Archiv do 1. března 2008

Autor Příspěvek Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 406 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 13:52:31       Myslel jsem včetně využití VRT Lovosice/Bohosudov, od které očekávám cca půlhodinu. Pak už by nastoupilo cca 100 - 160 km/h do Klášterce a buď naklápěčky dál, nebo tunel pod Hájkem a nebo třeba obojí... Jistě, jde o vzdálený výhled o kterém dnes něco soudit je celkem mimo, já jen že tu byla otázka na budoucí koordinaci. V Prunéřově bych nestavěl už teď. Přestup Kadaň - CV považuji za neakceptovatelný (a tedy přípoj v CV jak píšete), a z Kadaně na západ bych si to dovolil vidět na autobus do Klášterce. Petr_k Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3262 Registrován: 4-2003 Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 13:57:34       Petr Vlček #1136 - když byly rychlíky durch Wilson v trase Cheb - Plzeň - Morava, byl ten poměr úplně jinej. Paušalizovat v tomhle ohledu opravdu nedoporučuju, Hradec není pro většinu cestujících ze západu cílový místo, stejně tak při jízdě z Hradce. QUALIS AUTEM HOMO IPSE EST, TALIS EIUS EST ORATIO. (Cicero) Petr_vlček Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1137 Registrován: 5-2004 Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 16:11:45       I tu sudou Bečku kolem 18,15 jsem vídal když jezdila durch. Krom toho že z ní bylo odebráno hafo vozů tak ten poměr durch/výměna byl tak 1:10. Taky záleželo na dni - v týdnu ten tranzit skoro nestál za řeč. Petr_vlček Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1138 Registrován: 5-2004 Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 16:14:48       "Myslel jsem včetně využití VRT Lovosice/Bohosudov" To bude jako co? VRT z Prahy do Lovosic? To bych chápal. Co ale ten Bohosudov? To jako že z Lovosic tunel? A mine to Oustí Hbf/Západ? Nebude to už pak jen vlak pro vlak a ne pro substrát? Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1190 Registrován: 6-2005 Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 16:33:23       TZ: Nechme vzdálené budoucnosti, to je věštění z křišťálové koule. Na druhou stranu má logiku stavět VRT tak, aby řešila problémové vnitrostátní relace, což mi nejvíc reálné přijde u Jihlavy, přičemž pak bude nutné se zamyslet nad tím, zda zároveň s tím nebude nutné pokrátit SJD ČB - Jihlava a případně postavit úsekově 225 znova a rychleji (Veselí - JH + ještě nějaký kousek). Každopádně Drážďany chápu tak, že nejmíň 10 až 15 let (ne-li déle či dokonce napořád) budou v celou a tím fixovaná 130+140 i 090 za předpokladu, že podkrušnohorská linka bude jezdit do Prahy na půl a mezi UnL a Prahou bude doplňovat EC. A pokud bylo opravdu třeba vést podkrušnohor po hodině (tedy bez přestupu EC - Sp v Ústí), tak se dá do Ústí protáhnout ve svazku. Tak si říkám, že by nebylo na škodu, kdyby MD sdělilo krajům, které linky jsou dlouhodobě (nebo alespoň střednědobě) fixované, a tím pádem s nimi nebude v následujících deseti až patnácti (?) letech kvedláno, a tedy stojí za to zkusit přizpůsobovat začátky školy. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3895 Registrován: 8-2004 Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 17:33:53       T.Z.: Tady je právě prostor pro 1) ježdění včas a 2) masivní kampaň "jezdíme včas". Nebo je také možnost nemít uzly na krev. A pokud mám pocit, že si Mibl zaslouží pochvalu, tak nevím, proč by proti tomu měl někdo něco mít. Nemám nic proti pochvale, ale Váš předchozí odstavec vyzněl opravdu dost pro Mibla (nic proti němu) a ostře proti těm, kteří odmítají bezezbytku příjmat Vaše teze (viz Tak se zdá, že se snad přece jen najde někdo, kdo tu problematiku pochopí, a nebude si to o sobě jenom myslet.). popř. zase někdo bude někomu připisovat nepravdivé výroky To platí o všech (i o vás dvou), nejen o Bručounovi, jak tady Mibl nadnesl. Otázka nestojí "chceme či nechceme takt a uzly", to není věc nějakého dodatečného luxusu "až to dáme jinak do cajku". Zrovna příklad vkládání mi do úst něčeho, co jsem nenapsal. Nymburk: Na 020 nepředpokládám půlhodinový takt R a při hodinovce jsem jednoznačně pro "křižování" R v Nymburce v půl. 270: A) Nějak jsem nepochopil Vaše otázky. V ČT očekávám hodinový takt R a popř. bych tam zastavil i EC/Ex na Brno. C) Nejen ČT-Zábřeh, ale i další vazby a zahušťovat Olomouc na cca půlhodinu. Bordel je v tom, že cestující musí přemýšlet nad tím, zda je sudá nebo lichá hodina a kde tudíž vlak zastavuje. (Podobný negativní efekt např. zaznamenán od kamaráda na trati Pce-HK, kde pro změnu není přesný proklad R a ZrOs - musí přemýšlet sudá vs. lichá - kdy to jede.) Chomutovák, T.Z.: ad 1) Jako doplněk ano, jako základ asi ne. Jak byste třeba řešil Pha-Tanvald? Spoje navíc (je snaha je rušit jako nesystémové) nebo přestup (no fuj - víkendy, prázdniny)? ad 2) Zajímavé . Ten Tomášův Trenčín (myšlen předpokládán po Vláře) považuju za vtípek. Průjezd Ostravou bych v budoucnu viděl jako kombinaci Svinov-Hl.n.-Stodolní-Havířov-Těšín a Svinov-Hl.n.-Bohumín-Karviná-Těšín. Pomalé rychlíky vždy Brno, v celém úseku je třeba hodinový takt. To právě ne! Jel jste někdy těmi R? Snad až na špičkové spoje ráno do Prahy a odpolko zpět jsou ty 4 dvojky naprosto zbytečné. Při obsazení kupé čtyřmi lidmi by stačily dvě. V jedničce cestuje do pěti kusů (otázka kolik režistů). Horší je podle mě spíš to, že tak vyjde celá v Jihlavě, cca Chebu, cca KV, CV, cca ZR ... Nikdy nevyjde všechno. Je třeba se rozhodnout. (A vždycky se najde někdo, kdo bude proti .) ... prodloužit JD o půl hodiny se, stejně jako půlhodinové přestupy, taky nezdá příliš vhodné. No vida. Mibl, č.1186: Na 090, 130+140 nejspíš souhlas. Rychlá vrstva do Brna je daná. U R Brno - Olomouc bych si dával především pozor na přípoje/přímé vlaky od Zábřeha (Jeseníka), kde by měly být rychlé vazby na oba směry. Rychlá linka Praha-Ostrava - viz dřívější vyjádření. Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3896 Registrován: 8-2004 Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 17:44:59       T.Z.: Kdyby ale došlo na možnost "zrychlíkovatění" olomouckých IC... Už se prakticky stalo. Od "historických" R se liší dnes už jen nezastavováním v Chocni a ÚnOru. ... na návazných tratích - dvojkolejnými vložkami, novými vozidly, drobným zvyšováním rychlosti do 100 km/h koncentrovanou údržbou, taktové výhybny, peronizace ... Otázka, jestli se bude někomu do něčeho takového chtít, pokud nebude mít zaručeno, že je to potřebné "navěky". Přestup Kadaň - CV považuji za neakceptovatelný. Zde souhlas. Ještě k 270 a 260: Ještě je otázka, jak dlouho budou Praha-Ostrava strašit Pendolina (asi ještě hodně dlouho). R/SP na 260 bych řešil především na této trati pro potřeby rychlé linky (komplement k osobákům) s případnou návazností v ČT (vedlejší efekt je úspora es). Z Prahy do Brna je pomalá linka příliš pomalá a s rychlou nebo s D1 nekonkurenceschopná. Proto bych alespoň polovinu (možná třeba i všechny) pomalé na 010 směřoval na 270 namísto navrhované "rychlé" půlhodinovky. Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 268 Registrován: 9-2007 Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 19:13:11       Mibl, příspěvek 1183: "Je nějaký důvod, kromě vynaložení prostředků, proč by nebylo možné objednat vlaky na 190 takto?" Kdybych měl navrhnout profesionální řešení sítě dálkové dopravy v ČR, tak bych viděl jako první krok analýzu přepravních proudů a přestupních vazeb. Čili analýzu prodaných jízdenek, využití dat statistického úřadu, analýzu chování konkurence (nedotované dálkové linky), v případě potřeby terénní přepravní průzkum. Za tím by následovalo stanovení cíle, t.j. jaké cestující udržet, jakým způsobem, a kde jaké získat novou nabídkou. Tímto způsobem by byl každé přestupní vazbě přidělen stupeň důležitosti. Na to všechno nemám data ani čas, budu tedy hádat jen z toho, co znám. V oblasti ČB bych přidělil nejvyšší stupeň důležitosti vazbě Praha-Linz a Praha-J.Hradec (buď R-R,Os, nebo provozně dražší R-Os), o stupeň méně Brno-ČB-Plzeň, atd. V těch významnějších se objeví také vazba Praha-Zliv, která se dá řešit osobáky. Ostatní vazby 220-190 jsou v zásadě méně důležité. Za nejvhodnější lokální řešení bych považoval Sp Plzeň-ČB v hodinovém taktu (resp. R, stavící jako Sp, to kvůli legislativě). Zastávky tohoto R bych viděl takto: ČB-Zliv-Číčenice-Protivín,město-Protivín-Ražice-St rakonice-Katovice-Horažďovice,předm.-Nepomuk-Blovi ce-Plzeň. V prokladu by jezdil též v hodinovém taktu Sp v klasice (místo Os) ČB-ČB,sever.z.-(Hluboká ?)-Zliv-Číčenice-Protivín,zast.-Protivín-Písek. Osobáky by byly v úseku ČB-Nepomuk nahrazeny autobusy-vymetáky, protože už by se nevešly ani kapacitou trati, ani by nebyla poptávka větší než na sólo motor. Tím bych dostal v úseku ČB-Protivín půlhodinu. Takhle bych postupně vyvořil pro každou trať výchozí představu, kolik by na ní mělo být vrstev rychlé dopravy, a jaké mám varianty jejich posunu vůči sobě. Tímto přístupem zjistím, že někde mi roli základní síťotvorné vrstvy bude hrát IC, zatímco jinde, vzhledem k drtivé převaze místní frekvence nad dálkovou, jen spěšňák (legislativně většinou vedený jako R). Zpět ke 190. JD zmíněného R Plzeň-ČB se mi pochopitelně nevejde do 2 hodin. Tak bych hledal jiné řešení. Buď Plzeň nebo ČB na 15/45, pokud by to vyplynulo z konkrétní varianty celé sítě. Nebo zachovat (relativně) těsnou vazbu Praha-Plzeň-Strakonice, a velmi volnou vazbu Protivín-ČB-Praha, čímž by se dostaly v úseku Veselí-ČB R na Prahu a na Brno zhruba do prokladu. Tím vším co jsem napsal, to Vaše řešení ani nijak nevylučuju. Preferoval bych výše popsanou variantu, ale to vaše řešení je v zásadě taky možné. Dopředu se vymezím proti námitce tahání železa navíc: Pokud chci zajistit 30 min. takt v úsecích ČB-Zliv a Plzeň-Blovice, tak je varianta přetažení jednoho rychlíkového vagónu navíc ze Zlivi do Blovic s přehledem nejlevnější, protože ušetřím mašinu na paralelní Os, fíru a vlakvedoucího. Mimoto na jednokolejce jde o provozně nejméně konfliktní řešení. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 269 Registrován: 9-2007 Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 19:25:45       Hroch: "Z Prahy do Brna je pomalá linka příliš pomalá a s rychlou nebo s D1 nekonkurenceschopná. Proto bych alespoň polovinu (možná třeba i všechny) pomalé na 010 směřoval na 270 namísto navrhované "rychlé" půlhodinovky." Nestíhám to celé číst, takže nevím, na co jsou tyto řádky reakce. Řekl bych že pomalé R jsou od Prahy dál za ČT příliš pomalé, ať pojedou na Přerov, nebo na Brno. Pro lidi, jezdící do Zábřehu (Šumperka) a dál na Olomouc bych viděl jako nejvhodnější Ex a IC, do Brna to samé. Skoro by mi přišlo jako lepší, aby byl pomalý Os otočený do Brna, jak kvůli vazbám Praha-Blansko a Praha-Svitavy, tak kvůli vazbám Choceň-Brno a Ústí n.O.-Brno. Vazby Ústí-Olomouc a Choceň-Olomouc bych viděl jako poněkud slabší, než ty do Brna. Co do počtu prodaných jízdenek to možná bude srovnatelné, ale z/do Brna jezdí podstatně víc busů, než z/do Olomouce. Kdybych měl víc hlasů, tak dám 3 pro pomalé Os z Prahy do Brna, a 2 pro jiné varianty. Nemám na to úplně vyhraněný názor. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 270 Registrován: 9-2007 Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 19:42:01       Hroch: Už vím, na jaký příspěvek jste reagoval ... Chomutovák: "Co byste řekli na novou rychlíkovou linku Liberec-Turnov-Mladá Boleslav-Nymburk-Kolín. Při dobrém zapřípojování totiž představuje pro Liberec a Turnov cca o půl hodiny rychlejší spojení do Pardubic (a tím pádem i na Moravu) než současná trasa přes Starou Paku." To by chtělo nějakou analýzu poptávky, něco jako jsem zmiňoval v příspěvku č.268. Hádal, bych že dojížďkový pragocentrismus v tomto případě zvítězí. Asi bych tedy nahradil busem-vymetákem Os v úseku Všetaty-Turnov, a zavedl hodinový takt v úseku Praha-Turnov-, střídavě přímo a s přestupem do Liberce. Možná, že když by se zabezpečily někde nějaké výhybky, tak by se dalo křižovat dvojkolejka u Vysočan, Všetaty, Mladá Boleslav, Příšerovice. Z Prahy do MB sice nic moc, ale z Prahy do Neratovic, Všetat, Bakova města, Mnichova a Turnova nesporně zajímavé spojení. I v lokální obsluze úseku MB-Turnov by to bylo zajímavější, než současný model. Projeté zastávky by nestály za řeč, stejně tudy jezdí hafo busů-vymetáků. Pokud by se naopak ukázalo, že poptávka z Prahy do měst zmíněných v předchozím odstavci, je podobná nebo nižší, než směr Liberec-Kolín-..., tak by Vaše řešení bylo lepší, než to, co jsem popsal já. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 271 Registrován: 9-2007 Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 19:57:29       "když byly rychlíky durch Wilson v trase Cheb - Plzeň - Morava, byl ten poměr úplně jinej." Máte na mysli Plzeň-Brno nebo Plzeň-Ostrava? Plzeň-Brno je asi o něco poptávanější (?), ale těžko otočím do Plzně Vindobonu nebo Hungarii. Pokud by někdo dokázal vymyslet model, který by tyhle dva směry kombinoval v prokladu (2x2 hod. = 1 hod.) tak by to mohlo být zajímavé. Byla by to zajímová šaráda, jak do toho srovnat různé ty Vindobony, Hungarie, Košičany, Varšavy tak, aby neskončily v Klatovech nebo v Chebu ... Přijde mi to zatím předčasné, koridorový úsek Beroun-Plzeň bude až někdy 2014, dřív to nemá cenu. A když to špatně (nebo dobře?) dopadne s tunelem, tak se hned potom začne dělat za plného provozu 171 ... Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 272 Registrován: 9-2007 Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 20:02:29       Mzitka: "Otázka je zastavování R v Prunéřově... pokud by byl přestup v CV na následný OS CV-Kadaň, tak je zbytečné." Nevím, jestli je aktuálně přípoj Kadaň,město-Karlovy Vary. Pokud je, tak Prunéřov zásadně stavět. V těchto končinách je každý cestující dobrý, a Kadaň je relativně velké město. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 273 Registrován: 9-2007 Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 20:09:44       Hroch: "U R Brno - Olomouc bych si dával především pozor na přípoje/přímé vlaky od Zábřeha (Jeseníka), kde by měly být rychlé vazby na oba směry." Přesně tak. U Sp z Jeseníka si nejde dovolit ten luxus, že by měl přípoj jen na Prahu nebo jen na Brno. Abych to trochu zmírnil, když jedu z tak dalekých hor do Prahy, tak si na přípoj klidně 20-25 minut počkám. Na Brno je přípoj asi důležitější. A abych to nemírnil tak moc, tak ze Šumperka potřebuju jak na Brno, tak na Prahu poměrně těsné přípoje, Brno je opět asi důležitější. (Příspěvek byl editován uživatelem Bručoun.) Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3899 Registrován: 8-2004 Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 20:17:59       Bručoun, č. 269: Soudím dle dosavadních vlastních zkušeností z těmito R převážně v úseku x - Pardubice - Praha (myšleno, že vidím i kolik lidí přijelo z Moravy do Pardubic naopak). Zde je více cestujícíh v těch olomouckých R (resp. srovnatelné obsazení při vyšším počtu vozů). Předpokládám, že směrem k Brnu to bude spíš lepší, ale kvůli tomu není bezpodmínečně nutné tahat každou hodinu vlak až do Prahy. Současný stav se mi v tomto směru (proklad olomouckých a brněnských R) jeví asi jako nejideálnější. Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 274 Registrován: 9-2007 Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 22:33:44       Hroch: "není bezpodmínečně nutné tahat každou hodinu vlak až do Prahy." To opravdu není. Větší naplněnost R od Olomouce bych ale přičítal ze všeho nejvíc stanicím Zábřeh, Přerov, a dál na Zlín/Uherské Hradiště. Až se tento směr vyřeší rychlejší vrstvou vlaků, tak budou pomalé R v úseku ČT-Zábřeh prakticky zbytečné (nejdřív po zprovoznění Běchovice-Úvaly). Daly by se tedy, jak píše Chomutovák, odklonit do Brna. R Brno-Olomouc by se pak mohly celodenně taktově prodloužit do trasy Brno-Olomouc-Zábřeh-Šumperk, a R z Jeseníku zkrátit na Sp Zábřeh-Jeseník, se zastávkou v Postřelmově, kvůli přestupu od Hanušovic do Šumperka. Vymyslet trať Zábřeh-Šumperk a Zábřeh-Jeseník, aby fungovaly všechny potřebné vazby, to bude pěkný nářez. Mibl: ještě pokračuji v příspěvku č. 268. V uzlu ČB je ještě jedna zajímavá vazba, a to ČB-J.Hradec. Minimálně ve špičce všedního dne je bezpodmínečně nutný alespoň hodinový interval přímého rychlého spojení. Lze diskutovat jen o tom, zda se zajistí kombinací bus/vlak, nebo jen vlakem, a z busu se udělá vymeták. Jako nejrozumnější by mi přišlo proložit R ČB-Brno spěšňáky ČB-JH, na výsledný hodinový interval. Pak by bylo nejrozumnější jezdit v úseku ČB-Veselí zhruba po půlhodině, zastavovat s brněnskými a hradeckými R v zast. Veselí,zastávka, a zajistit přípoje Praha-JH výhradně rychlíky a spěšňáky. K tomu by se musela v ČB rozložit skupina. Celé by se to muselo doladit tak, aby v ČB ani v Praze nebyly těsné nepřípoje. Víc podmínek už tahle varianta nesnese. Jiné řešení vzájemných poloh přitom znamené nadbytečné Os Veselí-JH. (Příspěvek byl editován uživatelem Bručoun.) 810 292-3 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.49.155 Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 23:58:00       Hroch 3899 (28. února 2008 - 20:17) „Současný stav se mi v tomto směru (proklad olomouckých a brněnských R) jeví asi jako nejideálnější.“ Jenže teď při cestě od Uh. Hradiště, resp. Vsetína je rychlé spojení do Prahy v jen „taktu“ 4 hod., sice proložené R, ale jak už dříve psal Bručoun 269 „…pomalé R jsou od Prahy dál za ČT příliš pomalé, ať pojedou na Přerov, nebo na Brno.“ Chomutovák (28. února 2008 - 00:35) „…v úseku Praha-Olomouc. V reálu by to mohly být fakticky 4 proložené dálkové linky.“ Čímž by téměř odpadla potřeba R z 270. Od Uh. Hradiště (Luhačovic…) a od Vsetína (Púchova…) by jel každé 2 hod. Ex, který mezi výchozí stanicí a Olomoucí posbírá cestující a dále pokračuje bez zbytečného zdržování do Prahy. Chomutovákův návrh bych pouze upravil: - z Ostravy každou hodinu IC/EC - mezi nimi proložit jednou za 2 hod. Ex od Uh. Hradiště (Luhačovic…), jednou za 2 hod. Ex od Vsetína (Púchova…); ze Zlína nemá smysl, jak už myslím někdo uváděl, protože „hlavním nádražím“ Zlína jsou Otrokovice (napojené i na MHD–trolejbusy). Bručoun 274 „R Brno-Olomouc by se pak mohly celodenně taktově prodloužit do trasy Brno-Olomouc-Zábřeh-Šumperk, a R z Jeseníku zkrátit na Sp Zábřeh-Jeseník.“ Po elektrifikaci 291 by to pro určitě důležité spojení Šumperka s Olomoucí bylo ideální (rozhodně lepší než Os Šumperk–Přerov; na tuto vzdálenost myslím nejsou Os vhodné). Zkrácení R z Jeseníku jen do Zábřehu by ale bylo problematické: před několika lety z Jeseníku do Olomouce moc přímých vlaků nejezdilo (byla snaha na 292 jezdit jen motorovými vozy kvůli úsporám) a rozšíření přímých vlaků si vydupali krajští zastupitelé z Jesenicka. Pro vedení přímých vlaků Jeseník–Olomouc dále hovoří jízdní doba: i když na 292 snad ani nikde není vyšší traťová rychlost než 50 km/h, někde jen 40, a když v úseku na 270 je velká vata kvůli stavbě koridoru, pořád jsou R z Jeseníku do Olomouce srovnatelně rychlé a většinou i rychlejší než autobusy. Arakain Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 129 Registrován: 8-2003 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 07:00:55       Proč to Praha-Morava dělat furt složitě, když to jde jednoduše? Ex Praha - Brno je blbost. Stačí Ex Praha-Ostravsko a v ČT odvěšet 3 vozy na Brno. Bude to přímý vlak (na to bohužel starší generace slyší - nemusím přestupovat), ušetří se rychlá ESO, jízdní doba roste o 8 minut. Pro mě za mě vyměňme ČT za Choceň, jezdilo by i víc lidi. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1191 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 08:25:21       Hroch: Dotaz: Nemůže být důvodem toho, že brněnské R přijíždí do Pardubic volnější než ty z Olomouce, to, že pro cestující z 260 je v Třebové výhodnější si přestoupit do EC z Ostravy a jet rychleji? Pokud by se jelo bez přepřahu, tak ten tlak na přestup nebude (pokud by přestup vůbec rozumně vyšel, teď semi nad tím nechce přemýšlet), neb by se jelo bez přestupu se srovnatelnou JD a jen třemi zastaveními navíc. Bručoun: Na jihu Čech vidíme shodné potřebné relace, neshodujeme se úplně v tom, zda jet mezi ČB a Protivínem do Písku a Strakonic, rep. ČB a Veselím do Tábora a Jindřichova Hradce ve svazku nebo prokládat. Já osobně s ohledem na vazby, jak jsem je namaloval ale i vazby 197 v Číčenicích a vazby 226 ve Veselí, považuju za rozumné mít v ČB uzel a ve směru na Veselí i Protivín vozit rychlíky/spěšňáky (prostě hodinový takt rychlých vlaků, jejichž polovinu už v současnosti objednává MD) ve svazku, neb to umožňuje vázat v Budějcích i směry od jihu na všechno i mezi sebou navájem, což jsou dle Vás sice bonusové relace, ale když už jednou k vytvoření uzlu v Budějcích došlo, tak jsem přesvědčen o tom, že jeho rozebrání na směrové vazby se nesetkalo s aplausem publika. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1192 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 08:41:10       Hroch: Na 020 nepředpokládám půlhodinový takt R a při hodinovce jsem jednoznačně pro "křižování" R v Nymburce v půl. Ani na přažském konci 020 (Nymburk a Poděbrady do Prahy rychle v půlhodině)? Je tedy lepší obětovat budoucí těsnou vazbu 072-020 v Nymburku? To jsou první otázky, které mě napadají. Třeba mě ostatní přesvědčí, že nemám pravdu, ale vzhledem k tomu, že MD preferuje nadregionální vazby, tak bych 020 čekal jako nyní, ale to už bych se opakoval. Otázka, jestli se bude někomu do něčeho takového chtít, pokud nebude mít zaručeno, že je to potřebné "navěky". To je to, co jsem už zmiňoval. MD by mělo říct: S tímhle jsme dokvedlali do podoby "navěky", poperte se s regionálkou při tomto systému dálkové a nebojte se, že vám zahýbeme s rychlíky. Jediný kraj, kde mohou počítat s dlouhodobě stabilní dálkovou, je Ústecký. Do jisté míry pak ještě Karlovarský, Olomoucký a Královéhradecký (za předpokladu ponechání R-020 a R-030 v současných trasách), jinde nelze vyloučit posuny některých dálkových linek o půlhodiny. Většina současných uzlů ve velkých městech by ale dle mého odhadu už měla zůstat. V tomhle vidím obrovský potenciál diplomky Tomáše Záruby, který může a nemusí být vhodně využit. (Dokud se budou např. racionalizace dělat bez ohledu na potřeby provozu, tak je veškeré snažení marné.) Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1193 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 08:56:29       810 292-3: Chomutovákův návrh bych pouze upravil: - z Ostravy každou hodinu IC/EC - mezi nimi proložit jednou za 2 hod. Ex od Uh. Hradiště (Luhačovic…), jednou za 2 hod. Ex od Vsetína (Púchova…); ze Zlína nemá smysl, jak už myslím někdo uváděl, protože „hlavním nádražím“ Zlína jsou Otrokovice (napojené i na MHD–trolejbusy). Ostravská linka v Olomouci v celou a zbylé dvě v půl. Na dolní Ferdinandce doplněno na hodinu současnými R Olomouc - Břeclav, které po úvrati v Břeclavi zajedou do Brna s pár zastávkami mezi Břeclaví a Brnem, jen je otázka k čemu se v Brně trefí, ale snad by vyšla při Olomouci v půl Břeclav v cca celou a do Brna by se to dostalo ještě před EC z jihu, což je poloha vyhovující nadregionálním vazbám, ale nepříliš vyhovující dennímu dojíždění (příjezd ve 45, tedy jako v současnosti Plzně do Prahy, kde tím ale lidi bez ohledu na polohu jezdí). K Jeseníku: Byl by problém vozit R Olomouc - Jeseník s úvratí a přepřahem v Šumperku? Nepomohlo by to řešit vezby lépe? Nebyl by přepařh v Šumperku rychlejší než v Zábřehu? Opět jen námět. Nevím. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1194 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 09:03:47       Abych nebyl osočen: Většina současných uzlů ve velkých městech by ale dle mého odhadu už měla zůstat. Měly by zůstat jako uzly. Přepnutí o 30 minut, ale u řady z nich nevylučuji. Viz moje orientační mapka. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1195 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 09:19:35       Arakain: Proč to Praha-Morava dělat furt složitě Aby to neřešilo jen Praha - Morava, ale i spoustu jiných vazeb. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1198 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 10:50:17       Bručoun #268: Jsem zvědav co na ten váš popis metodiky napíše Tomáš Záruba. Řešení jednotlivých síťotvorných vrstev, vzájemné polohy jednotlivých vrstev, ... to se celé nápadně podobá. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Prochor Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 46 Registrován: 6-2004 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 11:19:17       Konečně se tu někdo zastane Liberce a okolí a snaží se něco navrhovat. Díky za to. Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3902 Registrován: 8-2004 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 11:57:10       Mibl: Nemůže být důvodem toho, že brněnské R přijíždí do Pardubic volnější než ty z Olomouce, to, že pro cestující z 260 je v Třebové výhodnější si přestoupit do EC z Ostravy a jet rychleji? Asi může. Přestupy v ČT v tomto směru jsem zatím neměl možnost prozkoumat. Pokud by se jelo bez přepřahu, tak ten tlak na přestup nebude, neb by se jelo bez přestupu se srovnatelnou JD a jen třemi zastaveními navíc. 1) Srovnatelná JD při třech zastávkách navíc? To se mi nezdá. Zvlášť když k tomu připočtu fakt, že ty vlaky určitě nebudou mít stejně rychlé mašiny. (Jak jsem již napsal, neřeším nějaké vize za 50 a více let.) 2) Na jedné straně tvrdíte (nemyslím jen tebe), že 3 zastávky vlastně nic není, že se to snese a na druhé straně stejné 3 zastávky jsou naprosto nepřípustné u vlaků od Olomouce a R zde navrhujete zrušit. Já bych to opravdu neviděl s těmi zastávkami tak černě (zvlášť pokud by se podařila odstřelit alespoň Přelouč) a kromě vazeb z Chocně, ÚnOru a okolí na jih by zůstaly i na východ. Ani na přažském konci 020 (Nymburk a Poděbrady do Prahy rychle v půlhodině)? Otázka pro ROPID (anebo pro MD, zda ho bude suplovat). Prostor pro to je. Je tedy lepší obětovat budoucí těsnou vazbu 072-020 v Nymburku? Pokud zavedu vazby HK-UnL v Nymburce, tak odstřelím prozměnu Všetaty nebo Boleslav nebo tvdě vybojovanou vazbu HK-MB. A ze Všetat i Boleslavi mohu říct, že se přestupuje hojně. 810.292, Bručoun: Viz odpověď Miblovi. Bručoun: Z Jeseníka minimálně do Olomouce přímo. Vazba na Brno bude opravdu nejspíš silnější , ale je to zajímavé vzhledem k tomu, že ze Zábřeha do Brna je JD 4 hodiny a do Prahy 2,5 hodiny. Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. Jct Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 1-2008 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 12:30:16       Bručoun: Z hlediska lokální obsluhy je půlka vhodná v naprosté většině měst ČR. Počítejte s tím, že ve městech bude škola od osmi ještě hóódně let, a že s tím nic neuděláte. Fabriky od šesti to samé. Se školáky souhlas, ale se začátkem pracovní doby od šesti hodin to není jednoznačné. Doba, kdy byl začátek směn v 6h jednotný pro všechny "kolbenky" je už dávno pryč. Hodně pracovních příležitostí začíná později a podle toho se mění přepravní proudy. Např. vlaky dojíždějící do Hradce Králové těsně před 6h (= návoz na půl sedmou) jsou leckdy výrazně plnější než ty o půl hodiny dříve (= návoz na šestou). V krátkodobém a střednědobém horizontu je lepší mít "hlavní" skupinu v HK s vazbami na dálkovou dopravu v celou. naroznej Neregistrovaný host Odeslán z: 213.168.179.166 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 12:32:18       Ad Arakain , to není špatný nápad. Zajímal by mě též propočet z hlediska ekonomiky. Úspora tras mezi Pha-čt by měla přinést menší poplatek za použití DC , na jednom delším vlaku by zcela určitě bylo méně zaměstnanců , než na dvou kratších , znamenalo by to úsporu lokomotiv, strojvedoucích (kteří jsou nedostatkovou profesí) atd. Znamenalo by to pouze vyčlenit jednoho posunovače v čt na rozpojování vozů a přivěšování a odvěšování mašin. Ztráta 5-10 min na jednom vlaku nikoho z cestujících nezabije Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 222 Registrován: 11-2007 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 12:56:56       Naroznej: S těmi 5-10 min. zdržení při dělení vlaku bych byl velmi opatrný. Takový vlak je totiž nutno: 1) rozpojit, a to nejen šroubovku a brzdné hadice, ale taky UIC kábel a topné spojky 2) odvěšenou část buď pomocí další loko přestavit na jinou kolej a nebo čekat, až přední část vlaku uvolní kolej 3) přivěsit novou vlakovou lokomotivu a provést minimálně jednoduchou zkoušku brzdy 4) zabezpečit administativu s tím spojenou (min. brzdová hlášenka). Tedy deset až 15 min. minimálně, během které autobusy po dálnici jedou a jedou... (Příspěvek byl editován uživatelem Rudolf 33.) 810 292-3 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.49.155 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 13:16:55       Spojování v opačném směru by nejspíš trvalo ještě déle - asi by se neobešlo bez posunování. Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 223 Registrován: 11-2007 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 13:47:11       810292-3: To máte pravdu. V Týništi n. O. trvalo připojení meziměstské části k rychlíku do Prahy zpravidla 20 min. Důkazem jsou jízdní řády z 80. let. Jenomže tam to bylo jednodušší proto, že spojované vlaky přijížděly z protisměru a posun tak obstarala vlaková lok od Meziměstí. V Třebové by asistence posunovací loko (a tím vzrůstající zdržení) byla pro směr Brno - Praha nezbytná. (Příspěvek byl editován uživatelem Rudolf 33.) Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3903 Registrován: 8-2004 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 14:14:00       Mibl: Ještě dotaz k Olomouci. Ke které skupině (Ostrava vs. Veselí a Vsetín) byste vázal regionálku na okolních tratích (290, 310, 301,...)? Nebo snad předpokládáte na všech ramenech osobáky celodenně po půlhodině??? (Příspěvek byl editován uživatelem Hroch.) Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. 810 292-3 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.49.155 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 14:18:10       Rudolf_33 20 min. by to snad dnes trvat nemuselo, v 80. letech asi nebyl takový tlak na rychlost. Ale 15 min. určitě. Loni trvalo v spojování Detvanu a Prahy v Ostravě–Svinově 14 min. Na co posunovací lokomotivu? Vlak z Brna se postaví na jednu kolej a odvěsí se eso. Mezitím z druhé koleje vyjede souprava od Přerova na Ústeckoorlické zhlaví, se stále stejnou lokomotivou, a připojí se na první kolej k té soupravě od Brna. Hroch: R z 260 vs. R z 270 Úkolem R na 260 je posbírat cestující z menších měst mezi Brnem a ČT, ale určitě nejsou vhodné pro cestu z Brna do Prahy. Za ČT už jsou navíc jen 2–3 zastávky. Naopak R z 270 vezou řadu cestujících z oblastí za Olomoucí: Val. Meziřičí + Vsetín; Zlín + Uh. Hradiště… Takové vlaky by se měly naplnit nejpozději do Olomouce, a pak pokračovat rychle do Prahy. Jenže současné R zastavují navíc ještě v Července a Zábřehu, takže nemají jen 3 zastávky navíc mezi ČT a Prahou, ale celkově 5 zastávek navíc. Zrušit zastavení v Července by nic neřešilo. Otázkou je, jestli by po zavedení rychlých vlaků z 270 nebylo třeba nějak řešit úsek Olomouc–ČT. Zde by to chtělo zastavovat v Července, Mohelnici a Zábřehu, aby i malá města na trase měla přímé spojení do Prahy (Červenka by mohla sloužit nejen pro Litovel ale i pro Uničov, bohužel při současném přístupu se kraj ještě dlouho nedopracuje k regionální dopravě, která by příslušné návaznosti systémově zajistila). Toho by bylo možné dosáhnout jen vrstvou současných R ve dvouhodinovém taktu, které by ale jezdily nad rámec vrstvy rychlých vlaků z 270 v půlhodinovém taktu. Je dále otázka, jestli by se naplnily celodenně, nebo jen 2 – 3 ráno do Prahy a odpoledne zpět, po zbytek dne přestup v Zábřehu. Zdržení v Přelouči by bylo pro tyto vlaky myslím zcela zanedbatelné. Hroch: „ze Zábřeha do Brna je JD 4 hodiny a do Prahy 2,5 hodiny.“ Na tu JD Zábřeh – Brno pozor! Jsou to nějaké 2 hod. a 10 min. Mibl: „Byl by problém vozit R Olomouc - Jeseník s úvratí a přepřahem v Šumperku? Nepomohlo by to řešit vezby lépe? Nebyl by přepařh v Šumperku rychlejší než v Zábřehu?“ Vliv úvratě s přepřahem v Šumperku na JD nedokážu posoudit. Je ale třeba vzít v úvahu regionální vazby. U ranních vlaků z Jeseníku do Olomouce a odpoledních zpět by mohl být problém s výrazně odlišnou obsazeností před a za Šumperkem (výrazně vyšší mezi Šumperkem a Olomoucí). Podle SLDB 2001 jen z Šumperka (bez zázemí) do Olomouce dojíždělo 153 ekonomicky aktivních (odhaduji 30 – 40 % denně) a 111 žáků (asi jen týdně); naopak do Šumperka jen 31 EA a 11 žáků. Řešením by bylo v pracovní dny ranní vlaky z Jeseníku a odpolední zpět vést přímo a pro Šumperk zavést regionální vlaky, zbytek dne jezdit s úvratí v Šumperku (posilové vlaky v So a Ne by také mohly jezdit přímo). Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3904 Registrován: 8-2004 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 14:30:23       810.292: No sám jste vlastě řekl, že Mohelnice s Červenkou (popř. Zábřeh) to spojení do Prahy také potřebují. Teď je pouze otázka, zda je Blansko a Svitavy o tolik důležitější. Proč třeba nemůžou jet ty R od Olomouce a přestupovalo by se od Svitav? Nebo proč nemá jet Blansko a Svitavy z těch Svitav rychle (jen Pce) a polovina z těch čtyřech olomouckých vlaků zastavit v ÚnOru a Chocni (popř. Přelouči)? No a o celodenním naplnění R od Blanska a Svitav na Prahu mám opravdu velké pochybnosti. Kdepak, proklad (s případným zahuštěním Sp (ČT-Brno na hodinu) vidím jako nejlepší. Přes ČT je to sice rychlejší, ale s přestupem (resp. od Jeseníka se dvěma - navíc v Zábřehu dost dlouhým). Troufám si tvrdit, že polovina cestujícíh pojede raději déle přímým spojem, než aby dvakrát přestupovala. Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1199 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 15:39:23       Hroch: Přestup v Třebové versus jen krátké zastavení a 3 zastavení navíc je dle mého soudu srovnatelné. Uznávám, že chyba v úvaze může být v tom, že předpokládám stejně rychlou mašinu. Model Tomáše Záruby ji ale tuším předpokládá u všech rychlých vlaků jedoucích ve svazcích po 011. Pokud zavedu vazby HK-UnL v Nymburce, tak odstřelím prozměnu Všetaty nebo Boleslav nebo tvdě vybojovanou vazbu HK-MB. A ze Všetat i Boleslavi mohu říct, že se přestupuje hojně. Své jsem řekl, Jct mou úvahu o hlavních dálkových skupinách v Hradci v celou potvrdil. Nymburk bych držel v celou s ohledem na vazbu 072 v Kolíně (072 velmi pravděpodobně bude jinak než dnes) a třeba taky na vazbu MB na východ v Kolíně. Všetaty - nikdy nevyjde všechno a je to něco za něco. Víc nemám co bych mým pohledem z daleka dodal. K Olomouci: Tam si netroufám odhadovat a navrhovat vůbec nic. Jen jsem nastínil, jak vychází dálková doprava z hlediska vazeb na dálkovou v ostatních uzlech (Svinov v celou, neb Brno v celou a zároveň směrová vazba jih-sever u EC na druhém koridoru v Břeclavi: přestup mezi EC Wien - Praha a EC/Ex Blava - Svinov resp. nějak přehozeně). Víc k tomu říct neumím. Nemluvě o tom, že 4 rychlé vlaky do Olomouce během dvou hodin mohou být málo za předpokladu, že bychom chtěli jet z Prahy do Olomouce rychle a pak do Ostravy pomalu, abychom obsloužili území mezi Olomoucí a Ostravou. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1200 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 15:41:23       Ještě doplním: Vzhledem k vazbám v Brně by byla Olomouc od Brna v celou, tedy jako dnes. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Iiii Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1275 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 15:47:49       Ad 260/270: Považuji za dobrý nápad vést všechno na východ Olomouce jako Ex. Mohelnici a Červenku stačí obsloužit číkmkoliv, na co se dá přestoupit v Zábřehu. Pro 260 by možná byly lepší Sp navazující v ČT na expresy. Kdyby vyšla jízdní doba Pardubice-ČT na půl hodiny, vznikl by tam uzel, který by umožňoval také přestup Brno-Zábřeh, což by bylo rychlejší než přes Olomouc. Pomalá vrstva na 010 by se potom dala řešit jak by vyšla... (při odjezdu volně po celé z Prahy by mohly vyjít uzly v Přelouči v 00 a Chocni v 30). V ČT by se pak mohly nechat předjet expresy navázat na 260. 810 292-3 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.49.155 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 16:15:59       Hroch 3903 „Mibl: Ještě dotaz k Olomouci. Ke které skupině byste vázal regionálku na okolních tratích (290, 310, 301,...)? Nebo snad předpokládáte na všech ramenech osobáky celodenně po půlhodině???“ Zde bych jako kritéria stanovil některé nutné vazby, které je třeba zajistit: – Pro Os je prvořadá vazba na prac. dobu a výuku, přičemž je třeba brát v úvahu i potřeby dopravy do okolních měst (nejen Olomouc). – Z hlediska potenciálních cestujících –> přepravních proudů by mohla většina Os po půlhodině jezdit ve špičku; horší to ale asi bude s propustností tratí – jednokolejek, což nedokážu posoudit. – V sedle, kdy stačí Os po hodinách a není tlak na příjezd na určitou dobu kvůli prac. době a výuce by Os měly přijíždět v té době, kdy pojedou dálkové vlaky nejen do Prahy, ale i do Brna a Ostravy, popř. i do Krnova a Jeseníku. – R od Jeseníku a Krnova je nutné navázat na R do Brna a opačně Hroch 3904 Proti proložení dvouhodinového taktu R z Brna a dvouhodinového taktu R od Přerova nic nenamítám. Má námitka směřovala k využití rychlíků od Přerova k přepravě cestujících ze Vsetínska a Uherskohradišťska, odkud by myslím měl být dvouhodinový takt expresních vlaků – ty by v Ústí n.O, Chocni a Přelouči zastavovat neměly. Hroch, Iiii, Mibl (1199) Rychlíková vrstva by byla určená obsluze menších měst, musela by ale jezdit navíc, nad rámec expresní. V dlouhodobějším horizontu by tedy jak od Přerova tak od Brna za dvě hodiny přijely do ČT po 4 expresních vlacích a po jednom rychlíku. Je jen otázka, jestli by tyto R nebyly moc pomalé pro obsluhu stanic (většinou jen přípojné stanice) mezi Olomoucí a Ostravou. Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3906 Registrován: 8-2004 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 16:19:40       Mibl: Model Tomáše Záruby ji ale tuším předpokládá u všech rychlých vlaků jedoucích ve svazcích po 011. To budou právě ty růžové vize bez reality. s ohledem na vazbu 072 v Kolíně Pokud bude třeba rychlá Olomouc po půlhodině - má vůbec smysl řešit vazbu? Resp. kterou upřednostníte? Všetaty - nikdy nevyjde všechno a je to něco za něco. Víc nemám co bych mým pohledem z daleka dodal. Že nikdy nevyjde vše se shodneme. I já řekl k danému tématu už nejspíš vše. Svinov v celou, neb Brno v celou To už se chci déle zeptat - kde v nějaké blízké době předpokládáte zrychlení Ova-Brno alespoň o 10, spíš 15 minut? Máte nějaké zprávy o blížících se razantních pracech na 300? Dotaz na Tomáše Zárubu: Ještě k té Plzni mě napadlo - počítáte, že by v budoucnu byla ta SJD Pha-Plz 60 i s těmi proklamovanými 10% vaty? Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. 810 292-3 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.49.155 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 17:41:45       „To už se chci déle zeptat - kde v nějaké blízké době předpokládáte zrychlení Ova-Brno alespoň o 10, spíš 15 minut? Máte nějaké zprávy o blížících se razantních pracech na 300?“ Nevím co je na tom pravdy ale v diskusi o tratích na střední Moravě nedávno byla tato informace: (cituji uživatele Zv94, příspěvek 133 z 13. listopadu 2007 - 09:03) „K modernizaci trati 300: Trať bude dvoukolejná v celé trase. Stavba je rozdělena na dvě etapy - Brno - Nezamyslice a Nezamyslice - Přerov. 1.etapa má zpracovanou projektovou dokumentaci a nyní se řeší pozemky. Její realizace by měla být zahájena 2009. 2.etapa má zpracovanou pouze technickou studii a nyní se zpracovává PD její realizace by měla být zahájena 2012. Dokončení celé modernizace je plánováno na rok 2015. Náklady 24 mld. Kč je přislíbeno financování z fondu EU. Tyto informace mám od člověka ze SŽDC.“ Je to v tomto archivu . Ivca Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29 Registrován: 2-2008 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 18:15:25       čau lidi tak jak jste na tom s lepením změny? já eště nejsu ani v půlce www.trat275.estranky.cz - Stránky o trati 275 Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1201 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 18:31:41       Trať 300 se objevuje v přehledu prioritních investic už delší dobu. Vzhledem k tomu, že se nám brzy přestěhují veškeré koridorové práce až na jednu výjimku do Čech a tomu, že peněz v OP Doprava není málo, považuju za velmi pravděpodobné, že na spojnici Brno - Přerov v nějaké podobě dojde. A to třeba už jen z politických důvodů, aby se stavělo i na Moravě. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1202 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 18:47:58       Hroch #3906: To budou právě ty růžové vize bez reality. Nebo maximum toho, co lze dostat ze současné infrastruktury. Je reálnější spuštění rekonstrukce mašin na 361 v počtu větším než malém nebo výstavba VRT do Kolína. Můžeš se na to dívat z jedné nebo z druhé strany. Já tu Tomášovu představu skutečně chápu jako maximum toho, co umíme dostat z naší na takt speciálně nepřipravované infrastruktury dostat a jaké kroky je třeba dále podniknout, aby se toho dosáhlo. Pokud bude třeba rychlá Olomouc po půlhodině - má vůbec smysl řešit vazbu? Resp. kterou upřednostníte? HavlBrod a rychlé Brno po hodině. Jet k nim nebo o 30 minut vedle? Jet v Ústí-Západě od ničeho nebo od R ze 130? Mít v Nymburku přípoj od Ustí na Hradec? Pokud je odpověď 3x ano, pak s 072 hýbat. Bude MD řešit spíše tyto vazby nebo to, že nevyjdou Všetaty? Osobně si tipnu na to, že s 072 se bude hýbat. Dotaz na Tomáše Zárubu: Ještě k té Plzni mě napadlo - počítáte, že by v budoucnu byla ta SJD Pha-Plz 60 i s těmi proklamovanými 10% vaty? Neměl by ses ptát spíše stylem s mašinou 380 a 6 vozy je tam kolik vaty nebo s 361 a 8 vozy je tam kolik vaty? Bude dost vaty i při případném jednom zastavení mezi Smíchovem a Plzní? Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3907 Registrován: 8-2004 Odesláno Pátek, 29. února 2008 - 19:27:39       HavlBrod a rychlé Brno po hodině A vše bude v Kolíně cca 15 (z Prahy) a 45 (do Prahy)? To jsou účelové otázky! Mohl bych se ptát - jet v Nymburve ke školám a fabrikám nebo ne? Zabýt fungující vazbu ve Všetatech nebo ne? Nemít přípoj od Blanska a Vsetína/Veselí, či ano? Já bych tu debatu asi ukončil. Neměl by ses ptát spíše stylem... Neměl. Zatím máme 362/3, to zaprvé. Zadruhé mi jde o to, že pokud je zájem na ostrých vazbách v uzelch (viz předchozí debata o hl.n.), tak musí být vata alespoň v JD, jinak ten systém nebude v životě funkční. Morava Jak hodláš řešit Suchdol a Studénku? Zastavit tam pražský směr = nevyjde SJD 60 Olomouc-Ostrava Zastavit brněnský směr (+ Brno i Ostrava v celou)= potřeba zrychlit 300-ku takřka o 30 minut. Je to reálné? (Nevím, ptám se.) Posunu-li R na 330 o cca půl hodiny, aby navazovaly na EC do Blavy/Vídně, tak odjedou z Olomouce cca mezi xx:45 a xx:00, tj. té tvé skupině v celou ujedou. Nebo maximum toho, co lze dostat ze současné infrastruktury. V tom případě řešíme každý něco úplně jiného a nemá cenu se o tom dohadovat. Jeden o voze a druhý o koze. Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 407 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 11:21:27       Ohledně pomalíků na 010, 260, 270: Za prvé je nutno si celý problém rozdělit. Podle mého názoru takto: 1)Brno – Letovice. Zde vidím potřebu 60 min. jako jednoznačnou a do budoucna bych se nebál uvažovat o 30 min. (a k tomu osobáky, ty by minimálně za Blanskem mohly jezdit klidně i v delším intervalu, třeba od Brna 30/30 Boskovice/Březová). 2)Letovice – Česká Třebová. Zda vyžadují hodinu vazby Svitav na Brno či Pardubice (Prahu) si nejsem jistý, asi by se na první pohled dalo říct, že možná stačí 120 + 120 R/Os. Jenže když se podíváte do mapy, zjistíte že většina zastávek z Březové do Třebové nikoho neobsluhuje, a tam kde náhodou ano, tak musí jet beztak vymetákový autobus podél vlaku, protože jiné obce či docházkové vzdálenosti. Takže z toho důvodu by se Os a R lišily stejně jen zastavením v Březové, popř. Chrastové – přičemž vazby odtud na sever si troufám ohodnotit jako velmi slabé, a navíc jak již bylo řečeno musí jet stejně pomalý autobus, a ten by plně postačoval. Tedy tvrdím, že zde taky R = 60 min. (bez osobáků – vida, jak se nám ty vazby v MuNu zjednodušují). 3)Praha – Pardubice: Tady by se asi dalo spekulovat, ale řeč je jen o Přelouči. Ta by sice mohla být obsluhována Sp, ale ten se jeví vhodnější využít pro pásmovku za CBR (z důvodů ležících v 011), takže někde od Týnce přestává být (z Prahy) zajímavá. Vazby Přelouč – PU i Praha - Přelouč lze podle mého považovat za silné, takže pokud by na 010 existovala nějaká nižší vrstva než Ex, zastavit. 4)Pardubice – Česká Třebová. Zde všechno záleží hlavně na zachování Os. Pokud zůstanou, pak R asi jako dnes (může být řeč o UnO město, při určitém řešení 024/020 třeba i výměnou za Kerhartice). Ovšem pokud zmizí... A já si myslím, že by zmizet měly. Jednak je podle mého třeba bezpřestupově jezdit do Holic a popř. i Hrochova [:-)] Týnce (zbytek 016 game over), neb zde je možnost časové konkurenceschopnosti poměrně vysoká, a jako místa pro navázání autobusů se to jeví celkem vhodně. Kde zastavit před Moravany může být na debatu, asi skončíme u toho, že všude, ale ne s Regionohou, ale Desirem. Nicméně Kostěnice nebo Černá za Bory jsou podle mého do diskuse, což však teď není hlavní problém. Z Moravan do Chocně to vidím jednoznačně – skoro nula obsloužených obyvatel, každopádní potřeba paralelního vymetáku, ale především je zde další místo, kde by Os překážely R, takže by nafasovaly asi 12 minut na postupném předjíždění. Dále asi zachovat (tedy ve smyslu „zachovat vlak, co zastavuje“), byť Bezpráví asi vlak úplně nepotřebuje (stejně tam ta trať snad brzy už nebude) a Dlouhá Třebová by byla lépe obsloužit busy. Co z toho vyplývá? Zde Sp Pardubice – Moravany – Choceň – Brandýs – UnO – Třebová, MuN-UnO jede navíc Os-024. Takže tady taky pomalý segment (= R) v hodině. 5)Česká Třebová – Olomouc. Tady jsem se již vyjádřil – Os zrušit považuji i přes mizernou obsazenost za velmi obtížné a náhrada R by znamenala jeho již přílišné zpomalení. Zároveň je frekvence čistě ZnM – CT malá a cesta osobákem neznamená (pro ni) tedy neakceptovatelné prodloužení, zejména s ohledem na JD busu. K diskusi je zastavení v Mohlenici nebo na Července. Jenže: Mohelnice je od nádraží ještě na přestup, a tak může být napojena v Zábřehu (do Olomouce je Os rychlý dostatečně). Litovel může být docela dobře cílem této zábřežské linky (beztak nutným, protože tam ležící osídlení, tato linka dokonce může jet jako „spěšná“), napojení v Července na východ stačí opět na Os (byť asi lépe busem, neb zpoza Litovle bez přestupu, ale to je teď jedno). Prakticky jediným výraznějším důvodem pro zastavení zde se tedy jeví být případná autobusová linka (Prostějov -) Červenka – Uničov – Rýmařov (- Bruntál -...). Nejsem schopen zhodnotit, do jaké míry to může být důvodem zastavení, popř. není-li to opět nahraditelné linkou ze ZnM. Pracovně předpokládejme, že „tak nějak napůl, jak to vyjde“ s tím, že zaručeně stačí dvouhodina. Takže zde vidím potřebu 1 zastavení oproti „IC“ lince navíc. Pokud se shodneme na tom, že všechny směry za Olomouc by měly směrem do Čech jet rychle, pak dospějeme k Chomutovákovu (či mému, záleží co kdo četl dřív :-D) řešení. 6)Olomouc (od Prahy) - ??? Zde vidím jako vhodné sledovat rychlý Svinov (ať už se s ním dál stane cokoli), pomalý vlak pro Suchdoly apod. (podle mého směr 321 pro proklad dál na SK, i když to teď opět není zásadní), pomalý vlak pro 280 a pomalý vlak (myšleno z Olomouce!) pro 330/341, jenž řeší i Zlín. Viz výše – jsem názoru, že není vhodné ani jednu z těchto linek prohlásit za „nejméně významnou“ (jakkoli by se to asi o 280 při jízdě mimo Přerov říct dalo) a odsoudit k „zastávkové“ jízdě až do Prahy. Žádné z nich ale nemusí vadit jedno zastavení z OC do PU. Fajn, pokud se na tomto shodneme, může být řeč, co z toho vyplývá. Něco, podle mě, jednoznačně: 1)Na Olomouc vše řešit Ex/EC/IC nebo Os, pomalý R nedělat. 2)Z Brna do Třebové jezdit v hodině s rychlíkovým zastavováním. 3)Z Prahy do České Třebové jezdit v hodině pomalým vlakem (dnešní R + Moravany, Brandýs). Nebo aspoň do Ústí nad Orlicí, pokud bychom chtěli jet do Letohradu přímo. Případně lze prostřídat 2+2 hodiny. Jenže to se mi nejeví jako vhodné, neboť z UnO do Letohradu by to chtělo přímo pokračovat do Králík, bohužel chystané dráty budou končit těsně před nimi.Takže raději v dieselu na přípoj – do doby, než ten cancourek někdo natáhne (a zbytek 021 a 025 zruší). Jakkoli to tak vypadá, neznamená to automaticky, že se z Prahy do Brna musí jet pomalu. Je nutné si uvědomit, že relace typu Choceň – Brno (či něco tím směrem) stejně jako Choceň – Olomouc samy o sobě (ani s napojeným Náchodem nebo Letohradem) přímý vlak nevyžadují podobně jako třeba Česká Lípa – Turnov. Pokud vyjde, je to vítaným bonusem, pokud ne tak nic strašného. Takže je možné udělat tyto kombinace: Z Olomouce: a) Z Prahy do Třebové pomalu. Evidentní nesmysl. b) Z Prahy rychle – jasné, vyřešeno. Z Brna: a) Do Prahy rychle. Varianta, kterou bych navrhoval dlouhodobě sledovat a považuji ji za nejlepší, neboť vyhovuje i pro relace Praha – SY, BL a to i dlouhodobě. Bohužel naráží na peníze (další vlak na 010, co nevyřeší úsek PU – MuN) a hlavně na kapacitu 011 (bude-li 15min. Os aspoň do Úval, je rychlá půlhodina do Olomouce a k tomu HaBr a EC do Brna – obojí v hodině – maximum, kdy ještě lze až do Třebové nalézt čáru nesystémovému vlaku, což může být blešárna do Vsetína stejně jako EC do Wroclawi nebo třeba soukromník, OrientExpess nebo co já vím). b) Do Prahy pomalu. Znamená zhoršení pro 260 asi o čtvrthodinu, mírně to dorovnává přímým spojením do Chocně, UnO a zejména odtud do Brna. Do doby R35/R43 zůstává časově konkurenceschopnou v celé délce (samozřejmě ne Praha – Brno). V současné době (resp. po hotové 011) tak akorát 3-4 minuty před EC přijede do Brna, pokud odjede z pražské skupiny o půlhodinu dříve). Do budoucna (dostavba kol UnO) si vynucuje předjíždění (popř. drobně zpomaluje EC), podle zvolené varianty bohužel asi i v případě nasazení lok. 361. Závěr: DNES jezdit R-010 a R-260 najednou (bez přepřahu!), Praha – Brno EC každou hodinu, Praha – Olomouc EC/IC každou půlhodinu (z dvouhodiny zastavit dvakrát Zábřeh, aspoň jednou MuN a maximálně jednou Červenku). Perlička: R-260 se potkají v Třebové a přípoj (z obou starn) do Olomouce vyjde asi za deset minut. ČASEM jezdit na 260 pomalu, ale z Třebové již rychle, na 270 stejně tak (byť tam to „pomalu“ má jiný rozměr, pouze si dovlím předpokládat nějaký „superrychlý“ systémový vlak stíhající Svinov pod 3 hodiny), a R-010 vést samostatně a pokud možno do Lanškrouna, za tím účelem zadrátovaným. Nebo do Králík, za tím účelem zadrátovaných. Nebo na střídačku, nebo obojí přestup. Zkrátka bez pokračování. Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 409 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 11:38:16       Vyjdu-li z toho, co jsem napsal výše, potom: Brno - Olomouc – Jeseník/SU vyjde (další z řady šťastných náhod) akorát v ZnM na přípoj od Prahy (za předpokladu příjezdu od Brna do Olomouce na uzel, vypadnutí před uzlem – je asi stejně potřeba kvůli počtu kolejí – a přepřahu v ZnM), byť je třeba si uvědomit, že do SU stačí od Prahy bohatě osobák (třeba „dopůlkola“ od Uničova, nebo z Kout). Dovolím si nicméně naťuknout problematiku kapacity současné 300+301, možná se v Zábřehu bude muset během přepřahu i půlit (což Šumperk zpomaluje o cca 3-4 minuty zejména při spojování, jinak to ale ničemu nevadí). V řešení dále na 292 si dovolím pouze naťuknout, zda má opravdu smysl tady vozit osobáky (či zezastávkovatěné R) v hodině, resp. snažit se o to (ono to moc nejde), nebo jde fakt jen o „nadregionální“ napojení Jesenicka (a příslušných turistů) někam do vnitrozemí.Ostatně stejně tak směr Ostrava. Přepřahací úvrať v SU by asi neznamenala tragické prodloužení, ale s ohledem na spěch do SU by nutila těsně ujet Praze = nebrat. Relace SU – JE a podobné jsou buď na bus (časem vlak :-D) via ČHS, nebo jim stačí přestup (předpokládám Os SU – Staré Město p.S.). Dolní Ferdinandka: Toto se možná časem prosadí ve spolupráci MD+JMK. Do Olomouce nicméně podle mě je lépe z Ferdinandky vozit Os (samozřejmě projíždějící zbytečné zastávky a třeba jedoucí v ešusu 140), neboť ta regionální spádovost se neomezuje jen na větší města, a prodloužení JD i mezi nimi zůstává malé. Výhodou je možnost výhledového ukončení ve Vizovicích středem Zlína. Pro spojení do Čech pak zase dvouhodina stačí i všem těm větším městům. Na jižní Ferdinandce bych rád viděl R-330 pokračující rychle do Ostravy (ztráta přímého spojení Hodonín – Olomouc, má cenu to řešit?) a nějaká ta EC (něco -) BV – OV (- něco), obojí ve dvojhodině (a pak Brno – BV – Vlára, takže všude „pomalík“ cca v hodině, byť jednou s přestupem ve Staráku). Nicméně, zde jsem diskusi otevřený (ještě ;-) ) více než jinde, nemám tu úplně jasno, třeba dospějeme ke 4hodině EC a prokladu dvou 4hodin BV – OV/OC, popř. ještě něčemu jinému. Ad „s tímhle jsme zakvedlali navěky“: No ono po odborné stránce by to jistě šlo, jenže pak se může stát, že přijde debilní politik a řekne „ty rychlíky tam (ne)budou stavět a hotovo“, popř. „tady (např. do Chebu) uděláte IC abysme mohli ukázat jak to ten koridor krásně zrychlil aby mě lidi zase zvolili, a že tím rozbouráte na půl dne úplně všechno mě vůbec nezajímá“. A to se obávám, že snad radši žádná garance – leda smluvně ošetřená, jenže to by ten debilní politik musel podepsat, že s ničím takovým nepřijde, což pochopitelně neudělá. A taky obvykle ještě imbecilnější krajští politici můžou mít pocit, že jim hlasy voličů přinese „žádné poklonkování Praze“, a je to zase v pytli... :-Q Tohle je asi opravdu možné jen za „dopravního diktátora“. Nymburk: Samozřejmě že vůbec nemá cenu se bavit o tom, že by snad od Prahy půlhodina nebyla. Ať už si ROPID o pásmovce myslí co chce :-), tady si to potenciál a cestující jednou prostě vynutí. Ovšem ty vazby z 072... No tak něco tam vyjde (asi s 15 minutama), ale že by to měl být zrovna prvotní argument, to nemyslím. Spíš bych to viděl tak, že NB 00 = CnC 30 = StP 30 (tedy výrazně mimo celou i Nová Paka a Nový Bydžov), Trutnov 30 (a zde navíc při HK-032 00, což znamená HK-020 00) vazby 032-040, a mimochodem taky Č. Skalice 30. Jestli to vyměnit za Hostinné a Nymburk (ale ten pouze z CnC a dál, ostatní má Os), to bych si teda nemyslel. Mimochodem, pokud by 30 min. rychle od Prahy znamenalo jednou R-020 a jednou pokračování do Kolína jako Os, určitě je lépe přijet do NB na 30 s tím osobákem (= do Prahy nějak po čtvrt, asi taky ideální). Jižní Čechy: Přikláním se k Miblovu řešení, neboť na uzlu v Plzni jsme se snad už shodli, nevhodnost zastavování v Blovicích byla už asi probírána a uzel v CB do budoucna vyplývá také z relace Tábor – Strakonice, tudy po novu o více než půl hodiny rychlejší. Zahustění kolem Zlivi na půlhodinu si dovolím považovat za skoro nadbytečné, zejména při CB 30, potřeba Os jen na krátkém úseku naopak (podle křižování a detailního řešení) dovolí přímé prodloužení 197 do CB, resp. alespoň velmi pěkné vazby na R oběma směry v Číčenicích. Souběh R-200 a R-190 od Protivína umožňuje zároveň vazby z Písku na 197. Bručoun má však podle mého názoru pravdu v řešení 225 – pouze bych přidal zastavení Ševětín, popř. Hrdějovice (pokud tam tedy vůbec něco bude mět stavět) a severka, Os CB – Veselí zcela zrušit. A nebál bych se takto postupovat i dál na 225, už proto aby bylo jasné, na co vázat v Cerekvi. Ta ovšem vyjde na 30, čímž vyjde Jihlava město již jen se zastavením pouze v Kostelci, takže zatím Os cca 10 minut. z Cerekve po (opačně před) R, který jen tak mimochodem přijede tak nějak před půl. Do budoucna nicméně raději zrychlení 225 o cca 10 km/h podle možností (třeba s využitím horních rychlostníků by asi šlo i 15, je tu (ještě :-) ) nějaký stavař?) a zastavením Batelov, Dolní Cerekev – hlavně pro snížení nákladů a uvolnění kapacity pro ND, protože při vedení 227 až do JI už se takhle do Kostelce málem neprojede. Uzel v CB je dále podpořen pravděpodobným řešením 220 po koridoru, jak bylo prezentováno KAFem v příslušné diskusi. Z něho mimochodem vyplývá, že při JI 00 ten přípoj ve Veselí na Prahu (R-IC) vyjde, tedy od 225 malinko volněji do uzlu 30. Uznávám, že by bylo systémovější jet od JI rychle (neb tam už není rychlejší vrstva) a zpomalit pražský pomalík, jenže pokud do něj budou v Táboře navázány přípoje a k tomu vymete Soběslav a popř. SÚ, tak raději ta Jihlava (ostatně bude mít asi pomalejší soupravu i mašinu). Vindobona, Hungarie vs. Plzeň: Pokud se shodneme na potřebě rychlé hodiny do Brna, pak jsou asi tak dvě možnosti: a) Jet proklad 2+2 hodiny Wien/Budapest. b) Jet proklad 4+4 hodiny Wien/Budapest a k tomu 2h IC Praha – Brno. Obě mají výhody a nevýhody: 4h Berlín – Budapešť de facto znamená asi tak jeden vlak denně, Vídeň možná i dva. :-) Spojení Praha (Brno) – Blava je takto nedostatečné. Pravda, v případě chybějící rychlé hodiny Brno - BV si můžeme hrát na proklad dvouhodinovou vlárskou linkou – jenže pak na 99% nevyjde moc dobře ta Vlára a jednak nebude přímá hodina Brno – Hodonín, což lze hodnotit jako chybu. I když to by možná šlo dělat pásmovkou „Brno – Šakvice – Zaječí – Podivín – Hodonín“ v hodině paralelně k tomu všemu, ale nejsem si pak moc jist tou jízdní dobou do HO (přece jen při 140/160 - 361 snad v dohledné době hrozí a v nejhorším tady už to umí Taurus – už každá zastávka zpomalí tak o 4 minuty). Nevýhodou první možnosti je potřeba jet v hodině do Německa nebo zahodit Budapešť. První možnost asi leda kdyby někdo dostal rozum a DC – DD platilo SONE a všechny ostatní osobákové slevy (ono pořádat tam extra Bc-čkové osobáky s extra bastardem a přestupem do S-Bahnu je vážně na palici, a že DD-Berlin není hodina už dávno nechápou snad ani Němci). Druhá by však mohla být schůdná po dokončení Wien HBF, protože do Bp. to přes Vídeň nebude z BV o moc pomalejší, pokud vůbec (pravda, o něco dražší). No a Bratislava si holt přestoupí – minimálně do doby, kdy dojde na hodinu do Německa. V případě možnosti (a) a zároveň dvouhodiny do Německa tedy Budapešť (Blava) končí v Praze, a může jet klidně do Plzně (má koneckonců modrou nebo žlutou :-) mašinku). Čímž do značné míry končí diskuse o babičkách s taškama a přestupech v Praze – holt se budou muset trefit do té dvouhodiny, kdy to (aspoň) do Pardubic a Brna pojede přímo. Výhledově (= při dostatku dvousystémek, popř. nákupu další série 380 nebo tak něčeho) pak ta olomoucká rychlá půlhodina nechť Prahou projíždí do Plzně, a sice ve své důležitější části (neb v tu chvíli pojede zároveň rychlé Brno, které pojede na sever). Tu druhou půlhodinu můžeme jet taky do Plzně, ale třeba taky na sever (a do Plzně popř. z pomalého Brna), viz dále. Tím, že třeba „Hungaria“ skončí v Chebu, bych se vůbec nezabýval – vadí to něčemu? Koneckonců, bude tam potřeba souprava na horní rychlostníky. Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3909 Registrován: 8-2004 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 11:50:49       pomalý vlak pro Suchdoly apod. (podle mého směr 321 pro proklad dál na SK) Proč pomalý na 321??? Letovice – Česká Třebová ... zjistíte že většina zastávek z Březové do Třebové nikoho neobsluhuje Kde zastavit před Moravany může být na debatu, asi skončíme u toho, že všude, ale ne s Regionohou, ale Desirem. DNES jezdit R-010 a R-260 najednou (bez přepřahu!) Stále mě fascinuje, jak pro Blankso a Svitavy je pomalík dostačující a třeba pro Vsetín ne. V čem je rozdíl? Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 410 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 11:57:34       Potenciál mé diplomky: No, vidíte to možná až trochu příliš růžově. :-) Nicméně pokud se mi podaří to napsat dobře a srozumitelně (což se mi pochopitelně podařit nemusí), pak by se samozřejmě stát mohlo, že si to někdo přečte a něco z toho se třeba i udělá. Jenže problém je, že já pracovně předpokládám spolupráci objednatelů a ochotu v případě nedostatku vhodných vozidel třeba kouknout po soukromníkovi, zkrátka neřeším že „814 to o minutu nestihne“ nebo „vozy na horní rychlostníky nejsou“. No a „staří praktici“ se na tomto nepochybně budou točit, už se té legrace nemůžu dočkat. :-) Hroch („Nikdy nevyjde všechno. Je třeba se rozhodnout. (A vždycky se najde někdo, kdo bude proti .)“): Svatá pravda, já to taky neberu jako tragédii. Jen jsem se snažil „rozhodovací kritérium“ posunout od velkých měst k menším, neb tam žádná cesta z nádraží do školy nebude trvat 55 minut a je malá pravděpodobnost řešní „tak dáme ráno půlhodinu“. Prunéřov: Kadaň – KV s 1 přestupem řeší i bus v Klášterci, který navíc řeší třeba Klášterec – Žatec, spojení KV – Kadaň nezpomalí (spíš naopak) a umožní projet Prunéřov kromě R i osobáku Kadaň – CV. Bručounova 070: Přesně tak jsem měl dřív 070 taky namalovanou, to mi bylo asi 16. :-) Později jsem si uvědomil, že to těsně ujede všemu v Praze a hlavně zmizí přípoj UL – MB (072 daná KO a UL), za předpokladu jednovrstvé 030 se čeká asi 15 minut v Turnově a není možný proklad s KO-LB („R-071“), a tedy ani těsný přípoj v druhou hodinu pro relaci MB-LB (a podobně). S tím libereckým „pragocentrismem“ máte nepochybně pravdu, avšak je realizován autobusy a vlakem to prostě nemá cenu. Naopak do Kolína to vlakem cenu má rozhodně nejen pro LB ale i všechno po cestě a jak jsem psal – směrovka v Kolíně na východ je zároveň i na jih a trefí se do prokladů i uzlu Liberec (= skutečně se bavíme o „LiberecKU“) a umí jet rychle, na rozdíl od 030. Spíš začínám mít starost, že to takhle pěkně funguje jen jednou za 2 hodiny. :-) Já to na 070 vidím na rychlíkové kříže Měšice – Hradiště (předpokládám vytrhaný/zabezpečený Zdětín, Bakov a funkční NS), tato varianta umožňuje, byť poněkud nouzově, dokonce i Os-30 min. u Prahy (jinak se zde můžou zrušit, v příměstské nemá delší interval cenu), navíc jede do Turnova docela svižně (1:40), takže ani nevadí 8minutový pobyt dál do Tanvaldu. Jedinou vážnější nevýhodu zde spatřuji v nutnosti zkrátit JD Mlaskala – Hamry asi o 1-2 minuty (+ZZ), aby šlo doplnit to na hodinu (Tanvald – SM pak po silnici, nebo dalším vlakem s nutností obnovy Jesenného, ale zde na přípoj v Eisenbrodu – pravda, až do PU). I když možná že by to mohlo teoreticky jít „vymknout z kloubů“ díky o něco svižnější 810 oproti R a stačila by ta zabezpečovačka (a zrychlování pak až později a s nižší prioritou, za účelem dosažení Tanvaldu místo Hamrů) – obávám se však, že by bylo nutné projíždět Návarov (s tím bych neměl problém), ale i tak by však stabilita byla špatná... asi to prostě chce odstranit veškerá omezení a dosáhnout aspoň té 60ky na 036. To by však neměl být střednědobě zásadní problém. Regionálka Vt – MB busy asi jo, ale spíš z technologických důvodů (křižování), jakási páteř by tu asi být měla. MB – Tu lze namalovat Os i tak, páteř by to tu asi opět chtělo, ale skončíme na poloze nádraží v MB... :-( Hroch („... prodloužit JD o půl hodiny se, stejně jako půlhodinové přestupy, taky nezdá příliš vhodné. No vida. „). Nerozumím – co vida? Já si tohle myslím odjakživa a vycházím z toho... Jen prostě tu a tam něco nevyjde, protože jinak by nevyšlo něco důležitějšího, a přidávat vlaky donekonečna taky nejde. „Svinov-Hl.n.-Stodolní-Havířov-Těšín a Svinov-Hl.n.-Bohumín-Karviná-Těšín.“: Jakkoli jsem měl podobné nápady, dospěl jsem k závěru, že by to nikomu nepomohlo a spoustu lidí (= za Ostravou) naštvalo. Tedy za předpokladu, že existuje patřičná regionálka. „Ten Tomášův Trenčín (myšlen předpokládán po Vláře) považuju za vtípek. „: Proboha, proč? Ve „vlárské“ ose jsou asi tak dvě významné relace, kde je (nikde nestavící) bus rychlejší: (Brno –) UH+Uh. Brod – Trenčín a Brno – Trenčín. Asi o půl hodiny. Všechno ostatní vlak vyhraje, a to včetně relace například Olomouc – Trenčín, Znojmo – Břeclav – Trenčín, taky jde o napojení 341 (včetně UH a Brodu) do Trenč. Teplé (= směr Žilina) a v neposlední řadě (mi) jde o páteř regionálky (rušení Os) v úseku Bojkovice – Bylnice. Jediné co tu bohužel nevychází, je zastavení Bylnice – Teplá. Tedy buď kříže Nemšová (ovšem pak pozor na JD) nebo paralelní Os (třeba od Lidče – ovšem pak zase menší vytížení). Asi bych se rozhodoval podle toho, jak na Slovensku vyjdou polohy R v Tr. Teplé. Ale rozhodně to (tedy proklad dvouhodin od Prahy a Brna via BV) vidím jako lepší, než jezdit do Luhačovic (proč by zrovna tam, a ne třeba do Opavy nebo Dvora Králové, měl jezdit přímý IC z Prahy?) nebo Veselí (opravdu se ti lidé nesbírají z celé oblasti, zejména Uh. Ostroh, Strážnice, Uh. Brod, UH?) poté, co se ve Staráku 10 minut přepřahalo (= přípojný Os by tam byl v témže čase, ne-li při stejném zastavování dříve, a mnohem levněji). „Nebo je také možnost nemít uzly na krev. „: Pořád si nerozumíme. Ptám se: Připouštíte možnost příjezdu do Prahy (či jinam obdobně) pozdě s pravděpodobností vyšší, než akceptovatelnou? Pokud ano – problém je tady. Pokud ne – pak máte se stejnou pravděpodobností ty přípoje chycené. Dále: Byly ty teoreticky ujeté přípoje důležitější, než cílová frekvence? Ne – o co tedy jde? Ano – pak je chyba v tom, že nejedete přímo (leda by jiné přímé pokračování bylo důležitější a zároveň více vlaků neodůvodnitelných = nepravděpodobné). V případě Prahy to vidím na NE – NE, tedy „vaty jsou dostatečné pro cílovou Prahu a tím i pro přípoje“. „Bordel je v tom, že cestující musí přemýšlet nad tím, zda je sudá nebo lichá hodina „: Pokud Váš kamarád nechodí na vlaky náhodně, tak se nemusí pídit po takové informaci když něco jede "jeho" směrem. A pokud se shodneme, že zmiňované relace samy o sobě stojí za (dvou)hodinu, tak proč se vzrušovat tím, že tam jindy jede ještě něco jiného, co nestaví? Normální člověk hledající spojení v IDOSu o tom ani neví. Aneb co má dělat občan Hlinska, když si nepamatuje sudou/lichou do Pardubic? Zavedeme mu proto hodinu? „podkrušnohorská linka bude jezdit do Prahy na půl a mezi UnL a Prahou bude doplňovat EC“: Jsem proti. Jednak viz výše, ale HLAVNĚ: Je-li Praha od Německa v půl, pak DO Prahy se jede v UL cca v 15, a Z Prahy tak musíme z Podkrušnohorem na přípoj odjet v celou – jinak je (ve dvouhodinách) 90 minut nepřípoj, což je ošklivé i pro tak netypické relace. Ale švanda je navíc, že se do stejného času jako z Německa trefíme od Liberce. Dále si myslím, že 130-Praha si zaslouží hodinu a DC-Praha taky, na 140 hodina R umožní zrušit Os (východně od KV) a tak dále. A taky něčím se musí dostat „středomoravská“ hodina (celá v Praze) na sever. P. Vlček: „VRT z Prahy do Lovosic? To bych chápal. Co ale ten Bohosudov? To jako že z Lovosic tunel? A mine to Oustí Hbf/Západ?“: No tak střednědobě samozřejmě jen Lovosice. Dlouhodobě ale zrychlit i dál, takže nějak Středohořím (hovoří se o Bohosudovu) a pak do UL – DC – DD po současné trati nebo rovnou na Teplice (k tomu vlaky CV – DC). Nicméně jde o vzdálený výhled, mimochodem do Německa mimo UL bych nepokračoval ani za 50 let. Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3911 Registrován: 8-2004 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 13:10:58       jen jsem se snažil „rozhodovací kritérium“ posunout od velkých měst k menším, neb tam žádná cesta z nádraží do školy nebude trvat 55 minut a je malá pravděpodobnost řešní „tak dáme ráno půlhodinu“. To je snad jediné, s čím mohu bez výhrady souhlasit. Jinak už fakt nemám sílu opakovat dokola stále totéž. (Především o té současné realitě na infrastruktuře a v POČTU a STRUKTUŘE VOZIDEL.) Přeju Vám flegmatického oponenta a vám oběma s Miblem hodně zdraví a pevné nervy až zjistíte, že ty některé vaše vize jsou v brzké době nereálné. P.S. Aby to nevyznělo úplně blbě, s některými věcmi i souhlasím (třeba ty "rychlá" (asi 140 km/h) půlhodina na Olomouc se mi začla líbit), ale nevidím to reálně a některé věci (ten Trenčín), to už jsou šotoušoviny. Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1203 Registrován: 6-2005 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 14:06:08       vám oběma s Miblem hodně zdraví a pevné nervy až zjistíte, že ty některé vaše vize jsou v brzké době nereálné To buď klidnej, já Tomášovy vize beru s rezervou (jsem si plně vědom toho, jak to např. funguje u nás na kraji a jaké možnosti má dominantní dopravce), na druhou stranu řada jeho nápadů je dobrých (byť z části pro přílišnou radikálnost v současném systému nepoužitelných). Přesto jsem si z diskusí s ním odnesl, že Plzeň a Budějce v celou nejsou na věky a velmi pravděpodobně dojde dříve (Tomáš razí teorii přepnout co nejdříve) nebo později (z mého pohledu raději později z důvodů uvedených níže) k jejich přehození na půl a že to bude mít nemalé dopady na jihočeskou regionálku, kde, pokud současné dvouhodiny nebudou zahuštěny na polovinu, dojde ke zdražení systému, neb zvýšená turnusová potřeba a nevyjité přípoje. Já neměl nikdy a ani nyní nemám ambice navrhovat rychlíkovou síť v celé ČR, ale když jsem si chtěl udělat představu o tam, jak se může vyvíjet dálková doprava na 190, 170 a 200, tak mi nezbylo nic jiného než si promyslet všechna z Plzně a Budějc vedoucí dálková ramena a tím pádem fakticky celou ČR a diskuse s Tomášem byly a jsou velmi cenné. Dlouho jsem se se odmítal vyrovnat s možností mít Plzeň ve 30 a při 2h taktu díky tomu nemít uzel ve Strakonicích, podobně jsem si neuměl představit rychlíky na 200 jinak než s křižováním v Březnici. Teď vím, že to jde udělat i jinak a že to může být i lepší, ale je nutné případnou změnu spojit s takovými a takovými změnami v regionálce a kraj na to musí být v případě, že MD přijde s nějakou změnou, schopen reagovat minimálně tak a tak. Už chápeš o co jde mně? Kromě toho nelze Tomášovi upřít oba jeho axiomy: 1) Co nejezdí po hodině, se nenaplní. 2) Páteř má jet přímo bez přestupu. Podobně jsem si až při diskuzích s Tomášem ujasnil logiku "rychlých" a "pomalých" rychlíků, tedy proč některé pomalé rychlíky tu a tam staví někde nelogicky navíc. Prostě jeho práci nezatracuju a vůbec bych se nedivil tomu, kdyby se mnohé jím uvažované stalo v brzké době realitou, ať už proto, že si na MD jeho práci přečtou nebo proto, že na to přijdou taky. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1204 Registrován: 6-2005 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 14:39:01       Hroch: DNES jezdit R-010 a R-260 najednou (bez přepřahu!) Kdyby nebylo málo es, tak bys předpokládám neřekl ani slovo. Zároveň by to řešilo (ne)ježdění lidí z 260 do Prahy ostravskými EC, tedy lepší využití souprav. Dosazením trafa do 162/163 by mohl dokonce klesnout celkový počet mašin nasazených na rychlíky na 010 a 260. Kolik let nám zbývá do doby, kdy bude dosazení trafa do 2-3 mašin levnější než přepřahat a mít o 1-2 mašiny a 1-2 fíry vyšší turnusovou potřebu? Počty mašin odhaduju, pokud to budeš chtít vědět přesně, tak si to předpokládám spočteš sám na základě konkrétních poloh v současném JŘ. (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.) Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Iiii Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1276 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 15:22:52       Prostě jeho práci nezatracuju a vůbec bych se nedivil tomu, kdyby se mnohé jím uvažované stalo v brzké době realitou, ať už proto, že si na MD jeho práci přečtou nebo proto, že na to přijdou taky. Ještě lepší by bylo, kdyby Tomáš po škole nastoupil na MD a začal podle toho rychlíky objednávat :-) Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3914 Registrován: 8-2004 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 16:12:27       Mibl: Ale já tě chápu. Jen mám na řadu věci prostě jiný názor a ten mi zjevně jen tak nevymluvíte (ani jeden). Dále se mi v některých věceh zdáte nekonzistentní a vůbec největší problém, proč se neshodneme, je doba, na kterou ten systém uvažujeme, resp. co se za tu dobu všechno stane (to už jsem koneckonců jednou napsal). Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1205 Registrován: 6-2005 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 16:38:54       se mi v některých věceh zdáte nekonzistentní Ona je ta logika občas dost schovaná. A vzhledem k tomu, že popisuju řešení, která jsem jen před časem četl, tak nemusím být úplně přesný. Na druhou stranu mi tehdy smysl jistě dávalo, neb jinak bych si to nezapamatoval. vůbec největší problém, proč se neshodneme, je doba, na kterou ten systém uvažujeme, resp. co se za tu dobu všechno stane Doba realizace: Po dokončení koridorů. Objednávka dálkové dopravy roste každým rokem, mašiny došly, 162/3 a 363 budou potřebovat omlazující kůru, řešení je jediné snížit turnusovou potřebu odstranění zbytečných přepřahů a tím ušetřit mašiny třeba na hodinový takt na 220, na hodinový takt na 250 po HavlBrod (Jihlavu) nebo na doplnění děr v taktu na 090. Mimochodem to Brno a zrychlení Svinov - Brno se dá řešit i na současné 300 dvouvrstvou obsluhou, tedy každou hodinu z Brna do Ostravy rychle a jednou za dvě hodiny pomalu, tj. na úseku u Brna v trase olomouckého rychlíku. Pak už by se na Svinov od Brna dojíždělo jen pár minut po celé, což by rychlá Opava měla zvládat. Mezi Hranicemi a Ostravou pak ta pomalá linka z Brna proložena na hodinu linkou z Prahy, která jela až do Olomouce rychle. Asi (téměř jistě) z toho vyleze, že bude třeba v Olomouci některý z vlaků půlit (pravděpodobně Luhačovice, jejichž část pak pojedu pomalu do Ovy (?)), ale předpokládám, že i to má Tomáš promyšlené. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1206 Registrován: 6-2005 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 16:58:54       Tím, že třeba „Hungaria“ skončí v Chebu, bych se vůbec nezabýval S touhle logikou můžeme mít časem 2 linky Vídeň - Cheb: jednou přes Brno a Prahu a podruhé přes Budějce a Plzeň. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 277 Registrován: 9-2007 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 17:15:53       Rudolf 33: "Tedy deset až 15 min. minimálně" Pamatuju doby, kdy se v Berouně přepřahalo na diesel, resp. z dieselu. V GVD bylo na přepřahání vyhrazeno 9-11 min. Při zpoždění se to často stihlo za 7 min. Takhle se totiž přepřahala fůra vlaků, a všichni přesně věděli co mají dělat. Pískání na cestující a zavírání dveří se u zpožděných vlaků dělávalo současně s dokončováním brzd. Jak dal brzdař závěrečné znamení (rukou na dálku, žádné papíry!), tak mávl průvodčí a výpravčí zvedl plácačku (všechny závěrečné signály v rozmezí 5 vteřin). Podobně profesionální přístup jsem viděl před pár lety v Týništi, kdy dokázali přepřáhnout zpožděný rychlík z Walbrzychu do Prahy za 5 minut (schválně jsem to stopoval). Dělení vlaku je možná ještě jednodušší, než bývalo přepřahání v Berouně, protože mašina pro zadní část může čekat za výhybkami ve směru jízdy této části, a první půlka vlaku i s původní mašinou odsviští ze stanice. Spojování je pochopitelně horší, při tom se oba vlaky zdrží i při profesionálním přístupu 10 minut. 810 292-3: "Na co posunovací lokomotivu? Vlak z Brna se postaví na jednu kolej a odvěsí se eso. Mezitím z druhé koleje vyjede souprava od Přerova na Ústeckoorlické zhlaví, se stále stejnou lokomotivou, a připojí se na první kolej k té soupravě od Brna." Jasně. Jak taky jinak. "Ex ... ze Zlína nemá smysl ... protože „hlavním nádražím“ Zlína jsou Otrokovice (napojené i na MHD–trolejbusy)." To je podle mě jen půl pravdy. Autobusové nádraží, odkud jezdí jak regionální, tak dálkové linky, leží u stanice Zlín,střed. Poblíž AN jsou významné zastávky MHD. Pochybuju, že z Otrokovic jezdí přímé trolejbusy na všechna podstatná zlínská sídliště v dostatečném intervalu. Jízdna doba (vestoje trolejbusem) z Otrokovic do nejvdálenější části Zlína bude určitě přes půl hodiny. To v kombinaci s brutálně nepohodlnou a brutálně přestupní pražskou MHD snižuje pro zlínské přitažlivost expresního vlaku. Mimoto Uherské Hradiště má sotva poloviční počet obyvatel, než Zlín. (V Ostravě se vážně uvažuje o tom, že hned jak to bude technicky možné, budou vlaky na Slovensko zastavovat Svinov-Ostrava,hl.n.-Ostrava,centrum.) Hlavně je otázka, jestli je finančně reálné, aby jezdily Ex/IC/EC Praha-Olomouc po půlhodině. Ex/IC/EC bych viděl tak na Praha-Ostrava celodenní hodina, a Praha-Otrokovice dvouhodina s půlením ve špičce. Vsetín a Valmez s přestupem Ex/Sp v Hranicích. (Přijde mi, že převedení IC směr Košice přes Vsetín je z dlouhodobého hlediska šlápnutí vedle.) Žádný R Praha-Olomouc. Možná, že soukromé vlaky (k nim pokud vím formálně patří i SC Pendolíno) Praha-Ostrava časem tak vyluxují poptávku, že státem objednané vlaky budou jen dvouhodina Praha-Ostrava-... a dvouhodina Praha-Otrokovice-..., proklad Ex/IC/EC Praha-Olomouc na 1 hod. takt. "by to chtělo zastavovat v Července, Mohelnici a Zábřehu, aby i malá města na trase měla přímé spojení do Prahy" Neřekl bych, že je to nutné. Měst takové velikosti je na Moravě spousta, spousta jich ani neleží na železnici. Zpomalovat kvůli nim vlaky od Zlína do Prahy, to podle mě není dobré řešení. Přímé spojení do Brna, to ano, tam celá oblast spáduje nejvíc. Na Prahu to určitě stačí s přestupem. Hroch: "Proč třeba nemůžou jet ty R od Olomouce a přestupovalo by se od Svitav?" Vycházím z toho, že přímé spojení Přerov-Praha a Zábřeh-Praha by měly řešit především pravidelné expresy Otrokovice-Praha. Jde tedy o porovnání Litovel+Mohelnice (celkem asi 20 tis. obyv.) vs. Svitavy+Polička+Letovice+Boskovice+Blansko (celkem asi 65 tis. obyv.) Když přičtu zaručeně existující vazbu Ústí n.O.-Brno, tak to vidím poměrně jasně ve prospěch pomalých R Praha-ČT-Brno. Holt se v tomto asi neshodneme. " Z Jeseníka minimálně do Olomouce přímo. " Vlaky Brno-Zábřeh-... bych reálně viděl tak ve 2 hod. taktu. V takovém případě bych byl rozhodně pro, aby všechny byly přímé Brno-Zábřeh-Šumperk. Jeseník bych aktuálně viděl spíš s přestupem, protože relace Olomouc-Šumperk je rozhodně důležitější, a není kvalitně řešitelná osobáky. Až budou dráty do Šumperka, tak je otázka, zda je lepší přestup v Zábřehu, nebo úvrať v Šumperku. Přestup na Jeseník znamená těsný sled dvou vlaků v úseku Zábřeh-Postřelmov místo přepřahu, čili JD asi o 3-5 minut kratší, než je přímý vlak. Závlek do Šumperka znamená JD asi o 12-14 min. delší, než je přímý vlak. Sice se tím elegantně řeší relace Šumperk-Hanušovice a Šumperk-Jeseník (dají se bez přestupu použít všechny vlaky), ale JD je proti variantě přestup asi o 17 min. delší. Záleží tedy na tom, zda dostane prioritu regionální vazba Šumperk-Jeseník, nebo dálková Praha/Brno-Jeseník. "Vazba na Brno bude opravdu nejspíš silnější" Máme teď náhodou příležitostného brigádníka, co je v Praze VŠ, a bydlí v Šumperku. Jednou říkal, že většina ze třídy šla na brněnské VŠ, někteří do Ostavy, asi dva do Hradce či Pardubic, a jen on do Prahy. Tak nějak je to prý v Šumperku obvyklé. Mibl: "Trať 300 se objevuje v přehledu prioritních investic už delší dobu. Vzhledem k tomu, že se nám brzy přestěhují veškeré koridorové práce až na jednu výjimku do Čech ... A to třeba už jen z politických důvodů, aby se stavělo i na Moravě." Morava má asi poloviční počet obyvatel, než Čechy, a tudíž asi poloviční poptávku po všech druzích dopravy. V letech 1998-2006 se, vztaženo na jednoho obyvatele, stavělo podstatně více na Moravě. Čechy a Praha byly odloženy převážně na později. Nevidím jediný objektivní důvod, proč by měla trať 300 dostat přednost před 3. a 4. koridorem, a před průtahem všech koridorů Prahou. Na Moravě už se toho, ve srovnání s Čechami, postavilo dost. Morava si v této souvislosti nemá na co stěžovat, a měla by pro změnu zas ona pár let počkat. " ... považuju za rozumné mít v ČB uzel a ve směru na Veselí i Protivín vozit rychlíky/spěšňáky ... ve svazku, ... rozebrání na směrové vazby se nesetkalo s aplausem publika." Zajímavé je vidět, jakým způsobem problém svazky vs. proklady řeší Oredo. Na tratích Pardubice-Hradec-Jaroměř a Chlumec-Hradec-Týniště se svazky téměř nepoužívají, je tu zřetelná snaha o proklady, zejména ve špičkách. Osobně považuju přístup Oreda k dopravní obslužnosti za pozitivní příklad pro celou ČR. Lokálních cestujících, kteří jedou nějakých 10-50 km od Budějovic, je odhadem tak 10-ti či 20-tinásobně víc, než dálkových. Pokud by měli cestující hlasovat, a váha každého hlasu by se rovnala ceně zakoupené jízdenky, tak vyhrají ve všech směrech proklady na půlhodinu, i za cenu zbourání méně používaných přestupních vazeb. Ta půlhodina do všech významnějších směrů by měla větší induktivní efekt, než zajištění všech teoretických přestupních vazeb. Stejně je půlhodina, vzniklá prokladem dálkových linek, spíš sci-fi úvaha než blízká realita. V dohledné době budu považovat za úspěch, když budou R ČB-Písek a ČB-J.Hradec jezdit celodenně ve 2 h taktu. Stálo by za úvahu zvážit, jaké jsou možnosti, aby byla v hlavních relacích mezi blízkými městy (ČB-Zliv, ČB-Protivín, ČB-Veselí) přibližná půlhodina, vzniklá prokladem všech druhů vlaků. Tomáš Záruba: "pracovně předpokládám spolupráci objednatelů a ochotu v případě nedostatku vhodných vozidel třeba kouknout po soukromníkovi, zkrátka neřeším že „814 to o minutu nestihne“ nebo „vozy na horní rychlostníky nejsou“." Z těchto a ještě mnoha dalších důvodů je Vaše řešení jen jedním z mnoha, a to ještě jen za splnění určitých podmínek. Skutečné řešení dálkové sítě v ČR, zavedené po zprovoznění úseku Libeň-Běchovice-Úvaly, se bude od Vaší vize podstatně lišit. Hlavní důvody budou tři: 1) předpokládáte stav infrastruktury (zejména takové ty drobnosti na nekoridorových tratích), který v té době (ještě) nebude 2) předpokládáte větší celkový objem peněz (součet ze všech veřejných rozpočtů), než kolik bude reálné, 3) rozestavěnost bude stále dost vysoká, knop řešení by nefungovaly. Toto reálné řešení pak bude skutečným základem pro řešení sítě ve vzdálenější budoucnosti. "S tím libereckým „pragocentrismem“ máte nepochybně pravdu, avšak je realizován autobusy a vlakem to prostě nemá cenu." Pokud byste můj příspěvek opravdu četl, zjistil byste že tvrdím totéž, a ještě rozpracovávám které vazby na Prahu mají vlakem cenu, a které ne. "jsem měl dřív 070 taky namalovanou, to mi bylo asi 16. :-) Později jsem si uvědomil, že to těsně ujede všemu v Praze a hlavně zmizí přípoj UL – MB (072 daná KO a UL), za předpokladu jednovrstvé 030 se čeká asi 15 minut v Turnově a není možný proklad s KO-LB („R-071“), a tedy ani těsný přípoj v druhou hodinu pro relaci MB-LB (a podobně)." Mnou uvedený nástřel je jen jedním z více možných řešení. To platí pro celou síť, včetně 072. Navíc 070 je a dlouho bude jen taková lepší lokálka, s naprostým minimem cestujících dál za Prahu, ze které bohatě stačí při přestupu na jiné tratě volná vazba, klidně nějakých 15-20 min. Zhruba od r. 2014 lze předpokládat zhruba půlhodinu všemi hlavními směry (Plzeň, Tábor, Ústí, Pardubice-...), což zvýší počet možných kombinací. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 278 Registrován: 9-2007 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 17:42:19       1) Co nejezdí po hodině, se nenaplní. 2) Páteř má jet přímo bez přestupu." S těmito axiómy opatrně. V úsecích typu J.Hradec-Cerekev, nebo Dvůr Králové-Semily tímto přístupem získáte místo osmi málo vytížených vlaků denně šestnáct ještě méně vytížených. "Objednávka dálkové dopravy roste každým rokem" Neporoste do nekonečna. Pokud nebudou ještě vyšším tempem přibývat cestující, dojde ke stagnaci růstu. Rozhodně bych zvažoval i variantu, jak vylepšit propojení celostátní dálkové sítě bez navýšení vlkm (přesněji řečeno bez navýšení dotací). "Tím, že třeba „Hungaria“ skončí v Chebu, bych se vůbec nezabýval" Jestliže nějaká konkrétní taktová poloha obsahuje přímé vlaky Břeclav-Berlín, nemůže stejná taktová poloha zajistit přímé vlaky Brno-Plzeň v celodenním taktu. (Příspěvek byl editován uživatelem Bručoun.) Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1207 Registrován: 6-2005 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 17:47:43       Bručoun: Nevidím jediný objektivní důvod, proč by měla trať 300 dostat přednost před 3. a 4. koridorem, a před průtahem všech koridorů Prahou. Na Moravě už se toho, ve srovnání s Čechami, postavilo dost. Morava si v této souvislosti nemá na co stěžovat, a měla by pro změnu zas ona pár let počkat. V principu souhlas. Odložení českých koridorů nečekám, ale i tak považuji za pravděpodobné, že na 300 poběží nějaké práce v brzké době (Peníze z OP doprava se musí prostavět poměrně brzy). Moravští politici budou mít snahu, aby bylo vidět, že se něco dělá i na Moravě a práce v uzlu Přerov se tak jistě prezentovat nedají. Svazky vs. proklady na jihu Čech: Vézt Písek z Budějc ve svazku s Plzní, resp. o hodinu vedle přináší proklad s plzeňským rychlíkem mezi Berounem a Prahou, umožňuje vazby ze 197 (Vodňany, Prachatice) na Písek, umožňuje nezlomenou 203, do značné míry to hodinovým prokladem R a Os řeší ČB - Písek po hodině s JD cca 45 a cca 55 minut. Co se týká prokladu ve směru do Veselí, tak si nejsem jist, jak by vycházel přípoj JH - Praha ve Veselí. Bez kreslení si tipuju, že to nevyjde. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3916 Registrován: 8-2004 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 17:49:17       Bručoun: R na 270 vs. 260 Jedním z důvodů pro R může být také nedostatek vozidel. Resp.: Hodinovka do Olomouce bez R je zhoršení proti současnosti. Půlhodinovka jistojistě narazí na to, že na těch Ex budou jezdit úplně stejné soupravy jako dnes na R, což znamená mj. všechny JD max. na 140 km/h a "znehodnocení" lepších vozů a loko. Dále nesdílím souhlasné stanovisko s axiomem T.Z. Co nejezdí po hodině, se nenaplní. Zrovna u pomalíků na 260... Skutečné řešení dálkové sítě v ČR, zavedené po zprovoznění úseku Libeň-Běchovice-Úvaly, se bude od Vaší vize podstatně lišit. Hlavní důvody budou tři: To tvrdím neustále. Doplnil bych čtvrtý a pátý důvod: 4) ČD nebudou mít dostaečné množství na tolik vlaků a v požadované kvalitě 5) Interoperabilita nebude v takovém stadiu, aby nějaký významný počet relací mohl obsluhovat soukromník (nebo i ČD) s Taurusy a spol. Osobně považuji současný objem dopravy cca za limit pro ČD (myšleno bez výrazných investic do NOVÝCH vozidel). (Příspěvek byl editován uživatelem Hroch.) Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1208 Registrován: 6-2005 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 18:01:34       Neporoste do nekonečna. Souhlas, ale na zahuštění 220, 250 po HavlBrod a 090 na (téměř) celodenní hodinový takt se předpokládám shodneme. Náležitosti došly. Je levnější dosadit trafo a tím snížit turnusovou potřebu nebo nebo koupit novou mašinu? S těmito axiómy opatrně. V úsecích typu J.Hradec-Cerekev, nebo Dvůr Králové-Semily tímto přístupem získáte místo osmi málo vytížených vlaků denně šestnáct ještě méně vytížených. Ale pak jsou taky úseky, kde je možné lepší organizací dopravy při současných nákladech získat nabídku ± po hodině a tím nějaké cestující nalákat. Viz vámi zmiňovaná 225, kde jste uvažoval udělat z R i Os spěšňáky. Podobně bych si zase já uměl představit trať 200 od Příbrami na sever. Rychlé spojení Příbram - Praha zajišťují busy, pomalé spojení kolem trati taktéž busy, s ani jedněmi busy se nedá soupeřit - pomalost proti rychlým busům a málo zastávek proti vymetacím busům, jediná šance vlaku je jako Sp, tedy současné R zastavující navíc v Králováku, Lochovicích a Milíně jedoucí pokud možno až do Prahy. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1209 Registrován: 6-2005 Odesláno Sobota, 01. března 2008 - 18:14:45       Jestliže nějaká konkrétní taktová poloha obsahuje přímé vlaky Břeclav-Berlín, nemůže stejná taktová poloha zajistit přímé vlaky Brno-Plzeň v celodenním taktu. Myslím, že budete upozorněn na to, že jste nečetl pozorně. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou.