Autor |
Příspěvek |
Drn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3908 Registrován: 4-2007
| Odesláno Pondělí, 20. července 2009 - 23:02:43 |
|
753006: A víš, že u tvých nástupů bylo porušeno zákonné mezidobí pro odpočinek? Kdepak to jezdíš?
S optimismem nejdál dojdeš.....pesimisté již teď přesně vědí kam. |
|
Monte_walsh
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 34 Registrován: 5-2009
| Odesláno Pondělí, 20. července 2009 - 23:27:27 |
|
Drn: Nemuselo být porušeno nic.Záleží na tom,jak ptáš ve druhé větě.
|
753006
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2926 Registrován: 7-2004
| Odesláno Úterý, 21. července 2009 - 12:12:59 |
|
ad Drn: Zaměstnancům, na něž se vztahuje NV 589/2006 Sb., rozvrhne zaměstnavatel pracov-ní dobu tak, aby mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny byl nepřetržitý od-počinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Tento odpočinek může být zkrácen až na 6 hodin za podmínky, že zaměstnavatel na své náklady umožní zaměstnanci odpočinek na lůžku, a následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení. Takže nic porušeno nebylo,je to OK,odpočinek byl nahrazen.Jinak to byla směna kterou sem si vzal dobrovolně a beru si za ní náhradní volno 29.7.Přesčasy nedělám,na to jsou tam jiný.
Šestka to je minulost,užily jsme si s ní dost.Náš je David-Helenka-povedená rodinka. |
|
Marek_kubík
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 87 Registrován: 12-2008
| Odesláno Úterý, 21. července 2009 - 15:33:09 |
|
Vizualizace modré autobusové flotily ČD: http://www.busportal.cz/modules.php?name=article&sid=6462 (Příspěvek byl editován uživatelem marek kubík.) |
Anonym1245 Neregistrovaný host Odeslán z: 89.103.234.108
| Odesláno Středa, 22. července 2009 - 11:22:40 |
|
Chtěl bych se zeptat kolik by tak stála cesta vlakem do Bukurešti/Bulharska/Severního Řecka nebo Istambulu. Pokud možno co nejlevněji. |
Čabajka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13 Registrován: 12-2007
| Odesláno Středa, 22. července 2009 - 13:31:39 |
|
Anonym1245 to záleží na několika okolnostech, podle kterých by se ta cena dala přibližně spočítat. Např. kloik by vás jelo a v jakém věku, má-li někdo z vás In-kartu, jestli chcete jet lůžkem, lehátkem nebo na sedačkách, přibližné datum atd. atd. Když napíšeš bližší , pokusím se ti to spočítat. |
Anonym1245 Neregistrovaný host Odeslán z: 89.103.234.108
| Odesláno Středa, 22. července 2009 - 17:09:43 |
|
Čabajka Děkuji Jedou dva kámoši, oba ve věku 20, ani jeden z nich nemá in-kartu. Cestu plánují v horizontu týdne až dvou. Stačí jim "jen to nejnutnější" (sedačky), ale pokud bude možnost k tomu zalevno sehnat třeba lehátko tak by to vzali... Dle toho co mě řekli se pak chtějí dostat nějak do Turecka, jak to už mě ale neřekli Ještě jednou děkuji |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 50475 Registrován: 4-2003
| Odesláno Středa, 22. července 2009 - 17:16:26 |
|
Co si pamatuju, tak zpáteční jízdenka Poděbrady - Atény pro tři osoby vyšla snad na 5,5 litru.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Čabajka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15 Registrován: 12-2007
| Odesláno Pátek, 24. července 2009 - 13:52:20 |
|
Anonym: Takže, pokud by se vraceli domů do jednoho měsíce, vyšla by je( podle mého názoru) nejlevněji jízdenka InterRail Global Pass s platností jeden měsíc za 399€ )pro mládež do 26 let, na kterou by mohli jet i do Turecka. Samozřejmě, místenky a případné příplatky na vlaky vyšší kvality, nebo lehátka, musí připočítat. Bližší o InterRail Global Pass na cd/cz/mezinárodní slevy/InterrRail. Pokud budete chtít více, napište mi na mail. |
Mayg
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2237 Registrován: 11-2004
| Odesláno Pátek, 24. července 2009 - 15:55:19 |
|
Mám jeden malý dotaz, když to včera dopadlo tak jak dopadlo a z pendolína 509 byli lidi nahnáni do toho vlaku směr Zlín (nevím číslo) to je to takový problém najít v Přerově/Olomouci lokomotivu a pár vagonů a poslat je s těmito lidmi pak do Ostravy? Přece jen říct že v Přerově si hodinku počkají a pak je veme Rožmberk se mi nezdá zrovna košér kor když už ti lidi jeli "perlou ČD" Pendolinem. Toto není rýpavý dotaz popravdě nevím jak velký problém je najít v noci (a jeste takové) náhradu, očekával bych že někde jsou připraveny zálohy a zrovna Olomouc mi příjde dost velká aby tam někde něco stálo.
Ostrava: 2009 Tento rok je ve znamení vymírání sedmistovek Slova jsou jen schránky pro významy, jednou je bílá černá, a jindy ani černá černou není Fotky nejen dopravní |
|
Sokr
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 424 Registrován: 5-2005
| Odesláno Pátek, 24. července 2009 - 20:01:23 |
|
očekával bych že někde jsou připraveny zálohy Podle data vaší registrace zde bych předpokládal, že tušíte aspoň něco o železničním provozu. To, co jste napsal, je spíš záležitost z oblasti sci-fi, to by nezajistil(jak správně podotýkáte, ještě v takové noci) ani všemohoucí. Ta hodina v Přerově byla ještě to nejlepší, co vás asi mohlo potkat.
