Autor |
Příspěvek |
Maty
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 394 Registrován: 8-2007
| Odesláno Úterý, 19. května 2009 - 10:00:15 |
|
230100: 830.128 v DYKU nikdy nebyla...od roku 2007 je ve Vrútkách Mimochodem, nevíte někdo, kam byly přepraveny na konci července 2008 z Kolína 830.121 a 232 ? Jinak 830.005,193(ex.210),194,206 a 237 jsou v Krnově. |
Hack
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3 Registrován: 5-2009
| Odesláno Úterý, 19. května 2009 - 16:32:19 |
|
Nevíte kam zmizel plzeňský 831 058? |
Karel Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 470 Registrován: 11-2003
| Odesláno Úterý, 19. května 2009 - 19:19:49 |
|
Dnes v poledne stály děčínské 830.157, 224, 170 a 169 v Pardubicích. V soupravě byla i nějaká Berta, asi 749.179. Teď večer jsou tyto zrušené stroje určitě už v České Třebové. 831.233 jsem již v ČT neviděl, takže už je asi rozřezaná. |
230100
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1028 Registrován: 3-2007
| Odesláno Úterý, 19. května 2009 - 19:43:09 |
|
Maty" Tak tu 830.128 beru zpět, je v majetku spolku Výhrevna Vrútky. |
Manemb
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7899 Registrován: 3-2005
| Odesláno Úterý, 19. května 2009 - 20:22:08 |
|
Karel Neplaš!!V ČT se nic nešrotuje.Spíš je někde uklizená To samé 831 058, je v depu ČT!! V soupravě byla i nějaká Berta, asi 749.179. 749 130,227. 749 179 už je nějaký rok v nebíčku
750 209-9 a zase je z tebe zpátky 753
|
|
Hook
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1164 Registrován: 3-2005
| Odesláno Středa, 20. května 2009 - 00:06:58 |
|
Nevíte někdo,zda ještě existují-byť i jako vraky-830.111,148,205 a 230? |
host Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3
| Odesláno Středa, 20. května 2009 - 05:16:45 |
|
souprava 19 v Pardubicích 141 xxx, 141 015-8 , 749 130, ,749 227 , 830 157-4 , 830 170-7 , 830 224-2 , 830 169-9 |
Maty
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 397 Registrován: 8-2007
| Odesláno Středa, 20. května 2009 - 08:25:41 |
|
Hook: 830.111 je v Krnově, 830.148,205 a 230 byly tamtéž rozřezány v březnu 2007. |
Hook
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1166 Registrován: 3-2005
| Odesláno Středa, 20. května 2009 - 11:04:37 |
|
Dík za informaci - takže 830.148 již po smrti,toho vozu je věčná škoda... |
Manemb
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7902 Registrován: 3-2005
| Odesláno Středa, 20. května 2009 - 16:21:11 |
|
host Ten čas co máš dole uveden je opravdový?foceno ráno6:47??
750 209-9 a zase je z tebe zpátky 753
|
|
host Neregistrovaný host Odeslán z: 93.190.57.24
| Odesláno Středa, 20. května 2009 - 21:24:47 |
|
Ano. Stály tam až do odpoledne |
barguzin Neregistrovaný host Odeslán z: 213.151.218.130
| Odesláno Středa, 20. května 2009 - 21:39:27 |
|
Ahoj všetci. zvažujem spolu s kamarátom víkendovú výpravu za 831tkami. Mohol by mi prosím niekto znalý podať informáciu o obehoch a nasadení tohto radu HDV? Vopred ďakujem za každý príspevok. |
Zdenda999
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 275 Registrován: 11-2007
| Odesláno Středa, 20. května 2009 - 21:54:57 |
|
Šumperk: http://www.pokolejich.cz/?p=440 Klatovy: http://www.pokolejich.cz/?p=793
http://www.pokolejich.cz/ |
|
_mf_
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 44 Registrován: 5-2007
| Odesláno Čtvrtek, 21. května 2009 - 11:00:20 |
|
Křivi: pokud tomu dobře rozumím tak jo nahoře to píše i Honza Prchal |
Manemb
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7904 Registrován: 3-2005
| Odesláno Čtvrtek, 21. května 2009 - 13:22:36 |
|
Host Tak to jsi byl ty, co tam šotil hodně na odjezdu do Rosic? Mám dojem, že z žst Pardubice opouštěl tento konvoj včele s 163 259 a 742 059 v 13:37hod
750 209-9 a zase je z tebe zpátky 753
|
|
Motoluban
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 404 Registrován: 3-2007
| Odesláno Čtvrtek, 21. května 2009 - 20:09:28 |
|
A jen malé připomenutí, v jakém stavu přijely únoru 2008 do Č.Lípy.
|
Hack
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5 Registrován: 5-2009
| Odesláno Čtvrtek, 21. května 2009 - 20:17:32 |
|
to uz byla 157 vystipana?? |
Karel Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 471 Registrován: 11-2003
| Odesláno Čtvrtek, 21. května 2009 - 20:37:56 |
|
Manemb: Díky za opravu. V Šumperku je situace s 831 docela veselá - nejenže poměrně často zaskakují za Regionovy (např. v úterý a dnes na pendlech Šumperk - Zábřeh 831.183), ale když náhodou do Zábřehu ve svém oběhu jezdí 814, tak na druhém zábřežském oběhu, který je pro 810, se často objeví právě 831. |
Johny11
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 988 Registrován: 5-2002
| Odesláno Sobota, 23. května 2009 - 21:13:27 |
|
Každodenní obrázek tohoto týdne... aneb stále žijí
|
262 Neregistrovaný host Odeslán z: 89.102.85.238
| Odesláno Sobota, 23. května 2009 - 23:58:54 |
|
Johna 11:Hmm.A kdeže to je? |
830026
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 613 Registrován: 10-2005
| Odesláno Neděle, 24. května 2009 - 00:43:58 |
|
Podle těch stromů vzadu, násvitu a nástupišť Běšiny..? Křižování 513 / 516? A stroje tipuju vlevo 117 a vpravo neumytá 168. (Příspěvek byl editován uživatelem 830.026.) |
Hook
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1172 Registrován: 3-2005
| Odesláno Neděle, 24. května 2009 - 00:53:16 |
|
ad Maty 394 19.5. Mohu se zeptat,komu patří a odkud se v Krnově vzal vůz 830.005,příp. v jakém je stavu ap.? Žil jsem v domnění,že nejstaršími dochovanými kusy byly 830.004 z Humenného a 007 BRKS,o 830.005 vůbec netuším,že stále existuje. Děkuji za případné info.! |
Maty
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 398 Registrován: 8-2007
| Odesláno Neděle, 24. května 2009 - 09:27:39 |
|
Hook: M 262.0005 byla v květnu 1986 předána z depa Zdice do péče Vlastivědnému muzeu v Nymburce a o další rok zařazena do sbírek KHKD. Po deponii v Praze - Bubnech ji v polovině roku 2005 získala firma Junior Market Uhlířské Janovice (Jiří Uher) a byla přepravena do DYKA Kolín...a odtud v roce 2008 převezena do Krnova. A ještě něco ze včerejší akce v Čáslavi. |
Johny11
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 989 Registrován: 5-2002
| Odesláno Neděle, 24. května 2009 - 13:20:58 |
|
830026: Sto bodov Oldo Hlaváčika ...naprosto přesně |
mustafa Neregistrovaný host Odeslán z: 89.176.87.98
| Odesláno Pondělí, 25. května 2009 - 17:24:11 |
|
Na webovych strankach Posazavskeho pacifiku stoji, ze 830.206 patri jim a provadi se oprava motoru. Nevite, komu patri dalsi kredence v Krnove a jake jsou s nimi plany? |
262 Neregistrovaný host Odeslán z: 89.102.85.163
| Odesláno Úterý, 26. května 2009 - 12:41:37 |
|
