Autor |
Příspěvek |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 29573 Registrován: 4-2003
| Odesláno Sobota, 20. ledna 2007 - 01:02:24 |
|
Zpáteční stojí 100 Kč.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Ivana Stužická
Neregistrovaný host Odeslán z: 85.207.176.96
| Odesláno Pátek, 26. ledna 2007 - 00:24:42 |
|
Ahojky mám dotaz.Neví někdo k čemu sloužila tzv.Bleichertova Lanovka?dík Ivańelllla |
W. Neregistrovaný host Odeslán z: 89.102.46.205
| Odesláno Pátek, 26. ledna 2007 - 08:17:01 |
|
To je typ. Ve vašem revíru jezdila například z Kynšperka do Citic. |
Rk_kn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 360 Registrován: 1-2005
| Odesláno Pondělí, 12. března 2007 - 20:42:41 |
|
Zaujímavý článok o pozemnej lanovke St. Smokovec - Hrebienok, zo Života 7/2007 : http://lesk.zoznam.sk/cl/11125/141480/Lanovka-do-srotu |
W. Neregistrovaný host Odeslán z: 89.102.46.205
| Odesláno Čtvrtek, 15. března 2007 - 18:11:13 |
|
Přečaply u Chomutova měly také svojí lanovku do dolu. nebyl jste tam někdo ? |
Antonin
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 17 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pátek, 16. března 2007 - 12:21:00 |
|
Neví někdo něco o nákladních lanovkách vedoucích z dolu Oskar/Preziden Masaryk/Lidice v Ostravě-Petřkovicích? Podle Hudcova atlasu vedla jedna k dolu Anselm a druhá k Hlavnímu nádraží, ale žádné bližší údaje (aspoň orientační doba provozu apod.) se mi zatím zjistit nepodařilo. |
Radim Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 54 Registrován: 2-2006
| Odesláno Pátek, 16. března 2007 - 17:42:41 |
|
V Ostravě vím min. o 4 nákladních lanovkách, jedna vedla z dolu ve Lhotce, druhá pak z dolu Anselm, další musela být v Hrušově a nejznámější spojovala důl Petr Bezruč s koksovnou Karolina, tato měla také 2 zalomení. Z poslední uvedené se dodnes dochovaly patky podpěry u tramvajové trati do Kunčic. Získat nějaké informace je velmi obtížné, zatím se mi podařilo získat jen pár fotek. Důl Petr Bezruč - koksovna Karolina : Patky podpěry u tramvajové trati do Kunčic :
|
Peca
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 343 Registrován: 12-2006
| Odesláno Pátek, 16. března 2007 - 18:39:11 |
|
Kdy ty lanovky asi dosloužily? Nemá někdo další foto?
Žabotlamy, to je prostě klasa! Firefox rulezzz |
|
Radim Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 55 Registrován: 2-2006
| Odesláno Pátek, 16. března 2007 - 19:35:55 |
|
Kdy dosloužily to nevím, ale ještě v roce 1988 (alespoň některé) existovaly. Nějaké foto by ještě bylo :
|
2m62u
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 95 Registrován: 12-2006
| Odesláno Pátek, 16. března 2007 - 19:39:26 |
|
Další lanovky vedly např.z jámy Oderský k dolu Ignát(Šverma),z dolu František(Odra) k dolu Hubert (Stachanov), ze Salmy na důl Ludvík, z dolu Hedvika na důl Pokrok(Fučík), no a konečně známá lanovka z Bezruče na Karolinu vedla původně už heřmanického dolu Ida. A taky nesmím zapomenout na lanovku z Jeremenka(o té ale nevím kam vedla, snad na Alexandr?). Dodnes po ní zbyl ochranný most nad Místeckou, sloužící jako reklamní plocha. |
Peca
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 345 Registrován: 12-2006
| Odesláno Pátek, 16. března 2007 - 20:21:34 |
|
fotky klidně ještě přidejte, je to úžasný industriál
Žabotlamy, to je prostě klasa! Firefox rulezzz |
|
Mimi Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 93 Registrován: 4-2006
| Odesláno Sobota, 14. dubna 2007 - 22:00:30 |
|
škoda tejto starenky krásavice, bola pýchou tatier, teraz skonči niekde v múzeu... http://www.ta3.com/sk/reportaze/33621_pozemna-lanovka-na-hrebienok-zmeni-svoju-tvar
mimi ICQ 197-757-627 www.transportweb.sk pozrite sa na moju stránku |
|
Mimi Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 94 Registrován: 4-2006