A ze všeho nejhorší jsou skřítci. Všude vlezou a strašně rychle se množej... http://www.nahouby.estranky.cz |
|
Anonym1245 Neregistrovaný host Odeslán z: 89.103.234.108
| Odesláno Pátek, 24. července 2009 - 20:25:00 |
|
Čabajka,Martin_zlivský Díky |
Mayg
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2238 Registrován: 11-2004
| Odesláno Pátek, 24. července 2009 - 22:03:14 |
|
ad Sokr: no podle data registrace toho moc nepoznáš, spíš se zaměřuji na dopravu tramvajovou a tam vím, že se záloha vypraví. Můj dotaz byl spíš směrem zda existují i na železnici nějaké připravené zálohy pro případy výpadku, prostě mě jen napadlo zda je problém sehnat vlak (dokonce slíbený) jenž se nekonal
Ostrava: 2009 Tento rok je ve znamení vymírání sedmistovek Slova jsou jen schránky pro významy, jednou je bílá černá, a jindy ani černá černou není Fotky nejen dopravní |
|
Apollo_17 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 890 Registrován: 8-2007
| Odesláno Pátek, 24. července 2009 - 22:44:42 |
|
Můj dotaz byl spíš směrem zda existují i na železnici nějaké připravené zálohy pro případy výpadku, Na severu Čech se žádné zálohy pro případy výpadku nenacházejí.Při neschopnosti stroje,nebo obsluhy se musí sehnat náhradní stroj(většinou ČD Cargo) u obsluhy se avizuje člověk,který má volno.Toto ovšem trvá nějakou dobu,takže získání náhradního stroje,nebo člověka trvá málokdy méně,než hodinu. Často je k dispozici lokomotiva,odstavená mezi výkony,ovšem sehnat obsluhu ,která by ihned nastoupila na tento stroj je velký problém.Po rozdělení osobní a nákladní dopravy jsou strojvedoucí v os. dopravě využití většinou na 100 procent a nemají čas mezi svými vlaky odvézt ještě mimořádně jiný vlak. |
Drn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3930 Registrován: 4-2007
| Odesláno Sobota, 25. července 2009 - 10:05:25 |
|
Nějací dobíhači jsou prd proti tomu, co jsem zažil včera na 441 z Chebu. Vyjeli jsem včas. Kynšperk včas příjezd, včas odjezd. V Sokolově už plus 2 minuty, Chodov plus 3 minuty, Vary plus 5 minut. Krátil jsem co to šlo, ale opět jsme to dobrali a vše jen díky cestujícím. Jak pochopit myšlení cestujícího, který jede na noc lůžkáčem a stojí na peroně na opačné straně vlaku, než je lůžko řazeno. Už od války máme ve stanicích závazné řazení vlaků, ale ignorantům je to fuk. Takto jsme poskakovali až do Teplic. Vše, co jsem zkrátil, zase v pohodě cestující "zadotovali" zdržováním při odjezdu. Vrcholem byl Chomutov, kde jsme místo 2 minut stáli 6. A pak si můžou jít jiní stěžovat, že jim někde ujel přípoj. Vlakvedoucí z toho byl docela konsternován. A takový to mohl být krásný večer.
S optimismem nejdál dojdeš.....pesimisté již teď přesně vědí kam. |
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 50550 Registrován: 4-2003
| Odesláno Sobota, 25. července 2009 - 12:02:54 |
|
A je to řadění (správně) hlášeno rozhlasem? Na oslizlých vývěskách v zaplivaném zákoutí to bude málokdo hledat.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Drn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3931 Registrován: 4-2007
| Odesláno Sobota, 25. července 2009 - 14:21:09 |
|
Tak sorry, Martine, ale řazení jsou na všech nádrech vyvěšena na peronech, nebo na zdi vně budvy, jinde tuplovaně i uvnitř. Hlášeno to je na velkých nádražích, ale podstatný je, že když někam jedu a mám 4 kufry loďáky, sakra si rozmyslím, kam si stoupnu, abych to nemusel pak stěhovat a všechny zdržovat.
S optimismem nejdál dojdeš.....pesimisté již teď přesně vědí kam. |
|
Krengor
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 45 Registrován: 8-2008
| Odesláno Sobota, 25. července 2009 - 16:05:55 |
|
Jednoduchý dotaz. Jde vám "vagonweb"? Mě už druhý den nic. Popř. neznáte podobné stránky? Díky. |
Zdenek84
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 257 Registrován: 4-2007
| Odesláno Sobota, 25. července 2009 - 16:40:50 |
|
krengor: mě bez problémů |
Láďa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1189 Registrován: 7-2006
| Odesláno Sobota, 25. července 2009 - 16:44:19 |
|
Před chvílí jsem zhlédla veelmi zajímavý dokument : zde je něco málo k tomuto ...
|
Krengor
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 46 Registrován: 8-2008
| Odesláno Sobota, 25. července 2009 - 17:03:57 |
|
To je velmi parádní dokument, sám jsem ho tež viděl Ad. ty stránky. Tak to si asi nejspíš vybírá slabou chvilku poskytovatel inetu |
Rk_kn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1224 Registrován: 1-2005
| Odesláno Sobota, 25. července 2009 - 18:18:53 |
|
krengor :
|
Láďa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1195 Registrován: 7-2006
| Odesláno Sobota, 25. července 2009 - 21:59:45 |
|
Tož tak se ukažte a znalosti prokažte .. kdo je šotouš nejvyšší : Pepův testík ...
