johnykiller

No to vyzerá na stranícky úkol pre mladšiu generáciu,definitívne dokončiť prácu Z.M.
Mimochodom lampa je už doma,bez objímky,ale vo vzorovom stave!

Několik fotek z Feldbahnmuseum Herrenleite z neděle 21.4.2013.

pridám link http://www.feldbahnmuseum-herrenleite.de/

Zmar:
A keď už sme u tých naších (čermeľských) letniakov - nebolo by možné dodať foto aspoň jedného z tých tatranských, čo sa zarážajúco podobali na naše? Na imhd som ich fotky nenašiel

Fotky nemám oscannované, tak aspoň nákres. Tohle jsou vozy z roku 1957. Konstrukce sedadel je shodná s košickými a také s předválečnými tatranskými letňáky.

Údaj o rekonstrukci poslední série tatranských letňáků v Žilině jsem našel v knížce Železniční modelářství IV. Tam jsou i výkresy a fotografie obou typů poválečných tatranských letňáků.

Tatranka: 610 i 620 jsou oba z Gyoru. Ex služebák je z roku 1904 a ex osobní z roku 1913. Oba mají mít stejný spodek.

to Zmar

Presne tak

Na 610 sú odlišnosti v konštrukcii rámu,napr. čelníky sú v plnej šírke vozňa,vzpínadlo je masívnejšie plus ďalšie detaily,takže to potvrdzuje pôvod v nákladnom vozni.O to je tým pádom vagón hodnotnejší,pretože sa prakticky zachránil plošinový nákladný vagón zo Štiavnice a je od iného výrobcu,ako ostatné.

Ešte tak vedieť,ako pôvodne vyzeral veľký služobák zo Štiavnice...Nikde som jeho foto ani výkres nevidel.Podľa detailov na ráme dedukujem,že mal asi jednu otvorenú plošinu.

Služebák byl napůl služební a napůl poštovní a měl skutečně jednu otevřenou plošinu. Výkres ještě musím oscannovat. Pracuji na knížce o štiavnické železnici, takže postupně budu muset zpracovat všechny své materiály včetně těch, které patří k tomuto vozu. Žádnou jeho fotografii neznám. Zajímavé je, že v padesátých letech byl na gelnické železnici vykazovaný sice pod svým číslem, ale jako zavřený nákladní vůz. Asi ho pro poštu a zavazadla nepotřebovali, zatímco pro kusové zboží byl užitečnější. Možná přitom mohli odstranit i vnitřní příčky, ale o tom se nic neví.

No je to možné,že ho používali,ako obyčajnú "zetku".
Pred časom vydal L.Kmeť útlu knihu o Banskoštiavnickej železnici a Trati mládeže,určite je známa aj u vás.
No a Gelnická železnica z hľadiska vozového parku zatiaľ "pole neorané",hlavne nákladné vozne...

Zmar:
Takže podľa nákresu, ktorý si sem dal, je to zrejme tento.
A ja som si myslel, že tento bude príbuzný čermeľským letniakom, lebo pokiaľ viem, predošlé tatranské letniaky boli krátke, ako napríklad ten, čo vozila Kométa počas nostalgických jázd, než ju ten nešťatstný blesk trafil.

Ináč - bude to asi blbosť, ale raz sa mi snívalo, že na Čermeľ prišla Katke sekundovať ďalšia parná mašinka, ktorá sa na Katku zarážajúco podobala, akurát bola o čosi väčšia - bola päťosová , tým pádom je označenie bolo U56.0xx Tak ma zaujíma, či na gelnickej trati jazdili okrem strojov U36.0 a "Štiavnickej Anče" aj nejaké iné mašiny a či niektorá bola päťosová , ale vzhľadom na to, že tam mali malé oblúky, skôr nie.

johnykiller

V Tatrách tých letniakov mali viac,postupne asi 6 ks?,prvý bol postavený už za Prvej ČSR a mal vraj veľký úspech/nepochybujem o tom/.Pred dodávkou "trojičiek" z ČKD bol na TEŽke zúfalý nedostatok vozidiel,takže si vypomáhali aspoň stavbou tých letniakov z plošinových vozňov,ťahala ich okrem iných "električiek"" aj Kométa/vtedy stále v úlohe poštového vozňa/.
Bohužiaľ sen je len sen.Na našich "tisícovkách" jazdilo len to,čo je známe.Ale tu jazdia päťosové kolosy na tisícovke dodnes http://www.hsb-wr.de/startseite/ a tu majú "Malého Štokra" na 760mm http://old.osoblazsko.com/

Ešte čerstvé správy z Košíc http://kosice.korzar.sme.sk/c/6777239/lokomotivu-katka-prestahova li-do-kosickeho-cermela.html

ad Johnykiller: Ve Velké Británii (Welsh Highland Railway) zase jezdí na "šestistovce" takovéhle šedesátitunové Garattky, původem z Jižní Afriky: http://www.railpictures.net/viewphoto.php?id=394443&nseq=0

ad tatranské letňáky: před válkou postavili dva, každý jiný. Po válce nejdřív v roce 1950 další dva (to je ten snímek johnykillera). Potom v roce 1957 ještě šest (můj nákres), ale v nich jsou zahrnuté i nové skříně pro ty dva předválečné. Takže dohromady jich bylo osm.
Dvojnápravové letňáky (jeden je dnes v Popradu opravený) sem nepočítám.

ad metrové lokomotivy: loko na gelnické a štiavnické železnici jsou obecně známé. Nic jiného tam nejezdilo. Ani nikde jinde u nás na rozchodu 1000 mm žádná velká lokomotiva nejezdila. V parních lokomotivách příbuzného rozchodu 900 mm se nevyznám, ale předpokládám, že také byly jen dvoj- a nanejvýš trojnápravové.

tak vyhybky jsou na svém místě...

Ještě k metrovým lokomotivám. Větší lokomotivy na metrovém rozchodu jezdily hned vedle - v Ózdu a v Miskolci. Ale pět hnacích náprav asi neměli ani tam.

Dle informace kolegy, jež se nachází na místě činu, jsou aktuálně nasazeny v provozu na bulharské 125 km dlouhé úzké Dobriniště - Septemvri lokomotivy 75.05 a 08 a 77.02. Takže staré dobré Henschely stále jezdí.

Zdepa: panejo, to vypadá na zhlavíčko k výtopně pěkné

Videa zrusene detske uzkokolejky v Plzni: http://www.ulozto.cz/x7pakSE/pionyrska-zeleznice-plzen-1x05-avi

Malé zavzpomínání na KOLŽ

Z Vychylovky před r. 1989 bych měl i nějaké fotky a zejména diáky kvalitnější. Je ale otázka, zda se mi někdy (v důchodu?) podaří je naskenovat. Během studia v Žilině jsem se na Vychylovce párkrát snažil brigádnicky pomáhat, ale na Kysucké straně to vždycky bylo takové nějaké nanicovaté. Následně se na Balogu vytvořila činorodá, kamarádská atmosféra, posléze korunovaná úspěchy - tak bylo lákavější se "zapojit" tam. Mimochodem - na ČHŽ si letos budou připomínat již 30 let brigádnických aktivit.

Cog. : nečekejte až na důchod, spousta lidí vč. mně určitě bude chtít vidět neznámé snímky z lesní železničky, tolik jich z téhle doby není

Mnohem déle, více a lépe než já na Vychylovce v 80. letech fotil třeba Zdeněk "Sam" Pleštil - a ten už není mezi námi. O nadcházejícím víkendu na něj budou v Č. Balogu kamarádi vzpomínat: http://www.chz.sk/brigady.htm

Videa s končící zimou v Žitavského výběžku:

http://www.youtube.com/watch?v=NGNF2WMgtIo
http://www.youtube.com/watch?v=AwxR6VqH2rk

Mipix Velmi hezke video, jako vzdy. Jen mi zarazilo, ze ta para pouziva houkacku misto pistaly. Nebo se tam ten zvuk vloudil nahodou.

Zeptám se asi nejlépe motorové myši. Platí nasazení Lotyšky 4 a 5 května na osobní vlaky na řepařce?

Vážení kolegové, dotazy kol dění na řepařce odnynějška prosím směřujte pouze na KovářeMirka .
K Lotyšce - nedostal jsem žádnou zprávu o změně, takže by jezdit měla

Děkuji za rychlou odpověď. Pátého se chystám na návštěvu

Halbstadt - tak se zase minem, já tam budu čtvrtýho... K Lotyšce - dělá se na ní, v pátek jela zkušebně vlastní silou na Černý Most a zpět, šteluje se rozvod. Včera (neb už je neděle) se v podvečer zase vydala na trať.

Pro milovníky kolejí v lomech a podzemí je tady spousta zajímavých nejen od drážek. Někteří z Vás tyto stránky třeba znát nebudou a ostatní si je jako já můžou připomenout

Svätý Ján 27.4.2013

Kovářmirek: díky za návštěvu ZŽZ a super pomuzikování
Myšmous: jsi na řadě

Fanda - bylo to fajn a díky za půjčení dutýho dřeva se čtyřmi dráty. Sice jsme přijeli až skoro za tmy po šichtě na drážce (práce má přednost před zábavou a bylo toho na kutění dost, ale v pěti lidech jsme stihli v pohodě jak celodenní svařování a výrobu klandru, tak péči o Kačenku i opravu brzdy na modrým pancéřáku, zatímco další pětice byla na trati a ještě podbíjela poslední pole na nově stavěným kousku za Mlejnkem).
Díky za ty Jahody mražený, to jsem hrál snad prvně v životě. Mám rád svařené víno červené...
Jo a k Lotyšce - aby někdo neremcal - včera v podvečer v šest zkušebně s vagonem na Mlejnek a zpět. Mašince to v probouzející se přírodě moc sluší. Chová se velmi rozumně jak se na starou dámu patří když prošla důkladnou omlazovací kůrou. Chutě do života má habaděj :-)

Franta z pp : i toť, když mne zase neobsedne nějakej urputnej virus a budu to fčas vědít, moc rád se vokážu

Lotyška je už na KŘD, foto pořízeno v sobotu.

A ještě připojím něco z velikonoc:

Zajimavy motorak z autobusu z lotysske? raselinove drahy. Dotaz: Z jakeho autobusu je vyrobeny a proc ma vpredu jednu napravu a vzadu dvounapravovy podvozek? Pramen http://www.flickr.com/photos/42309484@N03/4158388612/

kwasi:

Tvoje fotky pocházejí z lotyšského Lielsalas poblíž Talsi, kde firma Pindstrup Latvia SIA (dcera dánské společnosti) provozuje několik zajímavých vozidel. Byl jsem tam v roce 2007, takže pár slov o nich a k tomu pár fotek.

Lokomotivy 001 a 002 vznikly na základě dvou pojízdných elektráren ESU-2A (starší typ, novější typ), na které byly namontovány kompletní předky dvou Scanií L 81 z 70. let. Ty Scanie prý dříve sloužily v Dánsku u silničářů, kteří je používaly pouze v zimním období, takže byly na svůj věk ve velmi slušném stavu.

001 má za kabinou kus kapoty od TU6A:


002 má celou (prázdnou) kapotu od ESU-2A novějšího typu:


Ten kolejový autobus vznikl tím, že se na rám drezíny PD-1 namontovala kastle autobusu KAvZ (který se zase sériově vyráběl na podvozku náklaďáku GAZ-52) a pod kapotu se dal diesel od Iveca. Toto vozidlo dnes už neslouží v Lielsalas, ale bylo předáno na litevskou úzkokolejku Panevėžys - Anykščiai.


Kastle původní drezíny PD-1:


A nakonec další KAvZ v původním provedení:


Proč má drezína PD-1 vzadu ten podvozek, je i pro mě velkou záhadou. Vyráběly se i jiné podobné drezíny nákladní nebo hasičské, které měly ale vesměs jen dvě nápravy. Na rozdíl od nich musí PD-1 vydržet vlastně jen váhu několika pohlavárů. Velmi zvláštní je mimochodem i pohon - hřídel od převodovky pohání jen první nápravu podvozku, druhá je spojena řetězy. Výsledek tohoto řešení je, že právě v salónu je takový rámus, že člověk nerozumí vlastnímu slovu. Jediné vysvětlení je asi, že se takto chtěla dělnická třída pomstit svým komunistickým bonzům... Tři PD-1 mají mimochodem v lotyšské Sedě, kde jedna slouží pořád šéfovi dráhy a má původní motor z GAZu, zatímco dvě další vozí jen pracující lid a k tomuto podřadnému úkolu dostaly nějaké traktorové diesly.

Dekuji za informace. Pojizdne elektrarny ESU mely vlastni (elektricky?) pohon? Lokomotivy z nich vyrobene 001 a 002 maji motory ze Scanii a jaky prenos vykonu?
Jako podekovani fotky traktorovych lokomotiv z irske raselinovky Bord na Mona, rozchod 914 mm. Pramen: http://www.agrarmodellbau.de/showthread.php/12849-Irische-Torfbah n-mit-Traktoren-Recyclling

kwasi:

Na těch lokomotivách je i pod kapotou a kabinou všechno originál Scania, a to včetně uříznutého rámu původního náklaďáku, což bohužel na fotkách není vidět. Od Scanie je tedy i motor (atmosférický šestiválec D8, výkon by měl být 163 koní) a snad taky převodovka. Netuším však, kde je schována reverzace. Tak ještě dvě fotky z Lielsalas:


Pojízdné elektrárny sloužily na rašelinových drahách k napájení elektrických pokladačů kolejových polí. Měly tedy generátor, ale pohon byl přes mechanickou převodovku. S pokladačem na jednom konci soupravy a elektrárnou/lokomotivou na druhém byla samozřejmě problematická vzájemná komunikace jejich obsluh. Z tohoto důvodu dostaly ESU-2A na rozdíl od svých předchůdců velmi zajímavé dálkové ovládání - měly dodatečný pohon malým elektromotorem, který se řídil ze stanoviště pokladače. Jinými slovy, ESU-2A měly zároveň mechanický i elektrický přenos výkonu! Ten elektrický pohon se však neosvědčil a tak se snad na všech mašinách velmi brzy odstranil. Problematická byla ale taky spojka mezi dieslem a generátorem, takže se dříve nebo později zrušila celá elektrovýzbroj. Dodnes provozní mašiny se tedy používají už jen jako lokomotivy a generátor, pokud zůstal na místě, slouží už jen jako balast. V této podobě jsou ESU-2A vlastně docela oblíbené, protože se dají udržovat i v primitivních podmínkách rašelinových drah. Diesel (čtyřválec o 108 koních) mají stejný jako pásové traktory ČTZ T-108, které se dříve v rašeliništích hojně používaly, takže je dostatek náhradních dílů i zkušeností s tímto motorem. Poslední série ESU-2A mají silnější motor o 130 koních a místo traktorového čumáku delší hranatou kapotu, která zakrývá i generátor. Slabinou ESU-2A jsou dodnes podvozky, které rychle praskají, proto některé dráhy je nahradily jednoduššími a odolnějšími podvozky od MD54-4 nebo TU6A.

Po neúspěchu "hybridního" pohonu byla pochopitelně snaha vyrobit pojízdné elektrárny s čistě elektrickým pohonem. V 80. letech vznikly nejdříve dva prototypy ESU-3, které byly taky svým vzhledem podstatně modernější, pak ale následovalo 36 kusů ESU-3A, které se zvenku zase podobaly poslední sérii ESU-2A, i když kapotu měly o něco delší.

K ilustraci připojím pár svých fotek z lotyšského Viļāni, kde mají nejen dvě provozní ESU-2A, ale taky jednu ze vzácných ESU-3A,která je však dlouhodobě odstavená - oficiálně pro svou nadměrnou hmotnost, ale učitě taky pro svou technickou složitost.

Tato notně olezlá ESU-2A sem byla dovezena ze zrušené dráhy ve Strūžāni. Její interiér skrývá překvapení...



Tato viļānská leštěnka už ztratila generátor, zato má dokonalou antiradarovou výbavu.


A nakonec odstavený unikát ESU-3A:


Snad nejlepším zdrojem ke všem sovětským úzkorozchodným vozidlům jsou stránky uzd.spb.ru. Tady je celá historie ESU a jejich předchůdců, tady jsou fotky i výkresy drezín včetně PD-1.

Hezké, ale v popisu k fotkám a výkresům se mi tam nezobrazuje azbuka (nebo pobaltský jazyk?), nýbrž nesmyslná latinka s množstvím diakritických znamének. Dá se s tím něco dělat?

Cogwheel: webový server nejspíš posílá nestandardní (nebo vůbec žádný) údaj o znakové sadě. Některý browser to přesto sám nastaví správně. Ale když to nezvládne, je potřeba mu pomoci. Vyhrál ten, kdo si nastavil kódování Cyrillic(Windows) resp. Cyrillic(Windows-1251).

V dnešní době si můžeš nechat vyrobit všechno, třeba nové špalky na důlní mašinku nebo vozíky...

Jestli to není tajné, můžete prozradit slévárnu, která špalky odlila? My se už delší dobu snažíme o podobných pár kusů na hurvínky, ale zatím to spíše vázne, než aby se to hýbalo žádoucím směrem.

Zdepa: teda slibovali jste, že až budete nechávat dělat špalky, že řeknete a že se svezem s váma. Co to stojí a kdopak to dělá?

Kosicka detska zeleznice: http://www.veterany.eu/?p=54679#more-54679
Trencianska Tepla: http://www.veterany.eu/?p=54606#more-54606

Byla jednou jedna provozní drezínka Š 1202 která jezdila na ČHŽ.Měla hodného majitele a tak celý svůj život prožila v provozním stavu. Měla starší sestru v areálu PLŽ na Pribylině, která byla bohužel zanedbaná, neprovozní a zdevastovaná.Ředitelka tamního muzea proto požádala čiernohronce o pomoc s její opravou. Vzhledem na její stav trvala oprava velmi dlouho a paní ředitelka už chtéla mít drezinku doma.Proto bylo rozhodnuto že balocká 1202ka se pošle na Pribylinu a ČHŽ si počká a zaplatí opravu starší 1201ky. To se i stalo a po ukončení oprav u pana Šenkyříka byla převezena na Balog,poté se projela po úvratích a posléze zakotvila na sesterské trati TREŽ. Tam se o ni vzorné starali až do doby, kdy na popud JISTÉHO MUZEJNÍKA ,začal nový pan ředitel Pribylinského můzea tlačit na ČHŽ aby mu ji vrátilo.Toto se bohužel stalo, proto se Škodovky vrátily na své původní železničky. Jaké bylo ale naše překvapení,když se balocká drezínka vrátila v TOTÁLNĚ zdevastovaném stavu a zcela neprovozní!!!!!!! Znova to potvrdilo moji teorii že největší škodná je PROFESIONÁLNÍ MUZEJNÍK!!!

Hrabě : a nebo jinak - co nechceš, půjč... Je to hodně smutný... Bude mít příběh o drezínkách nějaký "pokračování" (nebo spíš dohru)?

Hrabě: Typický přístup veškerého státního (veřejnoprávního) sektoru ke svěřenému majetku. Špatní muzejníci na špatně placených místech bez jakékoli motivace osobního a profesního růstu, i bez snahy cokoli změnit. Neboť žijí podle rakouskouherského úřednického hesla dovedeného k dokonalosti za socialismu, totiž že "každá změna je k horšímu." Čest výjimkám!
Ještěže kromě těchto "profíků" jsou i "amatéři," kteří motivováni úplně jinými silami tvrdí pravý opak - a posunují svět k lepšímu.
Příčina tohoto jevu je jasná - spočívá v míře OSOBNÍ odpovědnosti, kterou jsou schopni jednotlivci ve svém konání vynaložit. Pokud se jednotlivci začnou schovávat za odpovědnost INSTITUCIONÁLNÍ, tak je to vždy průšvih a systém, který to umožní, je systém špatný.

Hrabe:
No zbohom! Potom o pár rokov sa môžeme "tešiť" na ďalší pribylinský vrak! Neprofesionáli, ako my na KDHŽ spravia lepšiu robotu, než profesionáli v múzeách (hoci nám s posledným letňákom pomohli chlapi z depa, čo je úctyhodný výkon)!
Ako hovoria bratia Česi: "Chce se mi toho blejt"

Áno,takí istí profesionáli držia už druhý rok košickú električku ledabolo prikrytú padákom pod holým nebom v Múzeu letectva STM

Mixmouses..: No dohra bude asi taková že se bude muset opravit motor, převodovka , elektroinstalace a koupit nová baterka kterou nám přátelé z PLŽ zapoměli přibalit.....

ad nyplzet - a ty máš model na BN30-ku ? Nepoznáš metalistkový špalky ? Fuj, styď se...
Jinak kilo suroviny je víc než za kilo v tvrdé české koruně... Samozřejmě, že bez modelu to nejde.

Pár zaujímavych fotografií:

http://www.mestosurany.sk/archiv/fotogaleria/uzkokolajova-rozchod na-trat

Zdepa: ja tam vidim nove špaliky na 30tku a nějaké atypičo. Tak teď si nejsem jist. Samozřejmě se pro jistotu stydím už dopředu

skrko: Fotky jsou parádní! Jen mě zaráží nadpis"Úzkokoľajová rozchodná trať
". Je to slovensky správně, nebo si autor po sobě nepřečetl (jak to občas dělám já...)?

Myslím, že Šurany som sem už dával. Inak, jedná sa o fotky Dezidera Németha.

honzaklonfar- ani jedno, ani druhé. Povedal by som, že len webmaster nie je železničný našinec...
Oficiálny názov železničky bol "Veľkošuriansky cukrovar i rafinéria účastinný spolok vo Veľkých Šuranoch, Priemyselná koľaj pre hospodárske účely".

Na této staré pohlednici cukrovaru Šurany:

mě zaujaly koleje normálního rozchodu, vedoucí do přízemní haly. Na remízu vlečkových lokomotiv to moc nevypadá - že by to byl objekt expedice cukru?

honzaklonfar:
Správne má byť "úzkokoľajná", alebo "úzkorozchodná"... rozhodne nie "úzkokoľajová rozchodná..." - je to nezmysel...
Vo vlečke šurianského cukrovaru sa nevyznám, takže slovo nechávam znalejším, ale tento slovný nezmysel ma dostal... Štúr, ak by bol okrem národného buditeľa a zakladateľa nášho pravopisu aj železničný fanatik, tak by sa asi v hrobe obracal...

Mně tam dostaly i popisky jinak úžasných snímků - "vagonety". To je nějaká krojovaná specialita, nebo mi cosik uniklo?