastat. Nedostatečná brzdící procenta, zvyšující se rychlost a buď to vyjde nebo to nevyjde. 177 km/h? To už muselo být brutální. |
no toto
Neregistrovaný host
Odeslán z: 213.192.29.34
| | Odesláno Středa, 17. ledna 2007 - 15:19:41 |
|
Ad Lubino - "a nepředpokládám, že by byli až takový tupci"
V Americe....? Velký optimizmus! |
Pvvs
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2268
Registrován: 7-2003
| | Odesláno Středa, 17. ledna 2007 - 15:45:15 |
|
raspi : No tak to by bylo na Nobelovu cenu, to ještě nikdo nedokázal.
Mno leckde se v logickych rovnicich najde i neurcity stav (vysoka impedance)...
| S trpělivostí učitele zvláštní školy dojdeš nejdál . |
|
Lubino
Neregistrovaný host
Odeslán z: 213.29.92.10
| | Odesláno Středa, 17. ledna 2007 - 16:58:27 |
|
Díky všem za vysvětlení, neuvědomil jsem si to s tou kinetickou energií, bral jsem jen statický tření. A je fakt, že kvůli tý druhý mocnině rychlosti se asi nedají zkonstruovat brzdy podle mojí původní představy (že ubrzděj všechno).
Těch 177km/h není překlep, cca 40 vozů bylo doslova nasračky a k tomu zbouranej jeden blok baráků (pravda americkejch papundeklovejch). Když jsem to viděl neveřil jsem že jenom 3 mrtvý, z toho 2 z lokomotiv. No bylo to dopoledne kdy jsou všichni v práci.
Jako bonus byl v místě nehody 2m pod zemí ropovod (přesněji benzínovod), kterej museli zkontrolovat a tak ho odkopali, prohlídli, nic nezjistili a zahrnuli. Von pak za tejden prasknul a byl z toho požár jako prase. Zjistilo se, že prasknul protože ho nakopnul nějakej bagr když ho kontrolovali. No jak to tak píšu, uvědomuju si, že jsem ty amíky fakt přecenil - jsou to tupci, zvlášť když nemají dostatek brzdících procent u takhle velkých vlaků. |
353
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1498
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 17. ledna 2007 - 19:08:19 |
|
Před časem jsem se tady ptal, kde ještě běžně jezdí sunuté OS vlaky s cestujími kromě úseku Pce - Rosice. Dneska jsem viděl soupravu 010+810 (v tomto řazení) mezi Litovlí městem a předměstím. Ve vozech se svítilo, ale jestli tam byli lidi nevím. Víte někdo víc?
|
Bobo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5821
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 17. ledna 2007 - 20:12:19 |
|
prej taky lanškroun. a crudim město - hbf. a jezdilo se vary dolní - horní.
kolisti = piráti chodníků
neosvětlený cyklista = žádný cyklista
jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno
pouze plynulá doprava může být ekologická |
|
Shane
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10
Registrován: 12-2006
| | Odesláno Středa, 17. ledna 2007 - 20:18:54 |
|
jo taky kunovice-uh.hradiste v 7 ráno sune kvatro 2 btx |
353
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1500
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 17. ledna 2007 - 20:56:16 |
|
Ale jasně, to už se tady probíralo. Já myslel jestli někdo nevíte víc o té manipulaci mezi jednotlivými Litovlemi .
|
Shane
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11
Registrován: 12-2006
| | Odesláno Středa, 17. ledna 2007 - 21:12:30 |
|
oj omlouvám se  |
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 59
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Středa, 17. ledna 2007 - 22:10:20 |
|
Trocha narychlo vygooglovaných informací k té tragédii: vlak byl na americké poměry docela malý a lehký - skládal z 69 vozů s kapacitou 100 t plně naložených sodou.
Doly ovšem nikam nenapsaly váhu vlaku a železniční zřízenec, který ho mohl srovnat pouze s uhelným vlakem, napsal 60 t na jeden vůz. Trať, na které se to stalo klesá z průsmyku do údolí 22 promilemi. Celkem tam jelo 6 mašin, přičemž 2. a 6. neměly EDB. Fíra "díky" tomu všemu jel nahoře trochu rychleji, vlak se začal moc rozjíždět, a tak požádal o pomoc fíry vzadu. EDB nestačila, tak použili rychlobrzdu, která ale vyřadila EDB. Vlak se dál rozjížděl za postupného tavení brzd a kol. Nakonec přišel oblouk s 40 mph (65 km/h), do kterého vjeli 110 mph (už zmíněných 177 km/h), koleje to neukecaly a vlak jel přímo.
