| Autor |
Příspěvek |
jmb
Neregistrovaný host
Odeslán z: 195.225.72.18
| | Odesláno Středa, 16. května 2007 - 12:04:13 | 
|
Á - M_v mě během psaní předběhl. Jenom upřesním konkrétní hodnotu: uhlí z dolu Bílina má např. popela 46%. |
Arj
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1303
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Středa, 16. května 2007 - 13:58:31 | 
|
1. Vysvětluji slovo "blábol" - to se nevztahovalo k této diskusi (tu považuji za zajímavou). Tím jsem měl na mysli sáhodlouhé diskuse v jiných rubrikách na téma zda vozidlo evid.č. 1234 má červený pruh 80 nebo 90 cm pod oknem a zda ho tam mělo vždycky. Do toho někdo přijde s obdobným dotazem na vůz 4321 a po týdnu si virtuálně dají do úst
Takže děkuji za vysvětlení energetiky a ekologie. Za mých SŠ časů (slaboproud) nás učili jen, že na silnoproud nemáme šahat.
Aleš L.: "Blbějc jste tu otázku položit nemohl?"
Určitě mohl.
Ale jde mi třeba o srovnání hodinové spotřeby t-busu (20 vozokm = 1500 osobokm) versus klimatizované kanceláře 400 m3 (= 150 m2 = 20 pracovníků) za průměrného a extrémního počasí.
Když si třeba vezmu letní Itálii, Španělsko, tam silniční CO2 jsou minimum (všichni leží na dovolené, provoz jen při střídání turnusů), ale klimatizace (v obchodech, restauracích, bytech) vyrážejí pojistky na rozvodnách. |
Uhli
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 349
Registrován: 6-2006
| | Odesláno Středa, 16. května 2007 - 15:09:43 |
|
Skoro bych si tip, že ne. Díky ocelovému boom se většina koksu spotřebuje nebo vyveze. I v Dětmarovicích se spaluje "obyč" černé s průměrnou výhřevností 22 MJ/kg a obsahem síry pod 0,5 %. Používá se výlučně uhlí z Ostravsko - karvinské pánve. V EDĚ jsou instalovány 4 výrobní bloky, každý o elektrickém výkonu 200 MW. Průměrná denní spotřeba paliva na jeden blok je cca 1600 tun uhlí. Uhlí se po rozemletí na velmi jemnou frakci spaluje v celkem 4 kotlích o výkonu 650 t páry/hod.
|
modiat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.150.166.18
| | Odesláno Středa, 16. května 2007 - 17:33:13 |
|
ad M_v-Ovšem kdybys musel místo jednoho vlaku uhlí poslat stovky kilometrů...Krásný příklad jsou Chvaletice, které soudruzi postavili z důvodu zániku jakýchsi dolů v okolí, aby lidé měli práci, postavila se lodní cesta po Labi, jenomže jaksi zapomněli, že Labe v zimě zamrzá, takže v době nejvyšší spotřeby Chvaletice jen ohřívali, aby nezamrzli. Po dostavbě Temelína už je ČEZ prakticky nepotřebuje. Dnes tam jede jediný blok 200 MW, zřejmě z důvodu stability sítě.
ad jmb-Ještě dotaz ke koksu...koks byl strategická surovina (za Komančú) a k topení ho dostávali jen státní organizace (zdravotnictví, školství atd a to ještě ne plný příděl-museli ho míchat s černým uhlím) a můj děda, protože byl v odboji (odbojáři měli nárok) . Ono to zní neuvěřitelně, ale je třeba si uvědomit, že zásobování energiemi před revolucí bylo vždy velice vypjaté a v některých případech kritické (uhelné prázdniny-malý český black aut) z mnoha důvodů (i při objemech, které se těžily -OKD cca 20 mil t, MUS 100 mil t). Jenom jeden příklad. Když Rudá Armáda přestavěla v Mimoni letiště na vyhřívanou vzletovou dráhu, tak k tomu postavili kotelnu na černé uhlí. Ale v ČSSR nebyla bilance na potřebné množství, tak ho vozily z Polska.
Zdravím |
jmb
Neregistrovaný host
Odeslán z: 195.225.72.18
| | Odesláno Čtvrtek, 17. května 2007 - 06:20:19 |
|
modiat:
Nevím, pokud si vzpomínám, co nám říkali na škole, Chvaletice stojí kvůli snížení ztrát ve vedení (většina elektráren stojí na západě a vedení západ-východ mělo velké ztráty). Tak někdo spočítal, že bude výhodnější vozit uhlí než zesilovat vedení. Dráhy tehdy asi nebyly schopné z kapacitních důvodů uhlí dopravovat, tak se šlo na lodě s již zmiňovanými důsledky. Ale teď už se tam uhlí vozí vagóny (několik let, byla to velká sláva), ale Chvaletice pozbyly na významu (kvůli moravským Dukovanům). |
Kubrt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1617
Registrován: 9-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 17. května 2007 - 08:37:54 |
|
Nehodlám posuzovat, proč konkrétně se stavěly Chvaletice, nebyl jsem u toho, ale každopádně před elektrárnou tam byly Manganorudné a kyzové závody (MKZ), včetně elektrifikované úzkororzchodné důlní železnice. Viz http://spz.logout.cz/trate/echva.html
Ke koksu: náš strejda s ním normálně doma topil a v odboji určitě nebyl |
modiat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.150.166.18
| | Odesláno Čtvrtek, 17. května 2007 - 19:18:23 |
|
ad jmb-Nevím, pokud si vzpomínám, co nám říkali na škole...psal jsem výše, že jde o stabilitu sítě (ztráty ve vedení a úbytky napětí, pokles frekvence..) jinak souhlas.
ale Chvaletice pozbyly na významu (kvůli moravským Dukovanům)...to je právě mýtus. Chvaletice se stavěli cca 1975-1980, Dukovany, první plány cca 1972, výstavba cca 1978-1985, první tři bloky byly hotové do roku asi 1983 (přesné letopočty najdete na www ČEZu). Takže výstavba obou elektráren se prolínala a nedovedu si představit ani za ČSSR, že by někdo v roce 1985 prohlásil, že Chvaletice nejsou potřeba . Jen pro zajímavost přes Labe naproti Chvaleticím je vesnice Tetov, kde měla stát jaderná elektrárna a v roce 1988-89 tam již probíhal geologický prúzkum a vykupovali se pozemky (Chvaletice byly prostě problém). Ani Dukovany neřeší totiž zásobování Moravy viz současný stav a svým způsobem byly stavěny i kvůli jinému účelu.
http://www.ceps.cz/detail.asp?cepsmenu=3&IDP=33&PDM2=0&PDM3=0&PDM4=0 obr.č.2 dole na stránce.
ad kubrt- dík za odkaz, zajímavé čtení
Ke koksu: náš strejda s ním normálně doma topil... asi byl školník , ne vážně, samozřejmě není možné všechny vzpomínky úplně zevšeobecnit, jen jsem popsal svojí zkušenost z osobního a pracovního života .
Zdravím |
jmb
Neregistrovaný host
Odeslán z: 195.225.72.18
| | Odesláno Pátek, 18. května 2007 - 06:11:21 |
|
Pěkný pláneček, díky za odkaz. O Dukovanech nepochybuji (ona to spíš byla moje domněnka než něčím podložený fakt), ale ten výběžek vrstevnic do východních Čech v podstatě potvrzuje racionálnost zdůvodnění výstavby Chvaletic kvůli ztrátám ve vedení (problém ale, jak to vypadá, trvá). |
Kubrt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1621
Registrován: 9-2004
| | Odesláno Pátek, 18. května 2007 - 08:57:10 |
|
Ad modiat: taky díky za odkaz. Že by se přece jen Blahutovice dočkaly své elektrárny?