maty:Trojka dole vpravo |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 173 Registrován: 1-2009
| Odesláno Úterý, 26. května 2009 - 20:01:38 |
|
Maty (M 262.0005) M 262.0005 vypsána ze stavu SD dne 28.5.1986. Dne 8.1.1987 předána KHKD, deponována Hořelice, zde poškozena mládeží, převezena do Čerčan. Zde odborně vykradena, poté umístěna v pronajatém prostoru KHKD v Pha-Bubny. Dále jak píšete. |
Huckas
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5 Registrován: 5-2009
| Odesláno Úterý, 26. května 2009 - 21:25:51 |
|
Modřaňák--takže totálka?? |
Maty
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 399 Registrován: 8-2007
| Odesláno Úterý, 26. května 2009 - 21:47:12 |
|
Modřaňák: Díky za upřesňující údaje! |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 174 Registrován: 1-2009
| Odesláno Úterý, 26. května 2009 - 21:50:57 |
|
Huckas Asi před 18 roky (přesně si již nepamatuji) jsem jednal o M 262.0005 s jejím majitelem. Měl jsem sebou 2 techniky z LD Zdice, kteří vůz prohlédli a stanovili finanční výši opravy. Pro značnou cenu jsem přestal mít zájem. Slovo totálka bych nepoužil, vhodnější je vyrabování, úmyslné ničení. Nebylo vše negativní. KHKD zakoupilo skla do rozbitých oken, obruče vyhovovaly atd. |
Huckas
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6 Registrován: 5-2009
| Odesláno Středa, 27. května 2009 - 20:32:26 |
|
Modřaňák--myslím Elektriku a Motor |
barguzin Neregistrovaný host Odeslán z: 213.151.218.138
| Odesláno Čtvrtek, 28. května 2009 - 23:14:21 |
|
Ďakujem za odpoveď,Zdenda999. Predpokladal som, že 831 bude premávať niekde v okolí Brna, preto je Zábreh a Klatovy pre mňa trochu prekvapením. Takže už asi neexistuje v Čechách a na Morave oblasť okrem dvoch vyššie spomenutých, kde by sa dali tieto motoráky stretnúť? |
Petrspk
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 344 Registrován: 6-2007
| Odesláno Pátek, 29. května 2009 - 07:29:54 |
|
Bargizin Vozy 831 jezdí pouze v Klatovech a v Šumperku
|
Jnd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3499 Registrován: 4-2003
| Odesláno Pátek, 29. května 2009 - 13:30:39 |
|
měl bych dotazek .... Včera jsem v Klatovech na rychlo fotil odstavené 831. Potřeboval bych číslo jednoho motoráku. Stály 3 za sebou,všechny nátěr se širokým pruhem. Ten první měl čumák zapíchnutej v houší u šturcu. mě zajímalo číslo toho prostředního,nebo vypsat co je tam ted neprovozní já se stím nějak poperu. Měl jsem malinko času doběhnou do dapa a Z5 na vlak,k tomu total chcanec tak jsem čísla nepsal,mam to na negativu tak nemohu ani hodit foto ... |
Lakro
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 636 Registrován: 8-2006
| Odesláno Pátek, 29. května 2009 - 16:43:37 |
|
Když se zde mluví o M262.0005 , zde je a čeká na přistavení do ŽOS Šumperk.
