Pikehead: rozdělení stylem koleje a nástupiště SŽDC a budovy nechat ČD taky moc nerozumím, ale stejně také nerozumím proč se s opravou haly nepočítalo při rekonstrukci kolejiště, podchodů a nástupišť. Nebo na ty patří ČD stejně jako budova? Bych čekal že tam je rozdělení podobné jako v Č. Třebové, budova a 1. nást ČD a kolejiště, podchod a zbytek nástupišť SŽDC.

A k návrhům, taky se mi to nějak nezdá, ať si to nechají na nějaké nádraží kde je normální zastřešení. Obloukových hal u nás moc není

Jak v příspěvku uvedeno, jde zatím o studentské návrhy. Pozoruhodné však je, že to někdo letos zadal na pražské umělecké škole a nechal takto rajtovat fantazii na industriální památce.

No budovy se snad časem od ČD odkoupěj a do SŽDC převedou .. v situaci, kdy jezdí několik nezávislých dopravců, by to bylo jako součást vlastnictví jednoho z nich nelogický. Leda bychom se vrátili o stopadesát let zpátky a každej by si vysmah budovu vlastní.

O podrobnostech už vím jen velmi málo, poslední zprávu tu psal asi K.A.F. v době, kdy se otevírala nová nástupiště na hlaváku - ve smyslu, že se to už dělat nebude.

Vyhledávač k-repu je v tomto tradičně ne zcela nápomocný...

Pikehead - až památkaři nějaký z těch návrhů schválí, tak jdeme na pivo a já platím!

O ty návrhy vůbec nejde, to je jen studentské cvičení. Hala se má opískovat, natřít a přesklít ve stávající podobě. I tak by bylo pivo na místě, pokud by aspoň k tomuto došlo do pěti let...

Studenti by mohli navrhnout třeba nádraží ve Vysočanech, to by zasloužilo výhledově zbourat a postavit nové.

V 16:20 ukončena výluka sudé skupiny v žst Holešovice. "Novou" druhou kolej a "nové" třetí nástupiště pokřtil EC 170.

A co kdyby studenti Fakulty stavební navrhli takové stropní konstrukce, které zajistí nekapání vody do haly stropem?

V zimě, při mohutné sněhové nadílce i v Praze, jsem byl svědkem obrovské náhody po příjezdu rychlíku na druhý peron. Krátce před zastavením vlaku se propadla pod tíhnou sněhu jedna tabule ze střechy a dopadla přímo před vstup k eskalátorům. Neviděl jsem, jak to padá, ale po zastavení vlaku byl sníh ze střechy po peronu nepošlapaný, všude sklo. Takže z prdele klika.

Každý déšť - kaluže v podchodu. Všude kape voda, na perony, někdy i cáry. Nemluvě o prosaku. Otřesné. Fakt nechápu, proč nikoho netankuje, že ta voda regulerně cáká ze střechy do eskalátorů? Copak nikoho nezajímá případné vyzkratování a poškození elektroniky schodů?

Ty návrhy sou naprosto hnusné. Preferuji zachovat nynější stav k návaznosti na opravující se budovu. Jen natřít a hlavně zasklít!

Pikehead - kolik to pískování,přesklení a natření bude stát? Kdo to zaplatí?
Je to krásná konstrukce, ale poplatná době parního provozu a dnes technicky zbytečná. Ty prachy se budou těžko shánět.... Leda že by kmotři začali jezdit vlakem

Nedávno krásně zrenovovaná ocelová hala nad nástupišťmi v Drážďanech je např. překrytá průsvitnou fólií, která je lehčí než sklo.
Po válce určitě byla značně poničená - a přesto ji ani tehdy nezbourali, ale v rámci tehdejších možností opravili.

honzaklonfar: kolik to pískování,přesklení a natření bude stát?

Mluvilo se o nějakých 700 000 000.

Pro srovnání - pohled na Dresden Hauptbahnhof z výšky + větší přiblížení:

(obrázky z netu)

Kua, já když vidím tyhle částky, tak bych snad dal dohromady i nějakou partu a překonal strach z výšek... Poslední opravu a nátěr tam dělali nějací Jugoši v 80. letech, tak srovnatelně bychom to snad dali a do konce života bychom nemuseli pracovat.

