Archiv do 3. března 2008

Autor Příspěvek Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1210 Registrován: 6-2005 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 18:31:17       Hroch: Dále nesdílím souhlasné stanovisko s axiomem T.Z. Co nejezdí po hodině, se nenaplní. Zrovna u pomalíků na 260... Zrovna s tímhle bych byl opatrný. U Brna o jejich naplnění nepochybuju. Když pojedou bez přepřahu, tak v nich zůstane frekvence z 260 do Pardubic a Prahy. I kdyby nebyla do Olomouce rychlá půlhodina, ale EC a Ex dohromady po hodině (Pendolíno se nepočítá), tak pojedou tyto vlaky mezi Třebovou a Prahou ve svazku s rychlým Brnem (= do Prahy na půl), čili z Pardubic do Prahy nejede těsně vedle jiný vlak. Diskutabilní mi přijde jen ten střední úsek. Pokud zůstane i R-270, tak by pak mělo logiku, aby se předjíždělo v Olomouci a tedy Valaško a střední Morava se střídaly v tom, kde jede v jedné z dvouhodin rychle a kdo musí přestoupit do vlaku z druhého směru. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 411 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 18:35:26       Předchozí příspěvky jsem psal offline (z Rybníku až do Prahy, vy mi teda dáváte :-) ), takže teď zbytek reakcí: - Jakékoli spojování a podobné vylomeniny v Třebové jinde než u nákladu asi nemá smysl vážně řešit, pak by bylo naprosto rovnocenné zavést pouze pomalé R a hotovo. Nebrat. Ostatně spojování kdekoli bude vždycky problém, a to i při řidičákách - interval následných vjezdů na tutéž kolej (zvlášť při vyšší rychlosti) nikdo neodstraní, měla by proto být snaha ho maximálně omezovat - přestup je obvykle rychlejší. - V Olomouci opravdu předpokládám regionálku po půlhodině (aspoň dlouhodobě) - v okolí velkých měst to jinak nemá cenu. Do té doby je třeba se rozhodovat podle požadovaných návazností a samozřejmě dojížďky do OC. Problémem je, že na 310 a asi i na 301 to vyjde jen na proklad velmi přibližný, neboť 2 vrstvy na jednokolejce znamenají vždy problémy. "Dálkové" přestupy tu asi moc nebudou, leda na Bruntál, který vyjde asi na 45. Ale nemyslím, že to vadí: Ze střední Moravy je to do Olomouce v pohodě Os (čímž se dostáváme k modelu Hranice-ValMez, já říkám jednovrstvě spíše rychle), do Prahy se čtvrt hodiny výjimečně počká a do budoucna se 310 stejně musí zrychlit. Hroch (3904) a předchozí diskuse (Červenka vs. Blansko): V podstatě máte s těmi úvahami pravdu, jejich dovedení do důsledků viz 2 příspěvky zpět. Mimochodem možnost "pomalíky prostřídat a do Brna v druhé hodině přestup" naráží na to, že ten přestup se nestihne bez zásahu do minimální přípustné vaty - tohle fakt vychází "jak pěrděl na hrnec". Mibl (1199): Můj model předpokládá 160 km/h a horní rychlostníky (byť na Olomouc na tomto téměř nesejde) na EC/IC, 140 km/h pro pomalíky a 120 km/h na HaBr (zde pravda již se sníženou, avšak stále snad dostatečnou, vatou). Střednědobě lze myslím uvažovat 160 km/h pro pomalíky (projekt 361 má snad již zelenou?), což právě dále podporuje myšlenku pásmovky do Třebové/za Třebovou, a 362ky na HaBr (pohodlná vata). Z hlediska svazku to není až tak na závadu, neb ty rychlejší vlaky (shodou okolností) budou častěji jezdit odbočkama, a navíc když se to ke Kolínu malinko "rozjede", tak aspoň není třeba mít pro 1 směr 2 perónní hrany (a tento problém zůstává pouze v Libni pro HaBr - i když i tam je řešitelný úpravou rozložení vaty, stejně by to ale chtělo doplnit rychlé vexle na východ od perónů Libně aspoň mezi 1. a 2. dálkovu kolejí). Iii (1275): Souhlasím s Vámi, ale až ve střednědobém horizontu (zdůvodnění viz výše). Jinak uzel v Třebové velice pěkně vyjde - náhodou. :-) Není nutné se odrazit od Pardubic, resp. ne přesně a ne podle současných rychlíkových JD. Předjíždění: Jakékoli předjíždění čehokoli kdekoli je v principu špatně, pokud nejde o regionálku vs. dálkovou (ale i tam mimo místo společného zastavení jen v místech, kde jezdí aspoň jedno hustě) - leda by se předpokládala jen zcela minimální frekvence pomalíku, tranzitující bodem předjetí. Hroch (3906): Žádné růžové brýle, mašiny viz odpověď Miblovi. Jinak 072 se (to jsou právě ty šťastné náhody v naší síti) trefuje JD o něco méně než JD EC UL - Kolín přes Prahu, takže v obou ty důležitější - Ostrava + HaBr, na opačném konci vyjde přípoj od 130, uprostřed směrovka UL-MB ve Všetatech (od Prahy 30). Skoro se až stydím vydávat to za svůj nápad, když na té síti to díky soustavě náhod jinak udělat v podstatě ani nejde. :-D Trať 300 - Mibl myslí patrně IC bez zastávky (nebo jenom Přerov), kteréžto to stihnou v pohodě a otázkou zůstává jen křižování. Mimochodem, v rozpočtu SFDI je od roku 2009 začátek jakési tuším pětimiliardové modernizace u Vyškova. Praha - Plzeň s 10% uvažuju, a právě to mě vede pořád dokola k úvahám nad Ex, kteréžto zde však nevidím jako moc vhodné z "dopravně-technologických" důvodů, resp. celkovému počtu vlaků. Podle toho co tu (nebo to byl 3.koridor?) vywebil KAF to vychází se zastavením pouze RO (nebo jednou za hodinu vystřídat BE?), Smíchov s 10%, a pokud bude v Plzni 60-80 a ne 20-40, tak i ty přestupy v obou uzelch budou s prstem v nose. V podstatě tak celá debata je o tom, jestli do doby dokončení rekonstrukce Nuslí a Plzně (resp. průtahu) udělat těsné skupiny a 10% v JD nebo volnější skupiny a (třeba) 5% v JD, přičemž já zastávám "švýcarské" řešení, tedy to první (ovšem ne jen tupě proto, že někde to tak mají). Bručounova metodika: S analytickou částí souhlas, pouze je třeba nezapomenout ji provádět z pohledu VHD jako celku (tedy pokud tuto diskusi správně chápu jako "hru na objednatele" a ne "hru na dopravce"). Se syntetickou už souhlasit nemůžu: jednak se mi nelíbí řešit jednotlivé traťě izolovaně (pokud to tedy nebylo myšleno jen jako jeden z iterativních kroků), a postupu "od počtu vrstev k zastavením" a ne naopak. Ono je vůbec problém, ne-li vyloučeno, sestavit nějaký "nezpětnovazební" postup, který není blbý. A vždycky zůstane prostor pro trochu té "obyčejné lidské kreativity" - tvůrce dopravních systémů není v první řadě exaktní člověk, ale svého druhu umělec (podobně jako architekti, ostatně oba lze zahrnout pod pojem "designéři"), nějaké výpočty, vzorečky a přesná data jsou jen spíš takové pomůcky v rozhodování. Na základní myšlenku je nutno přijít jinak. "Je reálnější spuštění rekonstrukce mašin na 361 v počtu větším než malém nebo výstavba VRT do Kolína." Ano, přesně tak. Nelze uvažovat pouze o tratích, pouze o vozidlech (třeba dokonce současných v současné dislokaci) či pouze o rozvrstvení a zastavovací politice, ale nutně o všem na jednou (spolu s dalšími věcmi jako třeba informovanost a čas přestupů ve vazbě na infrastrukturu) a i ve více horizontech. To samozřejmě není nijak jednoduché, to uznávám. Hroch (3907):ˇ Uvažovaná šířka svazku na odjezdu z Kolína na jih/východ je 7 minut (X:12 - X:19, resp. X:42 - X:49). Příjezd z UL a CL vychází 00, z LB 08, z CnC 04. Líp to, obávám se, udělat opravdu nejde. "Zatím máme 362/3, to zaprvé. Zadruhé mi jde o to, že pokud je zájem na ostrých vazbách v uzelch (viz předchozí debata o hl.n.), tak musí být vata alespoň v JD, jinak ten systém nebude v životě funkční." Naprostý souhlas - pro 363/362, resp. 151, 350, 371, v dohledné době (o horzontu pod 3-4 roky se nebavíme zcela jistě protože 011) 380 a asi i Taurus. Bmz, německý výprodej, B(p)ee a spol. na horní rychlostníky, B a všechny možné klony (možná administrativně hospody v omezeném počtu na vlak na horní?) na dolní. 854 (pravda, ne se třema :-) ), 843 atd. Toto jsou až na výjimky (někde je nutné Desiro, obvykle ale existuje pomalejší alternativa, při které je však o něco méně vaty nebo něco nevyjde) vozidla, pro která se navrhovaný systém jeví stabilní. "Jak hodláš řešit Suchdol a Studénku?" Viz někde výše - Ostrava podle mě nemusí jet do Prahy rychle v celé trase každou hodinu, tedy asi ne dokud bude JD 3,5 hodiny. Hroch (3909): CT-Letovice: Mimo Svitavy nemá žádný smysl stavět v Semaníně, Opatově, Lačnově. Jakýsi smysl mohou mít Lány, Hradec, Dlouhá, jenže tam musí jet stejně bus. Dál jede brněnský Os, spádovost na sever opět bus. V případě velkého řevu lze ze SY protáhnout motor od Poličky, ale o jeho smyslu velmi pochybuji. SY-CT každopádně průjezd. Desira: Jestli jste si nevšiml, v KV už jezdí - proč by nemohl PU kraj udělat výběrovku? Ale jak říkám, z hlediska systému je to detail. "pro Blankso a Svitavy je pomalík dostačující a třeba pro Vsetín ne" Z hlediska "práva na obsluhu" není - však to píšu, je to v současné době nutnost, protože kapacita 010. Do budoucna snad i 260 do Prahy rychle. Rozdíl lze spatřit v tom, že na 260 je i obyčejný R ještě nějakou dobu nejrychlejší, kdežto do VS už teď či velmi brzy za chvíli nikoli. "některé věci (ten Trenčín), to už jsou šotoušoviny" Proč? Fakt by mě to zajímalo. Vyjděme z toho, že ty vlaky (ať už se budou nazývat jakkoli a pojedou odkudkoli) v úseku Kunovice - Bylnice/Průsmyk pojedou tak jako tak. Mibl: "když jsem si chtěl udělat představu o tam, jak se může vyvíjet dálková doprava na 190, 170 a 200, tak mi nezbylo nic jiného než si promyslet všechna z Plzně a Budějc vedoucí dálková ramena a tím pádem fakticky celou ČR" TESAT - kdo tohle nepochopí, měl by se od jakéhokoli objednávání držet co nejdál. Hroch (3914 - "doba, na kterou ten systém uvažujeme"): No a to je právě to: je třeba mít na paměti všechny horizonty naráz, neboť je taky - logický - požadavek co nejméně překopávat. Mibl ("každou hodinu z Brna do Ostravy rychle a jednou za dvě hodiny pomalu, tj. na úseku u Brna v trase olomouckého rychlíku.") V principu ano, jen ty proklady Olomouc/pomalá Ostrava na 300 bych neviděl tak jednoznačně, spíš bych vytvořil "pomalou" půlhodinu (do Vyškova minimálně nutnou už kvůli regiovztahům) ve stylu dvouhodin Olomouc, Těšín, Vsetín, Kroměříž(-někam). Záleží dost na tom, jestli budeme chtít po 321 na přípoj do Žiliny, po 280 na proklad Praze, jak do OC a tak dále, v Brně bude otázka na co vázat Jihlavu a čím těsně ujet HaBru (30), popř. zda na něj nečekat a celou pomalou skupinu malinko neposunout... "Pak už by se na Svinov od Brna dojíždělo jen pár minut po celé, což by rychlá Opava měla zvládat." Bohužel ne, je nutné křižovat Opava západ. Ovšem do OP pojede i pomalá linka... "můžeme mít časem 2 linky Vídeň - Cheb: jednou přes Brno a Prahu a podruhé přes Budějce a Plzeň": Velmi správně - no a? Ani jedna by nebyla určena (primárně a asi ani sekundárně) pro relaci Wien - Frantovky... Pro klid šotoušovy či modrogumní duše se to může v Praze/CB přečíslovat a je to. :-) Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3918 Registrován: 8-2004 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 18:35:37       Mibl: Je levnější dosadit trafo a tím snížit turnusovou potřebu nebo nebo koupit novou mašinu? Trafo je levnější. Ovšem bez toho zbytku (mašiny) je ti kapku na houby. Znovu (už asi po stý) opakuji - tady jde jak o kvalitu vozidel (Vmax., Vvýj., naklápění,...), tak o množství vozidel! Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. K. A. F. Neregistrovaný host Odeslán z: 88.101.189.227 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 19:04:41       TZ: je tu (ještě :-) ) nějaký stavař? Veselí - Jihlava o 10km/h podle mého odhadu (nemám výpis směrových poměrů) nezvedneš. Při poloměrech pod 300 m (ty jsou tam jeden za druhým) na svršku tvaru S 49 navíc nelze Vvýj (a i kdyby, tak by to bylo tak o pět výš). Nestavební poznámky: 1. souhlasím, že plošná obsluha venkova Os vlaky je neefektivní, proto ji taky třeba Bavorsko nemá. Ale zatím je pokusů o takový model obsluhy v ČR pár a nevěřím, že se něco takového v brzké době ujme. TZ holt podceňuje (nejen v tomto bodě) to, že veřejná doprava je především politická, až pak i odborná záležitost. 2. pokud je někde zásobárna "volných" lokomotiv, tak v zavedení řídicích vozů (odstranění objíždění, tedy urychlení obratů) a v náhradě lokomotivou tahaných souprav v málo obsazené regionálce jednotkami, případně i motorovými. 3. navyšování dotací MD do dálkové železniční dopravy v situaci úspor v jiných resortech je zvláštní. Dovedu si představit v budoucnosti i opačný vývoj. 4. nečekám, že by nějak poklesl podíl výdajů do infrastruktury na Moravě (a ve Slezsku). Patrně ale bude problém (celorepublikově) s čímkoliv mimo OPD, protože SFDI bude rád, když stihne dorovnávat národní podíly k "evropským" penězům, na víc mu nezbyde. K. A. F. Neregistrovaný host Odeslán z: 88.101.189.227 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 19:21:32       Brno - Přerov: podívejme se na centrální adresu, co si SŽDC zadala. Modernizace trati Brno - Přerov, I.etapa Blažovice - Nezamyslice Stručný popis zakázky: Zpracování investičního záměru stavby a přípravné dokumentace stavby Modernizace trati Brno-Přerov, I.etapa Blažovice - Nezamyslice včetně geodetického zaměření a zpracování geotechnického průzkumu. Dokumentace představuje modernizaci trati s jejím zdvojkolejněním, při zvýšení maximální traťové rychlosti na 160 km/hod. Doba trvání zakázky: 25.04.2008 až 30.11.2009 Po zpracování DÚR bude třeba sehnat územní rozhodnutí (jak jsou na tom s EIA?), schválit stavbu ze strany MD, zadat a vypracovat projekt stavby, získat stavební povolení a pak už se může soutěžit realizace stavby... Zdenek84 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 110 Registrován: 4-2007 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 19:27:13       tak já se teda k věci taky vyjádřím. v relaci praha-ostrava ec/ic každou hodinu, směrem na vsetín rychlíky po dvou hodinách.a expresy na jižní moravu po dvou hodinách jezdící střídavě do zlína, luhačovic a hodonína (ty budou do olomouce stavět ve všech rychlíkových stanicích a pak jen v pardubicích). Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3919 Registrován: 8-2004 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 21:11:42       naráží na to, že ten přestup se nestihne bez zásahu do minimální přípustné vaty Není nic jednoduššího než mít v ČT prostoj takový, aby se za tu dobu stihl i přestup hrana-hrana. 361 atd. 380 ještě pokud vím nevyjela a bůh ví, kdy bude schválena (zejména kdy bude schválena ve všech deklarovaných zemích). Navíc 20 ks stejně na žádné vyskakování nebude. Rychlá 220 a 170 je asi jasná a podle mě bude jistě tlak i na omezení 350 minimálně na neslovenských vlacích. O 361 nic nevím, ještě jsem jí neviděl (to bude něco jako Yetti). Vyřeší třeba (ne)přepřah v ČT, ale nevyřeší Vámi navrhovaný nárůst dopravy. Taurus - dle vyjádření některých dotčených pracovníků nevidím v nejbližší době reálnou pravděpodobnost schválení na celé síti (zejména na 3 kV). Leda by snad Siemens vymyslel taky nějaký kompenzátor. vozy - Bimz-y akorát nahradí ty nejstrašnější šroty a umožní nekrácení vlaků, zbytek bude až příliš malý, stále budou chybět jedničky, nákup nových vozů (hlavně ve znatelném množství) je v nedohlednu Nemyslím si, že by v blízké době stála železnice do Vsetína na nějakých 15 minutách JD. Dále odkazuji na již napsané (zejména počet souprav). Trenčín po Vláře Pro tranzitní dopravu je ta trať (myšleno 341) naprosto hlémýžďoidní. Vždyť i oklikou přes ValMez a Vsetín je to z Přerova do T.Teplé alespoň o půl hodiny rychlejší. A pro vnitrostátní realce se mi zdají Veselí, či Luhačovice významnější než Bojkovice. (Ovšem očekávám, že mi to zase rozcupujete.) No a to je právě to: je třeba mít na paměti všechny horizonty naráz, neboť je taky - logický - požadavek co nejméně překopávat. Já vidím jiný - rovněž logický - požadavek, a to, aby se uzel ve 30 zavedl ve významné většině menších měst co nejdříve a byl plně funkční. Současně se spuštěním tohoto funkčního systému mohu uvažovat, kde co zlepšit a zpracovat nějaké vize (alá ta Vaše). Domněnka, že vše vydrží věčně je tak jako tak mylná. Nějaké stavební akce anebo obnova vozidlového parku budou probíhat kontinuelně, takže bude stále třeba něco přizpůsobovat. Důležitý je ten moment, aby již dnes (resp. cca v roce 2015) byl systém zcela použitelný. Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 412 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 21:19:27       A pokračování: Bručoun: Promiňte ale opravdu mi to připadá, jako že jste a budete proti jaksi vždy z principu. Protože: - Je nesrovnatelný přepřah a trhání/spojování. Počítejte to vždy do odjezdu druhého nebo od příjezdu prvního vlaku. To se dá akceptovat někde v Petrovicích do Polska, kam skoro nikdo stejně nejede a ničemu to nepřekáží. Určitě nikde ve vnitrozemí s výjimkou případů, kdy by z důvodů ležících jinde odjel druhý vlak každopádně později (první přijel dříve). Odpojování Ex v Třebové Ex zpomalí a "křídlu" to přinese cca stejnou ztrátu, jako kdyby jelo pomalu už z Prahy. Tady nevidím žádný prostor pro nějaké podobné vylomeniny, navíc nezapomínat na to, že dlouhý vlak jede jinak než krátký - rozjezdy, brzdění... Fakt ne. - "brutálně nepohodlnou a brutálně přestupní pražskou MHD"... Tak to je hodně blbej fór. Viděl jste schéma linek a fotku autobusu? ;-) - UH: No a? Kolik lidí má součet UH, Uh. Brodu, úseku Strážnice-Kunovice, Bojkovic, Otrokovic a minimálně části Zlína? - Půlhodina do Olomouce je už teď, akorát že není "učesaná". Z hlediska nákladů spíš úspora (oběhy, rozjezdy) než co jiného. K ostatnímu trochu vážněji: Mohelnice, Červenka, pomalíky do Brna, "diskriminace" Moravy = souhlas. SU-JE nemá ve vlaku co dělat, SU-Han. řeší osobák. IC do Zlína - tady bych si tuhle možnost asi schoval pro případ teoretické realizace OZVD (kraj se bude chtít něčím ukázat). V tu dobu bude už jistě hotovo do Přerova úplně vše (ne-li i VRT :-D), rychlá Ostrava jedoucí extra v "ještě rychlejší" trase v hodině mimo taktové časy v Olomouci a Pardubicích (SJD 3 hodiny), takže z té současně uvažované rychlé půlhodiny bude jedna "na ocet". Jelikož tento stav nastane nejspíš mnohem dříve než OZVD, MOŽNÁ by nemuselo být úplně od věci ten Zlín (končící) zavést. Ovšem! Ne pro to, "aby se napojil Zlín", ten bude napojen v Otrokovicích, ale "aby byla Praha - Zlín hodina". Pokud na 331 ale zůstane jednokolejka, je to asi passé - a taky je otázka konkurenceschopnost vůči D1. "Vlaky Brno-Zábřeh-... bych reálně viděl tak ve 2 hod. taktu." - to asi ano, už kvůli kapacitě 300. Ale to by nemělo vadit doplnění na hodinu Sp Prostějov - Zábřeh (důležité regionální vztahy na Olomoucku), takže z Brna do Jeseníku (protože "dálkoví turisti") a Prostějov - SU, takže SU-OC jednou přímo a jednou s přestupem (+ osobáky), SU-Brno vždy s 1 přesupem (pokud by třeba v druhé hodině vyšel i v Nezamyslicích). Není to ideální, ale dokud bude 300 vypadat jak vypadá, asi nejrozumnější. Nebo tu jednu dvouhodinu prostřídat 4+4 hodiny (tedy SU-OC přestup jen jednou za 4 hodiny, JE-OC přestup jednou za 4 hodiny, přímo do Brna jednou za 4 hodiny, SU-Brno jednou za 4 hodiny). Čistě přestupy v ZnM v trase OC - JE raději ne. A tahat to paralelně do Olomouce asi taky ne... Jakkoli čtyřhodiny mimo mezinárodku nemám rád, tady to asi jinak reálně nejde. OREDO: Jenže na 031 a 020 není žádná potřeba jízdy ve svazku, a na jednokolejce to v delším úseku jde obvykle hodně blbě (když se ty svazky potkají). Asi proto proklady, dále taky existence "vedlejšího uzlu" (030) v půl v HK. Prostě KHK nelze extrapolovat jinam a už vůbec ne do míst, kde existuje potřeba tranzitní vrstvy (což R-200 na 190 je, byť v dosti metamorfované podobě), kterážto severně od PU nikde není. Mimochodem, to byste přijížděl od Písku (a do Písku) na celou, jen aby nebyl svazek? ;-) "Ta půlhodina do všech významnějších směrů by měla větší induktivní efekt, než zajištění všech teoretických přestupních vazeb." V principu v aglomeracích asi ano, ale zrovna v případě ČB je ta půlhodinová regionálka na busy, neb tratě tam vedou z obslužného hlediska až na výjimky nepoužitelně. Leda Os-30 min. do Zlivi, Kameňáku, Borovan kdyby byl problém projet s busy až do města, což by ale neměl být zásadní problém. Něco jiného by mohla být 194 do Kájova, jenže tam je zase na prd kapacita. "Z těchto a ještě mnoha dalších důvodů je Vaše řešení jen jedním z mnoha, a to ještě jen za splnění určitých podmínek." Jistě - i když s těmi "mnoha" bych spekuloval. Ale myslím, že ta řešení jsou vždy toho typu, že kladou důraz na něco jiného, než já. Těch, co kladou důraz a vyjdou jinak než v detailech rozdílně, bude troufám si tvrdit jen minimum. Ono často na tom systému jednokolejek vycházejí 2-3 možnosti, a tak by každý volil třeba něco jiného podle toho, co se mu zdá více důležité - málokdy je více rovnocenných řešení. 