Archiv diskuse Historie železnic do 19. 01. 2011

Autor Příspěvek Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 697 Registrován: 9-2009 Odesláno Sobota, 01. ledna 2011 - 15:16:32       K rychlíku R 51/52 resp. D 51/52 nutno poznamenat, že údajně od 1. února 1944 vozily tento rychlík až do Drážďan pražské lokomotivy řady 387.0. V roce 1939 v Bodenbachu (Podmokly) přebíraly od pražských lokomotiv tento rychlík asi jen berlínské lokomotivy řady 01. Lokomotivy patřily služebně Berlin Anhalter Bahnhof. Tato výtopna měla v roce 1939 tyto lokomotivy této řady: 01 012, 013, 014, 015, 016, 017, 018, 020, 021, 104, 105, 106, 116, 117, 188, 189 a 190 (možná i další). Některé stroje jsou i doloženy v určité dny. Snad další rychlíky D 147/148 a D 63/64 přebíraly lokomotivy stejné řady 01 z Bw Dresden Altstadt. Ta měla v tomto roce (1939) tyto lokomotivy: 01 184, 185, 186, 201, 202, 216, 217 a 226 (možná i další). Opět jsou doložena většina z těchto lokomotiv v určité dny na těchto rychlících v Bodenbachu. Vážnou nehodu na rychlíku D 148 prodělala drážďanská lokomotiva 01 217 dne 15. června 1939 v Prostředním Gruntu (Mittelgrund) viz. kniha "Železnice v Sudetech 1938-1945" na str. 32 až 33. Věta v textu u fotografií této nehody "Nasazení říšskoněmeckého personálu neznalého místních podmínek ....." mi přijde k trati Podmokly - státní hranice (myšleno do záboru pohraničí Němci) jako nesmyslná. Drážďanská lokomotiva 01 186 na rychlíku D 148 na nádraží Berlin Anhalter Bahnhof v roce 1942. Fotografie je ze stránek www.isarsteve.de. Rozdělení, který rychlík přebírala drážďanská nebo berlínská lokomotiva, není jisté. Můžu se mýlit. Modřaňák Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 503 Registrován: 1-2009 Odesláno Sobota, 01. ledna 2011 - 16:51:36       Kuřil p. Jedná malá vzpomínka. Za I. republiky a protektorátu na pražských mikádech jezdil coby fíra můj strýc. Občas jsem se díval z okna bytu jak projíždí žst. Pha-Bubny. Bohužel, velký věkový rozdíl mě neumožnil získat jakékoliv poznatky. Byl jsem příliš malý kluk. Ten Vámi uváděný kilometr 413,450 by měl být mezi předvěstí (413,6) a vjezdovým návěstidlem(413,0) od Podmokel. Nemýlím se ? Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 698 Registrován: 9-2009 Odesláno Sobota, 01. ledna 2011 - 19:51:03       Modřaňák: Ano stalo se to před vjezdovým návěstidlem stanice Praha-Bubny. Jestli chcete můžu ty strojvedoucí, které uvádí pan Ing. V. Mareš v článku zde vypsat. Foto: ČTK, 1941 Narazil jsem na žádost jedné výtopny na úpravy, které se měly týkat lokomotiv řady 387.0. Jedním z požadavků bylo zavést topení pod podlahou na stanovištích strojvůdce i topiče jako měĺy lokomotivy řady 52 DR. Nevím však jak to dopadlo. Byly tyto lokomotivy takovým topením později vybaveny? Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 699 Registrován: 9-2009 Odesláno Sobota, 01. ledna 2011 - 20:09:37       Modřaňák: V jednom dokumentu (1946) z výtopny Praha-Bubny se uvádí stav dílny pro opravy lokomotiv. Tuto výtopnu moc neznám. Kterou budovu mají namysli? Výřez: Petr_barchánek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 634 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 01. ledna 2011 - 22:12:33       KuřilP: a co se vlastně v těch Bubnech stalo za nehodu? K příspěvku o prezidentu Masarykovi: Ten salon BEB č. 10 byl zničen při nehodě 2.6.1965 ve Varíně. Došlo ke střetu rychlíku s posunující lokomotivou. V salonním voze rychlíku zahynul cestující - ministr dopravy Polska a samotný salonní vagon byl totálně zničen. http://www.parostroj.net/historie/Nehody/Varin.htm (Příspěvek byl editován uživatelem Petr Barchánek.) Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 700 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 02. ledna 2011 - 13:14:57       Petr_barchánek: Děkuji za doplnění s tím salónním vozem. Nehoda se týkala lokomotivy 387.020 s tendrem 923.013. Dne 1. ledna 1945 přijela ráno do Drážďan na rychlíku D 147 (Preßburg - Prag - Berlin) z Prahy. Večer téhož dne odjížděla z Drážďan na rychlíku D 52 (Berlin - Prag - Wien) zpět do Prahy. Vlak zřejmě cestou z Berlína nebo z Drážďan nabral zpoždění. V Praze měl vlak již 2 hod. a 15 min. zpoždění. Již tedy druhého dne (2. ledna 1945) ve 2 hod. a 36 min. najel v uvedeném km na konec stojícího vojenského vlaku Dg 94835 před vjezdovým návěstidlem stanice Praha-Bubny. Tento "Wermachtzug" měl zpoždění 14 hod. 28 min. Vlakovou lokomotivou vojenského vlaku byla 434.1108 z výtopny Praha-Bubny. Tuto lokomotivu přispěvatel "Modřaňák" musel mnohokráte zahlédnout, neboť byla asi do roku 1953 s tendrem 516.0115 domovem v Praze-Bubnech. Poté odešla do Kladna a dále do Bratislavy atd. Pokračování později. Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 86.49.85.38 Odesláno Neděle, 02. ledna 2011 - 13:32:16       Ad Kuřil P.: Jestli tou vetchou správkárnou lokomotiv v Bubnech nebyla míněna tato hala: Je to dosud stojící zbytek výtopny BD v Praze-Bubnech (fotil Wels loni v létě). Buštěhradská dráha kdysi měla severně od těchto míst (v cípu mezi tratěmi) i velkou čvrtkruhovou rotundu s točnou, skládky uhlí atd. Lze to indentifikovat na archivních leteckých snímcích Prahy. Modřaňák Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 506 Registrován: 1-2009 Odesláno Neděle, 02. ledna 2011 - 15:32:19       Kuřil p Ač mám nádraží Bubny doslova prolezlé i po kolenou (jako děti jsme si dělaly "bunkry" pod skladišti), nemohu zodpovědně dle Vašeho úryvku určit ke které topírně se Vámi uvedená budova vztahovala. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 701 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 02. ledna 2011 - 18:30:44       Cogwheel a Modřaňák: Děkuji. Pokračování nehody: Vlak Dg 94835 byl zabržděn a vyčkával u vjezdového návěstidla od 2 hod. 26 min. Lokomotiva 387.020 vykolejila po nárazu (2 hod. 36 min.) přední částí (první náprava a první hnací náprava). Lokomotiva byla silně poškozena. U vlaku Dg 94835 byl zavazadlový vůz (119314), který byl na konci vlaku, rozmlácen. Dva vozy (22331 DR a 29982 DR) byly spadlé z náspu a rozmláceny. Jeden vůz (572 DR) byl převrácen a silně poškozen. Škoda na žel. svršku byla 8 000,- K (protektorátních korun) a na vozidlech 160 000,- K. Ve vlaku D 52 bylo 8 cestujících lehce zraněno. Ve vlaku Dg 94835 byl jeden příslušník armády zraněn těžce a osm lehce. Výpravčí V. B. bydlištěm z Prahy-Holešovic sloužil jako výpravčí od roku 1937. V Praze-Bubnech pracoval od roku 1942. Tou dobou byl ve službě už 6 hod. a 56 min po 24 hodinovém odpočinku. Výhybkář F. Š. bydlištěm z Prahy-Holešovic pracoval jako výhybkář od r. 1923. Na nádraží Praha-Bubny pracoval od roku 1936. Tou dobou byl ve službě už 7 hod. a 6 min. po 24 hodinovém odpočinku. Oba provinilci jsou již ve vězení. Pomocný vlak byl objednán ve 2 h a 57 min. Připraven k odjezdu byl ve 3 hod. a 5 min. Odjel ve 3 hod. a 25 min. Jednokolejný provoz na trati byl do 17 hod. a 25 min. Originál je pochopitelně psán německy, takže se případně omlouvám za nějakou chybu v překladu. Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Pondělí, 03. ledna 2011 - 10:04:34       Ještě k té "vetché správkárně lokomotiv" a "dílně s dřevěnou střechou, kterou nelze vytápět a jsou v ní zastaralé stroje": Hypotheticky by mohlo jít i o jižnější ze zděných remíz u Argentinské ulice, tedy na "tradičním" místě pozdější strojové stanice Praha-Bubny. V závěru kariéry, kdy bubenská "strojovka" patřila pod depo Praha-Libeń, byly v severní remíze dponovány salonní vozy a jižní remíza sloužila autodopravě ČSD. K té jižní remíze po délce (vedle křížení vlečkových kolejí do Pražských jatek (nyní tržnice) s Argentinskou ulicí) přiléhal přízemní dílenský přístavek s pultovou střechou. Uvnitř jsem před mnoha lety viděl nějaké obráběcí stroje. Zubožená budova stojí dosud a snad v ní je stále nějaká autodílna. I okolí bylo po ukončení provozu strojové stanice zaplněno autobazary. Vzpomínám ještě na 2 zdařilé propagační výstavy lokomotiv, které se v areálu býv. bubenského depa uskutečnily - poslední ještě počátkem 90. let. Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 951 Registrován: 7-2005 Odesláno Pondělí, 03. ledna 2011 - 11:48:50       ad Kuřil - koukal jsem do kolejového plánu stanice Bubny z r.1896 a v části StEG jsou dvě průjezdné výtopny po 4 kolejích. v části BEB také dvě výtopny, ale jen po 2 kolejích. jedna průjezdná (velmi pravděpodobně foto nahoře) a druhá neprůjezdná, i když na plánu koukají koleje skrz budovu. umístění výtopen BEB vůči trati StEG - průjezdná zhruba km 413,3-4 (StEG) a druhá zhruba km 413,5-6 (StEG). mezi výtopnami BEB byla i točna Modřaňák Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 507 Registrován: 1-2009 Odesláno Pondělí, 03. ledna 2011 - 15:33:29       Kuřil p Máte-li zájem, pošlu na mail skeny kolejových plánů bubenského nádraží z období protektorátu. hank Neregistrovaný host Odeslán z: 82.150.166.21 Odesláno Pondělí, 03. ledna 2011 - 17:51:31       Vážení, nemáte někdo 4pohledový výkres staniční budovy podle normálie 253/H kkStB? Staniční budovy podle této normálie (některé už upravené) stojí/stály např. v těchto stanicích: Štíty, Červená Voda, Javorník ve Slezsku, Velká Kraš, Vápenná, Horní Blatná, Nové Hamry, Pernink, Karlovy Vary-Teplička, Hořesedly, Hřivice, Chrášťany, Mutějovice, Česká Kubice... možná i jinde. Pohled od kolejí je tady: http://www.parostroj.net/historie/Javornicko/historie/budova_javo rnik.gif, bohužel bez rozměrů. Předem děkuji za výpomoc. zdraví hank Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4299 Registrován: 9-2003 Odesláno Pondělí, 03. ledna 2011 - 20:48:25       Štíty pro představu..také bych výkres uvítal.. ..pořádná mašina má kotel a komín.. Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 954 Registrován: 7-2005 Odesláno Pondělí, 03. ledna 2011 - 21:31:57       nějákou sbírku normálií kkStB jsem viděl v archivu NTM a nebo archivu ČD Olomouc. v Olomouci je rozsáhlá sbírka normálií pro tratě v rozsahu někdejšího řsd Olomouc a je průběžně sepisována. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 708 Registrován: 9-2009 Odesláno Středa, 05. ledna 2011 - 19:57:53       Musím nejdříve opravit informaci k lokomotivě 375.026 (ex 310.52), která vezla vlak s T. G. Masarykem. Lokomotiva s označením 375.026 sice dojezdila ve výtopně České Budějovice, ale dle článku v časopise "Svět železnice" č. 23 od pana Jana Koutného "Parní lokomotivy IIb BNB/ 353.0 ČSD" a článku ve stejném časopise č. 31 od pana Zdeňka Hrdiny "Předání lokomotivy 375.007 s tendrem 821.039 pro NTM" se nejednalo o skutečnou lokomotivu inv. č. 26, ale o původně za války vídeňskou lokomotivou 16 018 DR, která se po válce nacházela na území Slovenska. Původní stroj 375.026 byl poškozen, takže se vzala