Autor |
Příspěvek |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 692 Registrován: 7-2007
| Odesláno Pondělí, 19. října 2009 - 18:46:18 |
|
Velkej: Jsem toho názoru, že tak důležitý požadavek, jako je eliminace ztráty šuntu na staniční koleji, určitě stálo za to postoupit širší odborné veřejnosti k diskuzi. Nikdo totiž nemá patent na rozum. Ze všech návrhů pak OAE mohlo vybrat ten, který by se jí nejvíce zamlouval. No, teď už nemá cenu ronit slzy na rozlitým mlíkem. Stále čekám na odpověď ohledně krátkodobé ztráty šuntu. Také bych se rád dozvěděl, proč se neřešila ztráta šuntu ve výhybkovém a zhášecím úseku. Může to mít totiž stejně fatální následky, jako ztráta šuntu na staniční koleji. Jistě, prvořadé je, aby byl šunt. V tom případě se ale nemuselo dělat to opatření proti ztrátě šuntu na SK... (Příspěvek byl editován uživatelem Signalman_77.) |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2975 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pondělí, 19. října 2009 - 23:19:51 |
|
S-77: protože jsem u toho nebyl, pokusím se o odhad: 1) krátkodobá ztráta šuntu může být upozorněním na hrozící dlouhodobou, popřípadě může upozornit obsluhu na to, že až ta nešuntující bída pojede dál, tak to může dělat binec ve zhlaví. 2) má se za to, že k fatálnímu podpískování může dojít spíše při malé rychlosti, zatímco ve zhlaví je ještě poměrně velká. Krom toho se obávám, že by se tím natolik zkomplikoval postupný rozpad cesty, že by se nakonec cesta rušila jenom jako celek (čímž by vývoj dialekticky dospěl zpátky k elektromechanice )... Když jsme u té krátkodobé ztráty šuntu - mně zas furt nejde do hlavy, proč se na to musí dělat pastička i na přejezdech s počítači náprav... |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 695 Registrován: 7-2007
| Odesláno Úterý, 20. října 2009 - 08:08:23 |
|
Ad 1) Ke krátkodobé ztrátě šuntu dochází u lehkých vozidel poměrně často a pokud by měla výpravka každý takový vlak odstavit, tak zřejmě nikam nedojede většina 810ek ani Regionov. Zpoždění uvolnění KO 3 sekundy se mi jeví jako dostatečné řešení. Pak už by se měla vyhodnotit dlouhodobá ztráta šuntu. Ostatně mezi krátkodobou a dlouhodobou ztrátou šuntu se rozlišuje v případě PÚ PZS, tak nechápu, proč se tak neděje i na staniční koleji. Ad 2) Řeší se tu pouze podpískování vlaku nebo ztráta šuntu obecně?? Rozpad JC by se nijak nezkomplikoval, pokud by se krátkodobá ztráta šuntu řešila zpožděným uvolněním KO. K dlouhodobé ZŠ běžně nedochází. Dalo by se také uvažovat pouze o administrativním opatření, že by před zadáním povelu NUZ obsluha musela ověřit volnost úseku (KO). Když jsme u té krátkodobé ztráty šuntu - mně zas furt nejde do hlavy, proč se na to musí dělat pastička i na přejezdech s počítači náprav... Pastička i na PN? Víte to jistě? Tak to mi něco uniklo. Jediný důvod, který mi napadá, je jako ochrana proti chybnému nouzovému uvolnění úseku (ZSKU). Ale to je již poměrně dobře podchyceno podmínkou poslední odpočítané nápravy. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2980 Registrován: 5-2002
| Odesláno Úterý, 20. října 2009 - 09:41:37 |
|
Jo, viděl jsem to na jednom trojpřejezdí. Docela to komplikuje anulaci krajního z přejezdů (z jedné strany PÚ, z druhé krycí návěstidlo). Na námitku, proč to tam je, prý bylo projektantem odpovězeno, že to tak norma vyžaduje. |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 697 Registrován: 7-2007
| Odesláno Úterý, 20. října 2009 - 10:14:58 |
|
