Archiv do 28.března 2007

Odhlásit | Diskusní skupiny | Vyhledávání Moderátoři | Registrace | Editace profilu

Autor Příspěvek Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1133 Registrován: 9-2005 Odesláno Neděle, 18. března 2007 - 23:06:06         Krysolet: Britské uhelné hoppery, toť opravdu rarita v ČR, vypadá to, že nejsou ani RIVové. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1962 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 19. března 2007 - 10:31:23         Správně - a rovnou pro dopravce nově etablovaného na poli uhelných přeprav - GBRf - tam zatím plně dominovali EWS a Freightliner. Vozíky by měly jet z Aradu tunelem do London Willesden Euroterminálu. Začátkem března už to taky takhle ve čtyřech jelo. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1963 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 19. března 2007 - 11:27:27         A ještě něco k těm Easům apod. Tady jsou uveřejněná oznámení o VŘ z poslední doby - podle data oznámení, na konci je pak vždy vybraný dodavatel. 17-03-2007 - Dodávka 350 ks modernizovaných nákladních vozů Tams 52 sk. vzniklých z vozů řady Eas-u 52 sk. z majetku zadavatele vč. 50 % výměny dvojkolí a nápravových ložisek. Ostravské opravny a strojírny, s.r.o. 13-03-2007 - Dodávka 550 ks modernizovaných nákladních vozů Eas 54. sk vzniklých z vozů řady Eas 11 sk. z majetku zadavatele vč. rozložení a zrušení příslušného počtu vozů Gags 51 sk. z majetku zadavatele z nichž budou použity kompletní podvozky a další součásti k realizaci modernizace. Ostravské opravny a strojírny, s.r.o. 07-11-2006 - Modernizace žel. nákl. vozů řady Eas 11 sk. na vozy ř. Eas 54 sk. Modernizace spočívá zejména ve výměněné stávajících podvozků za podvozky typu Y25 z demontovaných vozů řady Gags z majetku zadavatele, včetně rozložení těchto vozů. Ostravské opravny a strojírny, s.r.o. 12-09-2006 - Modernizace 125 ks nákladních železničních vozů řady Res z majetku zadavatele na nákladní železniční vozy řady Roos pro přepravu dřevěné kulatiny,řeziva, ocelových trub ap. spočívající ve výměně podvozků, dosazení pevných čel, klanic, úpravě brzdy ap. Ostravské opravny a strojírny, s.r.o. Saxiradim Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 175 Registrován: 11-2005 Odesláno Pondělí, 19. března 2007 - 12:04:08         Ještě k Staropramenu: Ano, skutečně dle vedoucího dopravy šlo o poslední přepravu před povodněmi 2002, poslední vagon - viz víše. Jinak "prasátko" bylo také pod vodou v malé výtopničce (je vidět z vlaku ve směru na Radotín od Prahy na konci areálu-neboli u původní vrátnice Prefy) a před rokem jej získaly do své sbírky na Zlíchově - tam dnes taky stojí.. Přikládám foto z odsunu T 211.0952 na Zlíchov...   Každý nemůže být nejlepší, ale my se o to snažíme.... www.saxi.cz Pro kalendářní rok 2007 vyšly u SAXI opět železniční kalendáře Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1134 Registrován: 9-2005 Odesláno Pondělí, 19. března 2007 - 13:49:51         Trainspot: Ty hoppery GBRf jely z Aradu proč? Z výroby? Vypadají nějak špinavě. 07-11-2006 - Modernizace žel. nákl. vozů řady Eas 11 sk. na vozy ř. Eas 54 sk. Modernizace spočívá zejména ve výměněné stávajících podvozků za podvozky typu Y25 z demontovaných vozů řady Gags z majetku zadavatele, včetně rozložení těchto vozů. Ostravské opravny a strojírny, s.r.o. Kolik kusů jich bylo/je? Nemohl by někdo dodat aktuální přehled odstavených (s propadlou revizí) Gags s podvozky Y25? A kolik je odstavených Eas s podvozky 26-2.8? (Příspěvek byl editován uživatelem qěcy.) Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1966 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 19. března 2007 - 13:57:28         Špinavě? No to snad ani ne, možná na ně trochu zapršelo - to po několika nakládkách budou vypadat asi jinak... V Aradu už jsou mají s podobnými dodávkami dost zkušeností. Kolik mělo být modernizováno Easů z té první zakázky se tam nepíše - pravděpodobně to bylo určeno celkovou cenou. Ale snad by to mělo být 150? Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 315 Registrován: 2-2006 Odesláno Pondělí, 19. března 2007 - 20:45:31         ad Qěcy, Trainspot: Easů 9-107.11 bylo 160 a všechny jsou v cizině. Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 316 Registrován: 2-2006 Odesláno Pondělí, 19. března 2007 - 20:50:59         Tady je jeden z pěkných najatých vozů v ČR: 31 54 3997 524-6   Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1135 Registrován: 9-2005 Odesláno Pondělí, 19. března 2007 - 21:33:55         Mcx: Proč je těch 160 Easů v cizině? Jsou pronajaty? Komu? Dj_cargo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 668 Registrován: 11-2005 Odesláno Pondělí, 19. března 2007 - 23:17:42         Nejsou to ty u PTK, co s nimi Fýra jednou za týden vozí uhlí z Polska do Maďarska? Dj_cargo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 669 Registrován: 11-2005 Odesláno Úterý, 20. března 2007 - 10:55:16         Q. - Staropramenu ten Laceghiimas (opravdu začíná na "L) , podle mě je to měkké "I". Statistik Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 757 Registrován: 6-2004 Odesláno Úterý, 20. března 2007 - 11:36:54         Což o to, on je to hlavně Iaceghiimqs... Statistik Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 758 Registrován: 6-2004 Odesláno Úterý, 20. března 2007 - 11:44:24         Ad Mcx: 31 54 3997 524 Předtím 33 68 3923 019, pro zajímavost. Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1140 Registrován: 9-2005 Odesláno Úterý, 20. března 2007 - 11:52:22         Statistik: Ano, přesně tak. Ale na voze z té fotky je jasně vidět Laceghiimqs. Divné, ale je to tak. Dj_cargo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 670 Registrován: 11-2005 Odesláno Úterý, 20. března 2007 - 12:11:09         Což o to, on je to hlavně Iaceghiimqs... Jojo, zásadní písmenko na předposlední pozici je taky jinak. Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 317 Registrován: 2-2006 Odesláno Úterý, 20. března 2007 - 22:12:32         ad DJ_cargo - teda ty Easy vypadaly až moc pěkně, ne jak ty šunky u PTK ad Statistik: ano AAE a předtím kdovíco ad chlaďák: je pravdou, že při opravě v Plzni tam naplácali Lac....., no prostě si to trochu vymysleli a takto je sešrotovali. Jiné to měly napsáno takto:   Tajemný_em Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 895 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 20. března 2007 - 23:04:28         Když jsme u těch Iaceghiimqsů, ví někdo, kde (u koho) se vyskytují vozy č. 007 a 009? Statistik Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 760 Registrován: 6-2004 Odesláno Středa, 21. března 2007 - 07:30:06         Ad Mcx: taky pěkný, akorát ty opavské 879 1 měly tuším být Iaeghiimqs, ne Iace... Podívám se do 438-2. Ad Tajemný_em: vím jediné, že už se nevyskytují. A v té souvislosti se zeptám: cihelna? Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1967 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 21. března 2007 - 09:30:54         Region zvažuje obnovu trati Datum: 19.3.2007 Autor: TOMÁŠ KUČERA Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Kraj Hradecký Strana: 03 VLAKEM DO POLSKA Polská firma, která bude nedaleko hranic těžit štěrk, usiluje o obnovení trati protínající Broumovsko. Železnice přes Otovice a Meziměstí by jí umožnila levnější přepravu materiálu k odběratelům. Otovice - Anketu o nejkurióznější ukončení železniční tratě v Česku by mohla vyhrát trať z Meziměstí do Otovic v Broumovském výběžku. K propojení s železniční sítí sousedního Polska přes Otovice tam zbývá obnovit pouhých několik kilometrů kolejí. Nyní se ale zdá, že by se to mohlo podařit. Trať přes Otovice a Meziměstí v