| Autor |
Příspěvek |
Bohumil
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.168.37.70
| | Odesláno Pondělí, 12. března 2007 - 12:09:16 | 
|
Je to naopak, 434.2218 je v Kněževsi a jistou dobu byla označena jako 434.2278. |
Filnorm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 60
Registrován: 11-2006
| | Odesláno Pondělí, 12. března 2007 - 15:43:14 | 
|
Ad železniční flak: Mimochodem, na několika místech v Čechách byla zaznamenána přítomnost flaku na železnici (odstavený na stanicích nebo připojený k vlakům), ale není potvrzeno, zda aktivně zasáhl proti hloubkařům - s jednou výjimkou: Flak v Lomu (okr. Most) sestřelil 17. dubna 1945 poručíka Johna H. Bankse III.
| *** Blog o hloubkařích: http://hloubkari.bloguje.cz |
|
Filnorm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 61
Registrován: 11-2006
| | Odesláno Pondělí, 12. března 2007 - 15:45:29 |
|
Milí kolegové, existuje seznam pojízdných nebo vystavených parních lokomotiv??? Díky. Filnorm
(Příspěvek byl editován uživatelem filnorm.)
| *** Blog o hloubkařích: http://hloubkari.bloguje.cz |
|
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Pondělí, 12. března 2007 - 16:01:42 |
|
Seznam dochovaných parních lok. v ČR a na Slovensku existuje, např. v knížce Malý atlas lokomotiv od Gradis Bohemia. Amatérsky si něco podobného též vedu, ale posílám jen opravdu vážným zájemcům. |
Trabant
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 80
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Pondělí, 12. března 2007 - 19:50:12 |
|
Tak jedna náladovka do modra, modrá je dobrá ...
|
Trabant
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 81
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Pondělí, 12. března 2007 - 19:54:06 |
|
Znalci L.D. Veselí n/M určitě poznali že jako fíra tam je Mira Požár.
|
Patrik_koplík
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 49
Registrován: 9-2006
| | Odesláno Pondělí, 12. března 2007 - 20:33:53 |
|
Mám jednu nesrovnalost: V depozitáři v Chomutově se náchází i kremák 534.0???+935.1102. Jedná se o 301 nebo 432? Ta 432 by měla byt majetek ČD. Tak nevím.
| 354.1217- byla jsi kouzelná, nikdy nezapomeneme!!! |
|
Johny1
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.100.82.67
| | Odesláno Pondělí, 12. března 2007 - 21:03:27 |
|
V Chomutove je 534.0432 |
Konečný
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 129
Registrován: 2-2005
| | Odesláno Pondělí, 12. března 2007 - 22:09:29 |
|
z jiného soudku:
na přelomu čtyřicátých a padesátých let vzniklo několik návrhů moderních parních lokomotiv, které ale nebyly realizovány: uvažované řady 476.0, 1, 2 (nikoli rudý ďábel či papoušek) nebo 569.0. Některé měly vypadat dost exoticky, prakticky vše tříválce, dokonce škodovácký sdružený čtyřválec! Existuje nějaká dokumentace, literatura o těchto projektech? |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1044
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Úterý, 13. března 2007 - 00:30:54 |
|
Minimálně vznikaly návrhy vzhledu u Kreibicha,něco málo bylo na výstavě co byla v NTM(kam jsem se nedostal )..Určitě nevařil z vody a měl nějaké studie formou výkresů..Tendr 935.2 měla používat údajně právě i řada 569.0, vůbec dost věcí bylo unifikováno.Kde jsou ale archivní fondy bohužel netuším..Snad Škoda Plzeň.. |
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1137
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Úterý, 13. března 2007 - 09:07:32 |
|
Jakesi "maluvky" + zakladni info bylo v Atlasu Lokomotiv, akorat nevim, zda jen v tom dvoudilnem, ci i v tom vicedilnem nasledovniku.
Pavel
Znalosti a dovednosti, neodpustitelne prohresky proti dobrym mravum ...
Jsem clovek a proto delam chyby a taky jsem na to patricne hrdy ...
