Ja zase jsem z komancsky rodiny, jeden ourada a fizl vedle druhyho, proto jsem cerna ovce. I tak ale mam este porad docela stesti, ale jen do ty doby, dokud slouzi zdravi. Pak to uz bude asi horsi.

PS: Nackove se na moji familli vyradili taky dost.

163054: Nic osobního v tom není, to ani náhodou. Nakonec jste z toho taky nic neměl. Jen jsem chtěl na svém příkladu demonstrovat, jak tenkrát byly "rovné" příležitosti. Protekce "jen" dostat se na školu byla ještě čajíčkem.
A copak tenkrát, ono je to tady pořád.

Agent: Co já vím, jediný komanč v celé naší rodině byl můj druhý praděda. Ale to zase byl jeden z těch "přesvědčených kolchozníků", co si házeli po srpnový invazi 1968 mašle ze zklamání. Ten rozdával ostatním cokoliv co získal v práci navíc, stačilo jen pár slov "soudruhu, ty to přece nepotřebuješ..." a rozdal kolektivu. (náměstkovi a spol.) Poukazy na dovolenou, majetek, prémie vložil do podnikový kasy. Za normalizace došlo i na něj.
Dokud slouží zdraví, je hej. Pak člověk zjistí, že kromě rodiny nemá nikoho a je rozdíl umřít sám ve špíně na prochc... posteli, nebo mít to stáří trochu důstojnější se svými blízkými.
Nic, to už není moc o vlacích, za sebe končím OT.

MI636:
Vim ze to neni proti me, navic jsem uz uvadel ze jsem byl dite.

Ovsem debatu na tema komunismus by jsme meli skoncit, protoze to jsem opravdu nepatri a navic se nebudeme kvuli tomu hadat. Tenkrat proste takova doba byla a dnes uz to nezmenime

Prosím znalé o vysvětlení. Včera jsem v německém technickém muzeu v Sinsheimu viděl parní lokomotivu Rudé armády z 2. světové války, která měla v zadní části tendru kabinu. Kabina byla menší než na lokomotivě, měla zasklená okna, byla napevno zastřešená a byla přes celou šířku tendru. Tendr byl na uhlí. Dovnitř vidět nebylo. Bohužel jsem u sebe neměl nic, čím by se dalo fotografovat. Prosím, nevěděl by někdo účel té kabiny? Předem dík.

Kabina pro vlakvedoucího a vlakovou četu- u řady 52 byla v NSR používána ještě dlouho po válce. Určitě někdo upřesní, je to známá věc.

byla vidět v Břeclavi ještě kolem roku 1975

U nějakých parních lokomotiv pro dálkové vlaky (v GB?) zase byl možný průchod skrz tendr do vlaku. Rakouské lokálkové mašinky řady 88 (pozdější řada 222.0 ČSD) zase měly pohodlný ochoz s madly a přechodové můstky: http://droopy.czweb.org/obrazky/=222.0_a.jpg
U těch německých "dvaapadesátek" na východní frontě (které se po sovětském vítězství ve velkém množství staly kořistí SSSR) to mělo význam u dlouhých vozebních ramen, kdy v kabině spala střídající četa. Ty malé lokálkové lokomotivy zase byly původně uvažovány pro jednomužnou obsluhu. Počítalo se s tím, že v případě nutnosti by strojvedoucímu po ochozu přispěchal na pomoc vlakvedoucí (další zaměstnanec na vlaku).

