Archiv diskuse Železniční muzea a spolky do 22. 02. 2012

Autor Příspěvek Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5302 Registrován: 9-2003 Odesláno Pátek, 10. února 2012 - 03:05:01       Ad.Klukso - foto by nebylo? Jinak léta stál kotel coby pozůstetek vodárny nedaleko žst.Hulín..Je tam ještě ? ..pořádná mašina má kotel a komín.. Valach Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3510 Registrován: 4-2004 Odesláno Pátek, 10. února 2012 - 03:29:44       ad Alf: ne, někde mám i foto jako důkaz, ale nějak ho nemůžu najít. Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat… www.kmd.bilysklep.cz - Kroměřížská dráha o.s. www.rlz.bilysklep.cz - Rajnochovická lesní železnice Wool Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 775 Registrován: 1-2005 Odesláno Pátek, 10. února 2012 - 15:27:28       Tradiční popůlnoční příspěvek Bdlm, který vnáší do věcí vždy více světla 29,844 – 43,138 na 311? Jednou Vám to budu všechno vyprávět... Režimy se mění, Zubačka zůstává. Pavel_reiser Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1612 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 10. února 2012 - 15:40:33       Wool > však jo, málokomu se nerozzáří oči, když to po něm čte. Proto ta zář Bdlm Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 860 Registrován: 3-2007 Odesláno Pátek, 10. února 2012 - 15:41:58       Nikki Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 571 Registrován: 3-2010 Odesláno Pátek, 10. února 2012 - 16:04:51       tak jsem si ten scan přečetl, poctivě a dvakrát. A vytvořil jsem si svůj názor Klub přátel lokálek, o.s. http://www.klub-pratel-lokalek.cz/ Klukso Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 361 Registrován: 6-2010 Odesláno Pátek, 10. února 2012 - 16:25:08       Alf : Zítra Důlní těžba nikdy neskončí. Všude elektrárny,šachty a ten černý sníh... T478.2064 - 752 064-6 - 751 364-1 je něco lepšího ? Vladimír_b Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1823 Registrován: 6-2008 Odesláno Pátek, 10. února 2012 - 16:34:49       Kolik vozidel ještě bude ukradeno? Jak jako ukradeno? KŽC bylo okradené přeci, vždyť to tam píšou. Přednosta: vy si zahráváte. S takovou Vás bude KŽC vláčet bahnem za to jak jste určitě motoráčku ubližoval a vykořisťoval ho. Pavel_reiser Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1613 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 10. února 2012 - 17:22:28       V_b > na webu už se určitě připravuje chlíveček se slovy "..., motoráček provozovala nějaká Lokálka, starala se o něj zcela strašně a motoráček proto úpěl, zvláště v obloucích s malým poloměrem, ale naštěstí v roce 2012 si vůz našel cestu ke KŽC, kde byl v hodině dvanácté zachráněn, prodělal drobnou opravu štětcem (motor, převodovka, lak, interiér...) a nákladem asi třičtvrtě milionu (pravda, trochu nám to komplikoval fakt, že nám nikdo na to nechtěl dát a už vůbec ne prodat náhradní díly)...a nyní jej odborně provozujeme na Podprčickém notoráčku..." OPBH Neregistrovaný host Odeslán z: 85.163.143.106 Odesláno Pátek, 10. února 2012 - 17:49:28       Budiž útěchou všem fakt, že na každou svini se vaří voda... problém je ten, že nevíme, co ta svině stihne ještě rozrejt. Omlouvám se zároveň všem slušnejm sviním, ze kterých budou jednou chutné plátky masa, jitrničky či tlačenka. RIC Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.246.222 Odesláno Pátek, 10. února 2012 - 21:54:47       Tak bylo u vodáren ÖNWB praktikováno rozdělení dle důležitosti a výkonnosti: Vodárna I.třídy A - jednalo se o vodárny s úplným strojním vybavením pro samostatné čerpání a zásobování vody. Základem byla budova vodárny 12,00 x 6,50 m, kde v přízemí byla kotelna s pístovým parním strojem a čerpacím strojním zařízením. Nad strojovnou (ve výši 4,70 m) byl prostor pro dvě vodárenské kruhové nádrže průměru 5,00 m a výšky 3,00 m (objem jedné nádrže 54 m3, celkem 109 m3). Střední vodárenská budova měla podle místních podmínek jednu boční přístavbu (8,50 x 8,70 m) po obou stranách, nebo jen po jedné straně. V této přístavbě byl umístěn dvoupokojový byt čerpaře či jiného zaměstnance dráhy. Pokud byla i druhá boční přístavba (nebyl zde nutný služební byt) byla upravena jako služební místnost, dílna tratové správy. V těsné blízkosti vodárny byla i vodárenská studna průměru 2,00 