Pointa? Ti, co u nás zařídili shození Panonie z mostu v r. 1970, byli taky pěkní tupci. |
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 61
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Středa, 17. ledna 2007 - 23:35:24 |
|
A ještě jedna nepřesnost: "gas" je především plyn (z latinského gassus?), "gas" jako benzín je zkratka z "gasoline" - to znamená, že tam bouchl plynovod. ;-) |
Lubino
Neregistrovaný host
Odeslán z: 213.29.92.10
| | Odesláno Čtvrtek, 18. ledna 2007 - 18:39:54 |
|
No já filmový dokument, kde z prasklé trubky stříkala čirá tekutina a pršela na domy - dokud nechyla. Jinak jste upřesnil to, co jsem ve snaze o zestručnění napsal nepřesně nebo chybně. Akorát, že fíra si myslel že 2. a 6. neměly (měly porouchanou ??? ) EDB ale ve skutečnosti fungovala EDB jen na 2 ze 6-ti mašin - tak to prezentovali v "mojem" dokumentu. Proto jel tak jak jel a proto EDB nestačila. Bylo tam další mantáctvo, že posádka zadní skupiny mašin měla funkční jen 1 EDB a myslela si, že přednímu fírovi to dispečer řekl. Jenže on neřekl a k tomu všemu když se přední fíra ptal dozadu jak brzděj, dostal odpověď že na 100%. Už mu ale neřekli že to je 100% EDB jedný mašiny... |
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 62
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 18. ledna 2007 - 22:31:13 |
|
Však píšu, že to bylo vyhledaný narychlo. ;-)
Nasralo mě totiž paušální označení všech Američanů za tupce a tou Panonií jsem chtěl ukázat, že na původu viníků tragédie opravdu nezáleží. Stačí jenom několik chyb lidí a pár blbých okolností k tomu...
A jenom pro informaci: v USA vozili už ve 30. letech skrz hory 15000t vlaky, proto si pořizovali monstra jako Allegheny nebo Big Boy. V nákladních vlacích jsme tady tupci spíš my. ;-) |
tupec z kotlinky
Neregistrovaný host
Odeslán z: 84.42.146.95
| | Odesláno Čtvrtek, 18. ledna 2007 - 23:01:18 |
|
V nákladních vlacích jsme tady tupci spíš my. ;-)
Jestli ono to nebude dáno rozměry země a vzdálenostmi mezi stanicemi |
Bobo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5828
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 19. ledna 2007 - 08:16:23 |
|
4000 t se u nás za ksč taky vozilo. a pak se s velkým přeqapením přišlo na to, že je to k hovnu.
kolisti = piráti chodníků
neosvětlený cyklista = žádný cyklista
jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno
pouze plynulá doprava může být ekologická |
|
Mitas24
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 58
Registrován: 11-2006
| | Odesláno Pátek, 19. ledna 2007 - 09:10:29 |
|
No když už jste zabrousili až k těm vysokým hmotnostem, tak pokud moje uložené materiály nelžou, tak přeborníkem v ČSSR (přirozeně v rámci údernických akcí) bylo přerovské duo Zapletal - Rozsypal. V září 58 odvezli na trati Kojetín-Přerov-Ostrava vlak s 4174t. A 20.12. 58 odvezli na stejné trati vlak s 8150t. V tomto období byl vypraven i vlak Ostrava - Třebová s 4174t a Ostrava - Přerov se 7392t. Ale víc k tomu nevím. |
Raspi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 491
Registrován: 8-2005
| | Odesláno Pátek, 19. ledna 2007 - 19:55:47 |
|
Jestli ono to nebude dáno rozměry země a vzdálenostmi mezi stanicemi
Jestli ono to nebude spíše délkou staničních kolejí.
Každý večer trhám lístky kopretinky.
vyjede, nevyjede, vyjede, nevyjede, vyjede, nevyjede, chrrrr.... |
|
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 63
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Sobota, 20. ledna 2007 - 11:49:39 |
|
Ještě jste zapomněli na šroubovku, průjezdné profily, nápravové tlaky a nekompatibilní zabzař.
A taky na to, že vzdálenosti se nám poněkud natáhly, ale železnice se tomu moc nepřizpůsobily, tak se teď vozí nezdravě moc věcí  . |
BMBČ
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.160.97.169
| | Odesláno Sobota, 20. ledna 2007 - 16:21:22 |
|
Mitas24: Ano, souhlasí, ale tento vlak (Kojetín-Přerov-Ostrava) táhly dva stroje 556.0 a v úseku z Přerova do Hranic nastoupil ještě třetí stroj. Vlak měl 484 náprav a délku 1 800 m.  |
Jka2005
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 42
Registrován: 12-2006
| | Odesláno Sobota, 20. ledna 2007 - 16:47:57 |
|
Pamatuji tyto úderníky na zvlášt sestavených vlacích z podvozkových vozů na válečkových ložiskách, kde je jízdní odpor minimální. Ostatní vozili dvouosáky na kluzných ložiskách. A v tendru měli černou kostku. Ostatní jezdili na hnědý mour. |
tupec z kotlinky
Neregistrovaný host
Odeslán z: 84.42.146.95
| | Odesláno Sobota, 20. ledna 2007 - 16:56:24 |
|
Jestli ono to nebude spíše délkou staničních kolejí.
