Archiv do 16.května 2007

Odhlásit | Diskusní skupiny | Vyhledávání Moderátoři | Registrace | Editace profilu

Autor Příspěvek M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2538 Registrován: 6-2002 Odesláno Čtvrtek, 18. ledna 2007 - 13:18:37         Mám tu čtyři docela zajímavé odkazy. Myslím, že se máme na co těšit : Vladimír Tošovský: Zelená elektřina nás přijde draho Díky vichřici byla větrná energie na burze v Lipsku zadarmo Zpráva o stavu nouze ES ČR 25. července 2006 Výsledky a předběžné závěry UCTE k událostem 4. listopadu 2006 v západní Evropě Tak to vypadá, že se budou střídat období, kdy bude elektřina zadarmo, s chvílemi, kdy nebude ani pro ty, kdo by ji chtěli draze platit. Na druhou stranu si nemyslím, že za vším jsou větrníky ze svého principu. My je prostě jenom neumíme řídit!!! Jak je možné, že v době, kdy každý pitomý bojler (aspoň u nás, třeba v Itálii ne) je centrálně ovládán pomocí HDO, se větrníky k síti připojují a odpojují jak se jim zlíbí??? Zrovna tohle je zdroj, který je možné rychle na dálku ovládat (omezit, vypnout, zablokovat spuštění). Chyba není ve větru, ale v lidech, kteří stanovili tak debilní pravidla využívání jeho energie. Arj Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1058 Registrován: 9-2005 Odesláno Čtvrtek, 18. ledna 2007 - 14:13:46         V poslední zprávě (blackout 4.11.2006) se mluví o výpadku pro (v nejkritičtějším okamžiku) pro 15 milionů domácností. Co zpráva neuvádí, zřejmě pro "bezvýznamnost" (provoz v noci z pátku na sobotu je relativně minimální - určitě ve srovnání s 15 mil. domácnostmi, tedy 50 mil. obyvateli), byl i výpadek elektrifikované dopravy (tedy převážně železniční) na velké části území Německa, půlce Belgie a celé severní Francie. K tomu dodávám, že "výpadek" se týkal i silniční dopravy. Přijel jsem někdy kolem 10 hod. k pumpě v Lucemburku a na stojanu byla rukou psaná cedulka "Z technických důvodů platební karty nebereme". Nahlédl jsem proto do poněženky, kolik mám papírových peněz, načerpal dle možnosti a pak zkusil u kasy, zda mi přece jen kartu nevezmou. Slečna/paní mi sdělila, že celou noc a ráno bankovní přenos nefungoval, ale že to zkusí ... problém se nekonal, přenos bankovnách informací už zase fungoval, jen ty vlaky se (údajně) srovnaly do JŘ až další den ráno. Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1481 Registrován: 9-2004 Odesláno Úterý, 30. ledna 2007 - 08:29:54         Solární elektrárna na Šumavě: odkaz Možná jste to viděli ve zprávách, ale dám to sem také. Parádně jsem se rozčílil. Musím se poptat doma, kolik stálo zateplení mašeho paneláku. Mám neodbytný pocit, že použít těch 85 MKč takto by pro životní prostředí a úsporu energie znamenalo daleko víc. Ale to bohužel není tak atraktivní To není proti solární energii, ta má své uplatnění, ale proti plýtvání. M_g Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28 Registrován: 6-2006 Odesláno Úterý, 30. ledna 2007 - 11:30:10         Mě málem vomejvali, když jsem vyslechl návratnost investice 10 let. Při tak šílené dotační politice by patřilo všem, kdo to schválili nakopat do pr... a i zepředu. Podle mě patří solár na odlehlá místa malé spotřeby, kde není vhodné táhnout dráty. A né jako výroba s povinnou dotační cenou. Sp_cake Neregistrovaný host Odeslán z: 160.218.41.1 Odesláno Úterý, 30. ledna 2007 - 12:10:10       Já slyšel,že ta výkupní cena bude asi 13,-Kč/kWh. A ono to asi tak bude,viz Rozhodnutí ERÚ M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2564 Registrován: 6-2002 Odesláno Úterý, 30. ledna 2007 - 12:49:17         Kubrt: Já už se raději nezorčiluju. Přitom obnovitelné zdroje nepochybně potřebujeme, každý z nich je