Zdravim , vsechny , chtel bych se zeptat , jak je napajena klimatizace na rade 163 , vim ze jde napajeni z unipulsu ale je tam tech 600v nebo 440v ve schematu se v tom moc nevyznam . navic prave u tech motoru klimatizace je napsano ze jsou na 440v , tak se chci zeptat jak to tedy je . Diky.

Původní motory klimatizace jsou napájeny z primáru Unipulsu 600 V:

"Ze svorky D5 se odebírá 600V pro napájení statického měniče GO1 pro nabíjení lokomotivní baterie 48 V ss a přes pojistku F23
jsou napájeny motory kompresorů klimatizace M51, M52 s předřadnými odpory R18, R19, které jsou ovládány stykači K95, K96."

Na mnoha lokomotivách je ovšem dosazena nová klimatizace Janoza,která původní motory nepoužívá a vše je v jedné krabici na střeše a napájí to jen dobíjení(podle toho má tato klimatizace tragicky malý výkon a naprosto nestačí ochladit vzduch na stanovišti).

Nemáte někdo tušení, kde bych našel takovýto druh strážního domku. případně i jeho fotodokumentaci.
Potřeboval bych to jako předlohu na modul podle skutečnosti. Je to pro 9letýho kluka. Předem díky TB

Tombart: hodně podobný je zde https://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl
Ke kůlně má, ale sedlovou střechu. Je to na trati 024 přejez se silnicí 360 za Ústím nad Orlicí směrem na Letohrad.

Už kapánek off-topic: Ve Vršovicích byly za kantýnou vodní odpory dva, jeden na sergeje a druhý na ostatní řady. Rušit se měly před zhruba deseti lety...
V ČKD jich bylo dokonce snad 9...

Co by mi hrozilo kdybych dal fake návěst "stůj zastavte všemi prostředky" nějakému vlaku a byl bych u toho chycený? ČD by si ještě mohli naúčtovat za zpoždění podle TR10 (i když nechápu jak když já si jízdenku nekoupil a ani jsem nenastoupil a tak jsem s nima neuzavřel žádnou smlouvu) ale co kdybych to provedl třeba Jančurovi nebo nějakému nákladu?

Tak to zkus a uvidis... Kdyz budes mit smulu, tak aspon budes mit problemy za narusovani provozu obecne prospesnbeho zarizen (vlaku.) A soukromnik by mohl podat i zalobu.

Ja bych to nezkousel.

"Stůj zastavte všemi prostředky" je ve vyhlášce MD 173/1995 Sb., př. 1, část I, čl. 2. Tím, že zneužiji tuto návěst, se dopustím přestupku dle zákona č. 266/1995 Sb., o dráhách, § 50, odst. 1 písm. c). Za tento přestupek může být dle téhož zákona uložena fyzické osobě pokuta 1 milion Kč.

Jeste jsem si vzpomnel... Kdyby slo o vlak osobni dopravy a nekdo se tam diky rychlobrzde prizabije, tak asi dojde na obecny ohrozeni/ublizeni na zdravi.

Já jsem si taky ještě vzpomněl: pokud by při dávání falešné návěsti "Stůj zastavte všemi prostředky" došlo ke vstupu do obvodu dráhy v místě, které není veřejnosti přístupné (zák. 266/1994 Sb., § 4a odst. 1), došlo by k dalšímu přestupku (§ 50 odst. 1 písm. a) téhož zákona), za který může být fyzické osobě uložena pokuta 10 tisíc Kč.

a když tě chytí nasranej fíra/vlakoš, dostaneš přes držku. bez §§§§§§§

Jen dotaz pod DKV Praha jezdí nějaká paní nebo slečna na mašinkách??

DKV nejsem, ale stačit by to mohlo. http://ekonomika.idnes.cz/jedina-zena-strojvedouci-u-ceskych-drah -marketa-buzkova-p2f-/eko-doprava.aspx?c=A120713_1803402_olomouc- zpravy_stk

2002: Akorát, že to jediná už neplatí. V DKV Praha už jsou dvě, akorát nevím, jestli ta druhá už má po zákonitých.

Aha, tak díky. Jsme doma. Dneska jsem měl tu čest .

(Příspěvek byl editován uživatelem Dispečer O11.)

No, jedna se taky udajne zaucovala v Pardubicich. Nekdy pred 2 -3 roky.

Zdravím zase nějaké znalce historie, zajímám se o jeden mezinárodní expres.
Příbuzná za svých mladých let jela tímto expresem na dovolenou na Mamaiu (cca 1972-1974), ale je mi divné, že jeli z Prahy, ale přestupovali na expres v Brně, kam přijeli nějak navečer a několik hodin tam měli prostoj.
Expresy jedoucí k Černému moři snad v té době všechny vyrážely z Prahy, nebo se našla výjimka?

Zajímá mě taky řazení tohoto expresu a hlavně, jaká lokomotiva ho v té době vozila, z jakého LD byla četa, jeho zastávky na území ČSSR apod. Z Brna to počítám byla v této době Laminátka a mezi Prahou a Brnem se jezdilo s Bobinou v čele a s přepřahem v Kutné Hoře za Laminátku, je to tak?
Vlak pokračoval bez přepřahu jen do Bratislavy, nebo dál k hranicím?
Předem díky za vysvětlení.

P.S. Příhody z tehdejší cesty měla příbuzná hodně napínavé. V Brně, kde měli několik hodin mezi přestupem, "partafíra" jejich skupiny při ukládání stanů do osobního trezoru zapomněl vytočit číselný kód zevnitř a trezor zabouchl. Kompetentní osobu na otevření v tu hodinu už prý nesehnali, dokonce kvůli nim nějakou dobu čekal vlak, ale nepovedlo se. Museli odjet bez části stanů a další výbavy. Nakonec se jich ujali nějací mimořádně bezpředsudkovití Brňáci se kterými se na nádraží dali dohromady a ti jim v kempu umožnili bydlet v jejich stanech a používat jejich vybavení.

Mol: Díky, já byl právě v depu v Vršovicích naposled tak někdy v roce 1999. Matně si vzpomínám že tam někde ten odpor byl, ale teď když jsem to hledal na letecký mapě tak tam nic není.

MI636 : Mamaia bol štúrovský rychlík, tak len predpokladám, že laminátka išla až do Štúrova, kde sa prepriahali na maďarské mašiny. Trať 130 Ba - Štúrovo bola zelektrifikovaná niekedy v r. 1969 - Trať 135 N.Zámky - Komárno v r. 1969. Pohraničný úsek Štúrovo - Szob 1971, a pohr. úsek Komárno - Komárom v r. 1972 .

Presnejšie údaje sú na stránke

http://rail.sk/skhist/elektr.htm

(Příspěvek byl editován uživatelem Rk_kn.)

MI636: pravidelné vlaky k Černému moři byly (v těch letech - 1972 jsem přišel z vojny, takže to by přibližně odpovídalo) výchozí z Prahy. Pokud byl vlak výchozí z Brna, tak se nejednalo o vlak pravidelný, ale o vlak zavedený na objednávku cestovních kanceláří. Takový vlak (po čtyřiceti letech si již tak detailně nevzpomínám) jel z Prahy do Brna snad (na 99,9%) soupravově. Mamaia v těch letech, ale i jindy, nikdy z Brna výchozí nebyla. Pokud byl vlak výchozí z Brna, tak to musel být mimořádný vlak.

Tie mimoriadne zájazdové rychlíky sme volali " kožuchové " . Na každej hranici si policajno - komunisticko - socialistické režimy , pod červenou zástavou, dali veľmi záležať, aby colníci dôkladne prečistili batožiny a rôzne dômyselné schrámky vo vozňoch, aby cestujúci neohrozili národné hospodárstva v členských štátoch RVHP. 100 minútové pobyty a meškania na št. hraniciach a početné dotazy na jazdu týchto vlakov boli v rámci " normy ".

Jo jo, lovily se i gramodesky a ty se vylepšovaly hřebíkem...

Hrozná doba, ale trocha dobrodružství k tomu, večer před odjezdem zamotávat do tuby se zubní pastou nepřihlášené valuty... Hlavně, že se budoval "mír" postavený na šikaně "našich vážených pracujících" Jedna velká lež a dneska se jim zase začíná dařit.

Ml636 : Mamaia (1377/1376) jezdila z HLN, soupravově buď z ONJ nebo ze Smíchova - kdysi byla na Smíchově myčka.
Řazení bylo minimálně 6 ubytovacích spojů, 6 klasických vozů, z toho tuším jedno AB, celkově tak 15 vozů - špajzák u toho nebyl. Většinu měly vyblokovány cestovky.
Z Prahy to vozila na "krátko" bobina LD Praha střed, vlaková četa dom. stanice Praha hl.n., v síle 1/3, v roce 1974 1/2.
Z KH do Štúrova bratislavská laminátka, bratislavská četa, obsazení tak spíše pololetmo, někdy jela z KH do Štúrova, někdy jen do Bratislavy.

Později (1976, 1977 ???) začala jezdit z Brna do Galanty přes Veselí nad Moravou Sergejem, zda se přepřahalo ve Veselí, resp. zda se jezdilo Čachtickou spojkou věru nevím.

K "Černému moří" jezdily i separáty na objednávky cestovek nebo odborářských rekreací, jedním z nich 11374/11375 trasovaný z Kladna (až 18 Bc vozů), z HLN na Kladno se jezdilo Semmeringem se Sergejem. Mohlo to být skutečně vypravené jako vlak z Brna, do Brna by to dojelo jako Sv.

kdysi byla na Smíchově myčka.

Ona uz tam neni ??? V r. 2005 tam este urco byla...

Agent > uberte, opýtal jsem se místního dopravního "inventáře", v roce 2005 tam mohly být nějaké šrotové zbytky, mimo činnost byla daleko dříve.

Zdravím všechny , chci Vás poprosit nemáte někdo náhodou nějaké testové otázky z předpisu D3 , mohou být i starší , jde mi o to abych aspoň částečně věděl co mě asi tak čeká , nebo co se tam může objevit . Díky .

D3 bude ( už je k dispozici) nová. Tak čemu staré testy....?

D3 - no protože budu psat testy jeste ze stareho predpisu D3.

MZ: pokud si dobře pamatuju paměti pamětníků, tak sergej jezdil na jeden zátah z Brna až do Štúrova. Ale ruku uhořet bych si za to nenechal, ony ty ústním podáním šířené vzpomínky na dávnou minulost bývají mnohdy značně zkreslené mlhou času... Prý při nějaké dlouhodobé výluce na myjavské trati jezdila Mamaia dokonce odklonem přes Vlárský průsmyk, pročež zde byl mimořádně dovolen i provoz sergejů, které jinak v úseku Uherský Brod - Bylnice neměly přechodnost.

cyklokral: nauč se předpis a testy zvládneš s prstem v nose. Až staneš v ostrém provozu před nějakým zapeklitým problémem, bude ti znalost testových otázek pendrek platná.

Pro pamětníky: Teď jde na ČT 1 film "Černá sobota". Na jakém nádraží (nádražích) to bylo točené? Ví někdo? Můj typ je, že některé záběry jsou z Běchovic, něco možná Smíchov. Ale nejsem si jistý.

Výpravčíxy:
Film jsem viděl do 15:50, pak jsem šel na vlak takže to co jsem viděl, je asi toto:

Na začátku hlasatel říká že se jedná o nádraží Brod, podle záběru je to Český Brod.

Po chvilce záběr na 3 koleje a pod nima v oblouku kolej, to bych řekl že je odb.Blatov

Různé záběry při posunu a manipulaci jsou z okoli stanic Běchovice, Český Brod, možná i Poříčany.

Je záběr na návěstidla s indikátory, to bych tipoval na Poříčany, protože si je tam pamatuju. Strýc mě svezl na 163 a říkal že z Poříčan pojedeme po nulté a já viděl 0 na indikátoru. Po cestě si jinde indikátory nepamatuju (usek PBC-PHA), ale je možné že se tady mýlím, takže jestli někdo ví, ať mě doplní.

Budova patří zcela určitě Českému Brodu, ale na začátku kde odjíždí vlak od peronu bych řekl že to jsou Uvaly, protože nástupiště je rovné, ale v ČB jsou koleje do oblouku

Smíchov se možná mihnul, nemohu říct, protože jsem si toho nevšiml.

Zajímavostí jsou záběry kde je v pozadí panel RZZ.

V jedné chvíly je vidět střídavé rozsvěcování průsvitek. Podle toho usuzuji že se jedná jen o rekvizitu. Rozsvěcují se bíle (hodně září) a zase mizí, normálně bych řekl že tam jede vlak a obarvují se červeně, jenže není tam nikde náznak že by předtím svítil závěr cesty. Samozřejmě se můžu mýlit a své k tomu dává i to že film je čb.

V době kdy film běžel jsem vařil a hlídal oba svoje kluky, takže ten čas co jsem viděl film je jen do 15:50 a je možné že se pletu. Takže mě za to prosím nekamenujte.

Ještě mě zarazilo že dějem filmu, je distribuce jedovatého metylalkoholu. Film vznikl v roce 1960, ale nedávno jsme tu metyl měli taky. Takže ten film je dost současnej, protože podle distributora popisuje mravenčí práci policie, zjistit kam všude se metyl dostal.

http://www.csfd.cz/film/88020-cerna-sobota/

Přeji hezký den a bez nehod

z Poříčan pojedeme po nulté a já viděl 0 na indikátoru. Po cestě si jinde indikátory nepamatuju
To jste si spletl s Brodem.
V Poříčanech indikátory nebyly (leda možná do 70. let, to už nepamatuju, ale to zas ještě nejezdily peršinky), zato v Českém Brodě byly až do koridorizace.

Alesi dekuju za upresneni, bylo mi 9 let a narozen jsem v roce 1982 a tak uz si to nepamatuju tak presne. Diky

Tohle

jsou naprosto jasný Běchovice.
A tohle

taky, podle té věže.
Ještě jsem to nezkoukl celé, ale asi všechno bude natočené v Běchovicích (ten posun je vlevo od budovy).

No, zápletka toho filmu byla asi podle skutečné události. Někdy v 50.tých letech (přesně se nepamatuji)se stalo něco podobného na východním Slovensku v Čierné nad Tisou. tenkrát tam s cisterny byl taky "nenechavci " stočený metylalkohol. Jenže tankrát následky velké. Košická nemocnice měla pohotovost nejvyššího stupně a mrtvých tenkrát bylo asi víc než dneska. Popsáno to bylo v jednom "magazínu" tehdejší Severozápadní dráhy, někdy kolem roku 1975. Ještě tam byl popsán požár za jízdy rychlíku mezi Uherskem a Zámrskem s docela zajímavou příčinou vzniku toho popžáru. A ještě jeden "kriminální příběh", ale to si už nepamatuji o čem to bylo. ... Možná se najde někdo kdo to pamatuje, nebo dokonce vlastní ten "magazín". Já ho někde potratil .....

>Ještě jsem to nezkoukl celé,

Tak průmyslová TV dobré :-) ale zřejmě filmařská fikce stejně jako panel releovky (staré RZZ v Běcho vypadalo úplně jinak a samozřejmě složitěji).

Mikulda:
Prosimte jak je to velke a odkud si to stahnul? Pripadne ti privezu DVD, pokud bys byl ochotny mi to vypalit.

Jinak se omlouvam za velke nepresnosti v mem prispevku.

Persink163054: Nějak zaspal dobu ne?
http://www.youtube.com/watch?v=I3RR0uxnx0w

A ke stažení na www.ulozto.cz

Dik za odkaz, pravda je ta ze jsem trochu pozadu.

Vcera jsem si instaloval WIN3.11 a daval ovladace pro internet. Ale zatim mi to nebezi, kamosovi ano, ale me jeste ne

Dokonce sehnal ICQ pro WIN3.11

Hezky den a jeste jednou dekuji

Ještě k Mamaie: jeden GVD (nebo víc?) taky jezdily z Prahy hl.n. nějaké vozy do Lysé nad Labem a tam se to přivěšovalo k jakémusi vlaku, který jel z tehdejšího Východního Německa po pravobřežní trati podle Labe, úplně míjel Prahu a jel taky kamsi k moři. Při zpáteční jízdě to bylo naopak, odvěšené pražské vozy tahala z Lysé do Prahy zamračená. Už se vůbec nepamatuji, kdy to bylo a co to bylo za vlak. Jenom vím, že to byl sezónní pravidelný vlak a ne vlak na objednávku Čedoku.

Sezónní pravobřežní byla Saxonia. Dresden - Bratislava - Fonyód. V mém mladém archivu jsem vyhrabal nejstarší JŘ 99/2000, kde žádné vozy z/do Lysé do/z Prahy psané nemá, dokonce tam ani nestavěla. V GVD 2000/01 měla zkrácené období provozu pouze na prázdniny a v dalším GVD úplně zmizela.

Ten pravobřežní vlak, kde se doplňovaly vozy v Lysé, jezdil podle mého odhadu někdy (plus minus) okolo roku 1975.

Výpravčíxy: Táta vzpomíná, že krádež denaturáku v Čierné byla dílem posunovačů, kterým se takto podařilo "zpestřit" svatbu. Začalo to ztrátou zraku více lidí. Pak prý přes místní rozhlas naháněli všechny účastníky té svatby. Musela to být hrůza.

Je to bez záruky, protože to osobně nezažil, ale pamatuje si vyprávění o přepravě vína ve vozech se sudy (stejný jako byl kdysi model v TT). Zespodu to byl údajně samej špunt v navrtaných otvorech.

O Čierné je celý článek zde: odkaz

Ad sezónní rychlíky:

Dnes u je to téměř k neuvěření, ale před rokem 1989 a ještě i krátce po tomto datu křižovaly naši republiku v turistické jarní a letní sezóně početná množství sezónních rychlíků, které měly velmi pestrou vozovou skladbu (což by dnešní šotouši jistě ocenili) a také to, že měly přes naše území na dnešní poměry velice netradiční trasy. Jen tak z hlavy mě napadá pravobřežní trasa kolem Labe, průtah mimo Brno hl.n. přes nákladní nádraží, přes Valašské Meziříčí uvratí v Púchově, obchvat Bratislavy přes Kúty - Trnavu a Galantu, objezd Žiliny Budatínskou spojkou...

Pamětníci si možná vzpomenou na jména vlaků z tehdejší NDR (Favorit, Trakia, Vitoša, Saxonia), které doplňovaly z Prahy Mamaia a Transdanubium, z PLR pak třeba Nord-Orient, Nesebar. Všechny směřovaly do Maďarska nebo dál na Balkán. Z naší republiky na sever k moři s turisty do NDR pak směřovaly Rujana nebo Warnow.
A dodnes si lámu hlavu, kdo přišel s návrhem konečné stanice posilového vlaku jezdícího v trase Leipzig - Margecany...

Dr.O.Medar:
Nebudes tomu asi verit ale trasa rychliku Tatran a Krivan, v trase Dresden-Kosice a Zittau-Margecany zavedl bratr meho, dnes jiz zesnuleho stryce,ktery byl strojvedoucim v DKV Olomouc, a to proto aby za svoji milou nemusel prestupovat v pardubicich a ceske trebove.

Nevim jestli to sem mam dat, protoze to opravdu vypada jako vymysl, ale s dotycnym te muzu seznamit.

Jestli te to zajima, nebo i nekoho dalsiho, pisnete sem, nebo me na email:geforce6166bx@seznam.cz

No Tatran to určitě nebyl, Tatran byl jeden ze tří expresů "nejvyšší kvality" (spolu s Ostravanem a Košičanem), v 80. letech na něm jezdily zvlášť vyčleněné vozy s nápisem Tatran přímo na bočnici (obdobně byly vyčleněny i vozy na Ostravan), kupodivu Košičan takto vylepšený nebyl. A Tatran jezdil BA-KE (Košičan AB-KE a Ostravan AB-OV, jen pro doplnění).
No a taky mi neni jasný, jak mohl strojvedoucí mluvit do nějakého trasování vlaků. Na to byly na GŘ jinší odbory.

Ales Liesk.
bratr meho zesnuleho stryce, tenkrat byl velke zvire na UV a kdyby nepadla vlada, pomohl by mi dostat se na Zilinskou dopravku.

Stryc byl strojvedouci, jeho bratr funkcionar.
A mam dojem ze jmeno Tatran jsem cetl v jednom z KJR jeste za Ceskoslovenska.

Na obalce by mel byt stylizovany Bmee. Tehdejsi oznaceni, ale tohle si opravdu nepamatuju. Kazdopadne JR byl 4 vetsi nez ted

"Kazdopadne JR byl 4 vetsi nez ted"
Prosil bych definici "čtyřnásobku"

Tak ted jsem poradne googlil

Ales Liesk.
Mas pravdu, Tatran se to nejmenovalo, byl to R1480 a zminka o nem je zde:
http://www.vagonweb.cz/razeni/vlak.php?zeme=DR&cislo=1480&rok=198 6

Druhy ktery tam jezdil byl Krivan a je o nem zmineno tady:
http://www.vagonweb.cz/razeni/vlak.php?zeme=CSD&cislo=480&rok=198 9
a i na jinych diskuznich forech, vcetne K-reportu, sekce DKV Liberec
konkretne tady:
https://www.k-report.net/discus/archiv2007/28/1178.html
Mol:
Myslel jsem to v tom smyslu, ze pokud se daji hrbety k sobe, je ten starsi tlustsi nez soucasny. Ctyrikrat me napadlo jako prirovnani, presne jsem to nemeril

Jak jsem tak hledal ruzne zanikle expresy, nasel jsem i mamaiu

http://www.vagonweb.cz/razeni/vlak.php?zeme=CSD&cislo=1376&rok=19 89

Persink163054 : dostat se na "žilinskou" dopravku nebyl pro "Čechy" problém, měli tam rezervovanou kvótu, protože se jednalo o jedinou školu tohoto typu v ČSSR. Studovat tam v denním studiu proto mohli i ti, kteří svoji loajalitu k socialistickému společenskému zřízení neprokázali jako členové SSM, ale stala se taky útočištěm pro mnohé děti "politicky nespolehlivých" rodičů, které právě pro rodičovský negativní vztah k socialistickému zřízení by nemohli studovat na VŠ v "Česku" - jedna moje známá šla do "Žiliny" právě z tohoto důvodu, i když jí železnice naprosto nic neříkala. Hlavní bylo naplnit stanovenou kvótu, na černý puntík u rodičů se nehledělo. Jeden můj známý se tam dostal na "zjednodušené" přijímací zkoušky v září, v době, kdy měl už v ruce povolávák na vojnu bylo volné místo, které se muselo zaplnit. S maturitním vysvědčením by vůli politickému "Kainovu" znamení rodičů mohla v Česku akorát umývat okna nebo podlahy. Soudruh vedoucí okresní tajemník KSČ byl důsledný "zmetek". Do Žiliny jeho prsty už nesahali. Čehúnské problémy byly Slovákům ukradené. Musela se naplnit česká kvóta, jinak by šli v Bratislavě na "tepich".

Miroslav Zikmund:
Diky za vysvetleni. Ja pochazim z nadrazacke rodiny, kde se remeslo dedi z otce na syna a takto mi to bylo vypraveno. V mem pripade neslo o politiku, pouze mela pomoct dostat se na skolu.

Vsechno jsem tehda podridil draze a vlackum a stalo se to mym velkym konickem, ktery me drzi dodnes.

Ovsem to ze dotycny byl velky zvire na UV je pravda. Neznam jeho tehdejsi funkci, byl jsem dite ve veku 13 let a cekala me jeste zakladka.

Zcela jiste byl ve strane a dodnes to nezapira a k clenstvi ve strane se hlasi normalne. Nechlubi se zbytecne moc, ale zase to nezapira. Proste normalne, momentalne me nenapadaji vhodna slova.

Ja to tehdy videl jako dite, byt vypravcim a udelat prumyslovku. Jenze jsem mel nevalny prospech a potom udalosti roku 1989 zpusobily ze jsem se vyucil cukrarem a dnes delam to co delam a zatim me to stale bavi.

Jeste jednou diky za upresnujici informaci

Pane Peršink163054, nějak v tom nemám jasno - bratr Vašeho strýce je jako kdo? Podle mě Váš otec nebo další strýc anebo se pletu? Nebo to máte v rodině nějak jinak?

A máte pravdu v tom, že jeden vlak se jmenoval "Kriváň" (Dresden - Košice a zpět), ale ten druhý byl bezejmenný 1480/1481 (Leipzig - Margecany a zpět), ale měl neoficiální přezdívku, která Vám jistě bude blízká - Peršink.

Trasa byla celkem logická - přes Liberec a Hradec Králové to bylo jistě pomalejší, ale vzhledem k faktu, že oba vlaky byly koncipovány jako vesměs noční, a to zejména pro klientelu obyvatel NDR, nehrálo to podstatnou roli.

Mě osobně spíš zaráží fakt, že konečná stanice byla Margecany. Ale i to je možná celkem logické, protože turisté z NDR byli nadšeni z Malé a Velké Fatry, z Nízkých a Vysokých Tater a Slovenského Raje. Jejich cíl asi nebyl Kysak nebo Košice.

Musím souhlasit spíše s panem Lieskovským, že je podivné, aby o trase mezistátního rychlíku rozhodovala výhodná trasa k milence. I když...

A jen kosmetická úprava - Ostravan s označenými vozy jezdil nikoliv AB - OV, ale AB - Bohumín. A pochopitelně zpět.

A jen malá poznámka: Vozy s označením "Tatran" existovaly jako modely velikosti H0.

A ještě jedna poznámka: Jména "Tatran" a "Kriváň" nezanikla, můžeme se s nimi setkat stále na Slovenských železnicích.

Dr.O.Medar:
Rodiny vztah je takto. Jeden strojvedouci z Olomouce slouzil jako vojak zakladni sluzby v kasarnach v Turnove a jmenoval se Lubomir (Lubos), tam se zamiloval do sestry meho otce, tedy me tety a kdyz ji po vojne pojal za manzelku, stal se mym strycem. A tady uz mame body Olomouc-Turnov bez prestupu.
No a stryc mel bratra ktery byl funkcionar ve strane a mel moznost pri nejakem jednani zastupcu drah prosadit primy rychlik Olomouc-Turnov, jenze tohle by neproslo, takze se udelala prave trasa Zitava-Margecany a Drazdany-Kosice.

Proto o tomto vlaku nerozhodoval stryc strojvedouci, ale jeho bratr.

Vuz Tatran v provedeni HO mi byl ukraden, spolecne s loko ES499 (cerveny buldozer) a vozem Mitropa za 18DM spolecne se skodou 130, ktera mi nevadila, ale nad modelama jsem brecel jeste rok po kradezi.

Pokud nekdo z Vas bude mit moznost promluvit nekym z pametniku z DKV Olomouc, zeptejte se na strojvedouciho Lubomira Zizku, zemrel pred 10 lety. Pokud se Lubosem znali, urcite vam potvrdi moje tvrzeni zde.

Prazsti strojvedouci kteri se stridali na ose s Olomouckymi strojvedoucimi, by mozna mohli vzpomenout takzvanou Zizkovu nemoc. Mobil totiz Lubosovi neprirostl k srdci a casto jej nechal na masine pri stridani.

A taky proto jsem na zacatku psal ze se tomu da tezko uverit.

Peršink163054:

Už je mi to jasnější, a zní to tak, že by to mohla být i pravda.

Nemám nyní přístup ke své minisbírce jízdních řádů, snad nějaký pamětník nebo znalec upřesní...

Mám pocit, že po roce 1980 byl jeden rychlík z tradičního směru Slovensko - Praha odkloněn na Hradec Králové a Liberec (možná už tehdy měl přímé vozy do a z Drážďan). Něco mi namlouvá, že to byl tehdejší "Liptov". Pak došlo k oficiálnímu založení vlaku Drážďany - Košice (zpočátku jen 480/481, později pojmenován "Kriváň") a dále byl doplněn posilový 1480/1481.

V které fázi a konkrétněji kdy se o to zasloužil Váš vzdálený příbuzný?

Dr.O.Medar:
Ano nasel jsem to tady:
http://www.vagonweb.cz/razeni/vlak.php?zeme=CSD&cislo=684&rok=199 2
a byl to Liptov. Jenze v te dobe uz nemel s vyse popisovanym pripadem nic spolecneho. Navic se na tech strankach da zjistit ze Liptov jedzdil z Prahy do Kosic.

Ted vam to nereknu, ale asi za 14 dni, protoze na Moravu jedu a zjistim konkretne od zdroje. Kdyz tak mi pisnete na mail:geforce6166bx@seznam.cz jestli jsem nezapomel. A za 14 dni se to tady urcite ztrati.

...a já měl babičku, kterou funkcionáři posadili do lágru s celoživotními následky pro celou rodinu, - dědu, kterému funkcionáři sebrali mezinárodně fungující velkoobchod s 13. a 14. platy zaměstnancům, - prababičku, které funkcionáři ukradli luxusní vilu, - pratetu, kterou funkcionáři připravili o činžák a největší cukrárnu v Plzni, - pradědu, jehož továrna se jim taky líbila... A po revoluci už nic nezbylo.

Tak, to abysme to představování měli kompletní, těší mě. Jak jsou lidské osudy rozdílné a jak se přesouvá ten zatrachtilý kapitál. Ještě tak mít stroj času, představil bych jim taky AK-47 a sázel bych to do nich dokud by mi soudruh Gottwald neustřelil prst ze spouště. Sice raději Sten Gun Mk II., ale ten by se mohl zaseknout jako tenkrát u Vychovatelny, když se šlo zase na jiného zmetka.

MI636:
Je mi lito ze doslo ve Vasi rodine k takoveto udalosti. Takovou vec bych odsoudil i ja, i kdyby to byl muj nejblizsi clen rodiny.

Ovsem zde se jiz dostavame do politiky a tu sem zatahovat nechci. Jen jsem reagoval na Dr.O.Medar ktery si lamal hlavu s cilovou stanici Margecany. Prave ze to mam z rodiny vim o tom dost, presneji receno zjistim za 14 dni, protoze jedu na Moravu, takze ty navstevy spojim a preptam se na podrobnosti.

Jinak s Vami souhlasim, stroj casu by se opravdu hodil.

Preji hezky den