Autor |
Příspěvek |
Desiro Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1564 Registrován: 2-2004
| Odesláno Úterý, 08. prosince 2009 - 19:59:05 |
|
A o tomhle se zrovna hádat budu. Desiro psal o odstupném z navýšených platů, což není pravda. Já se taky hádat nebudu, oni prostě odcházeli s nadstandardním odstupným. Ty kecy o závisti si nechte od cesty. Proto se taky termín uzavření SKV v tichosti o měsíc posunul, protože si to na začátku pánové špatně spočítali. A nebylo to náhodu kvůli 5.sérii M1? Už si to nepamatuji, ptám se. věřte, že několik set lidí ve výrobním sektou pracovní trh v Praze a okolí v současné situaci neabsorbuje ani omylem, spíše naopak. A proč se teda ještě na jaře hlásilo několik firem, kteří poptávali (např.) řádově desítky svářečů a ptali se, kdy to propouštění začne? |
Dusanh
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1021 Registrován: 3-2004
| Odesláno Úterý, 08. prosince 2009 - 20:07:37 |
|
Odstupné je takové, jaké se vyjedná. Jeho výše plně potvrzuje skutečnost, že uzavření bylo politickým obchodem se Škodovkou, která nyní v Šumperku začíná vyrábět Desira (sic!)... A nebylo to náhodu kvůli 5.sérii M1? Už si to nepamatuji, ptám se. Já odpovídám, že pravdu má Jirka. Rozdíl mezi odstupným vypočteným ze zvýšených platů a z toho "původního" činil (na celou fabriku) devítimístnou částku. |
Sůva_duajer
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 114 Registrován: 9-2008
| Odesláno Úterý, 08. prosince 2009 - 21:08:34 |
|
5560359 Osobní zkušenost? Já jen, že máte napro100u pravdu. Bohužel, tedy. |
Jirka Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 185 Registrován: 5-2002
| Odesláno Úterý, 08. prosince 2009 - 21:14:17 |
|
Přesně tak, na výrobu pěti souprav metra nebylo potřeba držet 900 lidí až do posledního dne.
|
Desiro Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1565 Registrován: 2-2004
| Odesláno Středa, 09. prosince 2009 - 12:17:56 |
|
Jeho výše plně potvrzuje skutečnost, že uzavření bylo politickým obchodem se Škodovkou, která nyní v Šumperku začíná vyrábět Desira (sic!)... Žádný politický obchod se nekoná, Škoda se Siemensem nekamarádí, Šumperk bude vyrábět jednotky od Stadlera. Přesně tak, na výrobu pěti souprav metra nebylo potřeba držet 900 lidí až do posledního dne. To jistě ne, ale bylo třeba držet závod, aby to bylo kde v rychlosti vyrobit. |
Miram
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 655 Registrován: 11-2005
| Odesláno Středa, 09. prosince 2009 - 15:13:43 |
|
Jirko,pochop,že do toho nevidíš,jen si tam dělal,zatímco ostatní to vyčetli v ModréFrontě Dnes Které stroje se teď nachází v Cerhenicích,prosím?
Chléb je veskrze věc spravedlivá, máslo ne vždy, jedincův kořistnický blahobyt nikdy. Karel Čapek Luxus bohatých je zaplacen bídou chudých.Franz Kafka MJ + DM = Black Celebration |
|
Raquac Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 285 Registrován: 12-2007
| Odesláno Středa, 09. prosince 2009 - 16:59:01 |
|
Desiro: ...Šumperk bude vyrábět jednotky od Stadlera. To jsou Vase domnenky, nebo overena informace? |
RadekŠ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3523 Registrován: 4-2003
| Odesláno Středa, 09. prosince 2009 - 19:23:45 |
|
Jirko,pochop,že do toho nevidíš,jen si tam dělal,zatímco ostatní Mluví úplně o něčem jiným a totiž to že ti lidi ocházeli za nadstandardních podmínek a že úplně fuk, z čeho se to vypočítávalo, natož co psali někde v MFD. Mimochodem, Desiro něco s tým Zýmencem společnýho mělo. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3146 Registrován: 5-2002
| Odesláno Středa, 09. prosince 2009 - 20:26:08 |
|
Miram: Které stroje se teď nachází v Cerhenicích,prosím? Lze se domnívati, že 001, 002 a 003... |
Desiro Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1566 Registrován: 2-2004
| Odesláno Středa, 09. prosince 2009 - 20:47:59 |
|
Ověřenou informaci Vám v tomhle oboru nedá nikdo :-) |
Raquac Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 286 Registrován: 12-2007
| Odesláno Středa, 09. prosince 2009 - 20:55:52 |
|
Desiro: Takze domnenka.... |
Desiro Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1567 Registrován: 2-2004
| Odesláno Čtvrtek, 10. prosince 2009 - 10:40:59 |
|
...na jejíž potvrzení brzo dojde. |
Pavlík
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 785 Registrován: 5-2005
| Odesláno Čtvrtek, 10. prosince 2009 - 10:52:35 |
|
Hajnej: ano, jsou tam.