ale na jiném stupni vývoje a potřebuje řešit jiné problémy - vítr třeba integraci do přenosové soustavy a regulaci při mimořádnostech, solární energie především levné články vhodné pro hromadnou výrobu. Tohle ale nákladné demo-akce nevyřeší. P_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 351 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 19. března 2007 - 21:58:57         V diskusi na PRTkách padla informace o spotřebě 14T. Spotřeba byla cca 2,6 kWh/km bez rekuperace, rekuperací se vrátilo 40% energie. Jednalo se o vozy 9112 a 9118. (Příspěvek byl editován uživatelem P_V.) naroznej Neregistrovaný host Odeslán z: 80.188.196.170 Odesláno Čtvrtek, 05. dubna 2007 - 08:58:25       Dokáže mě někdo zde odpovědět na následující otázku ohledně nákladů na energii. Máme modelovou situaci. Na jedné trati pojede motorová souprava , skládající se z mot. vozu 854+dvou přípojných vozů. Na té samé trati pojede souprava složené z ř. 750 příp 749 a 3 vozů. Na té samé trati pojede el.lokomotiva se třemi vozy. Dokáže někdo procentuelně vyjádřit rozdíl v nákladech na energii u těchto třech případů. Hajnej Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 897 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 10. dubna 2007 - 16:30:22         Naroznej: a pojedou všichni na stejnou jízdní dobu nebo všichni úměrně své dynamice? Ony pak totiž mohou být výsledky přesně opačné... naroznej Neregistrovaný host Odeslán z: 80.188.196.170 Odesláno Středa, 11. dubna 2007 - 08:16:32       Hajnej: počítejme všichni stejnou jízdní dobu M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2714 Registrován: 6-2002 Odesláno Čtvrtek, 12. dubna 2007 - 13:51:15         Zajímavý článek o hybridní technologii firmy Volvo pro autobusy, nákladní automobily i kolové nakladače. Pro motorové vozy s elektrickým přenosem výkonu by to byl určitě zajímavý nápad. Jen mám obavu, že kinetická energie železničních souprav je úměrně jejich hmotnosti dosti velká a odpovídající akumulátorové baterie (v článku není zmíněn jejich typ) by byly poěrně těžké. Hajnej Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 906 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 13. dubna 2007 - 15:59:08         Pak můžeme klidně tvrdit, že u té elektriky bude měrná spotřeba cca o třetinu, někdy až o polovinu menší. U těch brejlí se třema tak o 10-20%. Pes je ovšem zakopán ve slově "měrná"... David_jaša Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 112 Registrován: 5-2004 Odesláno Středa, 25. dubna 2007 - 18:58:10         M_V: nejzajímavější je to pro posunky a ČKD to zkoušelo už před 20 lety. Hajnej: měrná vzhledem ke hmotnosti vlaku, počtu cestujících nebo čeho? Hajnej Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 943 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 27. dubna 2007 - 09:29:43         David_jaša: přívlastek "měrná" je takřka vždy ve vztahu k nějaké fyzikální veličině, zde konkrétně ke hmotnosti. Honzasl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1301 Registrován: 3-2004 Odesláno Pátek, 27. dubna 2007 - 10:05:42         No nám ve škole vtloukají do hlavy že "měrná" je VŽDY vztažená k hmotnosti. A proto například nic jako měrná vodivost vlastně neexistuje(neb je vztažena na metr a správně se říká rezistivita - což já překládám odporovitost:-). Ale vyjímky potvrzují pravidlo... (Příspěvek byl editován uživatelem honzasl.) Aleš Liesk. Neregistrovaný host Odeslán z: 81.19.47.123 Odesláno Pátek, 27. dubna 2007 - 12:15:16       Ale výjimky potvrzují pravidlo... Třeba "Měrná hmotnost" :-) Vytrezvitel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 225 Registrován: 9-2002 Odesláno Neděle, 29. dubna 2007 - 20:27:53         2David_jaša: ona prece jenom elektrochemie za tech dvacet let pokrocila, takze uz nejenom pro posunky. U pomalu nabijejicich baterii to chapu, posunce velka hmotnost prilis nevadi a odebrana energie na jeden rozjezd muze byt klidne zlomek kapacity baterii. 