Archiv do 22. dubna 2010

Autor Příspěvek Martin_ben Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 91 Registrován: 4-2009 Odesláno Středa, 14. dubna 2010 - 15:08:14       ad Krokodyl: ten vagon v té Miroslavi to není trafo, v tom vozí čez z/do Dukovan někam do a z Plzně (myslím že do škody) kontejnery na palivo ad luboš čt: čím dál lepší ty jídní doby že? jo a ty fotky stojí za prd v té tmě jakýkoli korporátní nátěr navždy zničí design jakéhokoli dopravního prostrědku Luboš_ct Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9088 Registrován: 9-2002 Odesláno Středa, 14. dubna 2010 - 15:19:48       Martin ben: Já nevim, já byl na té trati naposledy s trafem a to už bude určitě rok...na tento Mn se normálně nedostanu, páč nemám D3...jelikož se Oslavany nedělají, byla příležitost se tam dostatAle ten favorit byl pěkně nasvícený od osvětlení...ty dvě 742 vzadu byly ve tmě, tam bych chápal, že to stojí za prd...mužu poprosit o ukázku z těch fotek? Pietro Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 165 Registrován: 12-2005 Odesláno Středa, 14. dubna 2010 - 15:47:12       ad luboš čt: čím dál lepší ty jídní doby že? On byl problém, že se ze Zastávky musel manipulák rozjíždět, protože se opozdil protijedoucí vlak z Náměště. Kdyby mi o tom zpoždění řekli dříve, tak jsem nechal Mn křižovat v Tetčicích. Pak by byl do Mn rapáku rozjetý a možná by jel rychleji. Luboš-ct: nějak se ti nechtělo ze Zastávky v jednu v noci. Pán Bůh s námi a Kordis pryč. Luboš_ct Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9089 Registrován: 9-2002 Odesláno Středa, 14. dubna 2010 - 15:56:50       Pietro: Aha už vím, která bije...ten svět je malýNo nechtělo...spoléhal jsem na to, že mě po té hodině pobytu někdo zbudí...načež se stalo formou, už máme postavenoNemám rád čekání, tak jsem zahájil protestní spánek... Jinak myslím, že ani z těch Tetčic bysme se o moc lépe nerozjeli...já měl vzadu plný céres, kolega vpředu asi též...možná bysme to urychlili tak o minutu být to křižování dole..V Popovicích bysme jeli určitě tak jako tak těch 20km/h..asi Bytls Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 899 Registrován: 5-2007 Odesláno Středa, 14. dubna 2010 - 19:01:17       Luboš_ct:A nějaký dobrodruh v dešti fotil Mn 82723 v Kralicích při šibování...bylo něco po 23 Nebyl to jeden mladý kralický výpravčí... 749 018-8 749 051-9 749 107-9 749 121-0 749 243-2 751 050-6 751 053-0 751 103-3 751 106-6 751 142-1 ... no prostě stroje z LD Jihlava Bočeli Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 987 Registrován: 2-2004 Odesláno Středa, 14. dubna 2010 - 20:50:57       Chtěl jsem se zeptat. 842 budou na hevlínce jezdit ještě i v pátek 16.4. alespoň v dopoledních hodinách nebo bude vozba již plně v režii 809(10)? Rád bych se tam vypravil už zítra, ovšem počasí pro zítřek nehlásí nic moc, tak bych to když tak odložil na pátek. Předem dík. http://badber.blog.cz Luboš_ct Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9092 Registrován: 9-2002 Odesláno Středa, 14. dubna 2010 - 21:57:12       Bytls: Nevím neznám je.byl v civilu se stativem...ale jestli jsem to pochopil dobře, tak to fotil Martin ben, aspoň to tady tak nějak naznačoval si myslim? Kubam Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 649 Registrován: 12-2007 Odesláno Středa, 14. dubna 2010 - 22:12:58       Bočeli: já nevím, nechci ti dávat mylný informace, ale podle mě budou stopro jezdit 842 na Hevlínce i v pátek do konce výluky. I kdyby začala jezdit 809, tak všechny vlaky neujezdí, bylo by to jak první den výluky, některý vlaky 809 a některý 842 Bočeli Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 988 Registrován: 2-2004 Odesláno Středa, 14. dubna 2010 - 22:45:46       Kubam: díky, no uvidím asi to risknu v ten pátek. http://badber.blog.cz Luboš_ct Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9101 Registrován: 9-2002 Odesláno Čtvrtek, 15. dubna 2010 - 08:47:47       Tak příští rok se začne drátovat...? Lubomír Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 70 Registrován: 6-2009 Odesláno Čtvrtek, 15. dubna 2010 - 11:29:16       Nemám nic společné s nějakou „třináctkou“ a nevím, o co se jedná, ale v rámci krátkodobého horizontu s Vámi souhlasím. Ovšem: 1. V prvním případě apeluji na optimalizaci těchto tratí, neboť provoz na nich, vyvolaný jejich stavem, vede dříve či později k záhubě. Situace na Znojemsku je neúnosná, vše se přepravuje po silnici, neboť jiná možnost není. Myslím si, částečně i jako reakci na plánovanou racionalizaci tratí, že je nesmysl tato investice, jelikož nemusí být zkoordinovatelná s pozdější úpravou tratě „z gruntu“, kde by se konečně udělal svršek i spodek. Koleje se jednou vyměnit musí, a když už se ve smyslu investic do železnice všude opěvuje ekonomika, je ekonomické to opravu udělat jednorázově a pořádně. Z tratě by šlo takto vyždímat dost, ale za podmínky, že se udělá spodek i svršek včetně bezstykovky. Nové zabzař. atd. 2. Je mi jasné, že nejvyšší traťová rychlost by měla být v celistvých úsecích zachována co možná nejdéle a nejsou dobré střídavé propady rychlosti. Alespoň ne velké propady, protože do 10km/h při sklonech do 10 promile beru jako dynamicky zvládnutelných. 3. Trať optimalizovanou je nutné posuzovat na vozidla, která teď ve stavu ČD nejsou, jinak nemá tato práce smysl vůbec. 4. Tratě je třeba posoudit komplexně. Ne někde strčit zab.zař., které ušetří zaměstnance, pak tamto strčit 100 m nové koleje, protože se rozpadá. David: Za hodinu nebo 65 minut z Brna do Znojma po optimalizaci (v ose!) to možné je. Je to ovšem nutné ještě propočítat důkladněji. Jinak bych těch spěšňáků do Brna zastáncem nebyl. http://kubickaparabola.wz.cz/ Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3473 Registrován: 6-2005 Odesláno Čtvrtek, 15. dubna 2010 - 13:11:27       ad režista: Zkoušel jsem cestou jednoho kraje v jiné části republiky pošťuchovat zvýšení NTR na cca 10 km dlouhém úseku, kde směrové poměry odpovídají na 100 km/hod (na Vvýj i více, ale to tam zase nemá z hlediska zkrácení JD a absence přenosu návěsti na HV smysl), ale v současnosti se tam jezdí jen 75 km/hod. Požadavek propadl na SŽDC a výseldkem bylo to, že jsem se dozvěděl, že a) zabzař (loňské) má všechny přibližovací úseky napočítané na 75 km/hod (přece nebudeme dělat delší přibližováky na přejezdech, když zvýšení rychlosti nebylo ani ve výhledu nikým požadováno), b) nevyhovují nedostatky převýšení a krátké přechodnice na vyšší rychlost a při současných TSO traťové koleje se tyto nevyhovující parametry konzervují a na tomto je zřizována bezstyková kolej. Mimochodem svršek se v onom úseku datuje 1980. Takže zvyšovat údržbou by sice asi leckde šlo, ale dokud nedospějeme k tomu, že se bude komplexně (po zkončení "životnosti" minulého) obměňovat svršek na všech aspoň trochu smysluplných štrekách, tak se s tím moc hýbat nedá. 