Vyjadruji pouze svuj nazor, "radcu" beha po svete vic, nez je obcas unosne.
http://www.pjp.cz / ICQ: 30831569 / Skype : pavel_pilny |
|
Hafbubu
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19
Registrován: 8-2006
| | Odesláno Úterý, 13. března 2007 - 09:28:52 |
|
Popisy nerealizovaných par.lokomotiv jsou i s obrázky v předposledním dílu Atlasu lokomotiv (lokomotivy z let 1945 - 1958). |
Konečný
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 130
Registrován: 2-2005
| | Odesláno Úterý, 13. března 2007 - 14:17:10 |
|
O práci pánů Beka a Janaty samozřejmě vím, spíš mě zajímá, jestli to zpracoval ještě někdo jiný nebo se zachovaly podklady ze Škody či ČKD a objevily-li se v nějaké publikaci. Protože se domnívám, že tyto návrhy sloužily jako podklad pro jakási výběrová řízení u ČSD, musely být podrobnější než nějaká malůvka a pár obecných technických parametrů - musely být přinejmenším v takovém rozsahu, jako dokumentace k "vítězným" řadám 475.1, 476.0, 476.1 či 556.0.... |
Deka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 458
Registrován: 11-2004
| | Odesláno Úterý, 13. března 2007 - 18:11:43 |
|
Mam neurcity pocit, ze u onech nerealizovanych masin se jednalo o derivaty / volnou inspiraci temito radami:
475.1 CKD (Pojezd a´la r. 465.0)
476.1 SZ - mam pocit, ze slo o rozpracovani projektu 475.0 s modernim kotlem.
469.0 - inspirace BR41 od DR
Projekty typu 569.0, 476.2, 476.0 CKD apod. - Mam pocit, ze se u techto projektu silne projevil vliv studijni cesty konstrukteru z SZ (a asi i z CKD) po americkych lokomotivkach, masiny techto tri rad jako by byly zmenseniny americkych masin.
| ...u Semilassa potece kref. A za to ja vam rucim!!! ---- |
|
Mahel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 323
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Úterý, 13. března 2007 - 18:46:14 |
|
"Kremák" v Chomutově:
podle zdrojů blízkých NTM je skutečně v Chomutově "kremák" 432, který byl předtím v Lužné, a to vzájemnou zápůjčkou za 301, která patří NTM a je už "klasickým" exponátem muzea v Lužné.
Nerealizovaná vozidla:
V mnoha případech pro hledání dalších cest rozvoje skutečně postačovaly jen jednoduché typové výkresy; kolem nerealizovaných typů vozů mo jich prošla rukama celá řada a u lokomotiv v tom určitě nebyl velký rozdíl. I z takového jednoduchého výkresu lze mnohé vyčíst nebo v porovnání s již realizovanými typy s dostatečnou přesností odhadnout a na základě toho rozhodovat o dalším pokračování či "odstřižení" příslušné vývojové linie. |
Metcalf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 78
Registrován: 5-2006
| | Odesláno Úterý, 13. března 2007 - 19:01:36 |
|
Přátelé očouzených plechů, pojďme potěšit oko a ucho.
URL=http://www.youtube.com/watch?v=1qRtXrT7NHM&NR} |
Rk_kn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 361
Registrován: 1-2005
| | Odesláno Úterý, 13. března 2007 - 21:07:28 |
|
Metcalf : A poctivého železa a ocele !  |
pozorovatel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 84.42.185.6
| | Odesláno Úterý, 13. března 2007 - 21:17:31 |
|
Konečný: Máte pravdu, ve většině výběrových řízení bylo i více návrhů lokomotiv. Rozdílné byly parametry, vzhled, uspořádání. Odtud se vzaly ony náčrtky (typové listy) různých lokomotiv. Tak to nebylo pouze po roce 1945, ale také po roce 1918. I mikád je více návrhů. Technické parametry jsou někdy součástí výkresu a někdy součástí nějakého technického popisu. |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1050
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Úterý, 13. března 2007 - 21:59:28 |
|
Ad.Metcalf-beeezva tip!To jsem takhle zkusil do google dát heslo bigboy a nestačil jsem se divit ,dají se stáhnout docela pěkné fotky a to i v barvě a docela velké.. |
Vašut
Moderátor
Číslo příspěvku: 620
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 14. března 2007 - 10:17:12 |
|
Na tom videu - sype písek do topeniště, nebo je to něco jiného (myslím, že jsme slyšeli dobře: sand)?? Proč? Dyď to tam musí udělat děsnej bordel, nebo ne? 