Jinak Drážďany moc pěkné s tím prezervativem nejsou. A sklo učinilo za sto let poměrně velký posun, takže bych se ho rozhodně nebál (technicky, finance jsou asi věc druhá...).

Dusanh: Ono je to možná i o kvalitě provedené práce a následné vymahatelnosti reklamace. V Kolíně se taky přeizolovával podchod a při prvním dešti a po tání sněhu ze stropu crčela voda úplně stejně a ve stejných místech, jako před rekonstrukcí

Šari: Možná si údržbáři myslí, že když voda nevadí schodům do parku na Karláku, do kterých prší a sněží, že to nevadí ani schodům na hlaváku Na druhou stranu schody by měly být odolné proti oklepání sněhu z bot a nebo vodě kapající třeba z deštníku.

Přiznám se bez mučení - když jedu schodama na 1J, tak koukám nahoru jestli něco nepadá.... Zvlášť v zimě, protože zkušenosti se zasklením balkonového zábradlí ze 70. let jsou děsivé.

Těch 700 mega se sežene určitě v pohodě , akorát bude muset vládnout Špidla. Ten ví kde ty zdroje jsou .....

Pozor, von to věděl před desíti lety .. dneska už můžou bejt zdroje ve zdrojovně dávno vyprodaný
Schody samozřejmě nemaj v části, kam teče, žádnou "elektroniku" -- i ten dvoutunovej motor s převodovkou bejvá dobře schovanej dole pod nástupní plošinou. Horší je to sklo na hlavu padlý, to bych nerad. Drážďanskej kondom je zajímavá modernizace, ale obávám se že to bude ještě dražší než přesklení ..

Takže se teď jenom jakoby čeká, kdo si vytáhne černého Petra v podobě tabule padlé na hlavu...
Pak se začne asi i něco dít, bo uzavřít 4 nástupiště prostě nemůžou.

Koukal jsem na to dneska ráno při přestupu - asi by pomohl makrolon. Je lehčí, může být "komůrkový" a hlavně je mnohem lehčí!!!!
Uvidíme...

Jenže makrolon dost tepelně pracuje, takže se nedá jen tak přikytovat do úhelníku .. používaj se extra úchytný systémy s vůlí a gumama a nevim jak by to tam montovali, to by se ty světlíky musely komplet předělat. A taky nevim jestli může bejt na formátu cca 2x1 m bez další podpory. Na altánek nebo nad bazén nebo jako náhrada jednoduchýho zasklení na hajzlík je to super. Vona to neni sranda, jen jsem na to mrkl z letadla a těch tabulí jen na hlavních světlíkách bude skoro 6000 kousků. Ani se moc nedivim, že se jim do toho nechce .. navíc se asi furt neví jestli to v budoucnu bude ČD nebo SŽDC, což by bylo asi při existenci nezávislých dopravců o chlup logičtější. A někde jsem se zrovna dočet, že reko je od Italů prakticky hotová, K úplné dokonalosti ale přece jenom ještě pár kroků zbývá. O tý nástupištní hale ani o starý budově se prostě radši moc nemluví, hlavně když drogerie a hadrárny vydělávaj.

pragu, znovu: hala (zastřešení nástupišť) patří SŽDC, převod na ČD se asi nechystá a s hadrárnama nic společnýho nemá...

Tož sorry, já myslel že maj jen kolejiště a hala patří stavebně k nádraží, špatná informace nebo špatný čtení. Tak proč na to serou? A proč "Velký stanice" prděj už léta na Fantovku? Asi z toho nekouká kšeft

Fantovka se v současné době opravuje.

Ocelová konstrukce zastřešení nemůže být zbouraná, protože je památkově chráněná. Bude v možnostech dnešní doby maximálně opravena a prosvětlena (skla stačí umýt)

Projektant haly pravděpodobně ví, jak se má opravit a všechny dotčené kompetentní osoby se k tomu mohou (spíš musí) vyjádřit.

Rekonstrukce haly v Dráždanech je uznávaný arch. počin od sir Foster, byl jsem tam a je to moc pěkné. Možná to vypadá lépe zevnitř než zvrchu.

Já už se těšil, že taková špricka bude na hlavním v Plzni.

v podvečer jsem byl okouknout opět provozní třetí perón v Holešovicích...

http://ttnz.cz/mo/album/v/stavby/silnicedalnice/vlak/ho/130619/

http://www.youtube.com/watch?v=VidJpAMe-A0

Ohledně Masaryčky se pohnuly ledy: http://zpravy.e15.cz/byznys/reality-a-stavebnictvi/prestavba-masa rykova-nadrazi-ma-zelenou-1000222

A správným směrem. Jak to vzal necajzl, tak to najednou jde. Teď ještě propojit přední výstup s bus nádražím Deflorenc. Akorát nevím, jak chtějí propojit Pernerovu s Deflorencí. Za prvé by od ohbí ulice k Deflorenci museli dost brutálně vyklesat v prostoru nynějšího parkoviště a pak by se hodně bouralo u stávající pumpy?

Dobrý den, měl bych dotaz ohledně vlezu (asi) do podchodu u hlavního nádraží z magistrály. K čemu toto schodiště sloužilo, resp. kam vedlo? Nyní je to z povrchu zabetonované. Zná někdo odpověď, prosím? Dále viz obrázky. Díky, J.K.

To bude výlez z horní části "nové" odbavovací haly resp. z podchodu pod perony na tu autobusovou zastávku.

Tommasel: Myslím, že přímo z prostředního podchodu to nebylo. Ono také z Fantovky do horní haly ještě vede 2x schodiště, takže tohle bych viděl někam vedle něj. A hlavně mám pocit, že před rekonstrukcí to už bylo stejně nějakou dobu zadeklovaný. Třeba se ale pletu. Fakt je, že některým zákoutím bylo lepší se vyhýbat.

Něco mi našeptává, že to byl příchod k parkovišti taxíků (horní úroveň odbavovací haly). Párkrát jsem to použil k příchodu na metro když mě někdo vezl po magistrále autem.

honzaklofar: Příchod do haly kolem taxíků je tady: http://goo.gl/maps/JzfCW

Nick - slovy dnešní mladé dynamické generace "sorryvoleeror"
Už jsem tudy tak 15 let nešel....

HK: slovy dnešní mladé dynamické generace "sorryvoleeror"
No, jako chybová hláška na obrazovce počítače (ještě té sálové obludy) to bylo už v osmdesátkách na jednom vtipu od Jiránka, takže bych to na dnešní mladou generaci neviděl...

Ad OT "sorryvoleeror":
Všimněte si, jak se počítač v tom Jiránkově obrázku nápadně podobá onomu dávnému IQ 150 a IQ 151, s tehdy běžnou domácí televizí. A vpravo bude něco jako "pračka s floppy diskem" nebo dokonce HDD.

Takže tehdy "mladá a dynamická generace" spíš začíná počítat, jak se jí prodlužují roky do důchodu. :-)

Zdravím ještě jednou, myslím, že záhada částečně vyřešena. Po mém bádání ve studovně mlp v pze jsem našel takovou pěknou tenkou publikaci se schématy nově vybudovaných nádražních hal či nádražích. Ty schody z magistrály opravdu vedly do horního patra nové haly, avšak musely se stáčet, jelikož těsně vedle nich je schodiště z haly do historické budovy. Po stočení o 90°ovšem do haly nevstupovalo rovnou, ale byla tam jakási místnost, předsíňka. To už si ale opravdu nepamatuji, co na tom místě před rekonstrukcí bylo (jestli vůbec něco). Více viz vyobrazení. Díky všem za spolupráci

Dobrej výzkum, to vypadá že měla být Fantovka rekonstruována už tehdy a začleněna do provozu, a zároveň vysvětluje absenci hospody a čekáren v nové hale. Akorát se stejně jako teď nechtěl tim nepraktickym starym barákem nikdo zabejvat, ani ty schody ze střední haly do podchodu se nepostavily.

Pokud to schodiste vubec kdy bylo funkcni, tak ted me doslo, ze to byl pristup jak do haly hl.n., tak rovnou na zachodky pro muze v horni hale.

P.S. Sorry, ale zrovna nemam ceskou klavesnici..

Goldfinger, ad Masna: Ale to je jen takový novinářský omyl jak to ti pisálkové z médií neznají, věřte mi. Tam mělo být OPLETALOVA a (jak vy skoro po "vlčkovsku" komolíte) s ul. na Deflorenci. Takže necajzl jen nevědomky šláp do ho*na, jak ho tam stavební lobby navedla. A zrušená stavební uzávěra? Chichichi. Snad si nemyslíte že ji využije SŽDC?

Tak zrovna proti tomu bych vůbec nic neměl. Znamenalo by to prokopat tunel pod všemi peróny Masny a jak jsem na této diskusi četl, v cestě tam je nějaký kanalizační řad či něco podobného síťového.
Jenom nevím, jak by to vycházelo výškově na křižovatce s Hybernskou pod Bulharem u poštovních kolejí.Podle mapy je to nějakých 50 metrů a když se má vyklesat na podjezdnou výšku aspoň 3 m, tak by to byl sklon 6%, možná víc.
Na druhé straně to je obdobné, uvažujeme-li s využitím části rakety pro letištní rychlodráhu.
Ale přínos samozřejmě neoodiskuktovatelný, zejména pokud by se podchod propojil s peróny, což lze předpokládat a s bus terminálem, čímž by se cesta na autobusák mohla o něco zkrátit.

Mám malinko off-topic otázku a prosbu. Sledujeme po Evropě invazní druh šneka, viz obrázek. Je velký a barevný, v ČR má je známý jedině z nákladového nádraží Žižkov - nepotkali jste ho někdo někde jinde na nádraží?

Koráb: Trochu naivní pokus zachránit to nádraží. Těhle vzácnejch lokalit bylo třeba přesně v trase D8 najednou úplně neuvěřitelně
Goldf.:Ale ne, nekopalo by se vůbec. To spojení by bylo samozřejmě povrchově. Resp., ne "bylo by", ale takřka určitě "bude".

Jaká(é) zábrzdná(é) je/jsou mezi Stromovkou a MasNou? TTP uvádí 1000 v kuse už z Libně.

Káem: Víš, co je to invazivní druh?

Káem: to jako budou na každém perónu šraňky? Jinak si to povrchové spojení nedovedu představit.

Qěcy: Vim.
Goldf.: Qěcy už mě posílá pryč, tak jen poslední nápověda: ne šraňky, ale šturcy. Jasný?

Já jen že obrázek jistě více řekne než sebelepší popis.

Toto jsou náhledy z doby, když se řešila ta stavební uzávěra.
1. obr je rozsah uzávěry a současný stav.
2. obr je fáze s Masaryčkou, novou výstavbou a realizovaným propojením ulic Pernerova a Na Florenci.
3. obr je cílový stav, kdy Masaryčka oddriftovala pod Hlavák.

Nejdříve mapa:


A pak model:


Zde je něco (asi studie) SUDOP z roku 2004 na posunutí Masarykova nádraží (ne takového jako v Brně) a umožnění propojení ulic Opletalova a Na Florenci:

DominX:
Tak si to schovejte do archivu.

Ale to už v archivu dávno je :-)
Byla to jen reakce na tu debatu ohledně propojení ulic v okolí Masarykova nádraží. A také jako reakce na tu schválenou změnu územního plánu:
Změna č. 2001 schválená usnesením ZHMP č. 30/22 ze dne 20.6.2013
Tam je opravdu zakresleno propojení ulic Na Florenci a Pernerova (nikoli tedy Opletalova), jak se tu nad tím někdo pozastavil.
Takže jsem to bral jako takovou vizuální kulisu k debatě zde vedené. Nic jiného tím vyjádřit nechci.

Já počítal a dopočítal jsem se (resp. vizualizoval), že při troše snahy lze Masaryčku zakopat. Mám konflikt jen s dvěma poli Negrelláku, která by musela níž. úroveň nové ulice (pokračování Opletalovy) přes by pak byla nějaký 2m nad TK (nové pak budou 8m hluboko). A nahoru se složí modernizovaný autobusák s lepším napojením ven.

Bylo to shledáno jako problém, protože tam prý je mělce nějaká stoka a pak krtek. Ovšem to nevylučuje, že v případě potřeby lze jít se vším ještě o metr nahoru.

No ono je sice hezký nápad Masnu zakopat pod zem, ale ono je tam to metro vedeno tak mělce pod zemí že když se nad něj v kolejišti Masny postavíte tak průjezdy metra pod vašima nohama jsou bez problémů rozpoznatelné. (samozřejmě za předpokladu že to všechno zvukovým "šumem" nepřekryje provoz magistrály nad Masnou). Ale když klid je, slyšet to je.

Jaká(é) zábrzdná(é) je/jsou mezi Stromovkou a MasNou? TTP uvádí 1000 v kuse už z Libně.

Co je přesně v TTP napsáno to z hlavy nevím, ale realita ohledně traťové rychlosti je taková že po negreláči do Buben je traťová rychlost 30 a po spojovacím viaduktu (kolej 94 mezi Karlínem a Hrabovkou) dokonce 20, což vzhledem k tomu že se počítá jako součást koridoru z ní dělá nejpomalejší místo mezi Vídní a Berlínem

Propojení Opletalovy a K Deflorenci po povrchu za cenu zkrácení Masny je pěkná broskvovina. Když nebudou šturcy u Havlíčkovy, tak má to nádraží poloviční hodnotu. Takže buď podchod, nebo nadchod. Auta to snad můžou objet, pro ně by to priorita být neměla.

Krumpolc:
Zábrzdná se bohužel už nějakou dobu (jen) rychlostí neřídí, takže klidně i na úseku, kde se nikdy nepojede víc jak 50 (viz takovej hlavák) je 1000 a z toho plynoucí „atrakce” jako nedostatečný (a když je někde dostatečná, tak to často znamená, že ke Stůj je to ještě pořádnej "kus" cesty, co se týče doby jízdy, nejlépe kolem několika bílejch).

jj Negerliho viadukt má uvažovanou zábrzdnou vzdálenost 1000m. Bylo přemýšleno o vyjímce (s tím, že by zde jezdily jen soupravy/vlaky co lépe brzdí a tím by se mohla zábrzdná vzdálost zmenšit) aby se zvýšila jeho kapacita pro taktovku na letiště a Kladno. Myslím že to bylo smeteno ze stolu...

Martin Zlivský: Podle čeho se tedy dnes zábrzdná vzdálenost určuje?

122:
TNŽ 34 2620, článek 4.5.4. Když je někde autoblok nebo (nově) i jen samotné kódování, dává se bez ohledu na rychlost 1000 metrů (výmluvou je údajná bezpečnost). Že se pak pravidelně jezdí na žlutou (v pražském uzlu už skoro všude), to se za nebezpečné zřejmě nepovažuje.
Bez kódování a AB se zábrzdné i nadále stanovují logicky podle rychlosti.


Davos:
Bylo přemýšleno o vyjímce (s tím, že by zde jezdily jen soupravy/vlaky co lépe brzdí a tím by se mohla zábrzdná vzdálost zmenšit)

Tomu nějak nerozumím. Od toho jsou snad brzdicí procenta, ne? Pak stejná souprava zabrzdí stejně „dobře” ze 110 km/h na 1000 metrech, stejně jako z 80 km/h na 700 metrech a z 50 na 400 metrech... Problém může být s reakcí vlakového zabezpečovače.
Pokud se ale na Negrelláku kódovat nebude (a zabezpečí to snad výhledově nějaký vyšší level ETCS), je to už pak pouze o reakci strojvedoucího.

Jinak věc zábrzdných kolem Masaryčky uzavřená rozhodně není a nějakým směrem se ještě vyvíjet bude muset, pokud tam nemá vzniknout drahý nepoužitelný paskvil.

MZ: já bohužel nerozumím konstrukci vozidel (jsem stavař), takže nevím jak přesně fungují brzdná procenta

Ale pochopil jsem to takto:
Pokud by na letiště nebo do Kladna a na Letiště vedla skutečně rychlodráha. Oddělená od "konvenční" železnice. Mohla by mít vlastní předpisy. Takže při provozu vozidel které by dokázali zastavit ze 110km/h například na 600m by byla zábrzdná vzdálenost například 650m. Pouze pro tento oddělený systém.

No tak to by asi šlo, ale oddělené to určitě nebude.

Určitě by ale šlo ZZ zkrátit s tím, že vyjmenované řady (popelnice špatně brzdící) by měly v úseku nějak administrativně omezenou Vmax. Současným problémem asi bude, že těch popelnic je většina a jediné, co bude slušně brzdit, bude 471...

Jen tak čistě teoreticky....proč by na "oddělené rychlodráze" měla být zkrácená zábrzdná vzdálenost? Předpokládáte sled vlaků jako tramvají "pod koněm" v dávných dobách?
Při, dejme tomu, 15 minutovém intervalu je jedno, jestli je 400, 700, 1000 nebo 2000 metrů, což zároveň vyjadřuje minimální délku prostorového oddílu (odstup vlaků za sebou).