JJ...kolik je optimální délka staničních kolejí při průměrné vzdálenosti mezi vesnicemi 3 km ???
Škoda, že Vás neměli Gerstner, Perner, Ghega a další jako poradce...to bychom teď měli "světové" železnice...
Připomínáte jednoho "odborníka" na parní lokomotivy jménem Ales, který se tu vyskytuje... |
Jka2005
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 43
Registrován: 12-2006
| | Odesláno Sobota, 20. ledna 2007 - 17:00:58 |
|
Není vlak jako vlak. Ložené Wapky nebo ložené cisterny to je paráda. Jede to skoro samo a krásně to brzdí i odbrzďuje. Max. délka vlaku je stanovena vzhledem k účinnosti brzd a případně ještě omezena délkou pojížděných stanic. A hmotnost výkonem lok. El. a mot. lokomotivy je zakázáno přetěžovat. Dnes mají úderníci smůlu. Řád práce byl zrušen a tak jim chybí i motivace. |
Jka2005
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 44
Registrován: 12-2006
| | Odesláno Sobota, 20. ledna 2007 - 17:05:03 |
|
Nejsem odborník na parní lokomotivy, ale jako strojvedoucí elektrických jsem se živil 38 roků mezi Prahou a Žilinou. |
jk
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.207.82.135
| | Odesláno Sobota, 20. ledna 2007 - 17:48:44 |
|
A copa to z toho Kojetína do Ostravy vezli? Asi uhlí, (čili dříví do lesa).
A kdyby se jim to na nějakým spádu utrhlo, tak jméno pomocníka (Rozsypal) je více než trefné.
Co se týče tupců na železnici, myslím, že taky máme co nabídnout - Šakvice, Krouna... |
Maťa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 118
Registrován: 10-2005
| | Odesláno Sobota, 20. ledna 2007 - 19:58:44 |
|
Dnes v noci jsem si všiml v Bohumíně , že tam jsou ty odstavený pendolína celou noc nahozený. Mohl by mě někdo vysvětlit proč se ten TIS na noc "úplně nezhasne"???
|
M_g
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 26
Registrován: 6-2006
| | Odesláno Sobota, 20. ledna 2007 - 20:06:37 |
|
jk: A nemohlo jít náhodou o komoditu, která se dostane do Kojetína z nedalekého Tovačova? A byla ostravsku potřebnější než uhlí? Tupců je dost všude. |
Jka2005
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 46
Registrován: 12-2006
| | Odesláno Sobota, 20. ledna 2007 - 23:29:19 |
|
Určitě šlo o písek. Rozšiřoval se Svinov i jiné ostravské čtvrtě a stavěl Havířov. Vozy na písek byly podvozkové na válečkových ložiskách a jezdily skoro samy. |
jk
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.207.82.135
| | Odesláno Neděle, 21. ledna 2007 - 11:07:26 |
|
Bek 3. díl (2000), s. 174:
" ...absolutní rekord v délce i hmotnosti drží přeprava uhelného vlaku z Kojetína do Ostravy, uskutečněná 20.12.1958. Vlak o 484 nápravách, 121 voze a hmotnosti 8272 tun měl délku 1800m. Vlakovou lokomotivou byla 556.0338 se strojvedoucím Zapletalem, na postrkové 556.020 byl strojvedoucí Roubal. V traťovém úseku z Přerova do Hranic se připojila ještě druhá postrková lokomotiva 556.0155 se strojvedoucím Hofmanem." |
PaddyM
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.78.149.198
| | Odesláno Neděle, 21. ledna 2007 - 11:53:06 |
|
...přeprava uhelného vlaku z Kojetína do Ostravy...
Takže jestli tomu dobře rozumím, tak přece jen šlo o uhlí? |
Kastelan
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12
Registrován: 11-2006
| | Odesláno Neděle, 21. ledna 2007 - 13:33:02 |
|
Ne, šlo o štěrk z donbasu (Tovačov). Tak je to uváděno ve všech publikacích a literatuře, kterou jsem viděl a četl. Ostatně kde by se na Hané vzalo tolik uhlí.... |
Mitas24
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 59
Registrován: 11-2006
| | Odesláno Neděle, 21. ledna 2007 - 14:02:43 |
|
Maťa: aby byla jistota, že ráno úspěšně a včas vypadne :-) |
jk
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.207.82.135
| | Odesláno Neděle, 21. ledna 2007 - 14:31:03 |
|
"Ostatně kde by se na Hané vzalo tolik uhlí"
Pravděpodobně je tam dovezla (z Ostravy) jiná údernická četa v rámci vysokého překračování plánu hrubotunokilometrů. Na to byli bolševici mistři, jenže na hajzlpapír se stály fronty. |