2M_v: pouzivaji novy typ olovenych akumulatoru http://www.effpower.com/. Zajimave jsou perametry, kapacita kolem 25Wh/kg ale vy(na)bijeci schopnost nejakych 800(400)W/kg. 250kWh by uz byl dostatecny buffer i pro eususe a 10 tun navic by snad uvezl Hajnej Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 947 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 30. dubna 2007 - 11:16:02         Vytrezvitel: 250 kWh je pro ptg až moc, tam by stačila desetina. Zato těch 10 tun navíc by problém už byl, kdo to má furt zrychlovat a brzdit. Nejlépe by bylo umístit to na měnírnu, tam by se to dalo použít i na vyrovnávání diagramu (a pak by mělo smysl i těch čtvrt MWh). Vytrezvitel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 226 Registrován: 9-2002 Odesláno Pondělí, 30. dubna 2007 - 23:07:40         Hajnej: pokud byste se chtel chovat bezohledne k baterii, tak na pokryti rozjezdu by desetina zminenych kWh urcite stacila. Ale baterie by se velice brzo odebrala do vecnych nabijist. Bohuzel, u baterii je situace stale takova, ze pokud je chcete provozovat v rezimu jaky lze ocekavat u hybridniho vozidla v systemu verejne dopravy a zaroven ma baterie vydrzet nejakou rozumnou dobu, musite pristoupit na kompromis a vyuzivat jen zlomek vybijeci kapacity. Jinak do menirny bych to nedaval, ta baterka a jeji provoz nejspis prijde draz, nez si koupit vyrovnani diagramu od CEZu a do eusus co ma smetak bych je to nesmysl uz tuplem . Mel jsem na mysli hybridni vozidlo s dieslovym motorem, co jezdi na nezadratovanych tratich a esuse jsem vzal jen pro ilustraci pomeru hmota baterky vs. hmota soupravy. Tech 5% vahy co by muselo takove vozidlo tahat navic neni zrovna idealni ale pouziti hybridu nevylucuje. Navic by se mohlo vratit pres moznou rekuperaci a efektivnejsim vyuzitim dieslu. Navic by vozidlu zustala stejna dynamika jako elektricke verzi i se slabsim motorem. Klicovy ale je, kolik tahle baterka (ci jina) kostuje a kolik cyklu a let vydrzi. Postavit prototyp a na nektere trati urcene k nesmyslnemu dratovani radne proverit realnym provozem by bylo uzitecnejsi vyuziti penez nez zamyslene draty. Arj Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1287 Registrován: 9-2005 Odesláno Pátek, 11. května 2007 - 15:11:38         Z tisku - dnešní Mladá fronta: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=109&r=ekonomikah&c=741904 Elektrárna Prunéřov je 12. nejšpinavější v EU Praha - Prunéřovská elektrárna patří mezi třicet největších znečišťovatelů ovzduší v pětadvaceti evropských zemích. Měřeno alespoň vypouštěním oxidu uhličitého (CO2), který kvůli stoupajícím koncentracím způsobuje podle vědců globální oteplování. Nedaleko severočeského Chomutova vyrostla první část Prunéřova již před čtyřiceti lety a celá elektrárna ročně vypustí do ovzduší téměř devět milionů tun CO2. Pro lepší představu: podle výpočtů Hnutí Duha je to více emisí, než kolik vyprodukují všechna osobní auta v Česku za jeden rok. ... Prunéřov je největším tuzemským zdrojem emisí CO2 vůbec a na žebříčku třiceti „nejšpinavějších“ elektráren v EU obsadil dvanácté místo. ... „Omezení emisí tuzemských uhelných elektráren o 10 procent by mělo stejný efekt jako naprosté zastavení silniční nákladní dopravy,“ tvrdí Petr Holub z Hnutí Duha. Podle včerejšího Práva (http://pravo.novinky.cz/minule/p108a10i.php) je to o něco lepší - Prunéřov je 14. v Evropě a je