Archiv do 3. října 2010

Autor Příspěvek Tinhi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 841 Registrován: 12-2007 Odesláno Pondělí, 27. září 2010 - 19:56:01       Dnešní 257 před Jindřiší Mathulo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 434 Registrován: 7-2008 Odesláno Pondělí, 27. září 2010 - 20:54:40       Kadlos-mohol by som pouzit forku M21.003 na web NPZ? Verejnosti málo známa no predsa krásna Nitranska poľná železnica Kadlos Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 178 Registrován: 2-2009 Odesláno Pondělí, 27. září 2010 - 21:07:16       Mathulo: jak je ctěná libost Všd Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1012 Registrován: 7-2008 Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 09:36:26       Mají už nějaký vůz pro invalidy na JHMD? V Žitavě pro ně měli upravený služební vůz a byl perfektní. Jen je škoda, že nejezdí vozidla Rumunské výroby, jen TU47.0, aspoň podle fotek to tak vypadá. Jinak mám nově fotky z trochu větší úzkorozchodky v Tunisu na http://mhd-vlak.tk/ , níže také naleznete něco málo z Mayrhofenu, ale je to psané spíš pro rodiny s dětmi, než pro lidi, co dráze rozumí. Hrb Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.72.50 Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 11:54:45       Všd: na fotkách z JHMD jsou hned dvě vozidla rumunské výroby v akci: Resita a Faur T 48.001. Bizon Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 417 Registrován: 4-2005 Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 12:24:07       Mám dotaz kolik bylo M21? a kolik se jich dodnes dochovalo myslím tím i po přestavbě na vlečnák Nyplzet Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 452 Registrován: 10-2006 Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 13:07:03       Bizon: Vyrobeno 9, zachováno nejspíše 5 kusů, pokud se někde nějakej neschovává třeba v Maďarsku. Ovšem 009 měla být snad už jen jako skříň používaná u dráhy jako sklad, existuje ještě? (byl by to 6. dochovaný) Všd Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1013 Registrován: 7-2008 Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 13:43:20       Hrb: Faur tam je s historickými vozy. V běžném provozu nic. A Resita také netahá běžné vlaky, v tomto případě naštěstí. Naivně jsem si myslel, že když JHMD koupily dvě vozidla podstatně mladší, než TU47 a Balm/ú, že s nimi budou jezdit. Na Žitavce jezdí v běžném provozu malý Faur (označení z hlavy nevím), jel jsem s ním dokonce dvě jízdy, protože mne pracovníci SOEG mystifikovali, že Libnet na páře neplatí. Bizon Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 418 Registrován: 4-2005 Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 14:27:14       Nyplzet:Dík za info a ten JHMD vzaly kde? Mixmouses Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1197 Registrován: 1-2006 Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 14:36:00       Obecně vzato pravda neexistuje, jsou pouze různé úhly pohledu na lež... http://fotomysak.bloudil.cz http://zeleznicka.bloudil.cz Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 78.102.209.111 Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 15:51:46       Mixmouses: Přál bych vám "Míň vody, víc řepy": http://www.youtube.com/watch?v=ZuLCHBrn2y8 Bizon: Provozní M 21.004 je na JHMD dočasně (asi přes zimu) zapůjčený ze slovenské ČHŽ. Ten neprovozní (rozpracovaný) JHMD nedávno koupily od "agrárníků" v Nitře. Oba předtím jezdily (a pak chátraly) na PŽ Prešov (ten neobnovený M 