Cogwheel :ano v GB , to se objevilo po druhé světové válce , kdy byla pro strojní personál uzákoněna 8 hodinová pracovní doba a čety se střídaly za jízdy

Dobrý den,

prosím Vás, chtěl bych se zeptat na Inkarty u ČD. Využíval jsem studentské traťové jízdenky na denní dojíždění, ale nějak nemám důvěru v to, že ty papírové na nových papírech vydrží čitelné čtvrt roku, tak chci pořídit inkartu. Jen se chci ujisti, že jsem správně pochopil, že při koupi inkarty jim řeknu, že tam chci koupit traťovou jízdenku? To znamená, že ta jízdenka bude na inkartě a já nebudu mít žádnou papírovou? A ještě tam bude aplikace I 25, kterou můžu použít na libovolnou jízdenku po ČR s 25% slevou? Já jen, jestli jsem to dobře pochopil, protože mi to připadá, že mi ČD dávají nějak moc slev najednou

Děkuju za rady

Tratovky se nahravaji na inKartu, slevy zjistis na cd.cz a diskuse na toto tema je o par stoku niz. Pa!

Děkuji a omlouvám se, tu jsem přehlédl

Navazuji na to co se řeší/řešilo v nehodách. To 380 ruší víc než Taurus, že ten může projet KH setrvačností, ale 380 jedině s přípřeží z Kolína až do Čáslavi (a opačně)? Nebo je to problém pouze úřední? V souvislosti s tím že do KH může RegioPanter (taky asynchron, ale slabší), tak je reálné že by tam mohly i lokomotivy, s tím že by mohly jet jen omezeným výkonem? Je to opravdový problém nebo s tím mají problém jen úředníci?

Do KH smi i 471...

Agent: to ano, ale ty problémové 25 Hz kolejové obvody jsou jen na střídavé straně (na stejnosměrné jsou pokud vím 50 Hz), a tam 471 nejezdí...

Tak ona i 380 přes pětadvacítky jela, jen s omezením proudu přibližně na polovinu výkonu.

Jinak kdo ruší víc? Záleží na kritériích, jestli jen absolutní hodnoty, ve kterém frekvenčním pásmu, jak se uplatní doba trvání apod.

Mne by to zajímalo z jiného úhlu. Na KHhl je zastaralé zabezpečovací zařízení (pochází někdy z poloviny šedesátých let, kdy se celé nádraží přestavovalo a tehdy bylo naopak nejmodernější - např. na zbytku 230 byla klasická hradla atd.). Dnes je zoufale zastaralé a brání využití 230 jako regulérní náhradní trasy při problémech na 010. Proč se už dávno nevyměnilo za něco modernějšího? Nebylo by to zadarmo, ale tak obrovská částka by to zase nebyla (10 kolejí, 1 provozovaná vlečka a jedna přípojná trať, víc tam toho není). Podle čeho se rekonstrukce plánují? Když uvážím, že se peníze našly třeba na dálkovinu části 014 (ale výpravčí tam zůstali), těžko to chápu.

D-laik: můj čistě laický názor je ten, že udělání dálkoviny "je vidět", a lidi to u toho kdo to zařídil (nějaký politik) ocení podstatně více, než výměnu problémových KO, o kterých obyčejný cestující nemá ani tušení (stejně jako nemá tušení že v KH se mění napětí v troleji), a na rychlost osobních vlaků to nebude mít žádný vliv...

EDIT: nebo je možnost že se čeká na nějakou větší "kulturizaci" celé stanice, která ovšem bude neznámo kdy (ona by si to ta trať zasloužila, alespoň zlikvidovat tu pomalou šikanu mezi KH a Čáslaví a udělat přeložku u Golčova Jeníkova a ím zlikvidovat tu úžasnou smyčku).

(Příspěvek byl editován uživatelem paul2no.)

udělat přeložku u Golčova Jeníkova a ím zlikvidovat tu úžasnou smyčku).
Výjezd z GJ je asi 335 m.n.m., křížení se silnicí 38 je asi 370 m.n.m., vzdušná vzdálenost je 1.4 km.
Přeložkou tam vytvoříte stoupání 25 promile. Jste si jistý, že je to správné řešení???