ICQ: 249-523-014 |
|
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 607 Registrován: 10-2008
| Odesláno Čtvrtek, 10. prosince 2009 - 10:54:32 |
|
Už se tu nějaký ten pátek mluví o .003. Nedozrála už náhodou doba mluvit (samozřejmě čistě v doměnkách) o .004?
Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech |
|
Ythomas_ct Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 48 Registrován: 10-2009
| Odesláno Čtvrtek, 10. prosince 2009 - 12:46:43 |
|
Ad Tommasel: Dozrála! Ale spíš by to chtělo, aby začalo dozrávat schvalování... |
Bobo Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9113 Registrován: 5-2002
| Odesláno Čtvrtek, 10. prosince 2009 - 16:50:33 |
|
a co drby o mezipodvozkové hydrovazbě na 3? je to k něčemu, je to fajné, je to úžasné, nebo přímo genitální? jaké budou přínosy pro praxi, pokud je možno se už ted chlubit?
kolisti = piráti chodníků neosvětlený cyklista = žádný cyklista jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
|
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3158 Registrován: 5-2002
| Odesláno Čtvrtek, 10. prosince 2009 - 21:25:06 |
|
S 004 a 005 si teď hrajou ve fabrice, když jim ty tři sebrali... |
Agent
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 821 Registrován: 9-2002
| Odesláno Čtvrtek, 10. prosince 2009 - 22:33:57 |
|
Si tak lamu hlavu nad tim, odkud ze je ta hydraulicka vazba mezi podvozky. Je to snad svetove ojedinele reseni ?
Klaus na hrade Absurdistanu. To jsme teda dopadli. |
|
neregPetrS. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3
| Odesláno Pátek, 11. prosince 2009 - 08:53:50 |
|
Bobo: Pokud se povede, zlepší postavení podvozků v oblouku, úhel náběhu prvního dvojkolí, vodící sílu jako každá dobře navržená mezipodvozková vazba. Agent: Z našich luhů a hájů vím akorát o aktivním příčném vypružení na pendolínu. Tam bude hydraulika podobná, i když funkce odlišná. |
Raquac Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 287 Registrován: 12-2007
| Odesláno Pátek, 11. prosince 2009 - 09:46:31 |
|
Agent: Hydraulicka vazba se obcas pouziva napriklad jako nahrada mechanickeho systemu vazby clanku u tramvaji. O mezipodvozkove vazbe na lokomotive v hydraulickem provedeni jsem jeste neslysel (coz ale neznamena, ze neexistuje). A co to prinese v provozu? Krome toho co pise kolega vyse to prinese i starosti s hydraulikou.... |
Ythomas_ct Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 49 Registrován: 10-2009
| Odesláno Pátek, 11. prosince 2009 - 09:47:32 |
|
Ad Bobo, neregPetrS.: Mezipodvozková vazba (ať už mechanická, nebo hydraulická, anebo jakákoliv jiná) může napomoci schválení podle současné ČSN EN 14363 (Yqst, lim <= 60 kN), ale tím to tak končí. Co se celkového opotřebení týče, tak si nepomůžeme, jelikož pouze "přelijeme" pár kilonewtonů z 1. na 3. dvojkolí. Bohužel, normy a legislativa vládnou světu... Ad Agent, neregPetrS.: Ano, hydraulická mezipodvozková vazba, která se zkoušela na 380.001 je zcela nové řešení. Mmch., aktivní příčné vypružení na pendolinu slouží k udržení skříně v centrované poloze, nikoliv k vzájemnému ovlivňování polohy podvozků...
|
Pawlik Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.93.185
| Odesláno Pátek, 11. prosince 2009 - 11:49:24 |
|
Ythomas_ct: K té mezpodvozkové vazbě a přelívání sil z 1. na 3. dvojkolí. Podívám-li se na to klasických Heumannovským přístupem, pak na obou podvozcích mi od MPV působí příčně síly, které působí proti momentu třecích sil i příčných sil působících v místě otočných čepů, tím by měly logicky snížit jak úhly náběhu obou podvozků , tak vodící síly. Vždyť u vozidla, které nemá uloženou skříň na flexicoilech (odpor natočení 1. podvozku působí ve smyslu momentu třecích sil, zadní podvozek naopak) by pak nebyl důvod pro její použití, protože by právě jen přelila síly z 1. dvojkolí na to 3. a přesto se na takových vozidlech používala. Upozorňuji, že nerýpu, jen si to chci ujasnit. To, že je požadavek na Yqst, lim <= 60 kN, je bohužel věc jiná. :-( Díky |
Ythomas_ct Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 50 Registrován: 10-2009
| Odesláno Pátek, 11. prosince 2009 - 13:56:19 |
|
Ad Pawlik: Takže jen pro upřesnění - od hydraulické mezipodvozkové vazby působí u 380ky na podvozky podélné síly. (Ale to jen tak na okraj, jelikož je to úplně jedno, bo podstatné jsou jejich momenty.) Princip funkce MPV obecně spočívá v tom, že natočení jednoho podvozku nutí druhý podvozek natočit se v opačném smyslu. Heumann (včetně opačných smyslů momentů odporu proti natočení na jednotlivých podvozcích) zde samozřejmě zhruba platí, byť by to bylo na složitější úvahu, nejlépe pak i s obrázkem. Ale k onomu "přelití" síly, resp. zachování hodnoty součtu všech vodicích, popř. rámových, sil musí dojít už jen díky panu Newtonovi (který - při vší úctě k Heumannovi - je v tomto ohledu o příčku výš) a z jeho slov vyplývající poučce, že součet všech vodicích sil musí být roven nevyrovnané odstředivé síle...