1) Omyl - mimo (DO)ZZ nepředpokládám mimo koridory pro začátek nic, taky bohužel dost často něco nevyjde. To co tu ode mě občas zazní, že "s výhybnou jde tohle" atd. se už týká střednědobého horizontu, který pochopitelně může nastat na každé trati jindy - a to je jedna z největších výhod taktu, neb to obvykle vůbec nezasáhne do jiných tratí. 2) Ne nutně - navrhuji zrušit poměrně velkou část regionálních spojů, a to i na hlavních tratích. Spíš bych řekl, že předpokládám "přesunutí" prostředků z krajů na MD. Čisté navyšování navrhuji v aglomeracích, kde ho lze vždy (aspoň odborně, pak přijde samozřejmě politika) odůvodnit. 3) Knop řešení zásadně nenavrhuju, popř. pouze v místech kde je zřejmé, že se kopat nebude (030) - a i tam stále z hlediska zpoždění konvergentní. Liberec - asi máte pravdu, pardon. Takže mě těší shoda. :-) Axiomy platí pro regionálku (resp. denní dojížďku), kde už při hodině tvoří střední čekání na spoj asi 50-200% JD. V dálkové to funguje samozřejmě trochu jinak, tam je mezní hodnotou asi dvouhodina - a to ještě z hlediska "něco jede", ne "jede to přímo" (= není problém řešení typu 4+4 hodiny ve slabších relacích). A ještě úplně jinak mezinárodka (jednou-dvakrát denně ve slabších relacích, řekněme Praha - Kraków, taky OK, samozřejmě s výjimkou sice přeshraničních, ale krátkých ramen jako DD nebo Wien a Slovenska). Ve Vámi zmiňovaných úsecích nelze pochopitelně naindukovat skoro nic a řešení regionálky je v hodinových busech. "Jestliže nějaká konkrétní taktová poloha obsahuje přímé vlaky Břeclav-Berlín, nemůže stejná taktová poloha zajistit přímé vlaky Brno-Plzeň v celodenním taktu." Kolik sázíte? ;-) Hroch: "Půlhodinovka jistojistě narazí na to, že na těch Ex budou jezdit úplně stejné soupravy jako dnes na R, což znamená mj. všechny JD max. na 140 km/h a "znehodnocení" lepších vozů a loko." Pro Vmax 160 vychází s 10 těžkými vozy asi 12% (podle úseku) vaty, takže se 140 km/h stíhačka taky. Byť už samozřejmě dost natěsno. Ale 380 přijdou, 361 taky, vozů bude v praxi mimo pátek méně,... kromě volných JD navrhuji dále volné pobyty (obvykle 3 minuty), kde půjde nejspíš něco pokrátit. V nejhorším lze dvě linky za Pardubicemi o jednotky minut posunout, ostatně v JD OC - ValMez je vaty ažaž... Ale řešení vidím opravdu raději ve vyšším využití rychlých mašin, což znamená jezdit rovnoběžně do Prahy (zde klidně půlhodinové obraty, lépe však řidičáky - dokud nenastane apokalypsa dnešního typu nebo něco nechcípne (pro což bude někde připravená 141ka, která vyjede s protivlakem naproti)). 4+5) Viz Bručoun. Celkové množství vozidel: Škodovek II.generace je jako s*aček, jde jen o to že jich půlka nemá trafo a skoro všechny nízkou Vmax. Například na CB bude hodina po koridoru potřebovat asi stejně mašin jako dvouhodina před... Na spoustě tratí jezdí zbytečné osobáky a tak dále. Mibl: Proklad pomalíků od Prahy (do OC rychle) a Brna z Chlípníku na sever - trefa. V tu chvíli totiž mám hodinovou obsluhu Suchdolů a Studének do OV, takže už stačí bohatě osobákem to zahustit na cca půlhodinu (pokud vůbec!), a tahat přímé Os z Kopřivnice. Nicméně dělat z Olomouce Arth-Goldau mi nepřijde rozumné - to má Praha hrát roli Bellinzony a ValMez či UH Luzernu a Zürichu? Něco mi říká, že by to mělo být spíš obráceně, jenže chybí "Luzern", tedy například Brno, a samozřemě "Göschenen a Erstfeld" (Choceň a Přelouč? ;-) ). Ba ne, prostě do doby oddělení "opravdu rychlé" Ostravy z olomoucké půlhodiny DEF Otrokovice = Zlín. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1211 Registrován: 6-2005 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 21:40:18       Hroch: Skryté rezervy vozů jsou ve zkrácení systémových jízdních dob. Budou-li vlaky jezdit ve většině relací častěji, dají se soupravy zkrátit oproti dnešku. Cestující se rozprostřou rovnoměrněji. Rychlá půlhodina do Olomouce může znamenat shodnou potřebu vozů jako hodina. Na Plzeň a Budějce (alespoň na rychlejší vrstvu) budou třeba nové vozy, resp. alespoň nějaké rekonstrukce Bmee, Bdmtee, Bp, Bdt či Bdt279. Mají-li se stáhnout z regionálky, tak je ale třeba je něčím nahradit, to uznávám. Problém jsou mašiny. Opět lze něco získat zkrácením SJD, něco/dost řídícími vozy (např. zrušení přepřahu při úvrati v Ústí nebo ČB), něco zrušením přepřahů a něco nasazením vhodných jednotek na osobáky tahané esy (170, 220, ...). Nemyslím, že toho bude chybět nějak moc. Zvyšování efektivity je ještě možné, ale samozřejmě to má hranice. Mít v ITG jako požadavek co nejvíce uzlů v malých městech v půl při dvouhodinových taktech je vražedné. Až bude většina rychlíkové sítě v hodinovce nebo regionálka v hodinovce, tak klidně. Do té doby to ale nepovažuji za nejlepší hledisko, byť problém jet ráno do školy nebo do taktu plně chápu. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1212 Registrován: 6-2005 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 21:56:50       TZ: Proklad pomalíků od Prahy (do OC rychle) a Brna z Chlípníku na sever - trefa. V tu chvíli totiž mám hodinovou obsluhu Suchdolů a Studének do OV Jen mi to nějak nehraje s počtem rychlých linek do Olomouce (2x Ostrava, 1x ValMez, 1x 330) a směrovou vazbou mezi R Brno - Ov a Ex Pha - Vsetín v Hranicích. Buď dojezd do Ostravy po uzlu (tedy ve čtvrt, což asi ničemu nevadí) nebo jedna trasa do Olomouce chybí. Co týká vazeb Jihlavy v Brně (příjezd), tak z pohledu jihočecha (který ale rozhodně nebude většinovým cestujícím ani přestupujícím a je otázkou, co z toho bude rychlejší přes Prahu - asi všechno) je ideální přípojovat na Ostravu (odjezd v celou), pokud to bude vycházet rozumně volně a stabilně, Olomouc (15/45) i Zlín přes Břeclav (ale časová poloha této linky v Brně se jistě nebude řídit požadavkem na tento přípoj, ale polohou R-330 v Olomouci a Břeclavi). Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1213 Registrován: 6-2005 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 21:59:50       Půlhodina do Olomouce je už teď, akorát že není "učesaná". Z hlediska nákladů spíš úspora (oběhy, rozjezdy) než co jiného. To není úplně pravda, musela by se "doplatit" během dvou hodin jedna trasa Pha - ČT, neb pomalík otáčíte do Brna. Mezi Třebovou a Olomoucí už ty 4 vlaky během 2 hodin sedí. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1214 Registrován: 6-2005 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 22:35:47       K Plzni: Zkoušel jste počítat, jak by vycházela JD Pha - Plzeň při zastavování Smíchov, Beroun a Rokycany? Jakou mašinu by bylo třeba to tahat a kolik maximálně vozů by to umožnilo vozit? Uvažujme, že v obou tunelech se dá jezdit více než 160 km/h. Pořád z toho mám dojem, že se ten koridor bude stavět v podstatě dost blbě (ostatně na Budějce je to dost podobně), ale dokud se to nenapočte na rychlosti skutečné a ne uváděné v přípravné dokumentaci, tak se stejně nebude nic vědět. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40120 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 22:36:33       Opět absolutně nezvládám pročítat tuto diskusi, ale snad jsem aspoň to nejpodstatnější nepřehlédnul... Reagovat budu asi jen na jediné. K svazkům/prokladům kolem ČB: Zde bych asi rozlišoval dvě varianty podle toho, jak moc se mi bude lišit zastavování rychlíků (Zliv, Dívčice; na ostatním nezáleží, vazby jsou minimální a spíše náhodné, na šichtu pak ale ošetřit též severku!) a osobáků (u nich případné projíždění zastávek nemá za stávajících podmínek uvažovat při intervalu delším jak půl hodiny, na sběrnou bus-linku hodně rychle zapomeňte). Pokud mi budou rychlíky stavět ve jmenovaných stanicích, je jednozančnou volbou proklad. Pak už mi jen zbude řešit, co bude v Budějcích v půl a na co se budu v Číčenicích vázat. Pokud ale rychlíky nezastaví (byť jen v těch Dívčicích), je nutností mít v Číčenicích přípoj od osobáku a zároveň nezabít úplně vazbu na rychlík. (A ještě k tomu při reálném - tedy děravém - JŘ nezpůsobovat čekání na přípojný vlak, který ale v danou hodinu nejede.) Lze se na to dívat ale i jinak - pohledem Písku a Strakonic. Pak bude samozřejmě lepší svazek rychlého a vymetacího spoje do těch dvou různých oblastí. Variantou je možnost prokladu s možností přestupu, kdy mi trochu kulhavý proklad přímých spojů nakonec stejně na vzdálenějším konci vznikne. Důležité je ale si to pak hodit na papír. Pak se stane kratičká dvojkolejka a Dívčice s masakroidním kolejištěm velmi omezujícím faktorem. Křižování na jednokolejce je samozřejmě možné, ale osobně se ho snažím omezovat na minimální možnou míru, neb za současných podmínek je lepší mít méně atraktivní svazkový JŘ, který se mi nebude při každém narušení sypat, než atraktivní našponovaný, který ale lidi neocení, protože budou furt někde čekat. Leccos se nechá řešit vatou, ale i tu je lepší schovat tak, aby zbytečně nerušila. Prostě nejlepší křižování je na dvojkolejce. (Vše výše uvedené ale není reálné, některé varianty si můžu škrtnout, protože to prostě kvalitně neprotáhnu.) Teď vím, že to jde udělat i jinak a že to může být i lepší, ale je nutné případnou změnu spojit s takovými a takovými změnami v regionálce a kraj na to musí být v případě, že MD přijde s nějakou změnou, schopen reagovat minimálně tak a tak. To je samozřejmě pravda. Bohužel v reálném světě narazíme často hned na několika místech. Už když si vezmeme současný stav přípravy JŘ, tak se o nějaké spolupráci mezi regionálkou a dálkovkou moc mluvit nedá. Navíc často chybí jakákoliv vůle některých krajů něco dělat nebo dokonce zásadně měnit. I proto, že to může vyvolat vyšší finanční nároky, a to nejen v počátcích. Navíc to vyvolá i „nadbytečný” zájem o oblast, která do té doby tak nějak žila (živořila) a nikoho moc nepálila. Ne všude se najde „vůl”, který je ochoten do toho jít. (A to radši úplně zanedbám zájmy různých dopravců, jejichž vazby na KÚ nebývají malé.) Takže je jistě dobré, když se budeme snažit to dělat pořádně, ale asi nikdy se nám nepodaří dosáhnout ideálního stavu, leda by byla vytvořena funkce osvíceného dopravního diktátora. V opačném případě se budeme vždy tak nějak motat mezi ještě možnými a zcela neprostupnými variantami. Omlouvám se za delší příspěvek a blbosti v něm, zase mě tu asi nějakou dobu neuvidíte. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40121 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 22:44:00       A zapomněl jsem na ještě jednu veledůležitou věc - úsek z Nemanic do Budějc. Nyní je to při konstrukci jednokolejka, kde aspoň v reálu se dá trochu „kouzlit” (i když pouze s vlaky nezastavujícími na severce). Co to ale bude po korytorizaci? Trojkolejka tam nebude a dvojkolejný úsek Praha - Nemanice jednokolejně do Budějc taky ústit nebude. Děsím se možnosti, že by pak plzeňské trati měla zůstat jedna kolej pro oba směry. Ale i když tam bude pro obě tratě plnohodnotná banalizovaná dvojkolejka (i při konstrukci) s vhodně uspořádaným zhlavím Budějc, tak si dokážu představit hodně moc problémů, které na tom úseku vzniknou. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1215 Registrován: 6-2005 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 23:17:59       MZ: Pokud mi budou rychlíky stavět ve jmenovaných stanicích, je jednozančnou volbou proklad. Doplním, že toto je vnímáno pohledem od Budějc. Lze se na to dívat ale i jinak - pohledem Písku a Strakonic. Pak bude samozřejmě lepší svazek rychlého a vymetacího spoje do těch dvou různých oblastí. Z pohledu Strakonic a Písku ideálně každou hodinu rychle do obou měst, což ale není a pravděpodobně ještě dost dlouho nebude na kraji průchozí. To je ta politika se všemi jejími nevýhodami (Tohle působí dojmem, že to funguje, tak do toho přece nebudeme sahat, ještě nás to mohlo stát více než do teď. ). Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. K. A. F. Neregistrovaný host Odeslán z: 88.101.189.227 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 23:44:56       Mibl: Pořád z toho mám dojem, že se ten koridor bude stavět v podstatě dost blbě (ostatně na Budějce je to dost podobně) Kdyby III.tžk měl být v podobě, uvažované pro původní vládní usnesení (2002), tak by systémových 90 min. pro Ex byl úspěch. Ostatně uvidíme, jak to bude s tunelem Smíchov - Beroun. Můžu poprosit o okomentování toho IV.tžk? Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40128 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 23:47:23       Doplním, že toto je vnímáno pohledem od Budějc. Je i není. U Budějc by měla být snaha o co nejlepší nabídku - i hodinový interval není nijak oslnivý (z toho pohledu je současný model s křížem v Protivíně zajímavější). Dále od Budějc (a se vzrůstající přepravní dobou) bych se delšího (hodinového) intervalu až tak moc nebál. A toho zhrubahodinového by se mělo dát i při prokladu dosáhnout. Při smečce mám sice lepší hodinovej proklad za Protivínem, ale zároveň pak vedu zbytečně dva spoje za sebou v nejvytíženějším úseku, kde bych se měl naopak snažit to do času rozložit. (Ale to je spíš obecně. Když si to konkrétně namaluješ, tak Ti moc na výběr nezbude a máš po „starostech”.) Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 413 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 23:58:42       KAF 225: Potřeboval bych zrychlit H. Cerekev - Jihlava město o 2 minuty, tedy v průměru o cca 5 km/h. Nebo o menší průměr a (při průjezdné lince 227-Jihlava) projet Kostelec (ovšem nevím, jak moc se dá vykašlat na zároháky). Nebo nižší průměrné zvýšení rychlosti (asi ze 65 na 70 "kde to jde", jak se s ním ostatně začalo, bohužel na opačném konci) na úseku Kam. Malíkov - Jihlava město a výhybnu kolem Švábova (to lépe, v prvním případě by se v HC chvíli stálo). Co je na skladě spíš? ;-) Do té doby buď zavést Os (nepovažuju za šťastné, kapacita a peníze) nebo od Batelova na západ jet v nepřesném prokladu. Tedy třeba v sudou z Jihlavy kříže JI město - Kam. Malíkov, v lichou z Jihlavy JI město - Popelín, navzájem kříže Batelov, Vel. Ratmírov (místo Cerekev, Kardaška). Návaznost v Cerekvi by se asi nezbláznila, busy v Kardašce třeba taky ne, ale co je opravdu velmi ošklivé je -1 min. nepřípoj ve Veselí (JH-Praha) jednou za 2 hodiny. No a zasáhnout do vaty IC CB - Praha a jednou za 2 hodiny ho o 3-4 minuty pozdržet ve Veselí (za podmínky hrana-hrana) asi taky moc nejde, je to zkrátka potřeba řešit. Asi osobákem z JH do Veselí a tedy jsou obě varianty nákladově asi rovnocenné (ne ovšem kapacitně a z hlediska použitelnosti CB - JH pro regionálku). Dále: 1) No jo - a když už to ULK zkusí (pravda možná trochu nešikovně), tak navíc řvou hlavně ti, co se považují za odborníky. Jinak ale takovéto diskuse myslím slouží k vyjasnění toho, co je "objektivně správně", a pak se můžeme bavit, jak k tomu politiky dokopat nebo co dělat, když zavelí "škrtej", aniž by to navržený systém příliš narušilo. 2) Genau (popř. busy). Snad se v tom směru začíná něco dít, minimálně posun v uvžování na GŘ (což je asi to nejzásadnější :-) ). 3) No spíš bych to viděl tak, že jde o opatření na podporu zaměstnanosti a mobility, podobně jako stavba dálnic. Nedá se to tedy dost dobře házet do jednoho pytle s "pastelkovným" nebo granty na podporu rómské kultury. 4) Co z toho bude mimo Brno :-(, Přerov, Břeclav (a ve Slezsku Dětmarovice - Mosty)? ;-) Hroch http://www.zelpage.cz/clanky/prehled-planu-moderni zace-vozoveho-parku-osobni-dopravy-cd Na schválení 380 mimo A, SK kašlu, u nás bude jezdit "politicky" kdyby trakaře padaly (jako že myslím, že padat nebudou), a celá diskuse se netýká času dřívějšího než hotové 011 vč. Kolína, takže na to (i interoperabilitu pro Taurusy) času dost. Soupravy jsou samozřejmě problém, avšak při "učesání do půlhodiny" je stále co krátit, přidání X% vlaků (na jiných relacích) neznamená X% navýšení vozové potřeby a tak dále. Ovšem díval bych se na to z tohoto hlediska: Ty soupravu akutně potřebují vyměnit i bez ohledu na jakýkoli takt nebo model provozu, v celkovém počtu takové potřeby jsou ty rozdíly "takt 6 vozů v půlhodině" vs. "14 vozů po 2 hodinách" minimální (viz také obratové časy), o jakých vícenákladech se tady bavíme? Nebo by bez taktu nebo bez nějakého konkrétního jeho řešení bylo možné vozit lidi v Bg ještě 30 let? "jiný - rovněž logický - požadavek, a to, aby se uzel ve 30 zavedl ve významné většině menších měst co nejdříve a byl plně funkční." Souhlasím - podle mého ty dvě ideje nejsou v rozporu. Pouze zůstávají problémy s volbou, kde raději v půl, což je mnohdy neodstranitelné - viz výše. Trenčín - teď jste mi nasadil brouka do hlavy... Tak si zkusíme virtuálně čmárat. Z Olomouce v půl = po přepřahu ve Staráku UH v půl (jemně nedostatečnou vatu řeší zrychlení Přerova) dále Bojkovice - (odtud pomalu) - Bohuslavice - Tr. Teplá, tedy z OC 2:30. Nebo Nemšová, a TT 2:36. Olomouc 30 - ValMez 30 - Lideč cca 06, přestup, odj. 10 - jde křižovat v Brumově? - Bylnice 39, tedy 2:09, tj. o celé 2 minuty méně než via 341. Pokud by křižovat bylo nutné ve Val. Kloboukách (nejsem si jistý, jestli tu lze na regionální páteř zcela rezignovat, obzvlášť pokud by se kupříkladu jelo již ze VS), tak Bylnice o 7 minut později než via UH. Tyto dvě varianty tedy rovnocenné. OC 30 - VM 30 - Púchov 30, přestup nechť náhodou vyjde dobře, Tr. Teplá tedy za 20 minut. Tedy 2:20 (za cenu přestupu a za předpokladu velmi těsného přípoje, přičemž v praxi očekávám z důvodu jménem Žilina buď těsný nepřípoj nebo asi 10 minut čekání, nebo vazbu Os). Časově jsou všechny 3 možnosti tedy rovnocenné, druhé dvě penalizované přestupem. Jinak - možná překvapivě? - s Vámi souhlasím pokud jde o přepravní proudy. Jenže vycházím na 341 hlavně z regionálky a zároveň z potřeby dojet až do Uh. Brodu (nebo skončit ve Staráku). Tedy "zbytečný" úsek je jen přes hranice, a pokud to náhodou vychází tak, že je to nejlepší možnost jak tam ten vlak dostat, tak proč ne - může to pomoci doplnit lidi, zejm. za Pitínem. Navíc - je to na 341 regionálka, byť Ex/IC, takže v hodině - proklad s brněnskou linkou, tedy i relace typu Bojkovice - Brno nebo Trenčín - Břeclav (= Znojmo). Luhačovice jsou navíc ze severu "moc dokolečka", bus od Zlína je lepší zvlášť s ohledem na přepřah - pro lázeňskou frekvenci je asi dostačující další zpomalení tím, že se třeba jednou-dvakrát denně odvěsí půlka vlaku a pojede v extra trase o chvíli později do Luhačovic. Směr Veselí platí co jsem psal = přípoj ze StMuUH až do Strážnice je lepší (levnější, rychlejší). Zdeněk84: Dvouhodina do 3 směrů, to moc nefunguje. Hodonín - Praha bude určitě rychlejší přes Břeclav, a HO-OL si nejsem moc jistý, jak moc se jezdí ve srovnání s Ostravou. Valmez byste řešil přestupy? Mibl "Jen mi to nějak nehraje s počtem rychlých linek do Olomouce (2x Ostrava, 1x ValMez, 1x 330) a směrovou vazbou mezi R Brno - Ov a Ex Pha - Vsetín v Hranicích." Zcela správně. Brno - ValMez spíš přímá pomalá linka (viz někde výše o půlhodině do Vyškova). Na 280 před VM či VS pak asi půlhodina Sp (do uzlů to vychází) z Prahy, Brna, a Hranic. Hlavní důvod je v přípojích 280 - Ostrava, protože na ty by při hodině musely být Hrancie v 15/45, což nebudou. Takže buď přípoje na rychlé linky (za tím účelem zastavené), nebo přípoje jen na pomalou linku, a nebo možná i obojí (zvlášť měla-li by pomalá jet na 321)... Ono zvláště před VM těch neprojetelných zastávek moc není, a uzel VM asi pouze ve 30 stačit nebude. Nicméně tady ještě nejsem rozmyšlen, jedno však považuji za jisté - je lépe na 270 dělat proklad, už z důvodu "taktové kapacity", než chytat přípoje v Brně (od pomalé do 240). "Pořád z toho mám dojem, že se ten koridor bude stavět v podstatě dost blbě (ostatně na Budějce je to dost podobně), ale dokud se to nenapočte na rychlosti skutečné a ne uváděné v přípravné dokumentaci, tak se stejně nebude nic vědět." Přesně tak (k té druhé části) - a proto se bráním počítat teď přesné jízdní doby. Jedno je však jisté, i s Vmax 160 vyjde hodina alespoň pro IC a na 90% i s 1 zastavením mimo Smíchov (a pravděpodobnost těch 10% a zároveň nemožnosti jet nad 160 v tunelech je už dost malá). Mějme tedy připraveny 2 verze (IC + Sp + popř. částečně Os, R + Os) a podle toho, jak to přesně vyjde, pak jednu vytáhněme z klobouku. Z hlediska okolního světa je to skoro jedno. Jinými slovy já III. koridor za a priori špatný nepovažuju, jen se musí dodělat i Plzeň a nasadit Sv na Vvýj. K. A. F. Neregistrovaný host Odeslán z: 88.101.189.227 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 00:35:43       Ad VnL - Jihlava: na skladě bych viděl leda plíživé zvyšování z 65 na 70, vždy při rekonstrukci nejhoršího úseku. Každý rok za 20 mil., to je tak 1,5 km. (viz ale i níže) Podle tabulky prioritních staveb na www.opd.cz je tam pro Moravu: Brno, Břeclav, Přerov, Olomouc, Brno-Přerov, Mosty-Dětmarovice, Kunčice-FM-Těšín, Brno-Jihlava, Otrokovice-Vizovice, FM-Frenštát, Bludov-Jeseník, Znojmo-Okříšky, Slavonice-Kostelec, VnL-Jihlava To je ovšem teorie, v tabulce jsou (zejména v Čechách) stavby, které se do roku 2015 při nejlepší vůli nezahájí. Existují ovšem i jiné tabulky a tam jsou v OPD jiné stavby... Viz třeba letošní rozpočet na www.sfdi.cz. Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3923 Registrován: 8-2004 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 00:50:10       Mibl, T.Z.: No když ty rezervy vidíte, váš problém, ne můj. Já se divit nebudu. T.Z.: S těmi Taurusy jste optimista, já pesimista. O vícenákladech jsem nic nepsal a o Bg za 30 let taky ne, to prosím pozor! Ovšem B-čka tady za nějakých těch 7 let ještě budou a pak je lepší je mít na rychlících s Vmax. 120-140 a na Ex/EC mít 151,B(p)ee/Bmz/Bimz s Vmax. 155-160. Dotaz: 361 se plánuje dělat z čeho? Souhlasím - podle mého ty dvě ideje nejsou v rozporu. V rozporu nejsou, ale ve shodě také ne. Resp. Váše vize nejsou ve značné míře proveditelné do roku 2015, kdy bych já rád tento systém zavedl a tudíž hledám jiné řešení než to Vaše. Trenčín Beru do ruky ještě jednou KJŘ a počítám: Přerov 0:00, Hranice 0:20, Horní Lideč 1:20, Púchov (Bylnici nebrat) 1:45, T.Teplá 2:05 Přerov 0:00, Starák (po přepřahu) 0:40, Uh.Brod 1:10, Vl.průsmyk 2:10, T.Teplá 2:30 Při více zastávkách na Vláře to bude ještě horší. Při málo zastávkách to zase bude vlak navíc (potřeba Os). Z Vámi uvažovaného Brna je tam vždy plus jedna úvrať (Púchov vs. Přerov) Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40135 Registrován: 4-2003 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 01:10:33       361 maj bejt snad ze 363 (163?). Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 414 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 03:20:08       Přerov... uf, teď mi to není moc jasné. Já psal Praha - Olomouc - Hranice 280 a Brno - Břeclav - Starák - 341, resp. Praha - Přerov - Starák - 341. V Púchově si dejte (přinejlepším!) 10 minut bonus (ZA 00, ale časem vyjde spíš 15/45 a potom 25, resp. 35 minut), jediná možnost aby to akorát vyšlo by byla JD ZA - Púchov již zkrácená a zároveň III. koridor ještě nedokončený (hehe, a i kdyby, tak max. na jednotky let). Na VM 30 se snad shodneme. Naopak na Vláře 10 minut škrtněte (do Bojkovic paralelně k Os na cca proklad, což odpovídá i kapacitě, a tedy rychle) - k řešení zůstává, kterých pár zastávek za Pitínem projíždět či je odkázat na dvouhodinu. "Váše vize nejsou ve značné míře proveditelné do roku 2015" Z hlediska politické vůle asi bohužel opravdu ne, technicky však ano - jediné co v první fázi mimo koridory potřebuju jsou zabezpečovačky (které už nezpochybňujou dokonce snad ani odbory) a starý šrot, sem tam nějaké desiro (nebo popř. 749 + 2-3 Bix :-) ). O vícenákladech jsem psal já - otázka nezní "kolik by na to bylo potřeba souprav na Vvýj", ale "o kolik víc nových souprav, které mají Vvýj, by bylo takto potřeba?" - Myslím, že by šlo (z hlediska celku) o velmi malé číslo. Karotenovič: Prioritně snad ze 163, jejichž uplatnění je snad už jen na R-020, R-072 (popř. 130 do CV) a nějaké osobáky do doby ešusizace. Nezapomínat taky na slovenské snahy o 25 kV na hlavním tahu... KAF: Pokud se tím plíživým zvyšováním nedosáhne křižování Malíkov - Batelov (což asi ne) nebo Kardaška - Jarošov (asi by bylo nutné 60 km/h na splítce, což je sice úplně normální ale u nás to nepředpokládám), pak protože ujet o minutu ve Veselí je na trest smrti tedy paralelní osobák HC - Jihlava. Takže pro náklady čára jednou za 2 hodiny (jedním směrem), nebo jednou za hodinu v případě, že budou max. o minutu pomalejší než Os (hehe). Nebo nejezdit z 227 do JI (= zrušení 227, podle mě nevhodné). Asi se holt budeme muset oprostit od dogmatu "kapacity je přehršel, kamiony na koleje, a žádné výhybny k tomu ani nepotřebujem". Nebo raději libo Batelov a Dolní Cerekev (= celou oblast v okolí) nechat na busy? Bude časem ochota přepnout to na páteřní vlak? Nebo se R-225 nechá za JH ve dvouhodině, čímž ale bude nepoužitelný pro navázání busů (Stojčín, Cerekev)? Samá špatná řešení, podle mě. Kolik stojí taková výhybna (třebas krátká, se zastavením)? Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40138 Registrován: 4-2003 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 04:27:12       A co splítku „rozplést” (aspoň „levně” s úrovňovým křížením)? Na to už se nehraje? K rychlosti obecně - byl by výrazný problém výhledově s postupující modernizací tratí a vozového parku zavést Vvýj jako standardní všude a pro všechno (tedy zvýšit povolené příčné nevyrovnané zrychlené), třeba s minimálními výjimkami ošetřenými jakousi antiVvýj? Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1216 Registrován: 6-2005 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 10:28:10       A co splítku „rozplést” (aspoň „levně” s úrovňovým křížením)? Na to už se nehraje? V jednom z koncepčních materiálů Jihočeského kraje je rozplet splítky uveden jako jedna z prioritních železničních staveb v Jihočeském kraji. Z jakých příčin to tam bylo dáno, netuším (nevyplynulo to z Projektu rozvoje kolejové dopravy a elektrické trakce v JčK), ale v případě zájmu mohu na webu dohledat a dodat odkaz na tento dokument. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1217 Registrován: 6-2005 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 10:39:32       Hroch: No když ty rezervy vidíte, váš problém, ne můj. Já se divit nebudu. Při současném systému rezervy nejsou, pokud se ale nějak rozběhnou modernizace 163, tak bych zase takový problém spolu s ostatními opatřeními neviděl. Něco se bude muset koupit, ale nebude toho muset být s ohledem na zkrácení SJD, kratším obratovým časům ( např. zprůjezdnění většiny ramen v Brně) a zrušení "zbytečných" přepřahů tolik. Znova se ptám: Zpochybňuje někdo hodinový takt na 220, na 230 a na 090? Já myslím, že ne a mašiny se na to budou muset dříve nebo později "najít". Podobně se budou časem řešit další směry. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1218 Registrován: 6-2005 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 10:49:39       Kdyby III.tžk měl být v podobě, uvažované pro původní vládní usnesení (2002), tak by systémových 90 min. pro Ex byl úspěch. Ostatně uvidíme, jak to bude s tunelem Smíchov - Beroun. Což velmi pěkně kontrastuje s tím, že radní Plzeňského kraje už řadu let (ještě v době kdy nebylo o tunelu ani úvahy) prezentují, že Plzeň - Praha se bude jezdit pod hodinu. Můžu poprosit o okomentování toho IV.tžk? Nic ve zlém. Ač je 4. koridor nejvelkoryseji projektovanou/stavěnou stavbou u nás, vidím drobný problém v tom, že do SJD 120 minut se nevejde dle JD uváděných SUDOPem rychlík ale jen expres, což má své výhody (pomalejší vrstva dálkové umožňuje taktový uzel Tábor, stejně jako i neosobákové spojení SÚ a Soběslavi do ČB) i nevýhody (nutnost dvojvrstvé obsluhy místo šetření nebo stejného počtu vlaků jedné vrstvy s polovičním intervalem). Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40140 Registrován: 4-2003 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 10:50:13       Rozplet: Njede jen o rychlost, ale i (hlavně?) o urkutně nízkou kapacitu toho úseku, je to velmi omezující pro nákladní dopravu, které na 225 není zrovna málo... Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz T679.1 Neregistrovaný host Odeslán z: 78.102.146.81 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 11:09:48       Praha - Budějovice 2hod po dokončení koridoru? Jestli jsem to tedy dobře pochopil tak s tím ať jdou do, když autobus to dá už dnes bez hotové dálnice za 2.15. Fakt vyhozený peníze za koridor. No jo no koridor po česku. Co můžeme chtít. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40141 Registrován: 4-2003 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 11:14:03       Asi jsem někde nedával pozor, ale ono na 220 nebude pro expres 90 a pro rychlík 120 minut? Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40142 Registrován: 4-2003 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 11:15:28       T679.1: Řeč byla o zpomaleném rychlíku a SJD. Ale i tak... Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz K. A. F. Neregistrovaný host Odeslán z: 88.101.189.227 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 11:35:19       MZ k Vvýj: řada vozidel nebyla pro I>100mm konstruována. Ostatně asi nic nebrání tomu, aby si dopravci nechali mezi "stanovená" vozidla zařadit i další řady/typy. Stinnou stránkou Vvýj je, že při zvýšení rychlosti o 5-10% se zvýší nevyrovnané příčné zrychlení o 30 %, což se nutně projeví na udržovacích nákladech (životnosti svršku). A tratí s S49 při R pod 300m (kde podle platných pravidel I přes 100mm nelze) je v ČR až dost. Mibl a IV. tžk: uvažované Ex se od předkoridorových R liší dvojicí zastavení (Olbramovice a Soběslav). Doplnění Soběslavi by možná s taurusem mohlo být reálné (SUDOP neuvažoval s možnou V>160, o kterou se jižně od Veselí směrově pokoušíme). Každopádně při jedné vrstvě nevyjde uzel buď v ČB nebo v Táboře - zkrácení jízdní doby pod 28 minut na 60 kilometrech při dvou zastaveních není reálné. Než MD přišlo s třemi úrovněmi, tak jsem uvažoval s Budějicemi směrově (:45 na jih, :15 na sever, vše i pro ostatní trati - stejně skupina nebude úplná, protože tolik nástupišť v ČB není) při Táboře v celou. Určitou možností by byla úplná novostavba Praha - Tábor se SJD 60 min. (to se s taurusem dá, byla to podmínka pro vyhledávací studii Bystřice - Praha a povedla se i SJD Ph - ČB 90 min.) a úsek Tábor - ČB nechat jak je (SJD 60 min. byla už před koridorem), jen s kultivací stanic a doplněním druhé koleje Veselí - Horusice. Bylo by to ale za poněkud jiné peníze; myslím, že reálnost stavby Bystřice - Praha výrazně závisí na případném přehodnocení trasy brněnské VRT. Za kolik (desítek) let by úspory pro MD O190 z ušetření jedné vrstvy pokryly zvýšené investiční náklady pro MD O910? Můžu poprosit o odkaz na ten Projekt rozvoje JČK? MZ: IV. tžk v rozprojektovaném rozsahu (bez novostavby Benešov - Praha) Ex SJD 120 min., R SJD 150 min. Asi bych to měl nechat někomu kontrolně přepočítat... TZ: výhybna desítky (hodně), možná i stovku mil. Kč. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1219 Registrován: 6-2005 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 11:39:06       MZ: Asi jsem někde nedával pozor, ale ono na 220 nebude pro expres 90 a pro rychlík 120 minut? Nemáš se při hodinách bavit. Pokud platí JD napočtené SUDOpem a zveřejněné ve studii proveditelnosti 4. tžk, tak Ex SJD 120 a R SJD 150 minut. Zkrácení až s případnou VRT Praha - Benešov (napojení až v Bystřici už se tuším nesleduje) a pak by mělo být Pha - ČB 90 minut pro Ex a Pha - Tábor 60 minut pro R. To, že jihočeský regionální JŘ uvádí těch 90 minut je věc druhá. JD mnou uvedené jsou pro klasiky (pravděpodobně na dolní rychlostníky), klopidlo by se snad (= nechce se mi hledat) mělo vejít na SJD 90 minut pro Ex. Možné že to bude jednou ideální řešení, kam odložit Pendolína. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. K. A. F. Neregistrovaný host Odeslán z: 88.101.189.227 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 11:52:37       VRT od jihu má tč. dvě varianty: zapojení do stávajcího Benešova a nebo průchod pod Benešovem (zastávka v díře za dnešním třetím nástupištěm) a zapojení v Bystřici. Jízdní doby pro Ex by měly být při využití Vvýj. Pendolína si vemte pro spolehlivou SJD Praha - Plzeň 60 min. (a dalších 60 min. do ML a 30min. do FL), rozvracet takt Os na 221 (=jediné místo s výrazným rozdílem rychlostí pro Vvýj a Vk) si nenecháme. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1220 Registrován: 6-2005 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 11:56:59       KAF: Projekt rozvoje kolejové dopravy a elektrické trakce v JčK Dokumentem, kde je zmiňována splítka, je Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury na území JčK Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. T679.1 Neregistrovaný host Odeslán z: 78.102.146.81 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 13:00:51       ad K.A.F.:tak VRT do Budějek je asi hodně velké scifi, ono stačí se jakou rychlostí dělají teď ten jejich slavnej koridor. Než to bude hotový v týhle podobě tak uplyne ještě mnoho takto divných zim.A ty jízdní doby 120 min Ex a 150min R tak to je ještě horší než sem čekal. Má to vůbec cenu vyhazovat takovejch peněz za "nic"? Vždyť ta dálnice se postaví současně s tím a jestli teď je schopnej to bus zajet za 135min tak pak se dostane na takových 115min a to nemluvím o jízdu autem(za 80min?). Fakt 4.koridor je jedna velká trapárna, hlavně, že si stavební firmy namastí kapsu a papaláši budou bouchat šampaňský až tam přijedou služební audinou K. A. F. Neregistrovaný host Odeslán z: 88.101.189.227 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 13:11:32       Mibl: děkuji! Měl by si to pročít TZ, až zas bude navrhovat rušení osobáků a zastávek Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1221 Registrován: 6-2005 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 13:31:23       Není zač. Ta "koncepce" je do jisté míry poplatná době, kdy vznikala, neb v té době ještě nikoho nenapadlo, že na hlavních tratích bude brzy hustější takt dálkové dopravy než dvouhodinový. Dokonce ještě loni při připomínkování Koncepce dopravy Plzeňského kraje tvrdil pan Študlar (coby zástupce Jihočeského kraje), že hodinový takt rychlíků na 190 je mimo špičku neopodstatněný, o čemž já rozhodně přesvědčen nejsem. Resp. špičkový hodinový takt by to chtělo co nejdříve. V případě, že by byl do Strakonic z Budějc hodinový takt rychlých vlaků (kdo ho zaplatí?), tak už nepovažuju za nutné vozit dlouhé osobákové rameno ČB - Strakonice, ale bylo by možné zavést v hodinovém taktu přímé osobáky Písek - Strakonice, což ostatně mnou odkazovaná koncepce předpokládá jako páteř IDS Otava. Rozdíl mezi koncepcí a vizemi TZ je ale jeden zásadní: Zatímco koncepce potřebuje pro hodinový takt přímých vlaků do Písku a Strakonic dvě koleje na 190, TZ umí při zrychlení osobáků vše poměrně jednoduše a myslím, že i celkem stabilně, protahat po současné infrastruktuře. Rozumné řešení bych viděl někde uprostřed. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3925 Registrován: 8-2004 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 13:53:34       T.Z.: Trenčín Via Púchov: Nevím proč +10. Když budou 361 a 961 (přistupuji na Vaši teorii), tak není problém zastavit v Púchově na 4 minuty a tradá do cíle. Via Vlára: Tady ty JD sedí, na tom trvám (což Vám bude zjevně jedno)! Stačí se podívat třebas do GVD 2002/03 na R "Javořice". Dále: 1) Vaše čísla jsou zavádějící (tady nebo jak se dívám i u 225) a tak si říkám, kolik podobných ještě bude. Fakt přínosný systém pro nejbližší výhled. 2) (I pro K.A.F. a další) Ano, na Os těch mašin je dost, ovšem zrušení neuvažuji a jednotky nejsou. Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 279 Registrován: 9-2007 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 14:05:37       Hroch: "Doplnil bych čtvrtý a pátý důvod: 4) ČD nebudou mít dostaečné množství na tolik vlaků a v požadované kvalitě 5) Interoperabilita nebude v takovém stadiu, aby nějaký významný počet relací mohl obsluhovat soukromník" Dost záleží na tom, o jakém roce se bavíme. Ještě pár let tyto dva body budou beze zbytku platit. Nějaké stabilnější řešení GVD by možná mohlo přijít už po dokončení stavby Běchovice-Úvaly. Na druhou stranu, možná bude lepší mít při zavádění "stabilního GVD" kompletně hotovou 010/011, protože ta ovlivňuje většinu ČR. Čím víc změn oproti současným taktovým polohám rychlíků a současným lokálním řešením, tím spíš bych se klonil k této druhé variantě. Pokud vím, tak po roce 2009 bude na 010/011 chybět: Běchovice-Úvaly (hotovo 2011-2012?) uzel Pardubice (termín ?) Brandýs-Ústí (termín ?) uzel Česká Třebová (termín ?) Do dokončení úseku Běchovice-Úvaly nemá cenu nic podstatného měnit, a pak možná bude lepší počkat na dokončení celé 010/011. To už se bude psát zhruba rok 2013-2015, a interoperabilita hlavních tahů už asi bude dokončena. Mibl: "trať 200 od Příbrami na sever ... jediná šance vlaku je jako Sp, tedy současné R zastavující navíc v Králováku, Lochovicích a Milíně jedoucí pokud možno až do Prahy." Má to háček, Libomyšl je poměrně velká ves (asi 500 obyv.), do které jezdí dopoledne jen půl páru autobusového spoje, večer žádný, o víkendu jeden brzo ráno a jeden večer. Takže buď stavět po 2 hod. v Libomyšli, nebo přidat 2 páry autobusových spojů Zdice-Lochovice ve všední den, a 2 o víkendu. Nerozumím potřebě stavět v Milíně. Ze vsi (městyse?) je to na nádraží daleko. Spojení Milín-Příbram je lepší zabezpečit busem (t.č. pod psa, do budoucna se možná dá očekávat zlepšení). Raději bych stavěl v Tochovicích, je to o něco blíž do vsi, a slušná obsluha busem se tam nedá očekávat asi nikdy. Tomáš Záruba: ad spojování a rozpojování vlaků v Č.Třebové: Po ukončení stavební činnosti na 010/011 jsem zásadně proti spojování či rozpojování v České Třebové. Po dobu stavební činnosti by se tím možná dalo něco řešit, neříkám ano ani ne. Vám evidentně stačí okrajová zmínka (např. o technickém provedení spojování), abyste oponentovi vložil do pera něco co nenapsal ani nemyslel, a pak z něj uděláte blbce. Jen tak dál, možná to dotáhnete až na prezidenta. "SU-JE nemá ve vlaku co dělat, SU-Han. řeší osobák." Nepřeceňoval bych autobusové spojení přes Červenohorské sedlo. I kdyby, tak si sakra dosaďte Brannou, Ostružnou, Ramzovou, Lipovou, Javorník. V úseku Hanušovice-Jeseník je svazek Os a R naprostý nesmysl, není na to frekvence. Ani v úseku Bludov-Hanušovice není souběh Os a R zrovna hospodárný, krátké R často bývají skoro prázdné. Rychlíky přes Šumperk by ZDO značně zlevnily a zkvalitnily. Netvrdím, že je to jediné řešení, ale po elektrifikaci 291 je to jedno z možných. " brutálně nepohodlnou a brutálně přestupní pražskou MHD"... "Tak to je hodně blbej fór. Viděl jste schéma linek a fotku autobusu?" Nevím, jesli má cenu reagovat. Vy pohledy z některých úhlů pohledu prostě neuznáváte, a chtěl byste tyto odlišné pohledy zlikvidovat co nejrazantněji. To máte společné s komunisty. Tak například na Smíchovské nádraží to mám 5 km, dva nepohodlné přestupy. V povrchovém úseku úroveň převážení dobytka na porážku. Na hlavní nádraží to nemám o mnoho lepší. Leckdo má přestupů stejně, ale má to daleko dál, cesta na nádraží může trvat i 3/4 hodiny. Jeden čas jsem dojížděl mezi dvěma pražskými periferiemi z bytu do práce autem, protože co se dalo autem za 15 min., šlo VHD nerychleji za 55 min., značnou část trasy vestoje na jedné noze. V příspěvku mi šlo o to, že dálková cesta, při které strávíte přes hodinu v pěti různých prostředcích MHD (2x Zlín, 3x Praha) není nic pohodlného. Co se týká směrování vlaků, ideální řešení relací Praha-Zlín a Praha-U.Hradiště neexistuje, záleží na tom, co se bude preferovat. (Příspěvek byl editován uživatelem Bručoun.) Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1222 Registrován: 6-2005 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 14:06:01       Pendolína si vemte pro spolehlivou SJD Praha - Plzeň 60 min. (a dalších 60 min. do ML a 30min. do FL), rozvracet takt Os na 221 (=jediné místo s výrazným rozdílem rychlostí pro Vvýj a Vk) si nenecháme. To je zajímavý, jak je nikdo nechce. Na 170 by to vzhledem k jejich nízkému počtu zase neumožňovalo provážet vlaky z Plzně někam z Prahy na východ. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3926 Registrován: 8-2004 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 14:50:41       interoperabilita hlavních tahů už asi bude dokončena Otázka je, kolik z navržených R/Ex/EC ramen využívá pouze tyto hlavní tahy, resp. které tratě jsou "hlavní tahy". Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40152 Registrován: 4-2003 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 15:51:07       T679.1: SJD je (při vhodném zjednodušení) jízdní doba, která se při běžném cestování projeví jen při přestupu. Tedy např. i 127 minut může v SJD znamenat minut 150. MZ: Sice velmi těsně, ale vycházelo mi to o půl hodiny méně. Uznávám, že jsem to počítal bez znalosti podrobných údajů, takže to klidně mohlo vyjít ne 88, ale 94 minut... U pomalejší vrstvy jsem ale se 120 problém neměl. Takže pokud si Prahu chytnu podle osobáků po půl hodině a v ČB se s vrstvami potkám, tak to rychlí rameno sice vycházelo velmi těsně, ale to zastávkovější docela pěkně. Ale věřím, že mé výpočty rozhodně přesné nebyly a nezbejvá mi, než věřit oficiálním (i když se mi moc nelíbí). Model se 120 a 150 jsem předpokládal ve stavu, kdy ještě nebude celá trať hotová (zejména úsek u Budějc), pak to bude zajišťovat přiměřenou rezervu. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40153 Registrován: 4-2003 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 15:54:26       tolik nástupišť v ČB není Do té doby snad budou Budějc přestavěné. Ale i nyní se do stanice vejde víc vlaků, než by se mohlo zdát. Pokud by se staniční koleje prodloužily a rozdělily (aby se nemuselo houfně vjíždět na obsazenou), tak by to vyjít mohlo, když budu uvažovat minimálně jedno průjezdné osobákové rameno a přesun píseckých rychlíků na lichou. (Doporučuju se podívat na současné obsazení kolejí kolem poledne, druhé, čtvrté a šesté odpolední. I šestá ráno je občas výživná, když něco nevyjde.) Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1223 Registrován: 6-2005 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 16:05:48       Z aktuálního prohlášení o dráze: Interoperabilita v traťovém úseku Břeclav - Brno 05/2008 10/2009 Zabezpečení elmg kompatibility hnacích vozidel se zab.zař., v úseku Praha - Bohumín 10/2009 11/2010 Zabezpečení elmg kompatibility hnacích vozidel se zab.zař., v úseku Praha - Děčín 10/2009 11/2010 Zabezpečení elmg kompatibility hnacích vozidel se zab.zař., v úseku Brno - Č. Třebová 10/2009 11/2010 3. a 4. TŽK předpokládám budou podmínky pro elmg. kompatibilitu po svém dokončení splňovat, podobně Plzeň - Klatovy by mělo být ke splnění dojít v rámci Racionalizace tratě Klatovy - Plzeň 12/2007 12/2008 Neviděl bych to tak černě. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1224 Registrován: 6-2005 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 16:09:28       MZ: Ale věřím, že mé výpočty rozhodně přesné nebyly a nezbejvá mi, než věřit oficiálním (i když se mi moc nelíbí). Asi by si to KAF opravdu měl nechat přepočítat, nejsi zdaleka první komu se to nezdá (TZ tomu taky nechtěl věřit). Já to přepočítat nezkoušel a už několik let věřím (možná hloupě) datům uvedeným ve studii proveditelnosti SUDOPu, která jsou citována ve mnou výše odkazovaném Projektu rozvoje kolejové dopravy v JčK. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1225 Registrován: 6-2005 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 16:14:12       Před časem uváděl KAF pro Ex zastavující Veselí, Tábor, Benešov a Pha Z.M. jízdní dobu ČB - Pha hl.n. 1:52. Návrh taktu na pokoridorové 220 z dílny KAF se v diskusi o 4. tžk taktéž nedávno objevil. Osobně jsem dříve nezávisle na KAF na základě JD od SUDOPu dospěl ke stejnému JŘ. EDIT: Ten JŘ je ve 4. koridoru v archivu do 24. ledna. (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.) Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Prochor Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 47 Registrován: 6-2004 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 18:37:48       Jsem rád, že přes Batelov je trať prioritou. Na Liberec bych doporučoval koleje vytrhat! Co? Smithers Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13 Registrován: 1-2008 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 20:39:31       Mibl: Z aktuálního prohlášení o dráze: Kde se dají ty dokumenty získat? Martin_cz Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 71 Registrován: 12-2007 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 20:47:23       Smithers: Hledejte zde: http://www.szdc.cz/prohlaseni.php Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1226 Registrován: 6-2005 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 21:31:12       Když se tu tak řeší zespěšňákování osobáků na hlavních tratích, nevěděl by někdo, jaký byl vývoj zastavování na rakouské KFJB mezi Wien FJB a Gmündem NÖ? Např. na 75 km dlouhém úseku Sigmundsherberg - Gmünd NÖ staví jejich REXy osmkrát, tedy v průměru skoro po 10 km. Toto by na jihočeské 190 zhruba odpovídalo zastavování ČB, Hluboká (?), Zliv, Dívčice, Čičenice-Vodňany, Protivín, Ražice, Čejetice (?), Strakonice. To tam nikdy neměli více zastávek, protože je tam tak řídké osídlení? Nebo tam trať vede podobně blbě jako u nás a míjí větší městečka a v malých vsích na trati nemají zastávky? Už jen pro srovnání by bylo zajímavé to vědět. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. pv Neregistrovaný host Odeslán z: 77.57.178.57 Odesláno Neděle, 02. března 2008 - 21:38:13       někteří lidé by si měli zopakovat matematiku a zeměpis. jinak by nemohla mít morava polovinu obyvatel, co čechy(4 je polovina z 6?) a pak nepočítání s přepravními proudy na moravě, když už od 2015 bychom měli být 2kolejní neřeší se brno-nezamyslice-přerov-hranice-ostrava, stejně tak brno-nezamyslice-prostějov-olomouc, proč se neuvažuje o spojení brno-nezamyslice-kroměříž-zlín zde leží hodně perspektivní přepravní proudy na každodenní dopravu, dnes zcela nepoužitelné stejně tak je použitelná trasa brno-břeclav-hodonín-uherské hradiště ještě k řešení zlína Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 415 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 03. března 2008 - 03:05:27       PV: Nečtete pozorně. Mibl: JD na 220 mi, s ohledem na to že koridor de facto končí od jihu v BN (dál je logickou prioritou kapacita), připadají celkem fajn, byť pochopitelně v rozporu s kříďáky prezentovanými podle hesla "co zajede pendolino bez vaty po doplnění všech jen trochu souvisejících staveb, to tam napište". GVD prezentovaný KAFem mi připadá rozumný a nemám problém se s ním ztotožnit (až na Veselí - CB, kde bych roli Sp nechal na jihlavské lince, neb pražský R veze celý uzel Tábor + patrně SU - jakkoli to jistě není systémově správné, neb směr JI nejede žádná rychlejší vrstva). Od oka to odpovídá (necelá třičtvrtěhodina CB-TA a něco přes hodinu do Prahy), byť samozřejmě na minutu to může vyjít jinak. Pendolína budou super soupravy na EC Wien - Polsko (z "našich" tím skoro nikdo nejede a 5 vozidel stačí bohatě). :-) Bručoun "Nepřeceňoval bych autobusové spojení přes Červenohorské sedlo." A co třeba Videlské? Nebo je spolehlivá doprava třeba jen tam, kde vedou koleje? "tak si sakra dosaďte Brannou, Ostružnou, Ramzovou, Lipovou, Javorník" Provedeno - naprosto úžasně to odpovídá autobusu (+ popř. vlakové regionální páteři JE - Javorník). Koukněte na docházkové vzdálenosti (nejlépe do mapy s vrstevnicemi)... a rychlost a kapacitu trati (nejde udělat inteligentní hodina). Přes kopec jen dálková doprava, byť samozřejmě může doplňkově stavět i cestou a část lidí "sbírat" v horském úseku přímo, ostatně její funkce je zde sloučena s rozvozem turistů. "V úseku Hanušovice-Jeseník je svazek Os a R naprostý nesmysl" Zcela souhlasím. Spojování Třebová - jo tak to potom ano, nicméně jsem už několikrát uvedl, že o situaci před zcela hotovou 011 včetně Prahy a Kolína se nebavím. Do té doby lze asi akceptovat skoro cokoli, rozumný systém se beztak konat téměř nemůže. Čekání na hotovou 010: Nemyslím, že je to nutné. Vynechaný úsek bude v jiné stopě a lze očekávat jednokolejky jen v kratičkých úsecích kolem uzlů, což by uváděné vaty ve výši cca 5-10 minut měly pokrýt (když se bude dělat vždy jen jeden). Problémem je stavba provizorních odboček, ale tak se holt párkrát na týden odřekne půlka vlaků... To už bych na rozdíl od 011 neviděl jako zásadní překážku. MHD: No zrovna mně něco vykládejte o periferiích, bydlím ve Kbelích. :-) Jen mi jaksi nedochází, co mají periférie společného s cestou ze Zlína, neb ta se koná většinou do centra Prahy, kde je MHD na výborné úrovni (tedy krom směru zrušených tramvají). Trať 200: Jižně od Březnice by se možná dalo diskutovat, ale na sever... proč Os? Na Milín vyjde křižování, tak proč už ten pobyt (vlastně najednou oba směry) nezveřejnit a nevyužít pro možnost napojení svozových busů z oblasti? Stavět v Tochovicích (resp. nádraží takto poněkud orwellovsky nazvaném) by tedy byl úlet... Libomyšl? No, pokud tudy pojede BUS pro Neumětely a Želkovice, tak už je to asi zbytečné, k tomu poměrně okrajová poloha nádraží... Taky bus kvůli Čenkovu, Dušníkům,... Mně tu Os přijde zbytečný. Potom samozřejmě R zastavit v Lochovicích, to jistě. Hroch (3925): Jo tak, Vy uvažujete s přímou linkou via Púchov? No mně tedy připadá rozumnější, když už jsem takto blízko Považské Xtrice a Zsolny, dojet tam (a dále třeba BB). Zvláště v případě, že by Slovák zde akceptoval jen čtyřhodinu (+ Os), a že JD po Vláře je oproti přímému vlaku tudy (podle mě scifi) delší o nějakých 10-15 minut, ovšem Púchov vede přes o něco méně významná místa a "čistě pro Slovensko" jede ze Vsetína, kdežto Vlára až z Bylnice (a navíc řeší 341-Žilina). Byla by to ale asi opravdu nejlepší trasa pro pátečně-nedělní posilu, kdy by ta půlka dvouhodiny, obvykle končící ve VS, mimořádně pokračovala, o tom není sporu. Jako systémový vlak bych to ale opravdu neviděl. Moje JD vychází z konstrukce konkrétního GVD s ohledem na konkrétní křižování. Vyčítat JD z nějakých starých KJŘ (koukal jste, jestli to někde uprostřed třeba něco nekřižovalo?) je ošemetné. Pročež bod 1 bych ostře prosil vysvětlit, minimálně v obou uvedených případech. Ad 2) Rušení Os mimo aglomerace nastane velmi brzy, ať si tady píšeme co chceme. Jde jen o to, jestli se tak stane v rámci železnice "bez náhrady" nebo se podaří vyšetřené náležitosti "transformovat" v Sp/R. Mibl+ KAF: Nezapomínat, že různé krajské vize a studie slouží obvykle hlavně k tomu, aby politici mohli říkat jak "všechno bude, soudruzi, ve 20. pětiletce všechno bude", nechat se u příležitosti jejich aktualizací citovat v novinách a podobně. Jo a taky popř. aby různí starostové mohli ukázat, jak zařazením "jejich" stavby za své občany příkladně zabojovali. Je podle mě lépe takové věci nečíst. ;-) KAF (HC - JI): No tak pokud výhybna (či kus dvojkolejky ze stanic(e)) "prostě nebude", tak holt nebude. Pak je třeba zvážit, zda: 1) Těch ušetřených 100 MKč stojí za nechutný nepřípoj JH-Praha (či významnější zrychlení JH - Veselí) a nutnost vedení Os Jihlava - Cerekev. 