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! Bardotak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 635 Registrován: 9-2008 Odesláno Čtvrtek, 15. dubna 2010 - 13:17:39       http://tn.nova.cz/zpravy/regionalni/na-trebicsku-si-muz-lehl-pod- vlak-a-nechal-se-prejet.html David Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5891 Registrován: 12-2007 Odesláno Čtvrtek, 15. dubna 2010 - 13:24:47       Lubomír: V prvním případě apeluji na optimalizaci těchto tratí, neboť provoz na nich, vyvolaný jejich stavem, vede dříve či později k záhubě. Situace na Znojemsku je neúnosná, vše se přepravuje po silnici, neboť jiná možnost není. Tím "vše" myslíte spíše "všichni"? Problémem nákladní dopravy (a tedy toho, že téměř vše se (nejen) na Znojemsku vozí po silnici) snad ani není to, jestli je trať tzv. optimalizována nebo ne, a jestli nákladní vlak jede po traťovém úseku s maximální rychostí 70 km/h, nebo 90 km/h. Ze zvýšení traťové rychlosti má podstatně větší užitek osobní doprava. Trať optimalizovanou je nutné posuzovat na vozidla, která teď ve stavu ČD nejsou, jinak nemá tato práce smysl vůbec. Souhlasím, to je další průšvih - zvýší se rychlost na nějaké trati, a přitom ani nejsou k dispozici vozidla, která jsou schopna té rychlosti dosáhnout. Vůbec by mě zajímalo, jak si Jihomoravský kraj představuje budoucnost železniční dopravy (teď myslím hlavně elektrizované tratě). Jednotky 560 tu nebudou donekonečna, i ty plecháče mají své stáří, a i vozy Bdmtee určitě potřebují alespoň nová sedadla s větší roztečí. Dosud žádné z vozidel závislé trakce v JMK nemá nízkopodlažní vstup. A řešení? Spíš v nedohlednu. Pozn. Jaké traťové rychlosti jsou v jednotlivých úsecích trasy Brno - Hrušovany nad Jevišovkou - Znojmo v rámci té optimalizace uvažovány? (Předpokládám, že když je známá informace, že mezi Znojmem a Bohuticemi neklesne rychlost pod 105 km/h, tak nějaká čísla k dispozici jsou.) Happy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3050 Registrován: 9-2005 Odesláno Čtvrtek, 15. dubna 2010 - 20:30:54       Tak ono zoptimalizování úseku Okříšky- Znojmo by bylo hezké, ale hlavní problém by to nevyřešilo. Hlavním problémem je totiž úsek Jihlava- Okříšky, který je současným rozsahem naplněn. Tedy vešlo by se, ale za cenu dalších křižování mimo současné Bransouze, tedy v Lukách. Což by vedlo nejspíše k prodloužení jízdních dob a ještě k menší stabilitě. - samotná drátizace tomu nepomůže - autoblok asi také ne - výstavba dalších výhyben by pomohla - zdvojkolejnění je sci- fi, ale bylo by nejlepším řešením. Přímý spoj R do Prahy: - neochota nasadit vozidlo nezávislé trakce pod dráty - neochota zaplácnout další místo pomalým spojem v úseku Praha- Kolín Nejschůdnější řešení: - po dodávkách nových vozů spojovat Os Třebíč- Ji město s vlakem Znojmo- Jiměsto v Okříškách. - jízdní doba 1 hodina 35 minut, což je srovnatelné s busem - Ji- Okříšky zastávky na znamení, Okříšky- Znojmo jako Sp (Znojmo, Šumná, MB, JnR) No ono je taky otázkou, které nádraží bude v kraji centrální. To zatím není vůbec jasné a buď to bude Brod a nebo Ji město. Je to poměrně důležité pro sjednocení vozebních ramen. V konečném důsledu pak mohou být přímé Os z Jihlavy město třeba na Pardubice, Světlou atp. Není nutné jezdit stále jen od uzlu k uzlu. Hlasujte do ankety na http://www.transverzala.ic.cz, které vozidlo by podle Vás mělo brázdit koleje Vysočiny příští léta. Má to samozřejmě souvisost s vř na 17 nových mot. vozů. David Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5893 Registrován: 12-2007 Odesláno Pátek, 16. dubna 2010 - 00:19:02       Happy: Hlavním problémem je totiž úsek Jihlava- Okříšky, který je současným rozsahem naplněn. Tedy vešlo by se, ale za cenu dalších křižování mimo současné Bransouze, tedy v Lukách. Což by vedlo nejspíše k prodloužení jízdních dob a ještě k menší stabilitě. - samotná drátizace tomu nepomůže - autoblok asi také ne - výstavba dalších výhyben by pomohla - zdvojkolejnění je sci- fi, ale bylo by nejlepším řešením. Před časem jsem nad tím, co by bylo potřeba udělat, aby mezi Jihlavou a Okříškami projel 1 pár R/Sp za hodinu + 1 pár Os za hodinu (ve špičce), mohl by stačit autoblok + výhybna v Číchově, i za jinak nezměněných podmínek a současných jízdních dob (R/Sp Jihlava - Okříšky za 27 minut, Os Jihlava - Bransouze (u některých vlaků) 24 minut; křižování R/R (nebo Sp/Sp) v Okříškách, křižování Os/Os v Bransouzích, křižování R(Sp)/Os právě v Číchově; Os by odjížděl z Jihlavy asi 3 minuty po R/Sp a přijížděl do Jihlavy asi 3 minuty před tím R nebo Sp, což by na autobloku snad bylo realizovatelné. Minimálně z pohledu osobní dopravy by ani žádné zvojkolejnění (byť částečné) ani nemuselo být potřeba. Případné zvýšení rychlosti a možné zkrácení jízdní doby bych možná spíš na úkor toho ušetření pár minutek obětoval na zastavení R v Lukách nad Jihlavou (alespoň mimo špičku), aby zde bylo celodenní hodinové spojení s Jihlavou. Ale i toto vypadá spíš jako sci-fi, a vlastně to patří do sousední diskuse. Lubomír Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 71 Registrován: 6-2009 Odesláno Pátek, 16. dubna 2010 - 08:38:48       David: To s tou rychlostí máte sice pravdu, že z ní těží os. doprava. Ale vyměnit svršek, jehož nejlepší léta jsou dávno pryč, je nutné i pro nákladní vlaky, jelikož i ty jezdí po kolejích. Situace je taková, že do nákladů na ekonomické hodnocení této optimalizace bych výměnu svršku vůbec nepočítal, protože ta se musí udělat tak či tak. Potom vyjdou náklady na stavbu v porovnání se zkrácením jízdních dob velice zajímavě. Dokonce lépe, než úsek Zastávka u Brna - Třebíč - Okříšky, kde se musí navrhnout nové těleso, aby se rychlost jakkoliv zvýšila. Rychlosti v jednotlivých úsecích Vám nepovím, nechci zrovna sem oficiálně zveřejňovat svou práci. A ještě k tomu zvýšení rychlosti pouhou údržbou: Svým způsobem by šlo rychlost zvýšit v některých úsecích zvýšením hodnoty nedostatku převýšení. Ovšem je otázkou, nakolik je správné připustit větší opotřebování kolejí, které mají nejlepší léta dávno za sebou. Podstatné zvýšení rychlosti nastane jedině optimalizací na bezstykové koleji s novým zabezpečovacím zařízením. Jinak to nemá smysl. Ještě k nástupištím: vnější nástupiště jsem myslel takové, že jsou obě ke kolejím přilehlým k výpravní budově. Kolej u budovy se zkrátí. Toto řešení je někdy výhodné. Na druhou stranu bych se nebránil dvou vnějším nástupištím z každé strany stanice a nadchodu nebo využití stávajících mostů ve stanici (viz. Kralice). V těchto případech počty kolejí nesnížíte. Na druhou stranu, já se novým nástupištím nebráním, protože jsou bezbariérové a bezpečné. http://kubickaparabola.wz.cz/ David Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5897 Registrován: 12-2007 Odesláno Pátek, 16. dubna 2010 - 09:23:38       Lubomír: vnější nástupiště jsem myslel takové, že jsou obě ke kolejím přilehlým k výpravní budově. Kolej u budovy se zkrátí. Toto řešení je někdy výhodné. Díky za vysvětlení. Takže takové "řešení vzor Šatov". Na druhou stranu, já se novým nástupištím nebráním, protože jsou bezbariérové a bezpečné. Ano, to jsou; ale - aby to nedopadlo třeba tak, že se při případné optimalizaci tratě č. 241 řekne, že je nutné postavit "normovaná" nástupiště například v žst. Kojetice, sousední pozemek nebude třeba možné vykoupit, aby se těleso rozšířilo, a tak se zruší třeba jedna z kolejí... Totéž ve zmiňovaném Šatově - nebude třeba ta 3. dopravní kolej, která vlastně ustoupila novému nástupišti, v budoucnu chybět? ad Kralice - tam se dělala nová nástupiště někdy před 5 - 6 lety (na jaře 2004 tam ještě nebyla, na jaře 2005 už ano); zrovna v případě těch Kralic si pokládám otázku, jestli opravdu