|
Pilatus
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 223 Registrován: 8-2007
| Odesláno Sobota, 25. července 2009 - 22:29:39 |
|
Láďa: srandičky... (vztahuje se to k tomu testu, pochopitelně) (Příspěvek byl editován uživatelem Pilatus.) |
Apollo_17 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 893 Registrován: 8-2007
| Odesláno Sobota, 25. července 2009 - 22:41:02 |
|
Ad Drn:To je lepší sedlat tu faunu(žabáky a slony),než se nervovat na chebech? |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 50565 Registrován: 4-2003
| Odesláno Sobota, 25. července 2009 - 23:53:18 |
|
Drn: Tak na peronech sotva na těch velkých nádražích (ani v Praze se nelze spolehnout, že to tam bude v platné verzi a že ty panely budou funkční). Já třeba si tohle zjistím nebo prolezu soupravou (každý fíra staví trochu jinde...), ale většina lidí o tom tak neuvažuje a je ráda, když najde aspoň správnou kolej a správný vlak. Zkus se na to podívat pohledem nepostiženého cestujícího (slovy Olcerryho: blba od plotny). Pominu pak situace (bohužel leckde zcela pravidelné), kdy požadované lůžko pravidelně zastavuje kdesi 50 metrů za koncem nástupišť ve výhybkách nebo je jednou ve výhybkách a jindy uprostřed peronu (Panonka, Amicus, ...). Vím, že zrovna na severním rameni jsou soupravy jednoduše řazené (bez změn číslování, bez vozů jedoucích v liché pátky o úplňku, ...), takže by nemusel být problém si polohu vozu zjistit i pro laika, ale jak vidno, tak to problém je. Poradí snad někdo cestujícímu, že ti to má pohlídat, aby pak zbytečně ve stresu nenaháněl svůj vůz za zvuku píšťalky?
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Denny_hozman
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 811 Registrován: 8-2006
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 01:54:32 |
|
Hajnej : Samozřejmě moje hodinky=mobilní telefon se SIM kartou Vodafone, která umí sama PŘESNĚ mobil nařídit, se kupodivu shodovaly s tím zlým "drážním" časem u pokladny... Takže takový primitiv, abych neměl ponětí o přesném čase, nejsem. Děkuji za pochopení. Žádné povinnosti o trůnění na zastávce, kdy pan Drn bude chtít, aby nemusel sledovat čas, což je jeho povinností (a já nechovám nějakou nevraživost ke strojvedoucím, naopak si jejich práce vážím, nicméně je to práce náročná a ježdění včas do té práce patří), neexistují. Jinak stalo se to skutečně jednou v roce. Pravidelněji se dřív odjíždí v R z Bohušovic směr Děčín, protože je tam velká vata. Při troše objektivity je však třeba uznat, že autobusy obecně jsou na tom z předčasností jízdy mnohem hůř. |
Němec_z_ova Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 164 Registrován: 4-2009
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 06:21:38 |
|
Láďa: Díky za odkaz na test. Dle výsledků jsem správný šotouš (což se nezakládá na pravdě) a mohu pracovat na dráze. Tak jsem zvědav, jak s tím ČD naloží.
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice. |
|
nezmar Neregistrovaný host Odeslán z: 94.142.234.1
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 09:29:39 |
|
Testik: odpoved na otazku 17 je spatne. Negrelliho viadukt je sice nejdelsi, ale "pres v Vltavu" vede jen 202 m. Branicky pres 750. |
Němec_z_ova Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 165 Registrován: 4-2009
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 09:51:39 |
|
nezmar: Těch chyb tam bude asi více, třeba já měl otázku na zkratku DB. Dle testu je to Die Bahn. Tady se naše názory lišili, ale co bych neudělal pro dobrý výsledek, že?
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice. |
|
Drn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3933 Registrován: 4-2007
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 10:29:10 |
|
Apollo: No to až tak nee. Ale zase co se týče dveří a cestujících, co nevědí, kam by vlezli, je to jednoduché. Cvaknu dveřma, a viděl bys, jaká akcelerace k nejbližšímu dveřnímu otvoru u opozdilce nastane. Jinak Cheby jsou odpočinek proti příměstské, chodím se tam zrelaxovat. No a pak mi ten relax pokazí trubky, které nevědí, jak se mají chovat na nádraží.
S optimismem nejdál dojdeš.....pesimisté již teď přesně vědí kam. |
|
Drn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3934 Registrován: 4-2007
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 10:35:07 |
|
Denny Hozman: kdy pan Drn bude chtít, aby nemusel sledovat čas, což je jeho povinností Pan Drn zná své povinnosti a včas jezdí, nemějte péči. Mimojiné i proto, aby nesedl na lopatu nějakému takovému hnidopichovi vašeho ražení. Nicméně mu nic nenařizuje, aby hlídal disproporci v čase ve výši nějakých 30 - 40 sekund mezi časem el. rychloměru na hnacím vozidle a časem na hodinách na peroně (ty na peroně nemají vteřiny a někdy na ně prostě ani nevidíme), který se ještě může lišit (a často liší) od času na té vaší informační ceduli (kam fíra asi taky nevidí, divný co?).
S optimismem nejdál dojdeš.....pesimisté již teď přesně vědí kam. |
|
Drn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3935 Registrován: 4-2007
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 10:45:21 |
|
Pominu pak situace (bohužel leckde zcela pravidelné), kdy požadované lůžko pravidelně zastavuje kdesi 50 metrů za koncem nástupišť ve výhybkách nebo je jednou ve výhybkách a jindy uprostřed peronu (Panonka, Amicus, ...). Jednoduchá léčba. V mnoha nádrech to dávno funguje. Říká se tomu stavění vlaku v sektoru. Pak je mašina a vozy tam, kde je může cestující očekávat. Ale nemůžeš chtít od leťáka, který ten vlak na té trati veze jednou za uherák, aby znal přesná místa zastavení. Až bude všude AVV s CB, jako na Elefantech, pak můžete stát na tom svém "pravítku" a ani o decimentr bokem a dveře zastaví přímo před váma. Jak také s oblibou činí atomoví soudruzi doktoři v Řeži u Prahy .