21.003 pod označením M 21.008). Jejich záchranu z Prešova v 80. letech minulého století iniciovalo Slovenské polnohosp. muzeum v Nitře, kde pak stály řadu let. Mixmouses Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1198 Registrován: 1-2006 Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 16:02:47       Cogwheel : tak to je . Mám tu pro Vás všechny další fotky nejen z Řepánkových jízd. Obecně vzato pravda neexistuje, jsou pouze různé úhly pohledu na lež... http://fotomysak.bloudil.cz http://zeleznicka.bloudil.cz Bizon Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 419 Registrován: 4-2005 Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 16:28:04       Cogwheel:dík moc ještě se tě zeptám v republice by měl být ještě jeden je přestavěnej na Ba/ú 619 ale kde je dnes nevím Všd Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1014 Registrován: 7-2008 Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 17:13:51       http://www.youtube.com/watch?v=NKlEEYrFh8c Jsou tyto vozy v provozu ještě někde jinde? A Faury jezdí v Maďarsku už jen v Budapešti, nebo i na dalších tratích? Všd Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1015 Registrován: 7-2008 Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 17:25:15       http://www.youtube.com/watch?v=iurrLkBe9Es Zde uvidíte mezi 4:3O a 5:00 vlak vedený dvojspřeží, s vagonem, který (asi nechtěně) napodobuje PKP IC. Dále tam lze v depu zahlédnout lokomotivu Mk49. Kadlos Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 181 Registrován: 2-2009 Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 17:43:13       M21.004 mají JHMD vypůjčený od ČHŽ do konce listopadu Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 78.102.209.111 Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 17:59:50       Bizon: Z vlečňáku Ba/u 619 je nyní na ČHŽ řídicí vůz R 21.007. Všd: Tyto charakteristické vozy byly zkonstruovány jen pro PŽ Budapešť. Existuje i "letní" verze. Faury v Maďarsku jezdí jen v Budapešti (dětská železnice je trakčně náročná). Další informace o maďarských úzkokolejkách viz např. www.kisvasut.hu (znalost maďarštiny není až tak nutná). Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 78.102.209.111 Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 18:08:00       Ta lokomotiva Mk 49.2 "pasuje" právě k těm vagónům. Principiálně to je vlastně "zdvojená Rába" (podobně jako u nás byly "zdvojené Karkulky - také se neosvědčily). Těch maďarských lokomotiv bylo vyrobeno 7 ks, dochovala se jediná. Léta stála na pomníku, nyní je snad opět provozní. pal Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.72.120 Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 18:10:34       Bizone - zajeď si do Pribyliny a tam mají M-21.006(07) v kompletním historickém stavu a ještě jednen ex M-21. ( 08 ??? ) přestavěný na Ba/u 3 (ex PLŽ) - ten je sice v trochu dezolátním stavu, nicméně je asi lepší než Šatavův M-21.003. Bizon Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 420 Registrován: 4-2005 Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 19:48:09       Pal:ten Pribyliny je jak píšeš na 100% M-21.006 jinak na ČHŽ te řidičák je původní M-21.007 Nyplzet Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 453 Registrován: 10-2006 Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 20:45:06       Chudák Ivošek se stím dělá a nikdo to nevyužije Přehled dochovaných M21 zde: M21 , Jinak kompletní historie řady M21 byla nedávno hezky popsána v časopise Svět Železnice (Radim Šnábl). Doporučuji přečíst, je to velmi zajímací Ulf Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3 Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 20:59:44       Faury v minulosti v Maďarsku jezdily i v Ózdu. Po zrušení byly odprodány Lokotransu a poté dodány do Afriky Barbora Jandová Neregistrovaný host Odeslán z: 90.179.146.78 Odesláno Středa, 29. září 2010 - 12:00:47       Dobrý den, sháním video ze dne 19.9. vláčku na trati Jindřiš - Malý Ratmírov, který vyvážel vodáky zpět nahoru na start splouvání Hamerského potoka. Nevíte prosím o někom kdo to v neděli natáčel? Děkuji. Janek_lemoch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1081 Registrován: 11-2007 Odesláno Středa, 29. září 2010 - 16:51:06       M 21.003 (RINGHOFFER 54124/1939): JINDŘICHŮV HRADEC 1939-1964 > PREŠOV M 21.004 (RINGHOFFER 54125/1939): JINDŘICHŮV HRADEC 1939-1964 > PREŠOV M 21.005 (RINGHOFFER 58737/1945): JINDŘICHŮV HRADEC 1945-1960, 1960 reko na osobní vůz Ba/u 622, 1960-1978, +1978 M 21.006 (TATRA KOPŘIVNICE 63725/1947): TŘEMEŠNÁ VE SLEZSKU 1947-1959, 1959 reko na osobní vůz Ba/u 619, 1959-1975, 1975 předán NTM M 21.007 (TATRA KOPŘIVNICE 63726/1947): TŘEMEŠNÁ VE SLEZSKU 1947-1959 > ŽILINA M 21.008 (TATRA KOPŘIVNICE 63727/1948): JINDŘICHŮV HRADEC 1948-1964 > ŽILINA M 21.009 (TATRA KOPŘIVNICE 63728/1948): JINDŘICHŮV HRADEC 1948-1957, +1957 že_by Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1904 Registrován: 6-2007 Odesláno Středa, 29. září 2010 - 17:22:48       Ad Všd - 1015 Ve Vašem příspěvku https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=1914666 je odkaz na pěkné video. V čase 6:58 až 6:59 je úzkorozchodná drezína přestavěná z osobního automobilu. Co je tam za motor, to nevím, ale kastle je Škoda 1102 - cca rok výroby 1948. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 556 Registrován: 9-2009 Odesláno Středa, 29. září 2010 - 17:28:06       M 21.0: Wels Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 285 Registrován: 12-2007 Odesláno Středa, 29. září 2010 - 20:54:53       Janek : M 21.007 byl přeznačen na M 21.006 a naopak. K záměně došlo v dílnách před předáním lesům. M 21.006 byl přestavěn na Ba/u 619 a zůstal ještě v Třemešné. Motor z původního M 21.006 šel jako náhradní spolu s M 21.007 - označeným jako 006 tamtéž. M 21.008 (opět záměna čísel 003 a 008) šel již bez motoru na PLŽ a byl označen Ba/u 3. (Příspěvek byl editován uživatelem Wels.) Tinhi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 852 Registrován: 12-2007 Odesláno Čtvrtek, 30. září 2010 - 18:43:05       Dnešní 257 na Bobelovce Jenoušek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 66 Registrován: 12-2007 Odesláno Čtvrtek, 30. září 2010 - 19:18:52       Zdravím všechny přítomné, mám velkou prosbu. Nemáte náhodou někdo ve svých archivech informace o úzkorozchodné dráze v Břasích? Např. bližší údaje o vedení trati, použitých lokomotivách apod. Kdysi prý vyšla brožurka od myslím Karla Hoffmana s názvem Úzkorozchodná dráha na Břasích. Tuto brožurku se mi přes veškeré úsilí nepodařilo sehnat. O drážce je k mání zoufale málo informací. Díky moc za případné odpovědi. Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 78.102.209.111 Odesláno Čtvrtek, 30. září 2010 - 20:38:03       Brožurka Karla Hofmana "Úzkorozchodná dráha na Břasích" vyšla r. 1991 v nákladu pouhých 300 ks. Vydala ji Okresní knihovna v Rokycanech. Eventuálně bych ji mohl přinést ukázat na sobotní setkání diskutérů K-reportu v rest. U černého koníčka v Č. Budějovicích. Další zmínky najdete i v novějších publikacích "Úzkorozchodné železnice v průmyslu a zemědělství" (vyd. Corona 2003) a "Neveřejné úzkorozchodné dráhy v Čechách" (vyd. SÚA 2004 - na základě historických soupisů pro armádu). Kromě asi nejzajímavější 700 mm elektrické důlně-průmyslové drážky byla v revíru i čistě důlní drážka a visutá lanovka, na kterou se zavěšovaly dřevěné důlní vozíky i s kolečky - to v brožurce popsáno není. Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 78.102.209.111 Odesláno Čtvrtek, 30. září 2010 - 20:54:24       V městském muzeu v Radnicích, viz http://www.mestoradnice.cz/zarizeni-mesta/mestske-muzeum/ jsem před lety viděl nějaké historické fotky z dobývání uhlí na Radnicku a průmyslových podniků v okolí, možná by tam mohli mít i něco k drážce. Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 78.102.209.111 Odesláno Čtvrtek, 30. září 2010 - 21:06:05       Ke stručné informaci: http://www.spvd.cz/?p=zeleznice/brasy/brasy.html&m=menu_zeleznice .html bych upřesnil, že správné jméno podnikatele je Starck. Zjirsa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 117 Registrován: 12-2007 Odesláno Čtvrtek, 30. září 2010 - 22:28:03       Úterní ježdění. Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 865 Registrován: 7-2005 Odesláno Čtvrtek, 30. září 2010 - 23:44:16       PRACOVNÍ VERZE 12.2000 Úzkorozchoné dráhy a lanovky v okolí dnešní obce Břasy (katastry obcí Kříše, Stupno, Vranov, Vranovice) * povrchová koňská dráha "Starck" - trať vedla od dolu Liewald v Břasích přes důlní pole Všech svatých, Josef a Jiří až na nádraží v Horním Stupně, s odbočkami ke Starckovým závodům (sklárna, továrna na výrobu olea, kyseliny solné, ...) - 7.6.1871 požádáno o povolení zřízení koňské dráhy - 15./20.6.1871 dobrozdání Horního hejtmanství v Plzni - 27. a 28.6.1871 komisionální šetření - 31.7.1871 vydáno povolení ke zřízení [pramen Hofmann] * povrchová koňská dráha "Stenberk" - trať vedla od dolů v Darové do Břas v délce cca 8,5 km - žádost o koncesi na koňskou dráhu podal horní správce Čeněk Blažek (původní majitel) dne 16.1.1876 - pochozí komise c.k. OH v Plzni 10.3.1876 - vyřízeno 1.5.1876 (čj.23588) - další jednání již vedeno s majitelem - Zdeněk hrabě ze Stenbergu,majitel uhelných dolů a sklárny na Břasích a Darové - šetření ke koňské dráze na Darové 5.10.1876 - kolaudace dráhy 30.8.1877 [pramen SOkA Rokycany, fond OÚ Rokycany kr.155 (spis ič.150/73 a č.j. 11-53/85), kr.156 (spis čj. 11-53/704)] * povrchová elektrická dráha "Starck" - přeměna koňky na elektrickou dráhu - žádost podána 2.2.1908 - pochůzka 10.3.1908 - povolení OH v Rokycanech 4.11.1908 (čj.38472) - další šetření 4.12.1908 - 1.zkušební jízda již 12.9.1908, 14.9. zkouška se zátěží, 16.9. zahájen provoz [pramen Hofmann] - kolaudace 11.2.1909 OH Rokycany (čj.5711) [pramen SÚA, fond MŽ - "1925"] - provoz - elektrické lokomotivy dodány firmou AEG Wien v r. 1908 - 3 kusy (tov.č. 52-54), 1914 - 1 kus ; vše výkon á 31 (36) k celkem 4 kusy (vedeny 1925,1932,1945) - benzinové lokomotivy dodány firmou Ferrovia Radotín v r.1924 - 3 kusy ; vše výkon 6 k (motory Walter) [pramen PA SU, fond DKZ Kaznějov ; prospekt AEG Wien-reference] - znárodnění 31.12.1945 3x el.loko AEG Union (2 sériové motory á 15,7 ks) 1x el.loko AEG Union (2 sériové motory á 15,7 ks) 3x benz.loko Ferrovia (2válcový motor Walter 6 PS) 40 vagonetů pro el.dráhu objem 1 m3 5 expedičních vagonů 7 kladnicových vagonů 22 sklopných vagonů železných 1 montážní vůz el.dráhy [pramen PA SU, fond