až 3,00 m. Vodárna I.třídy B - jednalo se o vodárny pouze se zásobníky vody a čerpání obstarávalo samostatné strojní zařízení na jiném místě (např. Znojmo, Jihlava). Základem byla budova vodárny 12,00 x 6,50 m, kde v přízemí technologická část rozvodu vody. Nad přízemím (ve výši 4,70 m) byl prostor pro dvě vodárenské kruhové nádrže průměru 5,00 m a výšky 3,00 m. Střední vodárenská budova měla, opět podle místních podmínek, jednu boční přístavbu (8,50 x 8,70 m) po obou stranách, nebo jen po jedné straně. V této přístavbě byl umístěn dvoupokojový byt čerpaře či jiného zaměstnance dráhy. Pokud byla i druhá boční přístavba (nebyl zde nutný služební byt) byla upravena jako služební místnost, dílna tratové správy. Dodávku vody do vodárny zajišťovalo čerpací zařízení v samostatném objektu s kotelnou a strojovnou u nejbližšího vydatného zdroje vody. Tento objekt čerpadlárny byl rovněž zřízen i se služebním bytem čerpaře. Vodárna II.třídy - jednalo se o vodárny s úplným strojním vybavením pro samostatné čerpání a zásobování vody. Základem byla budova vodárny 11,20 x 6,50 m, kde v přízemí byla kotelna s čerpacím strojním zařízením. Nad strojovnou (ve výši 4,70 m) byl prostor pro dvě vodárenské kruhové nádrže průměru 4,00 m a výšky 3,00 m (objem jedné nádrže 35 m3, celkem 70 m3). Střední vodárenská budova měla podle místních podmínek jednu boční přístavbu (8,00 x 5,50 m) po obou stranách, nebo jen po jedné straně. V této přístavbě byl umístěn dvoupokojový byt čerpaře či jiného zaměstnance dráhy. Pokud byla i druhá boční přístavba (nebyl zde nutný služební byt) byla upravena jako služební místnost, dílna tratové správy. V těsné blízkosti vodárny byla i vodárenská studna průměru 2,00 až 3,00 m ve které byl umístěn pulsometr. RIC Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.246.222 Odesláno Pátek, 10. února 2012 - 21:55:48       Vodárna III.třídy - jednalo se o jednoduché provedení vodárny s jednou nebo dvěmi nádržemi a to buď bez vlastního čerpacího zařízení nebo s ním. Základem byla budova vodárny 8,00 x 6,50 m, kde v přízemí byla kotelna s čerpacím strojním zařízením. Nad strojovnou (ve výši 4,70 m) byl prostor pro jednu vodárenskou kruhovou nádrž průměru 5,00 m a výšky 3,00 m (objem nádrže 54 m3) nebo dvě vodárenské kruhové nádrže průměru 4,00 m a výšky 3,00 m (objem jedné nádrže 35 m3, celkem 70 m3). Střední vodárenská budova měla podle místních podmínek jednu boční přístavbu (6,50 x 5,50 m) po obou stranách, nebo jen po jedné straně. V této přístavbě byl umístěn dvoupokojový byt čerpaře či jiného zaměstnance dráhy. Pokud byla i druhá boční přístavba (nebyl zde nutný služební byt) byla upravena jako služební místnost, dílna tratové správy. V těsné blízkosti vodárny byla i vodárenská studna průměru 2,00 až 3,00 m. Pokud ovšem byla vodárna zřízena bez čerpacího zařízení, skládala se budova jen z střední části s jednou vodárenskou nádrží. Čerpací zařízení bylo v tomto případě umístěno u blízkého zdroje vody a skládalo se jen z budovy kotelny, strojovny a skladiště uhlí (např. Grešlové Mýto). Dodávka, výroba a instalace strojního zařízení čerpacích stanic (tedy kotel, parní stroj a čerpací stroj) byl stavebním ředitelstvím ÖNWB pro vodárny na trati Znojmo – Jihlava zadán roku 1868 dvou továrnám. Pro velké vodárny to bylo strojní zařízení (parní kotel a parní stroj – obojí větších rozměrů) zadáno známé strojírenské firmě Emil Škoda – továrna na stroje v Plzni. To bylo především pro vodárny Znojmo a Jihlava. Druhou zakázkou bylo strojní zařízení středních a malých vodáren, tedy parní stroj a parní kotel, zadáno v té době také již známé strojírně a železárně v Adamově. Dodávka pro vodárny na trati Znojmo-Jihlava byla realizována koncem roku 1870. RIC Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.246.222 Odesláno Pátek, 10. února 2012 - 21:57:16       Takto můžeme popsat jednotlivé normálie Severozápadní dráhy s ohledem na vodárny a způsoby dopravy vody: Normálie č. 18/II ÖNWB (říjen 1886) - stojatý válcový stabilní parní kotel pro vodárny - výška kotle 3.089 mm, průměr kotle 1.122 mm, průměr topeniště 900 mm, výška pece 1.100 mm, plocha roštu 0,57 m, 84 trubek průměru 44 mm, výhřevná plocha pece 3,5 m2, plocha trubek 10,4 m2, celková výhř.plocha kotle 13,9 m2, max.tlak páry 8 atm, hmotnost kotle 3,288 tun. Normálie č. 28a ÖNWB (červenec 1872) - normalizované výkresy a nákresy vodovodní armatury, tedy trubky, kohouty, kolena, kolínka, přípojky, odbočky, vše pro normované průměry trubek 79, 95, 158 mm. Také normovaná spojení trubek. Normálie č. 34 ÖNWB (říjen 1871) - výkresy a nákresy vodovodních trubek délky 1,260 m a průměru 158 mm, nebo délky 2,210 m a průměru 158 mm (výkres č. 20). Spojení trubek bylo přírubami na 8 nebo 12 šroubů (výkresy č. 3 a č. 39/a). Dále výkresy zpětné záklopky sacího ventilu. Normálie č. 37 ÖNWB (leden 1871) - výkresy na nákresy strojního zařízení uvnitř vodárny se dvěmi nádržemi průměru 5,00 metrů a s rozvodem vody a napojením trubek. Normálie č. 39A ÖNWB (září 1871) - výkresy a nákresy rybničních hrází se stavidly, které byly zřizovány v místech s nedostatečným podzemním zdrojem vody a byly využívány povrchové zdroje vody. Byl to výkres stavidla, sběrné jímky se sacím košem (použit například ve stanici Skuteč, Něm.Brod). Normálie č. 42, 43 ÖNWB (březen 1870) - půdorys, bokorys a vnitřní řezy budovy hlavní vodárny s boční přístavbou a vlastním čerpacím zařízením. Normálie č. 46 ÖNWB (květen 1870) - Popelový kanál s vodním jeřábem byla normovaná stavba ÖNWB z května 1870. Základová deska popelového kanálu byla délky 16,50 metru a šířky 2,80 m. Hloubka základů kanálu byla 1,62 m + 0,97 m na odvodňovací jímací kanál. Vnitřní hloubka kanálu od kolejnice byla 1,10 až 1,50 metru. Vnitřní délka kanálu byla 14,50 metru. Uprostřed osy popelového kanálu byl zboku postaven vodní jeřáb ÖNWB s otočným ramenem a s průměrem trubky 175 mm. Budovy hlavních a vedlejších vodáren byly stavěny podle jednotné projektové dokumentace architekta Karla Schlimpa z roku 1869, list normálie č. 42 nebo 43, jen s rozdílem v objemu nádrží. Budova vodárny se skládala z hlavní - střední části s nádržemi a strojovnou, a po obou stranách byly vedlejší budovy. V patře hlavní budovy vodárny byly ve výšce 4,72 m (nad temenem kolejnice) dvě válcové nádrže, každá o průměru 5,00 metrů a celkovém objemu 109 m3 vody. V patře vedlejší vodárny byly také dvě nádrže, každá ale o průměru 4,00 metrů a celkovém objemu 70 m3 vody. Rozdíl mezi hlavní a vedlejší vodárnou byl nejen v objemu nádrží, ale i v druhu čerpání vody. Hlavní vodárny v Jihlavě a Znojmě měly vlastní samostatnou budovu čerpací stanice umístěnou u řeky Dyje či Jihlavy. RIC Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.246.222 Odesláno Pátek, 10. února 2012 - 21:59:39       Strojovna objektu čerpací stanice u řeky Jihlavy byla vyrobena normovaným strojním zařízením podle schváleného projektu stavebního ředitelství ÖNWB z března 1870, tedy platného i pro několik vodáren na celé síti. Podle normálie ÖNWB č. 43 (vodárny, z března 1870) byl do strojovny zdejší čerpací stanice instalován jeden ležatý žárotrubnatý parní kotel o výhřevné ploše 13 m2 a tlaku páry 6 atm (stejný použit i ve vodárně Znojmo). Tedy něco jeho technických a konstrukčních údajů. Byl to ležatý válcový parní kotel délky 4620 mm a to lokomobilního typu s plamencovým topeništěm. Válcový kotel byl délky 3750 mm, průměru 980 mm a dýmnice délky 580 mm průměru 1200 mm. Na dýmnici byl nahoře napojena svodová trubka průměru 400 mm vedoucí do zděného komína, který svojí výškou a vnitřním průměrem 53 cm zajišťoval aspoň minimální tah – odvod kouře. Kotel byl položen na dvou patkách, tedy výška kotle nad podlahou 265 mm. V přední části válcového kotle bylo plamencové topeniště válcové 654 mm délky 1450 mm. Topeniště bylo uvnitř rozděleno vodorovnou příčkou na které byl položen rovinný rošt (délky 1.050 mm). Na přední stěně byly tedy dvě dvířka a to horní topenišťní a dolní popelníkové. Na plamenec navazoval trubkový kotel s pecní a dýmniční trubkovnicí. Trubkovnice byla délky 2300 m a bylo v ní 21 trubek průměru 78/85 mm. V přední části válcového kotle nahoře byl umístěn parní dóm výšky 630 mm průměru 500 mm. Na jeho horním víku byly umístěny dva pojišťovací pákové ventily se závažím. Výfuk od ventilu byl trubkami sveden nad střechu strojovny. Dále zde byl hlavní uzavírací připouštěcí parní ventil pro parní stroj. Kotel byl vybaven základní zákonnou kotlovou výstrojí. Na dveřnici kotle byly již dva trubičkové vodoznaky a parní tlakoměr. K napájení kotle vody byly dva přístroje. Tím nejednodušším bylo jen ruční pákové pístové čerpadlo. To sloužilo k napájení kotle před zatopení k doplnění vody. Hlavní čerpací zařízení bylo plunžrová vodní pumpa poháněná od výstředníku na hlavním hřídeli parního stroj. Ale to čerpalo vodu z řeky a ta byla pro kotle příliš studená. Tak byla čerpaná vody ohřívána v trubkovém válcovém ohřívači vody a to odpadní výfukovou párou z parního stroje. Ohřívač napájecí vody byla válcová nádoba průměru 420 mm délky 1400 mm a bylo v něm uvnitř 12 trubek průměru 53 mm. Tento typ původního ležatého kolte zůstal v čerpací stanice Jihlava až do doby výměny za kotel nový unifikovaný stojatý. Tedy přestavba strojovny na umístění stojatého kotle místo původního ležatého. RIC Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.246.222 Odesláno Pátek, 10. února 2012 - 22:00:23       Údaje o parních kotlích čerpací stanice vodárny Jihlava bohužel zatím nejsou úplné. Po dvaceti letech provozu přestal vyhovovat původní ležatý kotel čerpací stanice Jihlava. Výměna nebyla provedena za ležatý kotel ale byl instalován stojatý trubkový kotel. Ten byl již u ÖNWB normován. Po stavebních úpravách podlahy kotelny byl roku 1898 do čerpací stanice instalován nový stojatý stabilní kotel ev.č. 1059 (výrobce Broumovský a.s.Adamov). Ten zde zůstal až do roku 1919 osamocen. To vyžadovalo jeho každodenní provoz. Při instalaci nového čerpacího zařízení, místo poškozené parní pumpy Tangy roku 1919, zde bylo instalováno nové parní čerpadlo Wortington. To potřebovalo vlastní zdroj páry. K tomu účelu se již nedalo použít jednoho parního kotle, který již dodával páru pro stabilní parní stroj a musel se instalovat druhý parní kotel (ale méně výkonnější). Tak byl v dubnu 1919 instalován do kotelny čerpací stanice, vedle již stávajícího stojatého kotle č. 1059, druhý stojatý parní kotel evidenčního čísla 1038 (typ kotle „II“). Zde můžeme shrnout základní technická data uvedených dvou parních kotlů čerpací stanice Jihlava z evidence vodáren hlášené výtopnou Jihlava 30.6.1919: kotel č. 1059 KkStB / č. 434 ČSD – typ kotle „I“, výr. Bromovský a Schulz Adamov roku 1898 (továr.č. 391), průměr kotle 1.100 mm, výška kotle 2.845 mm, plech pecní tl. 11 mm, plech trubkovnice tl. 16 mm, 57 žárnic průměru 90 mm výšky 975 mm, celková výhřevná plocha kotle 9,50 m2, největší tlak páry 8 atm. kotel č. 1038 KkStB / č. 431 ČSD (rezervní kotel) - typ kotle „II“, výr. Pauker a syn a.s. Wien roku 1911 (továr.č. 1067), průměr kotle 1.100 mm, výška kotle 2.800 mm, průměr dýmnice 790 mm, 61 žárnic průměru 90 mm výšky 870 mm, celková výhřevná plocha kotle 10,70 m2, největší tlak páry 8 atm. Z důvodu zavedení elektrického čerpání vody v prosinci 1925 byl jeden stojatý kotel (typ „I“) inv.č. 434 demontován z kotelny vodárny a odeslán do dílen Č.Třebová. Tím ve vodárně zůstal jen jeden parní kotel inv.č. 431 (typ „II“, tlak páry 8 atm, výhřevná plocha 10,7 m2). Podle evidence vodárny k 1.3.1952 zde byl instalován stojatý parní kotel ev.č. 343. Ten byl výrobkem dílen státních drah v Plzni roku 1921 pod továr.číslem 1901 (údaje o tomto kotli však nejsou zcela přesně známy a jsou více než zkreslené nepřesnými zápisy údajů). Jednalo se o stojatý válcový kotel s výhřevnou plochou 13,67 m2, tlaku páry 8 atm a plochou roštu 0,676 m2. Zostřená prohlídka kotle byla 3. 6. 1943 a poslední doložená byla 18. 6. 1952. Tento parní kotel zde zůstal až do konce parního provozu vodárny (!). RIC Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.246.222 Odesláno Pátek, 10. února 2012 - 22:02:16       Také druh a systém čerpání vody se v podstatě nezměnil od roku 1870, kdy byla čerpací stanice vodárny postavena a zařízena. Podle normálie ÖNWB č. 42 (vodárny, z března 1870) byl do strojovny zdejší čerpací stanice instalován stabilní jednoválcový parní stroj se setrvačníkem. Na tento parní stroj byla připojena dvě čerpací zařízení a to jedno hlavní a jedno pomocné. Základem parního stroje byl mohutný litinový nosný rám tvaru uzavřeného písmene Y celkové délky 5,10 metru. V přední části rámu byly uložen jeden parní válec průměru 300 mm a zdvihu pístu 580 mm (při evidenci k 1.3.1952 uváděn průměr 280 mm, zdvih 560 mm). V levé části válce bylo uloženo dvojité rozváděcí ploché šoupátko systému Mayer s regulačním ústrojím na plnění válců. Pohon obou šoupátek byl zajištěn od dvou výstředníků uložených na hlavním hřídeli setrvačníku. Píst měl čtyři drážkové pístní kroužky. Pístnice byla průměru 36 mm a měla jen přední vedení. Pak následovalo křižákové vedení s dvojitou klínovou deskou. Na křižákový čep byla napojena ojnice délky 1352 mm. Ta poháněla klikovou hřídel (délka ramene 270 mm). Na ni byly na koncích napojeny dva setrvačníky průměru 1600 mm šířky 120 mm. Mezi setrvačníky byl vedle kliky uložen ozubené kolo-pastorek. Ten pak poháněl ozubeným převodem hlavní pohonné ozubené kolo průměru 1850 mm, které přes dvě kliky sloužilo k pohonu kyvného nebo pístového čerpacího stroje. Celé hnací soustrojí působilo při své délce 5100 mm velice dominantním dojmem. Celý parní stroj byl uložen na mohutných zděných základech z kamenných desek klenutého sklepení a ukotven ve zdivu šrouby délky 2845 mm. Parní stroj při 60 otáčkách za minutu a tlaku páry 6 atm dával výkon 25 koní. Uvedený parní stroj s příslušenstvím byl vyroben, dodán a instalován firmou známou strojírenskou firmou Emil Škoda – továrna na stroje v Plzni a to roku 1870, kde dostal tovární č. 188. Mužik Neregistrovaný host Odeslán z: 82.145.216.42 Odesláno Pátek, 10. února 2012 - 23:13:14       Doktore, Tva travestie retoriky UV je dokonala a vystizna. Premyslels uz nad tim, zda motorak je souborem veci v pravnim smyslu nebo se motor stal vis cim co sdili osud vis ceho? Aby po Vas nekdo nesel a nemeli jste pak v individualnim pravnim aktu super urcitej co do pt plneni a nepochybne vykonatelnej vyrok ve stylu "at kouka navalit cernej vagon s napisem Tatra". GL! Pavel_reiser Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1614 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 10. února 2012 - 23:46:10       Mužik > Neboj to je ošéfovaný. Taky jsem se toho, co píšeš, bál, to by z nich bylo možný jen páčit maximálně zhodnocení najaté věci. A kdo by se s tím babral. Tak jsme vymysleli jiné elegantní a průhledné řešení a už jsme si udělali dělostřeleckou přípravu a veslo máme pevně v rukách my. Mužik Neregistrovaný host Odeslán z: 82.145.210.184 Odesláno Sobota, 11. února 2012 - 00:05:41       Zhodnoceni je jasny, jenze vycisli to! Jinak jsi me potesil, drzim palce! Pavel_reiser Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1615 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 11. února 2012 - 00:17:06       To víš, já jsem sice vystudoval práva v Plzni, ale jednak to bylo v době, kdy se tam ty prasárny neděly a druhak - já nemohl být "víkendový rychlostudent" - já musel o víkendech makat na motoráku (jináč mňál bych s naším přednostou péklo), takže jsem na to neměl čas Mužik Neregistrovaný host Odeslán z: 82.145.211.139 Odesláno Sobota, 11. února 2012 - 00:28:44       Tak to jsme na tom stejne - obory a vikendove aktivity stejne, jen univerzity a predaci se lisi! Ale co Ti budu rikat, kdyz dojde na lamani chleba tak D1 nebo D2 jsou k nicemu, zlaty paragrafy. Tak doufam, ze se brzo osobne seznamime, uz jsem dlouho nebyl v Bochove. Lovec Chacharů Neregistrovaný host Odeslán z: 89.102.45.88 Odesláno Sobota, 11. února 2012 - 13:51:43       Všimli jste si jedné věci na stránkách Zubrnické muzeální železnice? V rubrice "Kontakty+vzkazy" byla Návštěvní kniha, kam mohl kdokoliv cokoliv napsat a každý návštěvník stránek si v tom mohl číst. Jakmile tam jeden obchodník napsal, že mu Muzejníci dluží za odebrané zboží, tak Návštěvní kniha zmizela a psát se může už jenom na mail, to si však nikdo z návštěvníků stránek nepřečte Valis88 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 173 Registrován: 6-2007 Odesláno Sobota, 11. února 2012 - 15:32:54       Řešením je dokonalejší kniha návštěv, ve které budou příspěvky před zveřejněním schválovány adminem Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5304 Registrován: 9-2003 Odesláno Sobota, 11. února 2012 - 16:15:38       RIC - nádherné počtení!Vzhledem k svému působení na bývalých tratích ÖNWB mám k této společnosti slabost..Snáním alespoň náčrtek strážního domku a vodárny.Výkres vodárny byl naposled v knize pohlednic(dle mne pěkné)Pardubice - Německý Brod,ale ne moc čitelný.. U nás ve vodárně žst.a depa Letohrad dožil parní kotel Bromovský - Schulz r.v.1904 (8Atm.)v r.1957 kdy byl navržen na zrušení jako nepotřebný.. (Příspěvek byl editován uživatelem alf.) ..pořádná mašina má kotel a komín.. Nikki Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 573 Registrován: 3-2010 Odesláno Sobota, 11. února 2012 - 16:20:19       Valis88: Řešením je platit za dodané zboží a služby a nedlužit Klub přátel lokálek, o.s. http://www.klub-pratel-lokalek.cz/ Martin_kašpar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 838 Registrován: 9-2005 Odesláno Sobota, 11. února 2012 - 16:26:33       Tak ten vzkaz od obchodníka (jednalo se o barvy) tam visel už od prosince a věc se od té doby řeší. Až pan obchodník bude jednat s kompetentními lidmi ohledně objednávek, může pak faktura doputovat tam, kam má a následně může inkasovat příslušný obnos. Ostatní dodavatelé tento problém nemají. Kniha návštěv byla zrušena pro minimální používání a s výše popsaným příspěvkem nesouvisí. Ohon Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 112 Registrován: 10-2009 Odesláno Sobota, 11. února 2012 - 19:45:31       http://muzeum-zel.hu.cz/view.php?nazevclanku=zimni-muzeum-v-roce- 2012&cisloclanku=2012020001 Colonel32 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 252 Registrován: 10-2007 Odesláno Neděle, 12. února 2012 - 21:35:23       http://www.popularmechanics.com/cars/jay-leno/technology/4320759 Myslím, že tyto technologie bychom neměli podceňovat. V budoucnu by mohly muzejničinu hodně usnadnit. Sebu Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 200 Registrován: 10-2008 Odesláno Pondělí, 13. února 2012 - 01:27:35       Nemá RIC náhodou takové vyčerpávající údaje i o vodárně v Ústí na Střekově?Zajímavé počteníčko,díky za něj.Jinak pro zájemce pár fotek Střekova je na stránkách ZMŽ. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1383 Registrován: 9-2009 Odesláno Pondělí, 13. února 2012 - 15:39:05       Vodárna Kyšperk (Letohrad) eviduje po druhé světové válce parní stojatý kotel "Bromovský - Schulz, Adamov, výrobní číslo 581, rok výroby 1904". Měl výhřevnou plochu 9,5 m2. Tentýž kotel je zde veden i v roce 1921 (evidenšní číslo 1067). KOKI Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11 Registrován: 2-2012 Odesláno Pondělí, 13. února 2012 - 16:45:59       Nedal by prosím někdo odkaz na nějaký seznam všech žel.muzeií? OPBH Neregistrovaný host Odeslán z: 85.160.217.228 Odesláno Pondělí, 13. února 2012 - 16:53:47       colonel: 3D tiskárny se dají sehnat i u nás a i cenově už začínají být zajímavé. Určitě poslouží na výrobu modelů pro odlitky apod., ale počkal bych až ceny spadnou ještě níž.... Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5310 Registrován: 9-2003 Odesláno Pondělí, 13. února 2012 - 19:50:02       Ad.Kuřil - díky za doplněk,já četl nějaký dobový seznam ivestičních prostředků..bylo psáno že další kotle jsou i v Kostelci n.Orl. a Dolní Lipce,již také mimo provoz. (Příspěvek byl editován uživatelem alf.) ..pořádná mašina má kotel a komín.. Pravapara Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 309 Registrován: 5-2006 Odesláno Pondělí, 13. února 2012 - 20:18:49       Národní technické muzeum oslaví 15. února 2012 rok od svého znovuotevření Při této příležitosti bude Národní technické muzeum otevřeno po celý den, tj. od 9 do 17,30 hodin, zcela zdarma a pro první návštěvníky bude připraven drobný dárek. RIC Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.246.222 Odesláno Pondělí, 13. února 2012 - 20:20:02       Pro "sebu": Je to jen a jen o bádání v archivech a nejen v nich. O vodárnách všeobecně: v každém depu i dnes (i v jen původním depu, dnes třeba PP či PJ) kdysi existovala funkce vodohohospoář nebo tepelný technik. Ty měly na starost mj. vše okolo vody. Tedy i vodárny. K tomu patřily popisné listy vodáren (i listy popisu-evidence služeben depa). Takže pokud ve vašem depu či okolním depu víte kam vodárna Ústí-Střekov patřila máte již částečně vyhráno. Ted zbývá dané depo navštívit (či jeho služebnu) a nají tam místnost s nápisem Achiv DKV,nebo Archiv PJ (vše dokonale označeno podle ISO). Pokud už nebyl zrušen. Pokud to existuje tak tam musí být uloženy věci rozhodně do 10 let stáří. A pak hromady materiálu hodně zastrčené, které nepodléhají skartaci (nebo se naně zapomělo) a musí být uloženy, nebo jen schovány. Nebo můžete hledat v kanceláři (či místnosti určené pro vedoucího vnitřní údržby zařízení depa - tzv. režijní četa), pod kterou patří třeba i evidence točny, atd. A pokud bude mít štěstní tak to tam najedete????. Jmenuje se to: Pasporty vodáren, nebo Pasporty depa. Obojí je hezky svázáno v černých tvrdých deskách rozměru A4 výška odpovídající velikosti depa. Já osobně vlastním tyto dva svazky pasportů za svoje depo, každý svazek A4 má výšku 20 cm. Evidenční listy byly se železnou pravidelností popisovány každý rok od roku 1952 do roku 1978. Chci jen dodat že tyto svazky jsem zachránil před likvidací před pár měsíci, tedy v době totální likvidace archivu v PP, před vystěhováním a předáním objektů nezletilé dcery: Cargo. Pokud jde o údaje před rokem 1952 musíte se obrátit a spolehnout jen a jen na archivní zdroje, tedy ve vašem případě NA Praha a Archiv ČD Praha-Libeň. Martin_kašpar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 839 Registrován: 9-2005 Odesláno Pondělí, 13. února 2012 - 21:04:42       Tak nějaké dokumenty se podařilo najít u místního správce budov, vesměs se však týkají pouze stavební části (vlastní budova, podzemní přivaděč vody a také několik informací o využití bočních traktů (nejčastěji 3 byty). Vlastní technologie je tam pouze naznačena. Zde je výřez z jednoho výkresu: Cesta k dalším archiváliím naznačená přispěvovatelem RIC je v první řadě o čase a ten spotřebují činnosti spojené s přítomností a budoucností objektu. Jo, takhle nějaký místní aktivní dúchodce, to by bylo terno. Důchodců jsou spousty, ale buď už o dráze nechtějí ani slyšet, nebo plní občerstvovny nebo zahrádky. Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1223 Registrován: 7-2005 Odesláno Pondělí, 13. února 2012 - 22:05:03       právě díky reorganizacím / redukcím a podobně, jak naznačil RIC, a pro nefunkčnost centrální spisové služby archivu ČD mizí písemnosti z 50. - 90.let 20. století v propadlišti dějin. badatelům se líbí hromady, občas zbytečného, papíru v železničních fondech Národního archivu či "archivů ČD" v Libni a Olomouci. ale to je konec 19.století a první polovina 20.století (a někdy ani to ne). a novodobá historie se bude sestavovat dle pamětníků nebo časopisu Železničář ? Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1224 Registrován: 7-2005 Odesláno Pondělí, 13. února 2012 - 22:08:53       v roce 2011 byly dle statistik Národního archivu nejpůjčovanější dopravní (železniční) fondy. ale nejnovější písemnosti končí fondem Ministerstvo dopravy v roce 1957 ! A co dál ?? pak to zbude na ty amatérské spolkové archiváře, kteří vytahují po stanicích a depech ze sběru, co se už jinde nehodí Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5312 Registrován: 9-2003 Odesláno Pondělí, 13. února 2012 - 22:18:06       M.Kašpar - náádherný obrázek!! RIC - přesně tak to je!ČD při neustálém dělení a reorganizaci často likviduje co přijde pod ruku,bez ohledu na stáří..Já měl takhle v ruce zbytky výkresů točny a remízy ÖNWB cca 1874 a pod..a to většina další dokumentace skončila ve sběru..Stejně jako strojové grafikony,dokumentace lokomotiv a mnoho nyní z badatelského hlediska zoufale chybějícího materiálu,mám např.útržkovitě výkazy oprav z 50.let a pod.Poslední ranou bývá rušení různých PJ a pod..ještě před nástupem iso se pak rychle vše zlikviduje(bo co s tím ,jak to zatřídit,skladovat..kdo by to dělal..)Je to smutné..Je šílené když si dávám dohromady 90.léta která jsem v provozu přímo prožil a není pomalu žádný papír,neb se vše zlikvidovalo a počítačové záznamy nejsou.. ..pořádná mašina má kotel a komín.. Kpy Neregistrovaný host Odeslán z: 91.208.72.73 Odesláno Úterý, 14. února 2012 - 08:34:39       Alf: též mám podobné zážitky. Ofiko při rušení jednotky nelze nic. Paběrkování nastane až při naprosté destrukci areálu, jenže to už se o "papír" přetuhujete z bezdomáči a dokumenty jsou většinou poničené, leží v hromadách na podlaze, kde do nich občas teče ze střech i lidí......... Jenže i tohle někomu hrozně vadilo, tak tam byla neprodleně vyslána likvidační četa a bylo...... Pepa_l Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2282 Registrován: 9-2005 Odesláno Úterý, 14. února 2012 - 11:59:48       A to většina další dokumentace skončila ve sběru Ono stačí prolézat i zapomenuté kouty a propadla dějin ve stanicích (většinou ve skříňce pod řídícím přístrojem). Výpravy do kontejneru při stěhování zabezpečováků a traťovky nebudu ani komentovat. Na některé archiválie narazíte v místech kde by jste to vůbec nehledali (viz hesla kotelna, papír na podpal aj...) Cog. Neregistrovaný host Odeslán z: 193.84.165.98 Odesláno Úterý, 14. února 2012 - 13:43:49       Jako v barbarském Rusku...: http://lana-sator.livejournal.com/149680.html Zdeněk L. Neregistrovaný host Odeslán z: 85.163.139.187 Odesláno Úterý, 14. února 2012 - 22:03:15       Ujme se mě někdo...? www.m274.xf.cz 842Kvatro Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 48 Registrován: 1-2012 Odesláno Úterý, 14. února 2012 - 22:08:37       www.cdmuzeum.cz - jsou na 2012 akce v Železničním muzeum Lužná u Rakovníka Jarda_kučera Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 288 Registrován: 7-2007 Odesláno Úterý, 14. února 2012 - 23:31:05       842Kvatro: Hmm jen by me zajimalo, co za stroj bude T768.0 na prvnim parnim vikendu :D Pavel_reiser Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1618 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 15. února 2012 - 12:12:03       To je Jardo dvojrosnice s ještě jednou vloženou hnací nápravou. Cílem rekonstrukce bylo znemožnit lokomotivě jezdit i po přímé koleji Alex_74 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 377 Registrován: 5-2009 Odesláno Středa, 15. února 2012 - 13:16:23       jarda Kučera. T678.012 RD Zvolen! Franta_z_pp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 260 Registrován: 1-2009 Odesláno Středa, 15. února 2012 - 21:08:38       Zdenku L: bližší info? Kde to je? Jak to vypadá s tím tvým? Na váš web sem koukal. Nu, ať se daří! Tom_s Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25 Registrován: 2-2011 Odesláno Středa, 15. února 2012 - 22:01:52       Ten Šíp se nachází v Šumperku http://mapy.cz/s/34V0 M131.1 = Červný krabičky = The Best!!! hank Neregistrovaný host Odeslán z: 85.93.171.14 Odesláno Neděle, 19. února 2012 - 17:30:45       Ve vláknu o rosničkách zatím nikdo nereagoval, tak se zeptám ještě tady: Víte prosím někdo o tom, kdo byli původní majitelé/provozovatelé muzejní T 334.0869 po vyrobení a než přišla do Lužné? Děkuji předem za odpovědi. zdraví hank Daa-k Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11 Registrován: 12-2011 Odesláno Neděle, 19. února 2012 - 19:45:05       T334.0869 - dodána n.p. Benzina do skladu v Třemošné u Plzně. Odtud (ČEPRO, a.s.) do PVTKŽ. hank Neregistrovaný host Odeslán z: 85.93.171.14 Odesláno Neděle, 19. února 2012 - 21:04:42       Daa-k: Děkuji. zdraví hank 810534-1 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 61 Registrován: 10-2011 Odesláno Neděle, 19. února 2012 - 22:16:59       http://mapy.cz/#x=13.882464&y=48.905798&z=17&l=15 Ve Volarech u depa je taky jeden vůz . Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5324 Registrován: 9-2003 Odesláno Pondělí, 20. února 2012 - 01:17:23       Jo ex.německá "drnčící plechovka" či jak je překlad..už to tu taky proběhlo. i já jsem sem dával foto..Vida,takže ještě existuje.. ..pořádná mašina má kotel a komín.. Myslíme to upřímě Neregistrovaný host Odeslán z: 85.161.109.224 Odesláno Úterý, 21. února 2012 - 11:18:16       Z technicko-policejní pochůzky po šenovce.... Pavel_reiser Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1622 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 21. února 2012 - 16:36:03       Teda drží to, jako by to byla práce nebo výkal . Osožák Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1208 Registrován: 12-2008 Odesláno Úterý, 21. února 2012 - 20:07:11       Teda drží to, jako by to byla práce nebo výkal Nebo jako panna penis... Taky neodolám pokušení přispět troškou do mlejna Práce neuteče, žízeň nepočká Smrt KŽC!!! Nikdy není tak zle, aby nemohlo bejt ještě hůř čiň čertu dobře, peklem se ti odmění FF Neregistrovaný host Odeslán z: 85.163.190.105 Odesláno Úterý, 21. února 2012 - 21:10:12       přidávej, přidávej.... cenzor brzy zasáhne, tím si buď jistý... 3973 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 355 Registrován: 9-2009 Odesláno Středa, 22. února 2012 - 01:01:45       AO 53-54 malý bobeš Neregistrovaný host Odeslán z: 81.200.57.132 Odesláno Středa, 22. února 2012 - 21:33:59       ani nevím, proč jsem si u tohodle videa (podstatná je část od času cca 1:30) vzpoměl na Šenov http://www.youtube.com/watch?v=g11qWro1LzQ ale jak je vidět, vlak opravdu projede skoro všude...