to tolik, kolik zplodin do povětří vyjde za stejné období z 1,8 miliónu aut. P_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 357 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 12. května 2007 - 00:11:33         Co je na CO2 špinavého? Tuhé emise, oxidy síry, aromatické uhlovodíky, to je špína. Honzasl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1319 Registrován: 3-2004 Odesláno Neděle, 13. května 2007 - 12:36:04         Emise CO2 jsou přímo úměrné vyráběnému výkonu lomeno účinnost elektrárny. To co je napsané v tomto článku je dost zkreslující. Ať tam napíšou kolik vyrábí Prunéřov CO2 v přepočtu na kWh, pak se můžeme o něčem bavit.... M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2766 Registrován: 6-2002 Odesláno Pondělí, 14. května 2007 - 11:32:37         Honzasl: Ne jenom, ještě dost záleží na palivu. Spalováním vodíku vzniká jen voda, relativně málo CO2 je ještě ze zemního plynu (CH4), více z LPG (C3H8+C4H10), ještě víc z benzínu, nafty a nejvíc logicky produkuje uhlí protože má z běžných paliv největší podíl uhlíku. Podle této tabulky se při spálení litru benzínu vyprodukuje 2,3 kg CO2 a při spálení litru nafty pak 2,7 kg CO2. Ovšem nafta má vyšší hustotu. Spálením 1 kg uhlíku vznikne 3,7 kg CO2, ale ještě se k tomu musí přiřadit výhřevnosti, aby to mělo smysl porovnávat. Hajnej Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 949 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 14. května 2007 - 14:31:36         Arj: to je fakt srovnání jak stehno... Osobně bych špinavost měřil v tCO2/MWh a ne v absolutních číslech. Arj Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1292 Registrován: 9-2005 Odesláno Pondělí, 14. května 2007 - 15:02:15         Osobně bych špinavost měřil v tCO2/MWh a ne v absolutních číslech Takže tím chcete říct, že je lepší bydlet v dosahu smradů z velké "odfiltrované" elektrárny než z malé elektrárny, ze které jde všechno rovnou do komína, i když mi ve výsledku mi z obou spadne na hlavu přesně stejné množství těch smradů? Taky to lze interpretovat, že občané z okolí IPP si vlastně nemají co stěžovat, protože před 20 lety tam jezdilo 55 tisíc GK s průměrnými emisemi 400, zatímco dnes jich je 100 tisíc s emisemi 200 gramů - takže se jim vlastně velmi výrazně zlepšilo dýchací prostředí? M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2771 Registrován: 6-2002 Odesláno Pondělí, 14. května 2007 - 15:53:25         Arj: No počekej, buď řešíš CO2 nebo "smrady". CO2 lokálně nezpůsobuje žádný problém, ale je "jenom" zodpovědný za globální oteplování. Už jsme to jednou řešili s Aussigerem kdesi v autobusech na CNG. Prostě CNG (nakonec i trolejbus) je výborná věc do města (MHD, popeláři, zametači...), protože lokálně výrazně omezuje "smrady" (i při stejném EURO X) - tedy NOx, saze, uhlovodíky... Na druhé straně vůbec nesnižuje, ba někdy i zvyšuje oproti dieselu produkci CO2. Tudíž nemá smysl vyrábět CNG dálkové kamiony. Pokud se plynem nahradí uhlí v elektrárně, emise CO2 výrazně klesnou, ovšem vzroste cena elektřiny i závislost na dovozu. To si prostě musíme ujasnit priority. P.S. Ale divím se, že hnutí Duha nezdůraznilo, kolik toho CO2 ušetří Temelín. modiat Neregistrovaný host Odeslán z: 82.150.166.18 Odesláno Pondělí, 14. května 2007 - 20:15:47       Honzasl- Emise CO2 jsou přímo úměrné vyráběnému výkonu... výkon se nevyrábí, výkon je číslo udávající schopnost stroje konat práci. Vyrábí se energie, toto je ale fyzikálně také špatně, ale používá se proto, abychom nemuseli opisovat, že v elektrárně (ve stroji) se mění jedna energie v druhou (já napočítal čtyři přeměny u tepelné elktrárny). M_v-Honzasl: Ne jenom, ještě dost