nebylo možné udělat alespoň to nástupiště u 1. koleje od budovy širší (prostor tam na to, právě po zkrácení manipulační koleje, je) a vyšší (přechod přes kolej ke 2. koleji od budovy se nachází na okraji tohoto nástupiště, takže jeho výška by v tomto ohledu nijak nevadila). (?) Lubomír Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 72 Registrován: 6-2009 Odesláno Pátek, 16. dubna 2010 - 20:45:27       David: nepřesně jsem Vám to popsal. Ve všech případech, které zmiňuji totiž nedochází k rušení kolejí. Nemyslete si, že jsem zastáncem rušení kolejí, ba naopak. Na druhou stranu si myslím, že když pro kolej neexistuje v současnosti ani ve výhledu využití, proč ji nově navrhovat, postavit a udržovat, vždyť to stojí peníze. Na druhou stranu při mimořádnostech se každá kolej technologicky hodí. Jako řešení dvou vnějších nástupišť ze strany přilehlé k výpravní budově jsem myslel toto řešení. To je nově navržené v Rapoticích: Takto výsledný počet kolejí je stejný jako před optimalizací. Rovněž v mém návrhu Šumné, co jsem kdysi dávno řešil v bakalářské práci. Je ovšem nutné zbudovat nadchod: Kralice jsou celé v náspu a uprostřed stanice je podjezd účelové komunikace. Ten se nově využije jako podchod pro dvě vnější nástupiště, se kterým se spojí dočními rampami a schodištěm podél svahu náspu. atd. http://kubickaparabola.wz.cz/ David Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5906 Registrován: 12-2007 Odesláno Pátek, 16. dubna 2010 - 22:28:47       Lubomír: Díky za upřesnění, předtím jsem to s těmi "dvěma nástupišti od výpravní budovy" chápal jinak (a špatně). K těm Rapoticím - ten plánek je oficiálním návrhem toho, co má být realizováno s uvažovaným zadrátováním tratě č. 240? Při takové konfiguraci kolejiště by nebylo možné rychlé křižování vlaků způsobem "oba vlaky zároveň přijedou, někteří cestující vystoupí, jiní nastoupí, a oba vlaky zároveň odjedou", protože jeden vlak bude překážet druhému. S těmi Kralicemi to je zajímavý nápad, možná by to mělo i své výhody. Ještě doplním, že ta silnice pod tím podjezdem v Kralicích je sice místní komunikací, ale je hojně používána automobily, které tudy objíždějí přejezd s mechanickými závorami, které bývají stažené několik minut při průjezdu každého vlaku. Jestli má optimalizace tratě č. 241 přinést taková "uživatelsky přátelská" řešení jako nadchod v Šumné, pak je podle mě lepší se na takové stavby snad raději vykašlat. (Anebo z toho projektu optimalizace jednotlivé stanice vynechat - pak by se na ně ty "euronormy" vztahovat nemusely.) Martin_ben Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 92 Registrován: 4-2009 Odesláno Pátek, 16. dubna 2010 - 23:36:01       No pánové dobré ptákoviny tady píšete. Tak třeba jakákoli rekonstrukce Rapotic: na to zapoměňte, dělalo se to je to pět let vč.nových perónů a 3. staniční koleje, za několik milionů s tím že takto to vyhoví při případné elektrifikaci, to je jedna věc, druhá věc ten plánek p. Lubomíra stávající stav škaredě nesedí a nemohl sedět ani před modernizací, a ten návrh to je taky dobrá blbost, zkrátit 2.kolej (první u budovy) na čtvrtinu s výhybkou před budovou- to by se na tu kolej prd vešlo a navíc jak říkám je to pár let nově udělaný to samé kralice, pěkně zprasená rekonstrukce ale co už,první perón měl vypadat jako např. v první perón bransouzích, z širokých desek a ve výšce 550 jak řikáte... takhle se tam sotva vyhnou dva lidi, přitom by bohatě stačilo přisypat zboku štěrk do výšky betonových desek a hodit na to zámkovku, hliníkovej žlábek na dešťovku, to samé kolem budovy, abysme neměli po každým dešti piešťany a hotovo, nedělejte to složitější než to je, Ale to by se muselo někomu na odpovědných místech někomu chtít dělat něco pro lidi a ne jen pro sebe, no ale jsme v čechách že. jakýkoli korporátní nátěr navždy zničí design jakéhokoli dopravního prostrědku Kubam Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 650 Registrován: 12-2007 Odesláno Pátek, 16. dubna 2010 - 23:41:09       David: jestli se vykašlat na modernizaci stanic, tak to rovnou můžem vše zabalit...to rozhodně není dobrý řešení... Martin_ben Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 93 Registrován: 4-2009 Odesláno Pátek, 16. dubna 2010 - 23:42:04       jo a ad. bytls a luboš čt: chlapi jestli to tady bude číst nějakej papaláš tak vám teda nepoděkuju áááá 4858 právě v sestavě 742043+2*050+742113 a já buším do kárepu jakýkoli korporátní nátěr navždy zničí design jakéhokoli dopravního prostrědku Quenya Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 133 Registrován: 4-2009 Odesláno Sobota, 17. dubna 2010 - 11:19:45       To martin ben a další : Káčko je oblíbeným a pravidelným čtivem manažerů všech úrovní všech železničních dopravních a spedičních firem včetně SŽDC, ČD a ČDC, to jsem si myslel, že víte?!? Včetně mne! Vojtik Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3343 Registrován: 2-2007 Odesláno Sobota, 17. dubna 2010 - 13:15:29       Ranní Os4822 v sestavě 742.113+742.043 (vypnutá)+050+050 Do Rapotic se to vyloženě plazilo A R667 si za mašinou vezl Bdmtee, i s lidmi. Na odjezdu z Třebíče 8 minut zpoždění, na příjezdu do Brna 2 minuty náskok Pochvala fírovi i výpravčím, kromě nutných případů (Náměšť, Střelice, Brno) jsme neviděli celou cestu výstrahu (Příspěvek byl editován uživatelem vojtik.) Martin_zlivský Administrátor Číslo příspěvku: 54956 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 17. dubna 2010 - 14:37:37       Ten Bymák i s lidmi jel i včera na R 668. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Janson Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 324 Registrován: 2-2006 Odesláno Sobota, 17. dubna 2010 - 14:45:17       Zdravím, trošku Vám naruším tok diskuse. Na odkazu http://ts701.jdem.cz naleznete sledovací tabulku brejlovců v TS 701 a 702 na trati 240 a v blízkém okolí. Tabulka je otevřena pro volné zapisování. Budeme rádi, když tabulku doplníte. Na tabulku se také dostanete z úvodní stránky danone39.blogspot.com. Janson & tým Danone39 Jednou jsem se ptal nádražáka: Jede tenhle vlak na Telč? On mi odpověděl: Ne tenhle jede na naftu! ICQ: 315559622 Lubomír Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 73 Registrován: 6-2009 Odesláno Sobota, 17. dubna 2010 - 21:50:56       Tak toto je už síla. Plánkem jsem chtěl jen demonstrovat,jak by šlo realizovat zachování všech kolejí při vložení nástupišť 550mm nad TK. Nejsou to úplně přesně Rapotice, tak se prosím nechytejte detailů, jako slepičí trus koštěte. Zároveň nepleťte "rekonstrukce" které si dělá sždc samo s modernizací tratě, která má zvýšit dvojnásobně rychlost a zkrátit cestovní časy na polovinu. Myslíte si, že takovýto návrh stanice je na prd? Já si myslím opak. Navíc zkrácení koleje určené na křižování osobních vlaků na délku nástupiště nic negativního není, protože délka nástupní hrany je navržena právě na nejdelší osobní vlak, tedy delší kolej není potřeba. Při současném křižování. Ano, jediná nevýhoda je, že jeden vlak musí počkat několik vteřin navíc, ale to není důvod, proč toto zamítnout. Nebo je lepší budovat podchod pod jednou kolejí? Stojí ze to těch pár vteřin osobního vlaku? Docela rád bych viděl Váš návrh... http://kubickaparabola.wz.cz/ David Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5909 