Včera byla v parlamentu energetická konference Hospodářských novin, pár "výstupů" je zde http://ekonomika.ihned.cz/c1-23202735
Ještě mírně odbočím se zajímavou poznámkou, ale ono to souvisí. Jistě je všem diskutujícím známo, že proti výstavbě hlubiného úložiště je občanský odpor ve všech uvažovaných lokalitách. Nedávno jsem měli "jadernou" exkurzi ze Švédska. Tam jsou vytipované dvě lokality na úložiště. A obě dvě "komunity" o jeho výstavbu ve svém kraji soupeří, protože v ní vidí rozvoj svého regionu. |
jmb
Neregistrovaný host
Odeslán z: 195.225.72.18
| | Odesláno Pátek, 18. května 2007 - 11:51:07 |
|
Pokud si vzpomínám, tak při DOD v lokalitě Skalka u Rožné nám bylo referováno, že místní by úložiště celkem přivítali (ono se nelze divit, tam už se toho moc díky blízkému úložišti kalů z úpravny uranu zkazit nedá). Nepletu-li se ovšem, byla nyní Skalka ze seznamu kandidátů vyškrtnuta, kdyžtak prosím potvrďte. |
Kubrt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1624
Registrován: 9-2004
| | Odesláno Pátek, 18. května 2007 - 12:41:53 |
|
Skalka nebyla uvažována jako hlubinné úložiště (to má mít hloubku několik stovek metrů a plánuje se realizovat v ČR kolem roku 2060), ale uvažovalo s ní jen jako meziskladem pro uložení VJP do doby, než bude vybudováno HU. A aktivity na této lokalitě byly ukončeny, protože dnes se "meziskladování" řeší přímo v elektrárnách. Zřejmě proto, že je to jednodušší a není to tolik vidět. Co se týká lokalit pro HU, je jich dnes ve výběru 6. |
modiat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.150.166.18
| | Odesláno Pátek, 18. května 2007 - 16:44:46 |
|
ad jmb-ale ten výběžek vrstevnic do východních Čech... a nebylo by lepší posadit nový zdroj do centra ,,energetické díry"? Technické opodstatnění Chvaletic s přivřením jednoho oka asi ano (hodně slabé ano a to jenom proto, že Temelín byl teprve na papíře), ale co ekonomika provozu?
Zdravím |
M_v
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2783
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Pátek, 18. května 2007 - 17:36:15 |
|
modiat: ČEZ teď něco naznačoval o své první velké plynové elektrárně. Ta by se někam na střední Moravu hodila. Já bych ji nejraději viděl jako kogenerační (podobně jako Červený mlýn v Brně). Uvidíme s čím přijdou (a v jakém režimu ji budou provozovat), přeci jen plyn je jako palivo dost drahý.
A co třeba přebudovat Chvaletice na biomasu (nebo spalovnu odpadu)? Zatím se uvažuje o Hodoníně, kde už míchanou biomasu spalují. |
modiat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.150.166.18
| | Odesláno Sobota, 19. května 2007 - 18:42:54 |
|
Spalovna odpadu-bylo by to lákavé, ale nezapomeťe, že nedávno byla odložena na neurčito spalovna u Počerad. Navíc spalovny odpadu se u nás potýkají s nedostatkem odpadu (nedávno žádali o umožnění dovozu ze zahraničí, aby si zvedly výkon), a prakticky musí být dislokovány v intravilánu měst (náklady na svoz) a tepelný výstup (velké spalovny vyrábějí teplo/elektřina).
Se spalováním biomasy se začalo v elektrárně Tisová ve fluidních kotlích (míchá se štěpka s hnědým uhlím). Spíš se v současné době jedná o pilotní projekty ne kvůli technickému zvládnutí, ale spíš logistickému zabezpečení biomasy. Když se začínalo se štěpkou v Tisové, tak cenově ztrhly trh a nábytkáři dováželi štěpku ze zahraničí .
U ČEZu to osobně vidím spíš jako důsledek politického zadání a aby šli z dobou, protože v celkové výrobě elektric. energie (neplést s instalovaným výkonem!!!) asi nikdy obnovitelné zdroje nebudou hrát u nás významnou roli.
Jinak spalování biomasy na komunální nebo individuální úrovni dávám velikou šanci, protože je cenově velice výhodná a jako doplněk třeba k plynu nebo elektřině (nebo obráceně) nemá prakticky chybu.
Zdravím |
modiat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.150.166.18
| | Odesláno Neděle, 20. května 2007 - 22:45:52 |
|
Omlouvám se za chybu nejsou to Počerady, ale samozřejmě Opatovice nad Labem.
Zdravím |
jmb
Neregistrovaný host
Odeslán z: 195.225.72.18
| | Odesláno Úterý, 22. května 2007 - 07:14:51 |
|
ČEZ teď něco naznačoval o své první velké plynové elektrárně. Ta by se někam na střední Moravu hodila. Já bych ji nejraději viděl jako kogenerační (podobně jako Červený mlýn v Brně). Uvidíme s čím přijdou (a v jakém režimu ji budou provozovat), přeci jen plyn je jako palivo dost drahý.