|
Ú.Di.Š Neregistrovaný host Odeslán z: 89.235.32.65
| Odesláno Pátek, 29. května 2009 - 20:56:00 |
|
Jnd: Až koukneš na fotku a budou tomu chybět tabulky, ale zato bude mít ten motor v pohodě okna, tak je to 217 |
ALBATROS Neregistrovaný host Odeslán z: 195.189.142.116
| Odesláno Neděle, 31. května 2009 - 13:53:22 |
|
Jak dlouho se ještě počítá s jejich nasazením v pravidelném provozu ? Napadá mě to hlavně s elektrizací tratě Zábřeh - Šumperk. |
Bewek Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15 Registrován: 12-2008
| Odesláno Pátek, 05. června 2009 - 09:21:21 |
|
Včera byla, jestli mě zrak neklame, 831 v Pečkách, viz. snímek z webkamery
|
Darwa Neregistrovaný host Odeslán z: 147.251.31.226
| Odesláno Pátek, 05. června 2009 - 10:53:01 |
|
Na úseku Šumperk - Zábřeh včera 831 229+020. |
Adam Št. Neregistrovaný host Odeslán z: 193.86.31.73
| Odesláno Pátek, 05. června 2009 - 11:42:43 |
|
Bewek ř. 831? Nejspíš to byla asi ř. 830 od KŽC. Nejpravděpodobněji číslo 124 nebo možná 180. Jezdí tam tzv. "Podlipanský motoráček". |
749.241 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.160.21.181
| Odesláno Pátek, 05. června 2009 - 16:30:22 |
|
Krom stále se opakujících dotazů, jezdí ještě 831...je tu vcelku mrtvo. Tak schválně můžeme začít debatovat o tom, jeslti Steyr špehoval v ČKD, nebo ČKD nakouklo ke Steyrům... |
Jnd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3521 Registrován: 4-2003
| Odesláno Sobota, 06. června 2009 - 15:20:12 |
|
Ú.Di.Š Dík |
Jnd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3522 Registrován: 4-2003
| Odesláno Sobota, 06. června 2009 - 15:26:05 |
|
Pro porovnání |
Halbstadt Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 658 Registrován: 9-2006
| Odesláno Neděle, 07. června 2009 - 16:34:28 |
|
830.189 v Polsku, foto můj kolega |
Krokodyl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 41 Registrován: 12-2007
| Odesláno Neděle, 07. června 2009 - 20:22:24 |
|
18 dnes v Břeclavi při čekání na náhradní autobusovou dopravu z Poštorné |
_mf_
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 45 Registrován: 5-2007
| Odesláno Neděle, 07. června 2009 - 21:47:59 |
|
Můj názor je že M262 už je docela dost dávno vymyšlený a byl odvozen z toho nejlepšího co kdy předtím u nás jezdilo. Tak že inspirovat se i mohli ale myslým si že je to náhoda. Pokud se nepletu tak tím sistémem byly asi i nějaké vojenské vozítka vypružený něco jsem takového asi ve filmu zahlédl a ty jezdili po celé evropě. |
Honza Prchal Neregistrovaný host Odeslán z: 82.100.63.29
| Odesláno Pondělí, 08. června 2009 - 08:39:45 |
|
749 241: Nejdříve bych rozhodně nesouhlasil s pojmenováním fotek jako imperialistické verze podvozku. Rád bych totiž zmínil samotnou existenci prototypů podvozků zkoušených na vozech Calm (později Bam). Nemám přesná data, píši z hlavy. Ale pokud M262 001 vyjela v roce 1949, tak je to zhruba rok po vítězném únoru. Dalo by se tedy předpokládat, že ony prototypové podvozky na Calmu byly ještě před tímto datem. Lze určitě vše dohledat, sám k tomu patřičné podklady nemám. Další nepřesnost, se kterou nemohu souhlasit, je, že podvozek M262.0 byl prací Tatry, ne ČKD. To dodávalo diesly a el. výzbroj. A nakonec trošku technicky. Podobnost