DKZ Kaznějov, kt.770] * povrchová "Sternberská" lokomotivní dráha - v dopise pro RBÚ Plzeň z 18.5.1926 uvádí Závodní správa Sternberských kamenouhelných dolů v Břásích, že k dopravě uhlí na povrchu využívá benzinovou lokomotivu, výrobek firmy Deutz-Otto o výkonu 10 koní. Lokomotiva je v provozu již 2 roky s dobrým úspěchem [pramen SOA Plzeň, fond RBÚ Plzeň, kt.308] - dráha o rozchodu 700 mm a délce 1,05 km spojovala Sternberské doly s nádražím (kolejivo - váha 10 kg/1m, max.stoupání 25 prom.), 1 lokomotiva Originál Otto o výkonu 10 HP (váha 4 t, usp. Bm, rozvor 700 mm), vozy - hunty, bez brzdy 50 ks o váze 280 kg ; povolení k přípravným pracem vydala OSP v Rokycanech 19.10.1921 (čj.51086), stavba proběhla v roce 1921 [pramen SÚA, fond MŽ - "1925"] - 9.7.1920 byla od firmy Deutz odeslána lokomotiva tov.č.2405, typu C XIV, pro Stenberské bánské ředitelství Radnických kamenouhelných závodů na Břasích [lokomotiva vyrobena v roce 1916 pro HFB] [pramem tovární seznam strojírny Deutz] - 9.3.1928 nařídila OSP v Rokycanech na 21.3. prohlídku úzkorozchodné dráhy a k povolení benzinové lokomotivy sloužící k dopravě od šachet Hedvika, Matylda a Sto k centrální stanici lanové dráhy, popř. k dopravě břidličného uhlí od této stanice do Sternberských skláren na Břasích - 21.3. proběhla komise, protokol sepsán 26.3.1928 a provoz schválen podle protokolu - benz.loko má rozchod 680 mm (?jak to měřili?), max.rychlost 12 km/h, při stoupání 10 prom. max. 4 km/h, motor je ležatý 1 válcový od firmy Langen & Wolf v Kolíně nad Rýnem o výkonu 10 HP, brzda ruční, lokomotiva utáhne 20 vozíků o váze 5 q ; remíza lokomotivy je v centrální stanici lanovky ; řidičem je Antonín Fišer - trať byla prodloužena ze šachty Matylda na šachtu Sto, křižuje silnici Vranov-Kříše poblíž šachty Matylda - 5.11.1928 předloženy služební předpisy pro provoz lokomotivy, které RBÚ Plzeň neschválil [pramen SOA Plzeň, fond RBÚ Plzeň, kt.368] - 07.1938 proběhla zkouška p.L.Škopka z Přívětic na naší lokomotivě Deutz 10 HP, sloužící k dopravě důlních vozíků na povrchu ze šachet Cecilia, Matylda a Zdenko k hlavní stanici lanových drah na Baště - Lad.Škopek z Přívětic ustanoven 9.11.1938 (*18.5.1917) - 16.9.1939 žádá vedení Sternberských dolů o zkoušku obsluhy benzinové důlní lokomotivy Deutz pro strojního zámečníka Fr.Kroce ze Stupna (*28.5.1913 v Líních), uvedený jezdí s lokomotivou od 3.8.t.r. [pramen SOA Plzeň, fond RBÚ Plzeň, kt.451] * Důlní míry Dolové a průmyslové závody dř.Jan David Starck Důl Liewald v Břasích - 1909 - až 200 horníků - 1929 - důl Liewald je na důlních mírách Rafaeli, Maria Theresia, Egidi, Markéta, St.Antoni, Jan Nepomuk a Sv.Kateřina ; těžba v revírech "Balkán","2.sklepů","č.6", "hlavní koňský překop, též. rozrážky" - těžní jáma # Liewald je hluboká 76 m - 1930 - těžba na hlavním překopu pomocí jednoho koně, který po směně vychází touto štolou ven do stáje stav - 97 dělníků a 4 dozorci, průměr denně 180 vozů po 5 q [pramen SOA Plzeň, fond RBÚ Plzeň, kt.359] * Dolové podniky Velkostatku stenberského - 1929 - 3 šachty : Hedvika, Matylda, Sto [pramen Ing.Čepek L. - Kamenouhelná pánev u Břás] * k 1.9.1934 Báňské ředitelství dolových závodů J.D.Starck prodalo # Liewald Jiřímu Sternbergovi * 9.9.1935 bylo oznámeno RBÚ Plzeň, že těžba z # Hedvika byla svedena na # Liewald a # Hedvika bude používán jen výjímečně [pramen SOA Plzeň, fond RBÚ Plzeň, kt.401,408] * Lanovky Darová-Břasy , Břasy-Rampa - Darová-Břasy : povolení ke zřízení 15.9.1921, kolaudace 25.4.1924, délka 645 m (9 stožárů), výroba Pohlig (nakládací stanice stojí na parcele č.330/14 Stupno Horní, úhlová stanice parcela č.423/.. Kříše, vykládací stanice na rampě stanice Stupno-Břásy) - 02.1925 přestavba nakládací rampy (asi na ČSD) pro dopravu vozíků lanové dráhy nebo jako dříve ručně po úzké dráze (rozchod 680 mn) [pramen SOA Plzeň, fond RBÚ Plzeň, kt.319] * lanovka nahradila koňskou dráhu od dolu Jan a Sv.Anna u Darové Pozemmní lanovka s vrchním lanem - 1938 - z dolu Liewald na ústřední stanici lanovky, délka 540 m, rozchod 480 mm, 2 kolejná, postavena 04.-05.1938, zkoušena 06. 1938, žádost o schválení 30.6.1938, původní doprava ručně a koňmi z # Liewald na ústřední stanici - 1940 - z dolu Matylda a dolu Cecilile na ústřední stanici lanovky, délka 550 m, povolen provoz 25.8.1940 [pramen SOA Plzeň, fond RBÚ Plzeň, kt.451] - důl Cecilie - projekt 1935, zahájena těžba 1936/7 [pramen SOA Plzeň, fond RBÚ Plzeň, kt.408] * po napojení dolů Liewald, Cecilie a Matylda pomocí pozemních lanových drah (svážných) pozbyla nutnost provozu benzinové lokomotivy Deutz [vlastní poznámka] Janek_lemoch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1082 Registrován: 11-2007 Odesláno Čtvrtek, 30. září 2010 - 23:58:44       Ví se kolik mělo být přívěsných vozů Calm/u a CFalm/u pro M 21.0? Stokr556 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 754 Registrován: 11-2007 Odesláno Pátek, 01. října 2010 - 05:47:09       Zjirsa: Co to je za skříň vozu ,,velkého rozchodu,,na vaší poslední fotce? Zjirsa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 118 Registrován: 12-2007 Odesláno Pátek, 01. října 2010 - 10:51:28       Stokr556: EM 201 003. Vagonet Neregistrovaný host Odeslán z: 89.203.161.27 Odesláno Pátek, 01. října 2010 - 12:06:21       V situaci na Břasích aby se vyznalo. Tak aspoň poválečná situace centrální lanovkové stanice. Mohl by někdo zakreslit důl Liewald? Lanovka 645 metrů vychází z centrální stanice na konec nádraží. Z centrální stanice na důl Jan v Darové bylo cirka 2,5 km. Jenoušek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 67 Registrován: 12-2007 Odesláno Pátek, 01. října 2010 - 12:46:31       Zdravím všechny přítomné, děkuji všem co reagovali na můj dotaz ohledně úzkokolejky na Břasích. Velmi jste mi pomohli a moc vám všem děkuji. Vagonet Neregistrovaný host Odeslán z: 89.203.161.27 Odesláno Pátek, 01. října 2010 - 13:11:04       Ještě jedna myšlénka: zakreslená úzká přes Matyldu II na centrální lanovkovou stanici byla podle všeho původně odbočkou z tratě na Liewald, svážnice je jen trasa na Matyldu I. Vagonet Neregistrovaný host Odeslán z: 89.203.161.27 Odesláno Pátek, 01. října 2010 - 14:08:49       Tohle taky patří do kulturního dědictví UNESCO? Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Pátek, 01. října 2010 - 14:29:11       Hm, pamatuji ještě trochu jiný obraz v "Slezském Odginhonu" - s určitou opravdovou "industriální atmosférou". Škoda, že nyní už to tam funguje jen jako turistická atrakce (ne skutečná těžba grafitu). Stokr556 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 755 Registrován: 11-2007 Odesláno Pátek, 01. října 2010 - 15:13:01       Zjirsa: A nebylo by více foto? popř na mail? Ivosek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 141 Registrován: 8-2007 Odesláno Pátek, 01. října 2010 - 17:33:13       Zdravím... Chtěl bych Vás všechny poprosit jestli nemáte jakýkoli snímek lokomotivy Wohanka LB co jezdila v čistírně odpadních vod... Díky Ivoš ICQ:484748903 http://www.uzkorozchodky.hys.cz/ 532 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.182.9 Odesláno Pátek, 01. října 2010 - 21:19:00       Vagonet : Dolu Liewald (přijmení) se říkalo i Jánský důl (Johanni Zeche, Schacht) - viz. mapka z roku 1872, u dolu končila, začínala koňka. K mapce je ještě detailnější, kde přímo u budov je napsáno Liewald Zeche (Johanni Schacht). Důl byl umístěn kousek od obec Vranovice, tedy již mimo Vaší mapku (nad ní). Mapa z roku 1872 není orientovaná, ale společné body jsou místa Zámeček (Schloss) a nádraží Břasy - Stupno. Doporučil bych z mnoha důvodů, nejenom pro oblast Břas, knihu Johann David Edler von Starck a jeho podíl na rozvoji hornictví průmyslu v západních a severozápadních Čechách koncem 18. a v 19.století, Jaroslav Jiskra, 2005, muzeum Sokolov. Kari Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 185 Registrován: 2-2007 Odesláno Sobota, 02. října 2010 - 14:42:06       Jak si tak procházím archiv, tak jsem si všiml, že M27.001 je u JHMD vyfocena jen jak stojí před depem. Chci se zeptat, jezdí vůbec s lidma a jak to vypadá s jejímy sestřičkami? Pořád jsou ve stavu ve kterým byly dovezeny? Vagonet Neregistrovaný host Odeslán z: 89.203.161.27 Odesláno Sobota, 02. října 2010 - 16:59:57       532: To jsem ale...Vždyť toho Starcka mám. Ale umístění Liewalda nesouhlasí. Vychází zhruba tam, jak je na mojí mapce Matylda I - není to nakonec překabátěný Liewald? Matylda schacht je ve Starckovi u silnice, kde mám na mapce Matyldu II. Umístění Liewalda odpovídá i podle délky svážnice z hlavní lanovkové stanice. Potom by ta linie přes Matyldu (II) byla také svážnice, resp. pozemní lanovka, když tam se terén moc nesvažuje a ne jak jsem se domníval původní odbočka z liewaldské tratě. Vagonet Neregistrovaný host Odeslán z: 89.203.161.27 Odesláno Sobota, 02. října 2010 - 17:16:20       Teď si uvědomuju, že zastavení Liewalda se udává v roce 1947. Asi tam po něm zbyla nějaká "díra", kterou mapaři nazvali Matylda I a svážnice se používala jen k vývozu na haldu. vagonet Neregistrovaný host Odeslán z: 89.203.161.27 Odesláno Sobota, 02. října 2010 - 18:50:08       Omlouvám se za slepé uličky v mém hloubání. Jiná mapa zřetelně ukazuje přesun matyldských aktivit od silnice do míst bývalého Liewalda, i když uhlí se kope jinde, trochu na severozápad, zatímco u silnice je už mrtvo a bez kolejí. Proto ono číslování I a II. Sečteno a podtrženo: důl Liewald nutno hledati +- v místě Matyldy I. T4784011 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 104 Registrován: 9-2009 Odesláno Sobota, 02. října 2010 - 18:58:07       Tak pridám niečo z iného súdka. Súčastný stav lesnej železnice Víglaš - Kyslinky. Prešiel som len úsek Víglaš - Očová a po píle a výhrevni v Očovej som z časových dôvodov zatial nepátral , vlastne ani neviem kde presne bola.ALe mám fotky súčastného stavu dielni : HISTORICKÉ FOTKY: 1.časopis Dráha 7/2005 ,článok : ,,Kolbenky ´´ aneb č.5 žije. Autorom fotky je Ondřej Řepka. 2. výstava o lesných železniciach Očová, archív Jiří Junek. Nákres je z knihy Vôňa dymu a ihličia. Dúfam že s autorskými právami nebude žiaden problém ak áno,tak tie staré fotky stiahnem. Wearts Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 45 Registrován: 11-2009 Odesláno Sobota, 02. října 2010 - 19:34:19       Ahoj, obracím se na vás opět s prosbou. Usilovně scháním jakékoli podklady k malé ruční točně na vozíky tzv. "žábě". Fotografie, výkresy prostě vše. Pokud by byl někdo tak moc hodný a věnoval mi chviličku, byl bych mu zavázán. Díky "Teherán" - nejkrásnější nátěr Brefos Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 5-2010 Odesláno Sobota, 02. října 2010 - 20:17:20       T4784011: Ahoj. Ja som zase pátral v úseku Hrochoťský mlyn-Kyslinky-Polianka. Na Kyslinkách sú dva mosty a potom asi 1 až 2km smer Polianka je ďalší. Na nich sú ešte podvaly. Na Kyslinkách nájdeš aj budovy. Škoda že som nestíhal úsek Očová-Horchoťský mlyn. 532 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.182.9 Odesláno Sobota, 02. října 2010 - 21:00:23       Vagonet : Souhlas, Liewald nutno hledat u Matyldy I., je pravdou, jak Jste napsal, aby se v tom vyznalo. Třeba mapka situace někdy z let 1877 až 1880 ...... Jinak plno starých obrázků Břas a okolí je na stránkách obce, třeba i důl Liewald s tramvají, což asi budete znát ..... hanýs Neregistrovaný host Odeslán z: 90.180.169.34 Odesláno Sobota, 02. října 2010 - 21:30:16       Kari: M27.001 zřejmě lidi ještě nevozí, asi přetrvává stav ze srpna, kdy po opravě motoru byly problémy se správnou funkcí jízdních stupňů. Další dva jsou v Lovětíně, jeden v hale druhý před ní v původním stavu. Čtvrtý je v Kamenici odstrojený k rekonstrukci. Reko se připravuje, je vybrán motor, převodovka. Kari Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 186 Registrován: 2-2007 Odesláno Sobota, 02. října 2010 - 22:34:18       hanýs: Díky moc. Takže lidi vozila? Co jsem se přestěhova na druhý konec republiky, tak se v Hradci moc nevyskytuju. Vím o ní, že tak před dvěma lety na dnu železnice jezdila do Lovětína, víc nic. Tinhi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 859 Registrován: 12-2007 Odesláno Neděle, 03. října 2010 - 06:10:09       Něco ze včerejška Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 868 Registrován: 7-2005 Odesláno Neděle, 03. října 2010 - 08:19:21       ad 532 a vagonet - ty Břasy jsem svého času vzdal. rozhodnul jsem si udělat v tom pořádek a to skrze dolové míry, jména a majitele. začal jsem procházet opisy kontrol důlních děl v okolí Břas (ještě že kromě Plzně jsou ty stará i v Bánském hejtmanství Praha) a po hlubším zanoření jsem se do toho zamotal, až jsem se na to vyprdnul. nějáké zajímavosti se objevily, ale už nejsou zaneseny v textu nahoře (mj. plán jako je v brožuře Hofman, ale s rukopisnými doplňky v plánku trati). do podzemí v 50.letech vtrhla mechanizace a když ZUD doly na Břasích zavíraly tak v dole měla být i jedna loko BND15 T4784011 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 105 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 03. října 2010 - 10:04:04       Brefos: a nenašli by sa aj foto ? Zaujíma ma to lebo tiež chcem ísť až na Kyslinky. Určite sa tam najde viac pozostatkov ako na Víglaš - Očová,samozrejme ak nerátame dielne . BSDKučerapavel Neregistrovaný host Odeslán z: 92.62.224.28 Odesláno Neděle, 03. října 2010 - 10:20:11       ad. Janek lemoch,, k motoráku M 21.0 byly v r.1940 navrženy přípojné vozy Calm/u a CFalm/u. Návrh schválilo ministerstvo dopravy 29.10.1940, ale k realizaci vlivem války nedošlo. Jejich nákres byl otištěn v časopisu Železničář č.12/1990, v Modelové železnici. BSDKučerapavel Neregistrovaný host Odeslán z: 92.62.224.28 Odesláno Neděle, 03. října 2010 - 10:53:42       ad.Ivosek,, výkres datován 12.9.1923, měř. 1:5. jedná se o plánek mot. lokomotivy fir. Wohanka, zakoupené v r.1927, čistírnou odpadních vod v Praze Bubenči: délka 3250 mm šířka neuvedena výška 1980 mm rozvor 1000 mm prům.kol 450 mm výkon 17 Hp rozchod 700 mm Svět Železnice č.3-4,2003. foto nemám.