Je tam zjevný klasický mechanismus předsuvných stěn - stejně jako u jiných vagónů sloužících podobnému účelu:

http://www.gueterwagenkatalog.rail.dbschenker.de/gwk-de/start/gat tung_h/3179294/hbis.html?start=0

Trainspot: Pozor, Himrrs a Himmrrs jsou dost rozdílné vozy, dybas potvrdil moji domněnku, že bočnice jsou plachtové, a dostupné obrázky vozu Himmrrs jasně vykazují roletový mechanismus pod střechou. Tato fotka evidentně ukazuje jak na kraji pokrčenou plachtu, tak prostor, kam se asi roleta zatahuje:
Himmrrs

Nevim, ale přišlo by mi podobné řešení dost nepraktické - celá horní část ložného prostoru by tak prakticky zůstala nevyužitelná. Pokud je u vagónů používáno vyklápění božnic nahoru, tak spíš něco na tento způsob:
https://www.k-report.net/foto/i007947.jpg

Vážení, teď asi trochu vhrnu „žhavý“ popel, ale vždyť svůj „obchodní neúspěch“ si ČD cargo může samo a zároveň i jejich slavní odboráři.

Zde to můžu klidně napsat pod svým jménem se zkušenostmi jako „občasný“ přepravce. S některými lidmi ČD Cargo již dávno nemělo být v pracovním poměru…
Špatná není firma jako taková, ale „vedení“, které zodpovídá za své lidi.

1. Poslední má přeprava z Domažlic do Zdic byla – no pro normálního smrtelníka ta poslední, co by kdy chtěl něco po železnici přepravit. Když Vám dotyčná pokladní ČDC řekne, že máte přijet osobně podat objednávku na vůz je ve vyspělém světě asi „konečná“. Prý v 21. století ji to nestačí mailem, ale osobně. Takže, já tři dny před plánovanou nakládkou pojedu s razítkem na „výlet“ cca 120 km… To je LUXUS, co si asi může dovolit jen snad zaměstnanci ČDC. No nedal jsem se odbít, zavolal naštěstí na jedno místo…a najednou to šlo…
Objednávka tedy šla odpoledne na uvedený mail, jenomže další poprask: Střídali se kolegyně pokladní ČDC a „pozapomněly“ si to předat. Takže objednávka byla včas podána, jak měla, jenomže na ni zapomněly. Naštěstí má předtucha dala, že den dopředu jsem volal, jestli je vůz na zítřejší nakládku připraven – podotýkám, že byl objednán i autojeřáb. A to začalo další kolo telefonátů a nervů. Až když jsem chtěl tedy náhradu škody na jeřáb a svůj čas, najednou paní vůz sehnala – do té doby nebyl nikde – prý…A myslíte, že nějaká omluva ze strany ČDC či nějaký coby bonus ve slevě a podobně..??? No nebuďte naivní…jsme přeci na „dráze“…

2. V dřívější době jsem přepravoval coby šrot pro naše muzeum, myslíte, že třeba nějaký obchodník ČDC se zeptal, jestli nemám větší potenciál na přepravu či podobně…??? Z firemního razítka a neznalosti mé firmy provozující muzeum Výtopnu Zdice mohl jen stěží někdo tušit, že nemám a jsem tedy nezajímavý zákazník.

3. A poslední krásná zkušenost – při občasném pořádání fotovlaků jsem chtěl objednat chladírenský vůz. Vozová na mě vytřeštila „bulvy“ s řečením, že chladírenské vozy ČDC nemá a nemůže mi je poskytnout…prý jsou jen soukromé. Na můj popud, ať si otevře interní stránky a tam jej najde se trochu více zastyděla. Nepíši schválně tedy kde, protože pak dotyčná se omluvila a udělala malé gesto – proto nejmenuji.

Tak Vážení, po mých jen letmých zkušenostech by jste si nechali něco poslat jmenovanou ČDC…??? Jen otrlý zákazník či jako já šotouš a drážní pacient snad ano… Pokud by jste chtěli další příklady, prosím… Jen si uvědomte, kolik stálo volání času, nervů a peněz oproti svěření přepravě silniční….(zde mám také bohaté zkušenosti, pro železnici bohužel jen ty kladné)

A proč také slavné železniční odbory mohou za situaci, která je zde…??? No každý „normální“ jedinec ví, že když se daří firmě, může se teprve dařit jedincům…
Takže odbory řvou a stávkují za zvýšení výplat, zajištění sociálních jistot – ano, to je správné, ale zapomínají na jedno nejdůležitější. Stejně tak jako odbory silničních přepravců bojují za „své“ bojují v první řadě za silniční „lobby“ – například „zmrazení“ mýta na určitou dobu a podobně… Drážní odbory by nejdřív měli bojovat třeba za poplatky u SŽDC, nastavení lepších podmínek u státu a podobně… když vybojují lepší podmínky pro železniční přepravu, bude lepší situace u i ČDC jako přepravce.
Pokud mi unikly nějaké odborové aktivity například v poplatcích za dopravní cestu, sem s nimi...

Poslední zkušenost, jak pracuje se na „ústředí“ ČDC…???
Měli jsme zájem jako muzeum na odkoupení starých nevyužitých osobních vozů Rybák. Víme, že žádost na ČDC přišla, ale odpověď už nikdy jsme se nedočkali, po telefonátu na určitý odbor se prý o tom jedná - ale už pro nás žádné vyjádření. A po chvíli dal jiný muzejní subjekt žádost o odkoupení stejných vozů a na stejné účely a vozy se kupodivu najednou prodaly.