Registrován: 12-2007 Odesláno Neděle, 18. dubna 2010 - 03:37:15       Lubomír: Uznávám, v předchozích příspěvcích jsem se opravdu několika detailů chytl trochu víc. Možná jsem se nechal příliš unést z návrhu nadchodu v Šumné. Návrh těch "Rapotic", jak jste ukázal, je za situace, kdy "normy jsou svaté" a jediné možné nástupiště je 550 mm nad TK, určitě dobrým řešením. Určitě lepším, než třeba podchod pod jedinou kolejí. Ale jistě také ne všude realizovatelným - takové řešení znamená zrušení, nebo minimálně výrazné zkrácení manipulační koleje jako první koleje od budovy. Abychom to tu už dál neplevelili, ze své strany to shrnu takto - vlastně se vrátím k tomu, co jsem napsal před několika dny - vzhledem ke všem možným dogmaticky uplatňovaným "euronormám" přinese každá větší akce typu "optimalizace", ale i elektrizace; požadavky jako protihlukové zdi okolo veškeré zástavby, nebo široká a vysoká nástupiště + třeba i podchody/nadchody i v takových stanicích, kde to reálně ani nemá opodstatnění; což zkomplikuje a následně prodraží realizaci stavby (anebo se šetří na jiných částech stavby). Takových příkladů vzniklo v poslední době v naší zemi již několik (Plzeň - Cheb, České Budějovice - České Velenice), a (nejen) v mých očích výsledek celé stavby budí rozpaky. I proto sleduji další plány a úvahy na takovéto větší stavební akce (elektrizace, optimalizace) v poslední době spíše s nedůvěrou, aby taková akce nezpůsobila nakonec víc škody než užitku, resp. příliš málo užitku za ty peníze, které se do ní vloží. Zmínili jsme se tu o Rapoticích, na závěr tohoto příspěvku přidám jeden archivní obrázek z doby, kdy v rámci výluky (která probíhala od 3. do 13. září 2005) došlo ve stanici k výměně kolejí a vybudování nových nástupišť. (Příspěvek byl editován uživatelem David.) Martin_ben Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 95 Registrován: 4-2009 Odesláno Neděle, 18. dubna 2010 - 15:06:18       do těch příkladů podivných přestaveb bych na prvním místě přidal rekonstrukci ve stylu Rožná, Dačice a nejzbytečnější Slavonice... apropo co třeba Šatov kontra Bludov? dva peróny v 550mm nad TK ale v Bludově podchod pod jednou kolejí a v Šatově nechráněný úrovňový přechod. Ony ty normy zase takové dogma nebudu že? To ani nemluvím o ostrovních nástupištích s příchodem po úrovňovém přechodu viz Znojmo nebo ještě lepší Šumperk s rychlostním omezením na 10km/h uprostřed nádraží, kolik miliard že na to padlo??? Dopryč s evropskýma normama... jakýkoli korporátní nátěr navždy zničí design jakéhokoli dopravního prostrědku Martin_ben Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 96 Registrován: 4-2009 Odesláno Neděle, 18. dubna 2010 - 15:49:21       a ještě k 240 a Rapoticím: dvojnásobné zvýšení traťové rychlosti na trati 240? no to snad ne,to by znamenalo změnu trasování asi tak na 90ti procentech celé trati,kde se to v poslední době dělalo? Lichkov-Letohrad, Šumperk-Zábřeh, Znojmo-st.hr. ? v době kdy nejsou prachy na koridory, dálnice atd atd. naprostá utopie. Rapotice (a možná nejen ty) - současný stav proti stavu v nákresu p. Lubomíra: - nyní tři koleje v plné délce s nástupišti v plné délce oproti jedné koleji zcela bez nástupiště a dvěma kolejím s nástupišti avšak jedna výrazně zkrácená, a druhá v polovině rozdělená středním zhlavím tzn nutnost složitějšího zabezpečovacího zařícení (cestová návěstidla uprostřed žst. k čemuž se přidá rozdělení 2 a 1 koleje na nedostatečnou zábrzdnou vzdálenost se všemi nevýhodami z toho plynoucími) . - nemožnost použití druhé a první koleje pro dlouhé nákladní vlaky (když nejsou téměř žádné pravidelné tak mimořádné - např na letiště do Náměště). - velmi omezené možnosti řešení složitějších dopravních situací při mimořádnostech: např. spojení dvou souprav při výlukách a poruchách hnacích vozidel kdy vlak dosáhne dvojnásobné délky, uváznutí os. vlaku na trati, kdy lokomotiva od protijedoucího os. vlaku jede pro uvázlý vlak, a při navrhované konfiguraci kolejiště se nedostane zpět na svůj vlak, případně jí bude druhý vlak překážet v cestě. k tomu zohledněte do návrhu sklonové poměry (obě zhlaví ve velkém sklonu + velký spád záhlaví na obě strany - 23 a 26 promile) kdy je veškerý posun problémem - zajištění souprav, brždění posunových dílů při dodržení podmínek stanovených V15 a staničním řádem, samotný rozjezd posun. dílů na tomto spádu. - každoroční problémy provozu v zimních podmínkách ať už s přestavováním výměn zejména na brněnském zhlaví či s problémy hnacích vozidel, k tomu přidejme problémy s prokluzy na lesním úseku Zastávka Rapotice (padající listí+stoupání 20 až 26 promile - což je pro motorové vozy problém) toto všechno velmi omezuje propustnost tratě, když k tomu přidáme navrhovanou přestavbu kolejiště... potěšpánbůh jakýkoli korporátní nátěr navždy zničí design jakéhokoli dopravního prostrědku Martin_ben Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 97 Registrován: 4-2009 Odesláno Neděle, 18. dubna 2010 - 15:52:04       jo a mimo mísu: dneska se na rychlících objevila po opravě 754 037 a pohledově vypadá ... uboze proti stavu před opravou. jakýkoli korporátní nátěr navždy zničí design jakéhokoli dopravního prostrědku Bytls Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 900 Registrován: 5-2007 Odesláno Neděle, 18. dubna 2010 - 17:33:42       dneska se na rychlících objevila po opravě 754 037 Teď odjíždí ze žst. Třebíč s R 663 "Vajgar" s cca +10 749 018-8 749 051-9 749 107-9 749 121-0 749 243-2 751 050-6 751 053-0 751 103-3 751 106-6 751 142-1 ... no prostě stroje z LD Jihlava Martin_ben Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 98 Registrován: 4-2009 Odesláno Neděle, 18. dubna 2010 - 20:45:51       no a zpátky s 928 a hned za ní modrý BDs... njn na to jak její zelenokrémový nátěr s bleskem ladil s pampališkami v údolí Kyjovky, se strání u vjezdu v Nemoticích a tou žlutou trávou u nemotických šraňek, zbyly jen vzpomínky jakýkoli korporátní nátěr navždy zničí design jakéhokoli dopravního prostrědku Luboš_ct Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9152 Registrován: 9-2002 Odesláno Neděle, 18. dubna 2010 - 20:52:10       Quenya: A ti se musí kolikrát hodně bavit tím co se tady občas "řeší" Martin_ben Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 99 Registrován: 4-2009 Odesláno Neděle, 18. dubna 2010 - 20:52:28       jo a čtyči příspěvky výš: napsal sem Šatov kontra Bludov ale myslel sem Šatov kontra Postřelmov jakýkoli korporátní nátěr navždy zničí design jakéhokoli dopravního prostrědku Quenya Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 134 Registrován: 4-2009 Odesláno Neděle, 18. dubna 2010 - 21:02:24       Lubos_ct: to teda.... ale zas to nadšení, to je hezký... David Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5920 Registrován: 12-2007 Odesláno Pondělí, 19. dubna 2010 - 21:54:15       Martin_ben: Tolik "negativních vlastností" zase ten návrh "Rapotic" oproti dnešnímu stavu nemá, už dnes tam jsou jenom "poloviční" (tzn. ne v celé délce) nástupiště (u 1. a 3. koleje od budovy pouze vpravo, u 2. koleje od budovy pouze vlevo), takže takové nové nástupiště by nemuselo nutně být kratší, než jsou ta dnešní. Pravda, už by nebyla u všech tří kolejí, ale jen u dvou. Ale pořád lepší (když už by bylo vyžadováno řešení typu