To bych řekl! Spalovat "ušlechtilá" paliva takto ve velkém mí připadne barbarské. Plyn patří hlavně maloodběratelům a dejme tomu i městským teplárnám. Velké celky nechť spalují méně kvalitní paliva a pak pečují o produkty spalování. A každý, kdo topí ve svém domově plynem, budiž veleben a hýčkán. Protože se probůh zase vrací doba topení takovým tím načernalým kalem a v kotlíku se jistě ztratí i domovní odpad. Fosgenové (a kdoví jaké jiné jedy tam ještě vznikají) ovzduší našich vesnic je opravdu odstrašující.
Pokud vím, mluví se o plynovém provozu ČEZu někde u Ústí nad Labem. Článek již nemohu najít (v časopisu Týden). |
Dj_tisíc_sluncí
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 235
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Neděle, 27. května 2007 - 18:19:24 |
|
Nedávno jsem zaslechl, že prý do větrné elektrárny je při výrobě a montáži vloženo víc energie, než kolik vůbec dokáže během své životnosti vyrobit.
Je to vůbec možné?
...dnes večer v Klubu 19 na Kladně...  |
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 33786
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Neděle, 27. května 2007 - 18:22:36 |
|
Já cosi podobného slyšel/četl o „sluneční”.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti?   www.danceradio.cz
|
|
M_v
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2807
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Pondělí, 28. května 2007 - 01:46:05 |
|
V počáteční fázi vývoje takto vypadá každá elektrárna. Parní stroj než se pořádně rozchodil i jaderné elektrárny v 50. letech.
Dnes už se energeticky zaplatí jak fotovoltaické, tak samozřejmě i větrné elektrárny. Tyto údaje se dají najít jako "energy pay back time" = EPBT (za jak dlouho se energie vrátí) nebo "energy return faktor" = ERF (kolikrát se vrátí za dobu životnosti).
Například u fotovoltaických článků je EPBT 1-5 let, výpočet třeba tady (v našich zeměpisných šířkách spíš při horní hranici), u větrných elektráren se udává návratnost vložené energie několik málo měsíců (při projektované životnosti 20 let). Viz odkaz. |
M_v
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2808
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Pondělí, 28. května 2007 - 14:54:47 |
|
Líh ze dřeva je na cestě |
Uhli
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 371
Registrován: 6-2006
| | Odesláno Úterý, 29. května 2007 - 11:50:13 |
|
Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy si Vás dovoluje pozvat na mezinárodní konferenci ,,Socioekonomické bariéry udržitelné dopravy" konanou v rámci projektu MOBIDAYS, která se uskuteční v pondělí 18. června 2007 v Modré posluchárně Karolina, vchod z Celetné ulice 20.
Cílem konference je představení evropských projektů zabývajících se vybranými tématy udržitelné mobility, jejich hlavních zjištění, doporučení a praktické využitelnosti. Konference by zároveň měla přispět k diskusi mezi všemi, kteří se zabývají udržitelnou dopravou, ať už jsou to dopravní odborníci, zástupci veřejné správy, médií nebo široké veřejnosti.
Program konference je zaměřen především na analýzu trendů a hodnocení rozvoje dopravy a snižování závislosti dopravy na ropě prostřednictvím biopaliv a vodíku.
Konference je jedním z výstupů evropského projektu ,,Sustainable Mobility Days - MOBIDAYS", který je zaměřen na vyhodnocení a diseminaci výsledků výzkumných a demonstračních projektů k udržitelné mobilitě financovaných Komisí Evropských společenství v projektech výzkumu a technologického rozvoje.
Registrační formulář, aktuální program a další informace o konferenci a projektu naleznete na webových stránkách www.mobidays.eu. Účast na konferenci je bezplatná na základě registrace. Registrace bude ukončena 13. června 2007.
|
M_v
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2809
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Úterý, 29. května 2007 - 13:26:43 |
|
Ještě jedna zajímavá akce bude v Praze:
FUSION EXPO - putovní výstava o vývoji termojaderné fúze (včetně doprovodných přednášek).
A ještě odkaz na tiskovou zprávu ČEZu o spalování biomasy. Za první čtrtletí vede Skavina s výrobou 26 GWh z biomasy, druhý je Hodonín (19 GWh) a třetí Poříčí s Dvorem Králové (dohromady 15 GWh). |
Mcbain
Administrátor
Číslo příspěvku: 9356
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 08. června 2007 - 13:00:37 |
|
Co říkáte na tohle - není to jen nějaký přelud?
|
M_v
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2897
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Pondělí, 16. července 2007 - 15:22:32 |
|
Mcbain: Nevím. Zdroj vypadá důvěryhodně, rezonanční efekty se využívají taky všude možně. Úplně nerozumím jejich pojmu "non-radiative magnetic field". Třeba u transformátoru drží magnetické pole uvnitř jádra jeho vysoká permeabilita, co tady? Tvrdí, že rezonance. Škoda, že neuvedli relativní šířku rezonančního peaku. Nemyslím si, že je to kachna, ale jestli to bude fungovat v praxi? 