záleží na palivu... ne jenom ale je to základní věc, a proto je třeba přejít na poměrné jednotky, jak jste se tady shodli. Jestliže výhřevnost třeba koksu proti energetickému hnědému uhlí je cca 5x větší, tak na výrobu 1kWh ho spotřebuji 5x měně a vyproduji 5x méně CO2 (neplatí tam úplně přímá úměra, ale je to jako ilustrační příklad). Arj-Takže tím chcete říct, že je lepší bydlet v dosahu smradů z velké "odfiltrované" elektrárny než z malé elektrárny... já například zcela určitě, protože odfiltrovávají se SOX (podle technologie až 95%) a popílek (podle technologie o něco méně) a částečně NOX, CO2 ještě nikdo nevymyslel (Nobelova cena) a navíc elektrárnu bez odsíření a filtrů na popílek by Vám nikdo nedovolil postavit. Takže snižování CO2-kvalitnější palivo (měrná výhřevnost, ale ta cena) a zvyšování účinnosti elektrárny (přejít do nadkritických teplot páry a zvyšování jednotkových výkonů bloků)) a samozřejmě JE. modiat Neregistrovaný host Odeslán z: 82.150.166.18 Odesláno Pondělí, 14. května 2007 - 20:55:58       Omlouvám jsou to pouze tři přeměny energie u tepelné elektrárny. Zdravím M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2774 Registrován: 6-2002 Odesláno Pondělí, 14. května 2007 - 23:45:00         modiat: Jestliže výhřevnost třeba koksu proti energetickému hnědému uhlí je cca 5x větší, tak na výrobu 1kWh ho spotřebuji 5x měně a vyproduji 5x méně CO2. Takhle nějak jsem si ten ilustrační příklad před časem představoval taky. Ale je tomu opravdu tak? U hnědého uhlí tvoří podstatnou část popel, voda a pak taky nějaké vodíky, které se spálí na vodu (pokud budeme různé druhy uhlí posuzovat na škále mezi celulózou a čistým uhlíkem). Tím pádem spálením 1 kg méně kvalitního uhlí nevznikne ani zdaleka tolik CO2 jako spálením 1 kg antracitu. Není to nakonec tak, že se nám množství uhlíku s výhřevností u uhlí vykrátí? jmb Neregistrovaný host Odeslán z: 195.225.72.18 Odesláno Úterý, 15. května 2007 - 10:48:40       Vykrátí? Závislost je podle mě logická: čím kvalitnější uhlí, tím větší obsah uhlíku a tím větší výhřevnost. Na jednotku výkonu potřebuju spálit n uhlíku a n/(obsah uhlíku) uhlí (zjednodušeně). Vodík v uhlí nehraje podstatnou roli, domnívám se. Koks bych do tohoto moc nepletl, je to již tepelně "kultivované" uhlí, na jehož výrobu jsem jistou část CO2 vynaložil dopředu. V elektrárnách v ČR se ovšem spaluje téměř výhradně hnědé uhlí - snad s výjimkou Dětmarovic, kde by se mělo pálit černé, ale nevím jestli ještě fungují, Oslavany už dosloužily. modiat Neregistrovaný host Odeslán z: 82.150.166.18 Odesláno Úterý, 15. května 2007 - 16:17:49       ad M_v- jmb odpověděl za mě, děkuji. ad jmb- koks jsem použil jako příklad pro rozdíl v měrné výhřevnosti, technicky je použití koksu v elektrárně samozřejmě nesmysl (musel by jste vyzdívat kotle) Dětmarovice fungují, ale prakticky jako špičková elektrárna (cena paliva-černé uhlí).Kdyby stála JE Blahutovice s největší pravděpodobností by Dětmarovice skončily. Zdravím M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2775 Registrován: 6-2002 Odesláno Úterý, 15. května 2007 - 16:50:17         modiat: jmb odpověděl za mě, děkuji Pokud souhlasíte s jmb (já ano ), tak ta Vaše věta, s níž jsem polemizoval měla znít zhruba takto: Jestliže výhřevnost třeba koksu proti energetickému hnědému uhlí je cca 5x větší, tak na výrobu 1kWh ho spotřebuji 5x měně a vyprodukuji zhruba stejně CO2. To je trochu rozdíl, nemyslíte? Jinými slovy: Produkce CO2 na kvalitě spalovaného uhlí příliš nezávisí (pokud ho nemusím vozit do elektrárny daleko). Arj Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1299 Registrován: 9-2005 Odesláno Středa, 16. května 2007 - 08:48:31         M_v, posledním příspěvkem jsi mne zmátl totálně. Mám to chápat, že 1 vagon kvalitního paliva vyprodukuje stejné množství CO2 jako 5 vagonů bláta? Přičemž uvažujme, že 1 vagon kvalitního a 5 nekvalitního paliva jsou potřeba k produkci stejného množství elektrické energie. Pozn: U blábolů je celkem lhostejné, že se ztrácí souvislost mezi příspěvky a odpověďmi na ně, ale tady jde o diskusi "znalých" (aspoň ze strany některých z Vás) a bylo by škoda (pro mne) nepochopit správný závěr. Arj Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1300 Registrován: 9-2005 Odesláno Středa, 16. května 2007 - 08:52:31         A ještě jeden dotaz -ptal jsem se v nějaké jiné rubrice (více "šotoušské"), zda je znám přepočítávací koefiecient mezi vozokm trolejbusu/tram/vlaku a moderní kancelářské budovy. Jinými slovy: kolik km může ujet elektrické vozidlo při spotřebě stejného množství energie jako klimatizace? Tuší to někdo? Aleš Liesk. Neregistrovaný host Odeslán z: 81.19.47.123 Odesláno Středa, 16. května 2007 - 09:27:15       Třeba tisíc, je-li "elektrickým vozidlem" myšlen Greeny a "klimatizací" komplex budov velikosti pentagonu. Nebo ani jeden, je-li "vozidlem" šestikolák s 2500t Wapek a "klimatizací" mobilní klimoška do kanceláře. Blbějc jste tu otázku položit nemohl? :-) M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2779 Registrován: 6-2002 Odesláno Středa, 16. května 2007 - 11:46:45         Arj: Já si (podle dnešního stupně poznání ) myslím, že ANO. Pokud je v palivu 20% uhlíku a 80% vody a "bláta", tak je potřeba tu vodu odpařit (což nějakou energii sebere - proto vesničani topí vyschlým dřívím a ne včera poraženým stromem), ale to "bláto" jenom zahřeješ a po ochlazení ho někam vyhodíš jako popel. Tady je zase problém tepelné kapacity toho popela (zda dokážeš využít teplo při jeho chladnutí). Když to celé děláš pár kilometrů od povrchových dolů, tak náklady na dopravu nejsou rozhodující. Ovšem kdybys musel místo jednoho vlaku uhlí poslat stovky kilometrů daleko dva vlaky "blátouhlí", tak to už asi rozdíl bude. Co se týká fyzikálních parametrů hnědého uhlí, našel jsem na webu Severočeských dolů toto: Tabulka základních parametrů (vč. výhřevnosti) Elementární analýza Značky a zkratky Z citovaných tabulek vyplývá, že obsah popela se pohybuje od 10% u tříděných druhů uhlí až po 40% u prachového uhlí (v bezvodém stavu!). Obsah vody je 25-34%. Z hořlaviny (veličiny s horním indexem "daf") pak tvoří 70% uhlík, 6% vodík, 1% dusík a 23% kyslík. Z toho mi výchází podíl uhlíku v elektrárenském hnědém uhlí necelých 34%, tedy zhruba třetina. Zajímavé taky je srovnání spalného tepla "hořlaviny" (kolem 30 MJ/kg) s výhřevností uhlí jako celku (10,5-17,6 MJ/kg). U výhřevnosti zůstává voda po spálení ve formě páry, u spalného tepla se uvažuje s jejím zkapalněním a tedy využitím skupenského tepla (toto využívají moderní kondenzační kotle na zemní plyn, kde je vody ve spalinách v poměru k CO2 hodně). Pro srovnání běžná kapalná uhlovodíková paliva mají výhřevnost kolem 42 MJ/kg. jmb Neregistrovaný host Odeslán z: 195.225.72.18 Odesláno Středa, 16. května 2007 - 11:58:10       Arj: Mám to chápat, že 1 vagon kvalitního paliva vyprodukuje stejné množství CO2 jako 5 vagonů bláta? Přičemž uvažujme, že 1 vagon kvalitního a 5 nekvalitního paliva jsou potřeba k produkci stejného množství elektrické energie. Samozřejmě - u toho bláta ještě zbudou navíc dva-tři vagóny popela, více páry a produkty odsíření. (I když i černé uhlí může být sirnatější.) To je bohužel realita, nikoli blábol. to modiat: Ještě dotaz ke koksu (tomu, co vzniká z uhlí): pálil se u nás vůbec koks ve větších kotlích (energetických)?