| Odesláno Neděle, 15. dubna 2007 - 10:38:38 |
|
na pamiatku sedačkovej lanovky Turecká Križná v Banskobystrickom regióne. Lyžiarska trať spĺňa ako jediná na slovensku parametre FIS na organizovanie medzinárodných lyžiarskych pretekov. Toto je dôsledok privatizácie sedačkovej lanovky do súkromných rúk a jej následná záhuba, ktorá dospela až do súčastného stavu, ktorý trvá doteraz. Technické údaje prevzaté z www.lanovky.sk edačková lanovka Turecká - Krížna typ LD osobná visutá jednolanová dráha obežného systému s pevným uchytením jednomiestnych sedačiek výrobca TRANSPORTA Chrudim výrobný typ SL-1 ťažná vetva ľavá umiestnenie pohonu vrcholová stanica systém napínania závažím v údolnej stanici napínací ťah 5000 kg 50 kN menovitý tlak - prepravná kapacita - zimná prevádzka 276 os./hod. prepravná kapacita - letná prevádzka 276 os./hod. údolná stanica 657 m n.m Turecká medzistanica 775 m n.m. Salašky vrcholová stanica 1387 m n.m Líška (Krížna) šikmá dĺžka 2064 m vodorovná dĺžka 1933,2 m prevýšenie 730 m priemerný sklon trate 20,7° maximálny sklon trate max. dopr. rýchlosť - zimná prevádzka 2 m/s max. dopr. rýchlosť - letná prevádzka 2 m/s revízna rýchlosť 0,5 m/s rýchlosť pri núdzovom pohone 1 m/s prípustná rýchlosť vetra 13 m/s kritická: 14 m/s neprípustná rýchlosť vetra 15 m/s čas jazdy 17,3 min. 1038 s časový interval vozňov - zimná prevádzka 13 s časový interval vozňov - letná prevádzka 13 s vzdialenosť vozňov 26 m počet vozňov 165 + 1 nákladná plošina maximálna nosnosť vozňa (sedačky) 90 kg 1 osoba nosnosť montážneho vozňa 200 kg nosnosť nákladného vozňa 200 kg hmotnosť sedačky 45 kg hmotnosť montážneho vozňa 100 kg hmotnosť nákladného vozňa 100 kg počet podpier 34 (max. výška 15 m - č. 16) z toho 5 tlačných dopravné lano 28 mm napínacie lano 20 mm priemer poháňacieho lanáča 3000 mm priemer vratného lanáča 3000 mm priemer traťových kladiek 400 mm rozchod dopravného lana na trati 3000 mm hlavný pohon 109 kW núdzový pohon elektrocentrála 75 kW revízny pohon regulácia otáčok hlavného motora NPZ - náhradný prúd. zdroj náhradný prúdový zdroj - dieselgenerátor 75 kW Škoda 6 S 110 hlavná (bezpečnostná) brzda hydraulická prevádzková brzda čelusťová uvedenie do prevádzky 17. novembra 1971 10:00; výstavba od 15. júna 1968 ukončenie prevádzky jar 1993 História prevzatá z www.lanovky.sk http://www.lanovky.sk/?page=rep&id=332V Druhý nejvyšší vrchol Velké Fatry - Krížna byl v roce 1970 zpřístupněn jednosedačkovou lanovkou chrudimského výrobce Transporta. Tato lanovka měla několik nej ze všech sedačkových lanovek Transporta - jako jediná měla na trase mezistanici, překonávala největší převýšení, měla největší počet sedaček a spolu se Soliskem měla největší výkon pohonu. medzistanica, podpery č. 6, 7 a 8 /foto: Roman Gric 17.06.1988/Dolní stanice v Turecké byla v nadmořské výšce 657 m.n.m., horní stanice v nadmořské výšce 1387 m.n.m. (nebyla tak ve skutečnosti až na vrcholu Krížné, ale o 200 výškových metrů níže na Líšce), převýšení lanovky bylo tedy 730 m. V dolní polovině trasy byla mezistanice v nadmořské výšce 800 m.n.m., která sloužila v zimě pro nástup lyžařů z chatové osady Salašky a tvořili ji 3 podpěry - nosné č. 6 a 7 a tlačná č. 8. Délka lanovky byla 2067 m, byla to tedy druhá nejdelší sedačková lanovka Transporta (po Solisku). Svými 165 sedačkami přepravila rychlostí 2 m/s za hodinu 276 osob. Lanovka měla 34 podpěr, z toho 5 bylo tlačných (č. 1, 8, 11, 16 a 23). Pohon s výkonem 109 kW se nacházel v horní stanici, napínaní závažím o hmotnosti 5000 kg pak v dolní stanici. Od dolní stanice lanovka stoupala přes mezistanici na Salaškách k velmi vysoké tlačné podpěře č. 11, která byla v terénním zlomu. Odtud byla trasa lanovky velmi strmá, podobné terénní zlomy potom byly u dalších dvou tlačných podpěr č. 16 a 23. Od podpěry č. 28 již lanovka nevedla lesem, ale po holých stráních Krížné. pohľad z bývalej medzistanice Salašky smerom k vrcholovej stanici, hore vidno aj časť prieseku. Porovnajte s vyššie uvedenou fotografiou medzistanice. V roce 1993 bylo rozhodnuto provést rekonstrukci dosluhující lanové dráhy. Nejprve bylo lano i se sedačkami shozeno na zem a podpěry byly demontovány. Byly rovněž vybudovány základy na novou dolní stanici a mezistanice, která se měla nacházet výše - za podpěrou č. 21 původní jednosedačky. Plánovaná stavba nové lanovky se však neuskutečnila a od té doby se dá na Krížnou dostat v létě jedině pěšky, v zimě jsou v provozu 4 na sebe navazující lyžařské vleky. V roce 1997 potom byly demontovány z lana i sedačky a 138 jich bylo přemístěno na Javorový vrch u Třince, kde nahradili původní sedačky z roku 1957, další byly přemístěny na Martinské hole jako náhradní a jedna zůstala v horní stanici na Krížné. Dolní stanice byla rekonstruována a dodnes se v ní nachází konstrukce s vratným kotoučem. Mezistanice a horní stanice se rovněž dochovaly, ovšem ve zdevastovaném stavu. V horní stanici zůstala poslední podpěra č. 34, téměř kompletní zařízení strojovny, montážní plošina a sedačka č. 132. Před pár lety se objevil projekt na postavení nové sedačkové lanovky na Krížnou. Nová lanovka se měla skládat z důvodu častého silného větru v horní části trasy ze 2 nezávislých úseků - nejprve měla být vybudována použitá repasovaná dvousedačka na 1. úseku s vrcholovou stanici pod horní hranicí lesa, která by byla v provozu jenom v zimě a časem se měl dobudovat 2. navazující úsek (potom by byly oba úseky v provozu celoročně). Podle nejnovějších informací je ale stavba nové lanovky v nedohlednu. Radim Polcer súčasnosti je lanovka demontovaná, všetky podpery okrem poslednej sú odmontované a horná stanica je zdevastovaná (medzistanica taktiež a na novú sú vybudované základy - vyššie, tesne pod hornou hranicou lesa pri podpere č. 21 pôvodnej lanovky), údolná stanica je tiež prichystaná na výstavbu novej lanovky. Nová lanovka sa na rozdiel od pôvodnej jednosedačky bude skladať z dvoch nezávislých úsekov. Zatiaľ sa k hornej stanici môžete dopraviť od zimnej sezóny 2002/2003 dvomi napojenými vlekmi. Čaká Vás aj umelé zasnežovanie v dolnej časti. V zrekonštruovanej údolnej stanici je reštaurácia/bufet a možnosť ubytovania. Zo strojného zariadenia sa zachovala takmer kompletná horná poháňacia stanica so všetkým vybavením (vrátane motora, prevodovky, brźd, lanáča, častí ovládacích panelov, elektrorozvádzačov, apod.), údolná stanica však prešla rekonštrukciou, zachovala sa iba konštrukcia s vratným lanáčom, na ktorej dodnes zostal vratný lanáč, ako aj všetky navádzacie kladky. Šachta napínacieh systému je však už zamurovaná, rovnako ako aj výjazdový portál zo stanice. V hornej stanici sa nachádza aj sedačka č. 132 a poškodená montážna plošina a z 34 podpier lanovky sa dochovala iba jediná - posledná podpera č. 34, ktorá sa nachádza v budove hornej stanice, čo ju "zachránilo" pred demontážou. Fotografie súčastného stavu konečnej stanice vlastný zdroj (Příspěvek byl editován uživatelem mimi.)
mimi ICQ 197-757-627 www.transportweb.sk pozrite sa na moju stránku |
|
Radim Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 57 Registrován: 2-2006
| Odesláno Neděle, 15. dubna 2007 - 11:10:47 |
|
K mému článku ještě doplním (psal jsem ho v létě 2005), že dne 4. listopadu 2005 horní stanice bohužel kompletně vyhořela (jak je vidět na fotkách). Další informace a plno fotografií najdete na http://lanovkakrizna.wz.cz/
|
Mimi Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 95 Registrován: 4-2006
| Odesláno Neděle, 15. dubna 2007 - 11:37:23 |
|
Radim viem ešte že sa hľadajú aj financie z urofondov na obovu tejto lanvky, nevieš kde sa dá dostať k týmto projektom a v akom je to štádiu?
mimi ICQ 197-757-627 www.transportweb.sk pozrite sa na moju stránku |
|
Andrej
Neregistrovaný host Odeslán z: 85.216.132.137
| Odesláno Neděle, 15. dubna 2007 - 19:20:05 |
|
Ak môžem, odpoviem za Radima - o využití prostriedkov z eurofondov sa skutočne uvažovalo, no pokiaľ mi je známe, všetko je zatiaľ len v štádiu týchto úvah. Ide o to, že vzhľadom na konfiguráciu terénu a ostatné parametre (dĺžka, prevýšenie) bude nová lanovka dosť finančne nákladná a spoločnosť, ktorá stredisko pred pár rokmi znovu sprevádzkovala, žiaľ výstavbu z vlastných zdrojov nezvládne. Kedysi sa uvažovalo o štvorsedačke a to zatiaľ iba po cca podperu č. 21 pôvodnej lanovky (ukončená by bola niečo pod hornou hranicou lesa) a niekedy by sa snáď k tomu dobudoval 2. úsek až na vrchol, z dôvodu vetra, pre ktorý ani pôvodná lanovka ako jednoúseková dosť často nejazdila. Stavať ale v takýchto podmienkach neodpojiteľnú štvorsedačku osobne ale nepovažujem za šťastné. K demontáži pôvodnej lanovky v roku 1993 môžem povedať toľko, že sa jednalo o veľký omyl v histórii slovenskej lanovej dopravy, kedy bola zrušená lanovka, ktorá podľa vykonanej revízie mohla jazdiť s menšou opravou ďalších 13 rokov. Česť jej pamiatke. Na Slovensku ale ešte jedna identická lanovka jazdí - z Dediniek na Geravy v Slovenskom raji. No a na Železnej studničke v Bratislave jazdí lanovka podobná - iba má namiesto jednomiestnych sedačiek sedačky dvojmiestne. |
Mimi Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 96 Registrován: 4-2006
| Odesláno Neděle, 15. dubna 2007 - 21:05:20 |
|
Andrrj dakujem za info. Ja este dodam, ze v roku 1993 vlastnila vleky a aj lanovku firma Hosch s.r.o. http://www.edb.sk/company.php?Dw=SK00617041&Lang=sk#CoOwners Ktora je vlastne dost zodpovedna za sucastny stav aky tam je. Terajsim majitelom vlekov a aj nadej na vskriesenie lanovky je ski turecka a.s. http://www.skiturecka.sk/
mimi ICQ 197-757-627 www.transportweb.sk pozrite sa na moju stránku |
|
Andrej
Neregistrovaný host Odeslán z: 85.216.132.137
| Odesláno Pondělí, 16. dubna 2007 - 15:49:28 |
|
Tak je, súčasným vlastníkom strediska, ktorý preňho niečo aj urobil, je Ski Turecká, s.r.o. Ináč pôvodným prevádzkovateľom lanovky pred rokom 1989 bol "podnik zariadení cestvného ruchu Javorina", ktorý okrem iných zariadení vlastnil aj niekoľko iných lanoviek na Slovensku (Železná studnička, Martinské hole, Donovaly - Nová hoľa...) |
Jiří_t
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 268 Registrován: 9-2005
| Odesláno Středa, 25. dubna 2007 - 10:46:30 |
|
Budu mít dotázek: Koukal jsem na stránky lanovky.sk a s úžasem jsem zjistil, že na Chopok nejezdí ani jedna lanovka. Víte někdo jak dlouho už se tam nejezdí? A je na Chopku v provozu ještě aspoň nějakej bufet, nebo je na tom kopci už úplně mrtvo? |
Mimi Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 97 Registrován: 4-2006
| Odesláno Středa, 25. dubna 2007 - 14:45:26 |
|
Jiri_t keby si lepsie cital tak by si sa dozvedel toto Otvorené od 27.4 do 8.5.2007 budú v prevádzke 4 sedačka Srdiečko - Kosodrevina. http://www.lanovky.sk/?page=str&str=chopok a samozrejme na chopku funguje napríklad kamenná chata pod chopkom. Viac sa dzvies na http://www.nizketatry.sk/ciele/chopok/chopok.html
mimi ICQ 197-757-627 www.transportweb.sk pozrite sa na moju stránku |
|
Radim Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 60 Registrován: 2-2006
| Odesláno Středa, 25. dubna 2007 - 16:06:09 |
|
Lanovky Von Roll na Chopku jsou mimo provoz již řadu let, konkrétně úsek Luková-Chopok pravděpodobně od roku 1998 a úsek Kosodrevina-Chopok pak 1999 (tento byl ale ještě do 2.12.2003 využíván pro nákladní dopravu). Od této zimní sezóny jsou ovšem na Chopku 2 nové vleky Doppelmayr, které tak (alespoň pro lyžaře) opět propojili obě strany.
|
Mimi Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 98 Registrován: 4-2006
| Odesláno Středa, 25. dubna 2007 - 22:37:23 |
|
mam tu 20 rokov nezrealizovaný projekt lanovky na kopec Urpín v Banskej Bystrici. S Veľkolepých plánov , ktoré zišli v hlavách socialistických súdruhov ostala iba rozostavaná konečná stanica plánovanej lanovky na vrchu Urpín, ktorá v dnešných dňoch slúži ako útočisko sociálnych živlov a bezdomovcov a bola by kľudne vhodná na natočenie hororu. Kompletné plány lanovej dráhy ako aj druh a technické údaje plánovanej lanovky sa budem snažiť získať v štátnom archíve v Banskej Bystrici, ak sa podarí dodám. Keď že sa jedná o lanovku nedostavanú, nebude to ľahká úloha. Fotografie s popismi:
mimi ICQ 197-757-627 www.transportweb.sk pozrite sa na moju stránku |
|
Rk_kn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 436 Registrován: 1-2005
| Odesláno Středa, 09. května 2007 - 19:34:57 |
|
TLD a.s. vyhodnotila zimnú sezónu 2006/2007 ako úspešnú : http://dnes.atlas.sk/ekonomika/90463/tatranske-lanove-drahy-hodnotia-zimu-ako-uspesnu- |
Mimi Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 101 Registrován: 4-2006
| Odesláno Čtvrtek, 24. května 2007 - 20:52:00 |
|
http://www.bleskovky.sk/cl/11/158443/V-Rakusku-sa-zrutila-lanovka NSBRUCK - Jednu obeť a dvoch ťažko zranených si vyžiadala dnešná nehoda na lanovke v rakúskej spolkovej krajine Tirolsko. K nešťastiu došlo okolo 10.30 h v katastri obce Finkenberg. Kabína, v ktorej boli traja zamestnanci lanovej dráhy, sa počas nácviku záchrannej akcie so zatiaľ neznámych príčin zrútila z výšky približne 40 metrov. Jeden muž zahynul priamo na mieste, jeho kolegov previezli vo vážnom stave do univerzitnej kliniky v Innsbrucku, kde ich budú ešte dnes operovať. Záchranné práce boli náročné, pretože kabína spadla do strmého terénu približne 300 metrov od údolnej stanice. Zúčastnili sa na nich aj tri vrtuľníky. Účastníci nehody pochádzajú z údolia Zillertal. Lanovka bola v čase nešťastia pre údržbu mimo prevádzky.
mimi ICQ 197-757-627 www.transportweb.sk pozrite sa na moju stránku |
|
Peca
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 671 Registrován: 12-2006
| Odesláno Pátek, 25. května 2007 - 14:41:52 |
|
Za to určitě může Temelín. Pak že není nebezpečný.
Žabotlamy, to je prostě klasa! Firefox rulezzz ICQ: 268 125 722 |
|
Rk_kn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 461 Registrován: 1-2005
| Odesláno Pátek, 01. června 2007 - 17:26:33 |
|
Vo V. Tatrách končí prav. tech. prestávka lanoviek v správe TLD, a.s. a od 2.6.07 začína letná prevádzka. http://www.aktuality.sk/spravy/domace/lanovky-tld-budu-od-soboty-v-prevadzke |
Peca
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 684 Registrován: 12-2006
| Odesláno Neděle, 03. června 2007 - 10:23:53 |
|
Nevíte někdo něco o lanovce v Dubrovniku? Vedla na kopec nad městem, ale za jugoslávské války byla zničena.
Žabotlamy, to je prostě klasa! Firefox rulezzz ICQ: 268 125 722 |
|
Radim Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 66 Registrován: 2-2006
| Odesláno Neděle, 03. června 2007 - 15:31:06 |
|
Pár fotek a info (v němčině) je tu : http://www.alpinforum.com/forum/viewtopic.php?t=6312
|
Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242
| Odesláno Pondělí, 04. června 2007 - 09:37:11 |
|
Jako malý kluk před cca 35 lety (1972) jsem se tou lanovkou v Dubrovníku svezl. Taky jsem ukecal rodiče a šli jsme kousek po zrušené úzkokolejné tramvajové trati, která na poloostrově s městskou vilovou zástavbou tvořila velkou smyčku. Na druhé polovině trati, krerá vedla k bráně starého opevněného města, už byl nový asfalt a jezdily tam autobusy. V blízkosti přístavu také bylo opuštěné úzkokolejné nádraží 760 mm trati s dosud odstavenými nějakými vozidly, ale přemluvit rodiče, abychom se šli podívat i tam, se mi už nepodařilo. |
Medvěd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 334 Registrován: 8-2003
| Odesláno Středa, 06. června 2007 - 16:02:34 |
|
lanovka na cestách - teda aspoň si myslím, že je to lanovka, ještě by to snad mohla bejt těžní věž... nevíte o tom někdo něco? 21.5. na D1
Na mne nemusíte křičet, stačí mi to říct desetkrát.. . |
|
Pjp Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1397 Registrován: 12-2005
| Odesláno Středa, 06. června 2007 - 16:04:42 |
|
Podle napisu na zadnim pricniku navesu, to asi opravdu bude lanovka/vlek ... ;-) Teda pokud se me nepletou nazvy firem, coz by taky nebylo az tak neobvykle ... :-( Pavel
Znalosti a dovednosti, neodpustitelne prohresky proti dobrym mravum ... Jsem clovek a proto delam chyby a taky jsem na to patricne hrdy ... Vyjadruji pouze svuj nazor, "radcu" beha po svete vic, nez je obcas unosne. http://www.pjp.cz / ICQ: 30831569 / Skype : pavel_pilny |
|
Medvěd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 335 Registrován: 8-2003
| Odesláno Středa, 06. června 2007 - 16:16:00 |
|
Jasně, podle nápisu Doppelmayr by to měla být lanovka :-) ale není to podle mne jediná možnost, výrobce kol pro těžní věže dnes neznám, ale k lanovkám to má velmi blízko...
Na mne nemusíte křičet, stačí mi to říct desetkrát.. . |
|
Radim Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 67 Registrován: 2-2006
| Odesláno Středa, 06. června 2007 - 16:39:26 |
|
Je to samozřejmě vratný lanáč pro fixní sedačku, s největší pravděpodobností pro lanovku v Loučné nad Desnou - Přemyslov (Jeseníky), která je jako jediná letošní nová lanovka v ČR v pokročilém stádiu výstavby, zrovna minulý týden se už usazovaly podpěry. Předpokládám, že to jelo po D1 ve směru z Brna na Olomouc (?).
|
Medvěd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 336 Registrován: 8-2003
| Odesláno Čtvrtek, 07. června 2007 - 08:49:59 |
|
Potkal jsem to cca na devadesátém kilometru D1 z Prahy na Brno, na to abych sledoval, kam to jede dál, to jelo příliš pomalu. Nicméně z dálky mne to zaujalo, tak jsem spáchal při předjíždění pár fotek. Docela zajímavej přívěs, takový špeky jeden moc často nepotká :-)
Na mne nemusíte křičet, stačí mi to říct desetkrát.. . |
|
Rk_kn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 476 Registrován: 1-2005
| Odesláno Pátek, 15. června 2007 - 20:05:29 |
|
Vo V. a N. Tatrách začala letná sezóna, prístupné sú aj vysokohorské chodníky a červeno značené trasy : odkaz |
Rk_kn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 478 Registrován: 1-2005
| Odesláno Pondělí, 18. června 2007 - 08:20:27 |
|
Na Donovaloch nová lanovka : http://www.sme.sk/c/3352322/regiony-kratko.html Regióny krátko Začala premávať lanovka na Novú hoľu DONOVALY. Počas letnej turistickej sezóny majú turisti na Donovaloch k dispozícii lanovku, ktorá včera začala premávať z údolnej stanice na vrchol Novej hole. Vyše 1300 metrov dlhá trať lanovej dráhy má prevýšenie 444 metrov. Z Novej hole a z neďalekého vrchu Zvolen je výhľad na Nízke Tatry a Veľkú Fatru. Údolná stanica je vo výške 916 a vrcholová stanica vo výške 1360 metrov nad morom. (tasr) |
Mimi Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 111 Registrován: 4-2006
| Odesláno Úterý, 19. června 2007 - 20:08:58 |
|
Rk_kn poopravim nejedna sa o novu lanovku, ale len zacala premavat na letnu sezonu....
mimi ICQ 197-757-627 www.transportweb.sk pozrite sa na moju stránku |
|
Rhomosapienc
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 100 Registrován: 2-2007
| Odesláno Pondělí, 25. června 2007 - 16:50:09 |
|
jak funguje křížení na lanových drahách třeba na petříně jak se lanovky objíždí vždykoukám na výhybku a nechápu jak jí kolo může přejet. Mají vůbec lanovky kola s okolkem např jak tramvaj??
Regiosprinter by Regionova |
|
Peca
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 752 Registrován: 12-2006
| Odesláno Pondělí, 25. června 2007 - 16:55:27 |
|
proč by ji nemohlo kolo přejet??? Když tam přejíždí, tak už tam to lano přece není. Okolek tam samozřejmě je.
Žabotlamy, to je prostě klasa! Firefox rulezzz ICQ: 268 125 722 |
|
Peca
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 753 Registrován: 12-2006
| Odesláno Pondělí, 25. června 2007 - 16:56:32 |
|
aha, pravda...
Žabotlamy, to je prostě klasa! Firefox rulezzz ICQ: 268 125 722 |
|
Rhomosapienc
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 101 Registrován: 2-2007
| Odesláno Pondělí, 25. června 2007 - 19:17:12 |
|
tak co :D já sem na to koukal fakt tomu nerozumim
Regiosprinter by Regionova |
|
Rhomosapienc
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 102 Registrován: 2-2007
| Odesláno Pondělí, 25. června 2007 - 19:26:48 |
|
Tyto výhybky nemají žádnou pohyblivou část - vnější kolejnice jsou nepřerušené, zatímco vnitřní se kříží a na dvou místech jsou přerušeny, aby byl umožněn průchod tažného a brzdného lana. Vozy jsou na podvozcích na jedné straně (podle postavení ve výhybně na vnější) vybaveny koly s oboustrannými nákolky, zatímco na druhé straně jsou pouze hladké válce, které mohou bez problému přejíždět i mezery přerušených kolejnic. Každý vůz tak má svou pevně přidělenou kolej www.prazsketramvaje.cz
Regiosprinter by Regionova |
|
M_v Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2868 Registrován: 6-2002
| Odesláno Úterý, 26. června 2007 - 01:20:42 |
|
Rhomosapienc: Celé to čudo se jmenuje Abtova výhybka a oboustranné jsou okolky. |
Rk_kn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 492 Registrován: 1-2005
| Odesláno Středa, 27. června 2007 - 16:45:24 |
|
Dnes uverejnil autor Peter Bado na stránke http://www.vlaky.net reportáž o pozemnej lanovke a ozubnicovej železnici v Hallstate. Sú tam dosť presné snímky lanovkovej výhybky a ozubnicovej výhybky ! http://www.vlaky.net/servis/sprava.asp?lang=1&id=1898 |
Dj_cargo Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 870 Registrován: 11-2005
| Odesláno Pátek, 13. července 2007 - 09:25:01 |
|
Nevíte někdo, jestli Doppelmayr (případně někdo jiný) dodává nějaké lanovkové systémy pro nákladní dopravu - něco jako je v VW Devínská Nová Ves? |
Radim Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 73 Registrován: 2-2006
| Odesláno Pátek, 13. července 2007 - 10:07:20 |
|
Samozřejmě, nákladní lanovky se stále vyrábějí, něco se o nich dá najít na stránkách Doppelmayra (www.doppelmayr.com). Kromě toho mají v nabídce i RopeCon, což je v podstatě lanový dopravníkový pás.