nástupiště 55 cm nad temenem kolejnice atd.), než jednu z kolejí úplně vytrhat a ponechat pouze dvě dopravní koleje. Nevím, nechce SŽDC spíš řešit stanice právě bez toho středního zhlaví? Třeba v Bransouzích bývala dřív 1. kolej od budovy rozdělena návěstidlem v místě, kde se připojovala manipulační kolej, a při rekonstrukci kolejiště a výstavbě nových nástupištních hran na jaře 2006 došlo ke zjednodušení, že se manipulační kolej stala kusou a 1. dopravní kolej od budovy (měla by to být SK č. 5) již není rozdělena na dva "oddíly". Čistě teoreticky - kdyby se mělo na žst. Rapotice použít nějaké takové "normované" řešení, tak já bych to udělal spíš naopak, než je v tomto plánku - aby 1. kolej od budovy (SK č. 2?) měla nástupiště jen vlevo od budovy (a v úrovni budovy se zapojila výhybkou do 2. koleje od budovy (což by měla být SK č. 1); a ta dnešní hlavní kolej (2. od budovy) aby měla nástupiště ve směru od budovy. O několik metrů by se mohl rozšířit i prostor pro bus a pro případná zaparkovaná auta. Zároveň by se tím nabízelo zajímavé řešení možného problému se složitějším křižováním na takto koncipovaném kolejišti, a to prodloužení té 1. koleje od budovy (2. staniční koleje?) až za zastávku ve Vysokých Popovicích, takže křižování by nutně nemuselo probíhat přímo ve stanici. Zároveň by došlo k jistému zvýšení propustnosti tratě. No, asi jsem trošku povolil uzdu své fantazii. Ale je to docela "hezký nadšení". Lubomír Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 74 Registrován: 6-2009 Odesláno Úterý, 20. dubna 2010 - 08:46:00       Přátele pro osvěžení: O modernizaci tratě Zastávka – Jihlava jsem již psal dříve. Ve zkratce: Je záměr elektrifikace spojení Brno – Střelice – Okříšky – Jihlava. První část elektrifikace Brno – Rapotice. Bylo konstatováno, že je nesmyslné elektrifikovat trať na rychlost 60km/h, což by přicházelo v úvahu od Zastávky u Brna výše. Proto z první části vypadl úsek Zastávka Rapotice a na úsek Zastávka u Brna Okříšky byla provedena samostatná studie modernizace. Ta předkládala řešení úseků s výrazným propadem rychlosti na novém tělese. Jednalo by se o zejména o úseky od Zastávky do Třebíče. Dále pak už zase o ose, jelikož zejména v úseku Okříšky – Jihlava by se stavba výrazně prodražila. Výsledkem je z Brna až po Třebíč rychlost až 120 km/h s místními propady 80 u Omic, 100 v Zastávce a 75 v Náměšti (zde to není podstatné, jelikož všechny vlaky zastavují). Tento rok by se měla pohnout realizace Brno – Zastávka. Další pokračování není z finančního hlediska v krátkodobém horizontu reálné, nicméně je třeba začlenit trasy do územního plánu již teď a postupně stavět a modernizovat alespoň jednotlivé úseky po Náměšť, po Třebíč, atd. K Rapoticím: V současném stavu jsou k dispozici tři dopravní koleje kolem 600 m s nástupními hranami kolem 150 m. V návrhu jedna kolej 630 m, jedna s nástupní hranou 200 m a hlavní kolej rozdělaná se součtem užitečných délek 630 m. Obě nástupiště 170 m. - Cestové návěstidlo uprostřed si vynutí odsunutí vjezdového návěstidla ve směru od Jihlavy, v řešení je však návrh štíhlé výhybky, takže celý úsek od návěstidla přes zhlaví do krátké koleje s nástupní hranou je možné pojíždět vyšší rychlostí. - Je nesmysl, aby se v Rapoticích křižovaly současně 3 nákladní vlaky. - Jestli je mimořádná situace tak, jak chápu, může se vrátiti lokomotiva na svůj vlak přes třetí kolej. Jestli bychom všechny stanice navrhovaly na kdovíjaké mimořádnosti, projekt se může tak prodražit, že nebude realizovatelný. A co je lepší? Ono se také může stát, že ty tolik požadované další výhybky budou pojížděny dvakrát do roka. David: Nevím přesně, jak to myslíte, ale zrcadlově opačně to udělat nejze, jelikož první třetina stanice (ve směru staničení) je navržena v převýšeném oblouku. Částečné zdvoukolejnění od Popovic po Rapotice se mi také zdál jako velmi dobrý nápad, ovšem technologicky to nebylo nakonec potřeba. http://kubickaparabola.wz.cz/ Hanz_11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 199 Registrován: 5-2007 Odesláno Úterý, 20. dubna 2010 - 09:23:59       Lubomír: díky za zajimavé info. Můžeš upřesnit co si mám z časového hlediska pod touto větou představit? "Další pokračování není z finančního hlediska v krátkodobém horizontu reálné, nicméně je třeba začlenit trasy do územního plánu již teď a postupně stavět a modernizovat alespoň jednotlivé úseky po Náměšť, po Třebíč, atd. " Pivrnec Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 76 Registrován: 1-2006 Odesláno Úterý, 20. dubna 2010 - 09:48:53       Lubomír:Kdy se kopne do země v první etapě Heršpice-Zastávka? A kdy to bude hotový nějaký časový harmonogram by nebyl? David Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5922 Registrován: 12-2007 Odesláno Úterý, 20. dubna 2010 - 11:40:09       Lubomír: Mám to chápat tak, že zrušení části (té vlevo od budovy) první koleje od budovy žst. Rapotice je tak jako tak nutné pro dosažení vyšší traťové rychlosti (aby bylo možné udělat to vyšší převýšení na zastáveckém zhlaví stanice)? V případě, že by se realizovala ta verze se středním zhlavím, tak bych z důvodů, které jsem sem napsal dřív (nemožnost současného příjezdu obou osobních vlaků a/nebo nemožnost současného odjezdu obou osobních vlaků), považoval za vhodné, aby se takové vlaky míjely jinde, třeba právě na dvoukolejném úseku. Je záměr elektrifikace spojení Brno – Střelice – Okříšky – Jihlava. První část elektrifikace Brno – Rapotice. Bylo konstatováno, že je nesmyslné elektrifikovat trať na rychlost 60km/h, což by přicházelo v úvahu od Zastávky u Brna výše. Proto z první části vypadl úsek Zastávka Rapotice a na úsek Zastávka u Brna Okříšky byla provedena samostatná studie modernizace. Ta předkládala řešení úseků s výrazným propadem rychlosti na novém tělese. Jednalo by se o zejména o úseky od Zastávky do Třebíče. Dále pak už zase o ose, jelikož zejména v úseku Okříšky – Jihlava by se stavba výrazně prodražila. Výsledkem je z Brna až po Třebíč rychlost až 120 km/h s místními propady 80 u Omic, 100 v Zastávce a 75 v Náměšti (zde to není podstatné, jelikož všechny vlaky zastavují). Tento rok by se měla pohnout realizace Brno – Zastávka. Další pokračování není z finančního hlediska v krátkodobém horizontu reálné, nicméně je třeba začlenit trasy do územního plánu již teď a postupně stavět a modernizovat alespoň jednotlivé úseky po Náměšť, po Třebíč, atd. Při pohledu z toho "krátkodobého časového horizontu" mi přijde, že realita vypadá asi takto: - Modernizace tratě v úseku Zastávka u Brna - Jihlava není v blízké budoucnosti reálná. - Reálná tedy je pouze modernizace úseku Brno - Zastávka u Brna, ovšem s propadem rychlosti mezi Omicemi a Tetčicemi. - Současně s modernizací tohoto úseku se velmi pravděpodobně provede i elektrizace, která ovšem bude nějakou (možná i dlouhou) dobu téměř nevyužita, protože dráty budou končit v Zastávce. Řešení typu přepřahání rychlíků v Zastávce, přestupy lidí mezi dvěma zastávkovými vlaky v téže stanici považuji za "user unfriendly" (jestli by se mělo přestupovat v Zastávce z Os Brno - Zastávka na Os Zastávka - Náměšť, tak to už bych místo Os Zastávka - Náměšť rovnou zavedl autobusový spoj v téže trase). - Případná optimalizace tratě č. 240 mezi Zastávkou a Jihlavou, dělaná postupně ("na co zbudou