Po několika letech jsem navštívil naše východní sousedy a v Čierne nad Tisou mají zajímavou "výstavu" hlubinových vozů,vše v režimu RIV a to včetně jednoho již u nás asi vymizelého druhu /31 56 993 1 009-2/čísla všech můžu dodat,nebo ve Strede nad Bodrogom skříň zase tam zmizelé řady /21 56 825 0 017-2,původně 21 54 825 0 017-4,tovární číslo snad 015-002/82 a zde dotaz na "seznamisty",kteří by to mohli potvrdit,nebo vyvrátit,a též jestli tam mají vozy Sgjs /interval u nás 4536,jinak madarské Kas/,protože jsem tam žádný neviděl,ani neprovozní.Předem díky.

Krytý dvounápravový vůz ČD????
Chtěl jsem požádat, zdali by mě někdo neporadil se zařazením žel. správy nákladního krytého dvounápravového vozu.
Potřeboval bych vědět, jestli zmíněná " zetka " byla v provozu i v devadesátých letech minulého století a byla přeznačena na žel. správu ČD.
Předem díky za info
P.S. Obrázek je použit z netu.

Jednu jsem si prohlížel ještě relativně nedávno v Pn vlaku ve Starém Městě u UH. Podle vozové nálepky jela ložená z Břeclavi do Valašského Meziříčí a měla v označení 42 54 ČD ... Glm(Ztr). Logo ČD z 90tých let na ní nebylo. Psal jsem o ní tehdy sem na k-report, takže to muselo být po roce 1999. Někdo místní mi odpovídal, že jde skutečně o poslední kus. Proti Vámi uvedenému obrázku šlo o verzi s brzdou.

Samozřejmě by se dalo uvést i toto:

https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=2454997

Petr Klemš: zmiňované vozy řady Ztr byly hromadně vyřazovány z provozu už na konci osmdesátých let. Nicméně ještě ve druhé polovině roku 1989 (bezpečně mám doložen srpen) na nich prováděla ŽoS Trnava revize, takže teoreticky by poslední z těchto vozů mohly být v provozu do druhé poloviny roku 1993. Mám ale pocit, že už od roku 1991 na nich nebyly prováděny roční prohlídky a vozy byly rovnou navrhovány na zrušení. Jestli některý vůz volného oběhu zůstal v provozu ještě v roce 1999 jak uvádí kolega Barchánek, muselo se jednat o nějakou vyjímku, například o vůz nějaké kyvadlové dopravy nebo něco podobného.
Jinak v provozu po roce 1993 zůstalo mnoho těchto vozů u traťových distancí, TSS, lokomotivních dep atd. Mám pocit, že minimálně jeden jsem viděl provozní u TSS ještě vloni.
Jedny z posledních měla v provozu armáda, 18.11.2003 dostaly tři armádní Ztr revize v Žos Ostrava.

Pánové sledovači v roce 1997 bylo ve stavu ČD - pouze evidenčně 9 vozů Ztr, všechny dávno propadlé revize, poslední ročka udělána v roce 1991. V roce 1999 ve stavu jeden vůz s poslední REV 29.12.1986. Tak ten asi určitě na vlaku nejel .
Tedy beru pouze vozy patřící ČD.

Jinak jak bylo uvedeno v roce 2004 měl např. Vojenský vlečkový úřad Praha aktivní 4 vozy "Ztr" těchto čísel:
44 54 1032 012 8
44 54 1032 013 6
44 54 1032 020 1
44 54 1032 029 2

Ale mimo vojáků už nikdo další.

Vzpomněl jsem si, že příjemcem zásilky bylo DKV Valašské Meziříčí, takže to byl možná depácký vagon, jak píše Honza ü.

Pokud by byl DKV nemohl mít režim 42.

Do režimu 42, šly začátkem 80. let vozy Ztr na kluzných ložiscích (pak i další) a byly to samozřejmě vozy volného oběhu v majetku ČSD. Vůz v jiném vlastnictví nemohl mít 42.

Ztr vůz od roku 1995-dříve nemám zprávy-do ani z DKV Val.Meziříčí nepřijel,ani tohle depo žádné tyto vozy nemělo ve stavu.Jak ale píše Mcx,tři z uvedených vozů jsem viděl na cestě do tehdejšího VÚ Halenkov,ale to je nejméně 10 let.

Má to nějakou výhodu,že ta cisterna má podvozky oproti rámu tak blízko u sebe ??

Tímto bych chtěl všem PODĚKOVAT za jejich informace a příspěvky ohledně vozu řady Ztr.
Díky pánové.

K tomu srandovnímu kotli na fotce od Jnd: taky by mě zajímal důvod, proč jsou ty podvozky tak blízko a navíc mě napadá, že to musí docela vybočovat...

Zajímavost: v dnešním EPn 67310 ČT. odj.sk. - Plz. hl.n.o.s nám přivezli do Plz 2 polské lejty ložené Sirouhlíkem. Vzhledem k tomu, že se to u "nás" (JhZD, PO Plz) nepoužívá, resp. nwm o nikom, kdo by to využil a do Vřesové by to jelo via Aussig, tak předpokládám tranzit do Západní Němečska.

Kdysi jsem dával fotky kazašských cisteren s fosforem z Břeclavi a někdo odtud mi psal na mail jestli nemám víc fotek,kvůli stavbě modelu. Mám,ale na uvedený mail nešly odeslat,tak se kdyžtak ozvěte.

Jarda 001 - č. p. 21 a 22:
Omlouvám se za opožděnou reakci. Ano, máte pravdu, ta tečka se často ignoruje. Pouze někteří němečtí "pečliváci" ji v přehledech značení důsledně používají, což jsem doporučil praktikovat i u nás. V dobách přechodu na nová značení jsem to pečlivě sledoval a mohu říci, že tečka se po zavedení značení UIC u všech správ důsledně užívala a po změně vyhlášky v roce 1980 stejně důsledně vynechávala. S výjimkou MÁV, kde si toho nějak nevšimli a tečku na vozech uváděli ještě několik let společně s novým značením.

Mahel - č. p. 1271:
Doplňuji, že ono číslo Světa železnice s článkem o mezinárodním značení nákladních vozů bylo 1(21)/únor 2007. Článek byl kritizován ohledně nějakých nepřesností ve způsobu administrativního přidělování čísel, jinak však poskytuje dostatečný přehled.

Jnd, jagg: Nevím, jakou to má výhodu, ale myslím, že to nevadí. Pokud dobře čtu, vagón má vzdálenost otočných čepů 8,5 m a rozvor podvozku 2,0 m. Odměřeno pravítkem z monitoru, délka přes čelníky maximálně 16 m a průměr kotle přinejhorším 2,7 m (a rám nebude širší). Zjednodušeným výpočtem mi vychází ve statickém obrysu maximální možná šířka na koncích něco přes 2,8 m a uprostřed přes 3,0 m -- což je docela rozdíl, ty dlouhé představky jsou na tom znát, ale i tak se vůz bez problémů vejde.

ČB 5.2.2013

Hroch.R420: posílal jsem mail ohledně těch kazašských kotlů, nevím, jestli dorazil...

V Břeclavi stojí u rampy řada vozů Eas s rakouskou registrací, ale s logem ČD a třeba nápisem "Váženo" v češtině - to je nějaký pronájem? Díky za info.

jagg už jsem to posílal,nedorazilo to?

Vladimír b: Zajímavost: v dnešním EPn 67310 ČT. odj.sk. - Plz. hl.n.o.s nám přivezli do Plz 2 polské lejty ložené Sirouhlíkem. Vzhledem k tomu, že se to u "nás" (JhZD, PO Plz) nepoužívá, resp. nwm o nikom, kdo by to využil a do Vřesové by to jelo via Aussig, tak předpokládám tranzit do Západní Němečska.

Jj, Grzybów - Obernburg-Elsenfeld, přes Kubici.

Tarovací vůz

Tarovací vůz

Tarovací vůz

Vagón Fals

Vagón Fals

Vagón Falns (zuby dole)

Vagón Eaos-w (jen tyto dveře na každé straně)

Příště do jednoho příspěvku, prosím. Dík

Včera v Nymburce

Omluvte sníženou kvalitu obrazu. Porucha není na Vašem přijímači. Holt mobil není foťák.

Jiří Nowaku, k těm tárovacím vozům - to jsou různé podoby jednoho vozu, nebo...?

Měl bych dotaz k nátěrům vozů Uacs/Raj, konkrétně k nátěrům v období 70. a 80. let. Všude se skloňuje pouze nátěr červenohnědá rakev a žluté kopule, maximálně zelené rakev (modrou rakev nemám podloženou).
Dle mnou získaných údajů, bylo přípisem z počátku 70. let stanoveno, že vozy "soukromé" bodou mít rakev zelenou (zelen vagonova 5700) a vozy drážní budou mít rakev červenohnědou 8440, jelikož dojížděli do opravy i vozy z výroby s kopulemi barvy světlé krémové 6050. Dále se uvádí, že kopule budou barvy žluť chromová tmavá 6400.
V další korespondenci byl vznesen ze strany opravce dotaz, zda je možné na požadavek majitele vozu natřít kopule vozu na potraviny bílou 1000, která byla stanovena jako nátěr nádob na potraviny. Toto bylo povoleno s dovětkem, že je možná dohoda s majitelem na individuálních požadavcích na nátěry. Jak dlouho toto platilo netuším, možná do vzniku podníků CEVA - 1980.
Podle fotografií, které jsem dohledal nebo pořídil, byly rakve soukromých vozů natírány vagónovou zelenou, ale kopule byly různé. Teké se vyskytuje svetlější nátěr u vrchlíků kopulí.
Vyskytují se také vozy jako třinecká Rajka, která šla do opravy se zelenými kopulemi nebo vozy Wagonservisu (bývalá CEVA Trenčín), kde kopule byly také jiné "žluté" barvy. Také v seriálu Dynastie Nováků se objevily tyto vozy s nátěry neodpovídajímu klasickým barvám.
Byl bych proto vděčný za jakékoliv barevné fotografie z těchto let, které by mi ujasnily nátěry těchto vozů v období ČSD či další informace.

Obrázky č.1

Obrázky č.2

Prosím vás
Neměl by někdo k prodeji nálepku ( ve skutečnosti je to papírový) na vůz " Ještě použitelný " ?
Bylo by to do sbírky.
Když tak přes zprávu nebo na mejla ( pod nickem ).
Díky všem

Ad cer.t: vybavuju si navíc další variantu - Ing. Maruna ve své knížce o modelech nákladních vozů píše, že (necituju) hodnocený model vozu Raj je atraktivní pro svůj modro-žlutý nátěr, tj. rakev modrá a cibule žluté. To by se týkalo minimálně Raj 495.

Když vezmu naopak tovární fotku prototypu Raj 451.0 z Popradu, byť je černobílá, tak cibule podle mě nejsou žluté, ale buď krémové, nebo bílé. Žlutá by na ČB vypadala tmavší.
A řekni si tátovi, ať Ti ukáže fotku "rajky", dodávané BDŽ. Ta podle mě taky nemá žluté cibule, i když je fotka jen ČB.

Mě by při té příležitosti zajímalo, jestli panovala nějaká jednotnost v nátěru vrchní části "rakve". Někdy je totiž v barvě rakve, jindy v bílé (a tou bílou barvou myslím nátěr, ne, že je to zaprášené od vápna).

Jinak ty tárováky od Jiřího Nowaka jsou super.

Dj_cargo: Jiří Nowak neodpověděl, ale jde o jeden a tentýž vůz. Má stále stejného vlastníka, který neustále mění název.

Možno to niekoho zaujme. Včera v Žiline:

Tratovak: to jsou ty z Prechezy? Zbytky nápisu by tomu odpovídaly, na živo byl možná čitelnější.

Áno, je to Pracheza.

Zajímavé kotle. Nemáte někdo vícero fotek či materiálů k těmto vozům?

hellboy: zde v archivu této diskuze 25. května 2007, a pak tady.

Zlámalík:
díky za nasměrování. Není to tak dávno, co jsem tento archiv projížděl a toto mi nějak uniklo...

Ad Statistik: Pro typ 495 znám barevné řešení, tam prvních 10 ks mělo modrou rakev. Dále rakev červenohnědá. Záhadou jsou částečně typy 451 a 451.1, protože něco říkají výkresy, něco jiného fotografie a pak ještě něco jiného pamětníci ze ZVVZ. A to samozřejmě mluvíme o výrobních nátěrech, navíc u 495 je na více fotografiích také vrchlík kopule jiné barvy, přitom ve výkresech se o tom nic nepíše.
Viz třeba přiložený obrázek typu 451.1, rakev levého vozu (typ 495) je pozitivně zelená, ale nátěr pravého vozu je zvláštní, rakev mi vychází po vyčištění barvy jako modrá, že by 4550? A kopule?

Dovolim si otazku, nevěděl by někdo více o rekonstrukcích snad Gbs-z na Laags pro Intrans ?

Jiří Nowak

Kde si spravil tie fotky? (banské násypky) Dali by sa odfotiť aj nejaké tie budovy? Vedel by si mi ich poslať na mail radovan.bajer@gmail.com ?
ďakujem.

(Příspěvek byl editován uživatelem E27.)

Petr_l: O takové rekonstrukci se mluvilo tak před čtyřmi lety, ale jak to dopadlo, nevím...

Zdravím
Pro Mahel: Měl jsem se připomenout.
Zkuste se, prosím, připomenout koncem února, uvidíme, jak na tom budu.
Původní dotaz: Mahel mohl by jste se podívat na můj příspěvek nákladní vozy 15.12.2012 a napsat mi jak správně by měly být celé popisi na těch vozech a z jaké ho jsou roku. Napište mi každý vůz zvláštˇ. Do tedˇ mi to není docela jasné.
Dík.

cer.t: původní nátěry Rajek neznám, ale pamatuju si z Radotína, že tam jezdily většinou s červenohnědou rakví, někdy zelenou (a to jak v 80., tak v 90. letech) a cibule měly odstíny žluté chromové (výjimečně) až do žlutozelena, okrova, okrovozelena a do oranžova. V 90 letech měla radotínská cementárna asi tři Rajky s úplně oranžovými cibulemi a červenohnědou rakví. Zbytek byl s nazelenalými cibulemi. Pamatuju si, že jsem se dozvěděl, že ty odstíny cibulí byly proměnlivé kvůli nedostatku, či drahotě žluté barvy, tak se žlutá míchala s jinými barvami. proto škála odstínů byla opravdu rozsáhlá.
A ještě by mne zajímalo, co Třinecké železárny vozily do Radotína, nebo z Radotína v Rajkách s nápisem CaMg na cibulích.

CaMg by mohlo značit dolomit nebo dolomitický vápenec; obsahují CaMg(CO₃)₂, zatímco v "nomálním" vápenci dominuje CaCO₃.

Suky: stále jsem na tom s časem špatně. Nevím, co sledujete a co mám ke každému jednotlivému vozu sdělit - v rychlosti moho konstatovat, že např. ani jeden z vozů Vtr nemá číslo, které by odpovídalo provedení bez ruční brzdy (bez budky nebo plošiny), oba spěšnonové vozy by měly mít řadu Glmrs (Ztrc) a odpovídající číslo, má-li vůz Ztr režim 21, má být uvedeno, že odpovídá režimu RIV (neodpovídá-li, nemůže mít kód 21). Řadové označení s lomítkem odpovídá období od roku 1968 do začátku 80. let, se závorkami z období pozdějšího. A žádné nákladní vozy neměly nápisy vysloveně žluté, jen bílé časem žloutly.

Qěcy,

CaMg je dolomit a vozí sa do Třince aj z Varína, podnik DolVap Varín. Dolomit sa používa ako materiál pre žiaruvzdorné výmurovky.

Ad Qěcy: Díky za informaci. Bohužel v bývalé ŽOS Krnov už nikdo neví, jak se Rajky stříkali. Všichni svorně tvrdí, že byli vždy červenohnědé se žlutými kopulemi

E27:
CaMg není dolomit. Je to vápník a hořčík. Chemický vzorec dolomitu: CaMg (CO3)2. Číslice jsou dolní indexy. Jako geolog, sice již v důchodu, bych měl o tom něco vědět. Dolomit má široké uplatnění jak v průmyslu tak v zemědělství.

Nakonec jsem zapátral na netu. Už jsem se na to tady kdysi ptal a zapomněl jsem to. Dle zdejšího archivu je možné, že se v CaMg cibulích vozila struska z Třince do Radotína. V radotíně se dolomit netěžil a do cementu Mg nepatří. Krom toho si pamatuju, že na CaMg cibulích nebyl ztvrdlý cement, jen byly zaprášené, špinavé a proužkaté od prachu rozteklého deštěm. Takže asi fakt mletá struska. Později, nebo zároveň se do Radotína vozila hrubě mletá struska ve Falls také z Třince.

Qěcy:
Chlapci, když píšete o něčem co neznáte, sežeňte si nějaké podklady. Hořčík (Mg) samozřejmě do některých cementů patří. Jsou to hořečnaté cementy.

Modřaňák

CaMg samozřejmě dolomit /resp. dolomitický vápenec/ je, alespoň v označení na těch rajkách určitě. Ten Váš vápník a hořčík není nic, a to jsem strojař, pane.