|
Pawlik Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.93.185
| Odesláno Pátek, 11. prosince 2009 - 14:35:02 |
|
Díky za odpověď, zahlobám se tedy do literatury a budu bádat, proč je vlastně Heumann (i když je značně zjednodušený svými předpoklady) v přímém rozporu s panem Newtonem. :-) |
Honzík
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 612 Registrován: 12-2003
| Odesláno Pátek, 11. prosince 2009 - 14:55:54 |
|
nereg petrs. "tam" není hydraulika, ale pneumatika
|
Ythomas_ct Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 51 Registrován: 10-2009
| Odesláno Pátek, 11. prosince 2009 - 15:33:26 |
|
Ad Pawlik: Není zač...a jsem přesvědčen, že se nakonec dohloubáte k názoru, že si oba pánové stejně rozumí a že fyzikální zákony platí i v tak extrémním prostředí, jako je železnice...
|
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3168 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pátek, 11. prosince 2009 - 15:40:17 |
|
Koukám, že je Ythomas honěnej v pojezdařině, tak na něj zkusím vybalit tohle: Jede-li vlak v přímé, má jen kinetickou energii přímočarého pohybu a nějakých těch točících se koleček. Vjede-li do oblouku, objeví se kinetická energie otáčivého pohybu okolo svislé osy. Odkud se vezme a kam zase po výjezdu z oblouku zmizí...? Uvažujeme dokonale konzervativní vlak bez jakéhokoliv tření. (jakési řešení mám a přiznávám bez mučení, že mě trklo až po mnoha letech) |
Rudfon Neregistrovaný host Odeslán z: 88.146.250.177
| Odesláno Pátek, 11. prosince 2009 - 16:04:55 |
|
Možu zkusit střelit od pasu na otázku nade mnou? Gyroskopické momenty |
neregPetrS. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3
| Odesláno Pátek, 11. prosince 2009 - 16:15:35 |
|
Honzík: Fakt? No, zase jsem o něco chytřejší. Myslel jsem, že tam je třeba reagovat rychle a že tam tedy je nějaká kombinace pneumatiky a hydrauliky, tedy něco jako Darling jako zásobník energie a vlastní výkonné prvky že jsou hydraulické ... Ythomas_ct: odstředivá síla tam je taky, ale hlavní je v tomto případě řídící síla, tedy ta síla, která je nezávislá na rychlosti. Zjednodušeně: Podvozek s válcovými koly bez okolků stojí patřičně zatížen na ocelové desce. Řídící síla je síla, kterou je potřeba se opřít o kolo ve směru rovnoběžném s osou nápravy, aby se podvozek začal otáčet. Vodící síla je tatáž síla po odečtení třecí síly příslušného kola (při průjezdu obloukem na rozdíl od této modelové situace pomáhá v natočení podvozku). Ale možná že se jmenují naopak. |
Pawlik Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.93.185
| Odesláno Pátek, 11. prosince 2009 - 16:46:21 |
|
NeregPetrS: to já bych si zase troufal tvrdit, že ta řídící síla je v podstatě důsledkem rámové síly (vznikající v důsledku síly odstředivé), protože to právě ona zachytává rámovou sílu, třecí sílu z druhého kola nápravy, které se tak vlivem úhlu náběhu "brání" příčnému posuvu a pokračování v oblouku + navíc "stejnou" třecí sílu nabíhajícího kola (která je jen jakousi vnitřní silou kontaktu kolo - kolejnice a bok hlavy - okolek), ta je ovšem o něco menší (za předpokladu nepřitížení kola), protože vzniká v důsledku menší kolové síly (část kolové síly nese okolek). Ale ten popis kol na desce je geniální, předpokládám, že takový modelový podvozek, se po zavedení řídící síly P bude na desce pootáčet kolem středu třecích sil. |
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1570 Registrován: 5-2004
| Odesláno Pátek, 11. prosince 2009 - 17:59:05 |
|
Rád bych si vyjasnil, jaké vodorovné síly působí od kol na kolejnice - jestli se nepletu, jsou to primárně: - síly od nevyrovnaného příčného rozložení, nějak rozložené na jednotlivá kola. působí všude, kde se křivost trati nerovná nule - radiální síly od osové síly jdoucí přes spřáhla - síla od změny úhlové rychlosti podvozku. Působí jako dvojice sil všude tam, kde se křivost trati mění - síla od změny úhlové rychlosti skříně. Přenáší se jako dvojice sil na podvozky - síla od vratného momentu podvozku. Působí při nenulové křivosti tratě, na prvním podvozku přitěžuje první nápravě a odlehčuje druhé, na druhém naopak. sekundárně pak: - tření které se snaží postavit poslední nápravu na podvozku radiálně ke směru otáčení, takže první náprava na podvozku přenáší největší část sil. - síly od mezipodvozkových vazeb Je to tak, nebo si to představuju úplně blbě? Pokud v tom hokej nemám, jak se kterým silám nadává?
|
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3175 Registrován: 5-2002
| Odesláno Sobota, 12. prosince 2009 - 00:23:24 |
|
Rudfon: ne. |
Raspi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1356 Registrován: 8-2005
| Odesláno Sobota, 12. prosince 2009 - 10:45:30 |
|
Je možné, aby u vysokorychlostních souprav měla vliv na opotřebení kol rotace země? Před několika lety mi to někdo říkal na brněnském veletrhu.
Co je vrchol mazlivosti? Malý bílý kocourek nalezený před dveřmi na rohožce :-) |
|
Iiii Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1767 Registrován: 5-2002
| Odesláno Sobota, 12. prosince 2009 - 13:45:16 |
|
Raspi: Corriolisova síla se při jízdě v severojižním směru také něco malého přidává. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3179 Registrován: 5-2002
| Odesláno Neděle, 13. prosince 2009 - 00:40:49 |
|
Raspi: Corriolisovo zrychlení je 2krát omega krát vé, ale vektorově, čili krát sinus úhlu, který oba vektory svírají. Omega je 2pí děleno 1 den (neboli 72 mikroradiánů za sekundu) a jeho vektor leží v ose rotace země. Při rychlosti 300 km/h na trati od severu k jihu to v našich šířkách hodí 9 mm/s2, což je asi totéž, jako přebytek/nedostatek převýšení 1,3 mm. |
Rt6n26
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 125 Registrován: 5-2009
| Odesláno Neděle, 13. prosince 2009 - 21:00:43 |
|
Hajnej: šprechtíš česky?
RT6N26 - modernizace známé RT6N1, tentokrát ten pokus o ůspěšnou modernizaci určitě vyjde! omfg- Oh my Forrest Gump! Nechci dosáhnout nesmrtelnosti svým dílem, ale tím, že nezemřu. Golf je hloupá hra, jejímž cílem je dopravit velmi malý míček do ještě menší jamky nástroji k tomu nevhodnými. |
|
Johny11
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1102 Registrován: 5-2002
| Odesláno Neděle, 13. prosince 2009 - 21:11:33 |
|
jistě, Hajnej česky píše, ale Rt6n26 netuší, že nad "u" na začátku slova se píše čárka a ne kroužek...tedy nikoliv "ůspěšnou" ale "úspěšnou" . |
Ythomas_ct Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 52 Registrován: 10-2009
| Odesláno Neděle, 13. prosince 2009 - 23:16:42 |
|
Ad Hajnej (3168): Fuj, to je ale záludná otázka! Zkusím tedy nějaký řetězec úvah... Takže, podíváme-li se (pro začátek) na vlak dosti z dálky, uvidíme hmotný bod, který problémy se zákonem zachování energie nemá, bo na něj při průjezdu obloukem působí dostředivá síla, která práci jakožto kolmá na trajektorii nekoná (a navíc nemůžeme po bodu chtít, aby rotoval). Takže jinak; podíváme-li se tedy blíž, uvidíme, jak se vozidlo v oblouku pohybuje posuvným pohybem po kruhové dráze (úhlovou rychlostí omega = v/R) a zároveň se otáčí kolem svislé osy (také nějakou tou omega). Za určitých předpokladů (třeba za těch Heumannovových) jsou tyto kruhové rychlosti stejné. Abych pravdu řekl, tak mě teď nic rozumného nenapadá. Za normálních podmínek působí řídicí síla, která svým momentem překonává moment třecích sil, natáčí vozidlo (podvozek) a "užírá" nám kinetickou energii (prostřednictvím "odporu z oblouku"). To už ale nejsme v ideální konzervativní soustavě... Zkusím nějaký orientační výpočet. Abychom tedy zůstali v našich úvahách konzervativní, tak musí být energie v přímé stejná jako energie v oblouku. Zůstaneme-li u "Heumannových" rovností úhlových rychlostí translace po kruhové dráze a rotace kolem svislé osy, potom mi pro takovou nějakou normální lokomotivu (m = 85 t, Jz = 1,1E6 kg.m^2) vychází při rychlosti 80 km/h v oblouku o poloměru 300 m úhlová rychlost omega = 0,074 rad.s^-2. Energie rotačního pohybu tedy je cca 3 kJ, zatímco posuvnému pohybu přísluší 21 MJ. Není tedy možné, aby si teoreticky (za předpokladu konzervativního systému) vlak v přechodnici "půjčil" část energie na rotaci (a tedy zpomalil) a v druhé přechodnici ji "vrátil"?! Vzhledem k tomu, že v uvedeném příkladu představuje energie rotace 0,014 % energie translace, zpomalila by lokomotiva z 80 km/h o celých necelých 0,005 km/h. Nevím, je neděle 11 hodin večer, takže jen tak plácám a třeba je ta úvaha úplně blbě... Ad David_jaša: Ono, fyzikálně vzato působí v každém dotykovém bodě kola a kolejnice (i když i to je idealizace, ale myslím, že postačující) jen jedna síla. A tu si pak můžete rozkládat jakkoliv a kamkoliv budete chtít. Ve vodorovné rovině tedy obvykle na složku podélnou (Tx) a příčnou (Y). Dohadovat se o tom, jaký co má vliv na tu kterou složku by bylo na delší debatu. Ona jenom samotná adheze je pěkná "potvora"... Ad Hajnej (3179): Tak ten převod Corriolisova zrychlení na nedostatek převýšení je naprosto geniální... (Příspěvek byl editován uživatelem ythomas_ct.) |
neregPetrS. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3
| Odesláno Pondělí, 14. prosince 2009 - 10:44:23 |
|
Pawlik: Odstředivá síla závisí na rychlosti, řídící síla je zde i při rychlosti téměř nulové (to je ten model podvozku na desce), vlivem odstředivé síly pak narůstá. Z hlediska bezpečnosti proti vykolejení je důležitý poměr Y/Q, který je nejhorší právě u (téměř) nulové rychlosti, s rychlostí narůstá Q rychleji, než Y. U Spišskej Novej Vsi prý býval oblouk s rychlostí 60 km/h. Když začaly jezdit šestikoláky, tak ten, kdo rychlost dodržel, skončil ve štěrku. Kdo jel 70, projel .... P.S.: Na modelování stačí cokoliv na 4 bodech - židle, stůl, větrák - a rovná podložka. Opatrně se opřete v místě jedné opory kolmo na "osu vozidla" a sledujte, jak se předmět natočí a kde je střed otáčení. |
Pawlik Neregistrovaný host Odeslán z: 147.32.167.86
| Odesláno Pondělí, 14. prosince 2009 - 13:49:22 |
|
Zajimavá dedukce, s rychleji rostouci Y nez P jsem neuvazoval, popravde ani mě to nenapadlo. Ono asi taky záleží na výšce těžiště, při nízkém těžišti by pro stejnou hmotnost a nevyrovnané zrychlení Q asi tak nerostla. |
latina Neregistrovaný host Odeslán z: 193.86.238.13
| Odesláno Úterý, 15. prosince 2009 - 01:34:02 |
|
neregPetrS. .. U Spišskej Novej Vsi prý býval oblouk s rychlostí 60 km/h. Když začaly jezdit šestikoláky, tak ten, kdo rychlost dodržel, skončil ve štěrku. Kdo jel 70, projel .... Taky latina a ještě špatně česko/slovenská |
neregPetrS. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3
| Odesláno Úterý, 15. prosince 2009 - 10:35:58 |
|
latina: Říkal nám to pan docent Švejnoch a nemám důvod mu nevěřit. Jedině tu rychlost si možná nepamatuji dobře. Pokud nevíte, o koho se jedná, pak např. zde: http://www.cdrail.cz/VTS/CLANKY/902.pdf - na str. 16 |
Raquac Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 288 Registrován: 12-2007
| Odesláno Úterý, 15. prosince 2009 - 18:17:28 |
|
Ythomas_ct, 49:Mezipodvozková vazba (ať už mechanická, nebo hydraulická, anebo jakákoliv jiná) může napomoci schválení podle současné ČSN EN 14363 (Yqst, lim <= 60 kN), ale tím to tak končí. Co se celkového opotřebení týče, tak si nepomůžeme, jelikož pouze "přelijeme" pár kilonewtonů z 1. na 3. dvojkolí. Bohužel, normy a legislativa vládnou světu... Dovolil bych si nesouhlasit. Napomoci ci vubec umoznit schvaleni jiste muze (i kdyz ten limit 60 kN podle EN14363 neni striktne dan - norma rika, ze urcitych podminek muze byt povolena hodnota vyssi, vice viz. pripravovana verze UIC518. Samozrejme jina vec je, co je ve smlouve s CD), ale tim to nekonci. Zmensovat uhel nabehu bude legislativa-nelegislativa, vodici sily taktez a tim padem snizovat opotrebeni kol i kolejnic a zvysovat BPV. Koneckoncu, to ze drtiva vetsina lokomotiv ze Skodovky s vazbou jezdi a za desitky let provozu nikoho nenapadlo ji vyhodit jako zbytecnou o necem svedci. To preliti kN mi nejak neni jasne, jake kN mate na mysli - tady jde o to, ze se omezi jejich vznik. Ale samozrejme provedeni MPV jako hydraulicky system je opicarna, ktera se temer jiste na usetrene udrzbe nevrati a hlavni duvod jejiho vzniku a hlavne pouziti bude Vami zminovany schvalovaci proces. Mimochodem, to skoro vypada, ze reci mistnich odporniku o vyhodach kratkeho rozvoru, nevyhodach Bremswelle a podobne byly liche, kdyz se konkurencni produkty bez takove atrakce obejdou... |