peníze"), naráží podle mě na jistý problém - když se pouze optimalizuje (zrychlí) třeba jen jeden nebo dva traťové úseky (v případě, že na ostatní třeba "nezbudou peníze"), přináší to užitek. Když ale bude někdo chtít zbytek tratě současně elektrizovat, tak už není možné postupovat stylem "teď uděláme jeden mezistaniční úsek, za rok druhý, zbytek později" atd. Elektrizace může přinést užitek pouze v případě, když se dokončí celá. David Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5923 Registrován: 12-2007 Odesláno Úterý, 20. dubna 2010 - 11:52:03       Objevila se tu zmínka o nově elektrizované a celkově zmodernizované (svršek, vyšší rychlost, nástupiště výhradně 550 mm nad TK, zab. zař., protihlukové zdi; asi se to dá nazvat tou "optimalizací") trati č. 292, tady jsou dva videozáznamy z té trati: Zábřeh - Zábřeh zastávka Před Postřelmovem Bardotak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 642 Registrován: 9-2008 Odesláno Úterý, 20. dubna 2010 - 12:34:15       Dnes kolem 11 hodiny dopolední projel směrem od Okříšek měřící vlak kolejového svršku s Brejlovcem 750 312 směrem do Znojma.Ted už by měl bejt ve Znojmě.Pěkná příležitost nafotit si Brejlovce ve Znojmě. Lubomír Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 75 Registrován: 6-2009 Odesláno Úterý, 20. dubna 2010 - 15:03:16       David: To je pravda, ovšem jistý užitek to přinese, pakliže se budou zprovozňovat úseky do stanic, kde osobní vlaky končí. Je totiž uvažován takt osobních vlaků v relacích Brno - Zastávka, Brno - Náměť a Brno - Třebíč. Přestupy nebudou. Po elektrizaci Brno - Zastávka budou uvažovány elektrické osobní vlaky pouze v relaci Brno - Zastávka. K tomu přestupu jsme se kdysi bavily ohledně Brno - Hrušovany. Vy jste zase tak proti tomu nebyl, když mají lidé přestupovat v Miroslavy... http://kubickaparabola.wz.cz/ Bobi680 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 265 Registrován: 1-2009 Odesláno Úterý, 20. dubna 2010 - 15:41:47       Dobrý den,prosim vás je možnost,že se ještě budou opakovat týdnové výluky jako byly na podzim kde měli účas 751.001 a 751.002?? Hanz_11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 200 Registrován: 5-2007 Odesláno Úterý, 20. dubna 2010 - 20:07:49       Jestli to tedy chápu dobře tak v horizontu cca 10 let se s 240 v podstatě nic dít nebude (mimo úsek Brno - Zastávka), je tomu tak? David Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5924 Registrován: 12-2007 Odesláno Úterý, 20. dubna 2010 - 22:05:53       Lubomír: V údajích, které jste napsal v příspěvku č. 74, není zmínka o dvoukolejnění úseku Střelice - Zastávka. Doufám, že se stavbou druhé koleje v tomto úseku se nadále počítá. (?) - Myslím, že přestup v Miroslavi není možné srovnávat s případným přestupem v žst. Zastávka. Srovnatelné s možným přestupem mezi vlaky v Zastávce by podle mě byly spíš přestupy v Moravských Bránicích mezi vlaky Brno - Moravské Bránice a Moravské Bránice - Moravský Krumlov (a dál). Jedním z uvažovaných návrhů JMK bylo i zrušení osobní dopravy mezi Hrušovany a (minimálně) Miroslaví! Takže i ten šukafon a přestup v Miroslavi lze (relativně) považovat za úspěch. Ale jak jsem napsal v předchozím příspěvku, kdyby k těm přestupům v Zastávce mělo přece jen docházet, tak ať se v Zastávce přestupuje (minimálně v případě, že by ten vlak končil v Náměšti a dále ve směru Třebíč - Jihlava, nejel) na autobus, a ne na vlak. Je totiž uvažován takt osobních vlaků v relacích Brno - Zastávka, Brno - Náměšť a Brno - Třebíč. Přestupy nebudou. Po elektrizaci Brno - Zastávka budou uvažovány elektrické osobní vlaky pouze v relaci Brno - Zastávka. No právě - užitek z elektrizace budou mít pouze a jen vlaky jeducí v relaci Brno - Zastávka (a to ještě pouze v případě, že nebudou provázány oběhy s vlaky jedoucími z Brna za Zastávku dál). I proto považuji elektrizaci tratě Brno - Zastávka, zejména za situace, kterou jste uvedl (že pokračování modernizace ze Zastávky dál směr Jihlava není v krátkodobém časovém horizontu plánováno), za prakticky zbytečnou věc. Jestliže došlo k rozhodnutí, že lepší, než v blízké budoucnosti elektrizovat (a tím v podstatě "zakonzervovat") trať ze Zastávky dál směrem na Jihlavu ve stávající stopě s poměrně nízkou traťovou rychlostí, ale že je lepší počkat na "lepší časy" a pak provést velkorysejší modernizaci až na 120 km/h, pak bych považoval za stejně logické, aby z modernizace úseku Brno - Zastávka byl vynechán úsek, ve kterém je ten propad rychlosti na 80 km/h (předpokládám správně, že jde o úsek Omice - Tetčice, mezi omickou zastávkou a tím statkem, kde by pro vyšší rychlost bylo nutné napřímit trať, mj. vybudováním krátkého tunelu?), a počkat s modernizací (pořádnou, bez propadu traťové rychlostí) také až na ten "střednědobý časový horizont", a v těch místech do tratě vůbec nesahat. Ale to by bylo možné jen v případě, že by se zároveň se zvýšením rychlosti neprováděla elektrizace. Rozhodnutí ve smyslu "časem postavíme ze Zastávky dál trať se souvislou traťovou rychlostí 120 km/h, ale předcházející úsek v jednom místě "zakonzervujeme" na 80 km/h", nepovažuji za nikterak šťastné. sportovecbrno Neregistrovaný host Odeslán z: 81.19.3.169 Odesláno Středa, 21. dubna 2010 - 09:30:29       Omlouvám se,že Vám do toho vstupuji. Na podzim jsem poslal dotaz na SŽDC a obdržel jsem následující odpověď: https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=1666130 Lubomír Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 76 Registrován: 6-2009 Odesláno Středa, 21. dubna 2010 - 09:45:23       David: Ano, dvoukolejka bude pouze do Zastávky. Není mi zcela jasné, jak byste to chtěl stavebně udělat. Udělat jednotlivé úseky bez elektrizace a pak elektrizovat naráz? To mi nepříjde vhodné už kvůli tomu, že se bude muset do spodku stavebně dvakrát zasahovat. To by zřejmě bylo finančně náročnější. Tunel u Omic byl také prověřován, ale kvůli značnému prodražení z něj bylo ustoupeno. Navíc ušetřený čas Sp a R nebyl tak markantní, aby stál za nový tunel. Vynechat úsek u Omic? Vždyť se jedná o stavbu druhé koleje. Zase nějak moc spekulujete... Od Třebíče je stejně navržená stavba po Jihlavu už jen v ose. Kdybyste se držel pravidla nikde nesnižovat rychlost, musel byste udělat úplně celou novou trať. Já také nesouhlasím s propady rychlosti, proto nemyslete si, že jsou bezdůvodné... Jsem zastánce buď v ose nebo s menšími posuny nebo nové těleso se vším všudy, které zvedne rychlost alespoň dvojnásobně. PS: Kdyby se obdobným způsobem investovalo do spojení Znojmo - Brno a přistoupilo se za Bohuticemi k nějaké té přeložce, myslím, že bychom se také na čas kolem 40 minut dostali. http://kubickaparabola.wz.cz/ David Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5927 Registrován: 12-2007 Odesláno Středa, 21. dubna 2010 - 11:24:51       Lubomír: Udělat jednotlivé úseky bez elektrizace a pak elektrizovat naráz? To mi nepříjde vhodné už kvůli tomu, že se bude muset do spodku stavebně dvakrát zasahovat. Ano, považoval bych to za logičtější řešení, než elektrizovat úsek Brno - Zastávka s tím vědomím, že tu drátizaci využije v tom "krátkodobém časovém horizontu" jen menší část zastávkových vlaků. Proč by se muselo dvakrát zasahovat do spodku? Tunel u Omic byl také prověřován, ale kvůli značnému prodražení z něj bylo ustoupeno. Navíc ušetřený čas Sp a R nebyl tak markantní, aby stál za nový tunel. Já vím, že vy to neovlivníte, takže takříkajíc "pláču na špatném hrobě", přesto - ano, přijde mi nesmyslné, když ve chvíli, kdy je uvažováno o stavbě dlouhého úseku v nové stopě s rychlostí 120 km/h (což si také jistě vyžádá stavbu nějakého toho tunelu; minimálně v úseku Zastávka - Vysoké Popovice, nebo ještě někde jinde?), tak se na jiném (přitom vytíženějším) úseku zvolí řešení s výrazně nižší rychlostí. Vynechat úsek u Omic? Vždyť se jedná o stavbu druhé koleje. Zase nějak moc spekulujete... Nikoliv, nespekuluji. Jen si nahlas pokládám několik otázek: - Pro koho se ta drátizace vlastně má dělat (cestujícím to nepřinese nic, nákladní dopravě také ne, využije ji jen menší část osobních vlaků - a to kdo ví jestli; budou mít vůbec ČD co na ten úsek nasadit - mají vhodná vozidla?) - Jestliže bylo (podle mě správně) rozhodnuto, že je nesmysl drátovat úsek Zastávka - Rapotice v současné stopě s nízkou rychlostí 60 km/h, ale je lepší to udělat později, ale pořádně; tak by podle mě bylo stejně logické nechat modernizaci úseku, na kterém by se rychlost oproti současnosti také nezvýšila, rovněž na "lepší časy". Užitek by jistě přinesla i modernizace úseku Brno Horní Heršpice - Střelice (včetně) + Tetčice (včetně) - Zastávka (včetně); včetně zdvojkolejnění úseku Tetčice - Zastávka a realizace bezkolizního křížení směrů Zastávka - Brno se směrem Brno - Moravské Bránice atd. Myslím, že i takováto pouze částečná modernizace by znamenala větší přínos, než vlastní elektrizace úseku Brno Horní Heršpice - Zastávka u Brna. To je přesně to, o čem jsem tu nedávno psal - udělá se velká stavební akce, probíhají dlouhé výluky, investují se docela velké peníze, postaví se protihlukové zdi (na podzim se zde v diskusi objevila zmínka o tom, že mezi Brnem HH a Zastávkou má vyrůst 5,3 km takových zdí); nová nástupiště (na rozdíl od jiných stanic, myslím si, že ve Střelicích i v Zastávce mají smysl ostrovní nástupiště přístupné podchodem, který by mohl i nahradit tamní lávky přes koleje) atd., a výsledný efekt celé stavby nemusí být zase tak velký. Já také nesouhlasím s propady rychlosti, proto nemyslete si, že jsou bezdůvodné... - Právě proto si myslím, že ten propad rychlosti tam může zůstat i s jednokolenou (nezmodernizovanou) tratí. K čemu investovat peníze do něčeho, co propad rychlosti neodstraní? - Jestliže není bezdůvodný propad rychlosti mezi Zastávkou a Tetčicemi, tak nevěřím, že dojde k realizaci (v tom "pozdějším časovém horizontu) trasy Zastávka - Třebíč v nové stopě s TR 120 km/h bez propadů rychlosti. Vždyť ty argumenty proti stavbě přeložky umožňující vyšší rychlost budou úplně stejné, jako nyní v tom úseku Omice - Tetčice. Kdyby se obdobným způsobem investovalo do spojení Znojmo - Brno a přistoupilo se za Bohuticemi k nějaké té přeložce, myslím, že bychom se také na čas kolem 40 minut dostali. To je možné, ale myslím, že velikým úspěchem by bylo i těch cca 65 minut po té optimalizaci tratě a nasazení nějakých moderních vozidel. Rere Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 296 Registrován: 2-2007 Odesláno Středa, 21. dubna 2010 - 15:16:36       Na konci R 668 Junák s 754.066 dnes řazen měřící vůz ERTMS ..::FEDERACE ZLÍNSKÝCH FOTIČŮ::.. My flickr photostream ..::www.ozvd.ic.cz::.. - vše o Zlínce Lubomír Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 77 Registrován: 6-2009 Odesláno Středa, 21. dubna 2010 - 17:07:42       No bohužel nemám moc času se tu znova moc rozepisovat, tak Vám ne vždy odpovídám na vše a v plné šíři, jak bych chtěl. Každopádně takt je navržen, že každých 15 minut pojede do Zastávky vlak a z toho každý druhý bude od Zastávky pokračovat. Dalo by se říct, že Zastávka je tzv. pásmovou stanicí, kde se ve třicetiminutovém taktu obrací vlak do Brna. A to by měly být elektrické jednotky. Ale to, co budou vlastnit ČD opravdu za vozidla, na to spoléhat nelze. Na druhou stranu zkrátka nemůžeme navrhovat projekt na současný vozový park, to by byl výsměch. Úsek Brno - Zastávka je nejvytíženější, takže ponechat teď mezi Tetčicemi a Střelicemi pouze jednu kolej mi připadá nesmyslné. Vždyť to není zase tak hrozné, jedná se o poměrně krátký úsek, kde se sníží rychlost na 80. http://kubickaparabola.wz.cz/ David Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5931 Registrován: 12-2007 Odesláno Středa, 21. dubna 2010 - 19:03:08       Lubomír: Díky za upřesňující údaje. I když třeba bude za několik let stát druhá kolej mezi Střelicemi a Zastávkou, bude moci být aplikován interval osobních vlaků mezi Zastávkou a Brnem 15 minut (+ vlaky od Moravských Bránic, případně ještě spěšné vlaky ze Znojma )? Nebude dalším limitujícím faktorem kapacita uzlu v Brně, jehož rozumné vyřešení je, jak se zdá, na nějakou dobu "u ledu"? K údajům, které jste uvedl: - Těch 80 km/h (na délce úseku nezáleží, tak jako tak musí v těch místech vlak brzdit a znovu se rozjíždět; když je na nějaké lokálce traťová rychlost 60 km/h a vlaky musejí na nějakých přejezdech zpomalovat na 20, tak se to taky považuje za nepřijatelné, byť jde jen o velmi krátké úseky s omezením rychlosti) je podle mě promarněná šance na pořádné řešení do budoucna. Jestli se to teď (možná doslova) "zabetonuje" v původní poloze, tak se to nezmění ani v té (i té střednědobé) budoucnosti. Kdyby se ten úsek ponechal beze změny a nedrátovalo by se, mohlo by se v budoucnosti (když se počítá i se 120 km/h mezi Zastávkou a Třebíčí) s tím udělat něco lepšího. Čistě teoreticky (ale tady už opravdu spekuluji ) by se na to, že jde jen o krátký úsek, dalo podívat i jinak - zdvojkolejnit vše kromě toho krátkého úseku, který by v budoucnu mohl být nahrazen přeložkou s tunelem. Obecně - ten propad rychlosti na 80 km/h by mi nevadil v případě, že by se nepočítalo do budoucna pro trasu Zastávka - Třebíč s výrazně vyšší rychlostí, než je dnes, že by od toho místa mezi Omicemi a Tetčicemi směrem na Třebíč nebyla rychlost vyšší než těch 80 - 90 km/h. Ale počítat s rychlostí 120 km/h před i za tím místem, ale v jednom místě ponechat i do vzdálenější budoucnosti rychlost podstatně nižší, mi opravdu přijde nesmyslné. - Jak jste uvedl, tak elektrizaci využije pouze nejvýše polovina osobních vlaků mezi Brnem a Zastávkou, a dále - žádné rychlíky, žádné vlaky jedoucí na trať č. 244; a i využití v nákladní dopravě by bylo jen omezené. Nebudu to tady dále plevelit svými pochybnostmi o smysluplnosti elektrizace (o které se už snad 4 roky tvrdí, že "příští rok se opravdu začne" ), jen bych měl ještě jeden zvědavý dotaz - jaké řešení (kolejiště, "normovaná" nástupiště) je uvažováno pro žst. Tetčice? Zůstanou tam tři dopravní koleje, které tam v současnosti jsou? Díky za odpověď. Prdík83 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 167 Registrován: 10-2009 Odesláno Středa, 21. dubna 2010 - 19:08:12       Pojede transformátor: od 26.4. se bude prázdný vlak postupně přesouvat z Plzně do Rakšic. V úseku Jihlava-Znojmo-Rakšice pojede 28.4.. Z Jihlavy odjede 28.4. v 7:32, Okříšky 9:35, Mor. Budějovice příjezd 10:44, pobyt 9 minut kvůli křižování ( další pokračování jsem omylem smazal. Snad to nevadí, tohle jede ještě prázdný ). 30.4. v úseku Rakšice-Znojmo-Jihlava: ( 62920 ) Rakšice odjezd 14:14, Hrušovany n. Jev. příjezd 15:21, pobyt 74 minut, přeřazení soupravy, odjezd 16:35, Hodonice křižuje s vlakem 4523 (pobyt 7 minut ), Znojmo příjezd 17:23, pobyt 35 minut, přeřazení soupravy, odjezd 17:58, Olbramkostel křižuje s 24817, Mor. Budějovice 19:24. (dál bohužel smazáno ) Pojede vůz Uaai a další dva ( pomocné/ochranné ) vozy s doprovodem. Veze 750 (742 ). Co si ještě vzpomínám, tak loko zajistí Dkv Brno, fíru z Jihlavy do Znojma PJ Jihlava, ze Znojma do Rakšic PJ Břeclav- to samé i na cestě do Plzně. V úseku Rakšice-Hrušovany n Jev. maximální rychlost 30km/hod, s omezením na mostech na 10 km/hod, v úseku Hrušovany n Jev.-Jihlava maximální rychlost 40 km/hod, s dalšími omezeními po cestě a ve stanicích-převážně snížení max rychlosti na 20 km/hod. Víc bohužel nevím. Měl jsem po částech přečtený a namluvený telegram v mobilu, ale nějak jsem to omylem smazal. Nejdůležitější je snad řečeno, třeba někdo dodá podrobnosti Víc si z hlavy nevybavím. Kronika žst. Znojmo 1869-2009, pomozte s její kompletací. David_jaša Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1814 Registrován: 5-2004 Odesláno Středa, 21. dubna 2010 - 20:17:44       David: musím se v tomhle přidat k Lubomírovi. Zpomalení ze 120 na 80 není ani zdaleka tak vražedné, jako z 60 na 10. Vlak, který bude schopný se ze Zastávky do Rapotic rozjet na 120 není žádné prdítko, musí zvládnout v těch 120 na rovině ještě 0,3 m/s^2 (g krát rozhodný sklon zaokrouhleno nahoru ) a ještě něco k tomu. Když budu počítat zrychlení jako právě ty 0,3 m/s^2 a zpomalení jako 0,6 m/s^2, znamená taková kilometrová PJ zhruba na 3 + 15 + 6 = 21 s. Ale hlavně: když už bude v dohledné době elektrizovaný úsek do Zastávky, můžou ČD rovnou vypsat výběrko na nové elektrické jednotky a staré šroty posílat rovnou do vysokých pecí, místo aby je flikovaly v rámci čekání na godota.... Edit: mimochodem výrobce toho vhodného vozidla, kterého jsem zmiňoval o archiv výš, právě získal zakázku od ČD, byť na jiné stroje. (Příspěvek byl editován uživatelem David_Jaša.) parodie na moderní nízkopodlažní tramvaje Trojčata a housenky: optimální využití tramvají se skříní VarCB3 Lubomír Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 78 Registrován: 6-2009 Odesláno Středa, 21. dubna 2010 - 21:41:55       David: Ono v podstatě bude možné jezdit u Omic i 85km/h, a to si myslím, že je celkem slušná rychlost. V Tetčicích jsou navrženy jen jednoduché spojky a manipulační kolej. Jaksi postrádá smysl zřizovat zde další dopravní koleje, když je to jen 2,6 km do Zastávky. Technologicky Tetčice nejsou vůbec potřeba a pro mimořádnosti by možná bylo lepší spojky navrhnout v polovině trasy Střelice - Zastávka. Jenže o mimořádnostech jsem se už jednou rozepisoval. K těm propadům ještě jednou: ono není jednoduché za málo peněz kouzlit zázraky. To by šlo v případě tratí Břeclav - Znojmo, Hrušovany - Miroslav - Bohutice. V každém případě ale je dobré, že se o tom tunelu v Omicích alespoň uvažovalo. A považovat tyto modernizace a optimalizace za zbztečné už jen proto, že dvojnásobně nezvýší rychlost je taky nesmysl. A co bezstyková kolej, sanační vrstvy a odvodnění, které tam doposud nebyly? To vše se projeví na údržbě a v konečném důsledku na pohodlí cestujících. Jen se projeďte do Šatova a pak si vyzkoušejte trasu Znojmo - Hrušovany. A o tom, že tvořit prostředí bezbariérové jakýsi smysl má, se podruhé již rozepisovat nechci. http://kubickaparabola.wz.cz/ Happy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3060 Registrován: 9-2005 Odesláno Středa, 21. dubna 2010 - 22:27:26       To vše se projeví na údržbě a v konečném důsledku na pohodlí cestujících. Právě. Dlouhodobá výluka naprosto spolehlivě vyžene z vlaku cestující. A dílčí zlepšení (odvodňovací žlaby, ...) rozhodně nepřesvědčí lidi, aby se po výluce vrátili zpět do vlaku... Novinky ze světa železnice na Vysočině: http://www.transverzala.ic.cz Souhrn všech aktualit, kompletní jízdní řády 2000- 2010, fotogalerie stanic a další.... Klikněte a uvidíte David Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5933 Registrován: 12-2007 Odesláno Středa, 21. dubna 2010 - 22:46:12       David_jaša: O. K., díky za vysvětlení. Lubomír: V Tetčicích jsou navrženy jen jednoduché spojky a manipulační kolej. Jaksi postrádá smysl zřizovat zde další dopravní koleje, když je to jen 2,6 km do Zastávky. Chápu to správně, že z Tetčic se stane taková "lepší zastávka" (dvě dopravní koleje na dvoukolejné trati), jako je třeba žst. Perštejn? Jestli to je opravdu tak, nebude ta kolej chybět třeba v nákladní dopravě, kdy na ni může být odstavena část nákladního vlaku během pobytu v Tetčicích? (v dopoledních hodinách je veden manipulační vlak, jeho cílovou stanicí bývají právě Tetčice) ono není jednoduché za málo peněz kouzlit zázraky. Pak je podle mě na místě položit si otázku, proč - když je málo peněz - se ta trať má elektrizovat, když ji v "krátkodobém časovém horizontu" stejně využije jen menší část osobních vlaků, žádné rychlíky; a nákladní doprava možná také ne. A co bezstyková kolej, sanační vrstvy a odvodnění, které tam doposud nebyly? To vše se projeví na údržbě a v konečném důsledku na pohodlí cestujících. To je pravda, a vhodnost takovéto optimalizace přece ani nezpochybňuji. Na druhou stranu je nutné dodat, že vlivem zmíněných norem, pohodlí cestujících se svým způsobem sníží tím, že část cesty budou místo dosavadního výhledu do krajiny "koukat do zdí". A o tom, že tvořit prostředí bezbariérové jakýsi smysl má, se podruhé již rozepisovat nechci. Samozřejmě, že to smysl má, ale: - Jak už jsem napsal dřív, podle mě je nesmysl dělat široká a vysoká nástupiště tam, kde bývá málo cestujících (což ale není případ Střelic, Tetčic a Zastávky), zejména když by takové nástupiště znamenalo zrušení koleje, která by mohla být potřebná. - Vybudování takovýchto nástupišť přece není podmíněno elektrizací tratě. - Ruku v ruce s tím musí jít bezbariérová přístupnost vlaků. A ze současných vlaků, které je možné potkat na jižní Moravě, jsou na tom lépe ty, které jezdí v nezávislé trakci (Regionovy jsou částečně nízkopodlažní, a řídící vozy řady ex 954 jsou použitelné pro vozíčkáře díky zvedací plošině). Samozřejmě je možné pořídit nová vozidla, ale ta přece mohou být jak elektrická, tak i motorová. - Ještě k té bezbariérové přístupnosti - ve stanicích s podchody bývá tato přístupnost zajištěna výtahy. Průšvih však je, když je takový výtah mimo provoz. To pak veškerá bezbariérovost také může přijít vniveč. Možná je to jen můj subjektivní dojem, ale snad nikdy jsem neviděl v různých bytových nebo obchodních domech, že by byl výtah mimo provoz (kromě situace, že se na nich právě prováděla údržba - byli u toho pracovníci), zato v železničních stanicích jsem to za poslední rok viděl hned několikrát (mohu vyjmenovat Brno hl. n., 1. nástupiště - tam to bylo minimálně dvakrát; dále Břeclav, Benešov; teď zase Olomouc... A nebylo to proto, že by na tom výtahu někdo zrovna prováděl údržbu). Ale to už hodně odbočuji. Martin_ben Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 103 Registrován: 4-2009 Odesláno Čtvrtek, 22. dubna 2010 - 14:06:21       Ježiši jěště že železniční doprava nestojí na příspěvcích v kárepu jakýkoli korporátní nátěr navždy zničí design jakéhokoli dopravního prostrědku