Hajnej: Tak ten projektant kecá. V normě ČSN 342650 nic takového není, ani nevím o žádném výnosu OAE, který by to nařizoval. Spíš si někdo chtěl ulehčit práci a použil řešení PZS s KO. |
Pardál Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 110 Registrován: 10-2008
| Odesláno Úterý, 20. října 2009 - 11:15:08 |
|
Signalman 77: Také bych se rád dozvěděl, proč se neřešila ztráta šuntu ve výhybkovém a zhášecím úseku. Zdravím, proč rešíte ztrátu šuntu na výhybkovém a zhášecím úseku, já sice nejsem zabezpečovák, ale i tak vím, že to funguje na tzv. AB systému, tzn. úseky po sobě jdoucí, obsadí se první, obsadí se druhý, uvolní se první, potom se teprve zruší závěr prvního úseku. Tam nehrozí ztráta, jak při vjezdu, tak při odjezdu. Já to, tedy beru podle "klasické reléovky", a když to umí tato, tak esa je modernější, tak to, doufám, umí taky. Nebo máte konkrétní situaci, kdy se to stalo? |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 698 Registrován: 7-2007
| Odesláno Úterý, 20. října 2009 - 11:46:13 |
|
Pardál: Tak Vám děkuji, že jste mně sdělil to "tajemství" o postupném rozpadu závěru jízdní cesty . Víte, o co mně jde? Že pokud se nerozpadne závěr JC, výpravčí jej zruší nouzově. A NIKDO a NIC mu nenařizuje, aby předtím zkontroloval volnost dotčených úseků. Je zde pouze ochranná doba (3 min. pro VC, 1 min pro PC), která je zde z úplně jiného důvodu, než kvůli ztrátě šuntu. |
Marcik Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 107 Registrován: 9-2007
| Odesláno Úterý, 20. října 2009 - 13:22:44 |
|
S_77: NIKDO a NIC mu nenařizuje, aby předtím zkontroloval volnost dotčených úseků. A co třeba předpis SŽDC (ČD) Z1, příloha 4 "Elektrická staniční zabezpečovací zařízení", část druhá "Reléová zabezpečovací zařízení", kapitola III "Poruchy" -- "Poruchy vznikající při stavění a uskutečňování jízdních cest", kde se píše, že nutnou podmínkou pro nouzové rušení jízdní cesty je, že "příslušné KÚ musí být volné!"? Je to sice u reléovek v poznámce, ale zato to tam mají i s tím vykřičníkem |
Michal_novotny Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 989 Registrován: 11-2002
| Odesláno Úterý, 20. října 2009 - 13:27:44 |
|
Marcik: To sice ano, ale ma to hacek v tom, ze volnost KU na RZZ se zjistuje pohledem na prusvitky. Takze v pripade ze tam zustane nesuntujici vuz, tak do nej dalsi vlak/posun najede. |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 699 Registrován: 7-2007
| Odesláno Úterý, 20. října 2009 - 14:20:38 |
|
Marcik: Michal to napsal za mě - díky. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2982 Registrován: 5-2002
| Odesláno Úterý, 20. října 2009 - 15:32:28 |
|
S-77(698): Při rušení úsek po úseku se už u křemíkovky (na rozdíl od reléovky - 3 min natvrdo) rozlišuje druh cesty...? |
Pavouk Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 724 Registrován: 9-2008
| Odesláno Úterý, 20. října 2009 - 15:36:30 |
|
Když jsme u té krátkodobé ztráty šuntu - mně zas furt nejde do hlavy, proč se na to musí dělat pastička i na přejezdech s počítači náprav... Nemyslel tím případ neprojetí přejezdem a návrat z PÚ? ČSN 34 2650 ed.2 už počítá v tomto směru jen s kolejovými obvody. Zpoždění uvolnění KO 3 sekundy se mi jeví jako dostatečné řešení. U KOA1 máte dobu než přitáhnou cca 3 s, ale tam je to z důvodu, že jim samotným krátkodobé šunty a ztráty šuntu nechutnaly a padaly do chyby. Je zde pouze ochranná doba (3 min. pro VC, 1 min pro PC), která je zde z úplně jiného důvodu, než kvůli ztrátě šuntu. A při nouzovém rušení závěru se smí závěr zrušit nejdříve za tři minuty.
Líná huba, holé neštěstí ... |
|
host Neregistrovaný host Odeslán z: 85.132.142.254
| Odesláno Úterý, 20. října 2009 - 16:08:49 |
|
Signalman 77: Před nouzovým zrušením závěru jízdní cesty musí obsluhující zaměstnanec splnit podmínky ve smyslu ustanovení interních předpisů ČD a ZDD. Pouhý pohled na průsvitku nestačí. |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 701 Registrován: 7-2007
| Odesláno Úterý, 20. října 2009 - 21:21:09 |
|
host: Opravdu? A napsal byste, jaké tyto podmínky "ve smyslu interních ustanovení předpisů ČD a ZDD" jsou? Vzhledem k tomu, že jsem se byl v provozu alespoň podívat, dovoluji si tvrdit, že výpravčí skutečnou volnost kolejových úseků při NUZ neověřuje - narozdíl od nouzových povelů ZSKU nebo PVKO. |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 702 Registrován: 7-2007
| Odesláno Úterý, 20. října 2009 - 21:23:54 |
|
Pavouk: Dokud kolejový přijímač nevyhodnotí volnost KO, tak se nedá mluvit o nějaké ztrátě šuntu (ani krátkodobé, ani dlouhodobé). |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 703 Registrován: 7-2007
| Odesláno Úterý, 20. října 2009 - 21:27:25 |
|
Hajnej: Při rušení úsek po úseku se už u křemíkovky (na rozdíl od reléovky - 3 min natvrdo) rozlišuje druh cesty...? Pokud vím, tak i u reléovky jsou dva časové soubory: 3 minuty pro RC VC a 1 minuta pro RC PC. Ano, u el. stavědla se při rušení JC rozlišuje VC od PC, stejně jako u reléovky. |
498106
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 111 Registrován: 10-2008
| Odesláno Úterý, 20. října 2009 - 22:11:34 |
|
Signalman_77: Tak ten projektant kecá. V normě ČSN 342650 nic takového není Ve stávající normě to opravdu je. Teď ji nemám před sebou, ale je tam někde napsaný něco v tom smyslu, že výstraha na PZS se může ukončit po 10 s po uvolnění PU, jestliže vlak neprojel PZS. Ale říkám necituji to teď přesně. A vůbec se tam nerozlišuje zda jde o KO, či PN. Myslím, že nad tím se nás podivovalo víc. Návrh nové normy už to má jen u KO. |
498106
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 112 Registrován: 10-2008
| Odesláno Úterý, 20. října 2009 - 22:17:15 |
|
Signalman_77: Čistě teoreticky by ten nejbližší styk mohl být před začátkem PÚ Ano mohl. Vše závisí na konkrétní konfiguraci KO. Tedy pokud neexistuje bližší styk. (např. návěstní bod pro opačný směr jízdy, či fiktivní návěstní bod u AB 3-74) |
498106
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 113 Registrován: 10-2008
| Odesláno Úterý, 20. října 2009 - 22:27:14 |
|
U KOA1 máte dobu než přitáhnou cca 3 s, a) obsazení elektrického kolejového úseku se detekuje nejdříve po době Tdomin (0,34 s) a způsobí sepnutí klidových kontaktů nebo vznik napětí na výstupním portu a rozepnutí pracovních kontaktů nebo zánik napětí na výstupním portu ; k tomuto projevu dojde nejpozději do doby Tdomax (0,42 s) od počátku reálného obsazení s tím, že doba, po kterou signalizují výstupy detekovaný stav "obsazeno" je bez ohledu na případné následné reálné uvolnění vždy minimálně Tomin (6s); b) od počátku reálného uvolnění, kdy se na vstupním portu objevil regulérní signál kolejového napětí, dojde k indikaci uvolnění nejdříve do doby Tdumin (2,7 s) a nejpozději do doby Tdumax (3,4 s)7. Uvolnění je indikováno rozepnutím klidových kontaktů nebo zánikem napětí na výstupním portu a sepnutím pracovních kontaktů nebo vznikem napětí na výstupním portu; |
498106
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 114 Registrován: 10-2008
| Odesláno Úterý, 20. října 2009 - 22:41:09 |
|
Signalman_77 u reléovky jsou dva časové soubory: 3 minuty pro RC VC a 1 minuta pro RC PC u releovky jso 4 časové soubory. 1) rušení vlakové cesty, u které ještě není definitivní závěr - 5 sekund 2) rušení vlakové cesty, která už je pod definitivním závěrem 3 minuty 3) rušení posunové cesty 1 minuta 4) nouzové rušení závěru úseku 3 minuty dneska už nová SZZ nemají soubor 5s, a místo toho se cesta ruší okanžitě, pokud jsou pro to splněny podmínky |