|
Ondrys Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 623 Registrován: 5-2004
| Odesláno Pátek, 13. července 2007 - 10:09:25 |
|
Doppelmayr určitě, když dodal Funitel ve VW . Poma (nebo Leitner) také dodává nákladní LD => http://www.poma.net/english/index.html Možná ještě Steurer. De facto každý z těchto výrobců je schopný navrhnout a dodat nákladní LD, vždy se jedná o individuální řešení. (Příspěvek byl editován uživatelem ondrys.) |
Dj_cargo Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 871 Registrován: 11-2005
| Odesláno Pátek, 13. července 2007 - 10:19:06 |
|
Díky, ten RopeCon je přesně to co hledám. |
Citytrans Neregistrovaný host Odeslán z: 81.27.195.92
| Odesláno Pondělí, 23. července 2007 - 10:02:06 |
|
Zahájen zkušební provoz fotogalerie www.citytrans.info |
Ttv
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 50 Registrován: 1-2007
| Odesláno Neděle, 12. srpna 2007 - 20:18:46 |
|
Síce je to na kolajách ale patrí to medzi lanovky a za mesiac to už bude historické video http://www.youtube.com/watch?v=eBRLBimHXEA PS : pre neinformovaných od polky septembra tam bude rekonštrukcia a od polky decembra bude v prevádzke aj s novýmí vozňami |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 35478 Registrován: 4-2003
| Odesláno Středa, 22. srpna 2007 - 10:12:52 |
|
Vlekaři po teplých zimách sázejí na léto
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Rk_kn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 568 Registrován: 1-2005
| Odesláno Pondělí, 27. srpna 2007 - 19:44:54 |
|
Spoločnosť TLD a.s. zverejnila predbežnú bilanciu tohtoročnej letnej sezóny. http://dnes.atlas.sk/ekonomika/120975/zaujem-cestujucich-o-tatranske-lanovky-vzrastol |
Rk_kn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 576 Registrován: 1-2005
| Odesláno Čtvrtek, 30. srpna 2007 - 20:55:51 |
|
Pozemná lanovka St. Smokovec - Hrebienok v súčasnej podobe prestane premávať 16.9.2007 . O 14. h. sa pripravuje rozlúčka. Potom nasleduje jej rekonštrukcia . zdroj atlas.sk Ekonomika, 14:08 30.08.2007 Pozemnú lanovku na Hrebienok nahradí po 37 rokoch modernejšia Pozemnú lanovku zo Starého Smokovca na Hrebienok čaká rekonštrukcia. Doterajšie vozne, ktoré slúžili cestujúcim 37 rokov, nahradia nové, modernejšie. "Rekonštrukcia sa týka výmeny kabín respektíve vozňov lanovky. Všetky ostatné zariadenia, či už strojovne alebo koľajnice, sú v poriadku. Nové vozne, ktoré sa už vyrábajú vo Švajčiarsku, budú transportované na Slovensko v novembri. Nová lanovka, veľmi atraktívna, ekologická, pohodlná a s dobrým výhľadom, keďže bude presklená, by mala byť v prevádzke už v polovici decembra," uviedla pre TASR marketingová riaditeľka Tatranských lanových dráh Danka Velecká. Spresnila, že ide o investíciu za 250 miliónov Sk. Snahou TLD je zrekonštruovať aj údolnú stanicu. Rozlúčkovú jazdu doterajšej pozemnej lanovky zo Starého Smokovca na Hrebienok pripravujú na 16. septembra popoludní o 14. hodine. "Pozemná lanovka slúžila v súčasnej podobe takmer 40 rokov, takže si zaslúži dôstojnú rozlúčku. Chystáme napríklad aj vernisáž výstavy v hoteli Grand v Starom Smokovci. Budú tam historické fotografie súčasnej, ale aj predchádzajúcich lanoviek na Hrebienok," informovala Velecká. Dodala, že rozlúčku by malo obohatiť premietanie dokumentárneho filmu, ale aj dobrá hudba a zábava pre všetky vekové skupiny. Pozemnú lanovku zo Starého Smokovca na Hrebienok vybudovali v roku 1908 a súčasné vozne premávajú od roku 1970. Trať jedinej pozemnej lanovky na Slovensku meria 1 937 metrov a prekonáva výškový rozdiel 255 metrov. |
Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242
| Odesláno Úterý, 04. září 2007 - 10:53:18 |
|
Z již vzácných neveřejných nákladních lanovek bych chtěl připomenout tu, která slouží zásobování restaurace Sokolí hnízdo u skalního útvaru Pravčická brána v Českosaském Švýcarsku, poblíž Hřenska. Její horní stanici si můžete (zpoza plotu) prohlédnout, aniž byste ještě museli zaplatit vstup 50,- Kč do pískovcového skalního města u té Pravčické brány. Směřuje do údolí jižním směrem, kam vede autocesta. |
Pavel_reiser
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 528 Registrován: 5-2002
| Odesláno Úterý, 04. září 2007 - 11:53:16 |
|
Ad Cogwheel : foto z léta 2005 |
Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242
| Odesláno Úterý, 04. září 2007 - 14:03:28 |
|
Díky za doplnění. |
tatranec Neregistrovaný host Odeslán z: 82.119.112.222
| Odesláno Úterý, 18. září 2007 - 09:33:19 |
|
Skoda http://pravda.newtonit.sk/default.asp?cache=624874 |
tatranec Neregistrovaný host Odeslán z: 82.119.112.222
| Odesláno Úterý, 18. září 2007 - 09:39:16 |
|
Sorry, tam dáko tie linky velmi nefungujú, takze skopcím sem text z dnesnej Pravdy: 18.09.2007 - 214/07 - (sp) - str. 09 Vozeň z Hrebienka do Bratislavy nedorazí BRATISLAVA/STARÝ SMOKOVEC - Nádej, že aspoň jeden z dvojice vyslúžených vozňov pozemnej lanovky na Hrebienok sa vyhne šrotovisku, ešte včera okolo obeda žila. Nadšenci lanovej a železničnej dopravy, ktorí sa 20-tonový kolos podujali na vlastné náklady previezť od dolnej stanice v Starom Smokovci do bratislavského Múzea dopravy, však popoludní museli rezignovať. „Už v nedeľu, krátko po poslednej slávnostnej jazde, sme pod vagón podsunuli zdvihák pre žeriav. V pondelok mal na plošine kamióna putovať do železničného depa v Poprade. Zhruba do mesiaca by ho potom čakala jazda po železnici do Bratislavy. Stála by nás asi 40-tisíc korún..." priblížil ich záchranárske úsilie Peter Brňák, správca internetového portálu www.lanovky.sk. Problém však vznikol, keď si šofér ešte „naprázdno" odskúšal trasu cesty. „Už vopred vedel, že popod trakčné vedenie tatranskej električky s takým nákladom neprejde. Zvolil preto obchádzku okolo Tatranskej Lomnice. Zistil však, že je tam niekoľko príliš ostrých zákrut," pokračoval Brňák. Včerajšok bol pritom pre ďalší osud vagóna kľúčový. „Odložiť odvoz do Popradu či nájsť iné riešenie si už nemôžeme dovoliť. Bolo by to nad naše finančné možnosti," zdôraznil ďalší„vláčikár" Daniel Zajko, ktorý už umiestnenie technickej pamiatky dohodol s vedením dopravného múzea. „Priviezť sme im ho mali na stanicu Východné v Rači. Mohol zostať v tamojšej expozícii parných lokomotív alebo podstúpiť ďalší prevoz do priestorov na Pražskej ulici," spresnil. A doplnil, že preňuž začali chystať aj zvláštny šikmý podstavec, keďže šikmý je aj samotný vagón, zhotovený pre tatranskú trať so sklonom 113 do 149 promile. |
tatranec Neregistrovaný host Odeslán z: 82.119.112.222
| Odesláno Úterý, 18. září 2007 - 09:41:25 |
|
...pokračovanie.... Nadšenci sa dokonca snažili zachrániť aj druhý vozeň. „Mal sa z neho stať netradičný prístrešok na odpočívadle budúceho úseku diaľnice D1 zo Štrby do Popradu," spomenul Zajko. Národná diaľničná spoločnosť síce nenamietala, konečný súhlas však doteraz nevyslovila. Po 37 rokoch poctivého brázdenia jednokoľajky dlhej 1 937 metrov, s tzv. Abbtovou výhybňou uprostred, teda oba vagóny vyrobené talianskou firmou Ceretti - Tanfani so sídlom v Miláne asi navždy odídu do histórie. Rozpíliť by ich mali už v najbližších dňoch priamo v údolnej smokoveckej stanici. Trať teraz čaká rekonštrukcia a od 23. decembra na ňu vyrazia moderní následníci odpísaných deduškov. Dodá ich rakúsko-švajčiarsky koncern Doppelmayer/Garaventa, jazdiť budú dvojnásobne rýchlejšie a namiesto doterajších 900 pojmú až 1 300 pasažierov. Foto popis| Vagón kyvadlovej lanovej dráhy na Hrebienok už v nedeľu po poslednej jazde nachystali na prevoz kamiónom. Spolu so svojou dvojičkou bol v prevádzke od 12. februára 1970 do 16. septembra 2007. Foto autor| FOTO: PETER BRŇÁK |
Jnd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1535 Registrován: 4-2003
| Odesláno Neděle, 23. září 2007 - 11:34:12 |
|
Byly by ještě nejaké fotky té lanovky z posledního dne ?? Myslim ta demontáž a třeba detailní fotky podvozku (ten by mě moooc zajímal) atd ... Fotky z vlaky.net jsem viděl ..... |