S optimismem nejdál dojdeš.....pesimisté již teď přesně vědí kam. |
|
Mladějov Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 804 Registrován: 3-2007
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 10:52:05 |
|
Cvaknu dveřma, a viděl bys, jaká akcelerace k nejbližšímu dveřnímu otvoru u opozdilce nastane To je zvlášť účinná metoda u puberťáckých frajírků ze školy,co rádi zdržujou,ležérně machrujou venku a dělaj si z nervozní průvodčí. Jinak takoví dobráci z toho maj často srandu.Jednou nějací takoví drželi u žáby dveře,aby se nedovřely a měli z toho děsnou pérdel,pokaždé jinde. Tak jsem na zast.Kamenné zboží svými dvířky vystoupil a šel zkontrolovat,kde to vázne.Po zjištění,že maj v předních dveřích nohu,jsem si sedl na lavičku na peroně.Asi po půl minutě se cestující z oken ptali-tak jsem řekl,že nemůžem odjet,bo tam neustále kdosi chytá dveře. No,jeden z nich dostal od cestujícího kopanec do a druhý dokonce pěstí. Já je vzápětí vyloučil z přepravy,bo "osoba znečisťující" atd-krev z nosu tekla fest. Nevím,že to někomu stojí za to. |
Martin2 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1427 Registrován: 8-2005
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 11:42:46 |
|
A že Drne v cizině není problém stavět v sektorech, že by tam neměly leťáky? On totiž nic znát nemusí, teda musí umět číst to co je napsané v SJŘ a pak umět přečíst ta písmenka na peronu. Věc druhá je ta, že jen málokterý vlak má sektor v SJŘ uveden. Pokud mne paměť neklame, tak EC vlaky co jedou skrz Holešovice mají nařízené v jakém sektoru se zastavuje. Martin |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 50575 Registrován: 4-2003
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 12:02:49 |
|
I v Brně to snad funguje... Ale u vlaků jako Amicus je to těžko proveditelné, když délka kolísá mezi 5 a 16 vozy, a občas na tom jezdí i zpožděné kurzy, s kterými se nepočítá vůbec. To leda že by pak někdo tu soupravu rozkuploval a k peronu rozházel, aby vůz z Vídně byl v sektoru G (výhybky), zatímco první vozy v A. PS: V Maďarsku bys, Drne, asi nepřežil, neb tam stojí všichni zásadně na začátku peronu a po příjezdu se teprve vydají a pochodujou nějakých 7 vozů kolem soupravy, aby se dostali do sedací části (takže pobyty přes 4 minuty kvůli 10 lidem nejsou neobvyklé). Ale tam to zase nikomu moc nevadí a informovanost nemohu posoudit (ani kdyby v hlášení zaznělo, jaký má fíra pomožky, nepoznám to). Pak už ke krácení nepomůže ani jízda, kdy tlak vyleze až na 4 bary (zřejmě čistá RB, nicméně v pěti štacích za sebou).
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
eurolinesHK Neregistrovaný host Odeslán z: 212.27.198.126
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 12:04:03 |
|
CLANEK Z MAGAZINU PATEK, ktery vysel tento patek 24.7.2009 v Lidovych novinach. Je to dlouhe, takze je to rozdelene na nekolik casti. Velká vlaková loupež 24. července 2009 plnou parou vpřed do největšího tunelu v polistopadových dějinách! proč se České dráhy staly tím nejhorším podnikem v zemi, kde vládne napůl socialismus a napůl zlodějina? A je tu ještě vidět světlo na konci cesty? Je to fajny vláček,“ rozplývá se elegantní starší dáma, která s přáteli z karvinského klubu seniorů dorazila do Třemešné ve Slezsku na výletní jízdu historickou parní lokomotivou. Místní trať je jednou ze tří posledních úzkokolejných železnic v zemi a vlaky po ní jezdí už od roku 1898. Nadšení ctitelé železnice z řad bývalých strojvůdců a členů Opavského železničního klubu, kteří tvoří společnost Slezské zemské dráhy, tu vypiplávají mašinky, jež by jinak skončily v muzeu. Jde o jednoho z mála soukromých dopravců konkurujících Českým drahám. „Byla by škoda, kdyby Osoblažka zanikla. Podívejte se okolo,“ říká pětadvacetiletý student geologie a příležitostný topič na lokomotivě Pavel Schreier, zatímco se dvacetikilometrová úzkokolejka půvabně klikatí přírodou až k městečku Osoblaha nedaleko polských hranic. Obava, že ty krásné parní stroje nebudou mít kde jezdit, je opravdu na místě. V městečku totiž nádraží už možná dlouho nevydrží. Vždyť konkurenční motorový stroj Českých drah, který jede pouze čtyřikrát denně s hrstkou lidí, je sotva o deset let mladší než parní veterán a provoz trati je pro stát neefektivní. Podobně ohrožených tratí je v celé republice spousta. A experti varují, že pokud rozklad nezastavíme, z české železnice, kdysi světové špičky táhnoucí bouřlivý rozvoj průmyslové revoluce, zbyde jen šrot, rozpadlé vlaky a rezavé koleje. A co víc – Česku se vinou toho vyhne i chystané propojení vysokorychlostní železnicí v rámci transevropské dopravní sítě, na niž Evropská unie v roce 2003 vyčlenila astronomických 400 miliard eur. Zastávka nekonečno Ta reforma vypadala ambiciózně. České dráhy, podnik se sto tisíci zaměstnanci, naprosto neprůhledným hospodařením a třicetimiliardovým dluhem, byly po oddělení od slovenských drah v roce 1993 oddluženy a do jejich čela nastoupili reformátoři se smělou vizí. Po Česku se budou prohánět moderní vlaky jako v západní Evropě, na pražské letiště povede železnice, ve velkých městech bude fungovat s-bahnová doprava… Tehdejší vedení Českých drah to chtělo dokázat díky zásadní transformaci státního podniku. Nejdůležitějším krokem mělo být rozdělení Českých drah na menší celky a oddělení kolejnic od dopravců, kteří po nich jezdí. To mělo na tratě pustit i konkurenci – díky soutěži dopravců stát ušetří a výrazně se zlepší kvalita služeb. Záměr ale neprošel a v roce 1995 se reformní manažeři v čele s Emanuelem Šípem museli poroučet. |