oněch podvozků je jen zdánlivá. Svádí k tomu vodorovně uložená pružina primárního vypružení a s tím související úhlová páka k převodu svislého pohybu ložiskové skříně na pohyb vodorovný. Vlastní princip vedení dvojkolí je ale naprosto odlišný. K podvozku Steyr lze v tomto ohledu přirovnat podvozek ČKD s kyvnými rameny. U M262 je dvojkolí vedeno ojničkami, z nichž jedna tvoří onu výše zmíněnou úhlovou páku. Ojničky k vedení dvojkolí mají v podobě y-segmentů např. plecháče a laminátky, a nebo moderní stroje jako Taurusy a tuším také 380. Všechny tyto novější konstrukce však používají ojniček poddajných se silentbloky v okách. Je to z toho důvodu, že na ložiskovou skříň dosedají pružiny primárního vypružení. M262 žádný poddajný prvek nemá a tudíž se ložisková skříň při svislém pohybu také natáčí a vyrovnává tím vzdálenost konců oněch ojniček, které se pohybují po kruhové trajektorii. |
Honza Prchal Neregistrovaný host Odeslán z: 82.100.63.29
| Odesláno Pondělí, 08. června 2009 - 08:55:45 |
|
Nakonec si neodpustím ještě trošku zdůraznit sekundární vypružení, které je u obou koncepcí naprosto odlišné. Steyr použil evidentně koncepci, kterou známe z podvozků Görlitz V, nebo spíše VÚKV. Zavěšená spodní kolíbka, na ní pružiny sekundárního vypružení, na nich horní kolíbka, přenos podélných sil ojničkou skříň spočívá PATRNĚ na ploché torně. M262.0 má tu genialitu v té bezkolíbkovitosti podvozků, což je výhodné hlavně kvůli uspořádání hnacího agregátu. Šikmo uložené pružiny (ne flexi-coil - už jsme to tu jednou řešili) jsou vedené pomocí teleskopů. Díky teleskopům jsou namáhány POUZE SVISLE!!! - proto ne flexi-coil. Teleskopy dosedají na kulové plochy (u III. série z výroby, starší vozy po rekonstrukci podle III. série - původní provedení přesně neznám), které se nesmí mazat!!! Tím je zároveň vyřešeno tlumení sekundárního vypružení. Přenos podélných sil je pak ojničkou, příčných šikmými pružinami a příčnými dorazy. Proto si dovolím tvrdit, že podvozek M262 je mnohem propracovanější, na druhou stranu je složitější. Vedení dvojkolí je bez vůlí, což není ideální, ale M262 si opotřebení pouzder vedení dvojkolí vyrovná sama svojí vahou, tudíž podvozek v provozu nemění své parametry, narozdíl od Steyru, kterému to už samotný princip nedovoluje. Je otázkou praxe, jak velká je to výhoda, či nevýhoda. Tyto informace pochopitelně nemám. |
VR Neregistrovaný host Odeslán z: 213.168.185.213
| Odesláno Pondělí, 08. června 2009 - 09:42:36 |
|
Další nepřesnost, se kterou nemohu souhlasit, je, že podvozek M262.0 byl prací Tatry, ne ČKD. To dodávalo diesly a el. výzbroj. Nebyla M262.0 vyvinuta původně v Královopolské? Ta koncepce s hnacím agregátem uloženým v podvozku je velmi podobná předválečným motorovým vozům tohoto výrobce. |
ythomas_ct
Neregistrovaný host Odeslán z: 62.204.234.92
| Odesláno Pondělí, 08. června 2009 - 11:32:57 |
|
Ad Honza Prchal: A co průjezd obloukem?! Při natočení podvozku vůči skříni tam určitě trocha toho flexicoil efektu bude. Nebo je to snad u bezkolébkového podvozku možné vyřešit jinak? Pak si ještě dovolím nesouhlasit s tím Tvým konstatováním o neideálnosti vedení dvojkolí bez vůlí! Když vedení dvojkolí, tak jedině bez vůlí - koneckonců se podívej na Görlitz V a jeho chování na koridoru, pokud se tam vlivem (ne)údržby nějaké ty vůle objeví. Jinak souhlas s tím, že podvozek M262 (a koncepce toho vozu vůbec) je propracovaná - však to taky jezdí dodnes! PS: A myslím, že už se můžeš těšit do třeťáku na předměty Konstrukce vozidel I a II... |