A.L. Jen maličkost - ono by se šlo inspirovat třeba v MB město a tu trať o takových 8 - 10 m "utopit". Odpadl by i přejezd a za GJm je dost místa k vyšplhání trati na požadovanou nadmořskou výšku. Navíc nevím, jaký sklon je zde kritický - dřív po téhle trati totiž běžně jezdily i nákl.vlaky se čtyřiceti vagony (pravda, váhu neznám), dnes je úspěch i polovina.
P.S.Podle turistické mapy jsou ty nadmořské výšky trochu jiné, ale s rozdílem GJ - GJměsto 30 - 40 m souhlasím. Spíše vidím problém, kudy tu trať vést, zda jen roztáhnout oblouk, nebo "kličkovat" mezi domy. Místa tam moc není.

Nejlepší řešení je přeložka "vzor Chodov" zcela mimo Jeníkov...

Teď mě tak napadlo, neví někdo, kam zmizela tato mašinka? Dlouho už jsem o ní neviděl nikde žádnou zmínku.

D-laik : mohl byste nám prosím objasnit, v čem je zoufale zastaralý trojznaký obousměrný autoblok na trati 230, principielně shodný s tím, co se používá na trati 010 ... a čem je zoufale zastaralé v KH HLN reléové staniční zabezpečovací zařízení 3.kategorie AŽD 71, se světelnými na sobě závislými návěstidly s rychlostní návěstní soustavou.

MZ: Třeba KO se signálním kmitočtem 25Hz...

Zdravím místní profíky. Chtěl bych se zeptat, kam se obrátit nebo na koho, když bych měl zájem o práci průvodčího či jinou práci u čd klidně i na stanicích atd. Nemám žádné kontakty z drah a končím dopravní průmyslovku. Díky moc za reakce.

Tři kliknutí...
http://www.ceskedrahy.cz/kariera/kariera/-981/

Miroslav Zikmund: Nauč se číst. NIKDY jsem nekritizoval současný autoblok - jen jsem napsal, že od poloviny šedesátých let bylo v KH hlavní tehdy špičkové zařízení, ale na navazujících tratích (na Kolín i na HB) byla tehdy klasická ručně ovládaná hradla. A proti zab.zařízení v KH hlavní nebudu nic mít - ovšem když mi vysvětlíš, proč to (podle Tebe) kvalitní zařízení neumožňuje normální jízdu moderních lokomotiv (Taurus, 380) a hlavně proč se s tím nic nedělá. Děkuji předem za vysvětlení.

D-laik, Miroslav Zikmund: Samotná releovka AŽD-71, ako aj trojznaký obojsmerný autoblok je stále kvalitné zabezpečovacie zariadenie a samo o sebe jazdu moderných lokomotív umožňuje. Problém je len s jednou vecou tam použitou - koľajovými obvodmi s kmitočtom signálu 25 Hz, ktoré sa už dnes nikde nepoužívajú, a ktoré pracujú so signálom na takej frekvencii, na ktorej pohonné systémy moderných rušňov generujú rušivé prúdy také, že v extrémnom prípade môže ich veľkosť spôsobiť, že fázové relé natiahne a obvod pod vlakom sa na tej releovke bude tváriť ako voľný (čo je, sami uznáte, dosť prúser). Na umožnenie prejazdu moderných vozidiel stačí kúpiť nové koľajové obvody a vymeniť ich. Všetko ostatné môže ostať. Prečo sa to ešte nestalo, to je druhá vec.

(Příspěvek byl editován uživatelem asdf.)

D-laik : nezlobte se, ale já si váš text ...Na KHhl je zastaralé zabezpečovací zařízení (pochází někdy z poloviny šedesátých let, kdy se celé nádraží přestavovalo a tehdy bylo naopak nejmodernější - např. na zbytku 230 byla klasická hradla atd.). Dnes je zoufale zastaralé a brání využití 230 jako regulérní náhradní trasy při problémech na 010... , vysvětluji, jak jsem napsal.
Proč se s tím nic nedělá ?
Má se staniční/traťové zabezpečovací zařízení přizpůsobovat kolejovým vozidlům nebo kolejové vozidlo má mít takové vlastnosti, aby nebylo v konfliktu s traťovým/staničním zabezpečovacím zařízením ?
Budete jako ekonomicky odpovědný provozovatel dráhy investovat "miliony" do modernizace jen proto, aby někudy mohlo jet 20 lokomotiv jediného dopravce ... Budete modernizovat svoje - jinak technické předpisy splňující - ZZ kdykoli, když se výrobci kolejových vozidel "nepovede" dostat se příslušných limitů ...
Provozovatel dráhy např. odmítá umisťovat balízy potřebné pro činnost zařízení AVV do kolejí, s tím, ať si to zaplatí dopravce ... (vyjádření z doby, kdy EJ 471 měla malér na odbočce Odra) ...

Tady máte klasický příklad toho, jak to dopadne, když se oddělí provozovatel dráhy od provozovatele drážní dopravy.

Tady máte klasický příklad toho, jak to dopadne, když se oddělí provozovatel dráhy od provozovatele drážní dopravy.
Tesat do kamene! A to to pouze vnímám z pohledu cestujícího a těch, co dělají dole.
Dráha měla zůstat vcelku s možností pronajímat svoje kapacity soukromníkům pod dohledem nadřazeného orgánu, nejlépe tak, aby se člověk mohl s jednoduchým lístkem dostat kamkoliv s kymkoliv.

M.Z. Díky za objasnění. Já jsem opravdu jen laik, nanejvýš častý cestující. Připadá mi ale praštěné, když je kvůli jediné stanici trať 230 jako plnohodnotná záloha koridoru nepoužitelná. Jen by mne zajímalo, na čí straně je problém. Jestli existují nějaké mezinárodní normy na povolenou úroveň rušení, nebo je to jen jakýsi vnitřní předpis. Protože pak by bylo jasné, na čí straně kurtu je míček - prostě jestli jsou nadměrně rušící lokomotivy, nebo příliš citlivé kolejové obvody. Třeba v obecné (nedrážní)elektrotechnice jsou u zdrojů limity rušení přesně dány - a buďto je výrobce dodrží, nebo má smůlu (nechme stranou různé stánkové prodeje). Tady čtu jen o tom, jak si výrobce a SŽDC neustále přehazují vinu, ale objektivní informace chybí.

Neví někdo, jak teď jezdí zpožděný většinou Hašek z Prahy? Mám zítra v Bratislavě jen 5min na přestup, tak abych tím spojem nejezdil zbytečně... (ze směru z Prahy)

(Příspěvek byl editován uživatelem Páňula.)

>Mám zítra v Bratislavě jen 5min na přestup, tak abych tím spojem nejezdil zbytečně...

Svatá prostoto..je tak hrozný problém jet o vlak dřív a zajít si v Blavě na oběd nebo do dopraváckého muzea na hlavnej stanici ?? To se kvůli 5 minutám radši vrátíte ?

Tohle vám přeci nikdo nemůže zaručit.

jet 20 lokomotiv jediného dopravce
Vám asi uniklo, že těch lokomotiv je víc a dopravců taky, ne? A že všechny další lokomotivy už asi nebudou s odporovou regulací.
A co myslíte, bude si dopravce zabývající se dálkovou mezinárodní nákladní dopravou lámat hlavu, kterými tratěmi v kotlince může a kterými nemůže, anebo to z Berlína do Vídně raději objede přes Bavorsko? Je to sice dál, ale kupodivu lepší a rychlejší cestou...

MZ: Má se staniční/traťové zabezpečovací zařízení přizpůsobovat kolejovým vozidlům nebo kolejové vozidlo má mít takové vlastnosti, aby nebylo v konfliktu s traťovým/staničním zabezpečovacím zařízením ?
Obojí.

Zikmunde,Zikmunde, vy jste toho zase naplácal ... na všechno mít silný názor bez ohledu na to, jestli máte informace a porozumění problematice, že?

mohl byste nám prosím objasnit, v čem je zoufale zastaralý trojznaký obousměrný autoblok na trati 230, principielně shodný s tím, co se používá na trati 010 ... a čem je zoufale zastaralé v KH HLN reléové staniční zabezpečovací zařízení 3.kategorie AŽD 71, se světelnými na sobě závislými návěstidly s rychlostní návěstní soustavou.

- Na celé trati Ko-Brno je AB3-74, tedy decentralizovaný typ s přijímači/vysílači KAV-FID. Decentralizace neumožňuje integraci do ETCS, komplikuje realizaci dálkoviny (přestože SZZ typu AŽD71 (jsou na celé trati mimo KH) po překopání řídit lze) a KAV-FID už také není úplně na výši doby. Na 010 je instalován centralizovaný typ AB3-88 a ABE1 (vyjma úseku Úvaly - Blatov).
- V KH není SZZ AŽD71, ale jakýsi mezityp mezi původním licenčním SZZ vz. SSSR a AŽD71; již je to český projekt, umí co AŽD71, ale součástková základna není stejná (a to je ten největší problém!). Zoufale zastaralé to není. Jediné, co je tam zoufale zastaralé a nevyhovující, jsou ty 25Hz KO.
- Co by se tedy mělo udělat je vyměnit KO při ponechání SZZ, tolik peněz, aby se jen tak přestavěla funkční zabezpečovačka, není k dispozici, jsou jiné priority. Pokud by se realizoval kutnohorský oblouk, pak už to asi se současnou reléovkou nepůjde a pak by se musela vyhodit.
- Vaše snaha otočit všechno na otázku politiky je obdivuhodná, pane Zikmunde.

Obojí.
Přesně tak.

Ted uz nevim, jestli to psal Hajnej nebo AL, ale kdyz nekdy pred dvaceti lety sli prednest problematiku EMC nekam na vyssi mista, byli ve vsi slusnosti poslani do Ono by to stalo dost penez (ze o dneska stoji/bude stat 5-7x tolik, je vedlejsi...)

Mj. i diky tomu to s tema KO je takovy, jaky je: Prakticky mimo koridory nesmi Traxxy, 189, Taurusy, ani 380. Prvni problem tohoto druhu na na uzemi CZ byl s lok OeBB 1014. CSD 169 nevim jak si stala v tomto ohledu - nedokazal jsem k tomu nikde nic najit. OeBB 1014 nesmely jezdit dal, nez do Brecky. To bylo nekdy v prvni puli devadesatek. A za dvacet let se s tim moc nehnulo.

Nekde se da jezdit i mimo koridory, ale techto trati je malo a zrovna 230 a 250 kvuli nejvyse dvema tuctum KO... se vymyka mymu chapani. Prace je to na mesic, mozna dva - a to jen tehdy, pokud by se musela tahat nova kabelaz... Jinak je to tak na tejden.

Desiro: přestože SZZ typu AŽD71 (jsou na celé trati mimo KH) po překopání řídit lze
Jít to sice lze, ale tím že to šlo a udělalo se to, se ukázalo, že to až zas tak supervýhodné řešení není.
Speciálně je-li to RZZ už trochu starší, je lepší ho vyhodit než překopávat.

je-li to RZZ už trochu starší, je lepší ho vyhodit než překopávat

Kde byl problém? Proč se to ukázalo jako drahý?

Protože rozreješ prakticky všechny stojany a mezistojanový kabely a musíš to vydrátovat skoro celý znova. Za toto úsilí srovnatelné s totální výměnou (něco sice zůstane, ale zase si to musíš průběžně hlídat, abys to omylem nevystříhal) jsi odměněn tím, že máš 20 let starou reléovkou s třikrát pájenejma soklema.

Všechny vyndavací věci, jako bloky nebo relé, se přitom neztratěj, bo se stejně pravidelně měněj a přezkušujou.

Jasně, to je pak blbý.
Pak je to otázka ceny: Kolik stojí přeorání s uvážením údržbový náročnosti a zbytkový životnosti vs. kolik stojí elektronickej štelwerk s jeho nákladama a životností. LCC, jako jinde.

Speciálně je-li to RZZ už trochu starší, je lepší ho vyhodit než překopávat.
No a teď se dokonce v Zámrsku a Uhersku (posledních? číslicovkách) ukazuje, že lepší vyhodit i novější RZZ?

Edit: Špatně jsem se vyjádřil. Poslední = bylo míněno poslední spuštěné (jistý si nejsem, proto otazník). Jinak samozřejmě na SŽDC ještě 34 jiných číslicuje.

(Příspěvek byl editován uživatelem balik.)

balik: Ale i u číslicovky platí, že musím vykostit celou volicí skupinu - je přece jedno, jestli to jsou bloky od dvoutlačítkovky nebo od číslicovky, ven musej´ tak jako tak a dál je to už stejný...

Jinak tomu "novějšímu" RZZ v Zámrsku a Uhersku do 20 let moc nechybí.

Jinak tomu "novějšímu" RZZ v Zámrsku a Uhersku do 20 let moc nechybí.
Ale jistě chápete, že to jako čtyřicátník nerad slyším. :-)

Ahoj lidi, sháním pro potřeby semestrálky info o loko 742 048-2, je to bangle po rekonstrukci, ale nemůžu se dopátrat co bylo při rekonstrukci (kromě snížení kapoty, což je zjevné) dále uděláno. Také nemohu najít její současnou dislokaci. Případně ocením kdyby někdo znal historii této loko.

Anubis113: Loko 742 085-2 přistála v noci 12./13. ledna 2013 v SOKV Ostrava.
Rekonstrukce obnáší (bez záruky úplnosti - zatím řadu oficiálně neznám): rekonstrukce kabiny a bateriového představku, výborné topení původní řady 742 bylo "upraveno" na takřka nefunkční (prý bývá problém ten "skleník" vytopit), v kabině dosazena klimatizace, mikrovlnka, umývadlo s tekoucí vodou, nové ovládací pulty (bez "volantů"), dosazení elektricky ovládaných brzd (ten brzdič DAKO BSE ve výšce čela se v kompresorovně opravdu povedl), elektricky ovládané houkačky a píšťala, přemístění baterií, dodán dobíječ baterie umožňující dobíjení baterie z cizího zdroje, rekonstrukce elektrického rozvaděče, dosazení nezávislého topení, nově řešené vícenásobné řízení.
Motor s generátorem zůstal stejný.

Němec_z_ova: Moc díky

Anubis113: Sypu si popel na hlavu Ten poslední batoh Ostravy se správně jmenuje 742 084-7. Omlouvám se za dezinformaci.

Ahoj všichni Chtěl bych se zeptat kdy má letos přijet Orient Expres do Prahy ?? Všem děkuji za odpovědi

Kůčis: Stačí trochu hledat zde a zjitíme, že orient express přijede do Prahy ve čtvrtek 2. května pravděpodobně v 15.06 na nádraží Praha-Smíchov.

Díky Příště budu ještě více hledat.

Dobré dopoledne.
Už kdysi jsem to na pár ex-jugoslávských strojích viděl a stále mi to vrtá hlavou. Nemá to přestavný mechanismus N/O, má to uzavírací kohout pro hlavní potrubí i pro hlavní vzduchojem, ale jinak je to tvarově i velikostně shodné s naší Škodou N/O.

Foto

Ví někdo, o jaký brzdič se jedná, a zda-li má s naší Škodou nějakou souvislost, či jde o podobnost čistě náhodnou?

Jistě. Brzdič Božič. Škoda pak tyhle brzdiče vyráběla (asi v licenci) trochu upravené a jmenovaly se šKODA N/O, ale neřeklo se tomu jinak než "božička". Bylo to třeba na hektorech T435.0 a bobinách. Velmi svižně reagovaly na manipulaci strojvedoucím, dobře se s tím jezdilo, akorát si člověk při zavírání brzdy od toho kohoutu občas odřel ruku.

Děkuji za objasnění. Chyba na mé straně. Vždy jsem měl totiž za to, že Božič byl se Škodou N/O shodný.

Dobré odpoledne, již před více pátky jsem slyšel od někoho, že zásuvky UIC musí být na lokomotivě od určité výšky? Je to skutečně nějaké pravidlo a nebo by šlo UIC zásuvku klidně umístit k nárazníku?

Díky moc za odpověď.

nebo by šlo UIC zásuvku klidně umístit k nárazníku?

A jak bys do té zásuvky zapojil kabel UIC z vozu,který končí asi půl metru nad nárazníkem?

Honnzok: Ona tá zásuvka neni v takej polohe na to, aby kazila pohľad na čelo mašiny, ale na to aby sa s tým čo najlepšie manipulovalo a vyžadovalo to čo najkratšie káble, vieme?

A taky aby byla co nejvejš nad závějema sněhu...

Což o to o kabel bych strach neměl (kabely nebejvaj tak krátké a udělat delší by asi zas takovej problém nebude, spojení vozu a mašiny ani dnes není tak časté (Kde se to dělá? U motoráků a teď i u mašin jezdící se syslem a občas jede Taur či Meserschmit spojenej s vozama, výjimečně je vidět i bastard) ale na mnoha mašinách plní funkci jen a jen vícečlenu.

Proč ten dotaz: Byl napsán proto, že jsem to někde slyšel a nebylo mě úplně jasné, proč nenahradily druhý způsob vícečlenného řízení přes tzv. žluté zásuvky, které byly až pod nárazníky. O tom, že jsou ve vozech UIC v průchodu vím, ale celé toto umístnění (v podstatě na všech vozidlech) mě nebylo trochu jasné. Jestli si dobře vybavuji je to totiž jediná zásuvka umístněná takto jinde. Všechny ostátní kábly a propojky jsou právě kolem nárazníků. (ať už červená pro dobíjení přívšáků, či ona žlutá pro vicečlenné řízení nebo zřejmě obdoba na 754/750/749/751, či ta zvláštní předchůdkyně kulatá např. na 820, topná spojka atd...)

(Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)

(Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)

ale na mnoha mašinách plní funkci jen a jen vícečlenu.

Na kterých mnoha ?

Oni ty zluty zasuvky jaksi jsou uz dneska dost na nic (teda na doziti.) Rizeni pres UIC (puvodne) snad melo za cil vytvorit jednotny komunikacni protokol, jak to ale v realu dopadlo, je vec ponekud jina (viz Railjet - Messerschmidt.) Jinak vedenim UIC se prenasi mj. povely k premosteni zachranny brzdy a ovladani dveri nebo osvetleni. A staci na to mene zil, nez u zluty zasuvky. Spis se to dela kvuli ridicim vozum, Sysel by mel umet jak s X62/X63 WTB, tak se 750.7 nebo reko 754...

Krom toho... Teoreticky muzes spojit na kabel UIC (treba) 163 a 363 WTB a na stejnosmeru ti to pojede oboji, na stridavine nevim, jak by se to chovalo, snad by se to obeslo bez ohnostroje, kdyby si 163 cuchla ke stridavine - nevim, nezkousel jsem. Podobne reko 754 a 750.7. Ale to je jen pusta teorie. Ad absurdum by mohlo jit takto spojit treba i brejlovce a eso, ale ma to jisty (tezce prekonatelny) technicky aspekty, kvuli nimz by se do toho asi zadnej vyvojar nepoustel. To, co pisu o spojeni 163 a 363, je nakonec taky celkem blbost.

(Příspěvek byl editován uživatelem agent.)