498106
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 115 Registrován: 10-2008
| Odesláno Úterý, 20. října 2009 - 22:43:47 |
|
Hajnej: Při rušení úsek po úseku se už u křemíkovky (na rozdíl od reléovky - 3 min natvrdo) rozlišuje druh cesty...? Při rušení úsek pop úseku, vždy 3 minuty. Druh cesty se rozlišuje pouze při rušení celé cesty, jako celku. |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 705 Registrován: 7-2007
| Odesláno Středa, 21. října 2009 - 08:16:26 |
|
Pardál: Nebo máte konkrétní situaci, kdy se to stalo? Já tuhle logiku nechápu... Mají se dělat bezpečnostní opatření teprve tehdy, když se něco stane?! Ale když se ptáte, ano, někdy v sedmdesátých letech v jedné stanici došlo k podpískování konce vlaku ve výhybkovém úseku. Nehoda byla uzavřena jako "provozní riziko". K tomu je však nutné podotknout, že zrovna v tomto konkrétním případě by žádná evidence ztráty šuntu nepomohla - vlak korektně projel cestu, pouze konec, co stál za námezníkem, nešuntoval. |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 706 Registrován: 7-2007
| Odesláno Středa, 21. října 2009 - 08:20:52 |
|
498106: Díky za upřesnění s časovými soubory. Na těch 5 sekund si vzpomínám už velmi mlhavě. Ohledně nouzového rušení závěru (3 minuty). Několikrát jsem zažil případ, kdy měl výpravka výhybkový úsek obsazený a ještě pod závěrem. Pak je třeba zadat NUZ a po 3 minutách se nabídne nouzový povel pro přestavení výhybky (NS+ nebo NS-). Trochu problém je v tom, že kvůli obsazení úseku výpravčí nevidí, že má úsek také pod závěrem (červená barva překryje tyrkysovou). Jeden chlapík, kterému se to stalo na odjezdovém zhlaví, si s tím poradil "šalamounsky". Vycouval s rychlíkem zpátky na na trať a odjel s ním z koleje, ze které měl postavené výhybky. Ad) pastička 10 sekund. Mám dosud ČSN 34 2650, rok vydání 1998. Věděl bys, ve kterém článku je to uvedené? V článku 4.3.3 "Automatické ovládání" to nemůžu nikde najít. |
498106
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 116 Registrován: 10-2008
| Odesláno Středa, 21. října 2009 - 08:30:54 |
|
Signalman_77: članek 4.3.18.13 odstavec a a)bod 2) ČSN 34 2650 |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 707 Registrován: 7-2007
| Odesláno Středa, 21. října 2009 - 09:46:48 |
|
498106: Díky. Já si to vysvětluju tak, že v roce 1998 ještě u nás moc počítačů náprav nebylo, tak se ta pastička zavedla paušálně. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2987 Registrován: 5-2002
| Odesláno Středa, 21. října 2009 - 11:29:57 |
|
S-77: Pokud vím, tak i u reléovky jsou dva časové soubory: 3 minuty pro RC VC a 1 minuta pro RC PC. Jo, to jsou, ale pro rušení neprojeté cesty jako celku (povytažením počátečního tlačítka), kdežto já se ptal na rušení po jednotlivých úsecích (odplombováním a namačkáním tlačítek úseků a stiskem tlačítka vybavení). Však si ještě pamatuju relé Z5C, Z3C, Z1C, Z3V a D5C, D3C, D1C, D3V... |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 708 Registrován: 7-2007
| Odesláno Středa, 21. října 2009 - 11:36:43 |
|
Hajnej: Tak to pardon, hned jsem Vás nepochopil. A tomu dotyčnému projektantovi se také omlouvám. Dělat pastičku na ztrátu šuntu u počítače náprav je sice naprostá kravina, ale v původní normě 342650 to tak je. |
Koudy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2729 Registrován: 3-2004
| Odesláno Středa, 21. října 2009 - 17:03:10 |
|
Když už tady byla nakousnuta ta doba rušení cesty bez def. závěru 5 sekund - proč bylo vlastně měřeno toto (byť velmi krátké) zpoždění?
Ať máme dost sil přestát věci, které přijdou...