Honza Prchal Neregistrovaný host Odeslán z: 82.100.63.29
| Odesláno Pondělí, 08. června 2009 - 12:05:36 |
|
Skříně pro M262.0 I. série skutečně stavěla Královopolská. Konstrukčně je zde velká podobnost s vozy M284.0 a 1 a vývoj skříně skutečně zřejmě proběhl tamtéž. Nicméně vývoj podvozků je dílem Tatry Smíchov. Ale kompletace vozů byla prováděna v ČKD ve Vysočanech. U ČKD byly tyto vozy ostatně i objednány, takže Královopolská zde působila jen jako dodavatel skříní pro ČKD. Doporučil bych sledovat podobný postup u vozů M284.0 a 1. U prvních jmenovaných je to výzbroj BBC a u druhých je to diesl a el. výzbroj, nicméně tento případ je navíc doplněn válečnými a poválečnými událostmi, takže na něm lze jen ukázat, že taková spolupráce několika různých fabrik byla v té době neojedinělá. Ostatně proč ne. ČKD stavělo lokomotivy, Královopolská vozy a motoráky, Tatra výhradně vozy. ČKD vlastní vagonku nemělo, tudíž si objednaly skříně v Brně. Proč to tak bylo i s podvozky nevím. Jak socialismus postupoval hlouběji do našeho průmyslu a začal diktovat co a jak se kde bude a nebude dělat, tak v mnoha fabrikách došlo ke změně výrobního programu a tudíž se další výroba vozů M262.0 přesunula do Studénky, kde byla objednána II. (bez jakýchkoliv technických změn - světla a dveře na stanoviště nepovažuji za technický pokrok, jediná změna, o které vím, jsou dva EPV směru místo původních čtyř - zase nic převratného) a později i III. série, kde byla přepracovaná skříň, regulace výkonu a další detaily - no samozřejmě, vždyť se dodávaly od roku 1958, tedy 9 let od dodání prvních vozů první série, ale stále je to ta původní koncepce. |
Honza Prchal Neregistrovaný host Odeslán z: 82.100.63.29
| Odesláno Pondělí, 08. června 2009 - 12:06:02 |
|
A nyní se myšlenkami dostávám, kam jsem nechtěl, ale neodpustím si to. Zde je totiž nádherně vidět příklad zpomalení technického pokroku s příchodem socialismu do našich zemí. Vždyť přesně v této době postavila Tatra Smíchov prototyp vozu Bai s mnoha novinkami. Ano ten vůz, který se díky své nadčasovosti nedostal do sériové výroby a dál se pokračovalo v klasické koncepci, kterou přinesly osmidveřové vozy Bai, tedy koženka a umakart a to se stalo standardem až do půlky 80-tých let (s jistou úsměvnou změnou, že se ze zelené koženky přešlo na červenou). Mimochodem tato myšlenka mne napadla právě díky tomu, že M262.0 třetí série uvnitř stále vypadaly stejně, jako první vozy - tedy koženka a sololit, proč tak málo změn, když už se umělo i něco lepšího pro cestujícího? Vždyť ona osvědčená koncepce mohla být zachována, jen s novými okny, obložením stěn... Myslím, že tohle byla právě ta doba, kdy se objevila zkostnatělost a nepružnost české železnice způsobená socialismem, která bohužel trvá dodnes a cestující je až na posledním místě. Nechápu totiž jednu věc, proč ve třicátých letech bojovaly ČSD o cestující moderními motorovými vozy za účelem snížení nákladů, když