eurolinesHK Neregistrovaný host Odeslán z: 212.27.198.126
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 12:05:24 |
|
Cast 2: Přeneseme-li se střihem do současnosti, je to jako déja vu. „Musí se to změnit, je třeba dokončit oddělení infrastruktury od dopravy. Stát musí na koleje pustit privátní dopravce,“ říká dnes už bývalý ministr dopravy Petr Bendl. Ten se sice na ministerstvu kvůli pádu Topolánkovy vlády dlouho neohřál, jeho záměry se nicméně snaží dokončit úřednický ministr Gustáv Slamečka. Přestože se koncepce reformy za 16 let nezměnila, česká železnice jezdí v začarovaném kruhu mezi několika mocenskými skupinami. Na jedné straně stojí vlivné odborové svazy, na druhé lobbisté a dodavatelské firmy, kteří železnici vyžírají ve velkém a změna by je připravila o miliardové zisky z nepřehledných a předražených obchodů. Proti této koalici se ovšem nyní šikují soukromí dopravci, jejichž snaha vydělat na dráze slibuje benefit i těm, kteří dosud přišli zkrátka – cestujícím, respektive daňovým poplatníkům. To nespočítáš I když se v poslední době po některých legislativních úpravách zdálo, že se železnice probírá z kómatu a naší cestě k modernějším vlakům už nic nebrání – vstup na koleje ohlásily například žluté vlaky Radima Jančury, jehož autobusovou Student Agency zná dnes každý – cesta to bude ještě dlouhá. A nikdo neví, kde skončí. Proč je tak těžké udělat něco, na čem se shodují jak experti, tak politici napříč spektrem? Kvůli strachu ze stávky zaměstnanců? I když mají odborová sdružení na železnici na české poměry nebývalou moc, hlavní důvod hledejme jinde. Abychom porozuměli tomu, co se vlastně na železnici děje, je třeba se podívat na způsob jejího financování. Osobní vlaková doprava je v Česku rozdělena na dvě části – dálkovou, kterou si od drah objednává ministerstvo dopravy, a regionální, kterou si od svého vzniku před pěti lety objednávají kraje. Zákon přitom Drahám garantuje uhrazení tzv. prokazatelné ztráty a ještě pětiprocentní zisk. Logicky by tedy Dráhy měly hospodařit buď vyrovnaně, anebo bychom se při jejich celkovém závratném dluhu sta miliard korun měli prohánět ve fungl nových vlacích a na opravených kolejích. Namísto toho se každým rokem zvyšují jak částky, které stát železnici platí, tak dluhy Drah. A koleje a vlaky chátrají. Vysvětlení „záhady“? Nikdo přesně neví, kudy a kam peníze tečou. „Přiznám se, že na základě údajů, které byly k dispozici, nešlo zjistit ani to, zda osobní doprava financuje nákladní, nebo naopak. Nikdo nikdy to nedokáže spočítat,“ říká bývalý šéf Drah Emanuel Šíp. „Systém menších podniků by naopak na sobě závisel natolik, že tam nejde lažírovat. Zatímco v systému ČD lze lažírovat perfektně.“ Dokonalý chaos samozřejmě vyhovuje těm, kdo si z miliard, které v něm mizí, dokáže pro sebe něco urvat. A tito lidé dosud měli dost sil, aby jakoukoliv reformu drah blokovali. |
eurolinesHK Neregistrovaný host Odeslán z: 212.27.198.126
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 12:06:37 |
|
Cast 3: To, co nebyli schopni prosadit čeští politici, měla zajistit směrnice Evropské unie, podle níž se musela v roce 2003 železnice rozdělit na dopravní část a na podnik spravující infrastrukturu. Smyslem bylo právě vpuštění konkurence na koleje a vytvoření jednotného dopravního trhu v celé Evropě. Podle EU je třeba podporovat železniční dopravu na úkor silniční a letecké, neboť kapacity letišť a silnic budou během nejbližších desetiletí přetížené. V Česku ale celá operace proběhla tak krajně podezřelým způsobem, že ji následně napadl i ústavní soud. Drahám totiž zůstaly nejen vlaky, ale díky lobby železničních předáků a politickým zájmům i úřady řídící provoz na kolejích – přestože koleje samotné patří nově vzniklé Správě železniční a dopravní cesty. A proti vší logice zůstali Českým drahám i nádraží. Obě „nezávislé“ firmy jsou stále majetkově silně propleteny a na povrch vyplouvají další a další podivné kšefty. Jeden příklad za všechny: Jelikož stát už nemohl kvůli evropské směrnici sypat miliardy do Drah přímo, státní Správa železniční a dopravní cesty od nich dodatečně odkoupila drážní úřady za 12 miliard, ač měly účetní hodnotu necelý milion. Kdyby se podobným způsobem začala převádět i nádraží, Český stát by jednoduše zbankrotoval. Ještě zajímavější ale je, kde oněch 12 miliard skončilo. Dráhy je měly použít na nákup nových vlaků, žádný nový vlak však zatím nedostaly. Zhruba polovina šla na platy zaměstnanců. Dráhy přitom dostaly od státu volnou ruku ve výběru dodavatele a zakázku získala Škoda Plzeň, jež má na výrobu a opravu vlaků de facto monopol. A tomu podle odborníků odpovídají i nevýhodné ceny. Dvanáct miliard podle všeho pocházelo z dividend firmy ČEZ a právě ředitel ČEZu Martin Roman, jenž bývá označován za jednoho z nejvlivnějších hybatelů na drahách, je i bývalým ředitelem Škody Plzeň, která zakázku získala. |
eurolinesHK Neregistrovaný host Odeslán z: 212.27.198.126