Martin2 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1809 Registrován: 8-2005
| Odesláno Úterý, 15. prosince 2009 - 18:40:50 |
|
ad Raguac: doporučuji se průběžně koukat mašinám pod sukně. Jsou mašiny co vazbu mají odebranou a nebo rozpojenou. Samozřejmě nemám zmapované všechny ani většinu mašin, tak si nemůžu dovolit tvrdit, že se to týká hodně či většiny strojů. Důvod k tomuto zásahu nevím. Martin |
Raquac Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 289 Registrován: 12-2007
| Odesláno Středa, 16. prosince 2009 - 07:27:48 |
|
Martin2:Je to zcela obecny a masovy jev? Pokud vim, tak za casu kdy jeste provozovatele skutecne zajimaly ucinky na trat a stocit kola nebylo uplne snadne se tak nedelo. Nicmene, to odpovida dnesnimu pristupu, kdy se po spocitani LCC do vazby nikomu moc nechce a nema ji, pokud vim, zadna moderni evropska lokomotiva. |
Ythomas_ct Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 53 Registrován: 10-2009
| Odesláno Středa, 16. prosince 2009 - 09:39:37 |
|
Ad Raquac: Tak tady bych zase nesouhlasil já. Mezipodvozková vazba (jakákoliv) sice zmenší úhel náběhu a vodicí síly (a tím i opotřebení), ale pouze a jen na 1. dvojkolí. Naopak na 3. dvojkolí se úhel náběhu a vodicí síly (a tím i opotřebení) použitím mezipodvozkové vazby zvětší. (Toto mám na mysli onín "přeléváním" kilonewtonů.) Nechcete snad tvrdit, že použitím mezipodvozkové vazby je možné dosáhnout stavu, kdy v oblouku neplatí silová rovnováha, že ne?! Nevyrovnaná síla vozidla, zachycená kolejí, je pořád v součtu stejná! Jinak důvod zkoušení zrovna hydraulické vazby je na 380 i ten, že mechanickou jaksi není kam dát (trafo je přeci jen o něco větší než na ESu). A ta "opičárna" má jinak tu výhodu, že je možné ladit její charakteristiku, "obsahuje" v sobě tlumení vrtivých pohybů apod. Samozřejmě, že je to drahý (a možná i zbytečný) systém... A poznámka - v ČSN EN 14363 není sice těch 60 kN dáno striktně, avšak případné překračování a výjimky (kde ta norma zpochybňuje sebe samu) jsou uvedeny jen v poznámce. A i když připravovaná verze UIC 518 už není jen připravovaná, nýbrž i vydaná, tak EN 14363 z roku 2006 stále platí a když si řekne např. EBA, tak to splněno být musí... A na závěr - co se LCC týče, podívejte se třeba na nákladní vozy. Všichni jezdí na Y25, ač se obecně ví, že ten podvozek (zejména díky Lenoiru) za moc nestojí a že jsou dnes podvozky s daleko příznivějšími účinky na trať (TF25, Scheffel, Leila, atd.). Jenomže - taková parafráze sloganu jednoho nejmenovaného supermarketu - Y25 je levný! Proč by tedy někdo dával na lokomotivu drahou vazbu (jejíž vliv na opotřebení je stejně - narozdíl od těch nákladních podvozků - diskutabilní), když to jde i bez ní, pokud lokomotiva projde schvalovacím procesem...
|
neregPetrS. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3
| Odesláno Středa, 16. prosince 2009 - 09:42:12 |
|
Spíš se používá radiální stavění dvojkolí, případně aspoň umožnění částečného natočení. Zvláště u moderních šestikoláků - ř. 66 od GM má radiální stavění dvojkolí s vazbou mezi krajními dvojkolími podvozku. Pak už asi nemá mezipodvozková vazba smysl. |
neregPetrS. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3
| Odesláno Středa, 16. prosince 2009 - 09:45:19 |
|
Kdysi jsem viděl nějaký výzkum (asi na obhajobu Y25), kde mazání okolků (stačí na lokomotivě) mělo stejný dopad na opotřebení, jako radiální stavění dvojkolí. |
neregPetrS. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3
| Odesláno Středa, 16. prosince 2009 - 09:49:33 |
|
Ythomas_ct: I 3. dvojkolí si pomůže - příčná síla se objeví na 2. dvojkolí |
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1581 Registrován: 5-2004
| Odesláno Středa, 16. prosince 2009 - 10:20:32 |
|
Ythomas poslední odstavec: kdyby se to opotřebení zohlednilo v ceně za průjezd, tak by se jistě na používanosti šetrnějších druhů podvozků projevilo.
|
LD Plzen Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.204.115
| Odesláno Středa, 16. prosince 2009 - 10:39:59 |
|
Jo a také se tedy zeptejte fýrů, jaký rozdíl je loko bez a s vazbou. Bez vazby se Vám to kafe vylije hned. Čerpám z řady 363, konkrétně před x lety nějaký Roubal z GŘ to na 082 nechal vyndat. Za 2 měsíce se vazba dávala zpět. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3185 Registrován: 5-2002
| Odesláno Středa, 16. prosince 2009 - 10:47:04 |
|
Ythomas: Není tedy možné, aby si teoreticky (za předpokladu konzervativního systému) vlak v přechodnici "půjčil" část energie na rotaci (a tedy zpomalil) a v druhé přechodnici ji "vrátil"?! Bingo! Jinak to totiž ani nejde. Funguje to tak, že ve vjezdové přechodnici (kde stoupá křivost) je na prvním podvozku větší vodicí síla a míří víc dozadu, zatímco ta na zadním podvozku je menší a míří míň dopředu. Rozdíl momentů vodicích sil (vůči těžišti) roztáčí vozidlo a rozdíl jejich podélných průmětů (větší a natočenější "přemůže" menší a méně natočenou) brzdí vlak. V kruhovém oblouku jsou obě síly stejně velké, takže neroztáčejí, a stejně natočené, takže nebrzdí, a ve výjezdové přechodnici je to naopak, takže rozdíl momentů zastavuje rotaci a rozdil podélnách průmětů zrychluje vozidlo. Je to prosté, ale přiznávám, že mě to ještě nikdy nenapadlo dotáhnout až do konce a spočítat všechny ty úhly a síly, jestli to vyjde i numericky... |
Pawlik Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.93.185
| Odesláno Středa, 16. prosince 2009 - 12:11:52 |
|
Ythomas_cz: co se týká toho přelévání sil z 1. na 3. dvojkolí, pak zase musím zopakovat ten názor, že v takovém případě by ta MPV neměla vůbec žádný význam. Praxe ukazuje, že ona ho však má. Tak tedy, dejme tomu, že se na 1. dvojkolí 1. podvozku sníží vlivem MPV vodící síla. Ten se v důsledku toho staví směrem k tětivové poloze a projíždí oblouku s menším úhlem náběhu. Na druhém podvozku se tato síla (dle vašeho tvrzení) zvýší a logicky by se tedy podvozek měl stavět směrem ke vzpříčené poloze a to se v praxi neděje. Takže se musím ztotožnit s názorem, že vodící síly se přelijí mezi dvojkolími téhož podvozku, což je i důsledek změny jejich postavení v kolejovém kanálu v souhlasném smyslu (k vnější kolejnici). Heumann sice nedává zcela přesné výsledky, ale systémovou chybu nemá a pro představu silových dějů, které se zde odehrávají by měl plně postačovat. Nakonec budu donucen sem vložit 3 strany z letitých skript, jejichž autorem je kolega výše zmíněného doc. Švejnocha. :-) |
Oldcerry
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3293 Registrován: 7-2007
| Odesláno Středa, 16. prosince 2009 - 12:37:59 |
|
LD Plzen: Dovolím si vám trochu oponovat. Na hodně 363 ta vazba je vyndaná a že by se zhoršily vlastnosti se mi nezdá. Je to především o svršku. Na korytě i vymlácená 230 pluje jak panna. Tím jakkoliv nechci oponovat ostatním. Jen z praktického hlediska nerozeznám rozdílu mezi lok s a bez. Myslím, že nějako moc teorie utekla od praxe a to co na papíře připadá skvělé a důležité ve skutečnosti je nepotřebné a mnohdy i pro zlost. Jinak jen pardon za vstup do vašich teorií. V rámci mého sebevzdělávání je to podnětné. O některých věcech jsem neměl ani tušení...