konkurence ze strany silniční přepravy byla naprosto minimální. V tomto vystupovaly ČSD jako jistý monopol a mohly si diktovat ceny a kvalitu cestování a přesto se snažily o zlepšení. Dnes je hrozba, že cestující pojede raději po silnici, mnohem reálnější ba skoro pravděpodobnější, a my tu stavíme regionovy, které mají interiér na úrovni 80-tých let, kdy byl použit v prototypech vozů 842 a 470, tedy před více než dvaceti lety!!!! Nejhorší na tom ale je, že spousta lidí se mnou teď nebude souhlasit, protože jsou spokojení s tím, co je. Z našeho národa totiž vymizela náročnost, která by nás hnala kupředu. Jelikož jsem mladšího data narození, tak jsme se v dějepise učili, že ČSR patřilo mezi 12 nejvyspělejších zemí světa. Proto se nedovedu smířit s tím, že je to dnes každému jedno, protože ten potenciál tu je. Ale koukám, že jsem se nechal trošku unést od tématu. |
Honza Prchal Neregistrovaný host Odeslán z: 82.100.63.29
| Odesláno Pondělí, 08. června 2009 - 12:14:19 |
|
ythomas ct: Použil jsem nesprávného pojmu. Napsal jsem vedení bez vůlí, ale měl jsem napsat dokonale tuhé vedení. Měl jsem namysli nemožnost radiálního natáčení dvojkolí v oblouku. Chování podvozku Görlitz V na koridoru je dané sice neúdržbou vedení dvojkolí, ale také úklonem kolejnic, profilem jízdní plochy.... Četl jsem studii od p. Izera na toto téma. A dokonale tuhé vedení dvojkolí není nejlepší řešení, zvláště pro podvozek s rozvorem 3600mm. Vůle být přeci můžou, ale musí být správně vymezeny a navrženy. Jakmile se zvětší, tak je problém, to uznávám. Nicméně neprováděla náhodou univerzita měření vlivu podvozků GP200 na trať v úseku Brno-Blansko??? Jinak do vyšších ročníků se těším. |
Honza Prchal Neregistrovaný host Odeslán z: 82.100.63.29
| Odesláno Pondělí, 08. června 2009 - 12:17:43 |
|
Ad flexi-coil efekt. Doporučuji prostudovat výkres. Pružina je vedena trubkovým teleskopem, který nedovolí ji namáhat jinak, než v její svislé ose. Natočení podvozku je umožněno uložením tohoto celku na kulových plochách, který se tímto jako celek naklání. Navíc je podepřený gumovými podložkami, které se vlivem naklánění deformují. Pro více info doporučuji konzultaci s někým odbornějším. |
262 Neregistrovaný host Odeslán z: 89.103.30.18
| Odesláno Pondělí, 08. června 2009 - 12:18:34 |
|
Jo.Před konstruktéry této řady klobouk dolů. |
majales Neregistrovaný host Odeslán z: 62.24.79.254
| Odesláno Pondělí, 08. června 2009 - 13:53:37 |
|
ad honza Prchal Já si myslím že M 262 - čtyřnápravové byly úplně zlaté co se týče jízdního komfortu na lokálkách typu Posázavského pacifiku, na špatných spojích kolejnic. Co nám nabídne dnešní dvounápravové ČD 810 010 děkuji nechci Těmi 810 se vracíme na začátek století když jezdily dřeváky s párou (ale to byla aspoň romantika |
Honza Prchal Neregistrovaný host Odeslán z: 82.100.63.29
| Odesláno Pondělí, 08. června 2009 - 15:31:24 |
|