Na závěr, co mě učil před časem jeden můj obchodní ředitel jedné významné zahraniční společnosti – „jednej tak, jako kdyby byla firma tvoje“.
Moje zkušenost zní – 75% kancelářských zaměstnanců ČDC bych nikdy u sebe nezaměstnal pro jejich neprofesionalitu…
Strojvedoucí a další "z provozu" těžko můžou za vzniklou situaci, ale bohužel to odskáčí v propouštění "pro zatmění" tam nahoře nejvíce.

Saxi-Radim
Napřed k prvnímu bodu.
Co to bylo za krávu nebeskou. ČDC umí příjmout přihlášku nakládky emailem a dalšími způsoby. Je to v podmínkách. Již delší čas to je promě samozřejmnost. Dále jsem nepochopil to předání objednávky. Co je to za nesmysl. Pracovník příjme objednávku a zadá ji do systému UDIV který k objednávce přiřadí vůz a vygeneruje instrukce k odeslání vozů pro disponenta u kterého ten vůz je. To co popisujete si dovedu představit v době před Údivem kdy se objednávky dělaly v rámci hlášení služby vozové.

U izotermických vozů ta reakce je pochopitelná. Je jich 28 v celé ČR a používají se pro přepravu Olomouc-Středokluky. Takže to je pro velkou část provozních zaměstnanců něco velmi atypického a když se zabývají jen stím s čím příjdou alespoň jednou za rok do kontaktu tak ta reakce je celkem logická.

(Příspěvek byl editován uživatelem Haldir.)

pro velkou část provozních zaměstnanců něco velmi atypického a když se zabývají jen stím s čím příjdou alespoň jednou za rok do kontaktu tak ta reakce je celkem logická.

Tak jim mohl už dávno nějakej lojza říct, že Cargo má na svých internetových stránkách katalog nákl. vozů a k čemu tam ten katalog je. Tam by onen chlaďák našli. Jenže ono je to těžké, když někoho desítky let "vychovávalo" socialistické zaměstnání a najdednou se po něm chce, aby pracoval, aby zvednul prdel ze židle nebo nedejbože dokonce zapojil vlastní mozek. To pak i počítač, neřku-li internet je pro takového člověka z kategorie sci-fi.

PS: dřív, než někdo nabyde mylného dojmu a kovaní nádražáci mi tu začnou spílat, tak takhle "pracující" jedince asi člověk najde všude. Ze svého zaměstnání jich znám několik.

Daa-k
Jen jsem chtěl upozornit na možnou příčinu reakce dané pracovnice. Jinak mluvím o určitém stereotypu. Den za dnem ti pracovníci dělají totéž. A něco atypického může pak některé lidi rozhodit. To je vše.

jagg: Jo, rolovací plachta, to by mohlo být. A jako bonus by mohly být ty střešní panely vyklápěcí (otočné okolo osy při horním okraji, zavěšené na střešním nosníku), aby se zlepšil přístup k tomu prostoru pod klenbou na vršku.

Ono zdvihací stěny jsou pěkná věc, protože se odkryje celá šířka vozu najednou, ale je trochu problém, kam teda tu stěnu vyklopit. Rolovací plachta to možná docela řeší. I když třeba Švédům nevadí ani zdvihat bočnici s celou střechou, a co na tom, že nejvyšší bod vozu pak je 7 m nad zemí...
http://www.greencargo.com/sv/Godsvagnar/Start/Slutna-vagnar/H-slu tna-vagnar-/Hbins-u/

Měl bych takový dotaz. Nemáte někdo náhodou k dispozici nějaké výkresy a/nebo technické parametry pro cisterny Zagkks? Na Parostroji nic není a Google taky nepomohl. Konkrétně mě zajímají:

Zagkks 347.0 (např. 7912 001 CZ-UNIDO)



Zagkks 347.1 (např. 7912 045 CZ-UNIDO)



Zagkks 347.2 (např. 7912 079 CZ-UNIDO)



Zagkks 361.0 (např. 7912 118 a 132, 7914 104, 115 CZ-UNIDO, 7919 001 CZ-SUAS)



Pak by mě zajímalo:

- čím se od sebe liší 347.0, 1 a 2? (tipuju nějaké na první pohled snadno přehlédnutelné detaily)
- kde všude jsou u nás tyhle vozy pravidelně k vidění? (vím o vlečce v Chrástu u Plzně, další fotky mám z nákladového obvodu žst. Pardubice a vůz na první fotce měl na průvodce tuhle adresu příjemce, vůz na poslední fotce je pak focen v Chodově u KV a jel do N. Sedla)

Za odpověď na mé zvědavé otázky předem děkuju!

P.S.: Pokud by měl někdo něco i k zahraničním Zagkks zahraničních majitelů, např. D-JK, D-NACCO, D-PCM, D-VTGD, D-WASCO, F-ERMW, rovněž uvítám.

Martin_j - Zagkks:
... třeba tohle

čím se od sebe liší 347.0, 1 a 2? (tipuju nějaké na první pohled snadno přehlédnutelné detaily)

V zásadě je hlavní rozdíl ve výrobci kotle (západní Německo, Francie, Rakousko) a tudíž i provedení kotle (třeba počtem lubů, trošku i v materiálu). Pak se liší vyloženě technickými detaily, které tu fakt nemá smysl vypisovat. Ještě existuje typ 9-361.0, tam kotle dělali Poláci a Bulhaři, spodek a celkovou stavbu pak Studénka a Poprad.

kde všude jsou u nás tyhle vozy pravidelně k vidění?

Všude, kam je pan majitel (Unipetrol a Sokolovská uhelná, na Slovensku třeba Slovnaft a Probugas) zavane. Takže třeba mezi závody Unipetrolu, pak nějaké vývozy z Unipetrolu a kusovky po republice a do ciziny. Takže to jede tam, kam se vozí čpavek, propan, propan-butan a další směsi, butadien, propen, ethylenoxid. Velmi hrubě řečeno tratě 130, 090, 073, 072, 231, 010, 250, 270. Kusovky jezdí ponejvíc z Mostu a Kaučuku do různých cílových stanic po republice, docela dost se od nás vyváží na Balkán (Bulharsko, Bosna, Srbsko, v hlavě mi utkvělo třeba bulharské ocelové město Kremikovci), kusovky jezdí hojně i různě na Slovensko a do Polska (Zduńska Wola, Krosno, Bierawa...), případně i celé soupravy dál na východ (Ukrajina, možná i Bělorusko) přes Čiernou n. T. nebo Euroterminál Slawków.
Zrovna tyhle plyňáky ale a jejich přepravy nějak výrazně nesleduju, tak to určitě někdo znalejší v případě zájmu doplní.

Pokud by měl někdo něco i k zahraničním Zagkks zahraničních majitelů, např. D-JK, D-NACCO, D-PCM, D-VTGD, D-WASCO, F-ERMW, rovněž uvítám.

Takovej trochu nadlidskej úkol vzhledem k počtu a rozmanitosti těchto typů vozů... Pokud je zájem zejména o fotky a nahodilé údaje, tak krom odkazu výše třeba dybas.de, bahnbilder.de, drehscheibe-foren.de a goederenwagens.nl...

Na Parostroji nic není...
Tak jo, já to někdy zpracuju, až budu mít víc času a chuti.

M.J.: v Plzni na ranžíru, konkrétně se jedná o mezinárodní tranzit Čierna nad Tisou - západní Německo přes Plzeň a Furth f Lese. Pašují v tom propan/butan/propan-butan, nebo něco takového z UA. Upřesním časem, až v arcichlívu najdu správný šuplík.
Jinak v Kot. se letos nehlo ani kolo... zřejmě soudruzi zaspali pětiletku.

...3 týdny nevyložit vagon! Takový skandál...


Koukal jsem sice jen na tu 1., ale asi i zbytek půjde ke stejnému příjemci. Možná. Jely konkrétně sem, na začátku loňského léta. Tyhle vozy jezdí stále, naposled jsem je fotil v "Raketě" z FiW na začátku prosince...
Všechny vezou ZKAPALNĚNÉ ROPNÉ PLYNY (LPG) - propan - dle RID. Ta první má nádobu z let 70.
Jinak "bombičky" dochází např. do HK, Bečov u Mostu, Branice u Chichmundova :-), Brno...
Třeba v HK proti stáčírně sousedi docela brojí. odkaz
Petr jim taky neříká bombičky pro nic za nic. Už jim tam jednou něco bouchlo (Branice).
V B. u M. mají nádrže udělané ze železničních cisteren.

Ad odkazy na mapy: dovolím si malé upřesnění, že v Brně jde o vlečku Linde (Technoplyn) a tudíž jde o vůz Zagkks (Linde) na kapalný CO2, což je něco zcela jiného, než se tu doposud probírá, byť to tam taky vozej z Mostu (nebo z Ovy-Kunčic).

Ad vlečky stáčíren: Bečov u Mostu je Igor Brik, docela by mě zajímalo, jestli se tam ještě dnes jezdí a jak moc. Vlečka v Branicích je milevského Tomegasu. A pokud vím, bouchly jim tam před pár lety ty stabilní zásobníky, co mají vedle kolejí na asfaltu. Nevím, zda ještě funguje vlečka Tomegasu v Olomouci-Řepčíně, třeba někdo doplní. V České Lípě už to své stáčecí místo dávno zrušili - dnes tam stojí v souladu s dobovou doktrínou solární elektrárna...
V Hradci na Slezském stáčí firma Profer plus.

Jinak kusovky vesměs s LPG jezdí ještě třeba do Havl. Brodu, Kolína, Neratovic, Vysokého Mýta...

PS: do Kolína do Draslovky se vozí samozřejmě čpavek, ne LPG.

V zásadě je hlavní rozdíl ve výrobci kotle

OK, takže "spodek" je na všech vozech stejný a rozdíly hledat pouze na kotli. I to je užitečná informace.

kde všude jsou u nás tyhle vozy pravidelně k vidění?

Ty v Chrástu jezdí z Čierné nad Tisou, viděl jsem tam ale i zásilky z Mostu. Tady (a u cisteren obecně) je ale průšvih ten, že po dojezdu do cílové stanice se to obvykle šoupne někam na vlečku za plot

Pokud by měl někdo něco i k zahraničním Zagkks zahraničních majitelů, ...
Takovej trochu nadlidskej úkol vzhledem k počtu a rozmanitosti těchto typů vozů...

To je mi jasné, v Chrástu jsem za poslední rok a půl viděl při svých občasných návštěvách 42 unikátních vozů (některé opakovaně - tabulka sledování má 65 řádků), z nichž 17 byly originály a 25 byly zástupci šesti typů. Zkoušel jsem hledat nějaká data na webech jednotlivých provozovatelů a asi nejvíc toho tam měl Petrochem, včetně výkresu. NACCO má jen technické údaje bez výkresů, stejně tak Unipetrol. U jiných firem jsem nenašel ani to. (To jen, aby bylo vidět, že jsem něco dělal.) Každopádně, pokud by někdo z vás dokázal k těm zahraničním vyšťourat v první řadě nějaký výkres, budu velice vděčen. Jsem nenáročný a beru vše.

Pro V_b: V Kot. jsem byl v pá a zjistil jsem to, co ty. Navíc jsem zjistil, že prší

OK, takže "spodek" je na všech vozech stejný a rozdíly hledat pouze na kotli. I to je užitečná informace.

Mohou mít max. jiné podvozky, tj. buď Y25Cs, nebo Y25Rs. Vozy typů 9-347 tuším všechny vyráběla Studénka ne dlouho po sobě, takže rozdíly na spodku by být neměly, maximálně v brzdě (DK-GP vs. DK-GP-A). Jsem schopen to upřesnit, ale momentálně vítězí lenost, abych to dohledával.

Na kotli zásadní rozdíl nebude (krom těch lubů), armatura je v zásadě stejná, jen tuším Poláci na kotlích pro 9-361.0 ji uspořádali trošku jinak.
Další, z Vašeho pohledu "detaily", pomíjím a rozepisovat se tu o nich nebudu.

Tak v tom případě nechť zvítězí lenost, takhle odpověď opravdu stačí. Díky!

A ještě poprosím o vysvětlení:

http://parostroj.net/katalog/nv/formular.php3?ind=154&odkud=0&obd obi=0&ktere=5&razeni=0

Tady se píše o vozech Smmp 416.0, které by měly být v intervalu 471 9.

V Plzni se teď motají nějaké plošinové vozy firmy Skanska. Viděl jsem:

471 9061, 9064, 9066, ovšem označené jako řada Sps
Vozy označené jako Smmp 416 jsem viděl taky, jenže ty mají čísla 462 3995 a 3997, což odpovídá tomuhle intervalu

Od pohledu jsou však 462 3 i 471 9 stejné, mají i stejné parametry typu délka, ložná plocha apod., liší se asi opravdu jen číselným intervalem a "písmenky".

Uměl by mi to někdo vysvětlit?

Skutečný Pa/Sps 471 9 (s délkou přes nárazníky 20,04) vznikl rekonstrukcí z Na/Rem. Jde o vůz z běžného parku ČSD. Dnes komplet vyřazeno (samozřejmě někde v depech, žoskách, vlečkách a v Horních Uhrách se jich pár válí...).

Smmp/Pao 462 2 - 462 4 (délka přes nárazníky 15,24 m) je opět vůz z běžného parku ČSD a zároveň vůz, který ČSD měly i u traťovek, společně se vzhledově téměř identickými vozy řady Pam. A byly i na vlečkách. Ohledně současných čísel je to trošku složitější, drážní a pár podnikových mají ta 462 2 - 462 4. Traťovácké, pokud vůbec ještě žijí, to nemají jednotně.

Vyloženě traťovácké a vlečkové vozy řady Pa typu 416 (většinou s těmi sklopnými klanicemi nebo různými nástavbami - rozvinovací, rameno s jeřábem, tárovací a pod.) a s délkou přes nárazníky 13,86 m byly po dodatečném zařazení traťováckých vozů do číslování UIC přeznačovány různými intervaly a režimem 80, než nějakého vola napadlo to celé změnit, intervaly přiblížit těm "civilním" a nechat tomu režim 80. A navíc, většinou už soukromé ex-traťovácké vozy Pa-416 (tj. ta Skanska, ŽS, EŽ, GJW...) byly ještě před tím často zařazeny do intervalu 471 9. A když to má interval 471 9, tak to dostává dle platného kodexu řadu Sps, přestože na vůz bez nástaveb sedí Smmp. Bohužel i dráha ty své traťovácké Pa-416 občas pokřtila řadou Sps.

Tohle téma "poněkud" stupidního označování traťováckých (a ex-traťováckých) vozů se tu kdysi dávno už probíralo.

A nebyly by fotky diskutovaných vozejků?

Takže pro vysvětlení bych si zašel na DÚ, ale zas je chápu, že ten bordel už zčásti zdědili.

Díky za vysvětlení, vlastně mě to nepřekvapuje.

A nebyly by fotky diskutovaných vozejků?

"Ale jistě," ozvalo se z kouzelného sluchátka.

Majitelem je Skanska a.s., středisko Plzeň, dom.st. Křemže, vše foceno v Plzni. Uvedená výrobní čísla a původní čísla SVS neberte vážně, opisuju to z fotek nevalné kvality. Pokud by někdo chtěl k těm vozům další fotky, stačí říct.

84 54 4623 995-4 ex SVS 54401(?), výrobce Poprad 1980, v.č. 4-416-144



84 54 4623 997-0, výrobce Poprad 1980



84 54 4719 061-0 ex SVS 54337(?), výrobce Poprad 1980, v.č. 4-416-144



84 54 4719 064-4 ex SVS 54406



84 54 4719 066-9 ex SVS 54398




A různé další vozy téhož typu, jak už zaznělo výše...

83 54 4623 064-0 Smmp207.1 CZ-VDSP, d.st. Bohosudov, foceno ve Zdicích



83 54 4623 504-5 CZ-SŽDC, zařaditel SDC Plzeň, dom.st. Plz-Koterov, foceno tamtéž



84 54 4719 132-9 CZ-ELZEL Smmp, výrobce Poprad, ovšem pozor, už 1968!



Pak tu mám ještě nějaké vozy z intervalu 462 2 a 462 4, ale to je Smmp 438.7 délky 15,24 m, to už je asi mimo probírané téma.

LPG (nebo nějaký jiný plyn?) jezdí ještě na vlečku Primaplyn odbočující ze stanice Prostřední Suchá, celkem významná množství by měla jezdit i do Šakvic, Prahy-Satalic a Opatovic n. L.

Máš pravdu, Satalice a Opatovice jsem zapoměl, tam toho plynu jezdí taky dost.

Ad Martin_j: díky za super fotky, dobrá dokumentace. No a to označení... Holt berme to tak, že dohlédnout z Prahy z kanclu kamkoliv je složité, nedá se to všechno uhlídat a s tím platem, co dotyční na DÚ berou, se jim ani nedivím, že je nějaké označování zas až tak detailně netrápí.
Všechno jsou to samozřejmě vozy řady Pa základního typu 416 (i ten rozvinovák a jeřáb ŽDJ) - Vagónka Poprad, vyráběn od roku 1965, viz Parostroj. Z výroby měly tyto vozy na fotkách označení ve stylu Pa SV XXXXX nebo Pa EL XXXXX, u EŽ to bylo nejspíš EMV XXXXX nebo Pa EMV XXXXX, případně něco podobného a vydrželo jim to pravděpodobně až do doby cca před 10 - 15 lety. Poté nastal čas i tyto vozy očíslovat dle UIC a jak jsem psal výše, postihla je ta vlna označování, kdy obdržely intervaly, které používaly ČSD/ČD u PODOBNÉHO civilního vozového parku. Holt z výroby ani krátce po ní žádná dvanáctimístná čísla neměly, takže nebylo co dědit a muselo se vymyslet nové číslo. Bohužel se příslušné organizace při označování těchto vozů ani jednou netrefili do černého. Takže ani jeden z vozů není ani tohle: Sps 471 9 typu 9-207.1, přestože se tam jeden z vozů k tomuto typu hrdě ve svém označení hlásí, ba ani tohle: Pao/Rmmp/Smmp typu 41, ale všechno jsou to Pa/Smmp 9-416.0 a jeho deriváty (jeřáb a rozvinovák nejsou typ 9-416.0, ale 9-416.xxx, nechce se mi to teď konkrétně v katalogu dohledávat).

Bohužel tento jev není v našich vodách ničím výjimečným, proto je pak docela problém, když se snažíte dělat nějaký přehled nebo nějaký typ vozu popisovat a mapujete i vývoj označení. Dělat třeba přehled vozů podle označení přináší spíš komplikace, než aby to práci usnadnilo.

Mě tam trošku zarazil ten rozptyl roků výroby - na jedné straně 1965, na druhé 1980, jen máloco se vyrábí tolik let v kuse.

A zeptám se. Vozy pro zvláštní účely dráhy měly čísla v kombinaci dvě tři písmena a pět čísel. Vědělo by se, od kdy do kdy se tenhle číslovací systém oficiálně používal, jakou měl logiku, jaké kombinace písmen se používaly a co znamenaly?

Když tak koukám do svého soupisu fotek, vidím tam vozy s pěticiferným číslem bez písmenek, dál pak EL, NPP, POM, PRAC, SKL, SpV, SPVp, SV, SVS, ZP.

Nedávno se tu probíraly odstavené vozy různě po stanicích,tak jestli to někoho zajímá,tak jsem spočítal odst.vozy na trati Liberec-Č.Lípa.
Lbc-ÚTD: Gbgkks 5,Faccs 2,Eas 1,Res 1,Tams 4
Lbc-H.Růž.:Gbgkks 7,Res 2,Es 22
Rynoltice:Gbgkks 31,Res 1,Es 5,Faccs 4
Jablonné:Gbgkks 2,Faccs 5,Res 11,Es 7
Mimoň:Gbgkks 1,Gags 16,Es 29,Eas 1,Faccs 1,Sgjs 1

Jarda001 z 26. 12.: O označování nákladních vozů byl před časem článek pana Machače ve Světě železnice. Nepovedlo se mi dohledat, v kterém čísle to bylo (mám při ruce jen některá), ale z kopie předmětného článku, kterou při ruce mám, vyplývá, že povinná mezera mezi osmou a devátou číslicí (tedy 3+1+3 číslice) byla zavedena na základě upravené vyhlášky UIC z roku 1980, mezera mezi sedmou a osmou číslicí (4+3) byla vypuštěna úpravou z roku 2003, která byla u ČD uplatňována od roku 2005.

DepoZB:Sgjs odstaven v Mimoni?Překvapuje mne,kde se tam vzal.V Křižanech donedávna stály i spěšninové Gb/kk/qs,ale ty už asi odjely do historie.

Tak,tak v Křižanech už nic nestojí.Jinak velké množství vozů Gbgkks a dalších stojí v Turnově v nákl.nádraží.

Martin_j: s tím označováním vozů pro zvl. účely to je na větší pojednání. Ve dvacátých letech se používala čísla čtyřmístná, kde první číslice odpovídala číslu ředitelství, ale podle některých indicií byla první pětimístná čísla použita ještě před válkou, určitě pak během ní. Přechod na dvanáctimístná čísla začal někdy kolem roku 1994. Trochu logiky v tom označování sice bylo (resp. mělo být), ale neaplikovalo se důsledně jednotně, takže vozy rovnocenného využití měly případ od případu odlišné označení i čísla z různých řad. Chaos je nakonec i dnes u těch dvanáctimístných čísel.

V meziválečném období a i nějaký čas po válce se rozlišovalo mezi dvěma skupinami vozů - vozy pro zvláštní učely (jeřáby, vozy na plyn, záchranné vozy, cejchovní atd.) a pracovní vozy (zbytek bez rozlišení účelu).

V roce 1925 bylo zavedeno pro vozy pro zvláštní účely třímístné označení (viz. věstník MŽ č.33). Později se začala používat pětimístná čísla (asi už před válkou).

Čtyřmístná byla vyhrazna pracovním vozům. Tam snad opravdu první číslice měla souvislost s ředitelstvím, ale časem se to díky přesunům vozů vytratilo.

Postupně v tom vznikal hrozný zmatek, hlavně se měnil pohled na tyto skupiny vozů. Z.Maruna v knize Nákladní vozy zmiňuje vznik nějakého třídicího systému na konci padesátých let.

Mahel: díky za informace ohledně tvaru čísla

Sgjs odstaven v Mimoni?Překvapuje mne,kde se tam vzal.

Tak krom možnosti, že ho tam dovezli spolu s dalšími k deponování odkudkoliv a zrovna v Mimoni byla volná kapacita (třeba v Pardubicích je jeden mechem porostlý Sgjs odstaven taky a k nakládce to určitě není), tak konkrétně na Sgjs se z Mimoně občas vozila armáda na cvičení, a to ještě nedávno. Takže se tam dostal třeba z nějakého takového důvodu a třeba pro technickou závadu tam už zůstal, anžto nebyla vůle nebo potřeba ho ihned odtáhnout do opravny.

díky za informace ohledně tvaru čísla

I já se připojuji k poděkování.

Sgjs odstaven v Mimoni?Překvapuje mne,kde se tam vzal.

A není to zdaleka jediný případ svého druhu. V Chrástu u Plzně je deponováno 15 Tams-ů, aniž by se tyto vozy někde v Plzeňském kraji běžně používaly. Minulou zimu zas byly deponované v Janovicích nad Úhlavou. A tak podobně.

Ne nadarmo se systém, který na ČDC řídí pohyb vozů, jmenuje ÚDIV.

Ještě bych dodal, že v systému pětimístných čísel se i po válce udržela třímístná čísla třeba pro některé skupiny vozů (měřicí, včetně tárovacích), vodní vozy (vozy na vodu, ať už upravené z tendrů nebo z běžně vyráběných cisteren) a asi i další.

aniž by se tyto vozy někde v Plzeňském kraji běžně používaly
Ještě před lety se do nich nakládalo v Horní Bříze, pokud mě paměť neklame. A dále v Chodově (+/-) a z Podbořan se občas veze ucelenka někam do Jugoslávie... Je to sice za hranicemi pk (Chod. a Podb.), ale kousek... A časy podbořanských kaolinových wapek jsou taky nenávratně v . To byla relace tuším, že do federálního zahraniční... Vlastně všechny kaolinové přepravy ze 160, krom té do JV Evropy jsou pryč. Možná občas Tdns z Podb...
Ne nadarmo se systém, který na ČDC řídí pohyb vozů, jmenuje ÚDIV.
Celkem UDIVeni jsme byli, když ÚDIV rozhodl o deponaci Tams z Břečky v Horní Bříze... Tam také bylo nádraží zazděno Tams, ale už se do nich nic neložilo...
Kdyby Cargo nemělo ÚDIV a "chaoticky" by se nevozili pr vz napříč republikou a vz do dílen (SOKV) 200 i více km, tak by ani neměli co vozit...
A za ÚDIVem stojí lidi, nebo má na to Cargo nějaký "generátor náhodných čísel"?


(Příspěvek byl editován uživatelem Vladimír_B.)

ÚDIV nediriguje vozy k deponaci, SŽDC nemá koleje k deponaci a tak se neprovozní, nepotřebné vozy odstavují v lokalitách, kde se v provozu nikdy neobjevily

U deponace se taky rozhoduje podle ceny za kolej. Třeba v Zelené Lhotě to bude stát mnohem méně než třeba v Munum...

Vedle jak ta jedle, za koleje se zatím! neplatí.

Prosím o vysvětlení, co znamenalo označení na dveřích nákladních vozů - žlutý nebo bílý trojúhelník v rozích, šikmý pruh přes dveře apod.
Jak a kdy se používala a v jakém období.

Chtěl bych se ještě vrátit k tématu značení nákladních vozů od zavedení mezinárodního číselného a písmenného značení do cca 1982; podle toho, co psal Laik ve svém příspěvku z 21.12., by v těch letech měla být před mezinárodním značením výrazná tečka. Ze svých školních let mám doma uschovanou Obrazovou školu ABC někdy z let 1977-79, kde je popsáno značení mezinárodní i národní oddělené lomítkem, ale není tam ta tečka. Není to samozřejmě žádná odborná publikace, ale je to dobový dokument, všechno ostatní tam myslím sedí s tím, co tu bylo v poslední době k tomuto tématu řečeno, takže jsem přesvědčen, že pokud by tam ta tečka měla být, byla by tam zmíněna. Je tam např. ještě zmiňováno i označování brzdy na rohových sloupcích, které podle Laika zaniklo 1979, takže se skutečně jedná o dokument z doby před 1979.

Sandy: Bílý pruh úhlopříčně přes dveře sloužil k označení vozů pro "nečisté" přepravy (např. stavebniny) a znamenal, že po vyložení nebylo nutné tento vůz čistit a dezinfikovat. Tyto vozy také měly národní řadové označení doplněno písmenkem "n" (Zn, Ztrn apod.). Žluté a bílé značky v horních rozích dveří znamenaly, pro jaký druh výbavy k vojenským přepravám je vůz vybaven (kuchyňský, zdravotnický atd.).

Jarda001: to, že na něco zapomene časopis pro děti, ještě neznamená, že to nebylo. Stačí se podívat po dobových fotografiích.

ad Kubrt:
K těm (kapalným) hnojivům, můj laický pohled. Nemohl by k jejich udržení "na dráze" pomoci nedostatek (resp. neochota zasvinit si) silničních cisteren? Mám dojem, že je to dost sezónní záležitost, hnojiva jsou agresivní solné roztoky.. Někdo by mohl naočkovat Babiše, že když už vlastní Lovochemii (a další chemičky), stále skupuje další "agrochemické" a zásobovací zemědělské podniky, mohl by řetězec doplnit o podnikání v železniční dopravě

Tak to je vážně hodně laický pohled,kapalná hnojiva (dam,sam) jsou sezonní záležitost,cca 3-4 týdny na jaře a to samé na podzim a každej kdo má cisternu,tak se jenom třese,aby si jí moh zasvinit tím hnojivem,protože je třeba v krátkém čase navozit velké množství a každý si chce z toho koláče ukousnout. A Lovosice jsou jen kapka v moři,to moře se vozí z Mad'arska od Balatonu.

takže jsem přesvědčen, že pokud by tam ta tečka měla být, byla by tam zmíněna.

Viděl jsem na vlastní oči docela dost vozů (a to nejen na dobových fotkách), ale i existujících, u kterých je dodnes čitelný reliéf třeba 40 let starého popisu. Takže na základě toho si dovolím konstatovat, že ta tečka tam BYLA. Ostatně zeptejte se doktora Cvacha, píše se o ní i v pár odborných článcích. Soudruzi v abc mladých techniků a přírodovědců (resp. mladých technikov a mičurincov) to asi opomněli.
Tečka.

PS: jinak to, co tu popsal Laik o formátu čísel a co se Vám nezdálo (což jste dokumentoval fotkou Es/Vte z Parostroje), skutečně ne úplně sedí. Praxe asi opět nebyla tak důsledná, jako teorie. Formát 3 + 1 + 3 jsem viděl z dob éry ČSD (řekněme po modelářsku epocha IV, přesněji tak od poloviny 70. let do konce 80. let) docela často.

Mahel, Statistik: Samozřejmě jsem si nemyslel, že by se ta tečka nepoužívala, spíš mě napadlo, jestli se třeba v průběhu resp. ke konci toho období z nějakého důvodu nepřestala používat. Bohužel fotky z té doby nemám, resp. jsem odkázán pouze na to, co se najde na internetu, a tam jsem toho z té doby našel docela málo - většinou jsou tam věci až od konce 80-tých let.
Ta tečka je asi všeobecně opravdu málo známá skutečnost, protože i většina výrobců modelů tuto tečku ignoruje, i když by podle ostatních popisů (např. mezinárodní a národní značení oddělené /) mělo jít o modely situované právě do tohoto období. (Světlou vyjímkou z poslední doby je Uh/Rt (ex Deutz) od Roco.)
Ohledně toho tvaru čísla 3+1+3 asi vše vysvětluje odpověď p. Mahela z 08.01.
V každém případě díky za informace.

Jen malý dotaz: dělají se ještě výměny podvozků z pružnic na Y25 u Wapů a jaké je nejnižší číslo vozu s Y25? Předem díky.

Hook: Určitě nedělají, již vyschl zdroj podvozků. Číselný rozsah všech 200 vozů naleznete na Parostroji

Parostroj uvádí 200 vozů k roku 2004.
Nedávno jsem viděl 668 4xxx, takže to bude tutově více vozů.

Pravda, pravda, ale číslo toho prvního tam snad "zakleto" je.
(31 54 6687 800-8)

Jasně,Wap 6687 800 byl nejnižším číslem s Y25 v době, kdy běžely rekonstrukce těch 200 vozů /800 - 999/ a kdy to bylo zřejmě na Parostroji naposledy aktualizováno, od té doby ale musely tyto podvozky jít i na spoustu dalších Wapů s číslem nižším než 6687 800 u ČD /ČD-Cargo/, viz. třeba zde, nebo zde
Pokud se ty rekonstrukce už nedělají, zajímal by mě aktuální číselný interval těch Y25, zkoušel jsem hledat, ale nikde nic.

Katalog ČDC uvádí pro tyto rekonstrukce pouze intervaly 6687 a 6688.

Ptal jsem se tu kdysi na vozy řady Zagkks a podobné. Ještě jsem se zkusil trošku šťourat ve svých fotkách, záznamech apod. a vypadl na mě další dotaz.

Statistik tu kdysi psal "Takovej trochu nadlidskej úkol vzhledem k počtu a rozmanitosti těchto typů vozů... " v reakci na můj dotaz "Pokud by měl někdo něco i k zahraničním Zagkks zahraničních majitelů, např. D-JK, D-NACCO, D-PCM, D-VTGD, D-WASCO, F-ERMW, rovněž uvítám." - a musím mu dát za pravdu. S hrůzou jsem totiž zjistil, že ty vozy, které jezdí na tu vlečku "u nás doma" jsou "co kus, to originál". Třeba od F-ERMW tu mám devět vozů, pravděpodobně zcela odlišných. Ale napadla mě tahle otázka:



Říkal jsem si, že shodnost nebo neshodnost dvou různých vagonů se nejlépe pozná podle těch údajů definujících parametry vozidla. To na fotce je vůz relativně nový, z jednotné typové řady. Mám tady údaje k pěti až šesti shodným vozům. Všechny mají shodně uvedenou délku mezi nárazníky (- 18,00 m -), ale to je tak asi jediná shoda. Objem cisterny je od 109 903 do 110 888 l., hmotnost je od 32700 kg přes 32750 do 32800 kg, těch 20,0 t mají opět všechny vozy shodné, v tabulce s písmenky A-B-C-D v záhlaví se už zase vyskytují vůz od vozu různé údaje (A = 31,2 nebo 31,3, B = 39,2 nebo 39,3, C je od 46,1 do 47,3, D je od 46,1 do 47,6).

Docela mě to překvapilo, myslel jsem si, že když jsou ty vozy stejného typu, budou mít taky stejný objem cisterny, stejnou hmotnost a podobně. Může mi to někdo objasnit?

Hook: V roce 2009 jsem byl už mimo vozové hospodářství, ale myslím si, že k té 600 vozové rekonstrukci nedošlo.

Martin_j: Je logické, že se u různě těžkých vozů liší údaje v zátěžové tabulce. V té se totiž uvádí rozdíl mezi max povolenou vahou vozu v určité traťové třídě a aktuální hmotností prázdného vozu (vyjádřeného v desetinách tuny).
Máte tušení co ta písmena zastupují, nebo chcete jejich význam vysvětlit?

Máte tušení co ta písmena zastupují, nebo chcete jejich význam vysvětlit?

Zhruba tuším, že to nějak souvisí s tím, kolik která trať "unese" a kolik se tedy smí do vagónu naložit, takhle mi ta informace stačí. Ale tématem mé otázky byl spíš údiv nad tím, že různé vozy stejného typu (Zags 7819 0xx - 1xx) mají tyhle údaje různé, čekal jsem spíš, že všechny vozy daného typu budou mít stejnou hmotnost, stejný objem kotle, stejnou povolenou hmotnost vozu atd. A ono ne, ono se to vůz od vozu liší.

Vaše tušení ohledně zátěžové tabulky je správné Tak jen doplním hodnoty odpovídající jednotlivým písmenům:
A----------------16
B----------------18
C----------------20
D----------------22,5 tun na nápravu.

Ta tuna rozdílu v hmotnosti může být dána rozdílnými rozměry kotlů, různě dlouhými rámy vozu (třeba u našich vozů jsou pod nárazníky různě silné plechy k dosažení typové délky vozu), různým opotřebením dvojkolí a zdrží. Hmotnost vozu se zjišťuje (a zapisuje na bočnici) pouze po provedené revizi.
Shodná hodnota 20,0t vyjadřuje max. brzdící hmotnost ruční brzdy. Je-li tato hodnota v červeném rámečku, pak se jedná o pořádací brzdu (kolo RB z boku vozu). Tato hodnota je dána převodovými poměry mezi kolem (klikou) RB a zdržemi. Proto je tato hodnota na shodných vozech stejná. Pokud není pod vlastní vahou vozu (v kg) žádná hodnota uvedena, tak vůz není RB vybaven.

Nejnižší číslo Falls s Y25 ČDC je číslo 6687 505, v intervalu 6684 Falls ČDC nejsou.

Pro: Mahel mohl by jste se podívat na můj příspěvek nákladní vozy 15.12.2012 a napsat mi jak správně by měly být celé popisi na těch vozech a z jaké ho jsou roku. Napište mi každý vůz zvláštˇ. Do tedˇ mi to není docela jasné.
Dík.

Bohužel teď nemohl - můj čas v těchto dnech je drahý, neb musím řešit několik záležitostí, které pospíchají. Mohu reagovat jen takovým způsobem kdy nepotřebuji nic hledat. Zkuste se, prosím, připomenout koncem února, uvidíme, jak na tom budu.

3 x Pardubice: