Honzinus: ano viděl jsem tvé fota za sodíku. Zkusím se podívat na tu bílou. Jinak RAW mám, ale mám velmi špatné zkušenosti se zpracováním. Ono každý foťák má ten RAW jiný (koncovku souboru) a ne každý soft, který "zaručeně otevírá a upravuje RAW fotky" na to funguje. Vyzkoušel jsem všechny možné a vždy to má barvy jako fotky z prvních barevných filmů. Vybledlé, ujeté a mdlé. Ta fotka zahrady je hezká, mě se vždy líbí ty paprsky u zdroje světla. Mimochodem dnes v noci jedu opět na noční rychlíky, tak zkusím pár fotek.

Já jsem jednou kamarádovi upravoval RAW z ultrazoom a musím říct, že výsledek nic moc. A to přeci jenom už vím jak na to. Zkus našetřit na zrcadlovku, teď už ty ceny fakt padají dolu. Z toho ultrazoomu to asi moc dobře nepůjde.
http://www.zbozi.cz/vyrobek/canon-eos-1100d/?seradit=nejlevnejsi
Jako objektiv může posloužit pevná padesátka 1.8, která stojí 2600 a je super..

Pokus s regínou. První foto white balance 3000K, ale zdá se mi moc do zelena. Druhé foto to samé, jen jsem v manuálu upravil zelenou, jenže je to zase nějaké moc do červena...Jinak obě fotky ISO 80, exp. 2s.

Jen jestli ten sodík tak jako do oranžova nemá být, a tedy druhá fotka je blíž tomu, co by jako mohla být uspokojivá reprezentace reality.
Samozřejmě by to šlo fotit do rawu, s šedou kartou a nakapat totální neutrálno, aby bílá bíla byla, ale pak to bude realitě nahony. To jsme už taky někde viděli a nebylo to ono.

Chary: jj, asi by to mělo být trochu oranžové, ale regína by měla být zelená ne modrá, což se nyní vyřešilo bílou 3000K.
Jinak dnes v noci přijel R 440 v Přerově k prvnímu nást. a měl jsem tedy větší prostor. Ale najít upe místečko bez svitu ostrého světla je tam nemožné, tohle nádraží vidíte už z dálky jako velkou oranžovou kouli. K fotce: ISO 80, Exp. 2s, bílá 3000K, podmínkou bylo mít celou soupravu.

Zkusil bych trošku pořešit kompozici. Vlevo dole je zbytečně moc prázdných kolejí, vpravo pak naopak málo místa. Rám fotky bych posunul nahoru a doprava, rovněž by pak byl celý i ten sloup tv vlevo..

furt mašinky, mašinky...
trocha změny a kachničky, kachničky aj s krásnou krajinkou ne

Manembe, pěkný, takové fotky mám rád. Jen si odstraň tu fialovou oblohu a bude to ještě lepší. ;-)

to nepůjde...nejsem zastánce úprav .) ale hlavně, asi už ji ani nemám..to jsem se jen tak nudil a prostě jsem musel udělat fotečku něčeho jiného

Nevím, ale proč to kreslí do fialova..to je na více fotech - je možné, že to dělal ten filtr UVE??

no pokud byl čirej, tak těžko.. vidím Nikon D90, ten oblohu dělá přesně naopak, tedy to tyrkysu.. tohle bych na Nikon ani netipoval, fialová obloha je práce Canonu.. :-) … srovnat to lze snadno..

tak proč to je do fialova?
ano foceno Nikonem D90

Je potřeba si uvědomit jednu věc. Foťák se prostě přesně netrefí. Neexistuje zařízení, kterým bychom udělali cvak a měli zachycenou realitu tak jak ji vidíme. Digitální foťák navíc fotí černobíle (resp. jeho snímač je čb), barvy se složí až na tzv. Bayerově masce. Pak existuje editor, ve kterém se dají barvy upravit, tedy napravit nepřesnosti foťáku aby se výsledná fotka víc blížila realitě. Zde se buď foťák netrefil a modrá obloha ulétla do fialova (což je mi divné, u Nikonu bych spíš tipoval úlet na opačnou stranu, tedy do zelena, navíc tady je to celkem dost), a nebo sis s tím něco provedl sám. Jaký přesně máš ten filtr? Já žádné filtry nepoužívám. Obloha mi u Canonu standardně letí malinko do fialova, nic co by pak nešlo napravit na úrovních (histogram, míchání jednotlivých kanálů RGB). Něco takového bych ti doporučil i v tomtmo případě. Je to vlastně taková ruční oprava nepřesností Bayerovy masky. :-)

Digitální foťák navíc fotí černobíle (resp. jeho snímač je čb), barvy se složí až na tzv. Bayerově masce.

Já vím, že si říkám o flame, ale kdybych to nevěděl a chtěl to pochopit, tak zrovna tohle bych si nechal vysvětlit. Hlavně tu pasáž, jak RGBG v Bayerově masce je focení černobíle. Na druhou stranu, debata o tom, že digitální snímač zachycuje intenzitu světla procházející skrz nějaký barevný filtr a v matici to pak převádí na paletu barev mi v dané situaci přijde jako kanon na vrabce. Místo, abys Manembovi problém objasnil, jsi ho zahrnul věcma, který s tím sice souvisí, ale jsou neúplné a v tomto stavu vůbec nevysvětlují, proč je obloha do fialova, když má být blankytná. A proč ji má Nikon spíš do zelena a Canon spíš do karmínu. Obojí souvisí se stejnou věcí a kupodivu v tom čip jako takovej až tak velkou roli nehraje, problém je o kousek dál v procesu.

Je to vlastně taková ruční oprava nepřesností Bayerovy masky.

Určitě to myslíš dobře, ale nejsem si zcela jist, jestli používáš správný termíny na správných místech. Páč korekce barev, počínaje teplotou při převodu ze surových dat do "oku pochopitelné reprezenatce", nejsou o opravování nepřesností Bayerovy masky, ale o něčem, co je o kousek dál než Bayerova maska, myšleno v procesu, nikoliv fyzicky. Jsou čipy, které Bayerovu masku nemají, a stejně u nich provádíš korekce barev, WB a pod.

Hlavně tu pasáž, jak RGBG v Bayerově masce je focení černobíle Takhle to tam nepíšu, to si nerozumíme. Senzor má citlivé buňky reagující na světlo, tedy pouze černobílé, proto má před sebou Bayerovu masku aby z toho složil RGB barevnou informaci. Pak následuje A/D převodník, ten jsem vynechal. ;-)
Jinak si posluž jak chceš, doplň a opravuj. Jen do toho.

Honzine, A/D převodník, ten jsem vynechal jenomže to jsi vynechal relativně nedůležitou část, protože fakt, že elektrický náboj z čipu je nutno převést na číselnou informaci (to je to, co dělá A/D převodník) je pro nás prakticky nepodstatná. No a pak jsi ovšem vynechal to nejdůležitější, a sice DSP, což je ta část, která je odpovědná za výsledné barvy fotky.


Manembe, pokud je ta fotka s nafialovělou oblohou přímý produkt aparátu (neboli "focení do JPG") a nikoliv dodatečné barevné editace, zkontroluj si nastavení WB a pořádně, tj. nejen ikonky sluníčko-mráček, ale dále v menu. D90 umí právě nejen takový ty obrázky typu sluníčko-mráček-blesk, ale i dodatečné doladění, jednak předním voličem na rovině B6-0-A6, což je vlastně šavle studená-teplá, a pokud půjdeš do menu, tak tam nejen toto, ale i G6-0-M6, což je šavle zelená-failovorůžová (magenta). Menu - zelená ikona fotoaparát - položka White Balance, doprava, vybrat režim, a znova doprava. Je tam kříž, který umožňuje až 169 dodatečných kombinací (13x13). No a pokud vybereš nějakou hodnotu z pravého dolního čtverce (teplá a růžovofialová) blízko nule, třeba A1 M1, tak modrá obloha (a vlastně celá fotka) půjde lehce do fialova.

Tohle je vlastně jeden z parametrů, který říká tomu DSP (procesor), jak má vzít data z převodníku a zpracovat je na obraz. A nějaká Bayerova maska a černobílé snímání je v danou chvíli buřt, co je důležitý, je právě to nastavení převodu. Pokud fotíš do rawu, tak si vlastně ten převod děláš až v počítači, ale pokud fotíš do jpg, tak veškerou práci dělá procesor foťáku, kontrast, sytost, vyvážení barev, křivky atp.

Když budu mít v RAW všechny barvy na nule, budu mít WB 5300 a odstín 0, stejně barvy budou z každého aparátu jiné, ne?

No tak jestli budou na nule, tak to bude černočerná fotka krytky. Zreviduj modelový příklad. Anebo to napiš lépe pochopitelně ;-) Nicméně, asi tuším, že se pomalu začínáš dostávat ke kladívku, ale abys uděřil hřebíček, tak potřebuješ trošku víc ;-)

Neměj strach, já už jsem do něj bouchnul a celkem pořádně. ;-)
Zkusím uvést příklad. Mám vedle sebe dva foťáky, jeden je 400D, druhý je 60D. WB 5300 K, tint 0. Odstíny na jednotlivých barvách při konverzi z RAWu 0 (čtvrtá záložka, nevím co používáš na konverzi, možná to budeš mít jinde, ale to je jedno), sytost 0, profil Camera Standard (mohu v raw pluginu samozřejmě změnit). Na 400D letí červená dost oranžova, na 60D už tolik ne, zlepšilo se to. Je to pouze procesorem? S tou modrou je to stejné, na Canonu pořád táhne trošku do fialova, na 60D rozhodně méně než třeba na starší 1000D.
Pokud vím, tak 60D má 14ti bitový převodník, nižší řady jako 1000D a 400D myslím jen 12ti bitový.

já už jsem do něj bouchnul
mmmm...
Je to pouze procesorem?

Ano, ne tedy pouze, ale z velké části je to procesorem, resp. jeho nastavením, protože z jedný scény focený jedním čipem můžu dostat všelijaký barvy, jaký si řeknu, záleží, co zadám za parametry převodu.

Samozřejmě, každý čip je jiný, každý se chová trošku jinak, ale v konečném důsledku je to jen nějaký detektor signálu. A co se pak s tím signálem udělá, to záleží právě na tom, jak je nastaven ten procesor a jeho algoritmy. A to zase závisí na tom, jak si jeho návrhář myslí, že má vypadat realita převedená z čísel, kterými ten procesor krmí A/D. Když se mu řekne "5300 K", jak má vypadat neutrální šedá a jak lososová. Zajisté jsou nějaké standardy a nějaké kalibrace, ale japato, že se pak ty barvy tak strašně liší? Anebo naopak, japato, že se barvy z některých čipů docela hodně podobají? Nikon si některý čipy dělá sám, něco mu dělá tuším Sony a něco Toshiba. Dneska běžná prax. A od toho je tam DSP, aby to ve výsledku vypadalo všecho tak nějak jakože aspoň co nejvíc podobně.

Proto se třeba liší i barevné výstupy nejen mezi výrobci, ale i mezi modely, protože máš nějaký čip, ten se nějak chová, a na ten čip musíš optimalizovat ten procesor, ten máš třeba jeden společný pro víc modelů s více čipy. No a když se optimalizace nepovede přesně tak, jak by měla, a když i program v počítači není optimalizován přesně, jak by měl být, jsou pak různé barvy z jedné scény.

Vezmi si třeba rozdíl v podání barev z originál programu na převod rawu od výrobce aparátu a z nějakého univerzálního převodníku, jakým je třeba Camera Raw do Photoshopu. Věřím, že u Canonů je to stejně, nedovedu osobně ověřit, ale u Nikonů jejich rafátor, když nezměním žádný parametr, tak dostanu z rawu barvy přesně takový, jaký má přiložený jpg, takže tam je ten algoritmus řekl bych že hodně stejný nebo hodně optimalizovaný na podobnost. Ale z Photoshopáckýho Camera Raw dostat NXový barvy (= jpg z foťáku) je velká alchymie.

Takže čipy se můžou lišit, ale je to procesor a jeho algoritmy (případně algoritmy programu na konverzi rawu), kdo v tom má poslední slovo.

Těch 12/14 bitů taky hraje svou roli, ale ne tak hrozně podstatnou, protože výsledné JPG je 8 bit a je to zase jen o tom, jak nastavíš a optimalizuješ DSP, aby to nakonec vypadalo tak, jak má.

A rozhodně neplatí, že změnou barev koriguješ nepřesnost bayerovy masky, jak jsi tu na začátku psal. Bayerova maska funguje celkem dobře a jsou-li tam nějaké nepřesnosti (třeba lepší citlivost buněk B a horší buněk R), od toho je právě ten DSP optimalizován tak, aby tyto nepřesosti bral v potaz už při prvotním převodu z A/D do "fotky". Změnou barev jen měníš reprezentaci těch signálů, v podstatě jakoby měníš převodní algoritmus. Ta lepší citlivost buněk B je obecný trend (nejsem technik ani designér čipů, takže ti neřeknu proč, jen vidím, že to tam je), vem si, že vysoké iso se u hodně velkého množství čipů projevuje namodralým nádechem, protože zesílený signál z B je holt lepší než z RG. A to je právě místo, kde má zasáhnout DSP a přepočítat zesílené signály, aby toto eliminoval. No a to dělá zpravidla velmi dobře v rámci odšumovací podrutiny. Proto taky naoko vypadá vysoký iso líp z jpg než z rawu, protože je tam aplikován velmi elaborovaný algoritmus, který musí uživatel dodatečně použít v rafátoru a je to dobré pole pro třetí výrobce takových programů.

Fialová obloha u Nikona je celkem s podivem, protože Nikoni obecně mají tendence táhnout do zelena (bez dodatečných korekcí) a ta obloha tak, jak je na tý fotce kachen, rozhodně nevypadá na D90.

Já myslím, že hodně záleží i na těch dílech, ze kterých je celá ta cesta udělaná. Snímač, převodník.
Když trošku odbočím, mám profi zvukovou kartu, která je firewire a je do racku, žádná malá karta, která se nacpe do PCIe slotu, prostě externí fw od renomovaný firmy, což znamená kvalitu. Proč je 10x dražší než nějaká malá? Tam nejde jen o procesor, ale o všechno kolem; z jak kvalitních dílů je převodník A/D, D/A sestaven. Všechno bych neházel jen na procesor. Myslím, že i ty bys slyšel rozdíl mezi mojí profi kartou a nějakou malou co máš ve svém PC. Je to hodně i o součástkách. Kde máš blbý díly, tak tam nic prostě nevymyslíš, ani sebelepší algoritmus tam nevykouzlí něco, co tam není..

Já mám možnost nastavit odšumování v menu foťáku, které se aplikuje i na RAW, co jsem pochopil, dělá to nějak tak, že eliminuje nějaké výboje na snímači. Po ukončení snímku se stejně dlouho exponuje snímek tmavý, který se následně použije jako referenční pro eliminaci šumu. Ale moc to nepoužívám, většinou si vystačím při konverzi z RAWu.

Po ukončení snímku se stejně dlouho exponuje snímek tmavý, který se následně použije jako referenční pro eliminaci šumu.

No ale to je něco jinýho než šum na vysoké iso, o kterém jsem psal v předchozím příspěvku. Nevím, jak se to jmenuje v menu tvého aparátu, ale jedna položka je High ISO NR a druhá Long Exposure NR.

HI NR je to, že vysoký iso je vlastně znásobenej signál z AD. Čip je furt stejnej, nemůžeš mít jinej, ale co uděláš je, že tu hodnotu z čipu přepočítanou na číslo znásobíš. Takže když je hodně velká tma a na stupnici 0-16535 (14bit) je tam světla řekněme 100 (tma tmoucí na iso100), tím, že dáš 2x větší hodnotu iso vlastně přepočítáváš ten signál se sílou 100, jakože má 200, a bod je rázem jakoby 2x světlejší. Můžeš to samé udělat třeba na iso1600 a ta hodnota bude 1600, což je pořád tma tmoucí. Jenomže vedlejší buňka neměla signál 100, ale 98 a ještě další 101, protože nejsou stejně kvalitní. A znásobený maj pak ten rozdíl ještě víc patrnej, a to je šum. Jako kdybys bral vítěze ze stovky, kde jsou mezi sebou třeba o setiny nebo desetiny, a rozpočítal to na maraton. Najednou budou od sebe o minuty. No a ty samozřejmě vnímáš relativní rozdíl mezi jednotlivými buňkami v danou chvíli (mezi běžci v cíli), nikoliv relativní rozdíl percentuelně na škále. Pak je tu ještě ta věc o tom, že lidské oko je citlivější na rozdíly ve světlech a nikoliv stínech, ale to už do toho zabředáváme nadlimitně moc.

LE NR je to, že když exponuješ dlouhou dobu, tak se v buňce postupně hromadí signál (jako když ti prší do kbelíku) a po nějakém čase řekneš dost a tohle bude ta hodnota. Ale zase, ne každý kbelík je stejně kvalitní a některý jsou méně kvalitní a plněj se sami od sebe tím, jak se zahřívá čip, a přetečou dřív než ty vedle, takže zatímco jeden kbelík říká "mám napůl plno", druhý říká "jsem vrchovatej", i když do něj pršelo stejně, ale druhou půlku si navymejšlel sám. No a to je šum z dlouhé expozice, říká se tomu hotpixel. Ten druhý černý snímek vlastně dělá to, že nechá ty kbelíky chytat nic a po nějaké době se ty méně kvalitní naplní jen tím signálem ze zahřívání, i když na ně žádný světlo nedopadalo, a aparát ví, že právě tenhle kýbl je špatnej, tak s tím budem počítat a jeho hodnotu zprůměrujeme z okolních a nebudem brát v potaz to, co nám skutečně říká, páč je to blbost. A to je odšumení na dlouhé expozice. Třeba nejnovější nikony to dělaj hodně kvalitně a mám fotky třeba na 15-20 minut a hotpixely tam nejsou. Jen to je náročný na čas, fotíš 2x tak dlouho ;-)

Ale ani jedno nesouvisí s tím, proč má Manemb fialovou oblohu a proč se tu o tom celou dobu bavíme. Manemb nemá oblohu fialovou proto, že by ten čip byl nekvalitní (zrovna ten v D90 není žádný ořezávátko na svou dobu), ani A/D, ani DSP, ani designem ani kusově, ale že to tak bylo nastaveno při převodu. A vo tom to je ;-)

No ale to si Manemb udělal asi sám, protože je to fakt brutus a na Nikon to neukazuje..

No a na co se tu asi celou dobu snažím poukázat a ty možná taky, ale zatímco ty ho (možná) mateš neúplnostmi, já je dovysvětluju? ;-)

Se mnou je akorát problém v tom, že já si myslím, že všichni to mají v RAWu, což není pravda. Vůbec právě nevím, co se nastavuje v jpg na foťáku a co mohlo být blbě. Je mi jendo, kolik mám ve foťáku např. WB, tu si pak srovnám pokud se mi nezdá. Takže něco tam měl Manemb asi blbě. Tak k tomu jsme došli, že.

já si myslím, že všichni to mají v RAWu
Dost velká chyba, obzvláště zde na K, při vší úctě.

Vůbec právě nevím, co se nastavuje v jpg na foťáku a co mohlo být blbě.
No tak bavíme se o barvách, tak co asi...

Je mi jendo, kolik mám ve foťáku např. WB, tu si pak srovnám pokud se mi nezdá.

Noo, jsou věci, který jsou relativně různý, třeba D-light (nevím, jak se to jmenuje u canonů, prostě stíny-světla v aparátu) se buď zapne v aparátu a pak event. vypne v rafátoru, když se chce, ale nelze mít vypnutý v aparátu a zapnout dodatečně v rafátoru, protože při tomto režimu se to chová trošku jinak než bez něj a není to taková sranda jako třeba WB.

Takže něco tam měl Manemb asi blbě.
Neboli měl špatně nastavený parametry pro převod v DSP a vo vo vo vo tom tu mluvím celou dobu a je prakticky buřt, jak se mu chová čip a bayerova maska ;-)

Asi myslíš to, čemu se u Canonu říká Auto Lighting Optimizer, u RAWu je to ale mám pocit zbytečný..

Ahoj, mám prosbičku.. Jde o jednu fotosoutěž na facebooku, vyhrává tradičně ten, kdo má nejvíc "to se mi líbí".. Nechal jsem několik týdnů na ostatních, aby řekli, jestli se jim fotografie líbí nebo ne. Před týdnem nahrál do soutěže jeden člověk fotografii s ne příliš dopravním tématem, kde není ani čtvrt vozidla mhd, nahrál video jak "vzniklo foto" na youtube a díky přátelům, kteří mu pomohli naklikat několik set "liků", vyhrává. Tímto způsobem vyhrál nedávno lístky na mezinárodní fotbal, či do crosscafé, proto mi to přijde poněkud nefér a obracím se na vás. Většina šotoušů s hezkýma fotkama se na soutěž kvůli tomu už vybodla. Mou fotografii naleznete pod tímto odkazem. Vím, že není dokonalá, ale přišla mi taková, že by se do soutěže mohla hodit. Kdyžtak díky moc za like, soutěž končí v pátek.
A aby to nebylo jen OT, tak jedna železniční


(Příspěvek byl editován uživatelem johny512.)

no takhle nacpanej bus dolu není tedy žádná paráda..

Dá se s tím něco udělat, případně jak jinak vyfotit, aby to za něco stálo. Stále se mi to nějak nezdá.
Dík za radu předem.

Tombart - já tam vidím jen malou hloubku ostrosti. To jest příště dát co nejvyšší clonu, stativ, raději kratší ohnisko objektivu a mělo by se to zlepšit.

Tombarte, tvrzení "Dá se s tím něco udělat, případně jak jinak vyfotit, aby to za něco stálo." je pravdivé.

Něco se ti nezdá. Já bych si dovolil položit zatím první otázku ve spojení s těmi fotkami: Co konkrétně? Třeba ve srovnání s čím? Například s fotkami tohoto typu?

Mad noodle2: jít tedy klidně i do clony 22? když to fotím Olympusem C-765, tak je to také úplně o něčem jiném. (vím, totálně odlišný čip)
Jinak světelné podmínky jsou dány zářivkami. Větší světlo tam nedostanu. Má třeba smysl si přisvítit bleskem? mám jen ten vestavěný, což není úplně ideální.

Chary: ano, klidně i v porovnání s Michalem, ale pokud se nepletu, tak fotky jsou foceny při přírodním světle, což je vždy o něčem jiným.
Ve focení jsem laik a jen žádám o radu, jak by jste fotili při této situaci. Jde mi o ten základ, tedy o focení, ne o editaci ve photoshopu

Tombarte, i Michal má fotky v umělém osvětlení, ostatně já to u něj jinak než při žárovičkách taky nefotil. Nenech se zmást pozadím (kopečky na sluníčku, modrá obloha), i to je umělý.

Jestli to fotíš nějakým kompaktem, tak se tu moc radit nedá, aby to vypadalo výrazně jinak, než teď.

Jedině snad s expozicí a nastavením aparátu, pokud tedy za žádnou cenu nechceš podexpozici a mdlé podání barev řešit editací. Mimochodem, i Michal to edituje, ono to ani jinak moc nejde, aby to k něčemu vypadalo.

Šlo by řešit ostrost ve smyslu jak moc ostré je to, co je ostré, ale to je opět práce pro editor, a do toho se ti nechce. Páč na internetové zmenšeniny je to relativně nedoostřené.

Takže, čistě kompaktově a čistě fotograficky, jediná možná rada: exponuj světleji, je to tmavé a "unavené".

Chary: tohle je focený zrcadlovkou. S tím kompaktem jsem to myslel tak, že je to prostě jiné než z Nikona.
Práci editoru řešit právě moc nechci, protože to neumím. Mám tu VievNX 2 a tam zvládnu doostřit a trochu si pohrát s barvama, ale to je asi tak vše.

exponuj světleji, je to tmavé a "unavené". zkusím přefotit a uvidíme. DIK

Přiznám se, že nerozumím.
tohle je focený zrcadlovkou. S tím kompaktem jsem to myslel tak, že je to prostě jiné než z Nikona.

Je mnoho výrobců zrcadlovek. Nikon je jedním z nich. Ale Nikon dělá rovněž kompakty a bezzrcadlovky, čili "jiné než z Nikona", je tak trošku...no, už jsem četl pochopitelnější popisy.

Nicméně tohle nemá vliv na funkci živočicháře. Pokud je to ze zrcadlovky, je docela dost, co se dá dělat jinak, ale bohužel to vyžaduje trošku lepší než žádnou práci v editoru, takže zase nic.

Tombart: Míru přisvícení bleskem jde také ovlivnit (i u toho Olympusu 765, já to v 740 tuším mám) aby to přiblesklo méně a nebylo to moc intenzivní. Ale určitě to pozmění barevné podání.

Tombart - jo zkusil bych nejvyšší clonu i s bleskem, krátké ohnisko ale už se nepřibližovat, spíš to pak oříznout. Jinak má Chary pravdu -zrcadlovka je někde jinde už kvůli velikosti čipu a možnosti nastavit vysoké ISO bez vážné ztráty kvality obrazu. Ale malý čip zase jaksi generuje větší hloubku ostrosti -nebo se pletu Jardo ? Taky lze při focení posílit intenzitu osvětlení - výkonnější zářivky, dodatečná světla.

Tak ono i v tom editoru by to šlo trošku prosvětlit, to je základní úprava. Každý editor bude mít na to nástroj. Skutečně je jednodušší táhnou za šoupák než jít znovu fotit celou scénu. ;-)
Otevři so fotku třeba toho brejlovce a podívej se na úrovně, vidíš ten obrovský nedošlap v jasech? (vpravo) Vezmu za jasy a táhnu n a 220 a hned to vypadá lépe. ;-)

Honzinus -vždyť Ti říkal, že to neumí. Já to matlám v Zoneru 15 ale hloubku ostrosti tam nedomatlám...
To ostatní jo, s větším či menším úspěchem, ale ostrost jaksi selektivně, ještě neumím, jen celkově.

Honzine, zásadní věc, co se neudělá na aparátu, to nebude. Tombart je proti úpravám v editoru, tečka. Brečíš sice hezky, ale na špatným hrobě.

MN2 a HO u kompaktů - ano, ale... matematická rovnice nám říká, že kolikrát je menší čip, tolikrát jakoby bude větší HO při stejné expoziční cloně. Takže kompakt, který má třeba hodnotu nejmenšího clonového čísla (největší clony, největší díry) F2,0 při ekvivalentním ohnisku 28mm bude mít zhruba stejnou HO jako APS-C zrcadlovka na 19mm (28mmEQ) F6,3. Potom takový kompakt, když zavřu na jeho F8,0, bude mít zhruba odpovídající HO jako APS-C na F25. Leč... u obou už bude nastupovat difrakce. Na nějaký internetový zmenšeniny do 1024 to bude asi uspokojivě dobrý, když to doostříš (což nelze, protože editace), ale na velký tisky, řekněme A4 a větší, bych určitě nevolil cestu olbřímích clonových čísel.

ad blesk - jestli tam jsou zářivky, a jestli má Tombart blesk se zářivkovým filtrem, v případě rozumně velkého difuzéru s rozumným odstupem a klidně víceodpalem by to nemuselo udělat efekt "fotka z hospody" s jednostrannými nepřirozenými stíny, přepáleným popředím a utopeným pozadím.

matematická rovnice
říká úplně něco jiného, toto je nepřímá úměrnost (úměra).

Chary - víš, že s digi stále bojuju ale nevzdávám se. Přepočty jsem zatím nechal stranou ale jako majitel ultrazoomu FZ 50 jsem si nemohl nevšimnout, jaká je hloubka ostrosti při cloně 3,2 u FZ50 a u analogového Canona 1.8/50 při téže cloně, jak na filmu tak na D 60. Ale fotky z digitálu mi jdou editovat / / mnohem snáz než skeny z barevného negativu...

Však Tombart psal, že umí v NX 2 upravit barvy, tak já říkám, ať k tomu přibere ještě práci s histogramem, vždyť je to několik kliknutí. ;-)

Honzinus - pro Tebe, já už někdy nevím na co klikat ježto to nejde a nejde a nejde. Tedy jde ,ale ne podle mých představ. Že bych Ti poslal vzoreček vzdorujících barev, víš ,že se rád učím.....??
Teď jsem si koupil dvě knihy o Zoneru ale to, co jsem se chtěl dozvědět tam nebylo....

W., jistě. Ale pokud je problém jen v tomto, tak myslím, že dnes budu spát klidně ;-)

Honzine, nojo, tak k barvám přibere histogram, to není nic těžkého. Od histogramu je už jen krůček ke křivkám, že. A obojí se celkem snadno, jak uživatelsky tak vratně, dělá ve vrstvách. Když tedy histogram na globál, tak histogram na kanály, a pak vlastně dalším krokem jsou selektivní barvy. Odstín a sytost je to samé. Nikoliv funkčně ale jakože další krok. A od toho už je jen kousíček k tomu si nainstalovat nějakej program na skládání HO podle tohoto návodu

http://www.zelpage.cz/clanky/fotoskola---hloubka-ostrosti-na-foto grafiich-modelu

a vlastně celé je to jen salámová metoda jak z ničeho umět všechno. Jen nevím, jestli to je to, co zrovna Tombart chce, i když potom by ty výsledky byly ale uplně jinde, obzvláště ze zrcadla.

MN2 - vzdorující barvy. Hm. Co to znamená?

Posílej vzdorující barvy, se kouknu. :-)

Ale pokud je problém jen v tomto, tak myslím, že dnes budu spát klidně ;-)
Vy jo, ale co ostatní čtenáři. Mají věřit i obsahu zbytku textu, když si pletete pojmy ze základní školy?

W.: Mají věřit i obsahu zbytku textu, když si pletete pojmy ze základní školy?

Když chceš bejt za každou cenu za vola, tak prosím.

Nepřímou úměrností se nazývá každá funkce daná rovnicí
y = k /x ,
kde k představuje reálné číslo různé od nuly.

Nemusí. Vážně ne. Kdo chce, ať si tomu věří a kdo nechce, ať věří třeba pravému opaku. Myslím však, že ten komu to bylo určeno, to pochopil velmi dobře.

Apropos, přímá úměrnost není vyjádřena rovnicí?

EHOA - ekvivalentní hloubka ostrosti na čipu APSC
FA - clonové číslo na APSC
fA - ohnisková vzdálenosti na APSC
KA - nelineární koeficient na APSC*

EHOK - ekvivalentní hloubka ostrosti na čipu 1/1,7"
FK - clonové číslo na 1/1,7"
fK - ohnisková vzdálenosti na 1/1,7"
KK - nelineární koeficient na 1/1,7"*

* nelineární proto, že HO pro F22 není dvojnásobná jako pro F11 a pro 50mm není poloviční než pro 25mm. Proto také pracujeme s termínem "ekvivalentní", neboť přesné hodnoty se docilují obtížně, např. nastavit objektiv na F6,1 je sice teoreticky možné, prakticky však aparáty pracují v předem daných stupnicích clonových čísel. HO se rovněž mění se zaostřenou vzdáleností a proto toto všechno schováme do koeficientů, které není nutno vyčíslovat přesně pro následující rovnici.

EHOA = FA*KA/fA (neboli HO stoupá se stoupajícím clonovým číslem a klesající ohniskovou vzdáleností)
EHOK = FK*KK/fK
EHOA ~ EHOK

Jinými slovy, při takovém a takovém ohnisku na jednom i druhém je ekvivalentní záběr scény (proto máme termín "ekvivalent 35mm kinofilmu")
Při takové a takové cloně (a stejné vzdálenosti zaostření) je potom HO ekvivalentní.

Pokud na jednom aparátu zvětším clonové číslo tolik a tolikrát, odpovídajícím způsobem se změní HO. Jak musím změnit clonové číslo na druhém aparátu, abych dostal odpovídající HO po změně? V obou případech předpokládám stejný ekvivalent ohniskové vzdálenosti a stejný koeficient.

FA*KA/fA = FK*KK/fK
FA*KA/fA / FK*KK/fK = 1

V rovnici změním FA tak, že bude 4x větší. Kolikrát a jak musím změnit FK, aby rovice platila?

Není to rovnice?

(Příspěvek byl editován uživatelem chary.)

(Příspěvek byl editován uživatelem chary.)

Topiči, zde se bavíme o úměrnosti přímé, tedy y=k*x za stejné premisy. Jinak ve zbytku zcela souhlasím.

Chary: Však já jsem reagoval pouze na oba komentáře od W., který si plete přímou a nepřímou úměrnost a zároveň neví, že to jsou matematické rovnice a ještě se snaží dělat z druhých hlupáky, kteří si pletou pojmy ze základní školy.

Chary - ale skeny z negativů....
Honzinus - pošlu, a Ty mi pak práskneš jaks to dělal, že abych neumřel hloupej. Ale ber v potaz, že Photoshopem nevládnu zatím vůbec.

Na skenech z negativů je to vlastně o něco jednodušší, protože to dycky můžeš hodit na "špatnej materiál". Zatímco dneska jsou věrné barvy tak nějak základ, u skenů dvacet pět let starých políček je absolutní věrnost barev spíš něco jako yeti.

Nicméně i pracovní proces pro skeny není nic extra složitého, když víš, jak na to.

- retuše bordelu na materiálu
- korekce křivosti a případně kolinearity
- základní úpravy barev* - posun tyrkysové oblohy do modra, přisycení vyšeptalého materiálu atp.
- odšumení
- zmenšení s doostřením

* tady asi bude ten ořech, co? Záleží na nástroji a povaze fotky, ale posuny od modrých k zeleným nebo červených do oranžových či naopak nejsou zas až tak složité, kor třeba lokálně. Jenomže to furt stojí a leží na nástroji...

Vzdorující barvu pošli i mně, třeba budu aspoň tušit, jak na to.

(Příspěvek byl editován uživatelem chary.)

topiči, pro pořádek, že ze sebe dělá pan W. vola tím, že úměrnost nepovažuje za rovnici, no prosím. Ostatně každý máme jiné potřeby.

Nicméně, jak se na to tak zpětně dívám, do hry vstupují úměrnosti obě, jak přímá, tak nepřímá.

Nepřímá tím, že čím menší čip, tím větší HO na stejnou expoziční clonu a ekvivalentní ohnisko.

A přímá tím, že abych dosáhl takové a takové HO jako na kompaktoidní clonové číslo, musím u APS-C zrcadlovky odpovídajím způsobem (tolik a tolikrát) zvednout clonu. Když F2 ~ F6,3, potom F8 ~ F25.

Nicméně to nic nemění na faktu, že obě jsou rovnice.

Původní věta zněla:
matematická rovnice nám říká, že kolikrát je menší čip, tolikrát jakoby bude větší HO při stejné expoziční cloně.

Za což byste u matematiky rozhodně neuspěli a ze slohu rovněž tak. Když už, tak ta závislost je daná funkcí a teprve ta se dá vyjádřit zápisem rovnice.

topiči, pro pořádek, že ze sebe dělá pan W. vola tím, že úměrnost nepovažuje za rovnici, no prosím

Protože to je funkce a né rovnice, vy jelito! Co jste měl z matematiky, he? A doufám, že k definici funkce už to nebudete ohýbat, to je trochu jiný level...

Nicméně to nic nemění na faktu, že obě jsou rovnice.
Aúúú. Z výrokové logiky taky za pět. Rovnice vyjadřují ty fnc. přímé a nepřímé úměry.

Takže, opakuji - když máte guláš v pojmech ze základky, tak jak máme věřit tomu zbytku?

Je toto FA*KA/fA / FK*KK/fK = 1 rovnice nebo ne?

A opakuji, já nikoho nenutím věřit tomu, co píšu. Ať si každý věří, čemu chce. Třeba ať si myslí, že opak je pravdou. Já to psal pro MN2, ten to zjevně pochopil, a tím to celé zhaslo. Že nějaký W. má potřebu se rýpat ve slovíčkaření (pro danou debatu naprosto nepodstatném) a gró mu zjevně uniká (společný rys rýpálků), to prosím pěkně není můj boj ;-)
Zbytek v podpisu ;-)

(Příspěvek byl editován uživatelem chary.)

Matematická rovnice nám říká, že kolikrát je menší čip, tolikrát jakoby bude větší HO při stejné expoziční cloně.

HO - hloubka ostrosti
čip - úhlopříčka média (snímače, políčka filmu)
clona - clonové číslo objektivu
K - nelineární koeficient pro dané ohnisko zaostření; nelze uvažovat v přesných číslech, ale v ekvivalentech; pro danou potřebu budeme počítat se stejným ohniskem zaostření a měnit pouze proměnné "clona", "čip" a "HO".

Je toto rovnice?
HO (v) = clona (f) / čip (m) * K
f/m*K=v

2f/m*K=x
2f/2m*K=y
f/2m*K=z

Bude pro 2f hodnota x menší, větší nebo rovna v? (dvakrát větší clona, vše ostatní stejné)
Bude pro 2f a současně 2m hodnota y menší, větší nebo rovna v?
Bude pro 2m hodnota z menší, větší nebo rovna v? (dvakrát větší čip, vše ostatní stejné)

Lze to zjistit z toho zápisu nahoře a jak se pak takový zápis výpočetního úkonu nazývá?

Lze pak z takového zápisu vyvodit vztah mezi HO a čipem? Jak se pak takový zápis toho, z čeho to lze vyvodit, nazývá?

MN2: já jsem párkrát upravoval barvy ze skenu, docela práce.

Hele, když vysvětlujete složitější věc (tedy složitější než samostatné parametry čas, clona ISO, HO apod.), tak je dobrý popisovat přesně, jinak se v tom utopíte vy, natož pak laik - čtenář. Viz výše.
Jinak nelinearita se také obecně nedá vyjádřit jediným číslem, to by právě vedlo k linearitě, ne?