| Zamávejte autobusu ... možná Vám zastaví ..., a to i na zastávce, kde běžně nastupuje 10 cestujících. DP a ROPID pro nás... |
|
Matys
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.24.5.81
| | Odesláno Středa, 14. března 2007 - 11:36:06 |
|
Vhozením písku do pece za jízdy vyšším výkonem se čistí kotlové trubky od sazí.Písek trubky protáhne jako kartáč.Praktikuje se to na lokomotivách vytápěných olejem.Na uhelných lokomotivách tuto práci zastane úlet částeček nespáleného uhlí,škváry a popílku. |
Hafbubu
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 22
Registrován: 8-2006
| | Odesláno Středa, 14. března 2007 - 13:40:44 |
|
Ne vždy,moderní lokomotivy ř.556.0,498.1,477.0 atd.měly tzv.prostřelovače trubek.U starších lokomotiv se někdy písek používal pokud opravdu byl příznak zanášení trubek.Časté používání však mohlo poškodit kotel.Proti písku byl smirkový papír hladítko. |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Středa, 14. března 2007 - 14:01:43 |
|
Jemnější je to namáhavé ruční čištění v provozních přestávkách, ocelovou štětkou-kartáčem na dlouhé tyči, při otevřených dveřích dýmnice (zepředu). Nelze však použít u trubek, do kterých jsou vloženy přehřívačové články. |
Metcalf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 79
Registrován: 5-2006
| | Odesláno Středa, 14. března 2007 - 15:09:14 |
|
Parní profukovač trubek jsem nikdy nepoužil, ani si nevzpomínám na někoho, kdo to udělal. Vždycky převládly praktické zkušenosti: Zahejbeš s tim, nepude to zpátky, otevřeš to, nepude to zavřít a tak různě. Je tu někdo, kdo to zařízení někdy na některé lokomotivě použil? |
Konečný
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 131
Registrován: 2-2005
| | Odesláno Středa, 14. března 2007 - 16:09:17 |
|
Naše 464.202 měla toto zařízení odebrané při opravě kotle 1993 - pro neopravitelný stav, dle všeho ani za provozu se moc nepoužívalo podle toho, v jakém bylo stavu. Náš postup při profukování trubek je následovný: Hadry se ucpou otvory v topných dvířkách, do dýmnice vleze človíček s brýlemi a respirátorem a dlouhou tenkou trubkou opatřenou hadicí, ventilem a stlačeným vzduchem trubky profoukne, následně z pece vleze na klenutí a mour vykýbluje ven. Tak se dá dostat i do kouřovek s přehřívačovými články. Docela lahůdka! Jeden z důvodů, proč málokdo má zájem u nás ve spolku na páře pracovat.... ale na páteční schůzi s " parními dědky" téma profukovače hodím do placu a zjistím zkušenosti! |
Hafbubu
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 24
Registrován: 8-2006
| | Odesláno Středa, 14. března 2007 - 16:47:53 |
|
Vidím,že klasika.Nejlépe je touto prací pověřit človíčka co má nové nebo alespoň vyprané monterky. |
Vašut
Moderátor
Číslo příspěvku: 621
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 14. března 2007 - 17:36:20 |
|
aha - tak nějak bych od toho písku čekal, že se speče - to se nestávalo?
| Zamávejte autobusu ... možná Vám zastaví ..., a to i na zastávce, kde běžně nastupuje 10 cestujících. DP a ROPID pro nás... |
|
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1054
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Středa, 14. března 2007 - 18:14:06 |
|
Ad.Konečný-ano prakticky stejný postup používáme taky,cca 3m dlouhou trubku s uzavíracím ventilem napojenou na centrální rozvod vzduchu po depu no a pak se pěkně prošťouchávat všemi trubkami-dá se dostat i mezi články.Je to prima práce kdo dostal pod tlakem lopatu popílku do xichtu múže vyprávět.Pára je holt o práci a ta vlastní jízda je až odměna na konec.Co se týká písku-pěkné svinstvo!pokud se dostane mezi uhlí.Jednou se nám tam dostal křemičitý a s uhlím se nádherně spékal do "betonových"plátů na roštu..toho dne jsme dělali oheň mnohokrát a nešetřili slovy chvály. |
Hools
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.132.176.186
| | Odesláno Středa, 14. března 2007 - 21:07:00 |
|
Konečný:Nebojte, za necelé 3 roky u vás budu jako na koni!A MOŽNÁ se mi podaří přemluvit známého,aby šel k vám se mnou.Takže o omladinu nebude snad nouze.Ale říkám možná se mi ho podaří přemluvit!Já sám se u vás za ty necelé 3 roky objevím,to si pište!Učebnicu už si taky scháním,takže.......Jo a vyplnuje se náký formulář o přijetí?Asi jo,že? |
Konečný
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 132
Registrován: 2-2005
| | Odesláno Středa, 14. března 2007 - 21:18:26 |
|
no to mám docela strach! Po tom, co tu na K-repu předvádíš.... |
Hools
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.132.176.186
| | Odesláno Středa, 14. března 2007 - 21:26:53 |
|
Já?!Nepletete si mě zněkým?Co předvádím?  |
Jena
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3978
Registrován: 11-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 15. března 2007 - 06:47:03 |
|
Hools: a co chceš za 3 roky na Rosni dělat?? Za necelé 2 roky ji totiž propadá kotel... |
Hools
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.132.176.186
| | Odesláno Čtvrtek, 15. března 2007 - 14:08:17 |
|
Jena:A do háje........Na to sem zapomněl........A jak to zatím vypadá s penězma?Budou náký na opravu? |
Konečný
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 133
Registrován: 2-2005
| | Odesláno Sobota, 17. března 2007 - 11:42:33 |
|
Slíbené praktické zkušenosti "parních dědků" s profukovačem trubek: na moderních mašinách (v Olomouci 464.2. 477.0, 556.0) se používaly docela běžně, ale jen při jízdě po tendru - z komína totiž vyletěl atomový mrak plný mouru a sazí a nikdo to nechtěl chytat do boudy. Oblíbené místo pro tuto činnost byl úsek Glucholazy - Jindřichov ve Sl. když olomoucká mašina na "kolečku" jela poslední úsek po prdeli. Prostě malé vylepšení polského lázeňského povětří.
Obdobně šlo čistit trubky na starších mašinách s ručním vyrovnávačem - při otevřeném regulátoru otevřít vyrovnávač. |
Iiii
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1156
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Sobota, 17. března 2007 - 13:15:41 |
|
Já bych měl takový laický dotaz: Byla voda v tendru a její rozvody nějak chráněny proti zamrznutí, nebo se spoléhalo na to, že to nezmrzne? |
Peca
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 350
Registrován: 12-2006
| | Odesláno Sobota, 17. března 2007 - 13:17:56 |
|
No tak ta voda byla při jízdě pořád v pohybu, tak to asi tak snadno nezamrzlo. Navíc se tam sypaly nějaké sračičky na změkčování, a ty možná zamrzání taky trochu bránily.
Žabotlamy, to je prostě klasa!
Firefox rulezzz |
|
Jl_zdice
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 22
Registrován: 5-2006
| | Odesláno Sobota, 17. března 2007 - 17:55:55 |
|
Ad.Metcalf:Ty očouzené plechy jsou fakt SUPER!Jinak jsem se chtěl take trochu zapojit do diskuse,ohledně toho prohazování rour v peci pískem,během provozu parních lokomotiv ř.555.3,což se osvěčovalo u této řady velice dobře.Také to bylo znát,jak na výkonu,tak i na tech.stavu lok.teto řady. |
Rk_kn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 378
Registrován: 1-2005
| | Odesláno Sobota, 17. března 2007 - 18:04:57 |
|
Proti vodnému kameňu nasypali do tendra Calgon. Pri doberaní vody. Bolo vidno po stanici okolo vod. žeriavov pozahadzované krabice, cca 1 kg balenie. Ale už nepamätám aké množstvo išlo do jedného tendra. |
Jáchym_a_stroj
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 36
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Sobota, 17. března 2007 - 18:07:39 |
|
to Iiii: napaječe umožňovaly puštění páry "proti
srsti" do vodní vany, čímž se prohřálo jak sací potrubí, tak při dostatečně dlouhé době pouštění páry i obsah vodní vany. |
Pravapara
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 102
Registrován: 5-2006
| | Odesláno Sobota, 17. března 2007 - 18:48:52 |
|
Calgon se dává do pračky.
Do tendru se používá lokalkon.(příručka uvádí hexametafosfát sodný). |
Iiii
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1157
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Sobota, 17. března 2007 - 21:58:12 |
|
Díky za vysvětlení. Používaly se tyto směsi už v počátcích parního provozu? |
pozorovatel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 84.42.185.6
| | Odesláno Sobota, 17. března 2007 - 22:45:41 |
|
Od kdy se sledovala kvalita vody (tvrdá/měkká) bude asi těžké určit. Skutečností je, že sledování bylo systematické a že vodu vyhodnocovaly chemické laboratoře ve depech. Protože snahou bylo udržet kotel v odpovídajícím stavu, následné tvoření značné vrstvy kamene bylo nežádoucí. Někdy se změkčovadlo (poslední názen likalkon) přidávalo již ve vodárně do míšící jímky, ne tedy přímo do tendru ze sáčku. Samozřejmně, že depa věděla o tvrdosti vody v jednotlivých stanicích a třeba i zakázovala zbrojit nekvalitní vodu a zbrojit někde jinde. Někde jsem četl, že Morava hlavně Brno samo o sobě nebylo nic moc na kvalitu vody po stránce tvrdosti, proto se kotlům tam věnovala větší pozornost, častěji se výmývaly. S tím vznikaly větší náklady na údržbu. |
Metcalf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 85
Registrován: 5-2006
| | Odesláno Neděle, 18. března 2007 - 02:25:50 |
|
Jak říká pozorovatel, to bylo vypočítaný a stanovený teplotechnikem v depu podle toho,jak kde je tvrdá voda. Ve Slaným se dávalo hodně, tam se doporučovalo nebrat vodu když to nemusí být. Ve Zlonicích a v Kolči tekla dokonce pitná voda, ale ne moc tvrdá. A kolik se dávalo? Tak 6, 8 kilo na půl tendru. |
Metcalf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 88
Registrován: 5-2006
| | Odesláno Neděle, 18. března 2007 - 04:25:19 |
|
Metcalfův příspěvek je poněkud zmatený. Příčina je asi barikovej Merlot ze sklípku v Šatově. Myslel jsem to tak, že ve Slaným se muselo dávat hodně změkčovadla do vody, jinde méně. V depu se braly vzorky vody z kotle a potom na tabuli bylo napsáno jestli změkčovat vodu víc nebo míň. |
pozorovatel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 84.42.185.6
| | Odesláno Neděle, 18. března 2007 - 08:28:46 |
|
Ještě bych dodal, že chemické laboratoře neskončily s parním provozem. Jejich činnost se zaměřila na motorový provoz. Rozbory olejů, nafty a také třeba sladování kvality odpadních vod z dep. U motorových lokomoti je toho na sledování samozřejmně víc než u čoud. V předchozím příspěvku jsem řekl, že určit od kdy se sledovala kvalita vod. Ani ve výroční publikaci ČSD z roku 1928 jsem informacoi o laboratořích nenalezl, a v té je od všeho kousek. Nevím jak to bylo zařízené před rokem 1918. Ale nepceňoval bych to , oni ti naši pradědečkové byli lepší hospodáři než my. |
Pega67
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 20
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Neděle, 18. března 2007 - 09:21:28 |
|
Zdravím pánové
Začínají se oběvovat doměnky že Přerovská 475 1142
je jeden z bývalých 476.0 Rudých Ďáblů,které byli všechny v LD Přerov.Ptám se,protože několik shodných bodů na té mašině je:a)úchyt na třetíválec,když všechny 475.1byli dvouválcové.b)teď nevím jistě ale přerovaká pětasedma má přikladač štokr na rozdíl od ostatních c)pokud by ste se dívali na boudu strojvedoucího směrem od čela lokomotivy ze strany strujvedoucího všimli by ste si na středu boudy na kotlu stopy po odpáleném představku na kotli jak je u 556 a 498.1 |
get
Neregistrovaný host
Odeslán z: 212.71.129.172
| | Odesláno Neděle, 18. března 2007 - 09:58:59 |
|
To byl nějakej aprílovej žert, ne?