majales: Nijak jsem nechtěl svou reakcí na ythomase_čt znevážit výborné jízdní vlastnosti. Jenže toto řešení, které M262.0 má, je spojeno s vyšším opotřebením dvojkolí. To byla ta správná myšlenka, která měla z mého příspěvku vyplynout. A prosím nesrovnávejte M152.0 a M262.0. Ačkoliv řadu let sloužily a slouží vedle sebe na stejných tratích, tak každá byla stavěna na něco úplně jiného. Srovnávat bychom mohli, kdyby se do sériové výroby dostala např. chrochtadla. Ostatně jako další pokus o náhradu dvěstědvaašedesátek byly 842, pak 843. Zde hledejme rozdíly. Vše je jen o schopnosti oprostit se od fundamentalismu opěvujícího dvěstědvaašedesátky a získat poněkud objektivnější náhled na věc. Jako důkaz své přízně k této řadě připomínám, že jsem věnoval mnoho volného času právě jedné z nich, aby jako muzejní mohla připomínat genialitu svých tvůrců. |
262 Neregistrovaný host Odeslán z: 89.103.30.18
| Odesláno Pondělí, 08. června 2009 - 16:42:55 |
|
Honza Prchal:Pravda,srovnávat 810 s 830 nelze.No a když jsme u 843jek.tak co do jednoduchosti je nenahradily ani náhodou.Počtem také ne,ale zcela jistě spotřebou a případně pohodlím pro cestouše.Pro fíru v tomto případě zcela určitě. 810ky by se daly srovnat s jejich předchůdci M 131.1. |
ythomas_ct Neregistrovaný host Odeslán z: 62.204.234.92
| Odesláno Pondělí, 08. června 2009 - 18:37:42 |
|
Ad Honza Prchal: Výkres podvozku "dvaašendy" jsem ještě nestudoval, ale až bude čas, chuť a příležitost, určitě se rád poučím... Pravda, tuhé vedení při tomhle rozvoru nebude v oblouku to pravé ořechové. Na druhou stranu - M262 byla určena pro vozbu rychlíků, takže se asi nepředpokládal provoz na lokálkách s velmi malými poloměry oblouků a navíc váží pouze 12 tun na nápravu, takže ty vodicí síly nebudou zas až tak obrovské. On třeba takový brejlovec má vedení dvojkolí v podvozku taky prakticky tuhé... Co se úseku Brno - Blansko týče, tak tam kromě GP200 hoblují kolejnice zejména všechna vozidla pro vyšší rychlosti (bo právě tuhé vedení) - takže MD52, Y32, SGP300, nově taurusy apod. V jednom oblouku se tam dokonce už měnily kolejnice, a to prosím 11 let po stavbě koridoru! Ten úsek je podle mě blbě od samého počátku - chce to tunel Brno - Blansko! Co to je za koridor, když se tam jezdí 75 km/h? Navíc ten hluk - na kolejnicích jsou vlnky jak na moři! Ale vysvětlujte to "ochráncům přírody"... A ještě k tomu chování Görlitz V (ale i 26-2.8 nebo UIC 517) na koridoru - nestabilita je primárně způsobená právě vůlemi ve vedení! Kombinace jízdního obrysu a příčného profilu hlav kolejnic společně s úklonem pouze vytvářejí svojí ekvivalentní konicitou podmínky, díky kterým se dvojkolí intenzivněji středí do centrované polohy a není-li vedeno (resp. není-li příčný pohyb dostatečně tlumen), rozkmitá se. Mimochodem to, co se u nás používá mimo koridory (jízdní obrys ORE S1002 a kolejnice R65 s úklonem 1:20) prakticky vytváří takové podmínky, jako by byl jízdní obrys válcový a navíc je tam extrémní kontaktní namáhání... Ale nebudu Ti tu vykládat celý děj - počkej do čtvrťáku na teorii vozidel, užiješ si své... |
749.241 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.160.53.136
| Odesláno Pondělí, 08. června 2009 - 21:09:23 |
|
No pěkně jsem to oživil. Malá připomínka pro ythomase, vedení dvojkolí nemůže být bez vůlí, protože by nevedlo, ale zadřelo. Spoj bez vůli=spoj s přesahem, to nejde. Jsou ovšem vůle výrobní, správkové, provozní. Pokud skutečná vůle při provozu ve vedení dvojkolí vypadá jako by lítal vandrák po putyce, je evidentně něco zanedbáno nebo špatně udržováno. |