Zastavte stavbu pomníku hlouposti,neschopnosti,omezenosti a arogance jež se zove 4.koridor. |
|
Raquac Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 290 Registrován: 12-2007
| Odesláno Středa, 16. prosince 2009 - 12:52:14 |
|
Ythomas_ct: Kdyz jsou podvozky propojeny, tak se samozrejme diky vzajemne vazbe zmensi uhel nabehu prvniho i druheho podvozku. Dale logicky se zmensujicim se uhlem nabehu klesaji i ridici sily a to samozrejme ne jen na 1. dojkoli. Ten efekt muze byt dokonce vyraznejsi na 2. podvozku. A silova rovnovaha? Ta samozrejme plati, jenomze ridici sila neni dusledek jen nevyrovnaneho pricneho zrychleni. Kdyz si vezmete hracku-auticko, bude Vam urcite zatacet lepe to, kde pujdou kola ridit, nez to, kde miri porad dopredu. K te EN14363 a UIC518 - mate pravdu, nova verze UIC518 uz (tohle zari) vysla. A mate samozrejme pravdu i v odkazu na schvalujici instituce, to jsem myslel poznamkou o dohode mezi Skodou a CD (potazmo EBAou). Mimochodem, EBA jste uvedl nahodou, nebo certifikace podle TSI probiha opravdu v Nemecku? Nebo jde jen o "narodni specifikum"? Hajnej 8.10. psal: 380 se schvaluje poněkud jiným způsobem, než bylo dosud zvykem. Velmi velmi zjednodušeně řečeno se nechává certifikovat podle TSI, což by mělo znamenat značné zjednodušení národních schvalování (zůstávají pouze "národní špecifika" typu EMC) oproti kompletnímu schvalování zem po zemi. Pokud jde o vazku a LCC - naprosto s Vami souhlasim, tak jsem to take myslel. |
Ythomas_ct Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 54 Registrován: 10-2009
| Odesláno Středa, 16. prosince 2009 - 12:53:43 |
|
Ad Hajnej: No, tak to mě těší, že i v neděli v 11 hodin večer není pozdě na přemýšlení... Ad David_jaša: V Británii to v sazbě za dopravní cestu zohledněné je, a proto jsou tam také např. podvozky TF25 relativně rozšířené. U nás by však zohledňování této šetrnosti nejspíš skončilo zvýšením sazby za "nešetrné" pojezdy a následným přelivem další části nákladní dopravy na silnici... Ad neregPetrS., Pawlik: Samozřejmě, že se příčné síly rozloží na všechna dvojkolí. Ale vodicí síly na 1. a 3. dvojkolí jsou dominantní a ve srovnání s nimi jsou vodicí síly na 2. a 4. dvojkolí podstatně menší. A takový účinek, aby došlo k relativně rovnoměrnému rozložení vodicích sil na všechna dvojkolí, zas mezipodvozková vazba nemá. Určitě mi nevyvrátíte, že (promiňte, že se opakuji) velikost součtu všech vodicích sil musí zůstat zachována. S jak velkými silami si "hrajeme", použijeme-li mezipodvozkovou vazbu? Řádově jednotky kilonewtonů? Tu nějaký kN ubereme, tu zase přidáme. A celkový účinek na opotřebení? - Prakticky žádný! Jo, vliv na jízdní vlastnosti lokomotivy (stabilita jízdy a tak), to je samozřejmě věc jiná... |
Raquac Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 291 Registrován: 12-2007
| Odesláno Středa, 16. prosince 2009 - 12:53:47 |
|
Oldcerry: Teorie od praxe neutika (spis se ji cim dal vic priblizuje). Na jizdnich vlastnostech to poznat ani moc nemate, jde v prvni rade o opotrebeni. |
Pawlik Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.93.185
| Odesláno Středa, 16. prosince 2009 - 13:12:50 |
|
Ano, jak píšete, s těmi vodícími silami to je bez debat. Jde o to, že vodící síly mají i momentový účinek a ten do rovnováhy také "kecá". Mně se jen nezdá, že snížení (ať tedy nemluvíme jen o prostém přelití) vodících sil na vodícím dvojkolí 1. podvozku se promítne jako zvýšení sil na vodícím dvojkolí 2. podvozku. Tvrdím, že se sníží na obou nabíhajících dvojkolích a přelijí se na zadní dvojkolí podvozků, a tím tedy druhotně ovlivní i postavení obou podvozků. Jinak chytrá kniha praví, že řada 150 má degresivní lomenou chku. spojky, kdy ty síly jsou od 25 kN do 37 kN, čili velmi vysoké. Pokud je zájem, mohu sem zkopírovat pár stránek, ať se máme o co opřít v naší plodné diskuzi. |
Brumla
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 135 Registrován: 6-2005
| Odesláno Středa, 16. prosince 2009 - 13:33:28 |
|
Co si pamatuji ze školy, tak mezipodvozková vazba u každého podvozku snižuje jinou veličinu: 1.dvojkolí snižuje vodící sílu 3.dvojkolí (2.podvozek) snižuje úhel náběhu |
Oldcerry
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3294 Registrován: 7-2007
| Odesláno Středa, 16. prosince 2009 - 13:46:02 |
|
Raquac: Aha, tak to je mimo moje parkoviště. To teorie/praxe jsem myslel tak, že se honíte za přesnými výpočty a pak trocha písku či spad lupení a můžete je hodit do kamen. Do oblouku a z oblouku to trochu chápu, ale jak to funguje na výhybce kdy jeden podvozek točí už opačný oblouk než ten druhý?
Zastavte stavbu pomníku hlouposti,neschopnosti,omezenosti a arogance jež se zove 4.koridor. |
|