jiná lokomotiva (16 018) a prohodila se čísla. Takže lokomotiva 375.026 předaná ze Slovenska do výtopny Č. Budějovice byla ve skutečnosti lokomotiva 16 018 (ex 310.51). Více v uvedených článcích. Wels Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 309 Registrován: 12-2007 Odesláno Středa, 05. ledna 2011 - 21:27:07       Modřaňák : mohl bych Vás taky poprosit o Bubny. Mám tři různé verze. Jednu, samozřejmě tu nejpodrobnější, nekompletní a nedatovanou. Ale popisy jsou přepisované mezi češtinou a němčinou a typoval bych to na protektorát, ale nevím. Zajímá mě to, když tam teď sloužím. Na ty další se nepodívám, ze kdy jsou. Jsou v Bubnech a já t.č. ležím, tak cca za 10 dní nejdřív se podívám co se v kterém plánu píše. Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 967 Registrován: 7-2005 Odesláno Sobota, 08. ledna 2011 - 17:52:37       ještě drobnost k "výtopně na hrabovce" Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 968 Registrován: 7-2005 Odesláno Sobota, 08. ledna 2011 - 17:56:20       prý stránčice 1911. nepozná někdo víc ? Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 709 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 09. ledna 2011 - 19:15:34       Cogwheel, Zdepa a Modřaňák: Děkuji s tou dílnou v Praze-Bubnech. Ještě v souvislosti s výtopnou v Praze-Bubnech. Nezná někdo výrobní číslo kotle dnešní muzejní lokomotivy 252.008, která se zde po válce jako vytápěcí kotel "K 5" nacházela? Radar007 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 53 Registrován: 7-2010 Odesláno Neděle, 09. ledna 2011 - 20:52:14       Zdepa: Nevím mě to připadá jak vjezd do stanice Střezimíř od Tábora...... Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 971 Registrován: 7-2005 Odesláno Neděle, 09. ledna 2011 - 23:44:29       ad Kuřil - k tebou požadované lokomotivě existuje i kotelní kniha ve sbírce NTM. dnes má lokomotiva náhradní kotel vyrobený kk Nordbahnwerkstätte Floridsdorf v roce 1912 pod č.1014. původně ho dostala loko 301.16, ale v roce 1917 už je veden na 301.09 (252.008). Původní kotel č.2586 nosila do r.1908, kdy dostala v dílnách kotel č.2585 z loko 91. Už v r.1913 dostala nový 1053, ale ten nahradila v r.1917 za ten co má. Kotelní poznámky kotle č.1014 uvádí - roční 23.8.1918 Děčín, 15.7.1919 Trutnov, 9.7.1920 SP Mladá Boleslav, 1921-27 dílny Nb. nebo pob.výt.V.Osek, 1928 na vymývání. Od 1929 roční Masarykovo n., ještě 1935 zostřený dílny Louny (tlak z 10 na 7 atm). Poslední roční 7.8.1940 výt.Praha, v 01/1941 určena zrušit nebo remisovat Mkunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 436 Registrován: 10-2009 Odesláno Pondělí, 10. ledna 2011 - 17:05:55       Tak archiv Škoda Plzeň přestal od 1.1. existovat, ostatní se zatím nemění: Archiv Škoda Plzeň součástí Státního oblastního archivu v Plzni Bývalý zřizovatel Archivu Škoda Plzeň, společnost Škoda Holding, a. s. (nyní Škoda Investment, a. s.), požádal Ministerstvo vnitra o zrušení akreditace Archivu Škoda Plzeň. Žádosti bylo vyhověno rozhodnutím Odboru archivní správy a spisové služby MV čj. MV-64860-5/AS-2009 z 29. 11. 2010, které současně stanovilo rozhodnutím čj. MV-64860-8/AS-2009 převzetí archiválií bývalého Archivu Škoda Plzeň do péče a správy Státního oblastního archivu v Plzni. V důsledku tohoto kroku se stal od 1. ledna 2011 Archiv Škoda součástí 1. oddělení Státního oblastního archivu v Plzni. Jeho sídlo a personální obsazení zůstává nezměněno, provoz pro badatele je zachován prozatím ve stávající podobě – archiválie jsou předkládány výhradně v badatelně v původním sídle Archivu Škoda Plzeň v Tylově ul. č. 1/57, Plzeň; vzhledem k její omezené kapacitě je každou návštěvu třeba individuálně domluvit. Kontakty: Poštovní adresa: Státní oblastní archiv v Plzni 1. oddělení – pracoviště Archiv Škoda Tylova 1/57 301 28 Plzeň Telefon: 378 182 521 Fax: 378 182 522 Mgr. Ladislava Nohovcová E-mail: ladislava.nohovcova@skoda.cz. (do 31. 3. 2011; od 1. 4. 2011 bude platit nová adresa nohovcova@soaplzen.cz) Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 710 Registrován: 9-2009 Odesláno Pondělí, 10. ledna 2011 - 17:42:40       Zdepa: Moc ti děkuji. Chtěl jsem si ověřit informaci z jednoho dokumentu. Dle toho v Praze-Bubnech byla ještě lokomotiva 265.010 jako vytápěcí kotel "K 12" (rok 1947). Údaje "109,8" a "133,-" jsou výhřevná plocha [m2]. XMH Neregistrovaný host Odeslán z: 92.62.224.23 Odesláno Pondělí, 10. ledna 2011 - 19:30:39       ad Kuřil:já ji mám i v 1950 hank Neregistrovaný host Odeslán z: 82.150.166.21 Odesláno Pondělí, 10. ledna 2011 - 22:38:34       Vážení, nemáte náhodou někdo po ruce návěstní předpisy ČSD z r. 1946? Zajímalo by mě: a) jak se návěstilo snížení rychlosti na zhlaví; b) co se používalo před všeobecným zavedením rychlostníků v r. 1954; c) jaký byl přesný význam tehdejší pevné návěsti Pomalu, která se dnes jmenuje 57c - Pomalu pro nákladní vlaky. Předem děkuje a zdraví hank Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 711 Registrován: 9-2009 Odesláno Úterý, 11. ledna 2011 - 14:58:38       XMH: Děkuji. V létě roku 1945 je ve stanici Praha-Bubny zaznamenána kořistní parní lokomotiva SSSR s označením "42 466". Není u ní uvedena značka "DR". Neví někdo, co to může být za lokomotivu? hank Neregistrovaný host Odeslán z: 82.150.166.21 Odesláno Úterý, 11. ledna 2011 - 20:49:34       Ještě doplňuji ke svému předcházejícímu dotazu na návěstní předpisy z r. 1946, že sub a) jsem měl na mysli "jak se návěstilo snížení rychlosti na zhlaví stanic bez vjezdových návěstidel", tj. na tratích, kde se jezdilo podle tehdejší obdoby předpisu D3. zdraví hank Jmb Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 279 Registrován: 12-2007 Odesláno Středa, 12. ledna 2011 - 12:46:20       Poradí mi někdo, co má lokomotiva na snímku za systém jiskrojemu a které lokomotivky tento systém používaly Díky Bobo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9972 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 12. ledna 2011 - 13:23:44       před rychlostníkama byla v dodatku tabulka č. tušim 5 a tam jednotlivý rychlosti definovány. kolisti = piráti chodníků neosvětlený cyklista = žádný cyklista jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 713 Registrován: 9-2009 Odesláno Středa, 12. ledna 2011 - 17:50:57       Zatím jsem k této lokomotivě resp. parní tramvaji našel pouze zmínku, proč má tato parní tramvaj takový jiskrojem. Lokomotiva "StEG 1923 1886": Pro jistotu to opíšu v německém jazyce. Snad to někdo přeloží přesně. "Lokomotive ist ebenfalls vor der eigentlichen österreichischen Trambahnzeit gebaut worden, u. zw. für die Kolomeaer L.-B., die ihre Geleise vielfach auf und neben den Straßen verlegte und daher ganz geschlossenen Aufbau und Funkenfängerkamin zeigt." Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 714 Registrován: 9-2009 Odesláno Středa, 12. ledna 2011 - 18:54:28       Lokomotiva "Budapest 363 1891": Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 715 Registrován: 9-2009 Odesláno Středa, 12. ledna 2011 - 21:50:54       Beze slov: Tratovak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 469 Registrován: 12-2007 Odesláno Čtvrtek, 13. ledna 2011 - 06:42:29       Otázka pre znalých. V NA, MD I som našiel protokol, ako si ČSD zapožičali od SHD v 1951 podbíjačku Sfindex. Na jednej strane je pochopitelné, že doly držali krok s dobou, ale na druhej strane som sa s tým ešte nikde nestretol a počítam, že i pre iných je toto ešte pole neorané. V akom archíve, fonde, by sa mohlo nájsť niečo o traťových strojoch, ktoré si obstarávali doly a velké priemyselné podniky na svoje trate, vlečky? KPtrain Neregistrovaný host Odeslán z: 89.24.130.191 Odesláno Čtvrtek, 13. ledna 2011 - 07:43:46       For RADAR007 : Střezimíř to nebude, zdejší most je vyšší + jiné zábradlí + trať v hlubším zářezu. Jmb Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 280 Registrován: 12-2007 Odesláno Čtvrtek, 13. ledna 2011 - 23:12:17       Kuřil_p - díky, tušil jsem lokomotivku StEG, mohu mít dotaz na původ na snímků? Jiskrojemy tohoto typu se vyskytovaly i na jiných lokomotivách, např na této lokomotivě Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 973 Registrován: 7-2005 Odesláno Pátek, 14. ledna 2011 - 07:48:51       ad Jmb - pro toho StEGa, co posla Kuřil mám plánek. v případě zájmu zašlu. Mkunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 445 Registrován: 10-2009 Odesláno Pátek, 14. ledna 2011 - 09:50:08       ZdePa, KPtrain: ta Střezimíř (Stupčice) mě taky napadla a neseděla ze stejných důvodů. Ale vzpomněl jsem si, že podobnou partii znám od Hluboké-Zámostí. Evidentně jde o starší úsek, při zdvojkolejnění se stavěly jiné nadjezdy (s Monierovou hyperbolickou klenbou), takže Praha - Benešov to nebude. XMH Neregistrovaný host Odeslán z: 92.62.224.23 Odesláno Pátek, 14. ledna 2011 - 10:05:06       Z depa:co takhle Votice-Heřmaničky? Oldcerry Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4205 Registrován: 7-2007 Odesláno Pátek, 14. ledna 2011 - 10:16:12       Bych souhlasil s p.Mkunt. Sice přiložené obrázky jsou z druhé strany, i tak mi to moc podobné nepřipadá. Jak nemá vypadat plánování dopravní stavby a jak likvidovat železniční dopravu jest zářným příkladem stavba 4.koridoru. Nikdy tak mnoho nevděčí za takovouhle svízel, tak málu. Parafráze citátu W.Ch. KPtrain Neregistrovaný host Odeslán z: 89.24.130.191 Odesláno Pátek, 14. ledna 2011 - 10:27:58       Mkunt:No ani ta Hluboká mi moc nesedí, i tam bych řekl, že most je o něco výš nad kolejema. Dost mi tam nesedí to zábradlí na mostě, vypadá to jako nějaké provizorium, nebo most ještě není úplně hotový? I ty holé skály kolem kolejí, celé to působí dojmem, že je to ze stavby trati nebo tak něco. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 716 Registrován: 9-2009 Odesláno Pátek, 14. ledna 2011 - 12:42:02       Jmb: Ano, obdobnou konstrukci jiskrojemu má více typů lokomotiv. Uvádí se, že je to komín typu "Ressig", ale nevím to přesně. Fotografie lokomotivy č. 034 je podle mě tovární fotografie. Fotografie lokomotivy č. 5092 je zřejmě fotografie žel. správy MÁV, která si zřejmě pořizovala fotografie všech typů lokomotiv, které měla v majetku nebo je jen provozovala na účet vlastníka. Můžu se ovšem mýlit. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 717 Registrován: 9-2009 Odesláno Pátek, 14. ledna 2011 - 13:43:13       Jmb: I tahle lokomotiva "Esslingen 1198 1872" ma komín resp. jiskrojem typu Ressig: Modřaňák Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 509 Registrován: 1-2009 Odesláno Pátek, 14. ledna 2011 - 13:49:13       Kuřil p Ressigův komín sloužil ke spolehlivému zachycení úletu jisker zvláště při spalování méněhodnotného hnědého uhlí; u K.k.St.B. například řada 33. Jinou konstrukční cestou při likvidaci jisker se vydal ing. Schleyder. V roce 1904, kdy se výtopna Rakovník stala hlavní výtopnou, zde působil jako přednosta výtopny a zároveň zkoušel svůj vynález - spalovač kouře. Dosadil zařízení, které mělo dodatečně spalovat nepatrné zbytky uhlí obsažené v kouři. Po řadě zkoušek za provozu bylo zařízení jako ekonomicky nevýhodné postupně likvidováno. Mkunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 446 Registrován: 10-2009 Odesláno Pátek, 14. ledna 2011 - 14:16:49       Modřaňák: Schleyderův spalovač kouře byl patentován tuším v roce 1897 (brožura a zkoušky jsou ve fondu MŽ/R v NA). To byl K.Schleyder ještě přednosta ve Zdicích. V letech 1919-1923 než šel do penze řediteloval v Košicích (a měl tam problémy, které vyústily do vyšetřování). Spalovačů kouře byla celá řada, první významější byl asi Nepilly, zkoušený na DBE (1881), z něhož vycházel spalovač Markův (resp. jeho úprava pece a dvířek). Jinak Ressig (Anton) pocházel z Haliče a studoval na pražské technice. Jeho syn byl také významným železničním úředníkem. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 718 Registrován: 9-2009 Odesláno Pátek, 14. ledna 2011 - 14:17:52       Modřaňák: Děkuji. T4440276 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 732 Registrován: 9-2009 Odesláno Pátek, 14. ledna 2011 - 14:30:48       Pomohl by někdo určit jaké je to nádraží? Lokomotiva je řady 264.128, rok focení bohužel neuveden. Děkuji. Modřaňák Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 510 Registrován: 1-2009 Odesláno Pátek, 14. ledna 2011 - 15:23:36       Mkunt Souhlasím s Vaším doplněním, pouze upřesním. U výtopen Zdice a Rakovník se v časové ose často (mírná nadsázka) střídal statut hlavní výtopny. Proto jsem použil datum 1904. Ano, ing. Schleyder pracoval na svém vynálezu již ve Zdicích, ale fyzicky byly spalovače kouře nasazeny až v Rakovníku. Pozn.: paměť mě již občas zklame, ale mám pocit, že ing. Schleyder pracovně působil i někde na Hradecku. Zdroj: kronika výtopny (LD) Zdice, kronika žel. st. stanice Rakovník i dokumenty výtopny Rakovník XMH Neregistrovaný host Odeslán z: 92.62.224.23 Odesláno Pátek, 14. ledna 2011 - 15:47:32       Mkunt,Modřaňák...podle Věstníku byl ing.Schleyder přeložen z výt.Rakovník v r.1919 na řed.v Praze. Mkunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 447 Registrován: 10-2009 Odesláno Pátek, 14. ledna 2011 - 16:13:36       XMH, Modřaňák: do Prahy to bylo jen dočasné, počítalo se s ním na vyšší pozici (i politicky byl ve "správné straně" - nár.soc.). Jinak na řsd Praha působil již v roce 1891, než odešel do Zdic. Předtím Podmokly, Hrob, Louny a Tábor. Zdroj: Koler, P.: Čeští inženýři a vývoj strojní techniky železniční. Sborník SIA, 1940, s. 38 RIC Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.246.222 Odesláno Pátek, 14. ledna 2011 - 18:15:41       Vážený kolego: T4440276 jedná se o unikátní fotku, nikoliv lokomotivy, ale prostředí. Autora foto originálu neznám jen vím kdo ji má ve sbírce. Takže rok: asi 1939-1940; místo: výtopna Jihlava. Vzácnost toho snímku i identifikace pochází z důvodu zachycení fotografem v pozadí mostní konstrukce přechodové lávky ze stancie do výtopny, na severním zhlaví stanice Jihlava hl.n. Lokomotiva: 264.1 - souvislost: Problémy s plnicími kapsami tendrů 517.0 se týkaly i výtopny Jihlava (ovšem tato žádný tendr řady 517.0 neměla ve stavu), kde již 24.února 1939 poslala pobočná výtopna Německý Brod hlášení o problémech s dvěmi tendry řady 517.0, kde ve stavu byl tendr 517.037 (s lokomotivou 524.040) a tendr 517.061 (s lokomotivou 264.124). Právě tato zpráva plně dokládá i přítomnost lokomotivy 264.124 ve stavu výtopny Jihlava, převzatou 15. 2. 1939 od výtopny Hradec Králové v Německé Brodě spolu s 264.141. T4440276 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 740 Registrován: 9-2009 Odesláno Pátek, 14. ledna 2011 - 21:22:53       RIC: Děkuji Vám mnohokrát za velice obsáhlou a zajímavou odpověď, fotka je darovaná (pochopitelně asi přefocená). Ještě jednou díky. Jmb Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 281 Registrován: 12-2007 Odesláno Sobota, 15. ledna 2011 - 19:48:46       Díky všem (zvlášť Zdepa), díky Váším příspěvkům a zaslanému plánku jsem nyní v obraze Kuřil_p - můj dotaz byl na zdroj (publikaci, www), oboje jsou tovární snímky, dle rastru získané z nějaké publikace Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 19020 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 15. ledna 2011 - 21:00:03       Film Mazlíček, to je Nelahozeves? Výpravní budova 16/H Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 726 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 16. ledna 2011 - 10:34:40       Jmb: Tak ta fototografie parní tramvaje "Hosszúfalu" je z knihy "Mezei István, MÁV VONTATÓJÁRMŰ ALBUM 1868 - 1993, MÁV Vezérigazgatóság 199?". Podle mě se nejedná o tovární fotografii. Tato parní tramvaj byla od výrobce označena číslem "2". Až později obdržela kategorii "VII" a číslo "5092". Fotografie parní tramvaje "Słoboda" je z knihy "Ingo Hütter, Reiman Holzinger, Die Lokomotiven der PKP 1918 - 1939, DGEG Medien GmbH Hövelhof 2007". Německý text k této lokomotivě je z časopisu "Die Lokomotive", kde je rovněž otištěna tato fotografie. Zde jsou uvedeny i technické parametry tohoto typu lokomotivy resp. parní tramvaje. Jmb Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 282 Registrován: 12-2007 Odesláno Neděle, 16. ledna 2011 - 15:07:42       Kuřil_p - díky za perfektní a precizní odpověď Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 977 Registrován: 7-2005 Odesláno Středa, 19. ledna 2011 - 08:43:04       záznamy o poruchách vozidel měly lhůtu na vyřazení 3 roky (viz razítka na spisu), pokud u toho nenastal těžký nebo smrtelný úraz člověka. těch normálních poruch v roce 1924 nastalo skoro 260 a všechny je eviduje spisová kniha odboru V (přehledník) řsd Praha-jih. informace, které jsou v popisu závady (viz příloha), se dají často vyčíst ze zachovaných pomocných knih. to že se zachoval popis jedné poruch z roku 1923 je náhoda, kdy po vyřazení posloužil ve spisovně jako záložka pro jiný spis (přejetí člověka). XMH Neregistrovaný host Odeslán z: 92.62.224.23 Odesláno Středa, 19. ledna 2011 - 10:43:55       Z depa:pěkný prohlížení,mohu se zeptat kdepak jsou dochované spisy uložené? Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 979 Registrován: 7-2005 Odesláno Středa, 19. ledna 2011 - 12:14:10       úrazy těžké a smrtelné zpracovávalo oddělení V (dopravní) příslušného ředitelství státních drah. pokud je mi známo, tak jediné badatelsky zpřístupněné spisy a spisové knihy jsou ředitelství Hradec Králové (podnikový archiv ČD Praha-Libeň). při trochu slušném jednání i ředitelství Olomouc (podnikový archiv ČD Olomouc). probíhá zpracování řsd Praha. úrazové spisy před rokem 1918 jsou spíš o náhodě. vše souvisí se spisovým (později skartačním) řádem pro ředitelství drah (dříve úrazy "vyřaditi po 10 letech", těžké a smrtelné "vyřaditi po 30 letech", občas se zachovaly soudní spory o odškodnění) XMH Neregistrovaný host Odeslán z: 92.62.224.23 Odesláno Středa, 19. ledna 2011 - 13:08:43       Z depa:děkuji,Libeň jsem ještě nenavštívil