A teď z jiného soudku - zamyšlení o biopalivech pohledem ředitele ČEPRO Pavla Švarce. |
Gor
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 463
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Úterý, 17. července 2007 - 23:24:06 |
|
M_v: "sirka rezonancniho peaku" to je cesky jako sirka pasma nebo neco jinyho? |
M_v
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2901
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Středa, 18. července 2007 - 01:29:38 |
|
Gor: Měl jsem na mysli něco jako Q-factor u rezonátorů, kde Q = f_0/Delta f. Pokud jim spolu mají interagovat hlavně vysílač s přijímačem, očekávám vysoké Q, což ale předpokládá kvalitní a stejně naladěné obvody. Jinak jim to nebude fungovat. |
Gor
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 464
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Středa, 18. července 2007 - 09:32:25 |
|
M_v: Aha, cili je to sirka pasma, akorat tam nemaj utlumy v dB, jak je tady zvykem. Diky. |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 2497
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 06. září 2007 - 17:24:53 |
|
Nějak se nám ta biopaliva vymikají kontrole.
http://reporter.leeds.ac.uk/press_releases/current/biofuels.htm |
M_v
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2989
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 27. září 2007 - 21:58:19 |
|
Trainspot: A tady je další článek zpochybňující význam biopaliv pro omezení skleníkového efektu. Ten se pro změnu zabývá emisemi rajského plynu (N2O) při pěstování plodin následně použitých pro produkci biopaliv.
P.J. Crutzen, A.R. Mosier, K.A. Smith, and W. Winiwarter: N2O release from agro-biofuel production negates global warming reduction by replacing fossil fuels, Atmos. Chem. Phys. Discuss., 7, 11191–11205, 2007.
Ovšem jiní vědci s Crutzenovými předpoklady nesouhlasí. No, uvidíme, co se z toho vyvine. Každopádně je potřeba veškeré důsledky a následky důkladně zvážit, aby z biopaliv nebyla jen "hurá akce" s katastrofálními následky. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1032
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 01. října 2007 - 13:28:57 |
|
Tuhle zase někdo upozorňoval na fakt, že "ekologická" větrná elektrárna kromě toho, že pizdí krajinu, svojí teplou gondolou přitahuje hmyzouny a ti zase netopýry. A tady nastává problém, bo Máti Příroda projektovala sonar netopýra tak, aby stíhal vnímat relativní pohyby okolí rychlostí letu netopýra samého, nikoliv aby uměl zachytit řítící se hebedo v podobě listu vrtule. Smutným důsledkem jsou pak hromady pobitých netopýrů u paty věže... |
Kubrt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1767
Registrován: 9-2004
| | Odesláno Středa, 03. října 2007 - 09:42:49 |
|
Článek, který jistě vzbudí jásot o značné části osazenstva fandovských webů:
http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=509693
Bohužel taktně zamlčuje celkovou strukturu produkce skleníkových plynů v ČR.
Víc mě zaujala ta spodní mapka s prachem - konkrétně pěkně vysvícená R10, zatímco D1 nebo D5, vedoucí jinak "bezprašným územím", vidět nejsou. Čím to? |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Pátek, 21. prosince 2007 - 09:36:32 |
|
Jeste jedno prijemne pobaveni: http://plarmy.org/zwentendorf/index.php |
naroznej
Neregistrovaný host
Odeslán z: 213.168.179.166
| | Odesláno Sobota, 29. prosince 2007 - 19:29:19 |
|
Mám dotaz. Neví někdo rámcově kolik mohou činit náklady na rozjezd EC/IC vlaku o deseti vozech s el. lokomotivou na rozjezd jednak cca 60 Km/h a 120 km/h |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1159
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Neděle, 30. prosince 2007 - 17:28:58 |
|
naroznej: Na 120 asi 80 kWh a na 60 asi 20 kWh. |
Uzavřeno: Další dialogy již nemůžete zahájit.