2) Odkázání Batelova a D. Cerekve na busy, vedoucí patrně k zavedení páteřních busů nebo prodloužení JD z těchto míst do Jihlavy, vyváží zvýšení kapacity pro nákladní dopravu. 3) Ponechat původně uvažovaný model, pouze ho ve střední části (Batelov - JH) nahradit páteřním busem, tedy zavádět dost nešikovné přestupy, nebo zda dělat extra Os, a jaké to bude mít dopady na vazby v Cerekvi, či zda se stihne přestup jednou za 2 hodiny přesunout do Batelova proti R, popř. je-li akceptovatelné z tohoto důvodu jednou za 2 hodiny roztrhnout 224 v PE. A taky jak jsme na tom s využitím souprav v takovém případě. 4) Pokud R nechat i u Jihlavy ve dvouhodině, pak zda trasu nevyužít k přímé lince 227-JI aspoň jednou za 2 hodiny (pro další uvolnění kapacity ND, neb případ Sp-227, R-225 a ještě Os-225 ji téměř zcela vyčerpá) - a že to nutně souvisí s optimalizací (a jinými výhybnami, pro změnu zde) 227, neboť jižně od Telče je linka již velmi pomalá, a že to zároveň vede na nutný těsný přestup hrana-hrana od HB v Jihlavě a nemožnost dotažení ramene od Kolína/HB až do JI města (jinak nutný přímý vlak v klasice z Prahy, ovšem úvraťopřepřah v Kostelci za neproveditelně krátký čas). Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 416 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 03. března 2008 - 10:00:33       Drobné opravy: Ad 2) nepřípoj NEBO Os (či jiné "nejednovrstvé" řešení regionálky), ne obojí zároveň. 341 jede "navíc" vlastně jen po Horné Srnie (a bůhví jestli ne až z Průsmyku ;-) ), odtud může nahrazovat Os do Teplé (takže asi opravdu kříže Nemšová a tedy OC - Tr. Teplá 2:36-2:37). Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1229 Registrován: 6-2005 Odesláno Pondělí, 03. března 2008 - 10:21:34       TZ: Rušení Os mimo aglomerace nastane velmi brzy, ať si tady píšeme co chceme. Jde jen o to, jestli se tak stane v rámci železnice "bez náhrady" nebo se podaří vyšetřené náležitosti "transformovat" v Sp/R. Smím se ptát, na základě čeho tak usuzujete? Podle toho co nové vedení ČD prezentovalo v nějaké tiskové zprávě? Proč se např. z ROP financují nové zastávky i na venkově (co by se z tohoto titulu mělo financovat ve venkovských krajích)? A snížením fixů při zavedení jednovrstvé obsluhy mi to prosím nevysvětlujte. Uvažujte politický rozměr. Krajské vize: Zrovna ta jihočeská za přečtení stojí, kromě spousty balastu je tam i nemálo zajímavých myšlenek. Nebo snad myslíte, že jen vy máte patent na rozum? Mimochodem zpracovatelem jihočeské koncepce nebyl SUDOP a její pojetí je výrazně jiné než v Plzeňském kraji. Když si člověk odmyslí všechny ty ŠEDy a plánované dvojkolejky a dráty, tak je to celkem dobrý dokument (celkem z něj plyne, kde lze s jak velkými náklady zvyšovat traťové rychlosti, kde by bylo dobré mít taktové uzly, ... a nejen to). To, že je to mrtvý dokument, je i přes jeho stálou platnost věc druhá. 225: Pokud by nebylo třeba řešit ve Veselí přípoj na rychlou Prahu, tak bych si uměl představit uzel v JH a Kostelci. Při snaze o přípoj ostře na Prahu ve Veselí to působí dojmem, že je třeba nechat křižování rychlíků v Kardašově Řečici (blíž k Hradci se asi nedostaneme) a pak v Horní Cerekvi. Nestačilo by jako první etapa přechodu na jiný model obsluhy mezi Hradcem a ČB tahat už nyní aspoň ve špičce 2-3 páry osobáků Jindřichův Hradec - Veselí (většinou stejně křižují v Kardašce) dál do ČB jako nezastavující (resp. jen VnLm) vlaky? Narozdíl od jednovrstvé 225 by to za určitých okolností mohlo být politicky průstřelné (stačilo by přidat jen relativně málo vlkm). Otázke je zda by se na současné jednokolejce ještě našly trasy. V Hradci pak na tyto vlaky od ČB (proklad R a ZrOS) vázat busy do Slavonic, do Dačic, do Nové Bystřice a jinam. Jestli ono není lepší postupovat pomalými přískoky než si malovat finální vidinu, ke které se nikdy nemusím dostat neb se mohou zásadně změnit podmínky, v jakých systém uvažujeme. (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.) Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3929 Registrován: 8-2004 Odesláno Pondělí, 03. března 2008 - 10:55:38       Mibl, 1223: No to jsem teda zvědavý. 4.koridor: JD vidím jako reálné. Mibl, 1229: Obecně souhlas (do konkrétních věcí na jihu se nemontuju, neb to tam moc neznám). TZ: Samozřejmě uvažuji přímou linku, Vy jí uvažujete také (jen jinudy). Na ten R se schválně podívám až budu doma, ale pochybuji, že by ho nechali někde jen tak odstát. Že vyčítám JD z KJŘ není možná úplně nejlepší, ovšem křižování to může jednině zhoršit (nevyjde přesně kam je potřeba), ne zlepšit. Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 417 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 03. března 2008 - 11:14:16       Rušení venkovské železniční regionálky vyplývá takřka neodvratně z jednoho velmi těžko okecatelného, řekl bych až fundamentálního, argumentu: peněz. I kdyby jich bylo více, budou nutné na nová vozidla (třebas i ČD), navíc menší obce mimo tratě jednou "povstanou" a bude nutné platit systematické autobusy... A i kdyby i přesto něco zbylo, půjde to aglomerační dopravy nebo tam, kde rychlík nejede. Financování nových zastávek typu Kovčín je zkrátka politické rozhodnutí a jednou zastanou funkci například avantgardního obecního pódia. :-) Jistě, mohou to být zajímavé prameny parametrů uvažovaných staveb, ale... Tyto věci mají zkrátka ve vínku snahu "aby náš kraj měl všechno nejlepší", viz například RTN. Mírně komické je například srovnání ŠEDů a podobných věcí stejně jako drátů všude možně, a vzápětí tu řešíme, že nejde jedna "systémotvorná" výhybna na 225... Patent na rozum jistě nemám, jen mi to přijde trochu dost "nevyrovnané", či jak to nejlépe napsat. Pomalé přískoky jsou jistě v našich podmínkách asi jediná možnost, ale "finální" (? - řekněme "strategicky postupová") vidina je něco, co je nutné pro koordinaci těch přískoků, aby skákaly nějakým směrem. S Vaším návrhem lze (resp. je nutné, neboť přípoj Praha) souhlasit po JH, dále znamená nepřípoj v Jihlavě. Možná dojet do té Cerekve a z druhé strany Batelova, a propojit to jen jednou za 2 hodiny... On totiž Os na 225, aby někoho obsluhoval, bude stavět velmi podobně jako R. Má to však konsekvence v Pelhřimově, což se mi teď nechce detailně řešit. Každopádně tím vzniká zajímavý vlak Praha - Batelov. :-)) Navýšení vlkm v JHC, jak se asi shodneme, je lépe směřovat do 190, tedy VnL - CB náhradou za současné Os, na což by se mohlo na kraji slyšet. Takže vlastně souhlasím. :-) Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 418 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 03. března 2008 - 11:19:01       Hroch: Jo, ale může tam být nějaká "vyrovnávací" vata nebo ukryté křižování, pomalý motorák nebo něco podobného, co není hned na první pohled vidět. Trenčín - jistě, přímý vlak. Já jen, že ten "můj" vlak je čistě tím mezinárodním spojením odůvodňován pouze na kratičkém úseku (= ve zbytku stejně musí jet, byť třeba pod názvem (Zr)Os), kdežto Váš ze Vsetína (předpokládám). Já nezpochybňuju, že (přímo) je to přes Púchov rychlejší. Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 419 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 03. března 2008 - 11:45:45       Ještě k tomu Trenčínu... Možná se míjíme z jednoho důvodu, který asi nezazněl dost jasně: Já Praha - Trenčín považuju spíš za "odpadní produkt" vztahů z Vláry do Olomouce, regionálky na Vláře, z Vláry na Slovensko a z Prahy do UH a okolí. Mám k tomu následující důvody: Nejrychlejší bus to nyní jede asi 5 hodin, tedy asi shodně s JD přes Púchov. To je moc daleko na nějak častou dojížďku, a zároveň už 15 minut nehraje takovou roli (5% JD). V dopravě na Slovensko bude ještě dlouho hrát velkou roli cena, tedy při aspoň trochu srovnatelné JD pojede větší část cestujících tím nejlevnějším. Bude to vlak? Pokud bych zastával názor, že Trenčín - Praha je samo o sobě na vlak, pak bych vedení vlaků přes Púchov nijak nezpochybňoval, a to třeba bez ohledu na to, že jiné vlaky by tam (z výše uvedených důvodů) jely taky po Vláře. To by mohl být, dost možná, případ jednoho páru vlaků pro týdenní dojížďku, jinak to vidím jako mrhání soupravou - možná leda poslední večer/první ráno, kdy by se stejně chrápalo ve VS, ale to zase nejsou extra lukrativní časy... Asi jako Praha - Košice je (a bude) nejrychlejší přes Púchov, ale stejně se bude jezdit minimálně v drtivé většině přes Ostravu, a těžko to zpochybňovat. Nebo Praha - CV přes Teplice. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1232 Registrován: 6-2005 Odesláno Pondělí, 03. března 2008 - 12:17:18       Mírně komické je například srovnání ŠEDů a podobných věcí stejně jako drátů všude možně, a vzápětí tu řešíme, že nejde jedna "systémotvorná" výhybna na 225... A smutné na tom bude, že zatímco na dráty na 226 se jednou miliardy najdou, tak na tu výhybnu nebude ani potom. Leda pospojovat víc staveb tohoto typu a nazvat to "Úpravy infrastruktury pro takt v Jihočeském kraji", to už by mohlo být investičně zajímavé, ale ze SFDI se to asi v dohledné financovat nedá (viz KAF výše) a do OPD se to už dodatečně nejspíše nepropašuje. Co z toho financovat by bylo celkem zřejmé: "úprava" 225, zrychlení 197 na dolním úseku, výhybna na 190 u Strakonic, zrychlení + výhybna na 198 (uzel Vimperk), perón v Číčenicích, ... možná i poloperonizace Písku a Strakonic. Ještě ke Krumlovům (dříve probíraným ve 4. koridoru): Jak by vycházel proklad R a Os na křižování v Křemži a skupiny v ČB (jde mi o míru vaty a těsnost/volnost vazeb v ČB)? Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1233 Registrován: 6-2005 Odesláno Pondělí, 03. března 2008 - 13:37:49       Takže vlastně souhlasím. :-) Nevšiml jsem si, že byste někdy souhlasil s cizím názorem a jiným pohledem na věc, tedy pokud jste k tomu nebyl velmi tvrdě argumenty dotlačen, což se mi zatím povedlo je parkrát. Mimochodem, úvaha vozit podkrušnohor z Prahy v celou, aby vyšla směrová vazba v Ústí od Drážďan je ukázkou vaší chyby v úvaze, neb to pak znamená, že nevyjde v Chomutově směrová vazba od Ústí na Žatec a Plzeň a že do Chebu nebudete od Plzně a od Ústí dojíždět zhruba stejně. To bych raději t uvazbu z Německa obětoval. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou.