Archiv do 22. dubna 2008

Autor Příspěvek Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 359 Registrován: 9-2007 Odesláno Pátek, 04. dubna 2008 - 11:50:34       Racek: Není to porvé, co jsem zaznamenal z JMK stížnosti na nadbytečné spoje v sedle a o víkendu. Někde prý vozí i nula (slovy NULA) cestujících. Nemám dost informací, abych posoudil, zda je to pravda nebo ne. Něco jiného je plná úhrada z krajského rozpočtu, a něco jiného vynucený příspěvek obcí. Takhle si leckdo spočítá, kolik by se dalo ivestovat do něčeho jiného. Pokud by nespokojenost voličů nabyla výraznějších podob, tak titíž politici, kteří teď vedení Kordisu podporují, ho smetou. Osobně mám dojem, že Kordis k VHD přistupuje příliš brutálně, a příliš často nutí lidi měnit zaběhané zvyky. Kordisákům se prostě líbí systém, který je na papíře přehledný, a postrádají jakýkoli cit pro detail. (Pro srovnání: Oredo v HK kraji sice postupuje při budování IDS rychlostí závodního šneka, ale víc se babrají s detaily, dle všeho i víc dají na požadavky obcí, a na výsledku i množství protestů je to myslím znát. Notoričtí pabl.ové typu starosty Dětenic se bohužel vyskytnou všude, s tím se musí počítat. Mmch. někde jsem viděl napsáno, že jako náhrada toho "nepostadatelného" vlaku údajně stačí jeden Ford tranzit...) 810 292-3 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.82.18 Odesláno Pátek, 04. dubna 2008 - 12:00:49       Asi by bylo ideální, kdyby všechny obce přispívaly dobrovolně. Jenže mezi představiteli obcí jsou velké rozdíly. Znám případy, kde kvalitní VHD považují za samozřejmost a jsou ochotní za to z rozpočtu připlatit. Setkal jsem se ale i s přístupem, že VHD je jen žroutem peněz z obecního rozpočtu; ale co s tím, kdyby se to zrušilo, lidi by řvali, protože také chtějí VHD, když ji mají i jinde, a jsou to přece voliči. Takže v JMK souhlasím, že je dobře, že se to takto podařilo na úrovni kraje, když to nejde z úrovně obcí – i když někdy KORDIS asi skutečně některá řešení příliš vnucuje – je zajištěna určitá úroveň obslužnosti. Tím nechci říct, že obecně to půjde nejlépe z úrovně kraje (viz Ústecký). Ale nějaké rámcové standardy kvality by odněkud dány být měly a když s tím někdo na nižší úrovni nesouhlasí, nic s tím nezmůže – ti starostové, kteří by na VHD nejradši nic nedali totiž nejspíš nemluví za všechny obyvatele své obce. Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4107 Registrován: 8-2004 Odesláno Pátek, 04. dubna 2008 - 13:22:32       Starostové BY MĚLI mluvit za většinu obce - dle voleb. To, že to tak leckdy není je věc druhá. Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. Racek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 316 Registrován: 5-2004 Odesláno Pátek, 04. dubna 2008 - 13:58:11       Ono v JMK je to docela složité - pokud na logické trase nějaké linky (někudy prostě vede silnice ) se jedna vesnice šprajcne, že na dopravu nepřidá, má kraj několikero možností: buď ustoupí menšině (a ostrouhají i v ostatních obcích), nebo ty spoje zavede i tak (to je vůči platícím nespravedlivé), nebo nechá spoje navíc tou šetrnou obcí projíždět (to je na hlavu, zvlášť pokud se to domyslí do důsledků - bude trestat řidiče, který v té obci zastavuje ze známosti?), nebo tu obec prostě dotlačí do toho, že zaplatí, i když nechce? Prostě to nemá žádné dobré řešení. Nula cestujících se někdy vozí, to mohu dosvědčit, to je prostě logický důsledek toho, že se politici rozhodli nám dopřát skutečně funkční systém. A upřímně řečeno, dovedu si představit mnoho způsobů, jak vyhazovat veřejné peníze horším způsobem. Voličům (tedy jejich většině, a to je podstatné) se to líbí, hlasitý křik se ozývá jen v období změny, ale to je logické. Říká se, že každá změna je na první pohled k horšímu, navíc ti spokojení jsou zticha, a ti, co si po půlroce zvyknou, jsou zticha taky. Od JMK zpět k obecnému: zkusil jsem si pohrát s čísly, a zjistil jsem, že i české obce respektují pravidlo 20:80. Přesně řečeno - pokud bych chtěl hypoteticky dopřát nejaký standardní interval veřejné dopravy 80% obyvatel, mohu 80% nejmenších obcí směle ignorovat. Ve skutečnosti dokonce ještě o něco víc, protože řadu obyvatel v menších obcích obsloužím mimochodem na trase mezi většími sídly ... Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 360 Registrován: 9-2007 Odesláno Pátek, 04. dubna 2008 - 15:51:05       "zjistil jsem, že i české obce respektují pravidlo 20:80." V tom je háček. V některých částech republiky mají obce mnoho částí. Příklad: Neveklov, okres Benešov. Celá obec asi 2500 obyv, včetně všech částí. Po odečtení vzdálených částí (Jablonná nad Vltavou, Nebřich, Blažim, Dalešice, Mlékovice, Radslavice, Ouštice, .....) zjistíte, že v docházkové vzdálenosti autobusové zastávky Neveklov žije jen asi 1500 obyvatel, t.j. jen asi 3/5 oficiálního počtu. Ještě horší je to v případě Bystřice, okres Benešov, tam bydlí mimo docházkovou vzdálenost zastávky téměř polovina obyvatel (Drachkov, Nesvačily, Ouběnice, Jinošice, Opřetice, ....). Celá obec má kolem 4000 obyvatel, v docházkové vzdálenosti zastávky bydlí málo přes 2000 obyvatel. Zda jde o podobný případ poznáte jednoduše, když obce zobrazené na mapě v soupisu obcí v příslušném okresu chybí. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1409 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 04. dubna 2008 - 17:54:29       Bručoun: ad ČB a související: Když si Vaši řeč trochu přeložím, tak tvrdíte, že bez ohledu na zadávací podmínky budou taktové uzly vždy stejné. Dále z toho odvozujete, že to co Vy vidíte jako slepé uličky, musí zákonitě vidět každý jako slepé uličky. Sorry, ale na toto téma bylo v minulých týdnech řečeno vše. Taktové uzly nebudou vždy stejné, jejich umístění je funkcí vlkm a pak rychlosti jednotlivých provozovaných vrstev (staví všude, staví tak v polovině, staví rychlíkově, staví jako Ex) a požadovaných/preferovaných přípojů. Ad slepé uličky a uzel ČB: MD v současnosti objednává rychlíky tak, že je v ČB uzel. Do budoucna tam MD taktéž plánuje uzel (viz K.A.F. a jeho JŘ 220), SUDOP předpokládá v ČB dlouhodobě uzel (viz Koncepci dopravy Plzeňského kraje), jihočeské koncepční materiály předpokládají v ČB uzel. TZ chce v ČB uzel. Mibl s klapkami na očích a neschopností vidět neobvyklá řešení (jak oplotíte malý čtvercový pozemek za použití jen 3 sloupků, na něž navěsíte pletivo?), také chce v ČB uzel. Vy říkáte, že uzel v ČB být nemusí. Tak by mě zajímalo, jaké je to geniální a neosvícené řešení, které já (a dle výčtu výše nejen já) považuji za slepou uličku a Vy ne. Osvětlíte mi to prosím? Teď nerýpu, opravdu mě zajímá, co mi autocenzura zabraňuje vymyslet. Desiro: Takt na 174: Mohu se zeptat, jaké využití souprav měl ten uvažovaný takt na 174? Pokud bychom uvažovali hodinový takt a 3 soupravy, nevycházelo vám následující úhrnné využití souprav: 2:10 souprava jezdí a cca 50 minut stojí? Není problém spíše ve špatně zvoleném taktovém řešení než v taktu jako takovém? Co to udělat s ohledem na Bručounovy priority (osobně to tam neznám) např. takto: Snaha o uzel v Rakovníku (= rozumně krátký obrat), křižuje někde cca v polovině trati a v Berouně-Závodí. To máme na hodinový takt mezi Rakovníkem a Závodím 2 soupravy, provezení vlaků až do Berouna nás stojí třetí soupravu, kterou využijeme 5-6 minut z hodiny. To není moc efektivní. Co si tedy tu soupravu na těch 10 minut zkusit půjčit z nějakého jiného ve stejné trakci a se stejnou kapacitou soupravy provozovaného ramene, které obrací v Berouně a má tam cca 10-12 minut na obrat? Co to provážet na 173? Kříže v Nučicích ve směru od Berouna snad vyjdou s dostatečnou rezervou na stabilitu JŘ (podobně snad i to křižování v půli cesty mezi Rakovníkem a Závodím - co na to TZ?). Najednou tak umíme 1h takt na 174 se 2 vozidly. Pokud takto zahustíme špičky na 1h takt, tak se velmi pravděpodobně dostaneme k větším proběhům než 450 km denně a odpis vozidla na km se nám zmenšuje. K námitkám, které budou: Znamená to fixovat 173 a 174 v Berouně ve stejné půlhodině. Dále to znamená nutnost koordinovat vynechané vlaky na obou tratích tak, aby v Berouně v pravou chvíli nechyběl motor. Zda je současná podoba taktu na hrbaté (=křižování v Nučicích) finální si netroufám soudit. Jak vyjde to křižování a zda to bude dostatečně stabilní vůči malým zpožděním, nevím. K těm trojnohám: aneb proč se ty trojNohy vlastně kupují? Vy nás zkoušíte, zda přijdeme na to, že rozdíl mezi trojnohou a Desirem není v odpisech, ale je v tom, kolik peněz vynaloží nyní jednorázově MD jako dotaci na jejich pořízení. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 361 Registrován: 9-2007 Odesláno Pátek, 04. dubna 2008 - 18:40:01       Mibl: ad 174: Tak daleko, abych plánoval oběhy teda nejsem. Skutečná JD a SJD na 170 je zatím otazníkem, stejně jako to, jaké budou přes Beroun jezdit, jaké budou kde stavět, natož na které se bude 174 v Berouně vázat. Uživatelsky nejvhodnější je směrem na Prahu rychlý vlak, směrem na Plzeň vlak, který staví aspoň Královák, Zdice, Hořovice. Oběhy pochopitelně vyjdou jinak, když budou příjezdy do BE v xx,25 a odjezdy v xx,35 (křižování Zbečno, Lašovice, hodně navatované) než když budou příjezdy xx,34 a odjezdy xx,26 (křižování Roztoky, Závodí, s odřenýma ušima). Nebo navatovaně Roztoky, Hýskov. Ještě si lze představit variantu křižování Nižbor, Městečko, event. s odřenýma ušima Hýskov, Městečko. Nebudu spekulovat, co přesně bude po 170/171 jezdit, jak bude posazený takt, co se upřednostní, pokud se vlaky z Prahy a do Prahy nebudou v Berouně potkávat, .... Třeba v Berouně nebude ani půlka, ani celá, ale zhruba 15/45, a na každý směr bude přípoj k jinému vlaku (například do Prahy rychlík, od Prahy courák). Co já vím. Na celkové jízdní době Beroun-Rakovník příliš nezáleží, z konečné na konečnou nejezdí téměř nikdo. Víc záleží na přesnosti přípojů v Berouně, méně v Rakovníku. K obnovení celodenního provozu na 173 jsem spíš skeptický. Jestli se středočeský kraj dá někdy do racionalizace VHD, a dá obcím nůž na krk, že si musí vybrat ze tří variant (jen bus, bus v prokladu s vlakem, vlak), tak to zaručeně vyhraje první varianta. Na bus je zvyklá většina lidí, jezdí podstatně častěji, mnohonásobně vytíženější, a v Berouně staví ve městě na každém rohu. 173 má podle mě výraznější perspektivu jen v úseku Praha-Nučice. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 362 Registrován: 9-2007 Odesláno Pátek, 04. dubna 2008 - 22:46:14       Mibl: ad 174: ještě jsem přepočítal jízdní doby. Taktová křižování Závodí, Roztoky (ani Hýskov, Městečko) nevyjezdíte, ani když projedete Újezd. Potřebujete projet ještě aspoň jednu zastávku, ale nic jiného se projet nedá, prakticky zde není jak jinak zajistit ZDO. Teoreticky se dají projet ještě tak Žloukovice, ale musel byste tam zahustit bus, což by byla pěkná blbost. (Ona je blbost už to, že do Žloukovic vůbec nějaký bus jezdí. Chtělo by lepší časové polohy vlaků, na Závodí přípoj do města, a v Nižboře všechny busy na kopec.) pv Neregistrovaný host Odeslán z: 77.57.178.57 Odesláno Pátek, 04. dubna 2008 - 22:50:59       pocházím z obce, která má 1600 obyvatel. vedení obce je názoru, že každý si má zajistit dopravu sám, takže v sobotu je jen jeden pár spojů. v pracovní(dny školního vyučování) dny je funguje neinterval. 4.45, 5.25, 6.05, 6.30, 7.05, 7.30, 9.40, 11.20, 13.05, 13.35, 14.20, 14.30, 14.45, 15.05, 16.15, 17.15, 18.45, 20.30, 22.45 příjezdy do města jsou 5.15, 5.20, 5.30, 6.05, 7.05, 7.25, 8.25, 8.50, 11.15, 13.30, 14.35, 15.10, 15.25, 16.05, 16.10, 16.45, 19.50, 22.45 ve špičku jezdí spoj ve 13.35 a 14.30 obsazen tak 15 lídmi, 15.05 asi tak 20. takže pravidlo špičky až zas tak neplatí. navíc nikoho netrápí, že spoje 13.35 a 15.05, jezdí druhou polovinu trasy zcela prázdné tam i zpět, protože kdysi sloužily jako školní spoje a po postavení nové školy v sousední před cca 10 roky pozbyly na významu. jinak na okrese prostějov funguje o víkendu doprava dobře jen tam, kde jezdí vlak jinak k těm geografickým rozdílům bych dodal to, že třeba sasko má podobnou strukturu osídlení jako česko. v česku jezdím IAD, v CH používám VHD i na víkendové výlety, přestože benzín je levnější než v CZ, silniční síť také lepší a rychlost auta oproti VHD vyšší. já bych bral jako fakt, že jsou lepší, a že jsou v tom dál. pv Neregistrovaný host Odeslán z: 77.57.178.57 Odesláno Pátek, 04. dubna 2008 - 22:52:00       když to nešlo obecně, tak jsem musel dát příklad.... jinak se omlouvám za zaplácávání monitoru všem přítomným Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1410 Registrován: 6-2005 Odesláno Sobota, 05. dubna 2008 - 07:23:31       Tak daleko, abych plánoval oběhy teda nejsem. Já tím jen chtěl naznačit, že při úvahách o taktu je třeba uvažovat zároveň alespoň rámcově i o obězích. A pokud někde vyjde zatraceně dlouhý orat, tak se podívat, zda se to nedá oběhově s něčím spojit a tím ušetřit. Ono to mnou zmíněné provezení 174 na 173 je možné chápat i tak, že zatímco 174 ve špičce jezdí po hodině a a Praha - Nučice jezdí celodenně po hodině, tak Beroun - Nučice (ve špičce po hodině) nás už nestojí motor navíc, tedy za předpokladu, že budeme mít vozidlo, které vyjede mnou zmíněné kříže (Závodí, Roztoky), a že někde případně sáhneme do SZZ tak, abychom zkrátili interval křižování. Na celkové jízdní době Beroun-Rakovník příliš nezáleží, z konečné na konečnou nejezdí téměř nikdo. Jestli jednou bude onen bájný tunel, tak to nemusí být pravda a na celkové jízdní době záležet bude. Kromě toho, že delší JD dost pravděpodobně znamená potřebu více vozidel (= nemožnost to někam rozumně provážet). Třeba v Berouně nebude ani půlka, ani celá, ale zhruba 15/45, a na každý směr bude přípoj k jinému vlaku (například do Prahy rychlík, od Prahy courák). Co já vím. Beroun nebude uzlem (ač jsem byl před pár lety přesvědčen, že by to bylo rozumné) a osobně tam tipuji cosi typu 08/52 nebo 22/38 pro tam zastavující rychlíky. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 363 Registrován: 9-2007 Odesláno Sobota, 05. dubna 2008 - 10:15:58       "Já tím jen chtěl naznačit, že při úvahách o taktu je třeba uvažovat zároveň alespoň rámcově i o obězích." Ano a ne. Rozhodně nebudu volit hodinu nebo dvouhodinu podle toho, jak vychází oběhy. Buď tu hodinu potřebuju, pak tam bude, nebo nepotřebuju a pak tam nebude. Nafta + DC + amortizace taky něco stojí. (Pro srovnání: u autobusových linek provozovaných na kšeft se na dálkových linkách dopravcům víc vyplatí nechat ráno odjet bus do Prahy, nechat ho tam většinu dne trčet, a odpoledne z Prahy, než aby si v sedle střihli ještě jedno kolo.) Stejně tak, pokud v úseku Nučice-Beroun vlak nepotřebuju, tak ho nezřídím jen proto, že mi v Berouně stojí motor. Přizpůsobujete ekonomiku svým představám víc, než je reálné. "za předpokladu, že budeme mít vozidlo, které vyjede mnou zmíněné kříže (Závodí, Roztoky), a že někde případně sáhneme do SZZ tak, abychom zkrátili interval křižování." Brždění nezkrátíte, vezete lidi. V každé zastávce (kromě Újezdu) bude ve špičce někdo nastupovat nebo vystupovat. Pokud dojde na racionalizaci sítě VHD, a v čase jízdy vlaku nepojede souběžný bus (a bude přípoj do města), tak budou na Závodí, v Hýskově a Nižboru doslova davy. O něco můžete zkrátit rozjezd. Pod 1,5 minuty na zastávku se podle mě ve špičce nedostanete s žádným vozidlem. Na papíře můžete všechny půlminuty zaokrouhlit dolů, ale v praxi je to k hov.. "Beroun ... tipuji cosi typu 08/52 nebo 22/38 pro tam zastavující rychlíky." S tunelem, nebo bez tunelu? Praha 00,30, nebo 15/45? Všechny rychlíky jednovrstvě, nebo střídavě rychlé nebo pomalé? Budoun přímé R z Příbrami? Budou zrychlené Os (Sp) do Prahy, nebo nebudou? Jak bude vůči rychlým vlakům na Prahu položen takový vlak, který udělá přípoj ze 174 do Králováku, Zdic, Hořovic? To je tolik neznámých že je to aspoň na 20-30 kombinací. V každém případě je jisté, že taktová poloha na 170 se udělá podle celostátních souvislostí. Toto je (na rozdíl od 190) natolik významná páteř, že se při tvorbě GVD 170 téměř nelze ohlížet na 174. 174 se v Berouně přizpůsobí, v krajním případě i za cenu rozvázání všech přípojů v Rakovníku. "Jestli jednou bude onen bájný tunel, tak to nemusí být pravda a na celkové jízdní době záležet bude." To by mohla být pravda jen za velmi nepříznivých okolností. Záleží na tom, zda bude nebo nebude "rychlodráha" Praha-Kladno. Zda budou R a Sp od Rakovníka a Chomutova jezdit po ní nebo po Semmeringu. Zda budou přímé R Praha-Žatec-Chomutov, nebo zda dostanou přednost Sp Praha-Rakovník (a Chomutov bude s přestupem v Lužné). Zda budou případné R Praha-Žatec-Chomutov v prokladu s Praha-Ústí-Chomutov, nebo jim budou dělat v CV přípoje ve směru Kladno-Vary. Zda se hodí nějaký peníz do úseku Kladno-Rakovník, modernizuje se zabzař a odstraní všechna trvalá omezení TR. Ve většině kombinací s "rychlodráhou" bude jízdní doba Praha-Rakovník kratší přes Lužnou. I v případě, že bude JD stejná, tak v Lužné je pohodlnější a rychlejší přestup než v Berouně, o přímých vlacích nemluvě. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 364 Registrován: 9-2007 Odesláno Sobota, 05. dubna 2008 - 10:37:32       pv: Ve 14 hod. ve směru do města není špička. Tím městem asi myslíte Brno, a ne nejbližší spádové město. Nevím, jak velké obce jsou cestou, jaká bývá vytíženost, zda existuje nebo neexistuje nějaká jiná celotýdenní linka do nejbližšího většího města, a přes jak velké obce linka vede. Těžko tedy tvrdit něco určitého o tom, zda tam má nebo nemá být v pracovní den do cca 20 hod. hodinový takt. O víkendu hodina nee, když dnes jezdí jeden spoj. Počet spojů v pracovní den je ve srovnání s podobně velkými obcemi v ČR tak asi průměrný. Hlavně si uvědomte, že většina obcí (včetně vzdálených částí obcí) v Čechách nepřesahuje 500 obyvatel. To aby zase nemluvil jeden o voze a druhý o koze. 810 292-3 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.82.18 Odesláno Sobota, 05. dubna 2008 - 13:31:37       pv Myslím že spoj ve 13:35 jezdí prázdný, protože je to brzo pro SŠ, kde často končí výuka 13:30, odjezd bych posunul tak 13:40–13:45. Předpokládám, že ve 14:20 je naopak plný (přitom mnozí by rádi jeli i dřív – uspíšení by pomohlo těm, kteří nestihnou 13:35, navíc by lépe vyhovoval pro ty, co přijeli z Olomouce vlakem ve 13:57). 14:30 odváží zbytek co neodjel ve 14:20. Řada lidí z ranní směny se snaží odjet 14:45 (14:30 málokdo stihne) a 15:05 už jich zbývá méně – navíc to jen těžko stihnou ti, co by přijeli 14:58 z Olomouce, proto bych jej opozdil. Po těch drobných úpravách by vznikl pěkný půlhodinový takt od zhruba 13:40(45) do 15:10(15) s ponecháním spoje navíc ve 14:30. Možná by se po půlhodinách mohlo jezdit až do 16:15 (jeden nový spoj v té době by se uživil). V tomto případě (blízkost okresního města, poměrně dobrá dostupnost krajského města, blízkost dalších větších obcí) by se zbytek dne po hodinách mohlo jezdit minimálně od spoje v 9:40 až do 20:30 (raději 20:40 až přijede vlak z Brna). Na Prostějovsku (i v části spadající do Drahanské vrchoviny – menší osídlení) se těžko hledají příklady větších obcí, kde se v sedle neuživí dvouhodinový (i hodinový) interval. U menších obcí jsou zase rezervy v možnostech optimalizace (oblast kolem Konice, Rakové… jsme před časem probírali), a myslím si, že i v případě takového Bousína by možnosti zlepšení byly (i když 2hod. v sedle by byl luxus). V ČR je ale opravdu řada oblastí s nižším zalidněním, kde v nejlepším případě pojedou po 2 spojích ve špičkách, dopoledne a večer horko těžko po jednom. Nemusíme hledat až na Tachovsku. Kolem hranic Olomoucka, Bruntálska a Opavska, kde nedošlo po válce k úplnému dosídlení, může být problém zajistit dopravu i pro města s 3 tis. obyv. Např. z Budišova n.B. (2800 obyv. bez místních částí) je dobré spojení jen do sousedního Vítkova (6 tis. obyv., vzdálen 10 km), každé 2 hod. vlak a navíc autobusy. Ale rozumně se dostat do okresního města Opavy je problém. Kamkoli jinam nejede téměř nic. Nebo spojení Jiříkova (složen z několika částí od 20 do 180 obyv.) vypadá takto. Ještě k Prostějovsku: budou to 4 roky, co si krajský úřad nechal zpracovat studii, která odhalila nevídaný poznatek: v sobotu a neděli má řada obcí na Prostějovsku velmi špatnou nebo žádnou dopravní obslužnost. Jedna z pracovnic oddělení IDS tenkrát zdůrazňovala, že se to v rámci budování IDSOK bude řešit. Dnes můžeme vidět obrovské tempo, kterým se to vyřešilo. pv Neregistrovaný host Odeslán z: 77.57.178.57 Odesláno Sobota, 05. dubna 2008 - 23:45:20       bručoun: nečteme pozorně ty spoje byly z města navíc spádové městro máme jen jedno, do olomouce vzdálené cca 15 km dojíždět VHD rozumně do práce nelze, přímé není, přestupy nejsou, navíc x společností, x tarifů, x jízdenek já kritizuji stav, kdy je někde šance vozit lidi a ona není využívána mimochodem k tomu švýcarsku. zkuste mi navrhnout jak se rozumně dostat z prahy na lyže na jeden den. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 365 Registrován: 9-2007 Odesláno Neděle, 06. dubna 2008 - 00:32:27       pv: nepíšeme pořádně, u té série 4,45, 5,25, ... (zřejmě tedy z města) není napsáno co to je, takže jsem v tom původně zabloudil. V každém případě bych měl k lince kritické připomínky. Z města je dlouhý interval mezi 11,20 a 13,05 a mezi 15,05 a 16,15. Do města je dlouhý interval mezi 6,05 a 7,05. Pokud některé špičkové a bývalé školní spoje jezdí poloprázdné, tak si budete muset dupnout na starostu, ať se intervaly trochu srovnají, v nevyužité části špičky trochu prodlouží, nebo odstraní zbytečné souběžné spoje, a některé díry okolo špičky zmenší. To by ani nic nestálo, jen chtít to udělat. Vložit do toho nějakou tu korunu navíc, přidat 2-3 spoje a srovnat sedlo a pozdní odpoledne do cca 19 h. do hodinového taktu by jistě nebylo od věci. Zvlášť jestli linka cestou vymete ještě další nezanedbatelné obce. Do obce této velikosti by mi přišel přirozený víkendový provoz. Ve středních Čechách se to v současnosti odbyde většinou buď dvouhodinou, nebo 3-4 spoji každý víkendový den, podle rekreační vytíženosti, místní situace, vyjednávacích schopností starosty, a zřejmě i ochoty obce připlatit. Podle mého soudu by se do obcí této velikosti měl postupně zavádět večerní a víkendový provoz po dvouhodině. Víc k tomu nemůžu říct, Vaši tajemnou obec neznám, a okolí Olomouce už vůbec ne. (Celý příspěvek je napsán za předpokladu, že drtivá většina z udávaných 1600 obyvatel bydlí přímo v obci, a ne že polovina z nich bydlí v 10 km vzdálených kotárech.) (Příspěvek byl editován uživatelem Bručoun.) (Příspěvek byl editován uživatelem Bručoun.) Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1412 Registrován: 6-2005 Odesláno Pondělí, 07. dubna 2008 - 15:25:38       "Beroun ... tipuji cosi typu 08/52 nebo 22/38 pro tam zastavující rychlíky." S tunelem, nebo bez tunelu? Praha 00,30, nebo 15/45? Všechny rychlíky jednovrstvě, nebo střídavě rychlé nebo pomalé? Budoun přímé R z Příbrami? Budou zrychlené Os (Sp) do Prahy, nebo nebudou? Jak bude vůči rychlým vlakům na Prahu položen takový vlak, který udělá přípoj ze 174 do Králováku, Zdic, Hořovic? To je tolik neznámých že je to aspoň na 20-30 kombinací. Myslíte asi 3-4 maximálně 5 kombinací, ale nehodlám s Vámi debatovat o tom, co jsme již jednou probírali a Vy to odmítáte přijmout a tvrdíte, že existují ještě další (dle Vás) smysluplné možnosti. Tedy jen v heslech: Uzel Plzeň pro dálkovou 00 (nebo 30), osobáková Plzeň 15/45, Praha dálkové skupiny v 00 a 30. JD Plzeň - Beroun se zastavením v Rokycanech a Hořovicích v pokoridorovém stavu je možné najít v KDPK, JD Wilson - Beroun po 171 i tunelem je dobře odhadnutelná. Bez tunelu Plzně jednovrstvě s doplněním Praha - Beroun na půlhodinu pomocí Příbramí, s tunelem dvojvrstvě do Plzně, včetně Příbramí tunelem (bude-li je čím vozit) a možná něčeho dalšího (ostatně nejlepším řešením, jak zajistit ze 174 přípoj na Prahu je ji tam dovézt přímo). Počítám s tím, že nebudete souhlasit, ale reagovat již nebudu. Nemá to smysl, každý si v dálkové trváme na svém a ustupovat nehodláme ani jeden. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 367 Registrován: 9-2007 Odesláno Pondělí, 07. dubna 2008 - 22:44:43       Mibl: vzhledem k tomu, že vazbu ze 174 do Prahy může zajistit kterýkoli vlak rychlé vrstvy, tak máte varianty (dedukuju z Vašeho příspěvku): s tunelem: 1) přípoj na Prahu = 1. vrstva R z Plzně s tunelem: 2) přípoj = 2. vrstva R z Plzně s tunelem: 3) přípoj = R od Příbrami bez tunelu: 4) přípoj = R z Plzně bez tunelu: 5) přípoj = R od Příbrami 1. (hlavní) vrstva každé varianty může být v Praze vázána na 00, 15/45, 30 nebo 45/15. To je celkem 4 varianty (A, B, C, D) základního posazení taktu. Kombinace jsou 1A, 1B, 1C, 1D, 2A atd., celkem 20 kombinací, na co a v jaké časové poloze v Berouně vázat. Některé kombinace budou co do odjezdu přípojného vlaku z Berouna do Prahy stejné, nebo téměř stejné. Vzhledem k omezenému počtu křižování na 174 se počet variant na 174 pochopitelně smrskne na počet všech lokálně existujících variant na 174. Lokálně použitelné přitom jsou všechny kombinace, které současně s přiměřeně těsným přípojem na Prahu udělají přiměřeně těsný přípoj do Králováku, Zdic, Hořovic. (Příspěvek byl editován uživatelem Bručoun.) Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1413 Registrován: 6-2005 Odesláno Úterý, 08. dubna 2008 - 08:02:38       Ano, správně. Ve varinatě bez tunelu jsou Plzně a Příbrami o 30 minut posunuté (z důvodu ležícího ve 171), takže taktové uspořádání na 174 je stejné a liší se jen případným překlopením taktu na 174 o 30 minut. Ve variantě s tunelem rychlý segment z/do Plzně v Berouně nestaví (pokud vyjde čas na to zastavení, tak myslím, že je lepší mu nechat Rokycany) a půlhodinu z Prahy pro Beroun opět zajišťuje proklad Plzní (pomalých) a Příbramí. Ideální by z pohledu obsluhy Berouna byl patnáctiminutový takt tunelem (proklad pomalá Plzeň, Příbram, Rakovník, ZrOs), ale to nevím jestli půjde a myslím, že spíše. Nemluvě o problémech pod Vyšehradem, kde se to bude muset procpat mezi čtvrthodinovým taktem do Řevnic a rychlými Plzněmi. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Desiro Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1109 Registrován: 2-2004 Odesláno Úterý, 08. dubna 2008 - 11:06:57       S křížkem po funuse: Jak už jsem psal, nenavrhoval jsem taktové řešení, počítal jsem dvě soupravy a cca 450 km/den. Nejedná se o linku s hromadnou poptávkou, tudíže přizpůsobit koncům prac.doby = bez taktu (ale není to něco, přes co nejede vlak, stejně bychom se v praxi taktu +- blížili). Ano, je tu možnost mít tři soupravy a točit je na jinou trať (třeba kladenskou), pak to vychází lépe. To s vyšší částkou vynaloženou MD máte pravdu, ale v případě neexistence dotace na pořízení vozidla bude odpis trojNohy i Desira stejný... TrojNoha prostě nedává nedává takový komfort jako Desiro při stejné výši odpisů. (Příspěvek byl editován uživatelem Desiro.) Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1414 Registrován: 6-2005 Odesláno Úterý, 08. dubna 2008 - 11:58:34       ale v případě neexistence dotace na pořízení vozidla bude odpis trojNohy i Desira stejný... Tak to se shodujeme. Jen se ještě optám, odkud se bere ten koeficient 0,7 ve výpočtu naznačeném někde výše? A pak by mě zajímalo, zda je v železniční dopravě zvykem odepisovat vozdila časově nebo výkonově. Nemáte tušení? Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 260 Registrován: 11-2007 Odesláno Úterý, 08. dubna 2008 - 12:46:39       Mibl: Účetní odpisy jsou vždy časové, byť u stanovených hodnot ten čas může být roven nule (jednorázový odpis, to ale u železničních vozidel nepřipadá v úvahu). Konkrétní odpisovou lhůtu stanoví právní předpis (a správné zatřídění je někdy dost věda, zejména když si to zkomplikuješ "zhodnocením" v průběhu odpisové doby například rekonstrukcí).U železničních vozidel orientačně počítej s 20 lety. Pokud jde o ten Desirův koeficient o,7 tak mám za to, že se jím snažil vystihnout, že k pravidelnému provozu musíš mít i zálohu (odstavení pro neschopnost, opravy, revize, na kterou musíš sice vytvářet odpisy, ale která reálně nevydělává). Snad nám to vysvětlí lépe. (Příspěvek byl editován uživatelem Rudolf 33.) Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1415 Registrován: 6-2005 Odesláno Úterý, 08. dubna 2008 - 12:55:13       Rudolf_33: Já nevidím principální důvod, proč neodpisovat (účetní odpisy) výkonově (tedy očekávám životnost 20 let, každoročně najezdí tolik km, tedy odpis na jeden km bude tolik Kč a toto tedy jednoznačně naúčtuji objednavateli a když odepíšu dříve než za 20 let, tak se nic neděje, když později, tak také ne), ale nechce se mi teď hledat v zákoně o dani z příjmu, zda je toto u železničních vozidel možné (neměl by být problém takto odpisovat např. ojeté auto). Každopádně (pokud mě paměť nešálí) musím jeden způsob odepisování zvolit na začátku a už jej nemohu měnit. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 261 Registrován: 11-2007 Odesláno Úterý, 08. dubna 2008 - 13:18:38       Mibl: S poslední větou absolutní souhlas (citujete zákon). Ve zbytku je těch 6 paragrafů zákona o daních z příjmu, navíc odkazujících na různé katalogy zdrojem velké zábavy pro účetní a daňaře, zde je to OT. Vypočítat průměrný odpis na průměrný vlakokilometr by snad šlo, ale k čemu by to bylo? Odepisuješ ať jezdíš či nejezdíš.A nebudeš-li odpisovat, zvýšíš si daňový základ. Berňáku je buřt, když odpisuješ málo, opak ovšem může být trestným činem zkrácení daně. Desiro Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1110 Registrován: 2-2004 Odesláno Úterý, 08. dubna 2008 - 16:15:36       V prvé řadě bych rozlišoval odpisy účetní a daňové. Daňové jsou stanoveny zákonem o daních z příjmů, neznám přesně letošní znění a nejsem účetní ani právník, doba odpisování u železničních vozidel je stanovena na 12 let. Co se týče účetních, ty jsou především pro firemní potřeby, např. abych si mohl stanovit, jak dlouho mám vydělávat na umoření investice apod. Samozřejmě si můžu vzít úvěr nebo si ten vláček líznout, pak budu umořovat pořizovací cenu plus náklady na úvěr . Způsob a dobu odpisu (parametry) si volím. ČD si stanovülü lineární odpisy a dobu odpisování http://www.ceskedrahy.cz/wps/wcm/files/vz2006.pdf viz strana 101. Tam jsou ale zřejmě myšlena nová vozidla, nedovedu si představit, že bych Nohu odepisoval 20 let... odkud se bere ten koeficient 0,7 ve výpočtu naznačeném někde výše? To je vystižení, že k pravidelnému provozu musíš mít i zálohu (odstavení pro neschopnost, opravy, revize, na kterou musíš sice vytvářet odpisy, ale která reálně nevydělává), jak už správně napsal Rudolf. Výše koeficientu je stanovena by voko, ale je reálná. Co se týče způsobu účetního odepisování (časově vs. výkonově), tak se používá časových odpisů. Samozřejmě pokud budeš dělat kalkulaci, tak to potřebuješ objednateli/sobě nějak přepočítat na výkon (vlkm), takže prostě denní odpis podělíš počtem km. Nic těžkého. Je nabíledni, že pokud mám nové Desiro, tak si na začátku stanovím dobu odpisů (odpis za rok) a pak budu výkonový odpis tvořit dle vlkm odjetých v daném GVD (odpis za rok/počet vlkm v GVD). Nemůžu pochopitelně na začátku vědět, kolik za 20 let odjedu s vozidlem vlkm.... Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 265 Registrován: 11-2007 Odesláno Úterý, 08. dubna 2008 - 17:15:03       Desiro + Mibl: Já se obávám, že cestujícího, ani objednatele dopravy nebude zajímat vnitropodniková kalkulace dopravce, ale cena, kterou nakonec cestující + objednatel zaplatí za sjednaný a uskutečněný výkon. V soutěži prostě vyhraje ten, kdo nabídne nejlepší výsledky za nejmenší cenu. Jistě, můžeme popírat "neviditelnou ruku trhu", ale ona se prostě prosadí. A ten, kdo to nepochopí, nakonec zkrachuje. Desiro Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1111 Registrován: 2-2004 Odesláno Úterý, 08. dubna 2008 - 19:57:26       To nikdo nerozporuje. Ale k té ceně je třeba se nějak dohrabat. Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 269 Registrován: 11-2007 Odesláno Úterý, 08. dubna 2008 - 23:05:34       Desiro: "k té ceně je třeba se nějak dohrabat." Souhlas. Jenomže už předchůdci marxismu - leninismu se nějak dohrabali k tomu, že cenu určuje nabídka a poptávka. Ani Marx se to neodvážil popřít. Leninisté ovšem nějak tak dospěli k názoru, že cenu umějí lépe (ačkoliv sám Lenin se k tomu nevyjádřil a jeho komentáře k provozu železnic ukazují na to, že není rozdílu mezi železnicí socialistickou a kapitalistickou). Stále jsme v problému, kdo si co a proč objedná. Takže: Železnice uspěje (bez ohledu na to, kdo bude provozovatelem konkrétní přepravy), nabídne-li lepší přidanou hodnotu za nižši cenu než konkurence. A zde je otázka cenotvorby.Stát může cenotvorbu různě deformovat prostřednictvím ůčelových daní a pod., ale dopadne nakonec tak, jako Klaus s Tošovským v r. 1990, když se snažili vypočítat reálný směnný kurs koruny - nakonec převzali kurs, daný tzv. černým trhem. A bylo vymalováno. Ono to ani jinak nejde. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1416 Registrován: 6-2005 Odesláno Středa, 09. dubna 2008 - 10:12:15       Rudolf_33: Sice máte pravdu, na druhou stranu by objednavatel měl mít představu, co všechno se zahrnuje do ceny (jaké všechny náklady dopravce + případný přiměřený zisk) a v případě, že se rozhodne vypsat nějaké výberové řízení, by tak měl umět odhadnout, v jakém rozmezí se mohou sejít nabídky. Tyto informace se dají buď takto nějak kvalifikovaně odhadnout (větší vypovídací hodnotu to nemá), nebo je možné se před vypsáním VŘ neoficiálně poptat dopravců, za kolik jsou zhruba ochotni v požadované kvalitě a rozsahu jezdit. Podobně v případě, že bude některý z kraju, požadovat po ČD nová vozidla, tak je jistě pro kraj dobré mít představu, o kolik lze předpokládát navýšení nákladů (tipuji, že většinou to budou jen odpisy - tedy za předpokladu, že dosavadní úhrada je dostatečná a není to "futrováno" odněkud jinud) a zda na to kraj bude mít a jak moc lze v takovémto případě bez VŘ smlouvat s dopravcem - např. jsem zvědav, na jakých výkonech ČD nakonec zkončí Desira Veolie a o kolik si případně kraje (tedy pokud je neobjedná MD na dálkovou) připlatí (= jak moc úměrné to bude těm odpisům). Takže jsme sice OT, ale zase né tak moc. P.S.: Nejste náhodou daňař? U nich je běžné, že debaty na takovéto otázky jsou ochotni vést jen, když jsou za to placeni, a jinak je ubíjejí už v zárodku, aby ekonomická gramotnost obyvatelstva nebyla příliš vysoká a ono měli větší šanci, že někdo zaplatí jejich služby. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 368 Registrován: 9-2007 Odesláno Středa, 09. dubna 2008 - 12:01:28       "k té ceně je třeba se nějak dohrabat." A nebylo by teda lepší uvažovat způsobem, zda má doprace při stejné nabídkové ceně u desira i u dvouNovy stejný zisk? Resp., o kolik má být nabídková cena vlkm pro desiro vyšší (při stejném ročním km proběhu). To souvisí víc s reálnými provozními náklady a reálnou životností, než s účetními odpisy. Resp. pokud účetní odpisy v obou případech vycházejí ze skutečné ceny a skutečné životnosti, tak je k této kalkulaci lze použít Desiro Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1112 Registrován: 2-2004 Odesláno Středa, 09. dubna 2008 - 15:13:54       Rudolf: Já vám rozhodně neodporuji v otázce konkurence a cenotvorby trhem, nevím tedy, proč do toho furt rejete. Jenže tu cenu si musí dopravce nějak spočítat. Bručoun: později, teď musím pryč. Scpendolino Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9 Registrován: 4-2008 Odesláno Pondělí, 14. dubna 2008 - 17:29:45       Chci se zeptat kdy zas začnou jezdit IC vlaky do Nurnbergu přes Plzeň Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1420 Registrován: 6-2005 Odesláno Pondělí, 14. dubna 2008 - 17:33:39       Dříve než za 10-15 let nelze IC z Prahy do Plzně čekat. Do doby otevřené tunelu bude velmi pravděpodobně vše mezi Prahou a Plzní 3x stavět a nejspíše se to bude jmenovat rychlík a ne IC. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Scpendolino Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 4-2008 Odesláno Pondělí, 14. dubna 2008 - 17:38:58       pro :Mibl ,ale když EN 376/377 tam jezdí ,podle mě je velká chyba že tam IC vlaky nejezdí a nešlo by aby jezdili IC/EC přes Domažlice do Mnichova a Nurnbergu? Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1421 Registrován: 6-2005 Odesláno Pondělí, 14. dubna 2008 - 17:52:30       A v čem bude rozdíl mezi současnými R Praha - Plzeň - Norimberk/Mnichov a případným IC po současných kolejích? V tom, že mezi Prahou a Plzní nebude stavět? To je ale z hlediska cestujících kontraproduktivní řešení, neb linka do Plzně žije do značné míry z úsekové frekvence Rokycan, Hořovic a Berouna. Pokud chcete nechat zastavovací politiku a chcete řešit vozy, tak se nejprve podívejte, co tam jezdí nyní. Fakticky se jedná o EC kvalitu (nebo minimálně na rychlík značný nadstandard). Takže nějak nechápu, kde vidíte problém. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Eduard Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.2 Odesláno Úterý, 15. dubna 2008 - 13:23:45       Zda se hodí nějaký peníz do úseku Kladno-Rakovník, modernizuje se zabzař a odstraní všechna trvalá omezení TR Jaká omezení TR máte na mysli? Ano, podbít 1. staniční kolej v KŽ (dnes je tam 50 kvůli špatné GK, ale po podbití se stejně na víc jak 60km/h nedostaneme), zbourat rynholecký tunel (ta třicítka je opravdu hodně omezující) A jinak jde hlavně o to ZZ, udělat dálkovinu (viz příklad Plzeň-Žatec) a z hl.Kačice asi AH. A potom bych si představoval dvouhodinový takt R Praha-Kladno-Chomutov, hodinový takt Os Kladno - Rakovník (v případě dokončené rychlodráhy) a nějaké Sp vlaky Praha - Rakovník. Desiro Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1131 Registrován: 2-2004 Odesláno Úterý, 15. dubna 2008 - 13:44:31       Eduard: A kdo s tím bude jezdit a kdo to zaplatí? Vy z vlastní kapsy? Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 369 Registrován: 9-2007 Odesláno Úterý, 15. dubna 2008 - 18:27:46       "podbít 1. staniční kolej v KŽ (dnes je tam 50 kvůli špatné GK, ale po podbití se stejně na víc jak 60km/h nedostaneme)," Většina trati má TR 80 km/h. Že by ve stanici byl tak malý poloměr, aby tam ta 80 nešla taky? Pomalé jízdy jsou ještě v Kačicích, před Stochovem a před Lužnou. Nevím jaké jsou tam poloměry, tudíž nevím, zda snížená rychlost vyplývá ze směrových poměrů, nebo z něčeho odstranitelného. Kdyby šlo jen o nový svršek, opravu mostků, nebo jen o větší převýšení, tak to asi je v zásadě myslitelné. 40 u Lužné směrem na Rakovník a na odbočce do Raka taky asi nemusí být věčná. Co se týče taktu, tak bych si v první řadě představoval celotýdenní hodinový takt rychlých vlaků Praha-Lužná. Zda všechny do Rakovníka (a Chomutov s přestupem), nebo půl Chomutov a půl Rakovník, to je otázka. Další otázka je, kolik osobáků se k tomu vejde, a jak moc jsou potřeba. Taky aby bez problémů projely náklady. Pokud by ty rychlé vlaky zastavily všechny ve Stochově, půlka v Řevničově, a aspoň půlka v Kačicích, tak už jsou ty couráky skoro zbytečné. (Příspěvek byl editován uživatelem Bručoun.) (Příspěvek byl editován uživatelem Bručoun.) Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 370 Registrován: 9-2007 Odesláno Úterý, 15. dubna 2008 - 18:31:01       Desiro: Proč by na poměrně rychlé trati mířící do Prahy mělo jezdit málo lidí? "Rychlodráha" plus případné úpravy Kladno-Rakovník by trať zrychlily na úroveň JD busu Praha-Rakovník, bez rizika uvíznutí v silniční koloně. Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4150 Registrován: 8-2004 Odesláno Úterý, 15. dubna 2008 - 22:04:39       Bručoun: Spíš Nové Strašecí než Řevničov. (Tam leda v houbařské sezóně.) Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 372 Registrován: 9-2007 Odesláno Úterý, 15. dubna 2008 - 22:38:40       Hroch: Do osady Řevničov-nádraží prakticky nejezdí autobus. Pokud by nejezdily couráky, musel by se bus zahustit. Naopak při vhodně načasovaných ranních vlacích by podle mě nemusel jezdit vůbec. Nejsem si jistý, že by dráha měla učit houbaře a výletníky jezdit do Lužné místo do Řevničova, to by se nemuselo vyplatit. Přes zastávku Nové Strašecí,nádraží (a Rynholec) bude bus jezdit vždycky, kvůli Rudě, Tuchlovicím, Lánům apod. Busů jezdí do Strašecího (města) tolik, že jich je i o víkendu dost na potenciální hodinový takt. Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4153 Registrován: 8-2004 Odesláno Středa, 16. dubna 2008 - 10:33:50       dráha měla učit houbaře a výletníky jezdit do Lužné místo do Řevničova Tohle nechápu, však o houbařské sezóně jsem psal. Mimo ní mi přijde cokoliv >dvouhodinovka dost luxus. Ačkoliv to třeba vypadá divně, jezdí vlakem do Strašecí obecně (tj.mimo těch houbařů) víc lidí než do Řevničova-nádraží. Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 373 Registrován: 9-2007 Odesláno Středa, 16. dubna 2008 - 18:14:18       Hroch: Řevničov vs. Strašecí: V létě mi to přišlo spíš fifty fifty. Přijde mi, že se na dvouhodině pro Řevničov v zásadě shodujeme. Asi se neshodneme na tom Strašecí. V případě, že by to pomohlo zkrácení JD rychlých vlaků v hodinovém taktu, tak bych ty co jezdí do Strašecí, klidně přeučoval na autobus. V každém případě bych upřednostnil Kačice před Strašecím, protože tam bývá celkem slušný výstup a nástup, a přímý bus Kačice-Praha je z říše snů. Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4167 Registrován: 8-2004 Odesláno Čtvrtek, 17. dubna 2008 - 21:57:12       Na Strašecím nebazíruju, jen mě to trochu zarazilo. Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 293 Registrován: 11-2007 Odesláno Čtvrtek, 17. dubna 2008 - 22:17:10       No mě zarážejí jako významné cíle dopravy nejen Strašecí a Řevničov, ale i Kačice a Stochov (mmch - nejmenoval se dříve, dle významnější destinace:Lány?). Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 379 Registrován: 9-2007 Odesláno Čtvrtek, 17. dubna 2008 - 23:39:46       Stochov 5600 obyvatel, Lány 1700 obyvatel. Ve stanici Stochov výrazně nejvyšší nástup a výstup mezi Kladnem a Lužnou. (Pokud odečtu přestupující v Lužné, tak nejvíce mezi Kladnem a Rakovníkem.) Záleží na tom, jestli ten vlak má jiné významnější zdroje cestujících (na 120 spíš nemá), a zda uvažuju paralelní provoz couráků, nebo jestli chci couráky v daném úseku zrušit. Mmch. v Kačicích některé Sp už dnes staví a nástup a výstup většinou bývá větší než ve Strašecí. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1433 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 18. dubna 2008 - 08:27:30       Hroch z GVD platný a připravovaný: Mibl: Ještě k těm "nadvlakům" typu jednou denně. Jejich éra naprosto jednoznačně končí. Zmohl je ošklivý takt. Kdepak. Takt bych za tím nehledal. I v taktu lze pospojovat různá ramena, třeba i na první pohled naprosto nesmyslná (př. Praha-Brno-Jeseník) Ramena sice spojovat lze a lze mít i proklady, ale nemáš tak úplně pravdu. Nutno přiznat, že v rámci zavádění taktu u nás došlo ke značné optimalizaci rychlíkové sítě. Přednost obvykle dostaly hlavní směry. Vlak jednou denně pak musí být na daném rameni vlakem navíc nebo generuje jednou denně přestup v hlavním směru. Příkladem buď například to, že by nechtěl v příštím nebo nějakém dalším GVD protáhnout rychlík Vídeň - ČB - Plzeň do Frantovek. Jak to udělat? Za a) jeden z rychlíků z PlChu ohnout do Budějc, ale pak hlavní skrzová frekvence z PlChu na Prahu musí v Plzni přestoupit a to tedy ne, nebo za b) vést to na PlChu jako vlak navíc a pak ale mít spojení PlCh-190 jen jednou denně, neb se 190 a PlCh v Plzni o hodinu minou, nebo za c) vést to na PlChu i 190 jako vlak navíc, ale pak musím tyto trasy v taktu namalovat celodenně a třeba si tím omezím někde vhodné trasy pro regionálku kvůli vlaku, co jede jednou denně navíc v části trasy tutově mimo špičku. Řešení je buď to nezvádět vůbec, nebo zavést např. celodenní dvouhodinu s případnou nějakou dírou ve slabší časy. Takže si trvám na tom, že vlaky jednou denně zmohl ošklivý takt. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 41474 Registrován: 4-2003 Odesláno Pátek, 18. dubna 2008 - 12:56:57       Mnohem zajímavější bude, zda přežije Otava nebo Bezdrev. U obou lze agrumentovat pokrytím systémovými spoji, ale přestup v Plzni je, co se týče odpudivosti (z hlediska jistoty), asi tak nějak stejný jako přestup v Písku/Protivíně na vlak na Strakonice a Sušici. A že v létě byla notně využívány oba tyto vlaky, takže jejich zrušení bez náhrady se mi nějak moc nezamlouvá. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1436 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 18. dubna 2008 - 19:40:50       Oba to mají za sebou. Do prosince je poslední příležitost se s nimi svézt. Taky se mi to nelíbí, ale pokrok nelze zastavit. Budiž oběma spojům ke cti, že vydržely jako poslední nesystémové. Prostě je čas zamáčknout slzu. Teď už vážněji: Pokud nezuří výluky, tak je myslím na přestup 160+190 v Plzni celkem spoleh. Rychlíky na Budějce už přestali dokonce schovávat do šturcu u 2.A, takže stojí vždy stejně u 3.A a dají se spolehlivě najít. Navíc v Plzni přibyl infosystém a kdekoliv je možné si přečíst odkud pojedou všechny vlaky. Spojení Jižní Čechy - Podkrušnohoří by tak mělo být vyřešeno snad použitelně. Chápu, že přestup není příjemný, ale MD snad zkoumalo frekvenční data a doufejme, že ví, co dělá. Co může být nepříjemné, je to, že R-200 nepůjdou (rozumně) posilovat, což za jistých okolností může být sakra průšvih. Ohledně spojení Praha - Sušice: Pokud budou osobáky ze 185 jezdit do Strakonic (jak jsi psal), tam budou mít 60 minut obrat) a křižovat samy se sebou v Horažďovicích městě (což tipuju, neb žádné info nemám), tak Praha - Sušice, bude přes Plzeň o 30 minut rychlejší než přes Písek. Nevýhody dvou přestupů jsem si vědom, ale už loni MD při připomínkování Koncepce dopravy Plzeňského kraje konstatovalo, že Praha - Sušice přes Písek objednávat nehodlá a toto případně nechá na krajích. Řešení je "jednoduché" protáhnout motory Sušice - Strakonice až do Písku, kam by vyšly ke křížům R-200. Jde fakticky jen o naftu, DC a zvýšenou údržbu kvůli větším proběhům, ale pro příští JŘ tomu nevěřím. Dokud by Jihočeský kraj řešit obsluhu pomocí limitu vlkm a ne pomocí toho, že by se díval na jednotlivé relace a řešil, jak je dostatečně kvalitně obsloužit, tak se změn asi nedočkáme. Ale pokud by to jednou přece jen vyšlo, tak tím získáš "Otavu" celodenně ve 2h taktu s jedním přestupem. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4174 Registrován: 8-2004 Odesláno Pátek, 18. dubna 2008 - 22:42:41       Mibl, č.1433: Máš i nemáš pravdu. Tak jak to píšeš ty to spojovat nelze. Ale spojit třeba R Plzeň-Brno, Brno-Olomouc a Olomouc-Opava (nebo Brno-Ostrava a Ostrava-Žilina) není teoreticky vyloučeno (teď se nekoukám na nějaké uzly apod.) a hned máme vskutku zajímavou dálkovou relaci. A třeba může být jen dvakrát (nebo i jen jednou) denně, kdy se na jednotlivých ramenech vzájemně prohodí soupravy. Mibl, č.1436: ale pokrok nelze zastavit Já bych to zrovna pokrokem nenazýval ale budiž. Spojení Jižní Čechy - Podkrušnohoří by tak mělo být vyřešeno snad použitelně Ano, až na to, že do ne nepodstatné části jižních Čech bych to spojení viděl přes Ústí a Prahu a ne po 160 a přes Plzeň. Mj. toto spojení obsáhne opravdu CELÉ Podkrušnohoří. R-200 nepůjdou (rozumně) posilovat No hlavně, že je to ale pokrok. už loni MD při připomínkování Koncepce dopravy Plzeňského kraje konstatovalo, že Praha - Sušice přes Písek objednávat nehodlá Ale pokud by to jednou přece jen vyšlo, tak tím získáš "Otavu" celodenně ve 2h taktu s jedním přestupem. Toto spojení má především velký rekreační význam a pro tyto cestující jsou naprosto jistě lepší třeba jen dvě spojení a bez přestupu než celodenně po dvou hodinách, ale s přestupem/y. Kdepak jsou doby, kdy jezdily páteční R do Volar přes Vimperk i Prachatice. Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 41496 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 19. dubna 2008 - 02:54:30       Není nad systém. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1439 Registrován: 6-2005 Odesláno Sobota, 19. dubna 2008 - 14:42:05       Hroch: kdy se na jednotlivých ramenech vzájemně prohodí soupravy. Pokud si tím díky "bordelu" v obězích nenavýšíš turnusovou potřebu a soupravy si kapacitně i kvalitativně odpovídají, tak proč ne. Ale podmínkou je, že vše musí provozovat dominantní dopravce, který si může dovolit mít různě po síti náhradní soupravy. ale pokrok nelze zastavit Já bych to zrovna pokrokem nenazýval ale budiž. Já nějak nenašel smajlík, který by ukazoval, že je to myšleno částečně ironicky. Ano, až na to, že do ne nepodstatné části jižních Čech bych to spojení viděl přes Ústí a Prahu a ne po 160 a přes Plzeň. Mj. toto spojení obsáhne opravdu CELÉ Podkrušnohoří. Ale jo, to nejsme ve při. Já na to pohlížel tak, že Bezdrev řeší jen spojení ČB a Písku s Mostem (byť obslouží i leccos mezi), zatímco 160+190 obsluhuje větší část jižních Čech i větší část podkrušnohoří. Toto spojení má především velký rekreační význam a pro tyto cestující jsou naprosto jistě lepší třeba jen dvě spojení a bez přestupu než celodenně po dvou hodinách, ale s přestupem/y. Pro tyto ano, ale pravidelný cestující spíše ocení spojení celodenně s přijatelným počtem přestupů. Oběma skupinám vyhovět nelze ... Tedy pokud nevyhrabu někde hromadu šrotu, kterou pošlu v sezóně na vlak navíc nebo nebudu mít v pražské příměstské motorák, který by o víkendu v příměstské stál a nepřivěsím ho na rychlík Praha - ČB, abych ho v Písku odvěsil a poslal do Sušice. Hroch, MZ: Kdepak jsou doby, kdy jezdily páteční R do Volar přes Vimperk i Prachatice. Není nad systém. Pokud si mám vybrat mezi současným systémem a stavem před, tak naprosto jednoznačně hlasuju pro současný systém. Ostatně pro tento systém hlasují nohama (=ježděním vlakem) i cestující, kterých oproti stavu v roce 2003 přibylo. Tím nepopírám, že i mě nebyla byla některá spojení zhoršena. Zrušení večerního spěšňáku ze Zdic do Písku před dvěma lety budiž toho ukázkou. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4177 Registrován: 8-2004 Odesláno Sobota, 19. dubna 2008 - 23:03:00       Mibl: Ale podmínkou je, že vše musí provozovat dominantní dopravce, který si může dovolit mít různě po síti náhradní soupravy. Náhradní soupravy (ne)třeba tak jako tak. Vrátím-li se ke svému příkladu, tak při sekeře R od Budějovic buď bude v IDS JMK chybět vlak na Vyškov (pokračování dlouhé relace) nebo na Náměšť (obrat při krátkém rameni). Jinak s potřebou shodných souprav panuje shoda. Já nějak nenašel smajlík, který by ukazoval, že je to myšleno částečně ironicky. Správně vidíš. Je vidět, že jsi ještě maldý a zrak Ti slouží dobře. Já bych to spíše nazýval jiným myšlenkovým pochodem, ale pokrok se mi v některých případech zdá až příliš silné slovo. zatímco 160+190 obsluhuje ... větší část podkrušnohoří No o moc větší ta část není, ale to už bychom se hrabali v blbostech. Oběma skupinám vyhovět nelze ... Teď je otázka, kterých lidí je více. Je celoročně lidí z Berouna a Příbrami do Budějovic tolik, aby vyvážili celoroční poptávku z těchto míst + Prahy do Strakonic a letní poptávku na Šumavu? Je nutné ty šroty, co mají letos na Otavě jezdit, neposlat je na tutéž trasu i příští rok? Chápu, že na hlavních trasách nemají posilové R už moc cenu, spíše je lepší případně posílit beztak jedoucí vlaky (vyjma Praha-Ostrava). Ale na relacích, kam přes týden (rok) žádný přímý spoj nejezdí, by to takto jít nemělo. Jediným problémem, který bych viděl, že nejsou vozidla...nicméně i tak se mi to moc nelíbí. Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1442 Registrován: 6-2005 Odesláno Sobota, 19. dubna 2008 - 23:58:04       Teď je otázka, kterých lidí je více. Je celoročně lidí z Berouna a Příbrami do Budějovic tolik, aby vyvážili celoroční poptávku z těchto míst + Prahy do Strakonic a letní poptávku na Šumavu? Myslím, že ano. Dokud část R-200 jezdila do Strakonic a do Sušice, tak se ve směru z Prahy vyprázdnily v Písku a dál jely skoro prázdné. Nejprve byly zkráceny do Strakonic, pak otočeny na ČB. Zatímco Praha - Písek ještě vlakem část lidí jezdí, tak Praha - Strakonice fakticky nemá šanci a asi ji nebude mít ani s hotovým 3. koridorem (včetně tunelu), kdy by se Praha - Strakonice přes Plzeň snad mohlo dostat někam ke dvěma hodinám. Příbram - Šumava klidně jeden přestup snese, neb z Příbrami není na jih konkurence autobusů jelikož R4 Příbram míjí. Beroun - Strakonice je stejně rychlé přes Plzeň jako po 200, nevýhoda je "jen" ve více tarifních kilometrech. Beroun - Sušice je přes Plzeň o nějakých 20-25 minut rychlejší. Mirovice a Čimelice spádují spíše na ČB než do Strakonic. Mezi Pískem a Budějcema se ty vlaky spíše naplní než z Písku do Sušice, kde by sice bylo dobré vozit přímé vlaky, ale stačil by osobák vedený něčím aspoň trochu slušným, který by byl dobře zapřípojován v Písku i Babinách. Je nutné ty šroty, co mají letos na Otavě jezdit, neposlat je na tutéž trasu i příští rok? Pokud se najde vhodná trasa, která umožní projet a zároveň nic nebourat ani na 171 ani na 200, a MD bude ochotno platit mnoho a mnoho kilometrů velkého dieselu, tak proč ne. Otava za těchto podmínek (na rozdíl od Bezdrevu) šanci má, ale je otázka, jak moc drahý je to špás. Podobně by bylo možné se ptát, zda není v létě ty vozy lepší využít jinde. Taky jsem měl Otavu rád, ale obávám se, že se její čas naplnil. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4179 Registrován: 8-2004 Odesláno Neděle, 20. dubna 2008 - 15:49:31       Mibl: Postrádám např. Praha-Šumava. MD bude ochotno platit mnoho a mnoho kilometrů velkého dieselu Zatím se typ vozidla, pokud vím, v úhradě ztráty neprojevuje. zda není v létě ty vozy lepší využít jinde Nemyslím si. Kde jinde bys je chtěl jako použít? Taky jsem měl Otavu rád, ale obávám se, že se její čas naplnil Spíš bych podle dostupných info řekl: "byl naplněn". Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1445 Registrován: 6-2005 Odesláno Neděle, 20. dubna 2008 - 19:56:49       Postrádám např. Praha-Šumava. Která Šumava? Zatím se typ vozidla, pokud vím, v úhradě ztráty neprojevuje. Tím si nejsem vůbec jist. Pokud to neřeší smlouva MD - ČD přímo (bohužel ona podtstaná tabulka není na rozdíl od zbytku veřejnosti dostupná), tak nepřímo se nasazení velkého dieselu při jednom balíku projeví určitě. Nemyslím si. Kde jinde bys je chtěl jako použít? Přiznávám, byla to spíše řečnická otázka. Pokud by ale byla 170 v rozumném stavu (=spoleh na vyvatované JD) a nebyl problém odvěsit vozy v Plzni, tak bych si uměl představit poslat to z Prahy v 7:16 na rychlíku na Rudu, v Plzni odvěsit a po další úvrati v Babinách a být v Sušici o 30 minut rychleji než po 200. Uznávám, má to i řadu nevýhod a je otázkou, jak by to vyšlo na skutečné náklady. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 41574 Registrován: 4-2003 Odesláno Neděle, 20. dubna 2008 - 20:02:08       No, ono ta klasika se třema (čtyřma) oproti motoru se dvěma (třema) až tak hrozná asi nebude... Nedovolím si ale vyčíslovat náklady na údržbu, ty s tím můžou dost zahejbat. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4189 Registrován: 8-2004 Odesláno Pondělí, 21. dubna 2008 - 21:32:31       Aby nedošlo k mýlce, na klasice netrvám, jen očekávám, že je méně nedostatkovým zbožím. Která Šumava? Vimperk, Kubovka, Sušice,... Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1448 Registrován: 6-2005 Odesláno Úterý, 22. dubna 2008 - 08:42:00       Tak to to s tou klasou zatím vidíme podobně. 185: Sušice od nového GVD bude o 30 minut rychlejší přes Plzeň než po 200, pravda se dvěma přestupy, pokud by ale jezdily mnou v tratích v Plzeňském kraji nastíněné Sp, tak s jedním přestupem a trasa po 200 by tím pádem neměla pro spojení Praha - Sušice už vůbec smysl. Kdybych měl být "panem MD", tak než objednávat posilák po 200 bych se spíše snažil dohodnout s Plzeňským krajem na objednání rychlých přímých vlaků Plzeň - Sušice. Praha - 198: Kolik takových je? Naplnili by aspoň motor? Nárazově asi různé skupiny ano, ale už nyní běžně vídám lidí jezdící na 198 přes Plzeň, kudy je to stejně rychlé jako 200. A snažit se po 200 konkurovat mnohem rychlejšímu autobusu asi nemá moc smysl. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 381 Registrován: 9-2007 Odesláno Úterý, 22. dubna 2008 - 18:58:55       ad R Praha-Šumava: 90% lidí jezdí busem. Do doby, než bude koridor, než bude relační jízdné, a než bude cesta max. s jedním přestupem (bude-li někdy), se myslím nic nezmění. Jiná věc je podle mě jízda s kolem, obecně s něčím co bus nebere, nebo bere nespolehlivě. U dálkových bus linek (na rozdíl od dotovaných regionálních) bývá v JŘ často úžasná věta "Přeprava dětských kočárků a velmi rozměrných zavazadel vyloučena". V takovém případě se nejvíc hodí přímý vlak, klidně jen v sezóně nebo v některých dnech. Hlavně aby byl příhodný čas odjezdu a příjezdu. JD o hodinu delší v tomto případě moc nevadí. Ničení takovýchto občasných přímých vlaků = vyhánění části cestujících do aut.