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 12:07:42 |
|
Cast 4: Král všech dlužníků Nejlukrativnější obchod pro dodavatelské firmy zatím představovala chystaná zakázka ministerstva dopravy na opravy na železnicích a správu infrastruktury ve výši 38 miliard. Po odvolání ministra dopravy Aleše Řebíčka, jenž projekt prosazoval – a mimo jiné býval podezříván ze střetu zájmů, neboť jeho dopravní firma Viamont získala od ministerstva miliardové zakázky – se ukázalo, že tato zakázka je tak nevýhodná, že je ji třeba zrušit. Zajímavý je i způsob, jakým zacházejí České dráhy se zhruba 15 miliardami, které dostanou ročně od státu. Léta nikomu nevadilo, že kraje dostávají od drah dopravu za podnákladové ceny, které třeba nezahrnují obnovu vozového parku. Tento rozdíl pak financovaly zisky z nákladní dopravy. Ale protože na své hospodaření dráhy potřebovaly mnohem víc, žádaly zároveň od ministerstva dopravy vyšší úhrady za rychlíkovou dopravu. Jelikož v tom gigantickém podniku se přesouvají peníze podle potřeby, tak ona „prokazatelná ztráta“ je v drahách vlastně neprokazatelná. Ministerstvo, které je v dosti schizofrenním postavení (je garantem železničního trhu a zároveň zodpovídá za České dráhy jako státní majetek) a žádné analýzy skutečných nákladů si nedělá, raději vždy zaplatilo, co si Dráhy řeknou. Spokojeni tak nakonec mohli být všichni. Tedy až na cestující a soukromé dopravce, kteří zvýhodňovanému monopolistovi nemohli konkurovat. Loni se ale v souladu s evropským trendem oddělila osobní doprava od nákladní a začalo být ještě jasnější, že současný systém už nemůže jet dál. Když si totiž dráhy nemohly vypomoci penězi z nákladní dopravy, začaly chtít po krajích za regionální dopravu podstatně víc, což kraje zvyklé na nižší ceny odmítly. Drahám proto vznikla třímiliardová ztráta, a tak natáhly ruku opět směrem ke státu. Vláda sice peníze zaplatí, ale jedním dechem prohlásila, že je to naposledy a že v podniku jsou třeba systémové změny. Ministerstvo dopravy nyní prosazuje návrh, že by příští rok stát namísto toho přispíval krajům 2 miliardy korun. Krajům by se v takovém případě vyplatilo vypsat výběrová řízení, neboť budou moct za stejné peníze dostat mnohem větší kvalitu. Ministerstvo se navíc odhodlalo k dalšímu revolučnímu kroku – vypsání tendrů na rychlíkové tratě a postupnému otevření tratí soukromníkům, kteří se o vstup na koleje snaží už léta. Co nezvládli čeští politici ani Evropská unie, vyřešila hospodářská krize. Stát se musí začít chovat hospodárně, protože na další finanční injekce už zkrátka nemá peníze. Dobrá zpráva zní: Po letech nehybnosti začíná na železnici období bouřlivých změn. A teď jedna trochu horší: Nikdo neví, co z ní po té revoluci zbyde. |
eulinesHK Neregistrovaný host Odeslán z: 212.27.198.126
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 12:09:02 |
|
Cast 5: Za ta léta, kdy se po kolejích vozily peníze do neznáma, narostla kumulovaná ztráta Českých drah – zaplacená samozřejmě daňovým poplatníkem – na částku kolem 100 miliard korun a schodek se neustále zvyšuje. Pokud chtějí Dráhy například nový vlak, musí se zaručit stát, neboť samy si nemohou půjčit ani na slanou vodu. V těchto číslech navíc není započítán vnitřní dluh železnice. Jen udržení regionální vlakové dopravy v dnešním rozsahu by si podle odhadů vyžádalo během pěti let 100–150 miliard korun. Pokud bychom připočetli náklady na rekonstrukci nádraží do podoby obvyklé ve vyspělých evropských zemích, bylo by třeba minimálně dalších 200 miliard. A takové peníze stát nemá ani mít nebude. Tak husto už nebude „Pro nás je to úplně nová situace. Najednou si vybíráte, jestli vám po železnici bude jezdit moderní vlak s pohodlnými sedačkami, nebo třicet let stará mašina, která se může každou chvíli porouchat,“ liboval si letos v dubnu v týdeníku Respekt náměstek pro dopravu Libereckého kraje Martin Sepp. Jeho kraj loni ve vůbec první podobné soutěži svěřil koleje namísto ČD britské firmě Arriva. A vytrvalost ve velké železniční bitvě se vyplatila i Radimu Jančurovi ze Student Agency. Právě jeho důsledný tlak na to, aby byl zvyšován počet výběrových řízení, může spustit skutečnou lavinu. „Nabízíme dvě věci – nižší úhradu prokazatelné ztráty, než se nyní hradí Českým drahám, a vyšší kvalitu služeb. To jsou peníze, které ušetříme státu,“ říká Jiří Schmidt, obchodní ředitel Jančurovy firmy RegioJet, která bude vlaky provozovat. Otevření tratí ale bude znamenat revoluci nejen v kvalitě. Čím víc tendrů bude vypsáno, tím těžší bude pro České dráhy nabízet dumpingové ceny a stávající systém se rychleji zbortí. |
eurolinesHK Neregistrovaný host Odeslán z: 212.27.198.126
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 12:10:29 |
|
Cast 6: Jak již bylo zmíněno, skutečné ceny regionální dopravy jsou o desítky procent vyšší, než za kolik je krajům prodávaly České dráhy. Ministerstvo dopravy sice hodlá krajům navýšit finance o 2 miliardy, letošní deficit byl ale více než třímiliardový. Kraje tak budou muset snížit objednávky zhruba o 10 %. „Krize sice zřejmě rozláme ten lobbistický systém, ale zároveň odbourá podstatnou část sítě,“ myslí si Emanuel Šíp. Pokud nedojde k restrukturalizaci Drah, může zaniknout celá třetina až polovina sítě. „To, že máme druhou nejhustší síť v Evropě, je sice hezký statistický údaj, ale jinak je to k ničemu,“ říká historik železnice Pavel Schreier, který pracoval 40 let jako výpravčí. Železnice ho fascinuje odmala a napsal o ní řadu knih. Od stavebního boomu za Rakouska-Uherska, který vrcholil kolem roku 1875 a kdy se ročně uvádělo do provozu přes tisíc kilometrů tratí, se podoba české železnice vůbec nezměnila. Jednotlivé tratě proto mnohde neodpovídají dnešku. Koleje se klikatí tři kilometry od vesnice, zatímco autobusová zastávka je přímo na návsi. I když jsou Češi ve využívání železnice pátí v Evropě, na spoustě lokálek jezdí prázdné motoráky. V takových případech prostě železnice prohrává. Podle odborníků je na krajích, aby si vytvořily plán dopravní obslužnosti. Budou si muset zvolit, kde chtějí železnici a kde autobus. Na nádraží by mohl dovést lidi mikrobus a dál by mohli pokračovat vlakem. Autobusová doprava je dotována z veřejných zdrojů podobným způsobem, a tak nic nebrání vytvoření integrovaného dopravního systému. „Nakonec to stejně dospěje k tomu, že železnice tu páteřní síť plnit bude. Tam, kde zbyde,“ říká Emanuel Šíp o tom, jak budeme cestovat po zemi, kde čím dál víc aut zahlcuje silnice. „Jen je otázka, s jakými náklady. Pak si možná jen budeme vzdychat: Proč nezůstalo víc tratí?“ *** Rotschildova cesta Severní dráha císaře Ferdinanda z roku 1836 vedoucí z Vídně přes Moravu až do Haliče byla vůbec první dálkovou železnicí v Evropě. Když dorazila 11. listopadu 1838 do Brna první parní lokomotiva Moravia, přivítaly ji tisíce diváků. Celou stavbu financoval ze soukromých zdrojů vídeňský bankéř S. M. Rotschild. V roce 1842 si možnosti železnice uvědomila i zprvu rezervovaná monarchie a její masivní výstavba na českém území mohla začít. V roce 1993 to vypadalo, že brzy budeme mít vlaky jako v západní Evropě, že železnice povede na letiště, že ve městech bude moderní S-Bahn... ” Až 50% železniční sítě může brzy zaniknout! |
eurolinesHK Neregistrovaný host Odeslán z: 212.27.198.126
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 12:11:12 |
|
Cast 7: dva muži na trati Guru železničních odborů Jaromír dušek byl vždy kategoricky proti reformám a hrozil stávkami. Tendry vypisované kraji považuje za „zločin“ a „vyzobávání třešniček“. Dušek připouští, že se na železnici krade ve velkém, přesto by byl pro zachování molochu ČD, neboť když je „všechno v jedné kupě, funguje to líp a krade se míň“ a „v Rusku, kde je železnice dvacetkrát větší, ji taky umějí uřídit“. Hlavní problém úpadku české železnice vidí v tom, že do ní stát dává málo peněz. Generální ředitel Českých drah Petr Žaluda na sebe upozornil služebním vozem s masážní sedačkou za 3,6 milionu Kč. Svůj půlmilionový plat si po nátlaku médií snížil o 15 %. Žaluda chce šetřit, ale vyšlo například najevo, že i na zpracování mezd managementu Drah si firma najala soukromou firmu. Udržení regionální vlakové dopravy v dnešním rozsahu by si vyžádalo během pěti let 100–150 miliard korun. Kde je vzít? ” O autorovi| MILan vIdLák, redaktor Pátku milan.vidlak@lidovky.cz |
Luboš_ct Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6683 Registrován: 9-2002
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 12:15:04 |
|
Mladějov: Ty jezdíš nebo děláš vlakoše?a na 231??? |
Drn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3936 Registrován: 4-2007
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 13:22:19 |
|
eurolineHK: Jsi fakt tak hloupej, nebo nás chceš nasejřit? Stačilo to dát do odkazu na článek, Joudo.
S optimismem nejdál dojdeš.....pesimisté již teď přesně vědí kam. |
|
Drn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3938 Registrován: 4-2007
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 13:34:03 |
|
Martin2: Než mne zase začneš školit, chytrej pane, tak si POŘÁDNĚ přečti, na co odpovídáš. Nikde v příspěvku 3935 netvrdím, že leťák nemusí stavět v sektoru. Alespoň jsi správně uvedl, že u nás ten sektor mají jen vybrané vlaky. Ale to není věc ani turnusáků, natož leťáků.
S optimismem nejdál dojdeš.....pesimisté již teď přesně vědí kam. |
|
Drn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3939 Registrován: 4-2007
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 13:36:35 |
|
Pak už ke krácení nepomůže ani jízda, kdy tlak vyleze až na 4 bary Při vylezení tlaku až na 4 bary (jedno kde) na jakoukoliv jízdu zapomeň. A nemají tam v té Hungárii čistě náhodou na takový přístup cestujících uzpůsobené pobyty?
S optimismem nejdál dojdeš.....pesimisté již teď přesně vědí kam. |
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 50583 Registrován: 4-2003
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 13:43:00 |
|
Tak samozřejmě při zastavování. Ale třeba ten budík ukazuje bludy. Nevím, nerozumím tomu. Jízdní doby uzpůsobené možná mají, ale málo, když se vjede na MÁV včas a v Pešti je okolo +20 v lepším případě (asi nejen kvůli pobytům, nicméně výše zpoždění na délce soupravy obvykle závisí)...
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Drn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3940 Registrován: 4-2007
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 13:45:58 |
|
Jestli koukáš na budík ve vagonu, tak tam vidíš tlak v brzdovém válci.
S optimismem nejdál dojdeš.....pesimisté již teď přesně vědí kam. |
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 50586 Registrován: 4-2003
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 13:50:18 |
|
Ano, na ten. Takže to sedí. Obvykle to na víc jak 2 neleze.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Martin2 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1428 Registrován: 8-2005
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 14:21:30 |
|
Drnečku odpovídám na tohle :Říká se tomu stavění vlaku v sektoru. Pak je mašina a vozy tam, kde je může cestující očekávat. Ale nemůžeš chtít od leťáka, který ten vlak na té trati veze jednou za uherák, aby znal přesná místa zastavení. Přesněji na poslední větu, která se vztahuje ke stavění v sektorech, leda že bys nevěděl k čemu slouží nový odstavec. Jsem leťák, mám poznámku o zastavení v sektoru B, tak nevím co ještě bych měl víc vědět. Z toho, že jsi leťák a že ses tak načertil, usuzuju, že asi neznáš abecedu, když se ti jako leťákovi jeví problém zastavit u stejného písmenka, jako které máš napsané v SJŘ. Martin P.S. pokud jsi opravdu toho jména jak tu bylo uvedeno, tak jsem s tvojí jmenovkyní chodil 8 let na školu. |
Martin2 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1429 Registrován: 8-2005
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 14:23:29 |
|
Jinak chytrého pána si nech Drnečku pro sebe, nesahám ti ani po kotníky no a na školení tu máme přece taky tebe, že Martin |
jo Neregistrovaný host Odeslán z: 74.50.97.246
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 15:26:52 |
|
nezmar Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 09:29:39 Testik: odpoved na otazku 17 je spatne. Negrelliho viadukt je sice nejdelsi, ale "pres v Vltavu" vede jen 202 m. Branicky pres 750. A kde je ta otázka ? : 17. Kolik nákladu se v roce 2007 přepravilo po železnici? zhruba 100 palet zhruba 100 kontejnerů zhruba 100 milionů tun A ani v žádné jiné otázce není ani slovo o nějakém via. Testík se asi generuje každému individuálně z datadáze, takže je bezpředmětné vznášet podobné hodnotící soudy bez kompletní citace. |
jo Neregistrovaný host Odeslán z: 74.50.97.246
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 17:22:45 |
|
Nelze než reagovat na zdejšího mistra světa amoleta Drna. Je vidět, že ti nebylo zhůry dáno a jsi jednostranně zatížený sobec. Tvé mistrovské příspěvky tady všude porůznu to jen dokazují. Ukázkou tvé jednostrannosti je to tvoje tvrzení o stání cestujících na opačné straně peronu, než jim nabízí pomůcka řazení vlaku. On si ten cestující i přečte, kde má ten svůj vagón ve vlaku třeba jako druhý v pořadí, ale stejně mu to není nic platné. I takové Holešovice mu naprosto nenaznačí, kde ten vůz bude. Kaštan vysupí po schodech na peron a zjistí toliko, že jeho vlak přijede asi na tu kolej, co je u ní cedulka s parametry odjezdu onoho vlaku. Naprosto nic mu však nesdělí, odkud ten vlak přijede a kam pojede - zlevadoprava či zpravadoleva ? Peron na asi 18 kočárů, ale podle řazení to má mít jen 8, tak kam se postavit, na který konec nebo zůstat uprostřed ? Tak poraď, chytrolíne ! Kdepak, ty ode mne doporučení Vencovi ani Víťovi na "inšpektora" nedostaneš, zahrádka je v "P". |
Penik Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3004 Registrován: 10-2004
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 18:02:04 |
|
ma vyjet, ale kam nevim. takove informace nesbiram, pokud je nezbytne nepotrebuji. |
Adam Št. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.208.2.200
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 18:44:06 |
|
jo No, ono je ale trochu rozdíl, jestli cestující je o dva vagony vedle, protože vlak zastaví někde dál vepředu, a nebo jestli cestující je na úplně druhé straně peronu o osm vagonů vedle. Na to Drn narážel, že to nejvíc zdržuje, a tomuto se dá, kouknutím do řazení vlaku cestujícím (anebo hlášením rozhlasem ve stanici), zabránit. |
Marek3
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 684 Registrován: 8-2008
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 18:57:55 |
|
jo a Adam Št.: A jak se to má hlásit a předejít? To záleží hlavně na fírovi, kde zastaví, ne? A nakonec fíra neví, co hlásí na příští stanici, takže by ani nevěděl, kde má zastavit. A navíc - bude to bolet, když si těch cca nejdále 100 metrů popojdeme? To ten národ už je tak líný? Čeho se bojíme? Že nám výpravčí zapíská a nám ujede vlak? Tak když už zapíská, vlezu do nejbližších dveří a projdu soupravou (pokud mám místenku). Pokud nemám místenku nebo mi je jedno, kde budu sedět, sednu tam, kde je volno. V čem je problém ???
Generální ředitel společnosti vDP BOH Trans s.r.o. Nejoblíbenější auto: Volkswagen Transporter 5 Nejoblíbenější tahač: Scania 620r
|
|
Martin2 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1431 Registrován: 8-2005
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 19:15:04 |
|
Jenže on je problém se spacími vozy, které se dají jen těžko procházet. Je potřeba do nich nalézt při odjezdu, pak by mohl být problém s místem, zda se může obsadit někým jiným. To asi přesněji ví někdo, kdo jezdí s postelema na kolečkách. Pak opravdu chápu Drna, že ho štve, že se musí čekat než přejde těch 8 vozů, kór s kufry atd... Martin |
Marek3
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 685 Registrován: 8-2008
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 19:31:31 |
|
Jo tak to já taky s Drnem souhlasím. Nevím, pánové Adam Št. a jo, co vám vadí. Když Drn má skutečně naprostou pravdu. Že si nedáte říct ...
Generální ředitel společnosti vDP BOH Trans s.r.o. Nejoblíbenější auto: Volkswagen Transporter 5 Nejoblíbenější tahač: Scania 620r
|
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 50592 Registrován: 4-2003
| Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 19:42:45 |
|
Martin2: Cestující mají na příchod 30 minut po odjezdu z výchozí stanice (ČD garantují jen 15 minut, nicméně i u klasické místenky se obvykle čeká déle). Ale problém může být skutečně i s průchodností soupravy, např. rumunské WLABmee mezi sedacími částmi Amicuse je moc dobrá atrakce (a vysvětlete Rumunovi, že to nemá zariglovat, když mu tam pak nalezou Cikáni a vyberou mu cestující...). Samozřejmě na horním rameni s tímhle problém není (i ruské WLABmee bývá bez problémů průchozí), ale část cestující radši počká do další stanice a přejde venkem, než aby procházela mezi vozy... Většina pak bez ohledu na řazení vlaku stojí někde uprostřed a až po spatření vozu se začne přesouvat. Ale bude hůř, po aplikaci hovadského barevného schématu na vozy klasické stavby nepůjdou speciály poznat skoro vůbec, a pak teprve se budou pořádně prodlužovat pobyty, než lidi svůj vůz najdou.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
|