minulosti využívaly především nákladní vlaky. Polská firma, která příští rok začne hned za česko-polskou hranicí v obci Scinawka (česky Stěnava) dvacetiletou těžbu vysoce kvalitního štěrku na výstavbu silnic a železnic ve střední Evropě, chce právě přes Broumovský výběžek obnovit nákladní železniční dopravu. Poláci chtějí přes české území po železnici převážet ročně stovky tisíc tun kamene. Předpokládá se, že pokud se trať obnoví, dojde i na vzkříšení osobní dopravy. Obce trvají na obnovení osobní dopravy Obce na Broumovsku se přesto obávají, aby trať nevyužívaly jen nákladní vlaky. "Požadujeme vypracování studie, která technicky a ekonomicky vyhodnotí to, o čem se teď mluví jen obecně. Pak se k tomu vyjádříme," uvedla broumovská starostka Libuše Růčková. "Na to, zda obnovení tratě chceme, či nikoli, není jednoznačná odpověď. Mělo by to řadu kladů i záporů. Jsem pro, aby tudy vlaky opět jezdily, obávám se však, aby nevozily jen kámen. S tím bych nesouhlasil. Proto chceme znát, kolik vlaků a v jakých časech tudy bude jezdit, i v jakém poměru bude nákladní a osobní doprava," uvedl otovický starosta Petr Novák. Podle plánů se má v příštím roce v polském lomu vytěžit asi 300 tisíc, v roce 2009 600 tisíc tun kamene. V ideálním případě by se už letos mohlo začít s výstavbou chybějícího úseku trati a příští rok s rekonstrukcí stávající trati na českém území tak, aby vyhovovala předpokládané zátěži. V případě souhlasu všech stran by se po nové trati mohlo začít jezdit v roce 2010. "V tomto roce by se část z milionu tun vytěženého kamene mohla převážet po železnici přes Otovice. Následující rok by bylo možno převážet po železnici veškerý vytěžený štěrk, který by směřoval na tuto stranu," uvedl František Molík z české hospodářské komory, který se účastnil posledního jednání o obnovení trati. Hospodářská komora působí jako prostředník mezi železničáři, samosprávami a podnikateli z obou zemí. "Aby obnovení trati bylo pro nás zajímavé, osobní doprava by musela převyšovat nákladní. Jde o to, aby tady nejezdily dva osobní a třicet nákladních vlaků," uvedl Novák. Projekt těžby štěrku v obci Scinawka je nezvratný, otázkou zůstává, kudy bude materiál proudit k odběratelům. Těžba souvisí s polským plánem zkvalitnit dopravní síť v Dolním Slezsku. Tento polský region má nejhorší dopravní napojení na střední Polsko. "Polsko na to dostane z evropských fondů 60 miliard eur. Z obce Scinawka se bude štěrk rozvážet na všechny strany, nejenom přes české území. České firmy ale budou zvány, aby se spolupodílely na výstavbě polské dopravní infrastruktury. V Dolním Slezsku totiž mají problém s nedostatkem kvalifikovaných lidí," uvedl Molík. Není vyloučeno, že k českým odběratelům se štěrk bude vozit i po stávající železnici z Meziměstí přes Náchod. Konečné slovo musí říct česká strana "Zda bude trať obnovena, není rozhodnuto, je to ve fázi návrhu. Pokud si česká strana nebude obnovení přát, trať nebude a materiál se bude vozit oklikou přes Polsko. Když se nákladní doprava obnoví, obnoví se i doprava osobní. Regiony na obou stranách hranice se tím zatraktivní. Osobně kladu na osobní dopravu větší důraz, musíme si však uvědomit, že bez nákladní dopravy se osobní doprava nezaplatí," řekl Molík. "Kdekoliv se nákladní doprava ze silnice přesune na železnici, regionu to pomůže," míní Jan Regner z krajského úřadu v Hradci Králové. O využití Broumovska, vklíněného do tehdy sousedního Pruska, pro vedení přeshraniční nákladní železniční dopravy usilovalo Prusko již v padesátých letech 19. století. V roce 1857 však rakouská vláda doporučila odsunutí projektu na pozdější, vhodnější dobu. První vlak z Chocně do Broumova dorazil v červenci 1875. O rok později dosáhly koleje tehdejší říšské hranice u Otovic. Trvalo však ještě dalších dvanáct let, než se naplnila letitá vize přeshraničního propojení. V roce 1889 začaly jezdit vlaky z Broumova přes Otovice do tehdy pruského Mittelsteine, dnes polské Střední Stěnavy. Konec druhé světové války přinesl změnu. Ze sousedního Německa se stalo Polsko a obnovené Československé státní dráhy tam začaly jezdit 22. května 1945, ovšem jen do zastávky Otovice. Mezistátní osobní doprava se obnovy nedočkala. Do roku 1953 sloužila trať přes Otovice a Meziměstí jen pro polské nákladní vlaky. Vlaky do Otovic přestaly jezdit v prosinci 2005. Madusan Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 2-2007 Odesláno Středa, 21. března 2007 - 10:18:29         Velmi zajímavý článek, můžu už dneska vypsat sázky kdy bude podána první petice proti zamýšlené akci.A je pravda že poměr 30 osobních a dva nákladní, kvůli tomu nikdo ani nekopne. Babor Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 276 Registrován: 5-2006 Odesláno Středa, 21. března 2007 - 10:41:13         jo, hlavně ať sepisují protestní petice a pak se budou divit, kde se bere tolik aut s kamenivem jinak dobrý nápad, bohužel jsem trošku skeptický k jeho realizaci, rád bych se mýlil quenya Neregistrovaný host Odeslán z: 193.179.133.221 Odesláno Středa, 21. března 2007 - 14:26:35       Po téměř 10-ti leté anabázi s obnovením Středokluk jsem rovněž skeptickej,skoro radši bych byl, kdyby se někde našly prachy na elektrizaci Letohrad - Lichkov, když je navíc o měsíc posunutá výluka. Tohle, co se děje, nemá obdoby. Na elektrifikaci je letos puštěno 20 mil, Kč z potřebných 1,3 mld. Kč.....Za to snad budou vymalovány záchody a dopravní kanceláře.... Dj_cargo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 671 Registrován: 11-2005 Odesláno Středa, 21. března 2007 - 14:49:55         O tý Stěnavě už jsem slyšel, moc tomu ale nevěřím. Petr_Šimral Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1138 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 21. března 2007 - 15:03:34         No, já taky ne. Když oni starostové si dovedou představit akorát Barči bez tlumičů a rachotící náklady 20 x denně, jak to ostatně vidí v Meziměstí. A hned by chtěli osobní vlaky. Zde dle mého soudu naprosto zbytečně. Ale obávám se, že to právě zabijí starostové dotčených obcí, protože jim nebude nikdo schopen vysvětlit, že to jde i jinak. PŠ PS: A protože by si to s velkou pravděpodobností vozili Poláci sami, tak jim to ani nikdo nevysvětlí. Dj_cargo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 673 Registrován: 11-2005 Odesláno Středa, 21. března 2007 - 15:25:49         "Aby obnovení trati bylo pro nás zajímavé, osobní doprava by musela převyšovat nákladní. Jde o to, aby tady nejezdily dva osobní a třicet nákladních vlaků," uvedl Novák Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1970 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 21. března 2007 - 21:03:20         No mě by taky zajímalo, jakým způsobem v současnosti probíhají konzultace ČD a starostů v případě zavádění nových nákladních vlaků. Ale když si to kraj/vejvodství zaplatí, ať jim tam jezdí třeba 10 párů osobáků denně, ža ano. SŽDC k tomu už oficiálně stanovisko zaujalo? Pokud by Poláci byli ochotni na obnovu přispět (částečně snad ano), tak bych to tak marně neviděl. Tajemný_em Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 898 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 21. března 2007 - 21:29:20         Ad statistik - tak, tak, Iaceghiimqs 07 a 09 - Litoměřice Cihelna, vlečka mrazírny, zařaditel Masoprogress Praha. Právě proto se na ně ptám, kde jim je konec. Hnily tam dost dlouho, jednoho krásného dne v březnu 1997 je odtamtud vyvlekli, ve stejný den jsem je pak viděl v soupravě rozpouštěné na pahrbku v Lovosicích a to bylo naposledy, co jsem je kdy spatřil... Kofolytik Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 326 Registrován: 10-2003 Odesláno Čtvrtek, 22. března 2007 - 10:21:56         Fotky z terminálu Metrans. 1.fotka - pracovní stroje na terminále 2. fotka - kolejiště pod budoucími portály před dokončením, v pozadá probíhá příprava pro montáž třetího portálu     M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2678 Registrován: 6-2002 Odesláno Čtvrtek, 22. března 2007 - 22:49:14         Kofolytik: Ty nové portály budou doplněním nebo náhradou současných? Budou širší, nebo jejich dráha delší? Hledal jsem v archivech, ale kromě fotek postupu výstavby jsem nic nenašel. Tvoje fotky zobrazují prodloužení k budově na JV konci terminálu? Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1971 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 22. března 2007 - 23:11:38         Bude se jednat o rozšíření terminálu, dva stávající portály samozřejmě zůstávají. Ty dva nové od Künze budou o něco menší. Ty fotky znázorňují odjakživa existující šturci směr Benešov. Možná je pouze zrekonstruovali. Kofolytik Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 327 Registrován: 10-2003 Odesláno Pátek, 23. března 2007 - 09:34:29         K stávajícím dvoum portálům přibude jeden, do kterého se před chvílí pustili, takže je přerušen provoz na vlečce blíž ke stanici. A nad rozšířeným kolejištěm u administrativní budovy budou zatím dva portály. M_v: Dostal jsi maila? Posílal jsem ho na Seznam. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1972 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 23. března 2007 - 11:33:29         Takže dokonce tři . To si teda Metrans věří... M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2680 Registrován: 6-2002 Odesláno Pátek, 23. března 2007 - 18:25:03         Kofolytik: Aha, takže pokud jsem to dobře pochopil, tak ty tři budou na jedné dráze a ty dva nad šturcy na zcela jiné (protože mezi nima je napojení do stanice). Existuje někde křížení železničních kolejí s jeřábovou drahou? Tady asi těžko, když je půl metru nad TK, myslím obecně. Včera jsem koukal na několik ortofotek (Seznam, Google, WebGIS hl.m.P.) a proměny Metransu v toku času jsou docela výrazné. Na mail jsem už odpověděl (pro rychlou komunikaci používej raději druhou adresu). Madusan Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13 Registrován: 2-2007 Odesláno Pondělí, 26. března 2007 - 05:44:20         proč je pro kapitalistu s vlastní vlečkovou koleji vyhodnější místo 30 vagonů sypkého substrátu z hamburku a nebo roterdamu dovézt měsíčně 50 kamionu ala sklápěčka a 24 tun?Určitě by kapitalista otáčející každou korunu dvakrát neodešel z železnice na silnici kdyby to pro něj bylo cenově nevýhodné.tohle jsou bohužel fakta a i po zavedení mýta je kamionová doprava stále levnější. Saxiradim Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 187 Registrován: 11-2005 Odesláno Pondělí, 26. března 2007 - 05:58:13         Ad: Madusan Nechme cenu cenou za přepravu, ale jeden fakt, na který spoustu "nádražníků" zapomíná a to je servis zákaznikovi. Pro příklad z jednoho ZZN a taky přeprava železnice=kamión: Čas od času přepravují z Hamburku sypký substrát - železnice to v lepším případě přiveze až na vlečku a dál se starej, kdyžto kamion Ti zajede přímo k místě vysypání, řidič vysype a odjede. Nemusíš mít žádného vykládkového zaměstnance - kdyžto pro vagony musíš mít tohoto zaměstnance, který to vysype - a s zaměstnanými lidmi jsou vždy problémy - tak ten kamion pak bohužel vyjde levněji v konečným výsledku...A to obchodník sakra si umí spočítat... (bohužel, taky mě to ...) Každý nemůže být nejlepší, ale my se o to snažíme.... www.saxi.cz Pro kalendářní rok 2007 vyšly u SAXI opět železniční kalendáře Madusan Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14 Registrován: 2-2007 Odesláno Pondělí, 26. března 2007 - 06:26:56         Ad Saxiradim : Ano servis je taky důležitá věc, ale mi jde fakt o tu cenu za přepravu, protože v daném případě je vykládka z kamionů mírně komplikovanější a co se týče počtu pracovníků stejně náročná. Saxiradim Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 188 Registrován: 11-2005 Odesláno Pondělí, 26. března 2007 - 07:58:44         Zatím jsi nenapsal, kde tento případ je - pak třeba se Ti někdo vyjádří, proč to tak je... A nebo ty kamiony jsou vytíženy i pro cestu tam a pak už těžko tarif ČD je konkurenceschopný...!!! Každý nemůže být nejlepší, ale my se o to snažíme.... www.saxi.cz Pro kalendářní rok 2007 vyšly u SAXI opět železniční kalendáře Sokr Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 134 Registrován: 5-2005 Odesláno Pondělí, 26. března 2007 - 12:05:07         ad Madusan: 30 vagonů x 50 tun MUSÍ vyjít dráž než 50 kaminonů x 24 tun... Alespoň co se týká ceny zboží... :-) Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1974 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 26. března 2007 - 12:08:10         Madusan - aspoň teda naznačte o co jde, aby se toho případně někdo mohl ujmout... Sokr Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 135 Registrován: 5-2005 Odesláno Pondělí, 26. března 2007 - 12:09:33         Samozřejmě berte příspěvek výše jako vtip. Zákazník požaduje nejen servis na místě vykládky, ale i dodržení termínů dodání zboží. Berme jako příklad třeba betonářský písek. Pokud to přeženu, kamiony ho mohou sypat přímo do míchačky. I když i tohle by se s vagony dalo také dosáhnout... Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1975 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 26. března 2007 - 12:15:36         Ten písek má ale jednu nepříjemnou vlastnost - dá se nakopat skoro všude, takže přepravní vzdálenosti jsou většinou dost krátké. Za komančů to bylo centrálně řízeno, takže se klidně vozil i přes půlku republiky, aby se splnil plán nakládky. Ale v současnosti bych se skoro divil, kdyby se normální betonářský písek někde dráhou vozil. Aspoň v Čechách - na Moravě to hlavně díky D47 asi stále funguje. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2684 Registrován: 6-2002 Odesláno Pondělí, 26. března 2007 - 13:07:05         Trainspot: Kam se třeba vozí písek z Bzence-Přívozu? Část ho určitě spotřebuje místní závod KM BETA na vápenopískové cihly a betonovou střešní krytinu. Ovšem před pár lety tam ve stanici nakládali pomocí soustavy dopravníků ucelené vlaky sypáků. Na snímku v pravém horním rohu (8. kolej?). Petr_Šimral Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1149 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 26. března 2007 - 13:18:25         ad Madusan: pošlete mi maila. My Hamburk umíme slušně lacino a s posunem na vlečce a vykládkou taky nemáme problémy. Petr Šimral Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1976 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 26. března 2007 - 13:42:42         M_v: A nebude to někam do hutí? Teda jestli se to dá použít jako slévárenský písek. Pamatuju i vg s pískem z Bzence v Rumburku právě pro nějakou slévárnu. Madusan Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15 Registrován: 2-2007 Odesláno Pondělí, 26. března 2007 - 15:20:10         At je to firma v Chebu nebo v Karviné, podle diskuze o stavu vleček(zarostlé letitým křovím a demotovanými kolejemi), menší firmy přecházejí bohužel na silnici, a to jsem měl na mysli v danem příspěvku.Firmám s přepravou stovek a tisíců vagonu např.OKDD se to vyplati,ale firmě kde je pohyb 20 - 30 vozů měsíčně asi ne,jinač si to neumím vysvětlit. Saxiradim Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 195 Registrován: 11-2005 Odesláno Pondělí, 26. března 2007 - 16:03:03         Ad: Madusan teď nevím, zda jste to myslel jako obecně a nějaký příklad jste tak jenom demonstroval, a nebo opravdu máte na mysli přímo nějakou konkrétní firmu (přepravu)... Pokud to první, vysvětlení jste tak nějak dostal od některých (viz víše), pokud druhé - napište konkrétně a například p. Šimral zkusí v tom něco udělat - a pak můžete mít i oprávněnou zásluhu na tom, že se to bude vozit po železnici... Jinak, co se týká zarostlá vlečka - tak jenom "papírově" jí zprovoznit je velké úsilý. Pak takovému "kapitalistovy", jak jej nazýváte, je určitě milejší pro jeho peněženku a pohodlí zvednout telefón a během několika málo hodin má na dvoře první kamión... Každý nemůže být nejlepší, ale my se o to snažíme.... www.saxi.cz Pro kalendářní rok 2007 vyšly u SAXI opět železniční kalendáře Tom_tužín Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 381 Registrován: 6-2005 Odesláno Úterý, 27. března 2007 - 00:14:14         Trainspot: Nějaký písek se dá skutečně nakopat celkem všude, ale ne betonářský. Především jde o poměrně dost přísné normy, které musí kamenivo splnit- nesmí obsahovat sírany nebo sirníky, zbytky hlíny nebo organických hmot, nesmí mít alkalickou reakci s cementem, musí mít vhodný tvarový index (tj. různé destičkovité hrůzy typu břidlice neprojdou), nízkou otlukovost atd. Dále nastupuje gró problému, a to je křivka zrnitosti. Kdybyste měl třeba velké kameny s jemným pískem, tak nevyrobíte kvalitní beton, protoře mezi 2 velké kameny se vejde třeba 1000 zrnek písku, která nemají dohromady žádnou pevnost a na jejich slepení potřebujete spoustu drahého cementu. Kdybyste naopak měl velké kameny, do jejichž mezer vejdou právě akorát menší kameny, a do mezer mezi nimi zase menší, a tak postupně a plynule k nejmenším zrnkám písku, tak máte to nejekonomičtější kamenivo, ze kterého při malém množství cementu vyrobíte špičkový beton. A to je právě ten důvod, proč se kamenivo s nejlepší křivkou zrnitosti u nás rozváží po celé republice (ano, je to Skašov- trať Kojetín-Tovačov), zatímco mnohé regionální nekvalitní kameniva se používají k zásypům výkopů, podsypům vozovek atd. Jejich úprava pro kvalitní beton by byla nemožná, nebo by se tak prodražila, že se prostě vyplatí dovézt Tovačovák (jako třeba na Dlouhé Stráně v Jeseníkách, na Dalešickou přehradu nebo na pražské metro) Vlaky, kde počet cestujících každý den převyšuje ve většině trasy počet míst k sezení, by MĚLY PŘIJÍT O VEŠKERÉ KRAJSKÉ NEBO STÁTNÍ DOTACE! Cestující nejsou brambory, vlak není tramvaj a do kupé se 8 lidí nevejde, aniž by byli jak čuníci v chlívku M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2689 Registrován: 6-2002 Odesláno Úterý, 27. března 2007 - 13:35:55         Tom_tužín: A k čemu se tedy hodí váté písky poslední doby ledové z Moravské Sahary? KM BETA píše, že na krytinu a cementopískové cihly. Žádná hrubší frakce v nich není, takže snad metalurgie nebo sklářství? Pan_hapag Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 12-2005 Odesláno Úterý, 27. března 2007 - 14:21:36         Třeba ze Střelče se vozí písek i do Dubaje:-) Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1142 Registrován: 9-2005 Odesláno Úterý, 27. března 2007 - 16:30:45         A písek z Třeboňska? A z Drahotuší? Ten se taky vozí v sypákách. K tomu betonu, do betonu se přidává taky kvalitní štěrk, pokud písek neobsahuje dost velké valouny. Ty velké valouny se ale musejí předrtit, aby byly ostrohranné. S200 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 445 Registrován: 4-2006 Odesláno Úterý, 27. března 2007 - 17:13:21         Qěcy: V Drahotuších se nenakládá písek, ale kámen z nedalekého lomu Hrabůvka. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1978 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 27. března 2007 - 21:00:58         Tom_tužín - Ovšem to celkem nic nemění na věci, že betonářský písek se po železnici vozí skutečně výjimečně. A co se třeba kope za písek ve všech pískovnách v Polabí a Povltaví? Vždyť takových pískoven jsou tam desítky. Pochybuji, že do Prahy se vozí betonářský písek od Troubek. Ten tak maximálně do té Polanky. U sklářského a slévárenského písku je to jednoduché - větší pískovny jsou jen v Provodíně a Střelči a sklárny jsou na vykládku z vagonů většinou vybaveny. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1979 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 27. března 2007 - 21:02:51         Jo jo, pane Hapag. A stavějí tam z něj metro. S200 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 446 Registrován: 4-2006 Odesláno Úterý, 27. března 2007 - 21:33:51         Slévárenský písek se také po železnici dováží ze Slovenska (Kerkosand - Šajdíkove Humence) a z Polska (PCC Rail - Sosnowiec Jęzor). Možná i odjinud. Statistik Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 767 Registrován: 6-2004 Odesláno Úterý, 27. března 2007 - 22:40:29         Písek pro slévárenské účely se odebírá taky z Jestřebí.... Dluhonice Neregistrovaný host Odeslán z: 213.192.21.80 Odesláno Úterý, 27. března 2007 - 23:12:12       M_V: Jsou různé betony a k jejich výrobě je třeba různých druhů kameniva. Vzhledem k tomu, že tašky KM-Beta jsou tenké, tak nemůžou obsahovat žádné velké balvany, ale naopak co nejvíc jemného písku, který ucpe póry a zajistí vodotěsnost krytiny. Naopak třeba beton na pilíř mostu by nepochybně z písku z Moravské sahary vyrobit nešel- tam právě chybí tzv. skelet z hrubého kameniva. V případě Drahotuš se jedná nikoliv o písek a nikoliv o štěrk, ale o drcené kamenivo vysoké kvality (velmi vysoká pevnost a odolnost), tzv. Moravskou drobu, která je vynikající zejména na kolejové lože (ovšem vživotě byste z ní nevyrobili třeba střešní tašky) Trainspot: Platí jednoduchá úměra- čím kvalitnější kamenivo, tím víc se ho vyplatí někam vozit. V polabí není až tak kvalitní šutr jako v Tovačově, ale cena za přepravu je kvůli vzdálenosti tak vysoká, že se už ekonomicky vyplatí místní kamenivo upravit (předrcování- jak píše Qěcy, nebo míchání s lepším kamenivem třeba z lomu, které je zase dražší) Jinak až 3 ucelené vlaky štěrku, co mi jezdí skoro za humny z Tovačova se mi zdá jako poměrně slušné množství. Jezdí to právě většinou na ten východ (Polanka, Bytča), protože v oblasti Beskyd-Karpat není narozdíl od Čech a západu Moravy kvalitní zdroj kameniva. Tam jsou většinou drobící se pískovce a různé flyše (z německého Fliesen-téci) Stručně řečeno- nepoužitelný polotekutý sajrajt. Z tohoto důvodu je třeba koridor na trati 320 do Žiliny pravá geologická lahůdka... Dluhonice Neregistrovaný host Odeslán z: 213.192.21.80 Odesláno Úterý, 27. března 2007 - 23:27:20       Ještě pro zajímavost- Tovačov těží ze dvou skupin jezer. První je na pravém břehu Moravy a těží se tam nejkvalitnější kamenivo- řekou přinesená droba z Jeseníků (ta stejná, co se odstřeluje jako skála v lomu Hrabůvka u Drahotuš nebo v Jakubčovicích nad Odrou, kde se snad taky semtam vozí vlakem) Druhé jezero téže štěrkovny je na levém břehu Moravy a kamenivo do něj donesla převážně Bečva z Beskyd (takže zase flyše a pískovce). Kvalitou je samozřejmě neporovnatelně horší. Takže není Tovačov jako Tovačov. http://www.heidelbergcement.cz/aggregates/index.php?idp=59 http://www.heidelbergcement.cz/aggregates/index.php?idp=40 Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1143 Registrován: 9-2005 Odesláno Středa, 28. března 2007 - 06:49:52         Ještě je pískovna i s nakládkou do vagónů někde mezi Zábřehem a Olomoucí. S200 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 447 Registrován: 4-2006 Odesláno Středa, 28. března 2007 - 07:01:09         Jedná se o Mohelnici, kde se nakládá štěrkopísek, který z jezera za nádražím těží firma ALAS MORAVA. Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Středa, 28. března 2007 - 08:44:42       V pískovně u Mohelnice byla někdy před 50 lety dokonce 760 mm úzkokolejka. Dosloužila na ní mj. i nějaká U 37.o ex ČSD.