Ne, fakt je to totální blbost. Ty dvě řady jsou každá úplně o něčem jiným.
Stocker měly snad všechny 475.1 (paradoxně na rozdíl od velké části štokrů 556).
Co znamená "úchyt na tříválec"? |
Trabant
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 85
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Neděle, 18. března 2007 - 10:18:43 |
|
|
Peca
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 361
Registrován: 12-2006
| | Odesláno Neděle, 18. března 2007 - 12:34:54 |
|
Kdy vyjel naposledy Komárek?
Žabotlamy, to je prostě klasa!
Firefox rulezzz |
|
Rrosťa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 304
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Neděle, 18. března 2007 - 12:57:40 |
|
Pega67, to jste napsal po kolikátém pivu? |
M.Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 86.49.25.181
| | Odesláno Neděle, 18. března 2007 - 13:10:31 |
|
Ad Pozorovatel: našel jsem rozbory napájecích vod z r. 1884, již k roku 1873 mám citaci zvláštního předpisu pro vodárny. Tehdy byla napájecí voda probém daleko větší, než později (hlavně se muselo zbrojit častěji a vodárna byla superdůležitá).
A jak se vlastně změkčuje u muzejních loko dnes? třeba u Komarka? Dělají se rozbory, když hasiči přivezou vodu?
PS: do pračky se vykašlete na Calgon, daleko vhodnější je přidávat obyčejnou sodu, co používají např. v čistírnách či velkých prádelnách. |
RIC
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.117.130.2
| | Odesláno Neděle, 18. března 2007 - 14:14:49 |
|
Změkčování vody to první velmi jednoduché: na 10 m3 tendr vody jeden kýbl (20 litrů) hašeného jemně čistého sítkem proceděného vápna - tolik první předpis pro strojvedoucí a topiče (obdoba V2P) Rakouské severozápadní dráhy ONWB z dubna 1871. |
pozorovatel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 84.42.185.6
| | Odesláno Neděle, 18. března 2007 - 14:16:38 |
|
Já věděl že se ozvete. Z různých zdrojů vím, že se občas při historických jízdách do vody z hasičcké cisterny dostala i pěna z předchozí akce hasičů. Je to nepříjemné, protože to není vidět ve vodoznaku, pění to. Také není zvláštností bahno z nepoužívaného vodojemu a potrubí. Proto je vhodné vodu odtočit a trubky propláchnout. Ta soda by asi byla nejpřístupnější i cenově, ale také pění. Pračka a Calgon není parní kotel, musíte se vžít do situace, že v kotli se voda vaří a pěnění je nevhodné. Ten Komárek zatím nejel tolikrát, takže o nějakém zanešení není zatím řeč. Slabé potažení vodního prostoru kotle je dokonce kotelními komisaři povážováno za vhodné, hovořím o 1-2 mm souvislého povlaku. Pravdou je, že vodárny jsou dnes opomíjená část žel. historie. Zkoumáme co jak která čouda provedla a dokázala, ale to okolí to je bahno. Nejen vodárny jako Roudnice, Běchovice, Opava apod., ale ty malé např. Lovosice os. stanice, to je průmyslová architektura. O struktualním uspořádání víme starou belu, kdo se staral o chod vodárny a případné čerpací stanice. Bylo to jako se strážníky tratí? Asi v začátcích provozu ano, později se náročnost na obsluhu a obsazení zvyšovala. Většinou se v přehledech drah uvádí počet úředníků, strojvedoucích, topičů. Tento personál pravděpodobně patřil mezi pomocný a toho bylo strašný pytel od uklízeček až po nějaké strojníky. Neorané téma. |
RIC
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.117.130.2
| | Odesláno Neděle, 18. března 2007 - 14:17:03 |
|
Změkčování vody to první velmi jednoduché: na 10 m3 tendr vody jeden kýbl (20 litrů) hašeného jemně čistého sítkem proceděného vápna - tolik první předpis pro strojvedoucí a topiče (obdoba V2P) Rakouské severozápadní dráhy ONWB z dubna 1871. |
Jáchym_a_stroj
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 37
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Neděle, 18. března 2007 - 14:18:37 |
|
At get: kde jste přišel na to, že ne všechny 556.0 měly STOKER, tedy mech. přikladač ?
Dokážete si představit, co to je topit trvale mašinu s takovým výkonem na ruku? Notabene v době kdy se přecházelo na méně kvalitní uhlí s nižší výhřevností, což byla doba kdy štokři přicházely z výroby. |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1065
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Neděle, 18. března 2007 - 14:21:49 |
|
Na 423.009 dáváme stále klasický lokalkon ze starých zásob..Dávkovaný v orig. pytlících.Množství formou "přiměřeně" dle toho co je za akci tj. kolik km se najede atd..Znamená to samozřejmě i pravidelně odkalovat.Když jsme lokalkon neměli míchala se podobná chemická směs která se musela nejdřív rozpustit v teplé vodě a pak teprve nalít do vany.Co to bylo za sajrajt složením nevím-navíc ta pára z toho vůbec nevoněla.. |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1066
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Neděle, 18. března 2007 - 14:31:06 |
|
Co se týká Letohradu co jsem vyčetl z archívu,každé depo si udržovalo samo vodárny a vodárenské stanice ve svém obvodu,a to i částečně i po skončení parního provozu kvůli plnění vodou do parních generátorů,požární důvody atd..Většina zařízení byla snaha předat jiným org.složkám dráhy,jako různé SDC a pod..Údržbu prováděla režijní četa údržby-pro neznalé to jsou údržbáři depa kteří opravují vše kromě lokomotiv:-) |
get
Neregistrovaný host
Odeslán z: 212.71.129.172
| | Odesláno Neděle, 18. března 2007 - 14:56:14 |
|
jáchym: Ty vole asi jsem to poplet
Už si to moc nepamatuju, myslim že 475.1 - 1. série na lopatu, druhá série francouzskej přikladač (to je ten Stocker, teda snad), 3. série přikladač Škoda, ten se pak dodělával dodatečně i na tu 1. sérii
556.0 neměla štokra ani jedna, všechno přikladač Škoda.
A teď to někdo opravte, protože už v tom mam bordel. |
Mořepetr
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 72
Registrován: 3-2006
| | Odesláno Neděle, 18. března 2007 - 16:12:04 |
|
Lokomotivy 475.101 až 55 - I. série - lopata (rekonstrukce přikladač Škoda)
Lokomotivy 475.156 až 82 - II. série - francouzský přikladač Stoker typu HT 1
Lokomotivy 475 až 147 - III série - přikladač 1-MPLo-Škoda
498.0 -lopata (rekonstrukce přikladač Škoda)
498.1 - přikladač Škoda
476.0 - francouzský přikladač Stoker typu HT 1
478.1 - přikladač Škoda
477.0 - přikladač Škoda
556.0 - přikladač Škoda
Popis MP
http://parniloko.vlaksim.cz/web/loko/prislusenstvi/stokr/stokr.html
Stoker HT-1
http://www.multipowerinternational.com/picture/stokerassy.jpg |
get
Neregistrovaný host
Odeslán z: 212.71.129.172
| | Odesláno Neděle, 18. března 2007 - 16:15:53 |
|
Díky za upřesnění. |