|
|
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2997 Registrován: 5-2002
| Odesláno Čtvrtek, 22. října 2009 - 08:45:41 |
|
Jedno z možných vysvětlení je to, že tehdy nepanoval jednotný názor na to, kolik by to mělo být a jestli vůbec, tak se tam ten zpožďovací werk pro strejčka Příhodu dal a nastavil na nula nula nic... |
Pardál Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 112 Registrován: 10-2008
| Odesláno Pátek, 23. října 2009 - 15:49:47 |
|
Signalman 77: Tak Vám děkuji, že jste mně sdělil to "tajemství" o postupném rozpadu závěru jízdní cesty. já to přesně čekal, že se ozvete, ale zase jsem se vyhnul dotazů od "neznalých", co to je AB system Jinak, nejsem zastáncem, že se něco musí řešit, až se na to přijde po nehodě, ale od počátku železnice to tak je. Většinou je taková situace shoda náhod a s tím nikdo vůbec nepočítá. Nikoho by to nenapadlo, že to a to může nastat, spojit se dohromady...toliko asi k obraně |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3018 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pátek, 23. října 2009 - 20:18:22 |
|
Pardál: ale zase jsem se vyhnul dotazů od "neznalých", co to je AB system No ono to je i tady dvojznačný, bo kromě závěrných relé A a B, kterés měl pravděpodobně na müsli, by se v tom dala vidět i blokoffka z AutoBloku... No a napsat to po dnešku, kdy jsem byl ráno u "upírů", tak by mi tam naskočil i AB0 systém... |
498106
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 117 Registrován: 10-2008
| Odesláno Pátek, 23. října 2009 - 22:51:11 |
|
Hajnej: Opravdu jen a pouze přejezdníky? A což třeba krycí návěstidlo? Jasně, prostě něco co mi řekne co se s přejezdem děje. Jsou místa, kde je lepší přejezdník a místa, kde zase návěstidlo. |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 712 Registrován: 7-2007
| Odesláno Sobota, 24. října 2009 - 10:30:25 |
|
Pardál: Většinou je taková situace shoda náhod a s tím nikdo vůbec nepočítá. A proto se dělají všechny ty analýzy rizika a rozbory bezpečnosti, kde se záměrně hledají i krajně nepravděpdobné poruchy a všechny možné (někdy i nemožné) provozní situace. Lidem z jiných oborů nad tím zůstává rozum stát a jen nevěřícně kroutí hlavou. Ale jde jenom o zvyk tutu filozofii přijmout... |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3020 Registrován: 5-2002
| Odesláno Sobota, 24. října 2009 - 15:15:45 |
|
S-77: Lidem z jiných oborů nad tím zůstává rozum stát a jen nevěřícně kroutí hlavou... ...aby pak obratem podali žalobu, když nám přece jen něco uteče. To taky známe... |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 713 Registrován: 7-2007
| Odesláno Pondělí, 26. října 2009 - 06:24:17 |
|
Hajnej: Kvůli Moravanům na vás někdo podal žalobu..? Není to ten magor Večerníček, nebo jak mu říkají? Neřek bych, že tady něco zabezpečovákům uteklo, ačkoliv to navržené opatření na evidenci ztráty šuntu může na první pohled vypadat jako přiznání viny. Jestli něco někomu uteklo, tak ano - lokomotivářům vozidla, která nesplňují TSI CCS. V celé západní Evropě se ztráta šuntu na SK neeviduje, takže my jsme v tomto směru nebyli žádnou výjimkou. Chtěl bych sdílet optimismus lidí, kteří si myslí, že se teď podchytí 99% případů ztráty šuntu. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3023 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pondělí, 26. října 2009 - 08:33:31 |
|
S-77: to bylo míněno naprosto obecně... |
Martin2 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1714 Registrován: 8-2005
| Odesláno Pondělí, 26. října 2009 - 17:28:53 |
|
Njn, to je asi všude. Když udělám chybu, projedu červenou a udělá se bum, tak se do toho bude policie vrtat. Výpravčí pošle vlaky proti sobě, tak to s velkou pravděpodobností dopadne stejně. Nevidím žádný rozdíl v chybách výše uvedených a v chybě návrhu nebo zapojení ZZ, které přímo ohrozí provoz a životy lidí. Snad jen, že ten návrh a snad i skutečné zapojení kontroluje více lidí. Pak je to bitva právníků a je podstatné, jak je má kdo šikovné. Martin |
498106
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 118 Registrován: 10-2008
| Odesláno Pondělí, 26. října 2009 - 23:37:16 |
|
Signalman_77: celé západní Evropě se ztráta šuntu na SK neeviduje, přesvědči o tom Drážní úřad. |
498106
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 119 Registrován: 10-2008
| Odesláno Pondělí, 26. října 2009 - 23:44:49 |
|
Martin2: Nevidím žádný rozdíl v chybách výše uvedených a v chybě návrhu nebo zapojení ZZ, které přímo ohrozí provoz a životy lidí Máte obecně pravdu. Ale řekněte mi upřímně, dokážete odzkoušet VEŠKERÉ vzájemné kombinace stavů zab. zař., které teoreticky mohou za provozu nastat? Myslím, že je nikdo nedokáže ani vymyslet. Dále je to také o tom, jak velký soubor poruch v jeden okamžik se má uvažovat při tvorbě zařízení. To je přece trochu rozdíl, jestli někdo pustí dva vlaky proti sobě na PN z nedbalosti, nebo se při návrhu z.z. neodhalí nějaká kombinace stavů, třeba jen proto, že taková kombinace nikoho ani nenapadla. |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 714 Registrován: 7-2007
| Odesláno Úterý, 27. října 2009 - 06:23:51 |
|
498106: přesvědči o tom Drážní úřad. No, to spíš Federaci strojvůdců. DÚ a MD se pouze podvolili jejich tlaku, panč hrozila stávka. Ale řekněte mi upřímně, dokážete odzkoušet VEŠKERÉ vzájemné kombinace stavů zab. zař., které teoreticky mohou za provozu nastat? Myslím, že je nikdo nedokáže ani vymyslet. U jednodušších prvků ZZ to snad vymyslet a odzkoušet lze. U složitějších, jako je el. stavědlo nebo RBC, by všechny kombinace proměnných možná vyjádřit šly ale nikdo je už nedokáže otestovat (ani počítač), protože jich je víc, než atomů ve vesmíru. Takže nezbývá, než testovat podle závěrovky, resp. podle funkčních (testovacích) scénářů, otestovat všechna pozitiva a alespoň část negativ. Co se týká zkoušení v terénu, tak jak sám víš, ZZ se při zapínačkách zkouší podle návodu pro zkoušení, kdy se vyplňují předem připravené tabulky, sloupec po sloupci, řádek po řádku. Pokud zkušebák vyzkouší vše přesně podle návodu pro zkoušení, tak je z obliga, i když se potom stane rána. Dodavatel ZZ pak samozřejmě z obliga není... |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 715 Registrován: 7-2007
| Odesláno Úterý, 27. října 2009 - 06:41:24 |
|
S-77: Dokud kolejový přijímač nevyhodnotí volnost KO, tak se nedá mluvit o nějaké ztrátě šuntu (ani krátkodobé, ani dlouhodobé). Pavouk: Zpytuju svědomí a uvědomil jsem si, že to, co jsem napsal, není až tak úplně pravda. Když se na to dívám z pohledu přijímače KO (nikoli z pohledu ES), tak to ztráta šuntu je. Takže to zpoždění 3s je kvůli krátkodobé ztrátě šuntu? Zajímavé, až dosud jsem si myslel, že to souvisí s reakční dobou digitální filtrace signálu (fft). Čím vyšší selektivita, tím delší reakční doba. |
Martin2 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1716 Registrován: 8-2005
| Odesláno Úterý, 27. října 2009 - 08:55:35 |
|
ad 498106: vcelku máš pravdu, ale pro mne není až tak podstatný důvod vzniku problému, ale jeho následky. V obou případech to může stát někoho život. Díky za pochvalu S_77, aspoň vím, že máme silnou odborovou oraganizaci, když se ji zaleklo MD, DÚ a hlavně i AŽD. Pokud by nebylo co zlepšovat, tak nechápu, proč by se měl někdo s FS bavit. Případnou stávku by soud označil za nezákonou a ukončil by ji. Taky si nedělám iluze o tom, že by všichni členové táhli za stejný provaz. Martin |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 716 Registrován: 7-2007
| Odesláno Úterý, 27. října 2009 - 09:31:11 |
|
Martin2: Silnou odborovou organizaci máte, o tom žádná. A navenek FS působí, že všichni táhnete za jeden provaz. Když už se rozjela debata kolem ztráty šuntu, nevíte někdo, jaká opatření se po Moravanech realizovala na straně hnacích vozidel? Zkontrolovaly se všechny písečníky, kontroluje se kvalita písku, apod...? |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3039 Registrován: 5-2002
| Odesláno Úterý, 27. října 2009 - 11:33:42 |
|
M2: máme silnou odborovou oraganizaci, když se ji zaleklo MD, DÚ a hlavně i AŽD Co je to za kravinu...? Představa, že se konstruktéři ZZ musí nejprve někoho lekat, aby se začali něčím zabývat, je docela úchylná. My, co víme, kdy se s úvahami okolo EZŠ doopravdy začalo (akorát se o tom navenek nemluvilo, protože v tehdejší atmosféře vyvolané plácáním jater jistých činovníků DI by to bylo chápáno jako přiznání viny), vidíme zcela zřetelně, že pořadí událostí bylo takové, že kauzalitu vylučuje. |
JirikP Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.36.163
| Odesláno Úterý, 27. října 2009 - 15:35:34 |
|
Hajnej: obavam se, ze jste nepostrehl jemnou ironii az sarkasmus v prispevku M2. On reagoval na prispevek ve smyslu "DU atd. (zabezpecovaci) podlehli tlaku FS", ktery napsal S_77, coz by samozrejme vyzadovalo opravdu silnou odborovou organizaci ;-) |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 717 Registrován: 7-2007
| Odesláno Úterý, 27. října 2009 - 16:05:05 |
|
JirikP: Asi měsíc po Moravanech jsem četl první stanovisko DÚ (zápis z jednání) vůči doporučení DI ČR na úpravu SZZ ESA 11 (jakobyÚBP). To stanovisko bylo krajně odmítavé. Pak to ale dopadlo tak, že OAE vypracovala TS EZŠ právě na příkaz z DÚ. Proč DÚ v průběhu jednoho roku zcela změnil názor? |
Martin2 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1717 Registrován: 8-2005
| Odesláno Úterý, 27. října 2009 - 17:12:17 |
|
Přesně tak JirikuP, bylo to myšleno ironicky. Ale asi jsem to napsal špatně, že to Hajnej nepochopil a začal mi to vyvracet. I když u Hajného se to dalo čekat.. Takže teď vážně, myslím si S_77, že sílu odborů přeceňuješ. Něco jiného jsou média, která jsou povrchní a negativní reklama v době expanze do ciziny není moc dobrá věc. Ano po Moravanech proběhlo u mašin seřízení písečníků. Na těch co jezdím se to poznalo, že byly barevně označené. Zda fakticky probíhá u průběžná kontrola bez požadavku v knize oprav netuším. Třeba ho DÚ změnil proto, že výrobce ZZ postoupil v úpravě ZZ? Podle mne by bylo špatně vydat nějaké nařízení, že ZZ musí fungovat tak a tak bez předchozího projednání s výrobcem. Co kdyby výrobce prohlásil, že úprava nejde provést a nebo ji provádět prostě nebude? To vypneme ZZ, protože nesplňují nové nařízení DÚ? Je vidět, že se k tomu DÚ a podobné instituce staví opatrně, což je logické. Kdybychom šli do důsledků, tak ESA funguje v principu stejně jako reléovka (jasně, teď mne Hajnej, Velkej a další znalci osočí, že to tak není a míchám hrušky s jabkama). U RZZ požadavek na úpravu proti ztrátě šuntu není vznesen a asi ani není na pořadu dne. Asi nemá cenu moc rozebírat proč. Velké úpravy v reléovce, které by šly do astronomických částek a zda by to byl schopný vůbec někdo udělat mluví samo za sebe. Martin |
Asdf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1079 Registrován: 5-2007
| Odesláno Úterý, 27. října 2009 - 17:47:32 |
|
V súvislosti s týmto odporúčam k prečítaniu najnovšie Zájmy strojvůdce (alebo strojvůdců?). Názor potom asi každý sám. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3041 Registrován: 5-2002
| Odesláno Úterý, 27. října 2009 - 18:00:00 |
|
S-77 a M2: ono je to celkem jasné... Požadavek na doplnění EZŠ je nad rámec příslušné normy a protože v té době k němu neexistovaly ani žádné TS, byl zamítnut. Teprve po prvotních "studiích proveditelnosti" byl vydán příkaz začít na těch TS pracovat, což se s předchozím odmítnutím nijak nevylučuje. Naopak vydáváním nesplnitelných příkazů by DÚ snižoval svoji autoritu. |
Martin2 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1718 Registrován: 8-2005
| Odesláno Úterý, 27. října 2009 - 18:04:19 |
|
Mám stále co zlepšovat, nedokážu v krátkém příspěvku říct vše podstatné jako Hajnej. Prostě se vždy rozmáchnu, či spíš rozpíšu. Martin |
Pavouk Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 733 Registrován: 9-2008
| Odesláno Středa, 28. října 2009 - 08:57:36 |
|
Signalman_77: V první nasazené verzi SW KOA1 byl problém, že při krátkodobých změnách stavu padaly jednotky do chyby. V další nasazené verzi byl tento nedostatek odstraněn zpožděním přítahu.
Líná huba, holé neštěstí ... |
|
498106
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 121 Registrován: 10-2008
| Odesláno Středa, 28. října 2009 - 22:07:53 |
|
V první nasazené verzi SW KOA1 byl problém, že při krátkodobých změnách stavu padaly jednotky do chyby ano, šlo třeba o to, že při zkouškách souborů ASE na PZS, kde jsou KOA, jednotky opravdu padaly do poruchy. Původní čas vyhodnocení volnosti po uvolnění KO byl 1,8 sekundy. |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 718 Registrován: 7-2007
| Odesláno Čtvrtek, 29. října 2009 - 07:50:05 |
|
Asdf: Rozdíl mezi GTNkou a SZZ ESA 11 je zřejmě pod rozlišovací schopností některých jedinců. Co k tomu dodat... |
Asdf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1080 Registrován: 5-2007
| Odesláno Čtvrtek, 29. října 2009 - 09:55:11 |
|
S_77: A este by ma zaujimalo, aka nova funkcionalita sa skryva v UBP na autobloku a v postupnom rozpade cesty... |
Zbyněk Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 567 Registrován: 1-2004
| Odesláno Pátek, 30. října 2009 - 09:29:38 |
|
No tak to mě pobavilo: Jako první zareagoval výrobce staničního zabezpečovacího zařízení, který velmi rychle učinil taková opatření, aby i při poruchovém stavu písečníků nemohlo dojít k opakování podobně kritického stavu. Software všech SZZ příslušného typu byl doplněn o varovné funkce, které na takovéto situace dokáží upozornit zobrazením červeného okna výstrahy na monitoru počítače službu konajícího výpravčího. Ano, výrobce opravdu zareagoval, ale jaksi mu v prvotním nadšení došel dech a spočítal si, že je to příliš drahé. Proto: k dnešnímu dni to rozhodně není ve všech SZZ příslušného typu. Např. pro ETB se to jeví jako docela dost drahá sranda. Když pominu, že ten systém je pouze informativní a tedy nikoliv bezpečný, rozhodně nelze pominout finanční stránku věci. Jedná se o cca dvě stavby každá za 20mil Kč, a již dnes se ví, že se tyto náklady zcela určitě přešvihnou. Kvůli této zbytečné funkcionalitě se hrabeme do adresných a systémových softwarů SZZ, abychom se tam za dalších pár měsíců vraceli s úpravami blokové podmínky (další patent AŽD), pak s úpravami na DOZ a pak na ETCS... Pro výrobce i projektanty v době krize jistě dobrý počin, pro železnici oči pro pláč... |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 720 Registrován: 7-2007
| Odesláno Pátek, 30. října 2009 - 14:21:15 |
|
Já jsem ty TS EZŠ pochopil tak, že se vztahují pouze na nově budovaná elektronická stavědla s paralelními KO (viz kapitola 4, Závěrečná ustanovení). |
Pavouk Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 737 Registrován: 9-2008
| Odesláno Pátek, 30. října 2009 - 18:42:50 |
|
Signalman_77: V úpravách již aktivovaných stavědel má prsty DÚ.
Líná huba, holé neštěstí ... |
|
zvídavý amatér Neregistrovaný host Odeslán z: 217.77.161.25
| Odesláno Pondělí, 02. listopadu 2009 - 15:42:33 |
|
Dobrý den, jaké úpravy zabezpečovacího zařízení se chystají v Brandýsku u Kladna? Může někdo popsat, prosím. |
498106
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 123 Registrován: 10-2008
| Odesláno Středa, 04. listopadu 2009 - 20:47:30 |
|
Zbyněk: Jedná se o cca dvě stavby každá za 20mil Kč,..... Kvůli této zbytečné funkcionalitě se hrabeme do adresných a systémových softwarů SZZ, abychom se tam za dalších pár měsíců vraceli s úpravami blokové podmínky (další patent AŽD), pak s úpravami na DOZ a pak na ETCS... Plně s vaším názorem souhlasím. Ale bohužel, jsou tu otázky: Kdo zadal takovéto nesmyslné stavby? A jakou nese zodpovědnost za mrhání finančními prostředky. Dovolí si ten dotyčný takhle hospodařit doma??? Doplnění evidence ztráty šuntu na SK je nutno dle rozhodnutí DÚ nutno doplnit na všechny SZZ ESA s KO na staniční koleji (i kdyby byl jen jeden v celé stanici) do 31.12. 2010. Pokus s doplněním GTN měl smysl ve chvíli, kdy nebylo jasné jakým způsobem se ztráta šuntu bude řešit. Ve chvíli kdy bylo jasné, že to bude SW pro ESA, v tu chvíli se různé pokusy s GTN měli zastavit. A nechci se dočkat toho, až dojde k rozporu mezi GTN a SW ESA a je jedno v jakém směru. Opět se vynoří spekulace a zpochybňování čehokoliv, třeba i toho, že země je kulatá. Myslím, že peníze by se měly využívat smyslupněji. |
Velkej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 74 Registrován: 7-2007
| Odesláno Středa, 04. listopadu 2009 - 22:01:40 |
|
To se to na DÚ rozhoduje, když to pak nemusí platit. Jenže to by tam musel mít někdo koule a smést to ze stolu jako v Německu. |